My name is John Shepard

Nameless One is here

Konečně je parta kompletní

Vítej znovu v Silent Hill…

Nechtít být pořád aktivní, tak bych se dneska na to vybodl, protože na blogování dneska nemám ani moc náladu, ale to vám přeci neudělám, i když pravdou je, že neblogovat, tak strávím místo toho čas v SH3 . Tentokrát nezačnu todayem, ale rovnou si povíme o dalším postupu naší milované Heather.

Zvláštní obraz, který bude ještě důležitý a hlavně kýbl pod ním | Chudák holka, ani kapka…

Konečně se nám poodkrývá pomalu, ale řádně, příběh SH3 a musím říct, že ty tři ingame animace byly naprosto úžasné. Plné emocí a nakonec jsem z toho měl ještě větší radost než z dnešního dílu Prison Breaku. Událo se za tu dobu hraní toho docela dost a Heather se nám víc otevřela a k tomu všemu je ještě více naplněná zlostí, než-li předtím. SH3 je zatím pro mě úžasným zážitkem, škoda, že jsem ho vždycky vynechával, je to opravdu kvalitativně srovnatelné s famózní dvojkou, i když nevěřím, že by ji překonala.

Potvora z pohádky, no vážně | Teď bych na Heather radši moc nemluvil

Dark Side Office Buildingu byla docela tuhá, já si hlavně užíval silenthillovské architektury a potvor, i když potvory mi docela i zavařily, hlavně takový ty plazivý sviňky, na který jsem vyplincal docela dost nábojů, hlavně mě štvalo, jak kvůli nim padá Heather často k zemi. Jo a pohádka se mi moc líbila .

Ale šance tu je… | Jako ve filmu

Zamrzelo mě, že se Heather ani nemohla napít , konečně jsem poté vyšel ven a to jsem pořád nevěděl, co mě čeká dál. Dorazil jsem do Daisy Villa a nebudu prozrazovat, co mě čekalo za dveřmi, byl to šok. Poté následoval boj s bossíkem, boss byl pěkně tuhej, ale nechtěl jsem loadovat, a tak jsem se ho snažil tak nějak udolat , i když jsem nevěděl moc jak na to. Ano, prostě do něj pálit a pálit. Vyplincal jsem na něm všechny náboje do brokovnice a do pistole, doufám, že ještě nějaké najdu , zbytek hry procházet s katanou, to by asi nešlo. Nakonec, teda ta potvora padla a mě se naskytly další úžasné zážitky, city jsem téměř sdílel s Heather, ještě se rozloučit s bytem a jedeme s Douglasem do Silent Hill…

Zatím mě to teda snad baví pomalu víc a víc a ještě jednou musím vzdát hold ArcadeVelmistrovi za tuhle stránku, zase jsem jí proběhl a nemohl jsem přestat žasnout, těším se, až se zase po dohrání ponořím na pár hodin do čtení, ještě doufám, že je jeho e-mail pořád aktivní, protože mu chci poděkovat i takhle . Takže zítra snad zase, jinak flákám WoW maximálně :-/, něco to holt odnést musí.

Silent Hill 3, cesta pokračuje

Jak už jsem naznačil nedávno, tak jsem se rozhodl, že nejdřív dohraju SH3, poté se vrátím zpět do SH1 a musím dát dobrý konec . Po dohrání jedničky bude následovat skvělá dvojka a opět trojka, pak SH4 a to už bych pak mohl mít na delší chvíli od SH klid . Uvidíme, jak to nakonec klapne. Jinak dnes jsem si to užil v SH3 a musím říct, že mít víc času, tak bych to i dohrál, hrozně mě to zase chytlo . Zdá se mi zatím, že postupuju nějak rychle, co jsem se koukal na návod, tak už bych měl být asi v půlce a to to hraju chvíli, doufám, že mi to nebude tak utíkat . Jinak hraju oboje (hádanky i boje) na normal a opravdu je to těžší než-li stejná obtížnost u dvojky a také je velký nedostatek nábojů, a tak kašlu i na potvory, radši je překračuju a psy lákám na sušený maso . Prostě Heather je křehká dívka přece, a tak jí nesmím moc vytěžovat bojem a stykem s potvorama. Jinak za Heather se hraje vážně skvěle, ona si to ani neuvědomuje, ale je pořád strašně sexy i v těch temných zákoutích nebo v „dark side“ místech, je prostě úžasná a ta její sukně, prostě je nehorázně sexy, úplně miluju, jak se při neaktivitě tak pěkně rozkročí, kua tohle má bejt o strachu a ne pořád slintat nad Heather, měli ji udělat ošklivější, ale to by zase šly body dolů, holt si člověk nevybere . Prostě se nezdá, ale je to dračice xD.

