Chráněno: Od optimismu přes temné hlubiny do pesimismu, klasiky a zase zpátky

Dark Void

Dark Void demo je opravdu demo, to znamená, že vám zabere se vším všudy ani ne patnáct minut. I tak si ale aspoň osaháte ovládání a pojetí hry. O DV jste už určitě slyšeli, vertikální i horizontální boje, jetpack a Bermudský trojúhelník. DV se nezadržitelně blíží a příští týden už budete moci zakoupit plnou hru. Po vydání demoverze na konzole jsme se dočkali i my na počítače. Stojí teda DV za stáhnutí? Asi nestojí, protože nabízí vážně málo, ale pokud vás tato hra skutečně zajímá, budete si moci aspoň udělat nějakou představu, kterou si prostě z dostupných screenshotů a informací, tak dobrou neuděláte.

Hra běží na Unreal Engine a vypadá celkem dobře, na první pohled mi připomněla hned několik her – MDK, Gears of War, Dead Space, Tribes. Musím říct, že s instalací dema byly celkem problémy, což možná bylo dáno i tím, že mám disky opravdu zas*ané. Demoverze se totiž po stáhnutí extrahovala a pak se ještě nainstalovala. Po nastavení jazyka se nehodlala spustit, až teprve po druhém testu vše konečně naběhlo.

Počáteční menu je strohé jako samotné demo, takže vám zbývá jen jedna možnost – upozorňuju, že poté si už přímo ve hře pomocí „ESCAPE“ můžete a silně to doporučuju, nastavit ovládání a grafické nastavení. Rozhodně si pohrajte s myší, klávesnice je relativně nastavená dobře. V počátcích jsem byl víc než jen zklamán, opravdu katastrofální ovládání jetpacku, které nebylo možné ukočírovat, pořád jsem se točil dokola a nebylo možné vůbec něco zaměřit, nebo někam doletět, upozorňuju, že mezerník vám vyrovná vaší polohu a hlavně kameru. Naštěstí se po detailnějším nastavení a pár minut zvykání si konečně došlo na to, že jsem si hru začal užívat. Doufám, že finální produkt bude ještě trochu více vyladěnější, ale to už asi doufám naprázdno. I tak ale neznamená, že to bude na klávesnici nehratelné, protože po druhé už mi to šlo skvěle, takže půjde o zvyk. Věřme, že půjde o zvyk, jinak pokud stojíte pevně nohama na zemi, s ovládáním už nemáte sebemenší problémy.

Po krátké úvodní animaci, kterou doufám, že bude v plné hře ještě něco předcházet, se hned vrhneme s jetpackem do akce, vystoupáme na vrchol a naučíme se ovládat jetpack, brzy dostanate za úkol zničit tři obranné věže a pak další, která bude po vás ještě střílet. K tomu se ještě naučíte manévrovat, což kupodivu není tak krkolomné provést. Pak vás čeká to nejhorší z létání a to tři disky, které se rychle pohybují a je opravdu těžké je zaměřit, ale podařit by se vám to mělo bez problémů a pak už máte po létání a zkusíte si boje na „zemi“ s vašemi pistolkami, které si budete moci pomocí tech points upgradovat, můžete si „půjčit“ zbraně i od nepřátel. Boje jsou celkem tuhé a nepřátelé vás dokážou rychle zahnat do kouta, což celkem potěšilo, protože nestojí tupě na místě a naopak vás překvapí, protože zatímco v krytu nabíjíte, oni si pro vás příjdou. Máte tedy k dispozici oblíbené skrívání za překážky známé od nejslavnějšího představitele GoW. Pak budete mít za úkol zničit ovládací konzoli a čeká vás nějaká ta lekačka a to mi nejvíc připomnělo právě Dead Space. Tyto plazivé a obratné potvory jsou opravdu otravné, potom vyjdete na rampu a… konec.

Ještě vás hra navnadí efektní animací a demo můžete v klidu smazat. Rozhodně od DV nečekejte nějakou evoluční střílečku, bohatě bude určitě nejen mně, ale i vám stačit, když to bude aspoň dobrá hra, která nebude často zabíhat do stereotypu. Nakročeno má k tomu dobře a věřím, že nás plná hra může překvapit, protože z dema zkrátka těžko poznáte, jak se bude rozvíjet technika boje v dalších úrovních, třeba se dočkáme zajímavých stylů boje. Takže vyčkávejte než se hra objeví na PC, Xbox360 a PS3.

Demo jsem stahoval ODTUD.

[wpyt_profile2]LmNsRnbf_gk[/wpyt_profile2]

Dark Void oficiální stránka
Dark Void wikipedia
Dark Void koupě

Dragon Age: Origins – Awakening

Tak je to pravda, ale věděl jsem už to dřív než hra byla vůbec oficiálně oznámena, taky proč by to tak být nemělo. DAO bylo hodně úspěšné a to nejen u mě, avšak nečekal jsem, že se datadisk objeví takhle brzy, protože přiznejme si DLC moc nevyšlo a to nemluvím o tom, že Return to Ostagar už tu dávno měl být a nechápu, proč takováhle věc má problémy. DAO má velký potenciál, co se týče DLC i od hráčů, zajímalo by mě jestli už něco komunita stvořila. Tak či onak, na Awakening se těším a to z několika důvodů, chci vědět, jak to bude pokračovat dál s jednou postavou. Doufám, že to nebude takové klišé, jak předpokládám, i když  jsem si přečetl hodně úvah o tomto problému a jestli vůbec se to v Awakening objeví, nedivil bych se kdyby nás Bioware houpalo ještě déle, třeba i do druhého dílu. A hlavně pokračuje zkrátka výborná hra.

Awakening holt nemůže být pouhé DLC, z novinek se můžeme těšit třeba na novou lokaci, 15 hodin hratelnosti, samozřejmě nemůžou chybět nová kouzla a schopnosti, předměty, potvory, nebo noví parťáci. A pokud jste náhodou hru ještě nedohráli, máte možnost začít i s přednastaveným hrdinou z řady Šedých strážců, což vysvětluje třeba ty události v traileru, protože třeba takový Alistair tu vůbec nemusel být.Na druhou stranu doufám, že se z toho nestane něco typu The Sims 3, ono by ani tak nevadilo vydávání dalších a dalších datadisků, ale může se z toho stát jen další ždímačka peněz bez ohledu na osvětlování věcí z minulosti a bez zprostředkovávání těch úžasných zážitků. Ale tomu u Bioware moc nevěřím. Vypadá to jako bych byl spíše podezíravý, ale já se na datadisk opravdu těším a nejenom kvůli tomu, že budu moc pokračovat se svou postavou, ale hlavně se těším na osvětlení otázek, na které doufám, že dostanu odpověď. Takže 16. března se uvidí, zatím toho zase moc nevíme. Trailer můžete vidět dočasně v sidebaru.

