Vím, že jsem psal, že sem soukromé věci nepatří, ale zase musím udělat výjimku a navíc mě to celkem dovedlo k zamyšlení, že ty zajímavé věci by se mohly zařadit i sem, vždyť co vlastně.
Nejsem ten typ, co by objížděl nějaké kulturní akce, koncerty, poutě, diskotéky, hospody, ať už z důvodu finančních nebo z důvodu, že radši brouzdám virtuální krajinou ve Skyrimu. No, nevadí, ani nejsem ten typ, kterej by vstal v sobotu dříve než ve 12. Protentokrát jsem musel udělat výjimku.
Kulturní akce typu, kde je střízlivý počet lidí, burčáku, středověkých umění a tanců preferuju asi ze všech těch “kravin” zřejmě nejvíce. Také jsem jich v minulosti již dostatek navštívil, ať už se jedná o Žateckou dočesnou, Mělnické vinobraní, Litoměřické vinobraní, Oseckou pouť, Křivoklátské vinobraní a další menší, na které si teď ani nevzpomenu. Dnes se konal další ročník Osecké pouti, ale jaksi osud nás zavedl někam jinam a vůbec nejsem z toho smutný, že jsme zvolili právě 17. ročník Úštěckého historického jarmarku. Na druhou stranu jsem pak ani tohoto výletu nelitoval a i když mě okradl o celou sobotu, ponechávám si z něho jen velice pozitivní dojmy včetně toho, že jsem se po delší době i hodně zasmál. A rovněž si uvědomte, že pokud se zavedou ony prokleté registrační pokladny, kdy chtějí, aby trhovci měli všichni pokladnu s přístupem k internetu, tak zřejmě většina podobných akcí vezme za své. Dokážete si vůbec představit učit tyto trhovce (kór, když řada z nich není schopná zapnout PC) obsluhovat tyto pokladny a navíc někde na pokraji lesa? Nechci se tomu více věnovat, protože se o politiku nezajímám, ale je to další z věcí, která v téhle republice smrdí, jak pětiminutové odstálé hovno od kozla. Doporučuji si přečíst tento článek.
Jeli jsme ve dvou lidech – vlakem, což nás vyšlo i se zpáteční jízdenkou na necelých pět stovek. Rozhodně vám doporučuju cestovat jinak než autem, protože obsazení možných parkovacích míst je abnormální, lidé dokonce parkovali vozidla do pěších cest, kde jim spoluobčané věšeli kelímky na antény a podobné “libovky”. Nejenom, že se vyhnete těmto riskům, ale zároveň se budete moct i napít alkoholu, což je na těchto akcí asi to hlavní (kromě tedy ochutnání selete), proč tam jet. Navíc, pokud si vás vyberou čertice a dají vám napít “čertových slin”, tak si pište, že hned do auta, pokud nejste ****, nevlezete.
U těchto akcí je škoda, že ty nejlepší věci jsou až na konci. Ať už je to vystoupení Kristýny Vlčkové nebo ohňostroj. Vemte si, že řada přespolních lidí musí vyrazit, aby se dostala domů v rozumný čas někdy kolem páté hodiny pryč, navíc už je v těchto hodinách (kór, když akce trvá pouhý den) všechno sežrané a vykoupené. To byste se divili, jak jdou na odbyt i takové keramické pitomůstky, zkrátka je lidí tolik, že si to někdo prostě koupí. Tím chci jen říct, že to těm trhovcům (aspoň některým) přeju, není to žádná prdel.
Každopádně si připravte minimálně litr, který je naprostým minimem na takovéto akce a to nepočítám dopravu na místo. Škoda, že se nám ten srpen tak posral, včerejší počasí rozhodně nebylo tak vyletněné jako minulý rok ve stejnou dobu v Oseku. Naštěstí ale vyšlo docela dobře, postihly nás jenom tři krátké (ale za to řádné) přeháňky. Bez deštníku, který měl naštěstí spolucestující, bych byl asi v prdeli. I tak jsem byl mokrý jako myš a uschnul jsem až při zpáteční cestě. A cesta domů v tom největším slejváku už byla taková třešnička na závěr.