Heatheřin nádherný postoj | Heatheřino probuzení zlou vanou

Zpátky k samotné hře, příběh se pořád pomalu odkrývá, stejně vím, že to zase bude mít famózní rozuzlení a prostě SH je pecka a dvojce bych dal někdy i opravdu čistou 100vku. Jinak, určitě vás zajímá, jak je to s brokovnicí .

Kua ta brokovnice tady prostě není | Hmm, ona je v inventáři (omg)

Hledám jí ráno asi hodinu, na tom místě, kde má být a poté v hrabání se v inventáři zjišťuji, že už brokovnici dávno mám, moje velká blbost a velký naštvání, prostě lol, člověk to hledá hodinu a prostě tam není a pak se dozvídá, že dávno mohl pokračovat dál, protože ji má xD. Ale nevadí, stejně jsem byl rozhodnut už pokračovat dál bez ní, i když na ty tlusťochy…

Tu máš ty ku*** | Připomíná mi to Sonu a nvm proč

…je fakt dobrá. Skončil jsem u metra, kde musím skočit do kolejiště a pak zpátky, dal jsem to s přehledem a cesta metrem byla úžasná. Dostal jsem se dnes do dark side části Office Building a již brzy odjedu do toho pravého Silent Hillu. Užíval jsem si to moc, líbily se mi ingame scény např. ta zlá vana se mi dost líbila a Vincent je parchant už od pohledu. Prostě trojka je taky skvělá a doporučuje jí 10 ŁORDH3ŁŁů z 9ti. Zatím mě to baví fakt moc, prostě Yamaoka v pozadí, atmosféra, potvory, všechno super, těším se na další postup, asi budu flákat zase i to WoW . Jinak Nelly má smůlu, dnes jsme tedy Gnomeragan nedali.

To je tedy vše, doufám, že vás tyto dva dnešní posty uspokojily xD, chtěl jsem ještě jeden, ale jdu na tu ekonomiku omg. Zítra tu a zatím to vychází docela dobře a začalo mě to zase fanaticky bavit (myslím blog, ale i SH).

Ještě kousek, ještě kousek a trochu si nadzvihnout sukni, mg to je nádhera | S tím lezením bych ti taky rád pomohl

Pěknej parchant, co?

Dreamfall: The Longest Journey – megarecenze

Vykašlal jsem se na vás, takže to musím nějak odčinit, prvním krokem je tu zase po dlouhé době recenze na hru, což je u mě opravdu vzácnost . Doufám, že nebudete zklamaní. Read more >>

Screeny ze Scarface

Ano, přiznávám, těžko se mi od Scarface odchází, mám na disku ještě několik screenů a byla by škoda se s vámi o ně nepodělit. Tak tady jsou a poté už definitivní pokoj od „scarfacování“. Hlavně nezapomínejte si přečíst vyčerpávající megarecenzi. Read more >>

Scarface: The World is Yours – megarecenze

Read more >>

Bus Driver

Read more >>

Fallout – megarecenze

Ještě než se do toho pustím, tak si neodpustím trochu předmluvu. Jak už víte, tak nalézt tady mou recenzi je opravdu vzácnost, zatím si zde můžete přečíst recenzi na Shadowmana a Poldu 1, nyní přináším další s menším příslibem, že to bude lepší, protože brzy se v této rubrice objeví další recenze na hru Rollcage, doufám, že si nepovedu hrozně, ale Fallout si pár slov zaslouží. Jdeme na to.

