Silvestrovské Milevské na ULOZ.TO

A director verzi Svítání

And Happy New Year!

Tento příspěvek je chráněn heslem. Pokud ho chcete zobrazit, zadejte prosím heslo:

Heslo:

M O V I E S

FILM ROKU 2010

1. JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA… A JARO

Další místa:

2. Srpski film

3. Pán Prstenů (trilogie)

4. Prokletý ostrov

5. Orphan

AKCE ROKU 2010

1. MACHETE

Další místa:

2. Expendables

3. Predátoři

4. Hard Boiled

5. Mé druhé já

ANIMÁK ROKU 2010

TOM & JERRY: Kdo vyzraje na piráty

CZ FILM ROKU 2010

1. Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Další místa:

2. Někdo tam dole mě má rád

3. Brácha za všechny peníze

HORROR ROKU 2010

1. FARMHOUSE

Další místa:

2. Devil

3. Saw 3D

4. Frozen

5. Vertige

KATASTROFA ROKU 2010

1. PANIC JE NANIC

Další místa:

2. Bláznivá vánoční dovolená bratrance Edieho

3. Kanibalové 2

4. Hatchet

5. Cabin Fever 2

KLASIKA ROKU 2010

JÁMA A KYVADLO

KOMEDIE ROKU 2010

1. TO BYL ZÍTRA FLÁM

Další místa:

2. Machři

3. Zombieland

4. I Love You Philip Morris

5. Před svatbou ne!

PÉČKO ROKU 2010

STOYA HEAT

SERIÁL ROKU 2010

1. BREAKING BAD

Další místa:

2. The Walking Dead

3. Family Guy

ZJETINA ROKU 2010

1. SRPSKI FILM

Další místa:

2. Saló aneb 120 dní sodomy

3. 964 Pinocchio

4. Lidská stonožka

5. Dosalja

OSTATNÍ ŽÁNRY (filmy, který stojí za to vidět)

DRAMA ROKU 2010 – Už tady nežijeme

KRÁTKOMETRÁŽNÍ FILM ROKU 2010 – Pivo přes ulici

SCI-FI ROKU 2010 – Pandorum

THRILLER ROKU 2010 – Funny Games USA

ZJETINA „JINAK“ ROKU 2010 – Paprika

G A M E S

HRY ROKU 2010

1. THE LORD OF THE RINGS ONLINE

2. MAFIA 2

3. MASS EFFECT 2

Další místa:

4. Mass Effect

5. Just Cause 2

6. S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl

7. Venetica

8. James Bond: Blood Stone

9. Metro 2033

10. Dark Void

ADVENTURA ROKU 2010

AMNESIA: THE DARK DESCENT

AKČNÍ HRA ROKU 2010

1. S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl

Další místa:

2. Metro 2033

3. Singularity

FILMOVÁ HRA ROKU 2010

JAMES BOND: BLOOD STONE

HORROROVÁ HRA ROKU 2010

1. AMNESIA: THE DARK DESCENT

Další místa:

2. Aliens vs. Predator

3. S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl

HŘÍČKA ROKU 2010

1. LARA CROFT AND THE GUARDIAN OF LIGHT

Další místa:

2. Plants vs Zombies

3. Booster Trooper

MMORPG ROKU 2010

THE LORD OF THE RINGS: ONLINE

SINGLEPLAYER ROKU 2010

MAFIA 2

MULTIPLAYER ROKU 2010

MEDAL OF HONOR

RPG ROKU 2010

1. ZAKLÍNAČ

Další místa:

2. Two Worlds 2

3. Fallout: New Vegas

ZÁVODNÍ HRA ROKU 2010

1. BLUR

Další místa:

2. Nail’d

3. NFS: Hot Pursuit

SPECIÁLNÍ KATEGORIE

HERNÍ KATASTROFA ROKU: I’m not alone

HERNÍ ZKLAMÁNÍ ROKU: Mafia 2

HERNÍ SOUNDTRACK ROKU: Mafia 2

NEJATMOSFÉRIČTĚJŠÍ HRA ROKU: Metro 2033

NEJDELŠÍ HRA: Just Cause 2

NEJKRATŠÍ HRA: Kane and Lynch 2

NEJLEPŠÍ DATADISK: Dragon Age: Awakening

NEJLEPŠÍ DLC: Mafia 2: Jimmy’s Vendetta

NEJLEPŠÍ ENDING: Mass Effect

NEJLEPŠÍ GRAFIKA: Mafia 2

NEJLEPŠÍ HERNÍ POSTAVA ROKU: John Shepard (Mass Effect 1,2)

NEJLEPŠÍ HRA Z ČASOPISŮ: Mass Effect

NEJLEPŠÍ STORY: Mass Effect 2

NEJLEPŠÍ VÝVOJÁŘSKÉ STUDIO: Turbine

NEJVĚTŠÍ PADOUCH: Saren (Mass Effect)

NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ ROKU: Venetica

NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK: Mafia 2

NEJVĚTŠÍ INOVACE : Headshoty na skripty (Medal of Honor)

NEJZJETĚJŠÍ HRA ROKU: Dead Rising 2

NEJVÍC SEXY HERNÍ POSTAVY

1. RANAEL SNOWFLOWER (The Lord of the Rings: Online)

2. Miranda Lawson (Mass Effect 2)

3. Scarlett (Venetica)

4. Maria Kane (Just Cause 2)

5. Nicole Hunter (James Bond: Blood Stone)

NEJOČEKÁVANĚJŠÍ HRY ROKU 2011

1. Tomb Raider

2. Duke Nukem: Forever

3. Asylum

4. Dead Space 2

5. Batman: Arkham City

6. Bulletstorm

7. The Lord of the Rings Online: Rise of Isengard

8. Zaklínač 2

9. Diablo 3

10. Dragon Age 2

ČERNÝ KŮŇ: Deponia
NEJOBÁVANĚJŠÍ HRA PŘÍŠTÍHO ROKU: Dragon Age 2

A je to tu zase, nemám moc času, takže tentokrát celkem stručně.

Řeknu vám, že pít před Štědrým dnem, není zrovna dobrý nápad. I když jsem to nelil do sebe, jak do konve jako minulou sobotu, tak mi moc dobře není/nebylo. Nepamatuju si, že bych vstal o Vánoce ve 4:30, ale náhoda tomu tak nějak chtěla. Neznamená to, že bych vůbec nespal. Je to i po dlouhé době, kdy jsem nebyl doma a vrátil se domů přesně o půlnoci. Rychle svlíknout a spát, budika na šestou . Vzbudil jsem se, jak vidno, dřív, narval do sebe banán, vypil litr sodovky a je to v pořádku. V bedně jsem se díval na oficiála Tříšku a věděl jsem, že už spát nepůjdu. Musím přeci napsat na blog! Což samozřejmě není jediný důvod, musím dodělat ještě jedno foto-video dvd a pak PC bezostyšně vypnu. Na PC jsem se vůbec moc teď nevyskytoval, což je pochopitelné, třeba ne zrovna u mě, ale co už. Zase bych potřeboval aspoň den navíc. A to nemluvím, že v LOTRO jsem se nevyskytnul snad už 5 dní, což už je co říct, to mi věřte (uniká mi repka u Inn League )

Víte, že mi to ani nepříjde třeba oproti minulému roku, že jsou Vánoce. Při tom minulý rok tady vůbec žádný sníh nebyl. Venku jsem byl chvíli a nezdá se mi tam, že by tam byla fakt zima, ale sníh se naštěstí udržel, takže pěkně dokresluje atmosféru a snad i mě donutí si vsugerovat ten vánoční feeling. No, za chvíli zase ten kolotoč. Do snídaně mám ještě čas, stejně tak na návštěvu geroje dědoje. Pak bude následovat cesta na hřbitov, balení dárků, člověk se stihne ještě vykoupat a následuje štědrovečerní. Právě jsem spočítal všechny notepady, co tu mám včetně rozepsanýho tohohle postu před několika dny, dělá to celkem počet 61. K tomu si připočtěte 7 rozepsaných konceptů, z toho některé hotové, tady ve WordPressu a dokonce jsou i posty na starém bloguje, kdo to ještě nezjistil, ale to není podstatné, to jen tak na okraj.

No, do megapostu se mi nechce, do úprav blogu taky moc ne a to nemluvím o vedlejšácích, které se toho všeho týkají, ale zatím vám nic neprozradím. Ono se mi ani do tohohle psaní moc nechce, ale věřte mi, že i kdybych byl nevim jak znechucenej, tak bych si nikdy nedovolil vás něčím neobdařit (lol) o těch Vánocích. Nic vám slibovat nebudu ani psát vám nic zatím nebudu, jenom vám napíšu to, že v posledních pár měsících žiju spíše ve Středozemi než tady. Je mi tam dobře a je to teď můj druhý život. Ale ne všechno je na tom zlý. Řada z vás už mě považuje za závislého, což vám nemůžu vyvrátit, ono mít 9… charakterů (po koupi slotu už 10) je možná už nějaký příznak něčeho. Já podle mě ještě nijak chronicky závislý nejsem, dnes třeba do LOTRO vůbec nevlezu a doufám, že ani v dalších dnech nijak význačně.  Určitě trochu závislý jsem, ale není to nic fatálního. Kdybych byl skutečně závislej, jel bych teď LOTRO a nepsal bych vám tohle, no ne?

Dneska vás zatěžovat svým lotrovstvím nebudu. A zaměříme se na jiné věci. Tak třeba oslava dědových narozenin, která vždy dopadá tím, že probleju celou předvánoční den. Tentokrát to taky dopadlo celkem hustě, ale slavte – nevyšlo z mých úst ven nic!! Jupí!! Ale nepopírám, že by mi nebylo zle, však jsem taky proležel v posteli půl dne, až pak jsem byl schopen dojíst oběd, snídani a konečně i udělat něco i mimo postel. V ranních hodinách už jsem si myslel, že vážně budu muset něco vypustit ven, ale udržel jsem se! Je to úžasný, já jsem nezvracel fakt už dlouho!!! To je dobrá diskuse na Vánoce, co? Oslava to byla výborná plná hudby a veselé nálady až do téměř ranních hodin. Jak by řekl Páťa – byl to pořádnej mixáž – šampáňo, pivo, slivovice, čaje s rumem, rum s čajem. K tomu párky, sejry, papričky, croissanty…. A za všechno může Kříž!!! Ten Pavel Kříž ze Stardance, náš favorit, kterej to vyhrál a my se kvůli němu ztřískali ještě víc. Pamatuju si toho celkem dost, i když je samozřejmě samozřejmé, že nějaké ty úryvky chybějí. Doma jsem byl dokonce fakt jako, že jsem už špatně viděl, schopnej se vykoupat a dokonce zapnout PC a jít do LOTRO, což bylo pro mě druhej den celkem špatný, protože jsem si pořád nebyl jistej, co jsem tam vlastně v tom LOTRO dělal, no nikdo mě neoznámil Turbiňákum, tak snad nic, ba naopak dal jsem level! – Za alta Dorvorna. Jo a vemte si, kdybych měl ožralej stav v LOTRO i v reálu, vražedná kombinace, naštěstí jsem se na chlastací repku, neodvážil. Hej a jo vlastně, já slíbil, že o tom LOTRO pomlčím.

Co se týče vánočního shonu a stresů, tak to se mi i díky volnému času povedlo všechno zmáknout naprosto v pohodě. Nákup jsem měl vyřízenej už 2. prosince, kdy jsem byl na pracáku. Každopádně byl jsem polomrtvej, protože jsem šel pěšky přes půl města a v tom nánosu sněhu to bylo něco hroznýho a ještě v zimních botách, ale díky tomu jsem stihnul nakoupit všechny dárky, co jsem měl k plánu, dokonce i zvířátkům a jediná věc, kterou jsem nestihl byla koupě gyrosu . Časem jsem promyslel i nějaký ty vtípky pod stromeček a společně s matkou jsme taťkovi vymysleli opravdu vypečený dárek, už jsem zvědavej na tu radost, kdy onen balík, který mě už pěkně štve pod postelí – nemohl jsem tam vytírat!! – otevře.

