24 – DEN 2. recenze

18 měsíců uplynulo a 24ka pokračuje. David Palmer už je prezidentem Spojených států a je po rozvodu s Sherry. Jack opustil PTO a na dně snaží zapomenout na to, co udělala Nina jeho rodině. Kim se s otcem nechce moc stýkat, protože nedokáže kvůli němu přestat myslet na mámu. Jenže je tu nečekaná situace, která nejenže donutí Jacka vrátit se na PTO, ale i Davida opět navštíví Sherry. V Los Angeles hrozí, že vybuchne jaderná bomba. Je cílem útoku i Palmer? Příjde Jack zase o dceru? Dalších dlouhých 24 hodin může začít.

Každý asi očekával, že „revoluční“ seriál 24 bude mít pokračování, ale má pořád co nabídnout? Rozhodně ano, řada lidí považuje druhou sezónu za mnohem vyladěnější než první. Tak za prvé: tým, co stojí za tímto seriálem, už byl zkušenější. Za druhé se 24ka zaměřila mnohem více na děj a díky tomu dostal seriál akčnější spád, takže jsou konce jednotlivých hodin ještě více napínavější a nás čeká mnohem více adrenalinu. A že tvůrci v klidu dokáží zabít jednu z hlavních postav, dokázali už v první sezóně a bude se to opakovat i tady, kdy odkráglovali hned několik sympatických hrdinů. Čekají nás i brutálnější scény a rovněž samozřejmě nechybí nespočet zvratů. Tvůrci uvažovali, že by se dokonce i druhá sezóna odehrávala v průběhu několika dní, naštěstí se tomu vyvarovali, protože si nemyslím, že by už to byla pořád ta 24ka. Jinak tentokrát začínáme v ranních hodinách a ne o půlnoci. A upozornění na závěr… spoilerům se zase nevyhneme. Read more >>

End of the Line

Sledujeme hrůzostrašný sen mladičké Karen, která pracuje v psychiatrické léčebně, tohle musí vyloženě jít na mozek. Po náročné službě se vrací domů metrem. Před nastoupením ji otravuje neodbytný mladík a nebýt Mikea, kdo ví, jak by to dopadlo. Cesta metrem se brzy zvrtne v peklo, protože se metro náhle zastaví a vypadne elektřina, v pozadí se navíc objevuje sekta, která se rozhodne konat boží vůli. Soudný den je tady! Read more >>

24 – DEN 1. recenze

S těmi seriály je to složité. A to nejen, co se týče toho, že jsem je vesměs přestal sledovat, rovněž mě napadaly na mysli věci, jak je mám recenzovat a zároveň i sledovat v hojném množství. Seriály jsou takovou zvláštní věci i normálně, pokud sledujete nějaký seriál pravidelně a jste s ním aktuální jako je to např. u mě se seriálem Breaking Bad, recenzoval bych asi seriál díl od dílu. Pak tu máme seriály, které sice stále běží, ale vy je nestíháte s dobou sledovat. Další seriály jsou ty, které už skončily. Tyhle poslední dvě zmiňované věci můžete taky sledovat, jak chcete, pokud máte nutkání je třeba i dohnat – nejste limitování programem v televizích. Můžete si z toho udělat film, jehož délka se někdy může roztáhnout i přes 2 dny, nebo si dávat jeden seriál za týden. Zkrátka, jak chcete. Rozumíte mi? Ne, dobře, tak jinak. Pořád prostě váhám, jak ty seriály recenzovat, páč je chci recenzovat. Je pravda, že recenzování každých epizod zvlášť slušně rozšíří nabídku blogu, ale na druhou stranu zase je to náročná práce a většinou si z toho neodnesete víc než z takovýchto souhrnů. Experimentuji s touto rubrikou už dlouho. U Simpsonových jsem zavedl třeba takové minirecenze a pořád přemýšlím. Možná mi můžete i poradit vy, jak by se vám to zamlouvalo. Stejně to nakonec bude na mně, co?

Bude to taky záležit podle délky a podle seriálů. Např. Sopranos budu recenzovat po epizodách. Simpsonovi nadále v minirecenzích, 24ku a South Park zřejmě hodím prozatím jako sezónní recenze (tedy v tom smyslu souhrnu sezóny seriálu). Už radši dost a zkrátka ignorujte to a pojďme se už hnout k tomu, k čemu jsem chtěl.

Vrátil jsem se tedy s chutí k seriálům, nadále sleduji Breaking Bad, na který vám zatím recenze zřejmě nepřinesu. Kromě toho jsem se teda rozhodl konečně pokračovat v seriálovém šílenství. Váhal jsem, kdo to vyhraje, nakonec to dopadlo tak, že jsem se rozhodl vrátit k milovanému Jacku Bauerovi a k South Parku. Takže v současné době sleduji 24ku a to v dost rychlém sledu a občas si odskočím k South Parku. Musím ostudně přiznat, že v češtině. Já vím, co jsem vám tady psal. Jde o to, že na South Park v češtině jsem celkem zvyklý a překlad se mi zdá jako jeden z těch povedenějších, beztak je nadabován do nějaké 6. sezóny, takže odtud v originále s eng titulky. Nyní promílaná 24ka rovněž nemá dle mého úsudku špatný dabing, Ivan Trojan jako Jack Bauer je prostě fenomenální. Takže tady taky pojedu v češtině až do 6. sezóny.

Proč jako první Jack Bauer a navíc první sezóna, že pokud vás paměť neklame, tak jsme skončili u čtvrté? Hezky popořadě, dozvěděl jsem fatální zprávu o tom, že 24ka končí osmou sezónou (která běží zrovna v téhle době), což je mi opravdu líto, ale vím, že už to je slušný počet epizod a udržet kvalitu není tak snadné a navíc, kdo má ty scénáře furt vymýšlet, co? Bude mi to líto, ale asi je to pro 24ku to nejlepší. Doufám, že se dočkáme opravdu nadupaného endingu včetně probíraného celevečerního filmu. 24ka by si to jistě zasloužila, když je to vlastně po Prison Breaku pro mě asi nejoblíbenější seriál. Však si nepamatujete, jak jsem 24ku odmítal hodnotit? Situace je teď po zhlédnutí první a půl druhé sezóny trošku jiná. Po druhé už to sice není takový odvaz, ale pořád je to výborné a k hodnocenímu jsem se vrátil. A uvidím, jak s tím naložím v páté sezóně. Každopádně to není podstatné, 24ka je výborná . Od první sezóny jsem se rozhodl začít, protože jsem na rozjetý vlak úplně zapomněl a zvážil jsem, že bude lepší začít od úplného začátku, o čemž jsem stejně dříve, nebo později vážně uvažoval. Čtvrtou sezónu s největší pravděpodobností přeskočím, protože tu si pamatuji snad dostečně. Akorát tu pátou asi začnu zase od začátku, ačkoliv mám pro první epizody už recenze sepsané.