FALLOUT

VÝROBCE: Black Isle Studios

DISTRIBUTOR: Interplay

MINIMUM: P 90, 16 MB RAM, 4x CD-ROM

DOPORUČENO: P 166, 32 MB RAM, 8x CR-ROM

MULTIPLAYER: není

TYP HRY: postnukleární RPG

VERDIKT: První díl té nejlepší RPG hry vůbec, pro mě rozhodně. Ne-li nejlepší hra vůbec. To už jako argument pro zahrání stačí . Jednoduše skvělá nestárnoucí zábava s nezapomenutelnou atmosférou.

PODOBNÉ HRY: Fallout 2, Arcanum

PRO: Zábava, atmosféra, příběh, hudba, zvuky, herní systém, jednoduchost, hratelnost, znovuhratelnost, příjemná grafika, herní svět, čeština, nestárnoucí věc … ono vlastně téměř vše .

PROTI: Padavost hry, mohlo to být delší, AI mohla být propracovanější, zablokovávání cesty dál pomocí svých spolubojovníků, konec mohl být propracovanější a boss silnější.

Hodnocení: 95/100

HRA, KVŮLI KTERÉ SE ZAMILUJETE DO ELVISE.

Nejprve bych vás chtěl poprosit, abyste si ke čtení této recenze pustili něco od krále Elvise… Hotovo? Dobrá, můžeme začít. Fallout je legenda. Legenda, která nestárne. O tom jsem se opět přesvědčil. Je až neuvěřitelné, že hra už oslaví letos 10 let své existence. O Falloutu jistě ví každý, hlavně ti, co čtou herní magazín Level, ve kterém se oba díly Falloutu objevily a pro mě je to stále to nejlepší, co kdy nám Level nabídl. Díky této hře, jsem si také oblíbil i Level. Vratím se trošku do minulosti, k době, kdy jsem se s Falloutem setkal. Fallout je další z věcí, kde jsem začínal druhým dílem, vlastně jsem první díl jako fullku u Levelu prošvihl. Fallout 2 se stal pro mě hitem a říkal jsem si, tohle je ta nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál. Jestli by se mě teď někdo zeptal jestli jsem změnil názor, řekl bych ne. Fallout je pro mě tou nejčistší definicí pro čistokrevnou zábavu a odreagování. Brzy jsem na základní škole nakazil i mé kamarády a hodně jsme si o Falloutu povídali. Jednoho dne se mi naskytla věc, která mi zvedla tep. Díky dědové bývalé práci jsem se setkal s poněkud starším deváťákem. Dali jsme řeč a došlo i k Falloutu, herdek Fallout je fakt známá věc. Dozvěděl jsem se, že to je to nejlepší, co kdy hrál a že má jedničku!!! Díky němu jsem dostal možnost konečně si zahrát první díl této geniální věci, holt v té době byl se sehnáním ještě problém, dneska mají děti warez. Pustil jsem se do toho a zamiloval jsem se do toho stejně jako do druhého dílu, nedávno nadešel čas si ten zážitek znovu prožít. Hlavně děkuji nyní magazínu Score, které před dávnou dobou dal Fallout jako fullku. Možná to sem trochu do recenze nepatřilo, ale napsat jsem to musel.

Už při prvním spuštění vás perfektně navodí na svou dobu skvěle zpracované intro. Fallout je výletem do zdevastované budoucnosti, do post-apokalyptického světa. Lidstvo je odjakživa odsouzeno ke zkáze. Neustálé války a sebedestrukční povaha lidí znamená jen to, že brzy nastane konec. Vědci vyvinuli zhoubný virus FEV, jehož další výzkum povede k válce. Černým písmem se pro všechny zapsalo datum 2077, kdy ať už Čína či Amerika započala nukleární válku. Svět bude brzy k nepoznání. Hrstka lidí se stěhuju do krytů – tzv. Vaultů. Po válce nezbývá všem než začít znovu. Je čas vylézt z krytů a začít budovat. To neznamená ale, že bude po problémech, objeví se časem ještě horší. Začíná další výzkum viru a má přijít další válka, ale možná to někdo dokáže změnit, tím jste poněkud nečekaně vy.