Mike bude pokračovat, jsem zvědav, jak pochodím u level capu s už 22. získaným levelem, viz screenshot.

S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky – první dojmy

Vítej znovu v Zóně stalkere. Tak jsem se tedy velice brzo po dohrání prvního dílu vrhnul do pokračování s názvem Clear Sky, což je označení frakce stalkerů, která sídlí v bažinách a zachránila vám kejhák poté, co vás našli jako jediného přeživšího po velmi silné emisi. V Zóně se něco děje. CS je prequel původního Stalkera, což znamená to, že Zóna ještě není protkána tolika emisemi a na artefakty už nenarazíte na každém rohu, ba přímo naopak, nalezení třeba i jen jediného artefaktu budete oslavovat.

Read more >>

S.T.A.L.K.E.R. finished

Měl jsem možnost zhlédnout 3 konce. Z toho dva moc za to nestály, zatímco třetí byla velká sranda a ještě pěkný masakr. Doporučuju vám tedy Zónu prozkoumat a úkoly splnit důsledně a nenechat se omámit kecama v poslední části, ale pořádně to prozkoumat. Výborná hra, je čas vstoupit do Clear Sky.

Tady máte ještě mé závěrečné výsledky, no těch 100 000 zabitých Stalkerů a 10 000 mutantů jim nežeru xD. Bug?

FUEL

Ať už tahle hra bude u vás přehlížena, jak chcete, jedno se jí upřít nedá – má totiž zápis v Guinnessově knize rekordů jako nejrozsáhlejší konzolová hra v historii (ne v PC games historii) a to kolem 14400 čtverečních kilometrů. Je pravda, že tohle jako dobrý argument a známka dobré hry vážně nestačí. Z fleku bych vám sem mohl hodit recenzi, protože hra už těžko nějak zaběhne k jiné hratelnosti a to, co vás maximálně vybízí jít dál jsou nová a nová prostředí. Ale necháme to ještě vyzrát a já ještě budu pár hodin hrát, pak se uvidí.

FUEL jsou postapokalyptické závody, proč postapo? Tak předně to můžete vidět všude kolem vás, příběh FUEL nemá, jen narazíte někde na vysvětlení, že jsme tu měli globální oteplování a radikální proměnu prostředí, které sice není tak ideální pro život, ale pro šílené závody jako stvořená. Kromě vašich protivníků nepotkáte ani živáčka, jen občas nějaký náklaďák (samozřejmě mluvím o offline hraní). Hra by se dala kromě BurnOutu přirovnat i třeba k Far Cry 2.

S FUEL jsem kupodivu strávil už něco přes 20 hodin a stále mě baví. FUEL je relaxační a infarktová záležitost. Zvláštní kombinace, říkáte si, ale je tomu tak. Hra po světě v recenzích zatím jde sotva nad průměr a příjde mi, že je trochu underrated a je jí vyčítáno něco, co není podle mě pravda. Člověk trošku musí pochopit zamýšlení tvůrců hry. Rozsáhlost území FUEL je neskutečná, když jedete něco kolem 30 km, zabere vám to 20 minut. Zkuste si schválně jet z horního bodu mapy vlevo na dolní bod mapy vpravo, jak by vám to dlouho trvalo (někde jsem viděl, že 3 hodiny reálného času). A skutečně věřím tomu, že má hra tolik a tolik km. Je to vážně znát a pokud si budete chtít projet zvolenou zónu až do mrtě, počítejte tak s 6 hodinami na zónu +- další hodiny podle rozsáhlosti dané zóny. Tato neuvěřitelná rozsáhlost (klidně bych si v tomto prostředí představil i jinou hru, rád bych, kdyby z toho prostředí někdo vymačkal ještě víc – chce to nějaký RPG mod) je hře k dobru i na škodu. Ti, co nikam nespěchají a naopak rádi obdivují krásy prostředí FUELu, budou brát tuto vlastnost jako plus. Je však pravda, že ta radost bude pomalu upadat, protože je hra zkrátka rozsáhlejší než jste si představovali a navíc upadne brzy do stereotypu, protože je tu jen pár daných úkolů a ty se stále opakují. Pak je tu ještě relativně velká obtížnost a máte důvod hru po pár chvílích odhodit. Už jenom kvůli těm prostředím bych to ale nedělal.

FUEL bych přirovnal asi nejvíc k BurnOutu – takže je to čistá arkáda – stačí si nadefinovat ovládání na W,S,A,D a to vám vesměs stačí, myš de facto můžete odpojit (ano, jako skoro každá druhá hra i tuhle najdete na konzolích, a tak to je samozřejmě poznat, ale aspoň co jsem si přečetl, je PC verze více vyladěnější). Ty hry mají toho víc společného, předně se podobně dobře ovládají na klávesnici. A FUEL má navíc tu výhodu, že nebouráte zase tak často a hlavně ty animace jsou hned pryč, což u Burnoutu bylo fakt otravné. Máte tady obří mapu rozdělenou na několik zón a hrajte si. Je na vás jaký závod splníte, můžete si dělat, co chcete. Na výběr z hlediska závodů (tedy hlavní náplň hry) tu máte kariéru a výzvy. Kromě těchto závodů můžete ve free módu sbírat tzv. vista points, laky na vaše vehikly, hledat trucky – jejichž zničením docílíte toho, že se na mapě zobrazí všechny možnosti, co v zónách dělat a usnadní vám život, protože byste jinak museli ve free módu projíždět zónu a hledat.

Pokud chcete tu hru nějak dohrát, respektive dostat se do ostatních zón, musíte se vrhnout na kariéru. Ta vám otevírá ještě více možností než ostatní závody, které vám většinou jen doplní FUEL, což jsou vlastně body, za které si můžete kupovat vehikly. Škoda, že chybí větší využití těchto bodů. Mimochodem po mapě se válí několik tisícovek sudů s nápisem FUEL, které když srazíte, získáte pár bodíků.

