První Darksiders mě skutečně nadchli, i když začátky byly jako vždy rozpačité. Nejvíc zabolelo poškození savové pozice, což mělo za následek opakování 3 hodin od začátku. Hra se perfektně hrála (na PS3 s gamepadem), a zároveň mi dala vzpomenout na časy s legendárním ShadowManem. Právě Vigil Games by měli udělat remake ShadowMana. To jen tak na okraj, hlavně doufám, že se dočkáme i dalších příběhů s jezdci apokalypsy. Hlavně se toho obávám kvůli pádu THQ, ale snad je Darksiders tak silná značka, že to překoná, rovněž doufám, že autoři nezblbnou a nepřihodí nám nějaký coop paskvil. I když se může zdát, že jsou Darksiders nějaká šílenost typu DMC nebo Bayonetty, opak je pravdou. Darksiders jsou mnohem více stravitelnější a ať už se díky ukázkám ze hry může zdát, že půjde rovněž o něco podobného, je to jinak. Hra se zkrátka dobře hraje a hlavně se v ní po celou dobu dobře orientujete, takže to není jen zmatené mačkání křížků a čtverečků. Příběh je možná trošku klišé, ale ani nečekejte nic hodně nereálného, i když hra je fantasy a s realitou společné nic nemá, nezabíhá do končin sci-fi. Ale o tom jsem tady mluvit nechtěl, chtěl jsem mluvit o mých dojmech z rozehraného druhého pokračování.
Určitě vám neutekl ještě probíhající prázdninový výprodej her na Steamu, mezi nimiž se objevuje i kolekce od THQ za “směšných” 25 eur. I když většinu her z této kolekce již vlastním, čekal jsem až příjde na řadu sleva právě na Darksiders, stejně jsem o její koupi silně uvažoval, hlavně se souvislostí s vánočním dárkem (xboxový ovladač). A dočkal jsem se a jsem vlastníkem Darksiders 2 včetně všech dosavadních DLC. Nechápu, proč jsem si gamepad nepořídil už dříve. Teprve s ním hodně oceníte novou featuru Steamu – The Big Picture. Kolikrát jsem se přistihl, že ani nevím, že hraju na PC, ale na konzoli. Zajímavé, co všechno jsem měl dříve proti konzolím a teď sám preferuju se hezky usadit do gauče, popřípadě zalehnout do postele, uchopit gamepad a hezky z pohodlí hrát na velké obrazovce.
Musím uznat, že tvůrci udělali na pokračování dost poctivé práce a kdo se obával, že hra nepřinese nic nového a bude stereotypní a sterilní, tak ať se na to vrhne. Darksiders 2 nepřináší žádný obrovský skok, ale přesto se ze hry stal lepší zážitek a to po všech stránkách. Na začátku vám možná připadnou změny až příliš drastické, už žádné sbírání “wrath” a “life” esencí, místo toho tu máme klasické lektvary. Rovněž se vám už nelevelují zbraně, ale za to je sbíráte z nepřátel a truhel… ano slyšíte dobře, dokonce tu máme i talentový strom. Sice pořád budete sbírat všemožné kosy, které budou mít jen lepší staty a budou lépe vypadat. Společně s nimi budete sbírat taky sekundární zbraně jako jsou sekery a kladiva, ale proč ne, aspoň to není tak chudé a výbava za lepším vybavením přece táhne všude. S tím samozřejmě souvisí i změna ruzných částí brnění. Využijete i více koně než v jedničce, který tam byl tak nějak navíc, tady vám hodně pomůže při přesunech mezi lokacemi. A je tu rovněž havran! Takže sami nebudete. A staří známí? Objeví se!
Ze hry se tedy stává více RPG než-li akční rubačka, ale vážně to není na škodu a není to ten případ, kdy to tam zkrátka přidali z nutnosti. Aspoň odpadá poněkud zmatečné nakupování skillů od Vulgrima. Hra se rovněž stala více open world záležitostí, takže tu (teda aspoň zatím) nejsou “serpent holes”. Sice se možná trošku víc loaduje, ale nic fatálního to není. A samozřejmě “open world” v uvozovkách. Záleží, jak si open-world definujete. Zkrátka máte více volnosti a rozšířenější jeskyně, takže už ne samé klaustrofobii vyvolávající jeskyně a tunely. To ale pozor, třeba hned na začátku se dostanete k bossovi, který je pro vás nepřekonatelný, musíte se zkrátka zpátky vydat se na vyznačenou cestu a vrátit se později. Máme tu tedy i levelování a rozdělování skillů, ale opět nic komplexního, jen nějaké to základní rozdělování útočných skillů.
Hra samozřejmě rovněž lépe vypadá, nebo možná to je také tím, že to člověk hraje na PC, a tak nějak i souboje jsou více intuitivnější a konečně se nám trošku zpřehlednil inventář. Kolikrát jsem nadával, že jsem v jedničce na PS3 mačkal “start” místo “select”, abych se podíval na mapu. Rovněž se tu ocitnete i trošku online při odběru mailové pošty od THQ a koupených DLC z poštovní schránky v herním světě.
Tou primární změnou je samozřejmě Smrt, ano slyšíte dobře. Válku z jedničky nahrazuje pan Reaper – Death – Smrťák – Pan “Zubatý”. Death se vám možná nakonec dostane pod kůži více než Válka, má sice toho hodně společného, ale jeho charakter a hlavně dabing si zamilujete. Umí podobné skopičiny jako Válka, ale v trošku jiném provedení, hlavně více budete běhat po zdech než skákat. Smrt se přece nebude obtěžovat skákáním. Tím pádem se dostanete na místa, ke kterým byste se s Válkou vůbec nedostali. Tím pádem čekejte jiné rozložení kapitol z “knihy mrtvých” – takže už tu nenajdete artefakty, ale místo nich budete hledat kapitoly do knihy, kterou pak po částech vyměníte s Vulgrimem za nějakou tu odměnu. Tedy pokud by se vám stýskalo po sběru artefaktů a všemožných blbovinek, nemusíte se bát. Postup napříč hrou je stejný, což obnáší řešení jednoduchých hádanek, chození po zdech a taky samozřejmě pořádná “zabijačka”. Zkrátka to, na co jste zvyklí z Darksiders v novém kabátku.
Hlavní je, že se to pořád hraje velmi dobře, baví a je škoda, že je Darksiders tak podceňovaná hra u širší veřejnosti, Darksiders je skvělým titulem a sérií a rozhodně by zasloužilo mnohem více pozornosti. Neudělejte tu samou chybu a uvidíte, jak se do hry zažerete. Rovněž jsem slyšel, že hra je pěkně dlouhá, což rozhodně kvituju, už s jedničkou jsem strávil (hlavně hledáním) přes 25 hodin. Takže už nemusíte na nic čekat a vrhnout se do toho! Death awaits you!