Docela se i toho vrcholného aktu v podobě otvírání dárků celkem obávám, protože se mi rozhodně nelíbila částka, kterou do mě zase tyto Vánoce rodiče vrazili. Sám jsem jim fakticky zdůraznil, že mi o dárky nikdy nešlo a že bych byl nadšenej z jakýkoli maličkosti. Vždyť já vlastně ani nic nechci, teda samozřejmě že já bych toho chtěl kdo ví co, ale nic co bych prostě musel mít. Samozřejmě, že mě to těší ale prostě cejtim se jako blbec, no doufám, že příjde čas, kdy jim tuhle dobrotu oplatím. Škoda, že bez práce nejsou koláče a že rodiče nežijou jako já víc v LOTRO :X – no tak pozor, v kinu za Ranael hraje LOTRO celá rodina, teda děti hrajou víc WoW a rodiče jsou furt online až na spánek – jak sakra někdo může vychovávat dvě děti a při tom hrát celej den LOTRO a mít k tomu ještě několik 65. levelů? – Já jsem se svými úsporami se zaměřil jako vždy na dárky, který nestojej statisíce, ale radost udělají a tentokrát jsem výjimečně i koupil věci, který jsou i praktický a ne jen pro parádu.

Pokojík jsem si taky uklidil a vyzdobil už dost brzo, a tak jsem vlastně neměl žádný starosti, co se týče těhletěch kudrlin, ale i tak jsem díky LOTRO se vykašlal na nějaký věci hodnotný jak pro vás, tak i pro mě. No, nějaký úvahy a depresivní texty čekejte až o Silvestra, teď je to čas klidu a pohody.

O to mi jde… je škoda, že se člověk tak jako o Vánoce nechová každý rok. Vždyť vlastně v čem je tenhle den jiný než ostatní? Ano, je to tradice a dá se říct už zakořeněná pomalu od narození v člověku, ve svém okolí neznám nikoho, kdo by Vánoce neslavil, i děda, který nemá na Vánoce dobrý vzpomínky, Vánoce slaví. I když bych mohl nadávat, že to všechno opadne jakmile dozvoní vánoční zvoneček. Ale i tak se mi líbí, že řada lidí se na chvíli pozastaví, chová se jinak, má radost. Je hodně věcí, proč by člověk neměl mít Vánoce rád – být sám o Vánocích je asi nejhorší, stejně tak jako lidé bez domova, postižení… Lidi by se přeci jenom měli chovat a myslet na to, že Vánoce nejsou o to se pořádně nažrat a nakoupit co nejvíc dárků. Je to sice klasika, ale i tak člověk žasne, kolik lidí vidí všude v nákupních centrech kupujíc i každou kravinu, a co chudáci kapři, kterejch si člověk celej rok nevšimne a teď jsou to pro ně jatka pomalu horší než u bratrů vepřů, nebo jasmín. Svátky obžerství a plýtvání xD. Herdek už se začínám těšit na salát a kapříka.

Já jsem rád, že jsem už přebral roli toho, který už není hlavní článek v té slávě. Když jsem byl děcko, bylo pro mě dárky (tak jako asi pro každé dítě) to nejlepší, to natěšení a radost a vůbec jsem nekoukal jestli mají radost i ostatní.  Teď jsem ten, který ne že by neměl radost z toho, co dostane, ale už vím, že pro mě jsou Vánoce něco jiného. Den, kdy je rodina pohromadě, veselá, ta atmosféra je prostě nepopsatelná a největší radost nemám z toho, že dostanu dary, ale když vidím ostatní, kteří dostanou dárky a mají z nich radost. V tomhle zkaženym světě jsou prostě tyhle chvíle vidět ostatní lidi spolu a šťastný to nejlepší. Bohužel druhý den už je zase všechno ve starých kolejích, ale holt takhle se to musí brát, jeden den nedokáže nic změnit. Lidi zůstanou stejní, stejně jako náš svět. Aspoň o Vánocích nad tím nemusím myslet. Člověk musí bejt šťastnej, jak to je a ne si to malovat a přemýšlet, jak by to mohlo být.

Dost teda těch zamyšlení a úvah, já odcházím k televizi pojídat cukroví a vy si tady po vrcholném aktu užijte dárky a….  moc jich není, ale…. však víte, co jsem naznačoval, nějaký kroky jsem pozvolna začal rozplétat, já vim, že nemáte co číst… vyčkávejte. A víte, co já jsem se v tomhle postu ani neomlouval, že nebloguju, nebo jo??

LORDHELL VÁM PŘEJE AŤ JE PRO VÁS TENTO DEN TEN NEJHEZČÍ V ROCE (a fakt se máte na co těšit)

(já snad ten díl, kterej pořád hledám odehrávající se v zimě nenajdu…)

Tradičně

http://rapidshare.com/files/439002481/Santa_Lordhell_-_Christmas_in_Hell.rar

http://rapidshare.com/files/439004015/Santa_Lordhell_-_V__noce_v_pekle_CZ.rar

a to nejlepší na závěr - http://milevsti.lordhell.cz/2010/12/rodina-milevskych-vanoce-2010/ (pro přímej poslech)

sosat tady

http://leteckaposta.cz/374350832

http://rapidshare.com/files/438997566/milevsti_vanoce2010.mp3

Datum narození: 18.06.2010 20:24
Datum úmrtí: 21.06.2010 19:17
Stav: Intel Celeron D 3,66 GHz, 2 GB RAM, GeForce 8500 180 GB HDD| 4000,–
Usmrcen z důvodu: nešel zvuk, nenávist
Původce důvodu: kupec – špatný nákup

Sbohem, škoda, že mi nebyla možnost dána, abych získal z tebe ty ramky, grafiku, harddisk a dvě mechaniky , musel si být zabit takový jaký jsi. Fotr mohl mít novej PC, ale prostě… kdo u toho nebyl, možná za to můžu já, ale snažil jsem se tě zachránit… Zase jsem se nasmál na druhou stranu jako nikdy, když jsem slyšel, jak brousí tu sekeru, doslova a do písmene jsem se začal válet smíchy po podlaze. RIP.

Někdy bych takhle naložil se všema počítačema.

Tento příspěvek je chráněn heslem. Pokud ho chcete zobrazit, zadejte prosím heslo:

Heslo:

Navíc jsem zjistil, že jste se na mě i díky tomu rozhodli dokonce vykašlat, takže vám musím vysvětlit něco, do čeho se mi zrovna 2x nechce, ale musím se vám to trochu pokusit vysvětlit.

Z tohoto postu nechci dělat další megapost, jen jsem to chtěl tímto postem tak nějak odstartovat a hlavně doplnit věci (celkem důležité), které se mi nevešly do ultramegapostu a věnovat se i trochu life, o který nepříjdete ani po novém roce. S ultramegapostem byl pořád bordel na ploše, v poznámkových blocích a v konceptech a je hotovo – koncepty už tady na WP žádné nejsou, poznámkové bloky jsou smazány a bordel sklizen. I WP se uklidnil – pluginy jsou aktualizované, widgety nastavené a vzhled dodělaný. Teď už tedy vůbec nic nebrání normálnímu blogování. Posty se nejlépe píšou z uspořádané mysli, tu sice nemám, ale pořád lepší než se hrabat v těch všech poznámkách, s nimi zase nemůžete nic zapomenout a megapost můžete rozpracovat do detailu.

Vím, že po prvním dni se nedá nic usuzovat, ale doufám, že vidíte, že se zase něco děje a blog aspoň trošku vstal z mrtvých, jenom doufám, že mi to vydrží. Teď už se v tom jenom udržet a postupem času dodělat subdomény a ostatní nepodstatné věci. Tímhle postem jsem to chtěl odstartovat, ale neměl jsem chuť ho vypisovat, a tak jsem radši už normálně začal házet jeden post za druhým. Je druhého ledna a zatímco se blog podařilo restartnout bez BSOD, s tím ostatním to bude horší a zatím se nic moc nezměnilo. Škoda, že už je po svátcích a na ty hezké dny jako je Štědrý den, nebo Silvestr, budeme čekat zase nějaký ten pátek.

Ultramegapost bylo umělecké dílo, tohle bych nedokázal vytvořit ani před lety, je pozoruhodné, že mě baví psát a dokážu vypsat 66 100 slov o kravinách. Chtěl bych být spisovatelem, ale zase na to, že umíte vypsat takové množství slov, ještě neznamená, že máte ten potřebný talent. Chápu, že si tento příspěvek rozdělený na 6 částí nepřečtete, to po vás ani nikdo nechce, protože to je hlavně soukromá záležitost koncipovaná jako veřejná, nebo tak něco. Jenom bych po vás chtěl, se na to aspoň podívat. Ale už to nechme být, je to hotové, vykašleme se na to, co bylo. Tu díru jsem zaplnili a teď se zkrátka děje, co se děje. Jenom doufám, že mi ta aktuální aktivita dlouho vydrží.

Chtěl bych ještě poděkovat těm, kteří mě i nadále podporují, za velice hezké vzkazy a e-maily.

LIFE

48. – 53. týden 2009

Skončili jsme v TOP SECRET u konce 47. týdne, takže logicky následuje 48. týden, kdy nám pomalu končil listopad. Po dohrání Dragon Age: Origins jsem se hře ještě chvíli věnoval třetí části ultráče. Nevzpomínám si upřímně v tomto týdnu na nic, takže to znamená, že se ani nic významného nedělo. Stejně tak příští týden, kdy byl Mikuláš a vyšel Saboteur a DIRT 2, kterým jsem se pár hodinek přes ten týden věnoval. Ve čtvrtek a v pátek jsem trávil čas tradičně mimo domov a plánovala se velká akce v podobě dědových narozenin. 50. týden už bude detailnější, osmého a devátého jsem se vrátil po pár měsících do školy na test z angličtiny a němčiny, oba dva jsem udělal, ale vůbec mě to nezajímalo a dozvěděl jsem se to nedávno, i když už výsledky byly dávno. Už je mi to u p*dele, protože mám takovejch vynechání, že už je to jedno. 1. prosince jsem dostal další notebook na přeinstalaci, o kterém už víte díky TOP SECRET, když se to tak vezme, tak jsem kontinuálně dělal právě na této části, takže je logické, že si na nic nepamatuju z těchto dvou týdnů. Zažil jsem i můj první BSOD, o kterém jsem už vlastně taky psal v REPRISE části. Důkaz, že v něm je všechno. Tedy, co si nic nepamatuju, tak jsem se věnoval postu.

Musím vám taky sdělit, že jsem poprvé vstoupil do lesa za úplné tmy! Je to parádní atmosféra a ten strach, lesem jsem šel za tmy 8. prosince, kdy jsem musel do školy a rozhodl jsem se to vzít přes les. Test byl od osmi hodin a cesta trvá hodinu a půl, takže jsem musel vstát v 6:10 a v 6:30 jsem šel. Je to docela adrenalin, protože nikdy jsem takhle za tmy přes les nešel, berte v úvahu, že slunce začalo vycházet až kolem 7:30 a to jsem šel ještě kolem hřbitova, který hezky svítil. Naštěstí jsem v lese nikoho nepotkal, jinak jsem ještě udělal tu blbost, že jsem se před tím díval na Martyrs a pak, když najednou utíkáte nočním hustým lesem a vidíte prdlajs… to je bomba. Dále jsem se ještě dozvěděl, že se tam někdo oběsil, máte taky koule na to jít za tmy lesem? Já ano, mám taky tu výhodu, že mi bylo jedno, co se se mnou stane, i bych to uvítal xD. Při východu z lesa, kdy jsem se rozhodl vychcat, projel kolem mě nějaký cyklista. Následující den a teď se mi osvěžila paměť, že i týden před tím, jsem přeinstalovával další dva počítače. Fotrovej, který byl zavirovaný a ani nenaběhl Windows a strejcovej stolní. Uf. 11.12., den před velkou dědovou oslavou jsem byl v Makru a pak jsem pomáhal stěhovat nábytek pro uvolnění místa. Domů nám přišly taky nové vchodové dveře, díky nimž jsem se moc nevyspal. A 12. to vypuklo a i když vím, jak tyhle oslavy ke konci roku dopadají, tohle šlo – byl jsem jen podnapilý, ale pamatuju si všechno a neblil jsem.

