Asi by se tohle spíše hodilo dát jako nějaký dárek, třeba výročí – 50 000 návštěv v Toplistu, ale na to je stejně plánováno něco jiného. Tohle je jeden ze slibů, tento konkrétně z 30. května. Tato recenze už se u mě na disku válí nějakou tu dobu, pár lidí ji dokonce už četlo a dělal jsem ji i tak trochu z donucení. Ale teď je čas ji ukázat světu alespoň prostřednictvím mého blogu. Já jenom doufám, že se vám bude líbit (alespoň trochu) a že vás možná i tato recenze osloví k samotnému donucení zahrát si tuhle parádní hru. Jeden člověk už mi recenzi ocenil, s minulým Poldou to nedopadlo valně, já vím – mně se taky moc nelíbila, ale na téhle jsem si dal záležet a psal jsem ji téměř 4 hodiny. Ucházel jsem se s ní o spolupráci u serveru Gamesport, ale nebyli imho moc spokojení, hlavně kvůli tomu, že mám tuhle hru rád a píšu asi o ní až moc ve velkých superlativech. Problémem je, že tohle měl být ukázkový článek a mně nešlo o psaní recenzí, nýbrž o psaní novinek z PC magazínové scény. Pak třeba časem psát recenze, ale měl jsem napsat ještě jednu recenzi na hru, do které nejsem takový fanda, na což nemám náladu a ani nvm co, uvidíme – třeba to ještě zkusím se Scarface (vážně nvm). Ale do Scarface jsem ještě větší fanda než do Shadowmana :D. Ale na druhou stranu nejsem tak obrovský fanda této hry, jen mě prostě zaujala a hodnocení není nadhodnoceno, protože si tato hra i u ostatních zasloužila vysoká hodnocení a imho své kvality neztratila, tak proč ne. Ale já už vás nebudu zdržovat a směle se pusťte do čtení recenze uvnitř celého článku, snad se vám bude líbit a také si jí važte, recenze na hry jsou u mě bohužel vzácnost. Tady jsem svým pánem a nezapomeňte – you want to f*ck with me? I’m Tony Montana and you f*ckin’ with the best. Nj, už končim :D…
Shadowman
VÝROBCE: Iguana, Acclaim
DISTRIBUTOR: Acclaim
MINIMUM: P 200, 64 MB RAM, 3D karta
DOPORUČENO: P II 300, 64 MB RAM, 3D karta
MULTIPLAYER: není
TYP HRY: akční 3D adventura
VERDIKT: Skvělá adventura se skvěle zpracovanou říší mrtvých, která se do mého srdce zapsala navždy.
PODOBNÉ HRY: Tomb Raider, Outcast
PRO: Duše, vylepšování Shadowmana, voodoo předměty, atmosféra, Deadside, příběh, podmanivá a tajemná hudba, dabing, chrámy zkoušek, hratelnost, zvuky, připomenutí starých časů, pro někoho možná opravdu nízká hw náročnost, vrazi a jejich lokace, Shadowgun…
PROTI: Lehčí bugy, grafika mohla být lepší, respawn nepřátel, nevědění o zničení loa kněžek, umělá inteligence nepřátel mohla být ještě kapánek větší, délka, mohla být větší rozmanitost prostředí, nepřítomnost mapy.