Kariérní závody jsou asi ty nejtěžší, zvolíte si některou ze tří obtížností a jde se na to. Pokud hodláte hrát na obtížnost Legend, připravte se na to, že si pořídíte společně s touto hrou i boxovací pytel. A několikrát opakované závody nejsou vůbec žádnou výjimkou. AI je nemilosrdná a oproti FUELu byl BurnOut pohádka. Tyto jízdy musíte jet absolutně precizně bez jediné chybičky, protože AI většinou nechybuje a navíc mají protivníci velikou oblibu vás předjet těsně před cílem. A navíc! Každý závod musíte vyhrát. Ne, nemůžete být druhý, nebo třetí. To pro FUEL neexistuje. Stejně je dobré si trať nejdříve projet zkušebně a zároveň koukat, co dělají protivníci, protože sledovat ukazatele není vždy ta nejrychlejší cesta. Ale je to aspoň skutečná výzva a kolikrát mi tlouklo srdce o stošest a pocit vítězství stojí za to. Horší je, že když už vyhrajete nějaký opravdu náročný závod, příjde ještě horší a horší. Bohužel, když se opravdu nevede, nebo vás někdo předjede před koncem přichází na pěsti do stolu, nadávky apod. Proto jsem tu doporučoval si koupit boxovací pytel. Hra tedy neodpouští větší chybičky a nemyslete si, že to je u normálních závodů nebo při menší obtížnosti rapidně lepší – není, nesmíte se zkrátka flákat. Funkci RETRY budete používat hodně často. Postupem času se jí naučíte využívat. Věřte mi, že pokud už trať znáte a uděláte nějakou chybu, je většinou vážně lepší dát retry a zkusit to znovu. Škoda stálých loadingů, které jsou sice krátké, ale lezou na nervy. Někdy to je vážně i o milisekundy. Hratelnost je tedy podobně omezená jako u BurnOutu – tedy úkoly se stále opakují. A na tom taky FUEL prodělává, máte obrovský svět, ale možností málo – stačilo by přidat powerupy, více aut – zkrátka pořádně motivovat. Nemůžete sesednout z motorky a chodit si po lese a sbírat houby (nemuselo by to být špatný), ale zase máte možnost kromě motorek jezdit na čtyřkolkách, v trucích… ale i v normálních autech. Jejich vzhled odpovídá atmosféře hry. Kromě toho, že si můžete různě měnit vzhled u vehiklů, customizovat vašeho jezdce, nečekejte ale, že si na začátku hry zvolíte vzhled, tloušťku apod. Ani si nemůžete vybrat pohlaví. Jen budete měnit oblečení.

Hra si mě hned získala, na to, že je tato hra vážně rozsáhlá, je dobře optimalizovaná, nezabere několik GB, není tak náročná na HW a přesto  vypadá úchvatně. I když samozřejmě u takovéto rozlehlosti nikdo nemůže očekávat něco z čeho bude mít neustálý orgasmus. Ano je pravda, že z dálky to nevypadá tak úžasně. Ale např. začátečnická zalesněná lokace Offshore Shack je velmi pěkná a hlavní je, že grafika vystihuje atmosféru a feeling hry, to stačí. Navíc se často mění počasí a jet v noci za dešti, sledovat ranní svítání – není to nádhera? Krajina je dobře vymodelovaná a nedochází k tomu, že se nějaká oblast bude opakovat několikrát. Horší to už je s detaily jako spadané stromy, dinosauří kosti (asi), dřevěné budky apod. Na druhou stranu se to muselo něčím oživit a hlavně vymýšlet takových prkotin víc na takovou rozlehlost – to nejde. Rád bych třeba přímo do první lokace jel na dovolenou, zkuste třeba si ke hraní otevřít okno (doporučuje spíše na jaře a v létě) a někdy to dokáže navodit takovou atmosféru, že tam skutečně jste.

Jako další zápory tu máme poněkud nevýraznou muziku, která dosti brzo omrzí, škoda, že se neudělal nějaký pořádný soundtrack. Ale co, aspoň si můžete pustit vlastní hudbu a je to. Zvuk taky není moc uchu lahodící a navíc někdy dost blbne a dojde na nepříjemné praskání. Chce to nějaký patch a nejen kvůli zvuku. Přesto přese všechno, že nenabízí moc variabilní hratelnost, je to hodně zajímavá hra, která podle mě vyšla v nesprávné chvíli a trochu zapadne a navíc nemá moc lichotivá hodnocení. Je to něco jako s hrami jako 18WoS, které taky zaujmou málokoho a hratelnost je podobně plytká a stereotypní, ale zase je to taková relaxace, to ježdění po krajině jako ve FUEL. Navíc ve FUEL můžete závodit, honit helikoptéry a další blbosti.

A taky je to zkrátka obrovská a netradiční gamesa. To logicky muselo přinést několik neduhů, i když si myslím, že ty výhody převyšují a některé oblasti jsou vážně pěkné a pořád je to zábava, i když upadající. Nicméně za zkoušku tahle hra vážně stojí. Někdy se fakt divím, že FUEL pořád hraju, já, který se dost rozčiluje, když něco nejde. Ale musíte si zvyknout, obzvlášť pokud chcete být všude zlatí. Asi je ta hra vážně zábavná a dobrá, jinak bych nepřekonával můj vztek a nehrál dál… Pokud tedy chcete jít do FUEL opravdu naplno, připravte si hodně času a ještě víc trpělivosti, hra není nedohratelná, navíc dostanete opravdu slušných pár hodin zábavy.

ULTRAMEGAPOST 4/4 (FINÁLE) DRUHÁ FÁZE ZAČÍNÁ…

Je to blízko, ale jak mám za tím jít. Je to blízko, kdo mi může poradit. Ano, dočkali jste se, toto je vážně poslední část ultramegapostu, který už se asi nikdy nepřekoná. Doufám, že i tuto část zvládnu s přehledem a rychle, neboť mě tlačí čas. Taky jste zvědavý na jakou hranici jsme se dostali? Neotálejte a vrhněte se do toho!

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 4/4

- PROJECTS UNSTABLE

Cože? Vážně jsme se dostali až sem? Asi jo. O čem bude vypovídat tato sekce je snad jasné už z nadpisu. Kromě tohoto webu, kterému chci věnovat a věnuju největší úsilí mám na triku i ostatní podweby. Dobře víte o jakých mluvím – Milevští, Satanic Asylum, Foreigners. Je snad jasné, že když se věnuju tomuhle a to s vervou, nemůžu se současně i věnovat dalším webům. I když jsem si přál, že do konce roku stihnu nejen tyto stránky ressnout, ale i přinést vám další milá překvapení, nezbývá vám než ještě vyčkávat. Read more >>

ULTRAMEGAPOST 2/4 (LIFE NA ULTRA)

Dámy a pánové, čeká vás druhá část ultramegapostu, jsme téměř v půlce. Připraveni na pořádnou porci textu? Myslím si, že po nascroolování dolů už víte .

