Fallen Angel Series – Ep. 1

Neuvěřitelný, co si v dnešní době můžete na internetu přehrát, otevřete si prohlížeč a můžete sledovat Simpsonovi. Ale to sem nepatří. Spíše se zmíníme o flashi, flash každý zná, teď nemyslím flash disky, ale flash animace a flash jako takový, který tu máte i na lordhell.cz. Bez něho byste si nemohli roztahovat příspěvky, scroolovat v Plurku apod.

Fallen Angel je také animace, respektive film vytvořený ve flashi! A nebudete tomu ani věřit, protože je to tak geniálně udělaný až je to těžko uvěřitelné, co tenhle flash dokáže. Určitě víte o stránce, kde se tyhle všechny flashovinky shlukují, řeč je o Newgrounds.

Najdete tam vše od flashových her až po takové klenoty jako je Fallen Angel Series. Teď trochu odbočím, ale pusťte si TUHLE ZJETINU. Badger, badger, badger, badger, mushroom, mushroom… Já na tom ulítávám a když jste zhulený, nebo jinak zjetý, je to nej. A ještě je to nekonečné . Díky tomu, že také sleduji Vault šílené brahmíny – bez něho bych na FA nepřišel – jsem narazil na zmíňku o tomto projektu.

Lepší, když budu citovat rovnou to, co napsali ve VŠB, přímý odkaz ZDE

„Konečně jsme se po čtyřech letech dočkali. Robbie Robertson a jeho tým uvedli první epizodu z animovaného postapokalyptického filmu FALLEN ANGEL. Na stránkách největšího flashového portálu NEWGROUNDS, které hostí tento projekt, se můžete podívat na první epizodu, která je tak trochu nešťastně rozdělena, prý z důvodu velikosti, na tři části: první, druhá a třetí.

Oficiální stránky stránky nejsou bohužel ještě v provozu. Pokud vás film zaujal a chcete se dozvědět víc, můžete zamířit na fórum projektu.“

Před chvílí jsem si tento počin pustil a musím říct, že to byla nejlepší flashová animace jakou jsem kdy viděl. Navodí vás to pěkně na to, abyste strávili nějaký ten čas ve světě Falloutu. Nesmím prozrazovat hodně, protože si to musíte vychutnat a věřím, že se vám to bude líbit jako mně a ostatním. Protože FA sklízí ovace. Hlavní hrdinka je sexy a první epizoda je zkrátka suprová po všech stránkách. Škoda, že to trvalo autorovi tak dlouho, doufám, že na další epizodu tak dlouho nebudeme muset čekat. A pokud to chcete vyjádřit hodnocením, tak je to jasné.

Hodnocení: 10/10

Takže rychle SEM a sledujte projekt ZDE.

A nezapomeňte ani skouknout úchvatný teaser!!!

Bitch’s Life – Yasushi Nirasawa a další

Se souvislostí s tématickým článkem o Niheiovi jsem vám slíbil několik věcí. Je čas si tedy i něco povědět o artbooku se zvučným názvem Bitch’s Life. Je docela vzácnost si tuhle věc vyhledat, ale mně se to podařilo , vůbec jsem tenhle víkend docela dost trávil s díly Niheiovými (i když tohle moc Niheiovský není) a vůbec to nebylo na škodu. Už podle názvu víte moc dobře o čem tenhle artbook bude, ale to není tak úplně pravda. Opravdu nečekejte nějaké hentai nebo třeba, že se i díky tomu patřičně vzrušíte . Není tomu tak, tohle není Treasure Chests, ale docela i chvílemi surový výlet do života určitých typů žen.

Je to erotika, ale velmi specifická erotika. Tenhle nápad měl zřejmě samotný Yasushi Nirasawa, kniha je poměrně rozsáhlá a obsahuje 125 stran, vydána roku 2001. Je plná artworků, ale nejen jich, Nirasawa si přizval řadu známých autorů, uveďme si aspoň některé z nich – Tsutomu Nihei, Akira Toriyama, Masakazu Katsura, Magaki Zanzo, Kanako Nakayama, Hiroaki Samura, Kenji Yamamoto, Martin F. Emond a spousta dalších.