HODNOCENÍ: 92 %
FOR WE ARE MANY
Dále si můžete všimnout dušních vaků již v kostele a v okolí, ale i tak vám to bude prozatím na nic. Možnost otevřít dušní vaky máte jen v Deadside a poté i v normálním Světě po uvalení temnoty, ale na to si ještě nějaký ten čas počkáte. Ale co to vlastně jsou ony dušní vaky? Předchůdce Shadowmana do nich vložil svou sílu a rozmístil je po celé říši mrtvých a v New Orleansu. Toto bude také váš další úkol, všechny je posbírat a získat potřebnou sílu k boji se zlem. Po oddělení vaku od takových fialových červíku je může Shadowman absorbovat a po každé nové duši bude silnější. Shadowman má tzv. magické úrovně, kterých je deset. A každou novou úroveň jistě oslavíte, protože s ní se pro vás otevřou další brány ve spletitém pekle a také silnější postava, která se změní i po vzhledové stránce. Na desáté úrovni máte opravdu zářící oči a rozlehlou masku věčnosti. Duší je celkem 120, na každou další úroveň budete potřebovat jiný počet duší. Vraťme se ale ještě do Louisiany, kde si všimnete i dalších věciček, zvané cadeaux, po nalezení rovné stovky se můžete zastavit v říši mrtvých ve Chrámu života, kde je proměníte za jeden bod života navíc. Na začátku hry máte polovinu a pokud budete důkladně sbírat, tak můžete mít všechno na maximální možné úrovni. Doporučuji, i když vás k tomu hra nenutí, tyto věcičky důkladně sbírat, protože ony body se vám budou hodně hodit při boji s masovými vrahy a také vám dávají menší možnost ihned “zemřít.” Slovo zemřít jsem nedal do uvozovek náhodně. Ano, Shadowman je nesmrtelný, ale pokud mu dojde energie, padne do bezvědomí a vy se objevíte na začátku aktuální úrovně, ovšem nemusíte se bát, že byste přišli o dosud prozkoumané oblasti a zabité nepřátele. Zemřít i můžete v normálním Světě před uvalením temnoty, kdy se jen objevíte v říši mrtvých, do které se již přeneseme.
Zde zažijete hodně zábavy, ale musíte mít, alespoň na začátku hodně trpělivosti. Deadside je podle mého názoru velmi povedená záležitost a autorům hry se velmi povedla. Kvílející a trpící zombie, kteří čekají až je někdo vysvobodí. Temné říčky, potoky z krve, to všechno vás čeká. Jako první postavičku, s kterou si budete moci popovídat v Deadside je povedený had se zajímavou tváří a kloboukem – Jaunty, ten vám i po lehce vtipném dialogu otevře brány do toho pravého pekla, kde již na vás přátelé budou v hojné míře útočit a zaručuji vám, že až potkáte prvního kostlivce v úzké chodbičce, tak se jistě vylekáte. Nepřátelům po zabití zbyde také duše, kterou když seberete, získáte určité procento zdraví. Čím více se budete probourávat skrze nástrahy říše mrtvých, tím narazíte na rafinovanější nepřátelé. Také vás upozorním na to, že zabití nepřítele probíhá zajímavým průběhem, po pár střelách se oběť dostane do takové smrtelné křeče, v tu chvíli musíte dát ještě jednu ránu nebo se protivník oklepe s plnou sílou a vy si s ním budete muset poradit znovu.
Po krátké době se dostanete k jednomu artefaktu, kterých ještě pár potkáte, knize Proroctví, kde se dozvíte důležité věci, které pro vás zanechal váš předchůdce, také objevíte první duši – zažijete euforii ze získání své první dušní úrovně a hrdě pokračujete dál do spletitých uliček, chodeb, úrovní, prostě čeká vás velká porce zábavy v celkem slušně rozlehlé hře. Snažíte se hledat a získávat nové a nové duše, sbíráte cadeaux, zabíjíte haldy nepřátel podivných tvarů, objevujete stále nové a zajímavé úrovně. A zároveň vás čekají i opravdu skvělé možnosti vylepšení vaší postavičky o možnost chodit po lávě, plavat v lávě, šplhat po krvavých potocích, dotýkat se ohně. Tyto vymoženosti si budete muset zasloužit ve speciálních chrámech, kde budete muset zapojit trošku více mozkové závity, ale nemusíte se bát, že by vás čekaly nějaké velmi složité hádanky, větší práci tak jako tak budete mít stejně s hledáním nových duší. Čekají vás zde i tzv. Loa kněžky, které jsou zákeřné a budete mít práci s jejich zabitím, ale je to nutné, bez těchto vylepšeních byste se prostě nehnuli dál. Po každém získání nějakého toho vylepšení budete velice šťastní. Hodně času také strávíte v samotném Asylu, který je asi nejlépe provedený blázinec plný duší, nepříjemných zvuků, ohavných potvor. A také hlavní místnost, ve které najdete pět otvorů, vedoucích k ohavně provedeným prostředkům, umožňujících propojení mezi říší mrtvých a říší živých. A také jako brána k masovým vrahům. Rozhodně se do nich bezhlavě nepouštějte, za prvé – za normálního dne nemáte šanci vrahy zabít a získat z nich duše a za druhé byste stejně na to nebyli dostatečně silní, nebojte, sami poznáte, kdy se za nimi vydat.