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 2/4

- DŮSLEDKY ZJETÍ

Tak jako jsem tehdá vymyslel slovo zjetí, jehož spoluvizionářem je i filletzz, se heslo posledních měsíců stalo – we’re gonna die anyway, chcete-li – stejně umřem. Nechci tento post začínat pesimisticky, jen chci něco osvětlit. Ba co více jsou to jenom blabóly do spletitých sítí internetu. Pojem zjetí je vážně pojem, který by se měl objevit v čítánkách, toto skvělé slovo vyznačuje vlastně hrozně moc věcí. Co naplat, že ho lidé moc neznají, chci říct, že teď, co žijeme je věk Zjetí, ne věk Satana, ale věk Zjetí. Hrozně moc toužím své vize a názory a osvětlení kolem fenoménu zjetí zapsat do knihy, jenže zkrátka se k tomu nedokážu dokopat, tak jako se nedokážu dokopat k hodně věcem. Při tom to chci osvětlit, chci to prozradit více lidem. Zjetí je všude kolem vás, vy jste také zjetí! A nebezpečně se zjetí vyskytuje ve všech vrstvách a dostává se i tam, kde byste ho ještě nečekali. Vždyť za chvíli se budou brát i ty incesty za normální běžnou věc. Však je mi to divné, že incesty teď řádí. Možná je to jen můj pocit, ale každopádně nikdo, kdo vidí aspoň trochu do hloubky, nemůže zjetí vyvrátit. Ale byli jsme u incestů, tak se k nim vraťme. Je mi divné, že se čím dál tím víc objevují na porno stránkách incesty a to ve veliké míře, dříve jsem na ně tolik nenarážel, tady nejde o to povídat si o incestech, stejně z většiny těchto videí mám pocit, že se jedná vždy o fake. Tady jde o to, že jich je nějak moc. Tím nechci ani náhodou naznačit, že projíždím pornostránky jak nadržený Marcel od Kolovratů. I když, jak se můžete pornu vyhnout na internetu. 80% tvoří na internetu porno, 19% warez – jde jenom o označení, nejde o pravá data, protože warez jistě porno dost dobře dohání, 1% je zbytek. Snažím se teď popřemýšlet, co je nyní fenoménem ve světě, vždycky se něco najde i když samozřejmě ne v okruhu všech obyvatel, jednou to byli pokémoni, pak Lunetic, Vyvolení a dlouhou dobu vládlo emo. Vždycky se najde něco, věk zjetí začal již dávno předávno, např. již když tu byli dinosauři – už tady se objevovalo zjetí, chcete příklady? Tak třeba, když masožravý dinosaur začal žrát salát, nebo když se zpářili dva pánové dinosauři – zjeli. Někteří je odsuzovali, některým to bylo jedno a někteří řešili, proč je tomu tak. I když dinosauři se se svou inteligencí na to většinou vybodli :-/, bohužel. I když panovalo zjetí již dávno předávno, zjetí v opravdu vrcholných formách se začalo objevovat teprve po roce 2000 – respektive začali to lidé (již ne dinosauři) skutečně pociťovat. Nechci nijak všelijak to rozebírat do detailů, to v knize zjetí, která jednou bude dílem světovým. Zjetí se přizpůsobuje nám anebo se my přizpůsobujeme zjetí? Odpověď je – my se přizpůsobujeme zjetí. Takže zpět k dinosaurům, přišly opice a z nich najednou jedna opice vypadala divně – zjela. Ano, byl to člověk. Opomnělo se zjetí mezi dinosaury, aby se zase brzy objevilo jinde ať už u opic, lidí, nebo filckách. A opět se pářilo a pářilo – pán opice s pánem opice. A jak se tak pářilo v průběhu dějin a měnil se přístup, došlo to k tomu, že už to dnes za zjetí není považováno. Ono vesměs toto je příklad, není to žádné odsuzování. Stejně tak je i viditelné, že se homosexualita stále považuje jako zjetí a ne u malého počtu lidí, ale pokud to vezmeme z obecnějšího hlediska, tak se to jako opravdové zjetí nepovažuje. Zkrátka dneska je homosexualita naprosto normální věc. Zjetí vysvětluje dost věcí a většině lidí dá odpověď i na nezodpověditelné otázky a není nic jednodušího než psychologicky diagnostikovat většinu lidí a i věcí za zjeté. Stejně tak jako je v rozporu považovat zjetí za přirozené. Zjetí vyvrací i existenci víry, respektive existenci křesťanství. Ať už člověk chtěl, nebo nechtěl, musely se objevit odchylky a různé druhy náboženství jako různé druhy koření (lol). Protože panuje zjetí, křesťané již nepovažují sex za zjetí a normální lidé už vůbec ne. Sex již není jen pro účel stvoření dítěte, ale pro potěšení.  Většina lidí stále zjetí opomíjí a nedává tomu zřetel, při tom by to osvětlilo jejich mysl a zároveň následující vývoj. Zjetí neskončí, bude pořád, ale bude zase polevovat. To je zkrátka vývoj zjetí – vrchol zjetí, úpadek zjetí, vrchol zjetí, úpadek zjetí. Opravdu se nedá všechno o zjetí popsat v jednom dlouhém textu, je vážně potřeba kniha, která je dobrá i pro to, že si to člověk může všechno pořádně rozmyslet a dá dohromady, těšte se na release! Zjetí tkví i v tom, že dnes člověka máloco překvapí. Poté, co jsem viděl věci jako strkání si chobotnic do p*dele atd. Už zkrátka nemůže jen tak něco překvapit a poté k věcem jako některé kultovní filmy jako třeba Kanibalové berete de facto jako normální, něco běžného. (ono to je) Špatný příklad určitě, ale jiný mě hned nenapadne. Horší je, že to půjde dál a dál a dopadne to jako s homosexuálními dinosaury. Hrozně moc věcí už je v dnešní době považována za normální a člověka to dělá laxního. Nejsem výjimka, i já jsem zjetý, ale zjetí má i více fází, jak už z mého blogu víte. Účelem těchto blábolů, které vám stejně nedávaly smysl a určitě řadu lidí i pobavila bylo, že zjetí je kolem nás a nenapadá mě žádné jiné slovo než zjetí, které by znamenalo tolik věcí. Ve slově zjetí je totiž všechno . A dám vám radu, která se vám bude hodit, když vám něco bude připadat divné, nebo nebudete chápat, tak si řekněte – zjel, zjelo, zjeli… Read more >>

jDownloader

Vítám vás v této nově vzniklé sekci, ve které se, jak už to vyplývá z názvu, budeme setkávat s užitečným softwarem, který by se vám mohl, tak jako mě, hodit.