70. narozeniny

Vzhledem k tomu, že to byla dědova sedmdesátka, nenacházela se na oslavě moc mladší generace oproti oslavám 50. Když už jsme u toho, tak příští rok je taky jedna kulatina u příbuzných a to 30. Děda si pozval nějakýho klávesáře, který se prý objevil i v televizi, nechyběl ani přezdívaný „strejda“ s harmonikou. A starší generace měla veselo. Já jsem se taky nenudil, neboť jsem téměř celou oslavu zaznamenal na kameru. Při tom jsem ještě dělal výčepního. Kromě piva jsem měl i becherovku, fernet, vodku, nebo slivovici. Slušný mix, ale bez následků, protože to nebylo ve větší míře. Jeden dědek toho moc nevydržel a začal otravovat jednu bábu a pak zmizel hrát automaty. Já při točení piva jsem se pobavil s týpkem z padesátky a i s dědkem pracháčem, který měl problém se záchodem xD. Nejvíc se vožral kamarád ze Slap, kterej vůbec nevěděl směr cesty, ošahával tam ženský a bylo tu super. Já jsem se musel trošku rozzjet a znáte to, na stole na verandě ležely Sparty – ajajaj. Takže jsem zase porušil svou sásadu nekouřit – do p*dele už! Jenže mi to fakt pomohlo, víte přece, jak na tom jsem, já nechci a doufám, že to tak nedopadne, ale dost se bojím, že začnu zase do plnejch. Jedno jsem vykouřil u slepic, kde jsem se taky vychcal a druhý jako bych si zapálil v baráku. Rovnou v prádelně jsem si zapálil, pustil si na plný pecky hi-finu, popíjel pivo a chvíli špicloval jestli někdo nejde. Vevnitř nikdo nepoznal, že jsem hulil, akorát mě překvapila otázka jedný holky, která se zeptala jestli kouřim xD. Jakmile to všechno zmizelo, dožral jsem pár chlebíčků, minidortíčků, dal si kafe a šlo se domů. Jako cvok jsem v tom mrazu na chvíli v tričku zmizel ven a dal si i třetí cigárko. Pak mě překvapily dotazy, kde jsem byl . Tak to dopadlo hezky.

Předvánoční

V neděli jsem se vzpamatovával a hrál Saboteura. A máme tu týden před Vánoci. 14. jsem musel jet zpátky nahoru a pomoci s úklidem, takže jsme jeli i dolů do druhé vesnice se židlema, pak jsem tam chvíli zůstal a popíjel pivko. 15.12. mi přivezl strejc další notebook! Další HP a já si zase uvědomil, že HP jsou šmejdy. Všechny tři HP, co jsem dělal měli nějakou vadu. Jeden se neustále vypíná a blbne zapínání, druhýmu odešla obrazovka a tenhle třetí? Poprvé jsem měl v rukách netbook, který uvnitř sebe neměl mechaniku, jednalo se o HP Pavillion dm3 – ultratenký laptop. Poprvé jsem se setkal i s tak zvláštním způsobem zapínání. Už si nepamatuju konfiguraci, ale žasnul jsem, co se do takový malinký věcičky vešlo a to ještě půlku spodku zabírala baterka, která měla ještě slušnou výdrž, testoval jsem to asi dvě hodiny a bylo to tak na 60% kapacity. Vím, že měl v sobě už Windows 7 64bit Home Premium, 250 GB HDD, 4 GB RAM a nějakou grafiku od NVidie. Nezkoušel jsem na něj žádné hry, bohužel. Celkem pěknej noťas, který je hlavně příjemně lehkej. V tý době se ještě nevyskytovaly žádný problémy. Takže jsem nainstaloval všelijaké grafiky, zaktualizoval Winy a ovladače. Když jsem ale s ním přišel 17. k dědovi a začal jsem ho používat, objevila se chyba, kdy zkrátka nechtěly naběhnout Windowsy, buďto to zůstalo u Vítejte, nebo ani to ne. Naštěstí jsem se dostal do nouzáku, provedl obnovení systému a pak už šlapal jako hodinky.

Pípa is dead

Ten den se stala i další nepříjemná událost a to velice nepříjemná událost!!! Pipina nám umřela. Pípa zkrátka točila jenom pěnu. Nemohli jsme přijít proč. Vylilo se asi šest lavorů pěny a strejc byl opravdu hodně nas*anej a netrvalo málo a pípa by letěla z okna. Takže jsme pili trochu piva a cucali pěnu. Strejda si uvědomil, že točit pivo je pěna, už takhle jsme měli před tím, co dělat s nastavením CO2. Děda měl pravdu, když konstatoval, že bude v hajzlu termostat a měl asi pravdu. Protože pipina vážně špatně chladila. A kohout nebyl vůbec orosenej, sice při chlazení na maximum bylo pivo docela studený, ale ne tak, jak by mělo být. A co teď, to je snad naschvál, víte, co to je! O svátky, bez piva! Měli jsme díky tomu zkaženej den, k tomu jsme ještě dělali klobásy a ten bordel po tom, myl jsem nádobí až do jedný a to jsem měl jít druhý den na test – v osm hodin.

Bylo mi jasný, že to nemá cenu, kór, když jsem se na to vůbec nepodíval a to to byly příklady. Takže jsem si šel ve dvě hodiny lehnout a v 7 jsem zase vyšel lesem na cestu xD. Víte, jak je ten les kouzelný? Kašlu už na autobus. Cestou jsem si dal další cigárko a kolem devátý jsem došel do města. Nešel jsem zbytečně, protože jsem musel koupit dárky. Nejhorší bylo, že ten den byla fakt hrozná zima. Šel jsem tedy takhle pozdě do svýho oblíbenýho obchodu, kde kupuju dárky a nakoupil jsem tam téměř všechno, akorát jsem pak koupil ještě nějakou kosmetiku na Zličíně. Docela se to tam zhoršilo, nebo jsem přišel moc pozdě, protože tam bylo velký a hnědý. Domů jsem se naštěstí svezl autem. Chvíli jsem se poflakoval doma a ve 4 se razilo k boxerovi na návštěvu. Chvíli jsme pokecali a přivezli mu sedačku, takže jsme to měli i s prací. A pak jsme vyjeli na plánovaný výlet do Zličína na Burger Kinga. Po roce zase Burger King, tentokrát jsem měl ale ten nejdražší Royal, nebo jak se to jmenuje – tripple se sýrem. Strejc dokázal po tomhle sežrat i Big Maca! Já měl dost a to jsem celej den nic nejed! Sice je to drahý, ale najíte se, i když mi odlehlo už po hodině. Chvíli jsme teda poseděli a pak šli se projít a ostatní ještě kupovali nějaký ty dárky. Když už jsme se chystali domů, ještě jsme si dali double cheesburgera. Pěknej výlet a to jsem ještě dostal pětikilo za noťas xD.

V sobotu se mi vrátil notebook zpátky domů xD. Prý, že nefunguje, takže to samý, co se stalo mě. Rozespalej jsem ho zkusil zapnout a naběhnul mi bez problémů… Fakt cajk to HP, po nějakym druhym puštění to začlo blbnout znova, takže jsem nevěděl, co s tím. Nakonec jsem tam teda nainstaloval několik programů a snažil se přijít, co je to za problém. Nakonec se mi to podařilo vyřešit a dodnes funguje notebook bez problémů, ale i tak si stojím za tím, že bych HP nechtěl. Příčina problému může být všelijaká, vždycky, když to blblo, tak si užil ten notebook dost dlouho dobu v těch velkých mrazech. Ale taky tam nebyl nainstalovanej vůbec jeden ovladač k něčemu, kdo ví co to bylo. V neděli jsem se vrhnul do velkého vánočního úklidu, takže jsem si vyzdobil pokojík, uklidil skříň a hlavně vyčistil vnitřek PC.

A Vánoce jsou za dveřmi. Pipinka teda byla odvezena do servisu, prý to taky vidí majitel obchodu na termostat, průser je, že to trvá třicet dní. Říkal, že tenhle typ je celkem spolehlivž a oblíbený a nedokázal se stačit divit, když mu bylo řečeno, že pípa jela furt. Škoda, že se neuchovaly informace, kolik se vypilo sudů. Sakra ! Doufám, že to příští týden příjde. 21. a 22. jsem se věnoval blogu, kdy jsem hlavně pracoval na vzhledu. 21. mi taky přinesl strejc hezký dárek – soudek Heinekenu na Štědrý den. 23. jsem neplánovaně spal do dvou hodin, nevím, ale myslím, že jsem předchozí den šel až ráno spát. Vyrušil mě znovek a byl to děda, který ten den slavil narozeniny, oslavilo se to ale už 12. Hned jsem začal nahrávat vánoční díl Rodiny Milevských a balil jsem dárky. Večer jsem šel zase nahoru, tam jsem dostal pivo a Tullamore Dew a trochu jsem se ožral, no teda bylo mi příjemně a to jsem v tomhle stavu šel ještě k babičce, tam ani nevím, co jsem kecal. Měl jsem radši zůstat nahoře, protože tady jsem dostal akorát nějaký nekvalitní víno. Ještě mi volal Luděk, který chtěl po mě něco vyřídit. Takže doma jsem měl další práci a v tomhle stavu už se mi nechtělo nic dělat. Bylo jasné, že ultráč nedodělám. Víte, ono to asi tak nevypadá, ale já vážně nemám čas na nic vesměs, protože většinou mi vždycky něco do něčeho rozdělaného vleze a je to v hajzlu a to je tak se vším.

Vánoce 2009

A druhý den Vánoce, na které jsem se ani moc nevyspal. Vstal jsem asi kolem šesté, kdy se mi chtělo na záchod, zapnul jsem televizi a začal dělat na vánočním postu. Čas letěl rychle a deset hodin bylo za chvíli. Šel jsem se tedy nasnídat a v jedenáct přišel Santa strejc s dárkama. Já jsem dodělal vánoční megapost, při tom jsem pálil dárky a sledoval televizi. Kolem třetí hodiny jsem šel na hřbitov a chystalo se už k večeři. Musel jsem ještě vyměnit andulákovi barák a zabalit mu dárek . V pět přišel děda, který tady chvíli pobyl. No a už bylo na čase zabalit dárky pro rodiče, vykoupat se a chystat se na večeři. Z křesla jsem zatím sledoval S čerty nejsou žerty a Popelku. Večeřeli jsme asi ve 20:30, vždycky večeříme později než ostatní, neboť si to chceme užít. Měl jsem naštěstí kapra, který byl letos opravdu výborný, protože byl čerstvě zabitý, ne jako filety z dřívějška. Strejc ho dostal v Makru a dal ho svýmu pantátovi, který ho den před Štědrým den zabil. Kromě kapra jsem zblajznul i filé a řízek s kopcem salátu. K pití nemohlo chybět šampaňské, zmiňovaný Heineken a Coca Cola . A jde se to zakončit tradičním rozbalováním dárků. Už dávno mi nejde o dárky a jsem vděčný za každou maličkost a proto se tyhle Vánoce povedly na výbornou. Dostal jsem hezkou lebznu ve formě samolepky na zeď, nové hodinky (konečně po roce), zubní kefku na baterky a pak ještě několik maličkostí jako třeba úžasnou veverku z Ice Age, nebo nůž. Největší radost měl fotřík, který dostal ode mě asi padesát dvd, chlast a od matky dvd přehrávač.

Jak může bý snadné začít Vánoce nenávidět

Málem došlo k tomu, že se mohlo vyřešit to, co mě hlodá a zároveň možná i ovlivnit život ještě hůř. Takhle jsem to zase nechtěl. 22.12. mě vzbudila matka po hodině spánku se zprávou, že fotrovi někdo přímo v areálu jeho pracoviště někdo ukradl auto s nákladem v hodnotě půl mega, včetně klíčů od našeho baráku. Auto není pojištěné (i když to má na starosti zaměstnavatel) a fotr taky ne, co teď? Víte, co to je za průser? Copak auto, ale ten náklad. Bylo po spaní, musel jsem hlídat barák a zároveň začít přemýšlet, jak se to může řešit a dopadnout. Rozhodně bych musel jít ze školy pryč. Tohle se ještě stane před Vánoci. Stačila jenom vteřina, kdy si fotr odskočil do něco pro skladu, koho by taky napadlo tohle něco ve 4 ráno po 20ti letech praxe (nevím, jak tam fotr dělá dlouho). Zloděj to měl ještě lehčí v tom, že klíčky byly v zapalování. Volání policie, vypisování protokolu a předání kriminálce. Napadalo nás, že to můžou být jedině feťáci. Víte, jak to nakonec dopadlo? Auto se našlo asi po šesti hodinách kousek od pracoviště s celým nákladem, našema klíčema, fotrovým kufříkem a nezmizelo totálně nic – ani propiska, ani sluneční brýle. Pokud to byl vtip, tak setsakramentsky špatný vtip. Někdo asi nechtěl v tom mrazu jít pěšky domů. Akorát si kriminálka nechala fotrovou empétrojku. I když to dopadlo asi jak nejlíp mohlo, museli se rozbít okna a vyměnit zámky a to nestojí korunu, takže i tak se vánoční svátky pěkně zku*vily, ale na druhou stranu to mohlo dopadnout mnohem hůř.