Rok 2161 – od správce Vaultu 13, kde se daří lidem stále se vyhýbat zkaženostem světa, dostanete důležitý úkol. Potřebuje, abyste se sebrali a vyšli na povrch, jde o hodně důležitou věc a jste vybráni o opatření vodního čipu, který dokáže obnovit zdroje vody, s kterými je na tom třináctka hodně špatně. Takže se se správcem rozloučíte a jdete, nic vám také nezbývá, zpět domů vás nechtějí pustit. Posbíráte trochu zkušeností ze zabíjení jeskynních krys a na konci jeskyně na vás vybafne světlo a kouzlo světa tady venku. Poblíž vidíte městečko Shady Sands, zajdete se tedy podívat jestli tam náhodou nevedou vodní čip…

A tímto začíná vaše napínavá cesta plná dobrodružství a překvapujících objevů, začíná možná váš nejlepší zážitek z herního světa. Fallout je věc, která se zapsala většině hráčům do srdce zlatým písmem. Snad jen dodat, že druhý díl její postavení jen utrvdil. Fallout je definicí pro skvělou zábavu a fantastickou hratelnost a pokud na tom budete stejně jako já, tak se od hry neodtrhnete a nebudete mít klid, dokud ji nedohrajete a zaručuji vám, že se budete po celou dobu hry skvěle bavit. Snad každý by se zde měl najít to, co má rád. Zabíjení všeho možného, kde si užijete hodně krve i poletující vnitřnosti všude kolem. Čeká vás skvělá akce plná podařených dialogů, do detailů rozpracovaný příběh a absolutně výborný herní systém, který je uživatelsky velmi příjemný a jednoduchý. Ve hře se za chvíli budete orientovat velice dobře a hlavně tento systém dělá ze hry hit. Po světě Falloutu se pohybujete lehkým klikem myší do té a té lokace, velká zelená kola představují města. Cestou se vám stane, že narazíte na skupinu krys, nájezdníků a dalšího, ovšem největší motivací pro procestování celé mapy jsou speciální lokace, ke kterým se ještě dostaneme. Pohyb ve městech je řešen realtimově, jakmile dojde k boji, aktivuje se tahový režim, známý třeba ze hry Jagged Alliance. Boje jsou řešeny atraktivně a na styl boje si brzy zvyknete a já si ani jiný způsob u Falloutu nedokážu představit. Pomocí všelijakých zbraní si párkrát vystřelíte na soupeře, dáte mu tah a čekáte až se dostane opět na vás, dokonce máte možnost zaměřit se na přímo určenou část těla a pálit do ní, moc jsem ji nevyužíval, protože přicházíte o akční body, využil jsem ji snad jen u prvního párače při zásahu do očí a u jednoho chlápka jsem si ze srandy střelil do genitálií .

Čím dál se dostáváte ve hře, tím trvají boje kratší dobu a na střelbu potřebujete méně akčních bodů, což je pochopitelné. Fallout je čistokrevné RPG a vaše postavička prodělává celou dobu značný vývoj a od prvních krůčků, kde jste mohli umřít kousnutím od potkana se vypracujete až na maséra v Energozbroji, který je skutečným strojem na zabíjení a většinu protivníků skolí na první ránu a je v určité podstatě neporazitelný. Takže na konci hry už pro vás nebudou ani supermutanti rovnocenným soupeřem. Na začátku hry si můžete vybrat z již připravených dobrovolníků, ale co by to bylo za RPG, kdybyste si neudělali svou vlastní postavu. Na začátku rozdělíte body klasicky jako u jiných RPG do: síly, vnímání, inteligence, štěstí, charismatu, hbitosti a odolnosti. K tomu si ještě vyberete tři schopnosti a poté během hry jednou za čas se vám nabídne možnost zvolit si tzv. perk, tedy další vlastnost, kterou si vylepšíte svou postavičku, tedy, že např. můžete unést větší náklad, lépe míříte, vstup do inventáře vás stojí méně akčních bodů atd. V průběhu hry si můžete vylepšit dokonce i své základní vlastnosti – tím mám na mysli sílu, vnímání…, takže na konci budete mít i klidně u většiny těchto vlastností desítku.