Jako první tu máme na zhodnocení tento šikovný program jDownloader. V současné době se setkáváme při stahování souborů z internetu hodně často se serverem Rapidshare a nejen s ním, opomenu tentokrát torrenty, k těm se třeba dostaneme někdy jindy. Kromě Rapidshare patří mezi známé stahovací/uploadovací sajty např. Megaupload, Uploaded.to, Easy-share.net. Zapomeneme na uploadování a zaměříme se jenom na stahování. Snad každý z vás moc dobře ví, jak je otravné stahovat několik rar souborů a ještě k tomu všemu čekat až obdržíte další ticket, abyste mohli stahovat dále. Stále vkládat odkazy do prohlížeče a několikrát na to zapomenout, i když je ticket již přístupný, to je děs. Samozřejmě mám na mysli free uživatele, kteří si neplatí různé premium accounty apod. S nimi je to mnohem lehčí. Ale i pro premium uživatele bude tento program velkou výhodou. Zaměříme se hlavně na server Rapidshare, který jsem jako jediný společně s Megaupload v programu zkoušel. Samozřejmě by měli jít i další servery, již výše zmiňované a funkční by mělo být dokonce i stahování ze serveru YouTube! Seznam všech ostatních podporovaných sajt najdete na domovské stránce programu, jedná se de facto o všechny známé cizí servery. České a slovenské jako např. Hellshare, CZshare tu nenajdete, ale možná by to šlo – nezkoušel jsem. Myslím si, že tady hlavně půjde o zpřístupnění nastavení vašich údajů jako premium uživatele. Ale zase tito zmiňovaní už mají své podobné externí programy.

Teď jsem litoval toho, že jsem se neobtěžoval takovéto programy hledat. Ano, sice pořád musíte čekat 15 minut a poté 50 sekund na ticket, i když vlastně nemusíte je tu tzv. funkce reconnect, kterou jsem ještě moc nezkoušel, ale snad nemusíte potom čekat – nejlepší je po stáhnutí souboru restartovat manuálně modem a je to, ale kdo by se s tím otravoval, to snad jedině kdybyste měli modem po ruce. Navíc si myslím, že těch patnáct minut není taková hrůza, přes noc vám to může být jedno, kolikrát máte soubor dříve než z torrentu. Samozřejmě nebudu vám psát podrobné shrnutí tohoto programu, to si musíte vyhledat, spíš se s vámi podělím o své zkušenosti a pro normální uživatele to bude i menší návod. Má samozřejmě i vícero funkcí, jenže mně šlo o to základní – stahování.

Po instalaci možná budete nuceni nainstalovat nějaký java plugin, ale ničeho se nebojte. Pak už se můžeme vrhnout do práce, v ničem jsem se nehrabal, akorát možná budete muset v nastavení *F11* si hodit češtinu. Pokud máte PA na RapidShare, tak si budete muset nastavit nějaké ty parametry, my free uživatelé můžeme jít na věc xD. (možná je dobré nastavit v rapidshare.com pod volbou Premium Hoster náhodný výběr serverů kvůli rychlosti).

Do schránky si zkopírujeme linky, které chceme stáhnout. Klikneme na velké zelené plus v liště nahoře a už ani nemusíme vkládat pomocí CTRL+V, protože odkazy už by se měli objevit v nově vzniklém okénku, upozorňuji, že je dobré si zkontrolovat jestli jste u některého odkazu třeba vynechali h u http://, abyste se nedivili, že vám potom nejde něco rozbalit. A konečně klikneme přidat. Pokud jsou soubory zaheslované, neváhejte vložit heslo do okénka heslo archivu a zároveň označit Rozbalit. Je to hodně užitečné, protože jDownloader umí soubory po stažení rozbalit a to nejen rar, ale měl by i zip a soubory rozkouskované pomocí programu 7-Zip. Pokud máte souborů hafec není špatné si i pojmenovat jméno balíčku – balíček znamená jednotlivé odkazy  v jednom přehledném obsahu, takže si klidně můžete naházet třeba celou filmovou ságu do jednoho balíčku, aby vše bylo přehlednější. Ještě si zadejte, kam chcete soubory uložit a stiskneme akceptovat vše. (vedle máte ještě možnost vložit na konec, nebo na začátek – to znamená, že si určíte, kdy se vám mají balíčky stahovat pokud jich máte více, pokud nějaký chcete hned – dejte na začátek, pokud s ním nespěcháte – tak na konec) Balíček by se vám měl objevit v programu a nyní už stačí jen kliknout na bílou šipku směřující doprava na zeleném podkladu, kterou spustíte stahování, stejným tlačítkem i zastavíte stahování. V klidu již můžete minimalizovat program do tray, nechat ho pracovat a jít si lehnout – ráno máte vše stažené a snad i rozbalené. Pozor, jednotlivé rary si musíte sami odstranit.

Jednotlivé balíčky lze i třídit a nastavovat jejich prioritu, což se hodí pokud zkrátka jste se rozhodli, že něco najednou potřebujete hned, ale máte to umístěné až na konci. Jinak zkoušel jsem tedy i server Megaupload a program umožňuje i simultánní stahování, tedy, že v jedné chvíli stahuje, jak z Rapidshare, tak i z Megaupload. Bohužel u Megaupload je ta nevýhoda, že i tady musíte zadávat špatně čitelné kódy. Ještě bych upozornil na menší problémy, které jsou většinou zapříčeněny výpadkem internetu, nebo problémy na straně serveru – že soubory se hodí do stavu „Zakázáno“ a vy je musíte poté pravým klikem na rary zase povolit. Někdy vám soubor nepůjde stáhnout třeba z důvodu, že už na serveru není, na což program upozorňuje předem při vytváření balíčku, ale soubory se můžou smazat kdykoli. Tak na to pozor. Může se stát, že se i soubory nerozbalí apod. Ale to už jsou detaily.