Svátky

25. prosinec nadále pokračoval ve svátečním duchu, ještě jsme si užívali dárky, instalovali přehrávač a odpoledne přišli příbuzní, takže i pak bylo o zábavu postaráno. V dalších dnech jsem chtěl co nejvíc relaxovat, takže jsem si chtěl zahrát nějakou hru a vyhrál to S.T.A.L.K.E.R., výborná hra. Kromě toho jsem samozřejmě pracoval na zbylých částech ultramegapostu, které jsem prostě chtěl stihnout do konce tohoto roku. 28. jsem měl opět setkání s boxerem u strejce doma, kdy jsem se dobře najedl, napil a vůbec si to užil.

29. prosince jsem se nečekaně dostal na výlet a to do Lidic, kde jsem snad nikdy nebyl a to tam mí rodiče měli svatbu. Prohlédl jsem si tedy památník a začal se zajímat o to, jak to tam vypadalo dřív, ještěže je internet. Viděl jsem i otevřený hrob (ne v Lidicích), kde bylo asi šest rakví, ty rakve byly dost zachovalé. Hezká zkušenost, nikdy nebylo v těch hrobech nic vidět až tady se to takhle nabízelo k prozkoumání. Pak jsem se dozvěděl, že se dostal děda i do márnice a podobné chuťovčičky. Následovalo sledování bezdomovce poblíž vodojemu, chlápka na hnoji s párty pípou a výlet jsme zakončili na Okoři. Bohužel bylo zavřeno. Hezký výlet takhle v zimě, kór když jste zvyklí, jak to v takovýchto oblastech normálně v sezóně chodí. Doma jsem skouknul Četnika a klasické pokračování v blogových záležitostech.

30. prosince a další výlet, ihned, co jsem se vzbudil. Bohužel na blind, takže jsme projeli okolí bez toho aniž bychom našli něco, co stojí za to si prohlédnout. Bylo to sice poněkud horší než předchozí den, ale zábavy jsme si užili dost. Navštívili jsme jeden sklad s bulharskými věcmi, kde jsme jen tak tak chytli ještě otvírací dobu. Ljutenica je výborná. Nakonec jsme projeli Neratovice a skončili jsme v Nelahozevsi, kdy jsme si prohlídli vlaky a dom. A jsme na konci. Silvestr už jsem popsal, o Novém roce není co psát a o dnešku taky ne.

Osvětlení

Asi jsem se nestihl vyjádřit k úplně všemu, i když jsem si to myslel. Jsem člověk mnoha tváří, nepředvídatelný, s chaotickou povahu a pochopit se můžu jen já. Život se mi skutečně znelíbil, ale že bych přestal žít a ÚPLNĚ rezignoval, tak to samozřejmě není. Je ještě pár věcí, co mě dokáží pobavit. A jak už jsem jednou psal, život bych si asi vzít nedokázal, jenom se prostě nacházím ve složitém životním období, které asi z vás nikdo nedokáže pochopit a stejně tak asi nikdo nedokáže pochopit moje jednání postrádající zdravý smysl. O to těžší je to nějak racionálně pro někoho vysvětlovat. Pozitivní myšlení je velice vzácná a hodnotná věc, to snad ví každý. Stejně tak vzácní jsou i lidé, kdy každý člověk je jedinečný, nejen v tom, jak dokáže působit na okolí, jak se dokáže přizpůsobit, ale i jak se vyjadřuje v soukromí. To, že nejsem normální, jsem proklamoval už několikrát a čím dál tím víc si uvědomuju, že to je pravda pravdoucí. Akorát název choroby vám neuvedu. Dokážu být třeba i několik hodin veselý, snaživý, ale někdy i pravý opak. Trpím depresemi a nijak se tomu nebráním, ono to nejde. Není bohužel nikdo na světě, kdo by mě právě dokázal pochopit a pomoct, ono to ani nejde, protože se z toho musím dostat sám. I když se můžou zdát zkoušky na vejšce jako trivialita a ona to i trivialita je, já jsem si nadrobil opravdu hodně problémů a nevím, jak to všechno dopadne a proto to má i nějaké následky na mou psychiku, i když jsem bojovat nepřestal. To platí i o docházení na přednášky, na co budu zbytečně někde sedět a poslouchat kecy, které mi jsou potom stejně k ho*no, kór když vím, jak špatně na tom jsem. Proto to řeším, tak jak to řeším. Tohle je můj veliký problém, i v tom, že mi je školné placeno a že každý kolem mě očekává, že na to mám, ale já na to asi zřejmě bohužel nemám. Ale nechci dotyčné zklamat a ani nemůžu. Mám svázané ruce a dostal jsem se do situace, na kterou jsem nebyl v životě připravený a řešení jsem si zvolil takovéhle, nevím co mám dělat a proto dělám kraviny. Všechno se musí vyřešit časem a může dojít i k několika možnostem. Můžu si začít hledat práci a nastoupit do zaměstnání, nebo něco úplně jiného. ALE JÁ NEVÍM! Nevím, co bude a nemůžu být šťastný a pochopitelný, dokud se to nevyřeší. Rád bych školu dodělal, ale já na to nemám.

Co se týká lidí, těch, se kterýma jsem si měl co říct, do jednoho zmizeli někam do neznáma a do školy už dochází jenom pár lidí-šprtů, který nemají důvod se se mnou zahazovat a já upřímně s nima taky ne a nemám to zapotřebí. A bohužel nemůžu za to, že jsem nejradši v klidu doma než někde v p*deli venku, kde se řeší tyhle věci, které mi nedělají zrovna nejlíp. Doma vůbec netrpím depresemi, nebo něčím podobným. Cítím se tu naopak velice dobře. Tak vás jenom, prosím o to, abyste to pochopili. Je to těžké popsat, je to těžké vysvětlit, ale prosím, zkuste to. Zároveň vás chci upozornit, že ať už píšu, co píšu a že občas ani nevím, co píšu, nejsem kreatura, která pouze vysedává za počítačem a čeká na smrt. Jenom prostě neumím vysvětlit ostatním své jednání, prostě to NEJDE!

Dále pro mé zbylé friends z netu, vrátím se a s chutí budu číst vaše zjetiny, ale za prvé mi nefunguje Miranda a za druhé vám chci všechno podat touto možná pro vás hloupou cestou, ale rozhodl jsem se tak a zkrátka blog mě začal v poslední době zase bavit a navíc mi dost ulevuje svědomí. Budu se o to snažit, ale nic vám nezaručuju, budu mít ještě méně času a navíc ještě chci dohrát S.T.A.L.K.E.R.a, ale blog budu snad udržovat naživu, protože ten aspoň funguje, jak má. Mějte strpení, i když se to zdá, že mám nekonečné množství času, já jsem na nikoho nezapomněl.

Mějte, prosím, ještě jednou všichni strpení. Chápu a vím, že vy si žijete svůj vlastní život se svými problémy, ale taky se nenacházíte v této situaci, kterou byste jistě řešili jiným způsobem, proto se mě nesnažte pochopit, nebo pomoct, nejde to, ale taky mě, prosím, zbytečně neodsuzujte za to jaký jsem. Já za to nemůžu a taky to nedokážu pochopit, ale prostě to tak je.

A to je všechno, možná, že tento příspěvek je trošku delší, ale muselo k němu dojít, tohle jsem měl prostě ještě na srdci. Zatím jsme pořád na začátku a rozhodně se nezavděčím každému, ale co se dá dělat. Doufám, že někoho to přeci jenom baví a zůstane mi věrný a pokud ne – nevadí. Slíbit vám můžu jen to, že se budu snažit a to že budu, protože blog zůstal jednou z mála věcí, která pro mě má pořád obrovský a pro někoho nepochopitelný smysl. Takže kilo příspěvků, obnovení webů a další věci, však to znáte, ale hlavně to začne žít! Dokud je co psát, dokud jsem ještě naživu.

TEĎ, NEBO NIKDY! RESTART OR DELETE! JSEM ZPÁTKY!

Rok se s rokem sešel, na další fázi čas nadešel, Lordhell přišel a slyšel a chytl ho z toho kašel, dost kravin – vítejte v roce 2010. Včera jsme měli Silvestr a to je čas, kdy člověk bilancuje, ohlíží se za prožitým rokem, dává si předsevzetí a kdo ví, co ještě. Zvykem je u tohoto blogu rovněž se vracet k věcem, které se staly v roce 2009. Vítejte v silvestrovském ultramegapostu, v jeho upgraded verzi, ve které se objeví hromady nových kategorií. Dlouho nestůjme, jak tvrdé Y a pojďme na to.

Silvestr 2009

Silvestr proběhl až na pár výjimek opravdu dobře, je zajímavé, že i na tomto dni se najde nějaká ta atmosféra. Mrzí mě jen to, že jsem si nestihl zahrát S.T.A.L.K.E.R.a a skouknout jeden horror. Vstával jsem ve 12, mít doma soukromí, tak bych ještě natáčel silvestrovský díl Rodiny Milevských. Od rána jsem se hlavně hostil, pro tento den jsem to tak chtěl. Nechtěl jsem se opít, protože jsem měl shon s blogem a chtěl jsem vydržet dlouho do noci. Od grogu s čajem jsem přešel na víno, pivo, vodku s džusem a skončil u punče. Kupodivu jsem se cejtil docela narvaný, takže jsem neměl ani moc hlad, ale pojedl jsem něco chlebíčků, jednohubek, brambůrků, uzený maso, obloženou mísu. Paráda. Kolem tří hodin jsem si zahrál ještě na Santu a rozdal několik dárků, které jsem nestihl o Štědrý den. Pak přišla na návštěvu babča a byla tady asi dvě hodiny, zatímco já jsem se díval v televizi na Četníka. Letos byl program opravdu k uzoufání, žádné veselé scénky ani zajímavé filmy. Aspoň, že ten Burian se dá pořád, kromě Buriana jsem očkem mrknul i na Mortal Kombat, na koncert United Flavour a nejlépe to začalo po půlnoci na ČT 1, která uvedla silvestr s Menšíkem. Rádio mělo taky hrozný program a za celou dobu jsem si ho radši ani nepustil, jen po půlnoci jsem chvíli poslouchal dechovky, vínečko bííílééé. Nejlepší bylo, když jsem jemně ovíněn skládal v šest hodin s otcem puzzle xD. Chtěl jsem sepsat tento post, ale byl jsem rád, že jsem vůbec stihnul hlavní cíl – do konce roku dokončit Ultramegapost. Takže jste včera před půlnocí našli na tomto webu rovnou další tři části ultráče najednou a my jsme se dostali ke konci. Poslední část jsem celou dělal během Silvestra a dokončoval jí před půlnocí a to byla honitba, abych to stihnul. Pak jsem si ještě musel připravit bouchačky. A půlnoc tu byla než bys řekl zjetí. Přípitek a jde se ven, letos u nás na vesnici hrozně slabé, ta krize je asi vidět. Nejenom, že se sotva někdo ukázal v ulici, ale střelba byla k uzoufání, měl jsem toho málo, ale užil jsem si, ta vůně odpalovačky pum jako, když otevřeš víko od septiku. Po návratu domů ustála střelba úplně. Vzpomínám na doby, kdy se střílelo i do jedné v noci a teď to utichlo už ve čtvrt na jednu. Pak ještě přišla návštěva v podobě strejce a dědy. Ti, byli u nás až do půl třetí. Popíjel jsem zatím šampaňské a ještě se trochu hostil. Jakmile odešli, nechtělo se mi ještě spát, následoval panák rumu, koupel a návrat k počítači, který jsem poklidil i s pokojem a šel si lehnout v 5:30.