Už jsem vám naznačil úkoly Shadowmana, zabít tuto partu masových vrahů, zvaných “Pětka” v čele s Legionem, absorbovat do sebe duše a také uvalit na náš svět temnotu, k tomuto rituálu bude potřeba tři artefakty a Nettie, která ho provede se Shadowmanem opravdu zajímavým způsobem – vypadá to jako sex, ale s ošacením. Poté, pokud už nebude šance dostat se někam dál, vy budete mít dostatečnou dušní úroveň, tak to teprve bude příležitost se k vrahům dostat a zabít je. Na tyto vrahy se budete muset dobře připravit a to i po psychické stránce, nejsou to obyčejní nepřátelé, více vydrží a bude potřeba k jejich destrukci použít i dvě zbraně, do jedné ruky Shadowgun a do druhé vhodně zvolenou silnou zbraň a také je nejlepší je zničit na jeden pokus, i když třeba u Jacka Rozparovače to alespoň v mém případě nebylo ani možné. Co se týče zbraní, v říši mrtvých najdete zbraně, s kterými budete moci zabíjet, ale dokonce vám i většina z nich poslouží jako věc, se kterou se vám opět zpřístupní něco nového. Např. s jednou kostěnou rukou s hořící koulí v ruce budete moci protrhávat speciální blány. Nebo se zvláštní paličkou budete moci po bouchnutí do speciálních bubnů otevřít železné závory, vedoucí hlavně ke cadeaux. Také normální zbraně, jako je např. Ingrams Mach 10 využijete hlavně při boji s vrahy. Samotnou kapitolou je pak velice silná zbraň Violator, do které jsou náboje opravdu vzácné a také ji doporučuji využívat jen při boji s vrahy, či s obry. Jak jsem vám naznačil, Mike/Shadowman není jen poslušná loutka, která poctivě plní své úkoly, má i svou mysl a dokáže vzdorovat, což poznáte i sami i při tom, kdy bude mít možnost se setkat v zákoutí Asylumu se svým mrtvým bratrem. Myslím, že jsem vám příběh objasnil dostatečně.
Podle mě je příběh vskutku povedený, tato hra má jako základ komix, který se zdal atraktivní pro firmu Acclaim a tak na motivy komixu udělali tuto hru. I když je hra stará neuvěřitelných sedm let, tak mi věřte, že na ní to není ani moc znát. I v dnešní době má toho hodně co nabídnout! Ale jsou tu bohužel problémy, které by mohli potenciální hráče odradit a to to, že hra už je přeci na dnešní dobu zastaralá, hlavně, co se týče grafiky, dále může většinu hráčů odradit kvůli své spletitosti a na začátku pro většinu z vás také svou složitostí, která může vyvrcholit až ve frustraci. Je velmi důležité světu Deadside porozumět, uvidíte, že se za chvíli naučíte v této hře orientovat. A budete poslušně hledat nové duše, lokace atd. Také vaše snažení nevyjde nazmar, v jedné bráně o 10 dušních úrovní, pokud se vám podaří toho dosáhnout, se vám otevře možnost najít takový bonus od autorů hry, povedenou knížku s… to si nechám pro sebe. Hra má některé opravdu zajímavé lokace, např. jeden obrovský mlýn v oblasti nahoře ve Wasteland, ten by se vám měl líbit a také zde najdete i celkem dobře přístupné duše. A pak unikátní úrovně masových vrahů ve vězení, ve strašném domě či u Jacka poblíž metra – tyto lokace si užijete nejvíce, jsou velmi povedené.