První sezónu už mám tedy kompletně za sebou a dal jsem jí v průměru za tři dny a to jsem sledoval za ten den skoro 24ku pořád. Nakonec jsem si uvědomil, že si děj a všechno pamatuju více než dobře a že jsem zapomněl jen detaily. I tak, ale opakování nelituji, tady jde o to, že ne, že bych si to pamatoval úplně na výbornou, ale všechno mi naskakovalo v průběhu sledování a věděl jsem, nebo jsem aspoň tušil, co bude následovat. I tak jsem byl více než jednou překvapen. Škoda, že už ty emoce a šoky z Yeleny, Masona… nejsou takové jako v době sledování, ale to bych zase nehodnotil xD. Po druhé už to vážně nemá kolosální šťávu, ale to se může třeba stávat znovu jako to bylo u 4. sezóny, kdy je pro mě osobně všechno nové – věřím, že mě to zase pak dostane do výšin. Opakování ale asi ne. Kdyžtak pokud hodláte 24ku sledovat a neznáte její první sezóny, tak radši moc do hloubky dále nečtěte, protože se spoilerům zkrátka nevyhnu.

24 STORY

Chci, ne rychle, páč mi toho pak bude líto, ale ani ne pomalu, dát všechny sezóny, protože se na mě ze všech stran hrnou spoilery. Navíc chci vědět, jak Jackova cesta skončí. Chci být informován všemi aktuálními věcmi, což nemůžu, páč bych dostal spoilery. Když si to tak uvědomuju, že je konec, fakt je mi zle. Vždyť prostě já fakt tenhle seriál mám rád. Hlavně ať to neskončí špatně, něco ve stylu Prison Break, ale ne tak uspěchaně a nesmyslně (ne, že by se mi závěr PB nelíbil). A jsem zvědavý na ten film o čem bude, hlavně ať vznikne a jak si poradí s endingem osmé sezóny. Je konec . Vznikne ještě něco podobného? Najdu adekvátní seriál? Takové otázky si pokládám. Každopádně bude tady časem zabauerováno! Tady je plán:

- 24 den 1-3 – shrnutí
- 24 den 4 – dokončení samostatných recenzí
- 24 den 5 – samostatné recenze
- 24 den 6-7 – pravděpodobně ve formě shrnutí (rozsáhlejší shrnutí, ne jako tohle)
- 24 den 8 – samostatné recenze (to si zaslouží)
- 24 den 8 finále – tématická recenze s rozloučením se se seriálem a zamyšlením
- 24 film 2011 – recenze
- bonus?

Pojďme tedy zkusit novou koncepci recenzí seriálů, kterou jste tu ještě neviděli. Určitě to oceníte a my hladce probereme celý jeden nejdelší den v životě v roli federálního agenta Jacka Bauera. Read more >>

Abara – Volume 2 – Chapter 8: Hladová Gouna

Čtvrtá kronika má potíže a Bílá Gauna je víc než obrovská. Je čas rezignovat a nechat se požrat?

Nihei, Nihei! Ta dvoustrana 22-23 je odrovnávací. Chci, aby přijel Nihei ke mně domů a vymaloval mi celej pokoj jeho artem. V čem tkví to celé kouzlo? Já vám povím, že ve všem. A s tím pochopením bych to možná neměl tak přehánět, chce to možná větší čas, ale hlavní zápletka by měla být jasná. Jak tohle mám zatraceně hodnotit? Gouna, Gauna – asi v tom máte bordel, já taky, ale myslím, že my jsme se v tom překladu nesekli. Nu, co už, stejně je to nepochopitelné a tady jde hlavně o Niheie!

Hodnocení: 9/10

Zdroj: http://mangacesky.wz.cz/
Wikipedia
Žánr: nihei (horor, detektivka, psychologický thriller)
Scénář: Tsutomu Nihei
Kresba: Tsutomu Nihei
Překlad: ŁORDH3ŁŁ + MeGaBiTe
Typ série: volumes
Počet stran: 32

3.3.7. Byooshi!! – Volume 1 – Chapter 5: This cheer hasn’t even started yet!

Nobuyu udělá velkou průtrž mračen v mozku Shinichiho, ale nedávají tyhle holky kontakt na sebe každému? Bez mobilu to půjde těžko a to ještě Fukuda neví, že svět je hrozně malý.

Volume one nám skončilo, to už? Tak nějak jsem čekal, že by to tak být nemělo, ale pokud bychom měli za sebou už tuhle předmluvu a už to budeme pořádně rozjíždět, tak je to naopak skvělé. No, nevadí. Jinak ženy určitě Kubo kreslit umí. Dobrá shoda s virgin, co? A poslední věta odzbrojí! Doufám, že se dočkáme toho, co máme v Glass no Megami, i když asi ne tak v šílené kompozici. Každopádně pokud už se vážně k tomu dohoupeme, dám Byooshi už hezčí hodnocení. Tenhle shot mě bavil, výhrady jsem moc neměl. Nu, naděluji Byooshi konečně opět osmičku a myslím si, že zaslouženou. Všimli jste si, jak se nám shoty zkracují?

Hodnocení: 8/10

Zdroj: http://mangafox.com/
Žánr: shounen, ecchi
Scénář: Mitsurou Kubo
Kresba: Mitsurou Kubo
Typ série: volumes
Počet stran: 20

Barbarella

Rok 40 000 a my se kocháme tělem Barbarelly, která musí zase tahat prezidenta planety Země z bryndy. Jedná se o úkol vskutku delikátní. Najít Duran Durana, který se svým tajemstvím Pozitronového paprsku může způsobit vážnou katastrofu a ohrozit vesmírný mír. Prezident si nemůže dovolit vyslat armádu, a tak se toho budou muset ujmout sexy zbraně Barbarelly. Čas se vydat do soustavy Tau Ceti a provést úkon. Že to nebude mít Barbarella jednoduché je nám všem jasné, nalezne sice pomoc v labyrintu, ale hrozí ji i zničení tajemnou Velkou Tyrankou. Bude to jízda.