Cestováním si můžete dokonce k sobě přizvat další spolubojovníky. Od skvělého Tycha, který umí s brokárnou naprostá kouzla, přes naivku Tandi až po vašeho věrného a známého psa Dogmeata. Spolubojovníci jsou skvělým zpestřením hry a pokud máte poslední neoficiální patch, můžete s nimi skvěle kooperovat, nakazovat jim, co mají dělat a také je nutit měnit si zbroj, tato změna má vliv i díky poslednímu patchi na vizuální tvář vaší postavy, takže po polovině hry můžete např. vidět Tycha v Energozbroji.

Samozřejmě, že nejvíce si v této hře zabojujete, potkáte různorudé protivníky, od počátečních krys se dostanete k nebezpečným páračům, supermutantům, robotům a všelijaké další havěti, samozřejmě včetně lidí . A jak je budeme rozkrajovat, upalovat, vymazávat…? Pěsti platí na krysy, na lidi už si budete muset pořídit pořádnou bouchačku. Pak se dopracujete k těžkým zbraním jako je gatling, raketomet, plamenomet… Mou nejoblíbenější normální střelnou zbraní byla odstřelovačka, ale poté, co jsem měl možnost používat energetické zbraně, už jsem se k ní nevracel. Pro mě jsou energetické zbraně to nejlepší a na jejich sílu nemají ani dva raketomety , tedy pokud jste v těžkých zbraní pořádně vyučení, tak můžete se mnou nesouhlasit, ale já si budu stát za svým.

Nebojte se, že budete potkávat cestou jenom samé nepřátele, už jsem vám řekl o spolobujovnících, teď se dostaneme k ostatním kladným postavám. Hned v Shady Sands narazíte na normální obyvatetele, kteří se poflakují po městě a vás si moc nevšímají, ale jakmile jim pomůžete a zbavíte je otravných radškorpiónů, budou vás zdravit a vážit si vás, ty nejdůležitější postavy poznáte jednoduše – při dialogu s nimi se vám u nich zobrazí animovaná tvář, takže je vám jasné, že Aradesh bude někdo významný. Hlavním zdrojem zkušeností jsou questy a prostě jejich plnění se nevyhnete a pokud si chcete hru, co nejvíce užít, doporučuju brát každý možný quest, prošmejdit celé město do posledního člověka. K tomu si můžete přivydělat i nečestnou krádeží, jen si dávejte pozor, aby vás někdo neviděl. Hlavně ve větších městech se nějaké zabíjení a kradení opravdu netoleruje a než byste řekli švec, jste pod kytkama. Je na vás jestli se budete ubírat cestou záporňáka či budete hrdina, který bude plnit questy bez nároků na odměnu, já jsem volil druhou cestou. V této hře se být záporňákem moc nevyplatí, příjdete o řadu questů a zkušeností.

Cestováním narazíte na lokace, které mají každá pro sebe jiné specifikum. Shady Sands je takovou příjemnou rolnickou vesničkou. Junktown je město, o které se dělí dva vládci, má svůj hotel a kasíno. Hub je zase město obchodu a Necropolis je zamořené zmutovanými ghouly, ve kterém nenajdete normálního člověka a takhle bych mohl pokračovat dále. Nejvíce vás asi zaujme lokace Bratrstva Oceli, která se od všech dosud navštívených měst liší svou vyspělou technologií a svým smýšlením se vlastně jedná o ty dobré. Díky Bratrstvu Oceli také narazíte asi na ten nejlepší artefakt v celé hře, nvm jak vám, ale mě ze všech věcí příjde nejatraktivnější Energozbroj. V tomto skvělém brnění se budete cítit skvěle, navýší vám statistiky a abych se přiznal, tak jsem v žádné hře netoužil tolik po brnění jako tady. Energozbroj z vás dělá takového „nepřemožitele“ nebo alespoň já jsem se v ní tak cítil. Jakmile ji dostanete, tak už ji nesundáte.