LIFE

Pokud jste četli ultramegapost opravdu důkladně, víte vesměs všechno, akorát nevíte, co vyhraje dané kategorie. Život byl ve znamení zjetí a já spadnul ke dnu, přestal jsem se zajímat o svou vzdělávací a vůbec životní budoucnost, začal jsem chodit do lesa a snad 100x jsem to chtěl skončit. Jenže teď si uvědomuju, že bych si vzít život nenechal, nenašel bych asi v sobě takovou sílu, i když měl jsem chvíle, kdy bych toho možná byl i schopnej. Zkrátka, co se dá dělat, jen se snažit přežívat. Každopádně život mi už dlouho neukázal svou světlou stránku, ba naopak, všechno spěje do p*dele. Není to tak, ale já jsem získal takový pocit, že už jsem životní možnosti vyčerpal a že už od života nic neočekávám. Zkrátka jenom přežívám a od života neočekávám už vůbec nic a ani se na nic netěším. V tomhle se cítim jako by mi bylo 80 – viděl jsem dost a užil jsem si dost. Dávejte si pozor, abyste si neuvědomili, že je všechno na nic, protože pak vás život taky přestane bavit. A i když se tvářím navenek jako, že nemám starosti a snažím se rozdávat jenom radost, vevnitř se mi všechno mísí dohromady. Nebaví mě žít a prostě mě už nebaví, co se týče života skutečně vůbec nic, vzdělávat se nechci, bavit se nechci, pracovat nechci, chci, aby mi každý dal pokoj. Už si myslím, že se to nezlepší, protože to trvá už moc dlouho, vždycky to bylo jen chvilkový. A nemění se to ani, když jsem někde ve společnosti. Mám toho až po krk a život mi brzy ukázal jaká ku*va to je a že je všechno úplně k ho*nu a že jsou lidi nehorázný svině. Snažím se přežívat, dělat ještě ten zbytek věcí, které mě baví a které po mně zůstanou a to je všechno. Už je mi u to u p*dele, ať se stane, co chce. Mě už to vážně tady nebaví. A je mi jedno jestli zklamu své nejbližší, sebe už jsem zklamal a tohle už bude jenom takový bonus, nevidím už možnost, že by se to mohlo obrátit, protože i přes mojí veškerou snahu mi stejně všechno ukáže svou odvrácenou tvář. Vážně se*u na to. A bez výhrad už přijímám to, co mi život nadělil, naděluje a nadělí. A to nejsou jediné věci, se kterými jsem se smířil, těch pár věcí, co mi dělá radost je chlast, andulák, postel, pc a blog, ostatní mě srdečně nezajímá. Snad tohle vyřeší konec světa ). No a to vím, že tenhle rok to bude jeeště horší. BOMBOVÝ! No, aspoň jsem se podíval do Itálie, koupil si nový počítač a to je asi všechno, tamto jsou kraviny. Jenže asi jo, ten počítač mi udělal opravdu velikou radost aspoň na pár hodin.

BLOG

A znáte to pravidlo, že když se něco se*e, začne se s*át všechno. Rok 2009 to jenom dokazuje. Na blog jsem se totálně vym*dal a nebýt toho novýho PC, nezaplatil bych si asi ani ten další rok. Chvíli to možná vypadalo, že to vypadá dobře, ale kde že! Naštěstí vzniklo přeci jenom něco, co si bude každý pamatovat a bude to hezká známka tohoto blogu – opravdový ultramegapost, za jehož délku by se nemusela stydět kdejaká knížka. Jsem na to pyšný, že jsem to dokázal, tak jak jsem chtěl.

GAMES

No a vidíte, abych hned opravoval začátek předchozího odstavce. Tady se to teda nezes*alo a byl to nejbohatší rok na gamesy. Nové PC a nové možnosti, využil jsem to a zahrál si opravdu hodně her a řadu z nich jsem si skutečně užil víc jak kterýkoli film.

MOVIES and SERIALS

Tady to taky bylo poměrně hodně bohaté až na seriály, kterých jsem viděl jen pár.

TI DRUZÍ

Z mangy kromě překladu Biomegy vůbec nic, stejně tak s komixem a knihami. Blah, co tu vyhlásíme?

G A M E S

HRY ROKU 2009

1. DRAGON AGE: ORIGINS

2. BATMAN: ARKHAM ASYLUM

3. GRAND THEFT AUTO 4

Další místa:

4. Tomb Raider: Underworld

5. Risen

6. Prototype

7. BurnOut Paradise

8. F.E.A.R. 2

9. The Sims 3

10. The Saboteur

ADVENTURA ROKU 2009

MEMENTO MORI

AKČNÍ HRA ROKU 2009

1. F.E.A.R. 2

Další místa:

2. Prototype

3. Far Cry 2

FILMOVÁ HRA ROKU 2009

GHOSTBUSTERS

Speciální ocenění

Saw

HORROROVÁ HRA ROKU 2009

1. DEAD SPACE

Další místa:

2. F.E.A.R. 2

3. Silent Hill: Homecoming

HŘÍČKA ROKU 2009

1. TORCHLIGHT

Další místa:

2. Zombie Driver

3. Zeno Clash

MMORPG ROKU 2009

AGE OF CONAN

MULTIPLAYER ROKU 2009

LEFT 4 DEAD

RPG ROKU 2009

1. DRAGON AGE: ORIGINS

Další místa:

2. Risen

3. Fallout 3

ZÁVODNÍ HRA ROKU 2009

1. BURNOUT PARADISE

Další místa:

2. Dirt 2

3. Fuel

SPECIÁLNÍ KATEGORIE

HERNÍ KATASTROFA ROKU: Painkiller: Ressurection

HERNÍ SOUNDTRACK ROKU: Dragon Age: Origins

NEJATMOSFÉRIČTĚJŠÍ HRA ROKU: S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl

NEJDELŠÍ HRA: Dragon Age: Origins

NEJKRATŠÍ HRA: Rogue Warrior

NEJLEPŠÍ DATADISK: Dragon Age: Origins DLC

NEJLEPŠÍ ENDING: Dragon Age: Origins

NEJLEPŠÍ GRAFIKA: Tomb Raider: Underworld

NEJLEPŠÍ HERNÍ POSTAVA ROKU:

Morrigan (Dragon Age: Origins)

NEJLEPŠÍ HRA Z ČASOPISŮ: Call of Juarez

NEJLEPŠÍ STORY: Dragon Age: Origins

NEJLEPŠÍ VÝVOJÁŘSKÉ STUDIO: Bioware

NEJVĚTŠÍ PADOUCH: Joker (Batman: Arkham Asylum)

NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ ROKU: The Saboteur

NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK: Dragon Age: Origins

NEJVÍC SEXY HERNÍ POSTAVY

1. LARA CROFT (Tomb Raider:UW)

2. Ayumi (XBlades)

3. Leliana (Dragon Age: Origins)

4. Skylar (The Saboteur)

5. Stokesová (F.E.A.R. 2)

NEJZJETĚJŠÍ HRA ROKU: Zeno Clash

NEJOČEKÁVANĚJŠÍ HRY ROKU 2010

1. Mafia 2

2. GTA 4 DLC

3. Dragon Age: Awakening

4. Max Payne 3

5. Singularity

6. Alan Wake

7. Mass Effect 2

8. Red Dead Redemption

9. Aliens vs. Predator

10. Just Cause 2

ČERNÝ KŮŇ: METRO 2033

Doufám, že se vám rozšíření této kategorie o další subkategorie líbí. Jak vidíte, v roce 2009 ovládlo herní nebe s přehledem Dragon Age: Origins. Přečtěte si mé dojmy. Nakonec tedy nejen, že DAO ovládlo jmenované kategorie v dojmech, ale i nové subkategorie, které mě i díky této hře napadli. Morrigan nemůžu prostě dostat z hlavy, těším se na další DLC a velký datadisk. Gratuluju ještě jednou Dragon Age, neboť si odneslo s přehledem 9 ocenění a to jsem vynechal umístění Leliany v nejvíc sexy herních postavách roku. Adventura roku to měla hodně jednoduché, protože jsem hrál jen jednu. I F.E.A.R. 2 si ocenění nejlepší akce roku zaslouží. Byla to zkrátka dobrá hra. Ve filmových hrách bylo vítězství těsné, protože se Saw opravdu povedl, ale zase GhostBusters celkem taky a navíc jsem Krotitele narozdíl od Saw dohrál. Horrorové hry roku… i když mě hodně vyděsil i S.T.A.L.K.E.R., nechtěl jsem ho v roce 2009 moc obsazovat, protože to hodlám udělat v současném roce, takže vítězství si odnáší… Dead Space. Dále tu máme novou kategorii Hříčku roku, která se bude týkat her, které nepatří do áčkové produkce a najdete různé nezávislé projekty anebo zkrátka hříčky, pod kterou si můžete představit i Torchlight, který to v roce 2009 vyhrál, za ním hned zábavný Zombie Driver a třetí příčku si odnáší Zeno Clash. MMORPG roku si získává Age of Conan, jediné MMORPG, které jsem hrál a bylo dobré. Multiplayer moc nehraju, ale Left 4 Dead jsem zkusil a dokážu si představit tu parádní zábavu, takže vítězí právem, zkuste i druhý díl. RPG roku bez komentáře, Dragon Age svým příchodem všechny hry převálcoval a to jsem to vůbec nečekal. Hodně navrch měl před jeho příchodem Risen, který by to i vyhrál. U závodních her roku to bylo taky hodně těsné, protože DIRT 2 je výborný, ale nemůžu zapomenout na tu zábavu v BurnOutu, který měl ještě perfektní hratelnost. DIRT 2 je zkrátka hodně vyrovnaný soupeř, ale zaslouží si to BurnOut. A ještě nám zbývají speciální kategorie. U herní katastrofy to bylo taky docela vyrovnané, protože jsme tu měli i takové… méně povedené hry jako další killer ze snů – Dreamkiller, ani Rogue Warrior se moc nevyznamenal. Ostatní kategorie přeskočíme a zastavíme se až u datadisku, žádný jsem nehrál, ale jako takový datadisk se dají brát dosud vydané DLC pro Dragon Age, což je zajímavě pojatá věc, sice questy z DLC nevydrží déle než hodinu, ale jedná se o zajímavé zpestření. Ještě bych se chtěl zastavit třeba u grafiky roku, moc dobře vím, že Tomb Raider:UW nebyl graficky nejdokonalejší, ale tady jde o subjektivní pocit a mně se skutečně grafika Tomb Raidera:UW hrozně líbila a to nemluvím o Laře a jejím špinění… Morrigan je snad nejlepší herní postava století. U největšího padoucha jsem taky musel váhat, protože tu byl drak z DAO, boss z Risen, Jigsaw… ale Joker je Joker. Překvapení roku je taky diskutabilní kategorie, protože překvapením bylo hodně her – Torchlight, Saw Prototype, Batman, Dragon Age… ale Saboteur přišel jako poslední a skutečně překvapil. A to nejlepší na konec – nejvíc sexy postavy. Tady taky bylo těžké vybrat tu nejlepší pětici, protože tu třeba máme Violette z Velvet Assasin a se Stokesovou se prala i Alma (její hot verze) a co třeba Zoey z Left 4 Dead? Nakonec tu máme tuhle pětici. A na úplný závěr – nejzjetější hra a tu si nemůže odnést jiná hra než Zeno Clash. Nezapomínejte, že jsme tu měli i zjetiny jako The Void, nebo The Path.