Je pravda, že by asi bez Jane Fondové byla Barbarella mnohem chudší zážitek, ale my jí tu máme, tak byl film povedená zábava. Ani nevím proč, protože tenhle film je určitě naivní (možná to byl záměr) a nepřinese vám nic nového a něčemu se budete i smát (jak je to přinejmenším divné a ujeté). Uvědomte si, ale v jakém roce byl tento film uveden a že představy o vesmírném cestování byly poněkud zkreslené, i tak ale tvůrcům nápady nechyběly. Například vesmírný trakař mě dostal, stejně tak jako tabletky sexu, které sprostě vykradl třeba Demolition Man. Barbarella avšak přizná, že je to mnohem lepší starou „barbarskou“ cestou. V dnešní době je to prostě možná i větší zábava než v době uvedení. Já osobně jsem si nedokázal představit, že by Jane Fonda mohla být takhle sexy poté, co si ji pamatuju třeba z Příšerné tchýně, tak je to šok,  ale je to tak a navíc ten její sexy hlas… Ačkoliv vychází Barbarella z komixu (doufám, že si ho seženu) a ten byl pro dospělé a točil se kolem sexu, což nechybí ani filmu, nečekejte nějaké zvrácenosti. Poodhalených ňader se dočkáte a ono Janeino sexy tělo vzruší samo o sobě. Určitě vám utkví v paměti „Ex-sex-sive Machine“ a esence muže – wow! I ten Pygar je vlastně sympatický a královna je sexy. Tenhle film prostě není intelektuální zábava, ale můžete si v něm najít i parafrázi na krutovládu, očekávání budoucnosti bez válek apod. Ale od toho se raději oprostěte, protože o to to nejde a prostě si to užijte a mozek nechte trochu stranou. Pobavíte se a ta hodinka a půl uteče jako voda. Jako poznámku bych uvedl, že  se chystá remake (jsem na něho hodně zvědav) a zároveň my neříkejte, že vám Duran Duran nic neříká a ano je to díky tomu filmu. Zasloužená sedma. Jen škoda, že je konec takový useklý . Barbarella psychadela, there’s a kind of cockle-shell about you (Barbarella Ba-ba-barbarella). Dazzle me with rainbow colors, fade away the duller shade of living…

HODNOCENÍ: 7/10

Barbarella: Queen of the Galaxy

ČSFD & IMDB

Žánr: Fantasy, dobrodružný, komedie
Premiéra: 1968
Délka filmu: 98 minut
Natočeno: Francie, Itálie
Hrají: Jane Fonda, John Phillip Law, Anita Pallenberg, Marcel Marceau, Milo O’Shea, Claude Dauphin…
Režie: Roger Vadim

RATING: 7 out of 10

Abara – Volume 2 – Chapter 7: Čtvrtá kronika

Ayuta se nám mění na Bílou Gaunu a my se konečně poznáme zblízka se čtvrtou kronikářskou skupinou a to nejen my, ale i Sakijima.

My snad tu Abara nedojedeme a přitom jsme tak blízko konci. No, vítejte ve druhém volume. Víte, když se nad tím tak zamyslíte, tak pochopit příběh Abary zase není tak složité. Tedy je předpokládáná určitá znalost Niheiova vesmíru. Barevná kresba na začátku je super, co? Ani zbytek neurazí, ba přímo nadchne, jak taky jinak. Impozantní kresba a ty dvoustrany, takhle má vypadat vstup do dalšího volume. Více není třeba dodávat.

Hodnocení: 9/10

Zdroj: http://mangacesky.wz.cz/
Wikipedia
Žánr: nihei (horor, detektivka, psychologický thriller)
Scénář: Tsutomu Nihei
Kresba: Tsutomu Nihei
Překlad: ŁORDH3ŁŁ + MeGaBiTe
Typ série: volumes
Počet stran: 31

3.3.7. Byooshi!! – Volume 1 – Chapter 4: If you love me, I’ll cheer for you!

Povzbuzující Fukudův sen naruší tvrdé probuzení od Hida. Pořád je tu ale Shinjuku a naskytnutá parádní možnost, Fukuda se seznámí s dalšími novými lidmi a hlavně s Mao (není to Ce-tung a je to pořádná kočka), která ho zasvětí do dalších tajů tohoto města. Vítejte v nočním klubu!

Tohle vážně nesnáším – vracet se k rozečteným sériím, ale co se dá dělat, můžu si za to sám. Stejně tak je to se seriály, hrami, filmy. Mozek na tohle zapomíná a i když si většinou rychle obnovíte paměť, tak už je pozdě. Zamrzí to 2x u mangy jako je Byooshi!! Která je pěkně nabitá, ale prolítnul jsem to a snad jsem se i chytnul, naštěstí to byl pořád jenom začátek. Zajímavé, jestli takhle noční kluby vypadají. Fukuda je chvílema opravdu nesnesitelný a nesympatický, kór když pořád otravuje s tím jeho povzbuzováním. Noční klub se přeci jenom mohl vybarvit na plno, ale chápu, že do toho nemůžeme hupsnout. Na konci se to k něčemu schyluje, ale i tak zůstaneme při zemi, chce to něco, co mě fakt nadchne než to začnu slupávat jako malinu, zatím se to nedaří. Jinak sice ono to má 24 stran, ale svou ukecaností vám to dá zabrat. Takže na to pozor, pokud se chcete do toho pustit.

Hodnocení: 6/10

Zdroj: http://mangafox.com/
Žánr: shounen, ecchi
Scénář: Mitsurou Kubo
Kresba: Mitsurou Kubo
Typ série: volumes
Počet stran: 24

West End Girls – Goes Petshopping

S dnešní hudbou je to těžké, hlavně, co se týče originality, pro kterou většinou musíte ujít dlouhé kroky, abyste se jí dočkali.  Protože všechno už bylo vesměs vymyšleno. Většinou ji najdete u opravdu netradičních žánrů, které většina lidí nebude ani tolerovat. Větší mainstream poslouchá, a současná populární rádia vám pouští, muziku, která se z větší části týká různých remixů, reedicí, reworků starých hitů. Někdy to není na škodu, protože je dobré slyšet jednu písničku od několika autorů, ale je pravda, že tím originalita trpí. Navíc dotyční nemusí mít problémy s náročným vymýšlením textů a pojetím melodičnosti, jen tak maximálně s autorskými právy. Jeden příklad za všechny, jak se k tomu dá taky postavit je třeba profláklý Call on Me od Erica Prydze, při tom vzal jenom tak malou část z Valerie od Steveho Winwooda a jaký to byl hit a kdo si z těch všech, co to poslouchali vzpomněli na Winwooda? Většinou se ani neskládají nové písničky od jistých autorů ze starých hitů, dochází i ke sprostým krádežím méně známých písniček. Na druhou stranu se stává i takové příjemné věci jako, že je lepší remake než originál. Řada hudebních žánrů už vlastně prakticky nemá, co nabídnout, protože všechno už bylo vymyšleno, existuje v tomto stylu několik konkurentů a na vás je jenom si z nich vybrat. Proto jsou pořád tak populární 80. a 90. léta, kdy podle mě hudba zažívala ty nejlepší časy a stále se objevovaly nové a nové subžánry a odlišné pojetí muziky. A těch hitovek, které se poslouchají dodnes! V současné době z mainstreamu neposlouchám na výjimky trance hudby vesměs nic a taky jsem jeden z těch, co má nejradši právě hudbu z těchto dob. Hudba je moje největší láska a nepohrdnu žádnou hudbou, která mi má co říct. Originalitu nacházím hlavně v temných archivech hudebního žánru, anebo trancu. Což je možná podivné, protože, když se takhle podíváte na trance, tak už je to taky lehce vyčpělé. Máme tu už vzniklé subžánry jako psytrance, vocal trance, dark trance, uplifting trance… ale to hlavní se nemění. Jenže tady se člověk musí podívat víc do hloubky. Trance je podle mě jeden z mála hudebních žánrů, se kterým se dá pořád dobře pracovat. Výborné je, že na tuhle hudbu nemusíte mít kapelu a stejně to skvěle zní a dokáže to napodobit i skutečné nástroje, anebo naopak vytvořit zvuky, které jste dosud neslyšeli. Když někdo nemá přehled a neposlouchá trance často, tak to pro něho žádnou melodičnost mít nebude. Tak jako to je všude, čím víc posloucháte nějaký žánr, tím víc a víc se vám líbí, tím víc dokážete rozeznat ty dobré a špatné songy. Vytvoříte si vztah k této hudbě a určíte si osobní preferovaný styl v tomto žánru, který se vám líbí. Já hodně holduju upliftingu a někdy mě song zaujme hned napoprvé, někdy třeba až po desátém poslechu a některé melodie bych dokázal poslouchat pořád. Hudba je zkrátka kouzelná věc, která nejen dokáže vybít váš vztek, dokáže vás potěšit, některé songy vám dokonce navodí i mráz na zádech, nebo dokonce mě i pár songů dovedlo k pláči. Hudba se možná nezdá, ale je to velice silné médium a být bez hudby je jako být bez života. Buďme rádi, že máme tolik hudebních žánrů, tolik možností si vybrat… Já se z toho…, co tohle má tady dělat v recenzi, co? Tohle je spíš na nějaké téma, ale mně to prostě nedalo. Po delší době se podíváme na jednu hudební recenzi.