Některé věci jsou opravdu roztomile erotické, ale některé jsou skoro až ohavné, ale jako celek je to hodně podařená práce. Zkrátka specifické umění a kromě artworků jsou tu snad i nějaké krátké příběhy, ale jakožto Čech asi tomu moc rozumět nebudete .  Zkrátka Bitch’s Life. Mě nejvíce zajímal Tsutomu Nihei, od kterého zde najdete 4 artworky, které byly zahrnuty i v jeho artbooku „Blame! And So On“. Musíte se na to podívat sami a udělat si svůj vlastní názor. Určitě je ale tenhle artbook ve svém žánru docela originální. Kromě Niheie samozřejmě mě zaujalo dost prací a hned po Niheiovi to byla práce Hiroakiho Samury, ukázku máte i tady vpravo. Moc se mi to líbí a teď jsem se o něho také docela začal zajímat.

A i tady samozřejmě nabízím artbook ke stáhnutí a opět platí jen pro registrované uživatele (HESLO ZÍSKÁTE REGISTRACÍ!)

DOWNLOAD (password protected)

Děkuju všem za veliký zájem o tento příspěvek. Pokud chcete znát heslo (Češi a Slováci), prosím, nejlépe se registrujte, nebo mi napište komentář, nebo mi napište e-mail. Zašlu vám heslo jakmile to bude možné. Díky a užijte si tento web.

Thank you very much for your concern about the post. If you want the password, please, write me the comment or an-email. I’ll send you the password asap. Thanks and enjoy my web.

Tábor smůly

Hehe, dobré ne? Ano máme tu recenzi na knihu! Což se tady bude dít ještě méně než u recenzí na hry. Nejedná se o jednu z novinek, ne že bych neměl knihy rád, ale není na ně čas. Teďka mimochodem k tomu ještě dočítám potřetí Kmotra. Větší šok tohle může být, že je to recenze na knihu od Jaroslava Foglara – Tábor smůly. Tuto knihu jsem opravdu nečetl jako povinnou četbu, i když je s tím spjatá. K maturitě jsem si uvedl tuto knihu a abych o ní něco věděl, tak jsem ji ještě před maturou rozečetl, bylo mi to stejně na nic. Ale řekl jsem si, že ji dočtu, a tak jsem ji skutečně dočetl. Dostal jsem ji k narozenám od babičky, samozřejmě, že bych si nikdy nepomyslel, že bych mohl mít s takovým dárkem co do činění xD. Kdo by neznal Jaroslava Foglara a jeho Rychlé šípy (hlavně Mirka Dušína . Také kdo by nevěděl o jeho přezdívce Jestřáb (btw. nedávno se na to ptali i v Milionáři:). Foglar byl hodně populární a třeba můj otec ho měl rád a četl Rychlé šípy. Z pohledu dnešní doby, ale je už Foglar spíše určen staršímu publiku než tomu bylo dříve naopak. Hlavně pro pamětníky a také skauty. Vyjmenujte mi někoho, kdo by si tohle přečetl v pubertálním věku a dobrovolně? Dnes už je to holt utopie a dnes se nebudete smát příhodám, ale naivitě.