M O V I E S

FILM ROKU 2009

1. PŘEDČÍTAČ

Další místa:

2. Gauneři

3. Ils

4. Pařba ve Vegas

5. Sedm

AKCE ROKU 2009

1. TEMNÝ RYTÍŘ

Další místa:

2. Terminator Salvation

3. Gauneři

4. 12 kol

5. Crank 2

ANIMÁK ROKU 2009

1. VZHŮRU DO OBLAK

Další místa:

2. Sissi a Yetti

3. Koralína

CZ FILM ROKU 2009

1. REQUIEM PRO PANENKU

Další místa:

2. Postel

3. Pusinky

4. Pasťák

5. Tajnosti

HORROR ROKU 2009

1. ILS

Další místa:

2. Jezero smrti

3. [REC]

4. Paranormal Activity

5. Mirrors

KATASTROFA ROKU 2009

1. KRVAVÝ SNÍH

Další místa:

2. Utopenec na útěku

3. Playgirls

4. Ženy od hluboké řeky

5. BloodRayne

Speciální ohodnocení

Zítra se bude tančit všude

KLASIKA ROKU 2009

NIGHT OF THE EAGLE

KOMEDIE ROKU 2009

1. PAŘBA VE VEGAS

Další místa:

2. Velcí bratři

3. Deuce Bigalow: Dobrej striptér

4. Klec bláznů

5. Mezi námi děvčaty

PÉČKO ROKU 2009

SUBSTITUTE TEACHER

SERIÁL ROKU 2009

1. PRISON BREAK

Další místa:

2. Breaking Bad

3. Sons of Anarchy

Speciální hodnocení

Opakování Simpsonových od začátku na Prima Cool

ZJETINA ROKU 2009

1. NECROMENTIA

Další místa:

2. Poultrygeist

3. Delikatesy

4. Intimní tajemství

5. Brüno

A filmové kategorie se nám taky hezky nafoukly. Nejdůležitější je jistě vyhlášení filmů roku. A vyhrál to… tramtarará The Reader aka Předčítač. Byl to opravdu hezký zážitek a i když se to točilo kolem sexu a mělo to takový netradiční náboj a vůbec jako celek to byl dobrý film. Kate Winslet byla dokonalá a Oskara si právem zasloužila, tu postavu jsem jí vážně věřil a navíc to její tělo, ještě dlouho po zhlédnutí mi nedalo spát. Filmů jsem viděl více než dost, ale žádný mě nedojal k slzám, a tak jsem se musel zaměřit na něco jiného a vyšla mi tahle pětice. Tarantino je gauner, vyhrál to loni a málem to vyhrál i letos. Reservoir Dogs byl taky velký zážitek. Dále tu máme Ils, který ovládnul horrorovou kategorii, opravdu netradiční film, u kterého jsem se vážně bál a měl suprovou atmosféru a to nemluvím o konci, ze kterého jsem byl v šoku. Pařba ve Vegas – The Hangover byla výborná komedie na to, že už nás těžko něco opravdu pobaví, ale Pařba ve Vegas byl ten případ a byl to dobrý film pro zasmušilé nálady. A do pětice Sedm, což je jeden z nejlepších filmů vůbec a já ho viděl dost pozdě. Měl výbornou pointu, skvělé herce a vůbec jako celek – dokonalý film. Jenže jsem ho zkrátka nedokázal katapultovat na nejvyšší příčku, protože jsem zkrátka ocenil raději jiné filmy. Pak tu máme akční filmy, kterým vévodí Temný rytíř, do téhle kategorie bylo pro mě těžké nominovat filmy, protože jsem asi ani moc akcí neviděl. Když tak omluvte Gaunery, kteří ani moc akcí nebyli, ale nevěděl jsem, co tam dát. U horrorů to bylo nejtěžší, protože jsem jich viděl nejvíc a na ČSFD najdete další vysoce hodnocené horrory, ale máme stanovenou jenom pětici, a tak jsem musel vybírat opravdu pečlivě. Všechno jsou to horrory, které mě skutečně vyděsily, anebo to byla opravdu skvěle řemeslně zvládnutá práce. U katastrof roku jsme měli záhadně taky dost kandidátů, Krvavý shníh to musel vyhrát, protože takhle stupidní amatérský film jsem dlouho neviděl, nejvíc mi to připomnělo zoufalost jménem Ohnivé inferno. Utopenec na útěku jsem viděl v autobuse cestou do Itálie a jsem rád, že jsem se nepozvracel, sice jsem se na film nedíval upřeně, ale bylo to vážně ubohý a trapný. Playgirls – jukněte, jak si vedou na ČSFD. Ženy od hluboké řeky byl výsměch a stupidní kopírka skvělých Kanibalů, taková kravina! A Uwe Boll je Uwe Boll, sice se na to dalo docela koukat, ale je to prostě… kokotina. Péčko roku získává Substitute Teacher, objevují se tam opravdu dobré herečky, skvělá Venus (oblíbená díky Jewel Raider), blondýnka ze sprchy a do třetice hodně zajímavá dáma ne nepodobné krásné Debře Messing. Seriály roku už jsem komentoval. Prison Break nám skončil a tohle už je jen taková důstojná cena na rozloučenou. Zjetinu roku vyhrála Necromentia, viděli jste to? Určitě skoukněte, je to řádně zjetý. Na Poultrygeist jsem vám psal recku a zbylá trojka taky stojí za to.

HUDBA ROKU 2009

1. MAGIC ISLAND – ROGER SHAH

Další místa:

2. Trance Around The World – Above and Beyond

3. Vladimir Cosma

4. 1349

5. Scooter

BONUS: THE BEST TRANCE TRACK OF THE YEAR 2009

KNIHA ROKU 2009

KMOTR – MARIO PUZO

KOMIX ROKU 2009

TREASURE CHESTS – ART WETHELLER

MANGA ROKU 2009

BIOMEGA – TSUTOMU NIHEI

SPECIÁLNÍ KATEGORIE

BLOGGER ROKU 2009

MeGaBiTe

Blogy doslova vymřely po meči a zůstal jsem akorát já a MeGaBiTe. Filletzz změnil koncepci webu a blogování se zbavil, což je pochopitelné v době twitterů a facebooků. Jen doufám, že MeGaBiTe vydrží, protože bych musel tuhle kategorii zrušit. Co se dá dělat, každopádně MeGaBiTe by si tuhle cenu zasloužil ať by se stalo cokoliv, protože se jediný drží už opravdu dlouhou dobu. Vítej zpátky na trůnu.

BLOGOVÁ UDÁLOST ROKU 2009

ULTRAMEGAPOST 2009

66 100 slov je doufám vypovídající, v tomhle postu nejen, že najdete všechno a všechny vaše otázky budou zodpovězeny, ale on je v tom můj celý život. Epochální dílo, které zůstane nepřekonáno velice dlouhý čas, aspoň doufejme.

SOFTWARE ROKU 2009

Windows 7

MUŽ ROKU 2009

Strejc

Ne, teď nemyslím strýce Martina, ale mého skutečnýho strejce Jirku. Díky němu mám co chlastat a v pátek i co žrát. Není to jako strýc a synovec, většinou tyhle rodinné vztahy nejsou moc košer, spíš se z nás stali nejlepší kamarádi. Dále díky němu jsem našel další kamarády, dostal se mezi milionáře a zkrátka pípa! Taky mi zajistil nějaké melouchy a dostal jsem se do Itálie. Respekt.

ŽENA ROKU 2009

Morrigan

Tak koho tady zvolíme… už nevím, bylo jich víc, co na to, že jsou některé i virtuální. O Morrigan by se dal napsat jeden menší megapost. Scénaristům se povedlo vyšperkovat tenhle charakter k dokonalosti a to nemluvím o parádním hlase Claudie Black. Sorry, že se tu holt opět objevuje Dragon Age. Morrigan udělalo něco, co se opravdu nedělá a já mám díky tomu mozek v největších obrátkách, doufám, že ti… v Bioware se na to nevykašlou a všechno osvětlí, jinak jim seberu všechny nominace (no, asi ne – ono to mohlo být promyšlené a díky tomu to tak stálo za to). Co na to, že Morrigan není ta nejvíc sexy holka, ale uhranout umí.Vyčkávejme a uvažujme. Morrigan ty… záhado .

NEJLEPŠÍ KRMĚ ROKU 2009

Hranolky s provensálským kořením a smažený pstruh, cibule, pálivá tatarská omáčka, Heinz kečup, točené pivo pod taktovkou šéfkuchaře dědy

Další nová kategorie, krucinál já už to neměl dva týdny, slint…

NEJLEPŠÍ ZÁŽITEK ROKU 2009

ITÁLIE – Lido di Jesolo

Poprvé jsem se dostal za hranice našeho státu a to do Itálie, velice pěkná zkušenost a zážitky, ale dechberoucí to nebylo. Do této kategorie bych mohl uvést i návštěvu milionářů, nebo pátky v hospodě.

NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK ROKU 2009

Nové PC

Konečně jsem se dočkal a pořád je to paráda!

NEJHORŠÍ ZÁŽITEK ROKU 2009

Fatální zjetí – všechno

Stačí si přečíst to, co jsem psal o životě, ve škole jsem na vyhození a normálně mě přestává bavit žít.

ČEHO SE OBÁVÁM V ROCE 2010

Všeho – vyhazovu ze školy, nástupu do práce, praxe, zkoušek a s tím spojených průserů

A to všechno se ještě navíc stane skutečností, jsem zvědavý, jak se z toho vyhrabu, ale tak na to nejhorší jsem připravený už déle.

NA CO SE TĚŠÍM V ROCE 2010

Na víkendy a na čtvrteční večeře

Nakonec jsem přeci jenom něco vymyslel, musím se na něco těšit, nebo to skončí ještě hůř, ale jinak vážně mě nenapadá ale vůbec nic, žádná veselá událost mě v příštím roce nečeká a to je dost zlé, vždycky bylo něco. Já chcípnu!

DEN V ROCE, KDY MI BYLO NEJVÍC BLBĚ

04.08.2009

Už jsem myslel, že se nic neudálo, ale jak jsem se mýlil xD. Máme tu dvě osudová data (nebudu sem zařazovat věci, kdy jsem se zranil) a to 23.5. – oslava padesátky, kdy jsem měl poprvé tříhodinový blackout. Jenže vítězí 4. srpna, protože jsem maloval a tahle kategorie se jmenuje, kdy mi bylo nejvíc blbě a to mi bylo nejvíc blbě. Dokázal jsem vymalovat půlku chodby, pokud vás zajímají detaily, vraťte se do ultráče. Ještě tu máme den, kdy jsem byl podruhé u milionářů, kde jsem taky zažil delší blackout, ale to jsem neblil, no tak dobře jen trochu ublinknul. Pak už snad čistý rejstřík do konce roku.

ESA (EXTRA SPECIAL REWARD)

Pipina

Opravdu jsem nevěděl, co sem dát, ale nakonec jsem pár kandidátů našel a vyhrálo to to, co mi docela ovlivnilo life xD. Ještě mě napadlo něco ze 22.12., k čemuž se budu vyjadřovat až v jiném postu

PŘEDSEVZETÍ

- dát si dohromady život (školu, práci)
- cvičit a posilovat a zhubnout aspoň 5 kg
- denně blogovat
- denně sledovat filmy a seriály
- urovnat si životosprávu
- překládat mangu
- (začít si někoho hledat)

Předsevzetí jsou vlastně zbytečností, protože vám nikdy nevyjdou a budete je plnit maximálně den, ale co už. Kdyby to tak jednou vyšlo, aspoň jedno.

VTIP

Nic mě nenapadá až na tohle, nevím proč, ale pořád mi to příjde vtipný.

No a to je všechno, tak jsme to zvládli, sice o den později, ale co už, doufám, že se vám to líbilo. Ještě vám přeju mnohem lepší život než Lordhellův, pevné zdraví, dostatek štěstí, ještě více radosti a řadu úspěchů v roce 2010 a doufám, že si společně zachováme přízeň.

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 4/4

- PROJECTS UNSTABLE

Cože? Vážně jsme se dostali až sem? Asi jo. O čem bude vypovídat tato sekce je snad jasné už z nadpisu. Kromě tohoto webu, kterému chci věnovat a věnuju největší úsilí mám na triku i ostatní podweby. Dobře víte o jakých mluvím – Milevští, Satanic Asylum, Foreigners. Je snad jasné, že když se věnuju tomuhle a to s vervou, nemůžu se současně i věnovat dalším webům. I když jsem si přál, že do konce roku stihnu nejen tyto stránky ressnout, ale i přinést vám další milá překvapení, nezbývá vám než ještě vyčkávat.

Rodina Milevských

Rodinu Milevských čeká obnovení, tak, jak se patří a to i se změnou designu. Stále na vás čekají a těší se na vás a jejich příchod proběhne ve velkém s řadou bonusů. Věřte mi, že se budu i nadále snažit najít si občas nějaký ten čas a vytvořit další epizodu této povedené rodinky. Doufám, že se vám líbil vánoční díl a že jste si všimli, že jsem se zlepšil a že stále pracuji na tom, aby to bylo co nejlepší. Věřím, že jste si nějaké charaktery už oblíbili. Rodina Milevských je něco ojedinělého, ale to nejdůležitější je, že doufám, že vás to baví. Původně měl vzniknout taky silvestrovský díl, ale neměl jsem na tvorbu dostatek soukromí a vždycky mi do toho něco přišlo, takže se silvestrovským dílem vyrukuju v lednu, na druhou stranu to Milevští musí nejdříve silvestr stejně prožít.

Satanic Asylum

Litr dosažen! Na něj jsem čekal, abych se do toho zase dostal. Pamatujete na má úvodní slova, že z toho může být něco velkého, nebo to skončí v propadlišti dějin? Spíš to spěje do jámy lvové, když se na to takhle podíváte, ale neodepisujte to předčasně. Ke změně designu asi nedojde, neboť mi stávající vyhovuje a sedí tomu, co SA představuje. To, co bude hlavní, je zahlcování tohoto webu novinkami, jen to chce ještě čas a velkou dávku trpělivosti. Vím o tom, co jsem si tu předsevzal, nezapomínám na to.