My tu máme ale podobný případ, co jsem popisoval a to dívčí duo ze Švédska s názvem West End Girls, což hudebním znalcům okamžitě řekne Pet Shop Boys. A řekne správně, WEG jsou právě ti, kteří si vybrali známé hity od PSB a ty se rozhodli zmodernizovat. Což tedy samozřejmě nikdo odsuzovat nebude pokud to dostatečně nepošpiní. Ono to má vlastně i třeba dobrý vliv na to, že někdo si s chutí poslechne i originál. Holky mají za sebou jen jedno album a tedy dnes recenzované Goes Petshopping. Příjemné dívčí duo zaujme tím, že „Unlike other cover bands, their style emulates the Pet Shop Boys rather than providing direct facsimiles. Their videos and photography echo elements seen in the Pet Shop Boys’ own projects, such as industrial architecture, hats, dogs, costumes, gestures, etc., as well as techniques such as colourful lighting and mixing live action with computer graphics.“

Tak , omlouvám se, ale nechce se mi to překládat do češtiny, protože bych to možná ani nevylíčil dobře, ale snad to chápete, zkrátka WEG jsou jedny z těch skupin, co se nesnaží přesně zkopírovat to, co už vytvořili Pet Shop Boys. Holky mi nejvíc připomínají třeba takové TaTu, i když o jejich orientaci nemám přehled, i když by se to vyloženě v tomto případě nabízelo. Jenže to není podstatné, podstatné je, že holky se jmenují Isabelle Erkendal a Rosanna Jirebeck. Bohužel sličná blondýna Rosanna opustila WEG v roce 2008 a musela jí nahradit Isabellina sestřenice Emmeli. Isabella vytváří hlavní pozici ve WEG jako je to u PSB Neil Tennant. To by k holkám asi stačilo.

Jak to tak bývá, na nové skupiny se musí nějak přijít, můj případ to byl, když jsem v Makru vybíral červená vína a přitom mi k tomu hrála v rozhlase právě Suburbia od WEG, nějak se mi to zalíbilo, a tak jsem se doma na to podíval. Ostatní můžou WEG znát i třeba díky Sims 2 a jejich Suburbii v simštině u datadisku Pets . Já mám Pet Shop Boys rád, rodiče mi tuhle muziku pouštěli celkem často, takže jsem je znal už od mládí. Rovněž jsem jejich album Disco 2 poslouchal při hraní Maxe Payna. No a právě několikrát zmiňovaná Suburbia patřila v mládí k těm mým nejoblíbenějším songům kapely. Musím na rovinu říct, že mistrům z PSB se WEG ani nepřiblížily, přesto nemůžu WEG ani zkritizovat, protože jejich album rozhodně vůbec není špatné a dobře se to poslouchá a s jejich Suburbií jsem strávil dost značnou část poslechu a někdy mám pocit, že to i lehce překonává originál, nesmíte si ho jenom pustit, pak budete spíš asi na WEG nadávat. K dobré náladě to prostě není špatné. Nejlepší na tom všem je v těchto textech najednou slyšet docela příjemné ženské hlasy. Holky jsou navíc pěkné, škoda, že Rosannu Jirebeck nahradila sestřenice Erkendal, protože té to v klipech opravdu sluší. I když to hlavně Erkendalovi nás těší svým hlasem.

Takže k albu – ani při jednom songu mě nenapadlo ji přeskočit, kritika tu samozřejmě je, zpěv mi připadá v určitých chvílích jako, jak to nejlépe popsat, pozérní. Zkrátka holky by dokázaly určitě i mnohem víc, kdyby se jim chtělo. U mě jednoznačně ze všech písniček vítězí Suburbia, kterou mám prostě rád a navíc refrén je příjemně odzpíván, navíc se zajímavým klipem. Špatné není ani West End Girls, nebo Being Boring. Už si moc nepamatuju ani originál, tak to může být lehce kompromitující, ale moc se mi nelíbily věci jako I’m not scared a It’s a sin se mi taky moc nezdál, zatímco u PSB mi sedí. Navíc na albu chybí nějaké jinde nalezené extended remixy, které se vyloženě povedly. Avšak jako celek je album prostě dobře poslouchatelné, sice si ho asi jen poslechnete tak 2x, 3x a už ho tak kromě Suburbie víckrát neuslyšíte, ale ani to není na škodu. I když to je taková rychlokvaška, která nikoho neohromí, tak je to prostě lehký nadprůměr, ale v těch všech coverech se rozhodně jeví WEG jako ti lepší, doufám, že se dočkáme jejich oznámeného alba a hlavně uslyšíme od nich něco vlastního! Jinak tohle vážně není špatný a nějaký potenciál by se u nich mohl dokonce i objevit, ale spíš to zatím vypadá, že už se toho moc od WEG nedočkáme.

TRACKLIST

1. I’m not scared
2. Domino Dancing
3. Suburbia
4. Rent
5. Shopping
6. You Only Tell Me You Love Me When You’re Drunk
7. West End Girls
8. Being Boring
9. Love Comes Quickly
10. It’s a Sin
11. Jealousy

UKÁZKA

[wpyt_profile2]B5QyZk4e3uw[/wpyt_profile2]

ODKAZY

OFIC. STRÁNKA
WIKIPEDIA
BUY

HODNOCENÍ: 6/10

MAFIA 2 (1. česká exluzivní megarecenze!!!)