Jinak cesta vlakem je fajn, příjemné prostředí kolem Lovosic a navíc jsme vždy seděli, při cestě tam i sami v kupé, při cestě zpátky nahoře v patře u modernějšího vlaku i s klimoškou. Konečně někdo vymyslel nahradit ty madla snadno pochopitelnými čudlíky. Navíc jsem se i docela divil, že vlaky jely přesně, což je po předchozích zkušenostech pro mě až neuvěřitelné. Takže se daly bezproblémově stíhat i “několikaminutové” přestupy.
Cesta od nádraží je oproti Oseku velice krátká, i když lehce do kopce, ale to vědomí, že se za chvíli napijete vychlazeného piva a pojíte kančí guláš, je hřejivé. Omlouvám se za neustálé srovnávání s Osekem, ale vzhledem k tomu, že to byl náš původní plán, tak mi to nedá. Navíc Osek s Úštěkem spolu souvisí možná více než by se zdálo. Osek, ale nemá cenu i tak zatracovat, má taky své kouzlo, mnohem víc kolotočů a jinou atmosféru na hlavním nádvoří.
Při vstupu vás čeká ocejchování lehce smývatelným razítkem a odlehčení vaší peněženky o 50,- Kč, ale za zajímavý program, čert to vem. Teď nás čekala dlouhá přímá cesta nahoru k náměstí, kde cestou potkáte všemožné bylinky, koláče, korbáče, keramické doplňky, gyrosy, klobásy, piva, dokonce i komunistické škvarky, kabanosy, dále řetízky, polštáře… zkrátka tak nějak vše, na co si vzpomenete a na co jste zvyklí z podobných akcí. Jo a už ráno vás tam čeká pěkný nával, je vidět, že lidé o takové akce mají pořád zájem!
Rozhodně nedělejte takovou blbost, že si nalačno dáte 1 deci Dolské medoviny – teplé. Nejenom, že po vás pudou vosy, jak slepice po flusu, ale pro žaludek to není zrovna to pravé. Mně hned na začátek tahle slavnost pěkně zhořkla, naštěstí vše napravila vychlazená desítečka a kousky z grilovaného selete, s křenem a okurkou. Chtělo to, se najíst. Pak jsme rychle vyrazili k hlavnímu pódiu.
První scéna obnášela přivedení rusovlasé Doroty, která obcovala s Ďáblem či kozlem na Petrových kamenech a provedla něco nějakému knížeti, kdo se v tom má vyznat. Celkem se to povedlo, zaslechl jsem z povzdálí, že se jedná o kluky a holky z Dětenic. Pobavil jsem se a děti to i dost vyděsilo. Kat byl ale spíš zábavný než hrozivý, mučeníčko taky nebylo nic moc příjemného. To pálení nohou muselo být znát, potěšily i nečekané “faily”, kdy se nepovedlo nebohou mučednici odvázat, pak přišlo vystoupení fakíra z klanu Vlčkových. To se povedlo rovněž, i když se nepovedlo si zapálit cigaretu hubou ani napotřetí.
Kromě té hlavní scény samozřejmě Úštěk nabízí i další odnože jako loutkové scény, ležení rytířů, čertovské sklepení, vodní svět, zvířátka, pohádkový svět, historickou střelnici a další. Ačkoliv se to může zdát majestátně, celkem není o co stát, teda pokud nemáte na krku děcka, ty to zabaví perfektně. Dokonce tu máme i oživlou sochu, se kterou se fotil snad každý, povedené, slečna byla hezká, ale připadala mi trošku odměřená, možná to vyžadovala role, ale i mimo ní působila lehce chladně. Prostě taková Snow z Fables, ale jako nic proti, jen taková poznámka, kterou odstartuji zábavné odnože.