Sympatické je, že se program stále vylepšuje a updaty jsou celkem často, což je dobré, že víte, že se stále zdokonaluje. Navíc je velice jednoduchý na zvládnutí a už jsem ho doporučil známým i těm, kteří si s pc moc nerozumí a jsou velice spokojení. Narazil jsem zkrátka na čas šetřivý program, jako nevýhody bych bral že nedokáže kromě toho nějakého reconnectu úplně odbourat čekací lhůty (třeba i ano, říkám, že to beru jako normální uživatel), občas trošku zamrzne a škoda, že nejsou v podpoře i servery jako Hellshare, CZshare a další české  + že čeština není tak úplně kompletní. Jo zapomněl jsem dodat, že je program také v češtině!

Nejlepší na tomto programu zkrátka je, že vám ušetří námahu a dokáže si skvěle poradit s překážkami Rapidshare a můžete v klidu v noci spát a v pohodlí nechat stahovat několik souborů, abyste namísto toho stále hledali linky, používali CTRL+C & CTRL+V, čekali až se uvolní místo a ještě 50x klikli. Nevýhody jsou jen maličkosti, hlavní síla tohoto programu spočívá v tom, že vám ušetří práci a že se s ním konečně v pohodě stahují věci z Rapidshare a to nejen v případě free uživatele.

I tak přemýšlím nad premium accountem, protože se to skutečně vyplatí, Rapidshare zažívá žně a i v tom případě je program skvělým doplňkem pro stahování. A teď mě omluvte, právě se mi rozbaluje jeden veliký soubor .

TRY IT!

Fallout 3 – první krůčky

Jasné a štiplavé světlo a přede mnou postava muže, zjišťuji, že je to můj otec. Ačkoli jsem nemohla ze sebe dostat ani hlásku, moc dobře jsem vnímala. V pozadí ještě slyším hlas ženy, je to má matka. Vidím tu radost v jejich tvářích a snad měli i radost, že jsem holka. Jméno mi dali Laura, dokonce jsem měla možnost vidět sebe samotnou, jak budu vypadat v budoucnosti! Neuvěřitelné, v tom se něco stalo, mamince bylo zle… Následuje rok, který si těžko vybavím v paměti. Po tomto uplynulém roce mého života si pamatuji, jak se ocitám v pokoji a už dokonce ze sebe dostanu několik hlásek, poznávám tvář otce, který na mě volá, abych šla k němu. Snažím se a povedlo se mi to! Umím chodit. Otec je nadšený, ale zničehonic mě opustí a nechá v ohrádce, to si přece nenechám líbit, dokážu taťkovi, že mi jen tak neuteče. Při cestě k němu mě zarazí podivná knížka s veselým chlapíkem na obalu, otevírám ji a vůbec netuším, jak důležitá pro mě bude v budoucnu. Jakmile si ji doprohlížím, vrátí se otec ke mě a vede si mě pryč. V tuto chvíli nemůžu více bloudit v paměti, ale rozvzpomenu si dále na své desáté narozeniny.

Narozeniny se snažil můj otec společně s mojí nejlepší kamarádkou Amatou udělat co nejpěknější, to moc dobře vím a ocenila jsem jejich snahu, ale popravdě to nebylo nic pro mě, v tu chvíli jsem si poprvé vlastně hodně uvědomila, jak mi chybí máma a takový pocit jsem měla i u otce, který se snažil, abych byla šťastná při tom bohužel svou náladu přede mnou neskryl, určitě ji ve mě vidí a chybí mu stejně jako mně. Nesmím ho zklamat.  V hlavě jsem si vybavila tu oblíbenou pasáž mé matky z bible, ale ze vzpomínek mě vytáhl Správce a dal mi věc zvanou Pip-Boy – wau! Myslím, že se mi to bude hodit a asi to byl nejlepší dárek, který jsem dostala. Vyrušila jsem Amatu, která mi také dala dárek.  Z dortu nakonec nebylo nic :-/, naštěstí to zachránil další dárek v podobě buchet od jedné pohodové babičky. V tom se do mě pustil nenáviděný Butch, ten parchant chtěl můj dort, který patřil jenom mě a pak ještě ostudně na mě vyrazil s pěstičkama. Parchant, jednou mu to vrátím. Řekla jsem o tom otci, ale zároveň jsem mu řekla, že si s ním poradím sama. Sedla jsem si na chvíli k těm parchantům v čele s Butchem a provokovala je. Otec mi poté sdělil, že mám jít dolů za Jonášem, že má pro mě dárek. Těšila jsem se dost, co to bude. V cestě mě zarazila taková lehce střelená ženská s dalším dárkem pro mě – básničkou, no lepší něco než nic. Jonáš dole dělal blbého, že tam nemám co dělat.  Táta dorazil a konečně se vymáčkl, že to je vzduchovka. No, proč ne. Taky už jsem vlastně nevěděla, co chtít. Nakonec jsem měla z dárku velikou radost. Střelba mi kupodivu šla a měla jsem možnost zabít i švába!!! Takže vlastně docela švanda a až na tu nepříjemnost s Butchem to byly pěkné narozeniny.

Uplynulo dalších 6 let… Táta trval na tom, že si mě chce pořádně prohlédnout jestli jsem v pohodě, připadá mi, že to trošku přehání. Pak mi sdělil, co mě čeká, je mi 16 let a musím splnit jako všichni z Vaultu 101 nějaký test. Abych řekla pravdu, tak jsem se chtěla vymluvit, protože jsem na to fakt neměla náladu, ale nechtěla jsem otce nějak urazit. Ani nevím proč, ale využila jsem tuhle situaci a zeptala se otce opět na matku, najednou jsem si uvědomila, že vlastně nevím vesměs nic. Asi na to nebyla ta pravá chvíle, ale zkrátka jsem se vyptala na pár podrobností. Viděla jsem tátu trošku nazzlobeného, a tak jsem raději vyrazila udělat ten test. Cestou jsem potkala toho blba Butche a ten jeho „gang“. Obtěžovali Amatu! Po prokecu jsem zjistila, že Butche následujou jako Adolfa, chtěla jsem jím říct, že kdyby řekl, aby si strčili… Dost mě to namíchlo, Amata je přece moje nej kámoška a takhle to nenechám. Chtěla jsem to s Butchem nejdřív vyřešit po dobrém, ale když jsem zjistila, že to nemá cenu, rozhodla jsem se, že mu dám přes hubu – konečně! Divila jsem se, nebo to spíš byl důkaz jeho slabosti?… Že mi údery neopětoval a Amatu nechal být. Nesnáším ho, aaargh. Zlomila jsem mu žebro a musel se jít stavit k tátovi, takže si na mě dávejte pozor. Pak jsme společně s Amatou vyrazili za Brotchem kvůli testu. Test mi připadal poněkud infantilní a spíše jsem se tomu všemu zasmála, ale brala jsem to vážně, nechci přece zklamat otce. Nes*ala jsem se s tím a šla to odevzdat, jenže už mě někdo předběhl, no aspoň jsem si vyslechla, co budou. Připadalo mi to zbytečné, ale s výsledkem jsem docela i souhlasila. Brotch mi řekl, že se nezapřu, že jsem po tátovi. Vyšlo mi, že jsem specialistka na chladné zbraně, léčení a otevírání zámků. Ani jsem nevnímala, co budu vykonávat za funkci a radši to šla sdělit otci.