Možná to i tak bylo, ale podle mě si Jestřáb hodně toho vyidealizoval a zkrátka ze současného pohledu to moc věrohodně na vás působit nebude. Každý ví, že dnes hoši na táborech se nestarají o dědečkův kufr a nehrají si na piráty. Dnes se to točí kolem toho, se na táborech co nejvíce ožrat a pořádně se zhulit. Knihu zkrátku musíte brát tak, jako že nevychází moc z reálií, ale pravdy na tom něco je samozřejmě, přeci jenom v době vzniku knihy to chodilo jinak, ale stejně nemyslím, že by byli táborníci tak skvělí a hlavně každý konal jenom dobro a neměl v sobě špetku zla xD. Kniha mě neunavovala, ale abych řval smíchy, to už vůbec ne. Objeví se tu pasáže, kdy se zasmějete, ale já jsem se spíš smál té naivitě, že hoši nemluví sprostě, perou se o bumerang apod. Kniha se skládá ze 42 povídek – ty na sebe navazují, některé jsou slabší, jiné lepší. V předmluvě se píše, že pokud jste nikdy neskautovali, představte si oddíl jako celek, kde dospělý vůdce pracuje po celý rok s 30ti hochy skauty v kamarádském ovzduší. Vím, jak se na to dívat a moc dobře, stejně tak z toho dojem budete mít stejný. Zábavné je i jak všichni čtou velice „humorné“ Čigoligo. Jinak kresba provádějící příběhy (až na obálku) je strašná, aspoň pro mě, osoby vypadají jako zombie z vesmíru, sry Neumanne ale takhle ne, kdyby to dělal Nihei, tak to vezmu… Délka je tak akorát, abyste tuhle knihu nedali zpět do knihovny, aby na ní zase usedal prach. Nejvíce mě zaujalo asi vyprávění strašidelného příběhu, který nebyl tak úplně zlý.

Ukázka, jak se dříve hoši bavili
„Nakonec se dohodli, že pozdrav bude sestávat ze dvou částí a první část že řekne ten, kdo zdraví, a druhou onen, kdo na pozdrav odpovídá. První část zněla: My jsme správní námořníci, a odpověď byla: Máme pentle na čepici.
Bylo to moc hezké a rýmovalo se to, ale pozdravu se námořníci brzo museli vzdát, když si ho ostatní hoši takhle posměšně upravili:
„Ušmudlaní námořníci, mají hloupost pod čepicí.“

Doufám, že jste se také pobavili a tím i poznali o čem tahle kniha asi je.

Pro mě je to už bohužel z dnešního hlediska průměr, není to můj oblíbený žánr a pochybuju, že by se někdo vrhl do četby dobrovolně. Dnes by určitě vyprávění z nějakého současného táborového oddílu znělo jistě jinak . V současné době zkrátka už tohle nemůže moc co nabídnout, hlavně pro mladé čtenářstvo. A i kdybych to měl brát z té doby, tak to stejně není nic pro mě, když mi příjde kniha opravdu málo vtipná + myslím si, že se najdou mezi Foglarovými díly mnohem zajímavější a zábavnější věci ať už, že to budete brát vážně nebo z toho pohledu, „jak hoši konají dobro“.

Knihu můžete zakoupit např. ZDE

Tábor smůly
Autor: Jaroslav Foglar
Nakladatel: Olympia
Ilustrace: K. T. Neumann
Formát: 128 stran, 20x14cm, česky, vázaná vazba
Rok vydání: 2007 (7. vydání) pův. 1938

HODNOCENÍ: 5/10

Palace of Electricity

Link: http://memory.loc.gov/ammem/edhtml/edmvhm.html
Přímý link: http://memory.loc.gov/cgi-bin/query/r?ammem/papr:@filreq(@field(NUMBER+@band(edmp+0282))+@field(COLLID+edison))

Název filmu: Palace of Electricity
Rok: 1900
Žánr: Edisonovky
Délka filmu: 59 sekund
Natočeno: Francie
Režie: Thomas A. Edison

Člověk by nevěřil, co všechno se dá na internetu najít . Díky radě od MeGaBiTa (prosím tě, jak jsi na ten link přišel? jsem se dozvěděl o těchto krátkých filmech původem od známého vynálezce Edisona. Zavedl jsem kvůli tomu nový žánr recenzovaných filmů Edisonovky, takže občas tady třeba naleznete další takovéhle recenze . Film spadá do, jestli se to dá nazvat filmem , Edison Motion Pictures, koho to zaujalo, ať klikne na link.

Jako pro někoho jsou to možná nesmysly, ale mě to třeba zaujalo, se podívejte na rok, kdy se to točilo, i když tady jde pro někoho hloupé objetí náměstí v Paříži s krátkým záběrem, kde uvidíte Eifellovkou. Tak mě to celkem zaujalo, se mi zalíbili ti lidé chodící okolo kamery a divící se tomu . A ta Paříž, to je paráda.