Tvůrci hry nám zpříjemnili průběh hry takovými bonusy – ano, mluvím o speciálních lokacích. Při cestování můžete narazit místo blikajícího blesku na blikající normální znak dostáního se na místo, to vám dává možnost se těšit na věci, které vás potěší a objevíte také něco, co je normálně nemožné. Speciálních lokací je celkem deset a vsaďte se, že se budete pokoušet je všechny najít. Určitě vás navnadím tím, že pokud najdete UFO (nejhledanější speciální lokace), tak získáte nejsilnější zbraň na kratší vzdálenost a fotku Elvise. Pokud zase najdete zpěváka Patricka dostanete 1 bod k charismatu a mohl bych pokračovat. Vraťme se ještě k Elvisovi, který je hlavně hvězdou dvojky a také se díky němu objevil velký poprask ve dvojce, protože se prý dá najít ve hře a můžete si s ním popovídat, ať už je to fake nebo ne, rozhodně to vzbuzuje další zájem o dvojku. A na internetu najdete pár stránek, které vám nabízejí fotky ze setkání s Elvisem a návod. Holt Elvis je king a prostě vždy, když slyším Elvise, vzpomenu si na Fallout. Takže dá se říct, že mu i po smrti udělali pořádnou reklamu, také vám řeknu, že Elvis je skvělý a teď ho často poslouchám .

Poté, co jsem hru dohrál, jsem si užil roli špatňáka. Čekalo mě označení „Zabiják dětí“ a moje dosud nekončící dobrota byla pryč. Cestou jsem narazil znovu na zpěváka Patricka, který mi dříve daroval bod k charismatu a až po ukončení hry jsem se mu pořádně odvděčil a zabil jsem ho, ale i tak jsem na lovce odměn nenarazil, asi jsem byl málo zlý. Při vybíjení Bratrstva Oceli jsem byl celkem překvapený. Čekal jsem, že to bude větší výzva. Ale nebyla, stačila kombinace raketometu s plazmovou puškou a hošánci neměli šanci. Nejvíce srandy jsem si užil v Hubu, kde se u vstupu do lokace kolem mě shromáždila skoro celá karavana – cca sedm lidí, úplně jsem si vychutnal, jak jsem vypustil raketu a ty kousky se rozlítly všude kolem a mně to nic neudělalo… ehm. Škoda je, že po dohrání hry nemáte ani motivaci pokračovat dál. Takže ten konec bez možnosti pokračovat je celkem na místě. U dvojky je už možnost pokračovat dál ve hře bez cheatu – u ní totiž na konci hry je nějaká motivace pokračovat dál. Hru si ještě užijete, když máte v New Renu možnost… to nechci prozrazovat. Každopádně uspokojila mě možnost na konci hry těsně před outrem za… zase bych málem pořádně spoilnul.

Málem bych zapomněl také na věcičku nazvanou Pip-boy, který slouží jako takový deník, v něm najdete záznamy o postupu, můžete si v něm přečítat holodisky a také si určit jak dlouho budete spát. Ano, hra myslí i na spánek. Jídlem a ostatním konáním potřeb vás hra neobtěžuje , vlastně dá se říct, že se i na ten spánek můžete vykašlat a dopovat se stimpaky a drogami, ale ty drogy vám moc nedoporučuju.

Další věc, která dělá Falloutem geniální hrou je nepopsatelná atmosféra a hratelnost, hru jsem jel několik hodin v kuse a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Hra mě prostě skvěle bavila, neohraje se. A dá se říct, že normálnímu hráči v pohodě zabere dvacet hodin, což je slušná herní doba. Vliv na skvělou hratelnost má rozhodně příběh a prostředí, ve kterém se hra odehrává, dále ji ještě dotváří skvěle zpracované zvuky a nezapomenutelná hudba, která se vám prostě vryje do paměti. No a nezapomínám na grafiku, která je i na dnešní dobu příjemná a pozoruhodně detailní, ať si řiká každý co chce, pro mě zastaralá není a nikdy nebude a jen podtrhuje atmosféru. Ještě jsem si vzpomněl na propracovanou češtinu, která je téměř profesionální a určitě víte, že čeština u Fallouta je známou věcí a rozhodně není na obtíž. Hlavně u tohoto druhu her je pro většinu hráčů čeština velikým kladem.