Podařilo se mi něco, na co můžu být skutečně pyšný, jako jeden z mála jsem měl možnost si zahrát na jedné exkluzivní akci pořádanou 2K Games Czech jednu z nejočekávanějších her tohoto roku (možná posledních 6ti let) a to navíc se tam nedostal jen tak někdo. Požádal jsem i hodně směle o to, jestli bych nemohl zveřejnit na svém blogu recenzi (o to větší mě čekal infarkt).  Nejen, že jsem měl možnost vidět na vlastní oči některé z dabérů hlavních postav a hrdiny české herní scény Vochozku a Vávru, ale hlavně jsem si mohl sám zahrát hru s několikaměsíčním předstihem. Hra už je prakticky hotová, ale jak víte, Take 2 se rozhodlo, že vydání hry pozdrží ještě o nějaký ten měsíc. Což není na druhou stranu tak špatné, jak už bylo řečeno na předváděčce, čas navíc dává možnost hru pořádně doladit a vydat souběžně s anglickou verzí i plně česky nadabovanou hru (hrál jsem pochopitelně anglickou verzi hry). Mám to štěstí, že mi bylo dáno toto velké povolení a nebylo to úplně snadné. Z několika důvodů, panu Mašíkovi se tento nápad zalíbil, ujistil jsem ho, že se tato recenze stejně ztratí, protože můj web není moc známý a že si tím nikdo neuškodí, i když jsem se dost bál tuhle věc vůbec navrhnout. Rozhodně jsem nečekal odpověď ve stylu – „proč ne“. Každopádně jsem byl varován a byl mi dán zákaz více popisovat příběh (což bych neudělal ani jinak), snažit se tento článek propagovat mezi širší okruh a dávat ho jinam, uveřejňovat vlastní screenshoty ze hry (i když nechápu proč, protože jsem hru hrál u nich a na flashce jsem si žádné screenshoty domů neodnesl). Hru jsem dohrál, i když jsem rozhodně nehrál řadu vedlejších úkolů, nesbíral Playboye, nehledal automobily a neotevíral si archievementy.

Mafia 2 byla prezentována na XBoxu 360 a na PC, poprvé jsem měl vůbec možnost zkusit si zahrát na Xboxu, ale valnou část hry jsem hrál pochopitelně na počítači, kde je ovládání pro mě mnohem příjemnější a preciznější. Akce trvala asi 6 hodin, nevěnoval jsem se moc prezentaci, ale samotnému hraní, pár lidí mělo možnost si hru vychutnávat na maximum (já byl mezi nimi, připadal jsem si v tý chvíli jako král), mimochodem jsem potkal i redaktory ze Score, nebo Levelu, časem sem snad budu moc hodit fotky. Kdo bude mít exkluzivní právo hru zrecenzovat jsem nezjistil, protože u komečních časopisů bude rozhodně tvrdší embargo než u jednoho neznámého blogu. Škoda, že jsem neměl čas sledovat a poslouchat ostatní, protože jsem se prostě věnoval hraní. No, pohodlně se usaďte a začněte slintat, jdeme na samotnou recenzi.

Nemůžeme začít ničím jiným než připomenutím Mafie… co vlastně připomínat o hře, která byla schopná konkurence i proti sérii GTA a stala se českým herním klenotem? Není snad nikdo mezi hráči, kdo by Mafii nehrál, nebo neznal. Na české poměry nevídaný několikaáčkový kousek, který nabízel kromě vypiplané grafiky dechberoucí filmovou atmosféru a naprosto skvěle napsaný příběh se špičkovou hratelností, když se to tak vezme, tak Mafia měla jen málo chyb. Ve své době to byl prostě zázrak. To ovšem neznamená, že by i v dnešní době neměla co nabídnout. Všichni volali po pokračování a my jsme se dočkali, 21. srpna 2007 byla hra veřejně oznámená. Začali být uveřejňovány po střípkách informace, které následovaly lahodné screenshoty, trailery, videa ze hry. Dočkali jsme se i nemilých oznámeních o odložení hry. Já si ale myslím, že jenom to vědomí, že je ve vývoji Mafia 2, rozbušilo srdce snad všem herním nadšencům. Mafia má velkou fanouškovskou základnu a od dvojky bylo očekávano opravdu hodně. Otázkou je jestli se nakonec dočkáme adekvátního výsledku? Budou spokojeni ortodoxní fanoušci i hráči, co v životě Mafii neokusili? To se vám budu snažit přiblížit.

Na rovinu řeknu, že první díl Mafie překonán není, alespoň ne z mého pohledu, ale to vůbec nic neznamená, pokud jste např. najeli už na závěrečné hodnocení. První Mafie nepatří mezi mé nejlepší hru vůbec, i když ji mám hodně rád a dohrál jsem ji několikrát i s řadou modifikací a je rozhodně pro mě nezapomenutelná a neváhám 2x si ji zahrát znovu. Zatraceně, vrhněme se už na to, nejdříve vás čeká skvěle zpracované menu, pamatujete si na první díl? Tentokrát v hlavním menu vidíme Joeův byt, ve kterém máte klasické nabídky jako load pozice, nová hra, nastavení, nechybí dokonce ani tlačítko s DLC, takže snad můžeme očekávat i nějaký ten stahovatelný obsah. Mrzí mě, že jsem se v tom nadšení zapomněl podívat na to, co je všechno po grafické stránce pozapínané, protože stroj určený ke hraní byl víc než nabušený. Spíš jsem se věnoval hernímu nastavení, co se týče nastavení dynamiky rádia, nebo jízdnímu modelu. To, co celkem postrádám je extrémní jízda, pouze je v menu zašedlá ikona Extra (po dohrání jsem musel opustit místnost, takže to pro mě zůstává tajemstvím doteď). Stylové menu se mění i na základě toho, jak postupujete příběhem, respektive bude se měnit podle toho, jak bude vybavený Joeův, později Vitův dům (v jakém se budete nacházet období). Z menu pryč a do nové hry!