Uplynuly další 3 roky a mně se zdá o Elvisovi, jak oblečený jako velikonoční zajíc mlátí přes zadek Správce, málem jsem se počůrala. V tom ale hrozivé probuzení, byla jsem v šoku. Přede mnou stála vyděšená Amata, že musím pryč, že po mně jdou, že můj otec je pryč a Jonáš je mrtvý. Nebyla jsem schopná okamžitě reagovat, ale Amatě věřím a bylo to asi fakt vážné. Tak jsem neotálela a řekla jsem, že vypadnu. Byl to vážně šok, myslela jsem si, že to je nějaký vtip… Sebrala jsem rychle věci ze stolu, vybrala lékarničku. A při východu z pokoje jsem zjistila, že se vážně nejedná o vtip. Chtěla mě zadržet stráž, naštěstí ji zaměstnali radioaktivní švábi. Cestou jsem přemýšlela, že se mi hroutí všechno pod rukama. Narazím na Butche, který se najednou chová vůči mně úplně jinak a říká, že jeho matka je v nebezpečí. Nevěděla jsem, co mám dělat a také jsem byla dost opatrná. Co když to na mě jen hraje a chce mě dostat do pasti, vždyť je to Butch, na druhou stranu jeho matka za nic nemůže a nechtěla jsem si jí vzít na svědomí a taky jsem byla v nebezpečí a musela jsem zmizet. Konečně se prokázalo, že je to velký srab. Vyřešila jsem to tak, že jsem mu dala vzduchovku, kterou jsem dostala k narozeninám, ach já hloupá jsem si neuvědomila, že mi to dal otec jako dárek… Ale na druhou stranu mě otec nechal být, a tak mi to bylo v tu chvílijedno, sebrala jsem se dál a utíkala. Ve Vaultu panoval hrozný povyk, zjistila jsem, že mnoho z mých známých jsou mrtví a já neměla čas se u nich zastavit. Postarala jsem se o pár švábů a poté mě tváří v tvář zaskočila stráž a neměla jsem jak utéct, sebrala jsem svou odvahu a pořádně mířenými ranami baseballovou pálkou do hlavy jsem se na něj vrhla. Doufám, že nezemřel, ale dostal pěknou nálož. Slyším toho parchanta Správce a Amatu, nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem utíkala dál, Amata si poradí. Byla jsem hrozně dezorientovaná, když v tom před dveřma ke Správci narážím na mrtvolu Jonáše a nalézám vzkaz, co mi tady nechal táta. Mám toho dost, teď jsem pevně rozhodnutá, že musím jít ven, stejně to tu stálo za nic. A táta mi má co říct, nenechám, aby se na mě takhle vybodnul, najdu ho a…

Jdu okamžitě k počítači, zkouším rozluštit heslo, bezúspěšně, prohlížím okolní police. Achjo, jsem fakt hloupá, ale nikdy by mě nenapadlo, že Správce budu mít tak jasné heslo, parchant. Z PC rychle čtu všechny dostupné informace a zjišťuji, že má něco proti otci, až se vrátím, bude taky nutné si toho hodně s ním co vyříkat. Všechno je tak šílené… Otvírám tajný vchod a okamžitě jdu k terminálu. Zjeví se Amata, možná, že k ní cítím něco víc než kamarádství, snažím se jí omluvit za všechno a mám chuť jí dát pusu, ale nestíhám to, protože do toho všeho vniknou stráže. Nechtěla jsem je zabít a zároveň jsem se nechtěla zranit, naštěstí hlavní vrata od vaultu jsou otevřeny a já vyrážím do světa venku. Stráže už mě nenásledují… Najednou na mě dolehne i strach, jsem venku…

To světlo, ta krajina, jsem v šoku a okamžitě se dívám do Pip-boye, abych věděla, jak dál. Celých 19 let… jsem venku, bože! Vidím nějakou hnusnou potvoru, která se ke mě blíží, okamžitě vytahuju pálku a na jednu ránu jde ten mutant k zemi. Jdu dál po cestě, teda aspoň to, co z ní zbylo. Vím, že musím vyrazit do Megatonu, ale nejdřív mě zaujal jeden barák, ve kterém žije nějaká šlapka, byla mi sympatická, a tak jsem jí řekla, že její problém v Megatonu beru na sebe. Jsem stále v šoku, ale jdu dál, jdu do Megatonu. Tati, proč? Co se stalo, o co tady jde, zdá se mi jako bych se vlastně teprve teď narodila…