Atmosféra této hry je jednoduše perfektní, hlavně díky skvěle zvládnutých zvucích a podmanivé hudbě. Hratelnost je na skvělé úrovni, hra dokáže zabavit na slušnou dobu, v době, kdy jsem hru poprvé dohrál, tak mi trvalo dohrání téměř 25 hodin, po druhém zahrání, při kterém jsem doslova hru hltal, jsem byl už zorientovaný a cestování v říši mrtvých mi nedělalo sebemenší problém a hru se mi podařilo dohrát po 12 a něco hodinách. A i po druhém zahrání mi hra nabídla velké množství zábavy. Samotnou kapitolou jsou zvuky a hudba. Zvuky ze Shadowmana se do mě zapsaly jinak než jakkékoli zvuky z jiných her. Zvuky kapek dopadajících na zem, či zvonky poblíž kostela, zvuk nabíjení Shadowgunu, to jsou prostě nezapomenutelné zážitky, dále také musím pochválit podařený dabing, k Shadowmanovi pasuje jako p*del na hrnec. Hudba je něčím výjimečná, proč bych jinak také kvůli ní sám udělal neoficiální soundtrack? Umělá inteligence je na celkem dobré úrovni, hlavně masoví vrazi a Legion se povedl, ale pořád je tu co zlepšovat. Sice se vám podaří několikrát zhebnout, ale na můj vkus mohli být nepřátelé ještě kapánek silnější. Naopak Legion vám dá hodně zabrat. V průběhu hraní také můžete narazit na spousty secretů, odhalil jsem jich celkem slušný počet, bohužel se mi jaksi v menu neobjevily, ale při prvním hraní této hry se mi některé povedly zobrazit. Třeba vy budete mít štěstí, např. spočívají v tom, že budete hrát za Nettii, budete hořet a jiné blbostičky, které ale potěší.
Teď bych se chtěl dostat k mínusům této hry, kterých není mnoho, ale je důležité, abyste je věděli. V rozlehlé hře se musí zákonitě nacházet pár menších bugů, je tedy pravděpodobné, že se občas zaseknete o nějakou překážku, ale děje se to spíše ojediněle. Také někomu může vadit respawn nepřátel, neboť lokace budete navštěvovat několikrát, kvůli potřebě získat zbylé duše, ke kterým jste se při prvním projetí nemohli dostat. Ale já to jako velký mínus nepovažuji. Také vám nikdo nepoví, že se Loa kněžky dají zabít, o čemž jsem nevěděl já do poloviny mého druhého hraní. Hra je sice celkem rozlehlá, ale zasloužila by si být ještě delší. Někdo možná bude postrádat mapu, který by se i hodila. A prostředí mohlo být ještě více rozmanitější a více lokací jako byly ty, kde jste navštívili “Pětku.”
Ale i přes tyto drobné chyby je tahle hra absolutně skvělá, bohužel není moc doceněná. Strašně mě mrzí, že spoustu lidí nenašlo to kouzlo, co jsem našel já – mně se zapsala navždy do srdíčka a budu si na ní pamatovat hodně dlouho a jistě si ji někdy opět zopáknu. A vy rozhodně neprohloupíte, když tuhle akční 3D hororovou adventurou alespoň zkusíte, možná v ní objevíte to kouzlo, co jsem objevil já. Hru bych možná zařadil i mezi klasiku, protože to je ojedinělá hra, která má alespoň pro mě zvláštní kouzlo. I přes stáří sedmi let má dnes co nabídnout. Pokud se nevzdáte a trochu se i s hrou poperete, čeká vás slušná porce zábavy, zajímavý příběh a překvapivý konec. Vyšlo také pokračování, které se bohužel neobjevilo na PC, ale jen na konzolích, i tak si myslím, že by perfektní jedničku nepřekonala. Ponořte se tedy do říše mrtvých, psycho atmosféry, voodoo magie. Shadowman čeká jen na Vás. For we are many.