Foreigners

Na Foreigners se vůbec nevykašleme, ba naopak. Změní se od základů – od designu po koncepci postů. Zaráží mě třeba návštěvnost, která je dokonce vyšší než ta, kterou můžeme vidět tady. Čím to je? To máte jako se zvláštními praktikami u YouTube, kdy k videu naházíte tisíc tagů a návštěvnost se zvyšuje jen zlehka, ale vždycky to tak neplatí. A když má něco jenom tag game a fun, má to přes 500 000 views. Taky záleží o co jde. Je to divné, nevím, odkud se ty lidi tam berou. A to tam ještě vesměs opravdu nic není a proto je čas změnit Foreigners a trošku to tam osvěžit. Nechci přijít o žádného visitora, který by se mohl dostat až sem na hlavní page. Návštěvnost už sice není pro mě důležitá a jásám, když mám 30 návštěv za den, ne jako dřív, kdy jsem byl zklamán ze 400 návštěvníků za den. Aktualizace je nutná a tady se taky nechte překvapit, co s tím provedu. Zároveň tam musím doplnit nové neoficiální soundtracky, se kterými jste se mohli setkat v reprise, ale nebyly tam žádné odkazy. Proč? Protože na to jdu postupně a k Foreigners se teprve dostanu.

Všechno tohle bude brzy v suchu. Hlavně Milevské budu nahrávat stůj, co stůj. A pořád vám vtloukám do hlavy, abyste nezapomněli na ty nejvíc megapřekvapení. Taky se divím, že jsem nestihl vše. Garantuju vám i přechod na nový WordPress a update pluginů u všech subdomén.

- LAZIER THAN EVER

Tato část postu má několik výhod a to ty, že je nejkratší a úplně poslední a navíc absolutně prostá poznámek. Mám zkrátka volnou roku a píšu, co chci a navíc (vy už to vlastně vidíte) je tato část překvapivě velice krátká. S radostí vám prozrazuju, možná, že už jsem to i uváděl, že brzy po tomto dokončení vznikne další megapost, ale jen megapost, možná ani ten ne. Takovéhle epochální šílenosti už v nejbližších týdnech, možná i měsících, nečekejte. Možná v tom jsou skryté i nějaké výmluvy, víte, v době, když jsem začínal ultramegapost sepisovat, vůbec jsem nepočítal s tím, že mi to bude trvat 4 měsíce. I když všechno se točí kolem 4, tak to odpovídá . V této části jsem se chtěl věnovat životu, hlavně tomu, co mě čeká. Jenže to, co mě čekalo, už je pryč za ty měsíce, takže najednou sem není, co psát. A očekávání v dalším čase se hodí do silvestrovského ultramegapostu a ne sem, pak by tam nebylo, co psát. Nemůžeme to nechat takhle, takže si sem ještě něco vypíšu.

Tak třeba, máme silvestra a vkročíme do hezky kulatého roku 2010. Od tohoto roku já osobně neočekávám vůbec nic dobrého. Ale co už, dneska se aspoň hezky ožeru, nažeru a těším se až si po tomhle zahraju S.T.A.L.K.E.R.a. Jsem línej na to psát po tomhle silvestrovský megapost, uvidíme, ale to se nedá všechno takhle hezky skloubit, proto se ho dočkáte až… nebudu říkat kdy. Jak nadpis napovídá, měl bych napsat i něco o lenosti. Ale co, všechno už jsem vypsal v předchozích postech , takže taky se mi to tady v tom line-upu trochu zamotalo. A tak vám tenhle part vynahradí dost slušně další megapostík. Woah! Nebuďte zklamaní.

- FUTURE

Budoucnost není daná, budoucnost vytváříme. Dá se s tím souhlasit? Asi ano, ale polemizovat bychom měli. Já si to ale odpustím. Nemám už náladu zase řešit život, ale spíše budoucnost tohoto blogu a blogování. A ta je nejasná, hodně nejasná, i když jsem chtěl projít takovým pročištěním a začít restartem, ani to mi nevyšlo podle plánů, ale co na tom sejde, čas je realtivní. A že si někdo vymyslel, že je dneska konec roku, ještě neznamená, že se kvůli tomu musí stihnout všechno, co jsme chtěli.

A teď se ale zamyslete a řekněte si, co kdyby, co kdyby to vyšlo.

- do každé rubriky přibude nový příspěvek (tam, kde to má cenu)
- kopec nečekaných postů
- 4×4 po 4 dny
- 4 posty denně
- návrat Łpodu a Zjetí Live!
- nové rubriky
- tajné zjeté posty
- Lordhellův návrat
- novinky v příspěvcích

Co víc si přát, není to reálné a nebude to reálné, ale je to jen sladká vize, ale když jsem dokázal splnit tohle, tak není zase vše úplně ztraceno, nebo ano? To nejdůležitější je aspoň to  – udržovat blog na živu, aspoň jeden post za měsíc a udržet si těch pár čtenářů. Anebo víte co? Ono je to vlastně jedno.

- Soukromé posty

Z těch nepříjemných věcí uvedu třeba to, že brzy může dojít k tomu, neříkám, že k tomu dojde, že budou posty z rubriky LIFE soukromé a zůstanou přístupné jen pro registrované uživatele. Zkrátka a dobře nechci, abych se k těmto informacím dostal někdo, koho bych si zrovna nepřál. Uvádím tam opravdu choulostivé informace a někdy se i navážím do lidí, které by to určitě nepotěšilo, kdyby to věděli. Je to zatím pouze jen domněnka a mohlo by k tomu dojít jen za okolností, kdybych se nedopatřením prozradil, nebo kdyby se tento web trochu více profláknul. Zatím zůstávejte klidní a čtěte tyhle pikantnosti dokud máte možnost.

- BLOG – EVOLUTED

Blog tedy teprve za pár minut přechází do další fáze se vším všude, tentokrát ale už vážně a uvidíme, jak to dopadne. Aspoň doufám, že druhá fáze bude mnohem lepší a bohatější než ta první, která všechno odstartovala. A nejenom fáze blogu, ale i já přecházím do druhé fáze, chci se zlepšit. I když vím, že všechno zůstane stejné, aspoň snahu chci mít a to nejhezčí pro mě bude, když za rok budu vědět, že jsem aspoň tu snahu měl. Přeju si tedy, aby tato evoluce nejen zasáhla do blogu, ale i do mého života. Vraťme se ale k blogování a k tomu, co slavíme.

- Nový vzhled

Doufám, že se vám líbí už třetí design tohoto blogu. Na bloguje k tomu téměř nedocházelo a tady jste si to užili už třikrát a jeden nám dokonce vydržel ani ne půl roku. Zajímá vás proč? Je to celkem prosté, zabrouzdejte do sekce O Webu. Doufám, že se vám Scarlett theme líbí. Mně to učarovalo a snad to tu vydrží trochu dýl. Je to pěkné a nezlobí to. K orientaci se nemá cenu i tady vypisovat, všechno máte v již uvedené stránce. Je tu ale pár nových věcí, o kterých bych vás rád informoval tady a teď. Nově můžete palcovat komentáře a hodnotit posty pomocí OutBrain, který může časem nahradit i nějaký ten plugin, ale s GDStarRating jsou jen samé problémy a ten, který jsem používal před tím je už dlouho neaktualizovaný a nekompatibilní. Upozorňuju, že nejlépe se vám web zobrazí na prohlížeči Mozilla Firefox. Na Opeře také, ale nemusí se vám zobrazovat OutBrain. A v IE zlobí flash, Chrome a ostatní prohlížeče nemám ozkoušené. Přejděte tedy se mnou na Firefox xD. Z dalších novinek můžete sdílet příspěvky a posílat je, kam vás jen napadne včetně Twitteru a Facebooku. Doufám, že si brzy zvyknete na novinky jako je YouTube video, které se bude nepravidelně měnit a bude nahrazovat rubriku video měsíce. Jukněte i na Tag Cloud . Zpřehlednili jsme i rubriky tohoto blogu a jsou vážně pouze zpřehledněny, nezmizela vám žádná rubrika. Nezapomínejte ani na hlasování v anketě, která se někdy může zobrazit v sidebaru. A jako novinku jsem přidal i rozbalovací menu rubrik do sidebaru, protože někdy může při rozbalování rubrik nahoře v hlavní liště dojít ke kolapsu s widgety. Enjoy, doufám, že jste s vzhledem spokojeni.

Ještě upozorňuji, že jsem updatoval informace ve stránkách a zrušili jsme stránku Blogy a Odkazy, najdete je opět v sidebaru. Dále jsem vyřídil všechny staré komentáře. Updatnul jsem všechny pluginy, které jsou v těch nejnovějších verzí, stejně tak jako WordPress, který je ve verzi 2.9 a bude se vždy rychle updatovat. Upozorňuju, že se to zatím týká jen stránky Lordhell.cz, na ostatní subdomény se podíváme později. Pak jsem taky chtěl napsat, kolik se tu urodilo nových postů od začátku lordhell.cz, ale nemá to moc cenu, protože jich bylo tak kolem 10 xD. Začínám zase pravidelně twitterovat (jestli si vzpomenu na heslo), objevuju se i na Facebooku (sporadicky, zase musím pořešit heslo) a jsem rád, že jsme překročili aspoň těch 10 000 návštěv. Děkuji!

ANNIVERSARY

- 1 ultráč o počtu kolem 66 100 slov

- 20 let Lordhella

- 1 rok Lordhell.cz

- 1 rok Rodiny Milevských

- 5 let starý počítač je pryč

- 9 měsíců s novým počítačem

- 4 roky blogování (dárky jste dostali a oslavili jsme to rovněž, dneska si na to taky při oslavách vzpomeňte a připijte si i na Lordhella)

- 3 změny designu

- 11 232 návštěv dle Toplistu

- 1156 příspěvků

- 96 rubrik

- 1 377 tagů

- 261 relavantních komentářů

- Akismet zaznamenal 4 423 útoků

- dohromady jsme nasbírali kolem 30 000 návštěv

Čekají vás novinky i v už zaběhnutých rubrikách, hlavně v recenzích filmů a her. Dopředu prozrazuji, že u filmů je jedna z novinek podkategorie 1001, kde uvidíte recenze z TOHOTO SEZNAMU. A když už jsme u toho rád bych se s vámi podělil i o další odkazy, které stojí za to si prohlédnout. Pokud chcete být opravdoví znalci internetu – podívejte se ZDE, pokud máte v oblibě zjetiny jukněte na tyto dvě stránky – ZDE a ZDE. A nemůžu zapomenout i na obnovení toho nejlepšího rozhlasového seriálu na světě ZDE.

Ještě bych se chtěl vyjádřit k projektu Na šrot, jež byl dočasně zrušen, ale už vás brzy budu informovat o menších překvapeních. Zkrátka došlo k embargu. Doufám, že jste si všimli, že došlo k tomu, že vzniklo něco úplně jiného. Projekt Drůbeží prachy, který se docela dobře chytil, přes zimu máme i tak trochu nucenou pauzu (nedělám na tom sám, jsem pouze spoluzakladatel), ale v létě se Rosenberg vrátí! Podrobněji taky až v pozdější době.

- THE GRAVE

JE TO TADY. Buší mi srdce jako nikdy, blížíme se k absolutnímu finále, už jsem nevěřil, že to je možné, že to dokážu, ale vážně za chvíli už bude konec největšího epochálního ultramegapostu v dějinách, který se už dlouho neobjeví, možná už nikdy. Navíc ještě prozradím další věc, kterou už vlastně víte, JE TU JEŠTĚ JEDNA ČÁST!

Smáli jste se, že už na to nemám? Ale mám, myslím si, že mám.

Jsme ve finále tohohle monstra, promiňte mi to, ale – TY VOLE! Doufám, že aspoň něco stálo za přečtení, že se to někomu líbilo, že to bylo jistojistě řádně zjeté a že tak půlka věcí byla o ho*ně, nedávala smysl a nvm co ještě. Dále bych se chtěl ještě omluvit za všechny chyby, které jsem naflákal, ale tohle se vychytat nedá!