Tohle se hodnotí opravdu těžce, udělám to stejně jako u mangy – teda 1-nejhorší, 5-nejlepší. Takže vzhledem k tomu, že je to moje první „Edisonovka“ uděluji 3 . Protože stejně je to jenom to objetí náměstí . Ale je to velice slušné hodnocení, které stejně nemá tady smysl.

Hodnocení: 3/5

Mario Puzo – Sicilián

Jak jste si možná všimli, tak jsem psal, že jsem na sporťáku z nudy četl knihu – tou knihou byl Sicilián od mého nej autora Maria Puza. Jak jste si asi všimli, že už asi rok je jako kniha týdne také kniha od tohoto autora, více známý Kmotr, které ho snad dočtu o prázdniny a vrhnu se na Posledního kmotra (asi). Jinak tady vidím, že se dá v pohodě lecjaká kniha přečíst i za týden a ne za rok. Prostě na sporťáku byl čas, tak se četlo a dnes jsem venku konečně dočetl poslední část knihy – Turi Giuliano a Michael Corleone. A musím přiznat, že jsem vlastně udělal i dobře, děj knihy je vsazen do událostí Kmotra, když byl Michael ve vyhnanství a připravoval se k odjezdu, těsně po Sonnyho smrti. Tak tohle byla taková příjemná bokovka navíc. V této knize se opět projevil literární talent Maria Puza, kniha je neustále napínavá, nechybí v ní ani humor, ale spíše se kniha točí kolem vražd, života na Sicilíi po 2. světové válce a také politické situace. Řeknu to rovnou, kniha mě bavila méně než-li Kmotr, hlavně kvůli tomu, že se po polovině knihy autor hlavně zaměřuje na volby v Římě a všechno se to nějak tak točí kolem politiky, ale dá se to vydržet. Příběh je velmi pestrý a zajímavý a prolíná se v různých časových pásmech. V první části knihy se ocitnete v roce 1950, kdy dal Kmotr Michaelovi důležitý úkol, přivést do Ameriky sicilskou legendu Turiho Giuliana. Seznámíte se s příbuznými rodiny Corleone, s vládcem mafie na Sicilíi - donem Crocem a jinými skvělými postavami. Na Puzovi se mi strašně líbí jakým způsobem popisuje postavy, vylíčí vám, jak jejich charakter, tak i jejich postavu, takže si dokážete představit jaký byl Turi hezoun, Aspanu jaký byl fešák atd. Prostě skvělé. Jak jsem řekl, kniha se celou dobu točí ne kolem Michaela, ale živoucí legendy Turiho, který se musí dostat do Ameriky, kvůli jeho vzrůstajících problémech s karabiniéry, mafií a vládou. Aby se mohl dostat do Ameriky živý, tak má při sobě závěť, kterou použije v případě jeho smrti jako eso, které zničí vládu. Další části knihy vám vypráví o historii dona Croceho a hlavně o Turim, jak se dal na dráhu bandity, jak pomáhal chudým atd. Kniha skvěle popisuje lidské chování, věrnost, touhu po svobodě atd. Kniha má bohužel pro někoho, pro mě osobně taky, dost smutný konec, schválně jestli byste o tom člověku řekli, že to je úhlavní nepřítel. Tahle kniha je vážně skvělá a pro ukrácení chvílí před spaním, pod večerní lampou, se skvěle hodí. Takže jenom můžu doporučit. Pokud vás zajímá Mafie, či příběhy z prostředí Itálie, tak vás tenhle jistě zaujme.

Originál: The Sicilian, překlad: Jan Šulc
Formát: 336 stran, 20×12,5cm, česky, vázaná vazba, 320gr.
Rok vydání: 2001

Knihu můžete zakoupit např. zde – http://www.kosmas.cz/knihy/108146/sicilian/

Mé hodnocení: 9/10