Intro je fantastické a skvěle zpracované, nemohl jsem ani dýchat úžasem, prostě už jenom při intru byste dali této hře maximální hodnocení. Děj tentokrát není vyprávěn v retrospektivě, i když se na začátku v minulosti ocitneme, možná i později . V intru vidíte Vita, který se vrací vlakem domů z druhé světové války, při cestě nádražní halou se potkává s Joem. Herně začínáme Vitovým příchodem do cizího bytu, kdy ještě ne jako mafián (i když to taky není žádný svatoušek) se pozná s touhle stranou podsvětí, brzy se shrne mela a vám nezbyde nic jiného než se rychle z baráku zdekovat a zmizet autem a to dost rychle. Poté už nás čeká současnost, kdy Vito sedí s Joem v baru a probírají slečnu popíjející brandy v rohu místnosti, pozastavím se i u skvělé práce herní kamery, která dotyčnou slečnu pěkně zabere. Pokud budete disponovat silným strojem užijete si opravdu neskutečných detailů, můžu říct, že Mafia 2 rozhodně vypadá líp než nějaké GTA 4, naprosto precizní mimika, zpracování detailů jako padání popela z cigarety na popelník a na zem, k tomu velice přirozené pohyby. Potěší i skvělé rozhovory, do kterých opět nezasáhnete, ale jsou výborně napsané a nechybí ani humor, který je zajištěn hlavně díky Joeovi, mému opravdu oblíbenému charakteru, se kterým budete trávit dost času a který už na začátku prohodí, že dotyčná nemá podprsenku a zajímá ho jestli má aspoň kalhotky, Vito ho v tu chvíli chytí za ruku a prohodí: „Joe tobě to nestačilo minule, kdy si se po té ráně do rozkroku nemohl tejden pořádně vychcat“. Barman se hlasitě zasměje a přihodí na bar další sklenky. Tohle se prostě musí vidět, těžko se popisuje geniálnost této scény a to je teprve začátek, nečekal jsem, že na nás Mafia vytáhne hned na začátku takovýhle kalibr. Po této animačce už vás čeká cesta po ulici, zavolání taxi a návrat domů, kdy na začátku bydlí Vito s Joem. Později budou mít oba dva svůj kvartýr. Následuje telefonní hovor, kdy vám zavolá Don, abyste okamžitě vyzvedli jednoho pěšáka, který se možná dostal do problémů. Čeká vás přestřelka a další návrat domů. První mise jsou takové oťukávací, abyste se dostatečně seznámili s herními mechanismy a postavami, ale není to žádný hloupý tutoriál, všechno funguje tak, jak má a dokonale do sebe zapadá. Druhý den ráno vás čeká cesta do mafiánského doupěte a první prácička, tady bych s nastíněním příběhu přestal a poté už zmiňoval jen v náznacích další cestu a průběh. Každopádně příběh je téměř identicky geniální jako u jedničky, nechybí ani shánění aut a správa vlastního vozového parku. Mimo to narazíte i na řadu lidí, kteří vám zadají některé vedlejší úkoly, dokonce budete sbírat i balíčky, tentokrát ale něco fakt stylového a to staré Playboye! I když nikdo vás k tomu všemu nenutí a můžete se věnovat jen naplno příběhu, který sice jde lineární cestou, tedy, abych byl přesnější – něco podobného jako v jedničce, že máte dané věci, co udělat, splnění úkolů a způsob dostání se na místo je pořád na vás. Opět vás čeká několik naprosto odzbrojujících zvratů a situací a několik nezapomenutelných momentů. Na jednu věc určitě nezapomenete, u mě to překonalo dojem z jednoho úkolu z Dragon Age, nebo třeba i poslední misi z Mafie. Tohle zkrátka Mafia umí a doufám, že mezi váma není nikdo, kdo by o tomhle pochyboval, příběh a jeho postavy jsou excelentní a závěr vás možná dostane ještě o něco víc než v prvním díle. Možná dojde… nebudu skutečně prozrazovat. (navíc jsou 4 konce, ale ten který jsem měl možnost zažít já, je…)

Hratelnost je prostě vynikající, úroveň detailů rovněž geniální a hlavně se nemusíte bát, že by hra byla konzoloidní – vůbec! Už to možná znáte z videí, já to jenom zopakuju. Ve vlastním/Joeovém bytě můžete poslouchat rádio, dojít si do ledničky pro pivo, převlíknout se, zatelefonovat si donáškovou službu, nebo lepou děvu, rozsvítit si, podívat se z okna, poději si pustit televizi, dokonce se můžete jít i na záchod vychcat…. ehm. Někomu to možná bude vadit a k Mafii vám to moc sedět nebude, ale já prostě takovýhle věci žeru a do bytu jsem se vracel s nadšením a docházel si pro pivo s radostí, později vás čekají dražší cennové nápoje a vlastní bar. Užijete si hodně animaček, ale rozhodně budete hlavně hrát, animačky mají za úkol vás hlavně vtáhnout do děje a nejlepší situace jsou, kdy se z celkem humorné situace stane veliké drama. Kromě těchto věcí má hrozně velký vliv na atmosféru i úžasné audiovizuální zpracování. Empire Bay je prostě úžasné a skutečně živé, lidé se prochází po ulici, čtou noviny, věší prádlo, povídají si, narazíte i na pobudy, kteří se před vámi vyzvrací. Město je vážně rozsáhlé, má kolem 10 km2 a rozhodně nepočítejte s tím, že si ho projedete za pět minut.V té živosti snad Mafie překonává i GTA 4. Je to možná dané tím, že plný potenciál GTA 4 jsem neměl možnost vidět, ale tohle je teprve to, jak to má být. Úroveň detailů je neskutečná, dopadající kapky na zem, zasněžené vozovky a auta – mise a projížďky v zimním prostředí si prostě zamilujete. Někdy prostě budete valit bulvy a říkat si, to snad není možný. Důležité je si uvědomit, že počasí jako v první Mafii je dané a když se chystáte na misi, která se má odehrávat v noci, je prostě noc. I když samozřejmě můžete projíždět město a plnit vedlejší mise. Osvětlené už to bylo dřív, že autoři se snaží zkrátka zachovat atmosféru pro ty hlavní mise takovou jakou chtějí, takže tady je jeden z velkých rozdílů oproti GTA 4. Omlouvám se, že pořád Mafii srovnávám s GTA 4, nebo s původní Mafií, ale to snad ani jinak nejde. Chtěl jsem hlavně napsat a zdůraznit, že to vůbec není omezující a tento záměr naprosto chápu a věřte mi, že misi v garážích byste si zdaleka tak nevychutnali, nebýt deště a noční doby.

Mafie 2 rozhodně nabízí mnohem širší spektrum interiérů a to skvěle zpracovaných interiérů. Od restaurací, barů, sklepů, vil, vysokých mrakodrapů se dostanete i do opuštěných domů, továren a dojde i na oblíbené vykřičené domy. I když to hlavní se odehrává venku. Netuším, jak to bude se zapamatováním určitých částí města, které vám utkví v paměti i dlouho po dohrání jako to bylo v případě jedničky, každopádně cestu do mafiánské centrály a ke svému bytu si zapamatujete, město je opět rozdělené na čtvrtě a mít jenom větší čas klidně bych jenom hodinu projížděl městem a prohlížel si ty neskutečné detaily. Čtvrtě se zároveň liší i prostředím, zatímco u luxusních obchodů narazíte na zbohatlíky, kteří si nechávají umýt boty a majitelé obchodů se starají o úklid, v tovární čtvrti vás čeká bordel po chodnících a bezdomovci. Další novinkou je rádio s perfektním výběrem songů, které mě normálně donutilo začít tenhle styl milovat. Není nic lepšího než se vydat s gangstery po městě a poslouchat při tom „Tell me are you happy? Sometimes… But sometimes I fell like just I’ve got to get away“ Nepopsatelný zážitek, a totálně vás odzbrojí, když si tuhle melodii začnou pobrukovat NPC. Je až neuvěřitelné, jaké takovéhle detaily mají vliv na atmosféru a pocit ze hry. I když někdo může spílat, že se ve dvojce ztratilo kouzlo z jedničky, není to pravda. Ačkoliv Mafia 2 je už prostě mainstreamová záležitost, a tak se v něčem musí přizpůsobit, na zaryté fandy se nezapomíná, podle mě se kouzlo vůbec neztratilo, je prostě pravda, že je to v určitých částech možná takové moc… nenacházím to správné slovo, rozhodně atmosféra netrpí a hru musíte milovat. Nechybí ani nějaké odkazy na předchozí díly. Je nutno ještě podotknout, že potenciál navštívených lokací a průběh misí nebyl v jedničce vyčerpán, opět vás čeká řada nových nápadů a uvědomte si, že se taky hra odehrává ve třech odlišných obdobích, kdy disponujete různými prostředky a to, že se měníte vy, mění se i okolí. A i když se podíváte na nějaké místo 2x, rozhodně nebude vypadat stejně. Po několika misích ani nemůže vypadat stejně, protože jste ho trošku upravili. Hru budete procházet, jak už jsem zmínil, v různém čase a období, takže po zimě příjde jaro, nebo spící podzim a to se týká i letopočtu, který se bude rovněž měnit. Tím vším bude i ovlivněna hojnost obyvatel pohybujících se venku a její činnosti. V létě uvidíte hodně lidí v parku na lavičkách, v zimě budou lidé chodit po městě a nakupovat dárky. V létě lidé spravují auto, nebo ho myjí. Na podzim uklízí listí a hodně jich tráví čas v restauracích.