Zajímavé je, že vás nejvíc pobaví ty věci, který jsou naprosto mimo plán, ale vždycky se najdou. Já jsem se neuvěřitelně nasmál s partičkou ostatních, kdy jeden pán shodil popelnici v celkem tichém momentu. To bylo zkrátka “epic”. Pán by zřejmě v té chvíli nás všechny zabil, ale bylo to úžasné. Další hodně “funny thing”, byl “fail”, kdy jsem si chtěl na nádraží koupit z automatu oříškovou kávu, automat mi však vyplivl jenom horkou vodu… Sice jsem přišel o 13,- Kč, ale to pobavení za to stálo. Pak ještě někdo přišel o oběd při tom spěchu – škoda, že jsem neviděl přímou akci…
Ale zpátky k hlavní scéně. Přišel jsem o několik věcí, ale viděl jsem Ventus, kteří nehráli vůbec špatně a lehce připomínali Rush s příměsí Yes, což je snad slušná pochvala. Děvčata s Ambrosie byla rovněž sympatická, ale ty tance nebyly moc “kinky”, holt renesance. Pak přišel na řadu historický průvod, demo skupiny Svítání, pak jsme viděli povedený rytířský turnaj. Šermíři to měli dobře vykalkulované, ale připadalo mi to trošku moc urychlené a navíc (snad kvůli zraněním) to bylo lehce “slow-mo” (při soubojích – jednotlivé boje trvali minutu, tím jsem měl na mysli ono slůvko “urychlené”), na druhou stranu jsem si to mohl aspoň pořádně vychutnat.
Pak už zbylo jen čas na to si dát kančí guláš (mimochodem za 50,-), který obsahoval 5 kousků masa, takže to bylo jen na svlažení, ale ty ceny holt člověk… nedá se nic dělat, ale sele nasytilo ráno teda mnohem víc, chuťově navíc průměrný, takže nebrat a šlo se pomalu na vlak. Ještě jsem ochutnal polotmavou Labuť – což nebylo vůbec špatné pívo. Musíte to brát tak, že tyto akce nejsou k ožrání, dřív jsem je tak bral, ale mnohem víc si je vychutnáte jemně přiopilí a pobytem na hlavní scéně.
Mimo jiné, jsme měli i lehké odbočky od samotného festivalu, které jen tak mimo řeči, dotyční velice příkladně využili. Poblíž náměstí se totiž nachází i čertovské sklepení a čertovské muzeum a vedle toho je i Vodní “svět” (ten svět není v uvozovkách náhodou). Když jsem se od kolegy dozvěděl, že před pár rokmi bylo toto “čertovské” sklepení zdarma a možné projít individuálně, jaké bylo překvapení, že v roce 2014 za čerty vysolíte jako dospělí 80,-! kaček a to mi upřímně přijde celkem hodně dost na to, jaká je to… Nechci říct blbost, ale ta cena je hodně neúměrná tomu, co vás čeká. Je to spíš natahovaná hodina lehce “troškového“ balastu, je sice pár lidí, které tyto “novácké“ alotrie ocení, teda jo, hlavně děti, ale i tak je to lehce, jak “Ordinace“. Upřímně je tam všude k vidění věcí na pět minut, tamto jsou jen rádoby vtipné estrádní vystoupení, které zkrátka nemůžu moc skousávat, na takový typ humoru prostě nejsem a je mi hodně proti srsti, ale kdo mohl něco takového čekat, že to bude trvat takovou dobu a bude to taková lehce trapná prohlídka ničeho, kecám, že bych se párkrát nezasmál, ale to neberu jako zasloužení dotyčných ďábelských protagonistů. Je to ale vskutku hodně chytrý marketingový “tah” na bránu, aneb jak z ničeho udělat business. Učte se! Stačí k tomu přidat lehce invence v podobě prdícího čerta, ukázání pár čertovských masek, předvedení hýbající se loutky a čertového ohanbí, dále to chce gotické sklepení lehce “oatmosféřit” svíčkama, pokladem s bižuterií, k tomu nahodit pár fádních dávno provařených pranostik o čertech a dokořenit sexuálními narážkami a jste doma.