Pomalu se dostáváme do finále recenze, ale ještě jsem se nezmínil o záporech hry, zatím jsem celou dobu chválil a to je také v pořádku, ale Fallout má přeci jen pár vad na kráse, ale jaká hra nemá, že? Největším mínusem hry je jistě padání hry, které vás dokáže dovést k nepříčetnosti, nvm čím to je, ono to ví málo lidí, ale prostě Fallout má ve zvyku na počítačích padat – mimochodem dvojka tento problém má také. A hlavně v Pohřebišti mi to padalo každých pět minut. Občas také pozlobí spolubojovnící (dvojka má tento problém vyřešený) a několikrát se mi stalo, že mi při otevírání různých truhel zablokovali cestu a nehli se, v tu chvíli vám nezbývá nic jiného než load. Také mi vadilo, že nešly tahy urychlit a někdy když víte, že se něco poku*vilo a vy byste nahráli nejradši starší save, musíte čekat až všichni udělají svůj tah. Nejvíce frutstrující to bylo v Nekropoli, kde čekat než všichni udělali tah, to bylo na věčnost, ještě to byli ghoulové. Dlouho to trvá vašemu psovi, který se plazí jako šnek a k tomu má ještě slušný počet akčních bodů, ale dá se holt na to zvyknout, ono vám taky nic jiného nezbývá. Dále bych si ještě mohl postěžovat na to, že hra mohla být delší, mohlo být více měst, konec mohl být propracovanější a boss silnější, ale jako velké zápory to rozhodně neberu.

Nevím, jestli tvůrci počítali s tím, že se z Falloutu stal takový hit. Už dlouhou dobu také čekáme na třetí díl, kterého se brzy dočkáme, ale myslím, že s Falloutem bude mít pramálo společného. I když časová osa událostí trojky už je naznačena. Otázkou je, jestli budeme vůbec hru hrát. Pochybuju, že bude stejně tak hratelná jako první dva díly – k Tactics jsem se nedostal. To už se prostě nevrátí, nejlepší by bylo pracovat s enginem dvojky a vytvořit jen nový příběh, novou mapu a lokace, to by se mi líbilo. Stejně už by nový díl neobsahoval to nepopsatelné kouzlo, které má jednička a dvojka. Přišli zmínky také o tom, že by se mohlo objevit i Fallout MMORPG, to není špatný nápad a docela si to dokážu představit. Jestli by to vyšlo, byl by z toho určitě hit a já bych do toho určitě šel, i za peníze .

Zbývá ještě dodat, že příběh nekončí a o osmdesát let později se uvidíme ve Falloutu 2. Myslím, že je čas oprášit staré cd a vrhnout se do toho znova. Jak jsem už několikrát zmínil, Fallout ani po deseti letech neztratil své kouzlo a s nově vydaným neoficiálním patchem 1.3.2, který opravuje hafo chyb, přidává do hry NPC mod a děti a další věci. Škoda, že se nezbavíte ani s tímto patchem padání hry, ale opravdu stojí za to znovuzahrání, ještě dodat, že se fanoušci hry postarali i o úpravu češtiny, aby vám šla korektně s touto verzí – obě skvělé věci a dalších spoustu věcí o této skvělé hře najdete asi na největší cz fan stránce – http://madbrahmin.bonusweb.cz. Hru hodnotím 95ti procenty, ale pokud jste fanatici trochu jako já, tak si těch pět procent připočtěte, přece se jedná o legendu. Tuhle pecku minout by byl hřích a nehorázná ostuda.

V celém článku najdete ještě další obrázky.

Ta recenze mě přišla na 4 hodiny.

(UPDATE 25.08.08 – takhle s odstupem se musím pochválit, ta recenze se mi fakt povedla, perfektně se to čte, samochvála smrdí, to je mi jedno, ale jsem na tu recku pyšný . Jo a dodatečně jsem samozřejmě nemohl jinak než udělit Gold Star). Read more >>

Fallout – speciální lokace

Míříme na vojenskou základnu na SZ a rozhodně vám doporučuju projít mapu od horních 10 políček vedle sebe až dolů a pořádně, povedlo se mi najít téměř všechny speciální lokace, největší radost je z UFA, holt Elvis a hlavně Alien Blaster potěší . Tady máte screeny pro připomenutí, potkal jsem i Boba, ale nezaznamenal jsem, zpěváka Patricka taky ne (toho jsem potkal už před delší dobou). Ze speciálních lokací už mi zbývá najít jen rybáře, strážce karavany, lovce odměn a je to.