Jízdní a bojová část je opět tak 50 na 50, i když tentokrát se hlavně v příběhu budete více věnovat té chodící části. Mise jsou do detailu propracované a  při průběhu misí si užijete zajímavých dialogů a pokřiků, jejichž provedení je na jedničku a od prvních misí, kdy jen budete fungovat jako podpůrná střelba se později posunete do prvních linií a budete zachraňovat životy ostatních. Občas dostanete nějaký ten kontakt na osobu, která bude mít pro vás nějakou tu prácičku. Soubojový systém hodně využívá oblíbené krytí, které je opravdu intuitivní a rozhodně ho budete využívat. Jenže pozor, umí ho využívat i nepřátelé! Ve složitějších přestřelkách byste těžko obstáli, jenže pamatujte na rozbitnost prostředí, musíte se rovněž rychle pohybovat mezi těmito kryty, protože protivníci dokáží překvapit ze zálohy, nebo molotovým koktejlem. Jednou se mi dokonce stalo, že protivník mě zkrátka obešel přes horní místnost a než jsem stihl začít reagovat, ránu z upilované brokovnice jsem už nevydýchal. Ze zbraní očekávejte klasiku – kolty, thompsony, molotovy koktejly, i když dojde i na exotičtější výzbroj a taky na kontaktní souboje, co je lepší než vzít židli a omlátit jí protivníkovi o hlavu?

Hra se netají tím, že je pro dospělejší publikum a tedy krev a sprostá mluva je denním chlebem, i když se to nepřehání. Nejvíc potěší černý humor v situaci, kdy budete převážet bezvládné tělo v kufru auta. Kdy „nebohý“ brzký nebožtík řve o pomoc a vaši spolubojovníci prohlašují: „Neboj se, taky už se těším, až tě osvobodíme.“ Hra vám dává často studenou sprchu, kdy si v jedné chvíli s kámošem povídáte o včerejší divoké noci, abyste vzápětí čelili situaci, kdy vám rozhodně do zpěvu není. Čeká vás několik událostí, které rozhodně není na místě tak lehké splnit a když uvidíte, že jsou nakonec stejně dokončeny i bez vašeho přičinění, nebudete schopni ani dýchat. Jízda autem je teď ještě mnohem víc vypiplanější hlavně díky skvěle sestavenému soundtracku a při klíčových scénách vám při hudbě bude běhat i mráz po zádech. Vozidlo reaguje rychle a přesně a funguje i dobře zpracovaný destrukční model, kdy vás čeká i krev na potazích, nebo na skle. Úroveň detailů je prostě až neuvěřitelná, pokud auto začne hořet, máte opravdu málo času než vylítnete do vesmíru. Nejvíc adrenalinu nabízí honičky s policií, nebo útěk s autem v roli kořisti, hra vám na minimapce vhodně ukáže, jak nejlépe rychle zmizet. V průběhu času auta vypadají fakt úžasně a některé luxusní vozy mají vážně skvělý design. Nechybí ani diskutabilní tuning, ale nemusíte se bát – nejde to do extrému ve stylu NFS, to věděli i samotní vývojáři, že tohle by bylo moc. Má ale i praktickou hodnotu, o auta se tentokrát budete starat s láskou a nebudou pro vás jen spotřební zboží jako v GTA4, své miláčky si budete moci upravit k obrazu svému a navíc se díky tomu vyhnete někdy i jistému zatčení. V nastavení si můžete nastavit jestli preferujete arkádový, nebo realistický model, já jsem měl zvolený arkádový model, který rozhodně nenarušoval atmosféru. U realistického modelu počítejte s tím, že budete moci vyvádět s autem mnohem méně psích kusů a hlavně v zimě budete mít dost problémů udržet auto na vozovce.

Vzhledem k tomu, že jsem se soustředil striktně na příběhovou línii, byl jsem na tom možná ještě líp než kdybych se věnoval věcem okolo, protože takovéhle vtáhnutí do hry jsem delší dobu nezažil a těch 14-20 hodin (podle toho, jak budete hrát) uplyne hroznou rychlostí, kór když jste v časovém presu (i tak jsem si hru neskutečně užil). Nedochází vůbec k nudě, nebo stereotypu, furt jste hnáni něčím dopředu, protože chcete vědět, co se stalo, jak dopadla postava z předchozí mise, apod. Mafia je tentokrát ještě víc zaměřená na interakci mezi postavami, což vede k vytvoření si sympatií k jednotlivým hrdinům a jak budete postupně nabírat na mafiánském statutu, všimnete si, že si vás začnou lidi vážit, budete mít taky mnohem víc peněz, takže budete jezdit luxusními vozy a lidé budou žasnout a prohazovat různé „wow“ řeči jako: „to je ale fáro“. Rovněž, ale počítejte s rostoucí prestiží i s tím, že po vás bude mnohem víc lidí žádat o pomoc (nemusí to mít striktně souvislost s vedlejšími misemi, třeba bezdomovec bude po vás vyžadovat almužnu), budete mít více nepřátel a i policie poleví na aktivitě vás pronásledovat při každém přestupku, ale to neznamená, že vás nechá na pokoji. Policie je tentokrát o fous agresivnější, což se díky novému jízdnímu modelu stává ještě větší legrací. A i když vás nebude trestat za něco, za co vás trestala jako zelenáče, neznamená, že pokud budete dělat vyrvál, že vám nepůjdou po krku. Opět můžete řešit tento spor několika způsoby – ztratit se z dohledu, uplatit policistu a pokud bude nejvíc hořet zkrátka utéct, nebo je zabít. Zatknutím hra nekončí, ale ztratíte značnou část peněz.