A servíruju vám další dojmy, tentokrát podané trošku netradičně a navíc ještě místo toho, abych se učil, jdu tam holt zejtra naslepo. Ale to nikoho nezajímá, takže k věci. Na Fallouta 3 jsem byl pěkně zvědavý už od jeho ohlášení a upřesnění, že na tom bude pracovat Bethesda. Můj pohled na Fallouta 3 bude asi přeci jenom odlišný, protože já jsem Falloutem vlastně vyrůstal a není den, kdybych neměl chuť to všechno rozjet znova. Dodnes pro mě jsou Fallout 1 a 2 ty nejlepší hry jaké vznikly. Tolik vzpomínek a tak skvělé hry. Na druhou stranu mám zase tu výhodu, že jsem nehrál Oblivion, takže nebudu kvůli podobnosti Bethesdu, respektive Fallout 3 odsuzovat. Hra se snaží, co nejvíc navodit atmosféru předchozích dílů, což se jí zpočátku daří velice dobře. Známé zvuky, známé intro. Bylo jasné, že už prostě tohle starý Fallout nikdy nebude a kvůli nějakému přechodu a dalších věcech bych to ihned neodsuzoval, nebo, že to je přehnaně akční. Rovněž to musí trošku vyzrát a zatím jsem stále na začátku a pro mě je to zatím povedená hra. Je docela složité se k tomu stavět jako Fallout fanda, nebo jako prostě na novou hru. O to mi vlastně ani moc nejde, vždyť i Tactics byla docela povedená věc. Chtělo by se to na to dívat, tak nějak v rovnováze, tak uvidíme. Jenže starý Fallout to není, ale „falloutovské“ to pro mě je. A i tak oceňuji, že vůbec něco, co má společného s touhle legendou, vyšlo a určitě musí mít aspoň pár fandů radost z toho, že tenhle systém Vaultu znají a hodně věcí jim připomíná staré dobré časy. Pusťme se do nové hry, kde je začátek pojatý velmi netradičně a originálně. Intro už jsem znal z videí, stejně tak jako začátek života ve Vaultu a vstup do pustiny, ale opět je to rozdíl mezi tím to vidět a prožít. Jak víte, tak váš život začíná narozením a ne jinak je tomu i u Falloutu. Musím říct, že tímhle se vývojáři pěkně strefili a že tohle vás zkrátka musí udržet hrát aspoň chvíli dál. Já jsem hru chtěl jenom nainstalovat a nakonec jsem jí vypínal až po dvou hodinách. Netradičně si tedy vytvoříte postavu a nemusíte se bát, že byste se někde sekli a že byste to pak museli hrát znovu. Totiž před odchodem z Vaultu, budete mít možnost vše změnit, i když já to hrál, tak jak je a nic jsem neměnil. Nejzajímavější prvek a hlavně pro milovníky Sims apod., kde se nejvíc vyřádí, je úprava vašeho xichtíku. Máte hrozně moc možností, jak si vaší postavu upravit, nejvíc mi to připomnělo vytváření postavy v Godfatherovi. Teď nvm, kde bylo možností víc a i když jsem nechtěl, strávil jsem s tím dost času a vytvořil jsem si postavu tak nějak podle představ. Tím to nekončí a ještě se nevrháte do budoucnosti. Možná to jsou zbytečnosti, ale je to zábava a vy se naučíte tímto zajímavým způsobem vše potřebné. Po tomto nastavování se přesunute už k samotnému hraní, kdy je vám rok a vy se naučíte ovládat hru a nastavíte si statistiky. Pak vás čeká 10 let a narozeniny a seznámení s Pip-Boyem. Zkrátka tohle se mi líbí, rozhodně zábavnější než jenom stereotypní nastavení všeho a puštění se do hry, takhle to je aspoň přirozené a originální. A při tom všem poznáváte své kamarády a také vidíte, jak se postavy v průběhu času mění.

Grafika je výborná a určitě nebudete nadávat, stačí se podívat na okolní obrázky. Vault vypadá perfektně, tohle se taky povedlo, protože takhle jsem si to nějak představoval v tomhle rozměru a i když jsem v něm strávil až možná dost času, protože jsem všechno zkoumal apod. Nevadilo by mi, kdyby ten pobyt trval ještě déle. Už v deseti budete mít možnost vyzkoušet si systém VATS, o kterém také určitě něco víte, videí o tom bylo dost a dost. Zkrátka taková náhrada za to, co bylo v původních Falloutech jedna z věcí nejdůležitějších – tahové souboje. Tentokrát jsou souboje normálně realtime s možností přepnout se (jen občas – akční body stále platí) do VATS – tedy do takového jakoby tahového režimu. Když jsem viděl videa, kde se předvádí VATS, bál jsem se, že ovládání bude docela těžkopádné, ale omyl. Používání VATS je jednoduché a zatím i zábavné a ty efekty se mi moc líbí a připomíná mi to i staré dobré souboje v původních Falloutech. Po tom se přesunute do let, kdy je vám 16 a čeká vás test, opět součást nastavování statistik v originálním pojetí. Už budete muset taky dobře rozhodovat a taky vám to ovlivní karmu, čeká vás tedy rozhodnutí jestli svou kamarádku necháte napospas Butchovi anebo ne. Tím se dostáváme k dialogům, které nejsou tak propracované jako v původních Falloutech, tady spíš narážím na něco jiného a asi na první mínusy této hry – chybí mi takový ten „falloutovský“ humor a taky jsem se dozvěděl, že dialogy nemají moc vliv na hru, což mi docela vadí. Uvidíme dál, ještě nehodlám odsuzovat. Všechno se ovládá dobře a brzy se do toho vžijete a když jsem dělal test, připadal jsem si jako bych tam opravdu seděl a konečně se pořádně vžil do hry. Nad testem jsem přemýšlel a nechtěl jsem něco měnit, holt při prvním hraní to hraju tak nějak podle sebe, teda doufám, že hru dohraju a že to nebude jen jednou jako u původních Falloutech. Takže jsem test neměnil jako vlastně nic, co mi vyšlo a nechal jsem tomu všemu volný průběh. No a po testu už se vrháte pořádně do hry, už to není tutorial, příběh může začít. Je vám 19 a je čas vyrazit ven. Příběh zní zajímavě, doufám, že bude i nadále a aspoň se bude blížit starým Falloutům. Některé postavy už jsem si zamiloval. No, takže jsem vyrazil ven z Vaultu a už nevím nic, rozhodně budu pokračovat. Venku pocítíte holt, že to je úplně jiná atmosféra a bude jen na vás, jak moc do hry vniknete. Já se zatím snažím, hra mě ještě úplně nedostala, i když už přišly nějaké chvíle. Dost lidí si stěžuje na bugy, se kterými jsem ještě neměl tu čest. No, už bych si měl přečíst něco jiného, tak to uťafnu. A doporučení pro vás? Pro zarputilé fandy je to už nutné si zahrát z toho důvodu, aby zjistili jestli nadávají oprávněně, pro fandy Oblivionu to může být taktéž zajímavé a pro ty, co neměli tu čest ani s Falloutem a ani s Oblivionem, tak bych neváhal vůbec. Zajímají mě pohledy hráčů, kteří vůbec původní Fallout neznají, jak se k této hře budou stavět. Vím, že Bethesda to už měla těžké ze začátku jestli to udělat jen pro fandy a nebo i pro ty, co nemají s tím zkušenosti. Zvolili asi něco mezi, teď už jenom vědět, jestli zvolili vážně dobře.