Vrcholem je avšak výstup tří postarších čertic, kteří se tak snaží až to je lehce přes čáru, že si začnete lehce ťukat na čelo. Kde byly ty sexy čertice z fotogalerie z oficiálního webu? Já čekal Lucifera a nějaké tři dvacetileté “lilithky” s podvazkama. Tady jsem už fakt chtěl vzít dráhu a soudě dle reakcí lidí za mnou, jsem rozhodně nebyl jediný, nejlepší byla hláška – “ty jsi tak protivnej”, jako sorry, ale já bych radši do sebe lámal vychlazenou Labuť než poslouchat, jak leštit vejce s čertama. Navíc tohle zapojování lidí z publika… pokud fakt nejste extroverti vyššího stupně, tak vám to nemůže dát nic než jen to, že se budete zbytečně cítit trapně. A těch moc není, dokonce i já jsem byl trochu zapojen do jejich “hry” a musel jsem pocucat bonbón. Pak ještě dostat šmír na xicht a mazejte ven, 80,- je v kapse. Ten den tam nahnali určitě aspoň 1000 lidí a to si spočítejte, co to je za vejvar. Nic proti, tak se to dělá, ale mě už čerti jen tak neuvidí.
Podobný dojem jsem měl z Vodního světa, z názvu byste asi čekali nějaké ty delfíny, žraloky a ono dostanete za 50,- bonbón (ty v tom Úštěku jsou na ně nějak úchylní nebo co), možnost se jít zadarmo vychcat a 15 akvárií se štikama, kaprama a dalšíma “normálníma” rybkama a že tam jsou vodníci? Jeden loutkový skřet a průvodkyně ve vodnickém? No, super. Naštěstí člověka hřeje u srdce hlavně to, že se snad z toho přispěje na krmivo pro rybky.
A co bych vytknul Úštěckým slavnostem jako celku? Je jasné, že za počasí nikdo nemůže, ale bohužel to dost protáhlo a pobláznilo daný program. Takže se většinou vše posunovalo o půl hodiny. Přišly nečekané vsuvky, moc dlouho se ladily nástroje (jasně u takových nástrojů jako je harfa, to není sranda, ale…) a navíc se i opakovaly připravené scény. Scéna s proradnou čarodějnicí a její mučení bylo napodruhé už nuda, místo toho se to trošku mohlo obměnit. No a selky se slunečními brýlemi a “Nikemi” na nohách? Hipsterovské, ale jinak pro tenhle případ fail, jak prase. Navíc tu byl fakticky obrovský nedostatek odpadkových košů a nikde žádné místo k sezení, jezení selátka na promoklém chodníku není zrovna to, co bych si představoval. Ale jasně, muselo se někde šetřit. Rovněž bych čekal nějaké ty “toi-toie” (které nechyběly ani v Oseku!), aspoň dva! Takhle vám nezbývá nic jiného než se vychcat ve Vodním světě, nebo v těžko dohledatelném wc v boční uličce.
Celkově, ale Úštěcké slavnosti byly povedené, i když si na takovéto kejkle a techtle nepotrpím, tak tohle mě dokázalo na chvilku se odtrhnout od reality a naladit se trošku “středověcky”. Stačilo by napravit zmiňované minusy a máme před sebou velice povedený festival, a takových kvalitních, kam můžete bez strachu přivést i své děti je, jak bílejch havranů, takže nemůžete prohloupit, palec nahoru.
Odkaz na fotogalerii z Litoměřického deníku
Odkaz na Čertovo muzeum