Asi nejdůležitější a nejdiskutovanější je hw náročnost, vzhledem k tomu, že jsem nehrál na svém pc, nemůžu to dobře osvětlitt. Protože jsem hrál na opravdu moderní nadpozemské přímo mašině s dx 11 efekty – Intel Core i7 Extreme 965, 4 GB DDR3 RAM a NVidii GTX 480! Ale dobře si zahrajete i na ne úplně výkonných strojích, na což jsem byl upozorňován, rozhodně se nemusíte bát něčeho, čeho jsem byli svědky u vydání GTA 4. Ale pokud chcete hrát s fsaa, efekty dx 11 karet a podobných serepetiček, budete si muset připravit adekvátní stroj nejlépe s nově nastupujícími kartami od NVidie s podporou PhysX, protože Mafia 2 podporuje snad všechny moderní vymoženosti včetně pokročilého PhysX anebo nejlépe zpracovaným oblečením. Za to ale dostanete opravdu sladkou odměnu, protože hra prostě vypadá úžasně, zatím určitě nejlépe vypadající hra, co jsem kdy hrál. Možná z větší výšky nejsou detaily v dálce úplně košer, ale to ani nebudete ohromením hrou vnímat, stejně tak některé zapadlé uličky ve městě nedostali příliš na detailu, ale to jsou malichernosti. Hra prostě vypadá fantasticky. A i když nebudete disponovat jmenovanými stroji z vesmíru, zahrajete si taky dobře a v uchvacujícím grafickém kabátku.

Nezapomínejte na to, že vše probíhá v reálném čase bez jakéhokoli načítání lokací a rozhodně vaše akce nezůstanou bez odezvy, např. po zpackané akci se ocitnete v policejním zajetí a nezbyde vám nic jiného než se vrátit zpátky, kde ale za tu dobu už přijeli další nepřátelé, kteří navíc vzali rukojmí, co teď? Ten rukojmí je dost zásadní pro další postup, ale stojí to za riskování? Malé zdržení má za následek i to, že se váš parťák dostane do problémů, protože poldové už nejdou jenom po vás, ale po všech a častokrát budete narážet v průběhu hry na to, že budete zachraňovat zadek vašim parťákům.

O hudbě a zvucích taky nelze mluvit jinak než-li v superlativech, jsem hodně zvědavý na český dabing, ale ten anglický se povedl na jedničku a jsem zvědav třeba na to, jak Češi napodobí ten mafiánský přízvuk. Hudba se taky musí pochválit, i když jsem neznal skoro žádný hraný song, užil jsem si tuhle hudbu a začnu to snad poslouchat, některé jsou vážně povedené, rádio byl prostě skvělý nápad, chválím i jeho reakci na situaci ve hře, nečekávejte ukolébavky, když budete unikat před smrtí. Kromě toho se samozřejmě dočkáte i v daných scénách monumentální instrumentální hudby, která vás pozadí na zadek s mrazením v zádech. Se zvuky je to podobné jako s hudbou – výbuchy, dopadání střepů, střelba… nezapomenutelné.

Má hra vůbec nějaké minusy? Určitě ano, ale nic co by se nedalo ještě spravit, možná mě vadilo při misích, že trošku víc docházelo ke zvratům. Došlo i na některé bugy, kdy jsem se např. zasekl mezi dveřmi. Někdy zazlobí i umělá inteligence, která vás zničehonic něčím pošle k zemi, i když výhoda je, že parťáci vás ještě můžou zvednout ze země, ale nepočítejte s tím, že k tomu budou mít pořád možnost – většinou jsou někde jinde a navíc fatální zásahy vám nevyléčí ani Don. Štvalo mě i, že jsem zkrátka nemohl přijít o policajty, kteří prostě odmítali mě nechat na pokoji. Nejvíc mě nas… naštvalo, že jsem přišel o své oblíbené vytuněné auto – prostě mi zmizelo z mého vozového parku. Někoho možná i zamrzí, že hra není moc dlouhá, ale to nemůžu hodnotit, když jsem se věnoval jenom hlavní linii a to opravdu v rychlosti, trvalo mi to asi 14 hodin. Každopádně pokud si to budete vychutnávat, určitě se dostanete i nad 20 hodin a znovuhratelnost je u takového titulu jasná… Ale prostě u takovéto hry by to chtělo i třeba 100 hodin hratelnosti. Doufám, že se v co nejbližší době dočkáme třetího pokračování, kila DLC ve stylu GTA4 a já přeju Mafii 2 veliký úspěch.

O plusech snad nemá ani cenu hovořit, všechno už jsem vyjmenoval. Prostě pokračování špičkové !české! hry, které vůbec nekazí pověst jedničce, ale postavilo vše na vyšší level a takhle asi má pokračování vypadat. Opět je to filmový atmosferický bombastický zážitek se skvělými nápady a hra roku. Nikdo snad nemyslel, že to bude jinak. Nejlepší hra roku má jméno… MAFIA 2.

Mafia 2 je pokračování legendy a já se nemůžu dočkat až si tuhle hru budu moc vyzkoušet znovu a klidně i pak znovu a rozhodně pořádně se všemi vedlejšími úkoly a Playboyi xD. Jednička zůstává pro mě nepřekonána, ale dvojka je de facto srovnatelný zážitek, který je prostě mnohem víc vymazlenější a propracovanější. A já se po tomhle zážitku snažím rychle zapomenout na všechno, co jsem viděl a zažil a očekávám snad ještě s větší horlivostí datum 29. srpna. Tohle budu hrát aspoň měsíc. A možná i změním názor, že to je horší než jednička, vážně je to boží a tohle prostě musíte zažít a ne číst o tom. Rád bych se ještě vypsal a napsal další řádky a řádky textu, ale za prvé nemůžu, za druhé už si nepamatuju všechno do detailu, za třetí vám nechci zkazit přicházející zážitek. MAFIA, MAFIA, MAFIA 2!!!! A já děkuji 2K Games, hlavně panu Petrovi Mašíkovi, že mi dal tuhle možnost, na kterou v životě nezapomenu.

LORDHELL.CZ uděluje: 96%

MAFIA 2 v pohybu

[wpyt_profile2]omY93dIH8pc[/wpyt_profile2]

MAFIA 2

Výrobce: 2K Czech
Distributor: 2K Games
Rok: 2010
Žánr: Third-person-shooter, sandbox
Multiplayer: Ne
HW nároky: CPU Core 2 Duo, 2 GB RAM, NVidia GeForce 9000 series a lepší
Podobné hry: Mafia, Grand Theft Auto 4, The Godfather
Verdikt: Nejlepší hra roku 2010, pokračování legendární Mafie, co proboha více dodat?

Klady
filmová dechberoucí atmosféra, grafika, Empire Bay, rádio, detaily… zatraceně všechno

Zápory
menší bugy, (hw nároky pro ultimátní zážitek)

KOUPĚ HRY
WIKIA
OFIC. STRÁNKY