Taaaak DD, ale já jsem vám to říkal od začátku, že nejsem normální. Každopádně pojem ultramegapost – megapost dostal úplně nový rozměr. A tenhle ultráč se bude hodně citovat a už nyní získává své místo v Guinnessově knize rekordů. Jsem zvědavej jestli mě někdo dokáže někdy překonat. Myslím si, že to zvládnu tak akorát já . Na druhou stranu si vezměte, že půl roku, který se vyšplhal vlatně na rok absence, je dost dlouhá doba, a tak je to vlastně ještě docela krátký (nechte mě xD). Pokud někdy k tomuhle dojde, tak zase po dalším půl roce, ne nebojte se, berte to jako vtip. Užívejte, užívejte. Ale nejvíc vás asi vyděsím teď, že jsme de facto ještě vůbec nezačali a tohle byly jenom kecy do prázdna. Chtěl jsem vám tím dokázat aspoň to, že ještě nekončím a že mi to ještě píše a že se rozhodně snažím splnit to, co napíšu. Takže, věřím, že jsem zase nabyl nějakou tu důvěru a i kdyby to tu zase zelo prázdnotou, tenhle ultráč tu na vás bude vykukovat pořád , nevěřím, že jste ho vážně úplně celej dočetli včetně dárků apod. A tak dobrá, já už přestanu psát a ukončím to, i když se mi nechce? Dovolíte mi ještě nějakejch 5 000 slov? Jo, dobře, nechám toho, ale věřte mi nebo ne, že bych to zvládnul …

Trvalo to 4 měsíce a já bych byl rád, kdyby někdo text z ultramegapostu přenesl do Wordu a řekl mi kolik je to stránek a znaků, díky za dobrovolníky! Nevím to přesně, ale ultramegapost má dohromady kolemcca 66 100 slov! No, tedy jsem vážně v šoku, nedoufal jsem ani v 50 000 a my tuto hranici překonali o 16 000. TO TEDY DO P*DELE JE NĚCO, BEAT ME! BEAT ME!

66 100

FIRST PART

SECOND PART

REPRISE PART

THIRD PART

FOURTH PART

BONUS PART

CO TEDY CHCETE?

NEBO

Myslím, že odpověď už dávno víte a neovlivníte jí. Není to konec, ale začátek. I když jsem dost váhal, protože mě filletzz dost přemlouval, abych tohle tedy stvořil a pak skončil, bylo by to asi to nejdůstojnější rozloučení jaké je možné. Jenže já ještě nechci odejít, nechci se zbavit toho, co mě baví dělat, dělá mi radost. Je to jako odhodit své dítě.

Bohužel tedy jsme nestihli bilanční post, který příjde později, ale ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2010 a děkuji vám za projevenou důvěru. Možná, že to bylo trošku vzané hopem, ale napsal jsem asi opravdu všechno a je prostě nutnost to zakončit. Nemohl jsem si dovolit konec jako byl ultramegapostový úvod. V nejbližší době další megapost a silvestrovský megapost, není to prostě všechno a v dohledné době nebude, nestihl jsem vše a neprovedu vše, ale…

VSTUPUJEME

DO

DRUHÉ

FÁZE

PRÁVĚ

TEĎ!

CONNECTION LOST…
RECONNECT…
NO NEW DATA…
MISSION COMPLETED…
SHUTTING DOWN

CONNECTION ESTABLISHED….

CORRUPTED INDEX…

RECONNECT…

INVESTIGATING THE BRAIN…

EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST TOP SECRET

- REVEALED

Měl jsem k tomu několik důvodů a navíc je to docela dobrý nápad, protože mi z tohohle prostě musíme udělat umělecké dílo, ne že by už jím nebylo. Věřím, že je ultramegapost opravdu výživný, obzvláště tento. Ať už čtěte tento příspěvek kdykoli, jedno vám povím. Já tu mám dole na liště datum 28.10. A píšu tohle v mezipauze mezi druhou a reprise částí, na reprise části jsem již začal pracovat. Tato „secret“ část tedy je odtajněna už v tomto meziobdobí, ale jen pokud jste na ní přišli, pokud ne, s největší pravděpodobností tohle čtete až po dokonání velkolepého díla. Dost by mě zajímalo na jakou tu hodnotu slov se nakonec dobereme.

A o čem bude pojednávat tato část? I když se vlastně neděje nic, tak se děje hrozně moc věcí. Mohl jsem tuto část zahrnout někam do 4. části, ale holt jsem přicházel na další a další myšlenky a nakonec mi z toho vyšel nápad realizovat ještě tuhle bonusovou část. Každopádně vás ubezpečuju, že z toho nehodlám udělat nějakou monstrózní obludnost jako druhou část. Ba naopak, počítám s tím, že tato část bude velmi krátká. No, tak dobře, když to vidíte, tak ne. Uvidíme! Takže, proč jsem se rozhodl stvořit tuhle část. Co nás v ní čeká? Tuhle část dělám nezávazně na všem, takže jí píšu vesměs bez jakýchkoli poznámek, narozdíl od už nastíněného obsahu částech minulých. Trošku jsem se teď hacknul, to mi dá za pravdu hodně lidí, zkrátka zase mi můj mozek nedovolil dělat něco smysluplného, ba naopak zabořil jsem do bahna plného zjetin a vyhrabat se z něj bylo a bude velice těžké. Teďka jsem zase taková bezvládná kreatura, která dělá to, co vědomě nechce, ale baví jí to. Jo, mě rozhodně není snadné pochopit, to mi věřte.

Rozhodl jsem se v této části tak nějak dojebat (promiňte, ale prostě chtěl jsem to sem napsat) to, co se dělo tyto měsíce, důsledky chvilkového blackoutu. Možná vás to bude tentokrát i trochu bavit. Podíváme se na Risen a Dragon Age: Origins, Windows 7, Tlučhoře a samozřejmě dáme průchod i mé zjeté komnatě v mozku, aby vyblila zase nějaké ty drobky nesmyslů. A začneme, začneme „netradičně“, jak nám to vleze do určité časové roviny. Začneme tam, kde jsme minule skončili, pokud si vzpomínáte .

- JAMMED

Takže jsem to jakžtakž projel (píšu o druhé části ultramegapostu), nehodlám to číst a zjišťuji, že jsme skončili ke konci září – 28. Což dělá pět týdnů a teď vzpomínat, no nejde, nejhorší je, že nemám ani zápisy, ani twittery prostě nic, jen hlavu, dolujme! Jak už jsem to psal v postu – 40. týden roku 2009 jsem strávil převážně v posteli, měl jsem zase po kratší době horečku a to celkem dost vysokou. Vzpomněl jsem si na začátek července, nebo kdy to bylo, jak umřel Jackson a já se na něj díval propocenej (z horečky) z postele. Kromě toho jsem se věnoval hlavně notebooku, což šlo taky dost těžko. V tak vysoké horečce prostě nejde nic. Jakmile už bylo líp, tak to šlo líp. A kromě horečky jsem pracoval občas na ultramegapostu a už 30. vyšel proper první části. Druhá část s menším zpožděním v sobotu, v neděli jsem se dokonce dal i do reprise části! Kdyby se to jako obvykle nezes*alo, kdo ví, jak bychom na tom teď byli. Respektive já. Nechme to být. Na notebooku jsem zase trochu pokročil z února ve hře Tomb Raider: Angel of Darkness a odehrál tři mise v Hell-Copter (klasice mého mládí). Sledoval jsem i nějaké ty blbosti v televizi a zkrátka, co máte dělat. Ani jsem nebyl jako každý týden u dědy a ani se nekonala chlastačka v pátek. V sobotu se měla konat veliká oslava, která teda hned na začátku řeknu, že stála pěkně za ho*no. Původně to mělo být něco jako květnová oslava padesátky jednoho známého. Kolem 25 lidí, 3 sudy, hafo žrádla a dokonce i harmonikáři. Byl jsem sice už v pohodě, i když mě rýma pořád otravovala, ale osazenstvo bylo k zeblití. Já jsem hlavně točil dotyčné harmonikáře. Jeden, kterýmu bylo stejně jako mně a vypadal tak na 30 a měl 2 metry. Brzo odešel a s ním i značná část ostatních, měli něco jinýho. Takže ti hlavní, co by to tam možná rozjeli, vypadli a co teď. Ti, kterých se to týkalo tam taky vůbec nebyli a trávili čas někde venku a mně už začala taky brzy jít harmonika na nervy. Je pravdou, že to teda umí oba dva skvěle, jenže tohle není zrovna můj šálek kávy, neznám text ani jedné písničky a zkrátka tohle mě bude brát až budu trošku starší. Jídlo taky bylo k uzoufání a ještě začátek ve 4 hodiny. V osm hodin už to bylo k nevydržení a já už se těšil až vypadnu. A navíc poslouchat kecy ožralého idiota, který je jen o trochu starší než já, už jsem snášet nehodlal, kór když si vzal na paškál mě. Můj komentář už asi neslyšel. Tenhle magor si myslí, že je přehnaně vtipný, ale při tom tyhle lidi by se měli podívat do zrcadla, nejdřív ať si dá do pořádku svý věci a pak ať se posmívá a nvm co ještě. Ale u takovýho primitiva jsem to přestal brzo brát nějak na větší váhu. Já si o něm myslím svý a on jistě též. Tak to má samozřejmě být. Vzal jsem si klíče a bez rozloučení jsem rychle zmizel. Cesta kolem nočního hřbitova z povzdálí sledujíce feťáky u blízkého parku, tož zajímavá procházka. Došel jsem domů, jal jsem se vykoupat, udělal si čaj a koukal na televizi a v klidu šel lehnout a díky, tohle už delší dobu mít nemusím a to to hrozilo další týden. Tohohle jsem se už přejedl.

V neděli se stala velice nemilá věc, pos*al se mi počítač, ne, že by se to nedalo vyřešit a záhadou je to, že před přeinstalací problém zmizel . To už je jedno, udělal jsem tak jako tak nejlépe. Windows XP se zbortily, při otevření druhého disku začaly wokna padat. A já se po radách už definitivně rozhodl přejít na Windows 7, na což jsem se velice těšil. Ale chtěl jsem s přechodem počkat až na oficiální datum vypuštění Win7 na svět, nakonec bych na tom byl stejně a už jsem měl tohle udělat dost dávno. To jsem ještě nevěděl jaký starosti s tím budu mít a že další týden se bude nést ve znamení problémů s počítačem s přeinstalací. Vrhnul jsem se tedy do zálohování a na velký přechod na Windows 7.

41. týden. V pondělí už to snad nebylo poprvé, kdy jsem strávil nějaký ten čas v upgraded verzi lesnictví. To ještě nevíte, no lesnictví se mění do úplně jiných rozměrů. S pravdou ven? Už to ani nepočítám, ale je to asi tak měsíc (5-6 týdnů), co začala škola, teda alespoň pro mě – pro vás je to víc. A víte, kolikrát jsem tam byl? Já si myslim, že jo, smějete se a uznale kýváte a já vám teda dám za pravdu. Ano, ani jednou xD. Prostě mi to nějak ještě nevyšlo, ehm. No, to máte jeden týden zbytečný začátek, druhý týden jsem měl horečku, třetí týden se mi pos*al počítač, další si ho musel dávat dohromady, tak co mohl člověk dělat? xD A pak to prostě nevyšlo. No, vím, je to moje blbost. O tom už jsem psal do postu, proč jsem na přednášky nechodil. Jenže já začnu, pořád je čas, počítám, že ten listopad a prosinec bych někdy zašel xD. Tím jsem si teda taky způsobil dost problémů, jedna dotyčná práskla, že mě tam ještě neviděla a že prý, když nebudeme chodit na něco, tak nebudeme mít zápočet, nebo co. Vždyť je to jedno… To se nějak pořeší. Stejně teďka teď řádí všude ty falešný diplomy a mafie, takže radši od toho ruce pryč. Přednášky neřešim, řešim zkoušky. A to už je dost horší a já už pomalu začínám větřit zlo a dalekosáhlé problémy, že to nezabalim radši co? xD Ale to nejde, zatím si to užívám, ehm… trpím… To vás stejně nemusí zajímat. Mám prodloužené zkouškové do konce listopadu a chybí mi, jak víte osm zkoušek. 4 už jsem přesunul definitivně na neurčito. Ostatní 4… Ano, pak taky zřejmě budou možnosti, ale to už by bylo asi fakt moc to pokoušet, i když vím, že já to budu pokoušet. (vzpomněl jsem si na Borderlands – …Maybe I am a fool…, neznáte? Viz. trailer) Vykašlat se na to, co… Tak se na to vykašlem. Ono to nějak dopadne . Be optimistic! Heslo posledních dní.

Zpátky ještě k tomu lesnictví, už mě nebaví chodit hodinu a něco do města a zpátky – ať už pěšky, nebo busem. Takže, když se mi nechce, tak prostě zabočím na své nové místečko u el. vedení a vzadu je taky můj strom, který slouží jako židle a kde si čtu Level xD. Je to tam parádní, je to na kopci, nepočítám, že by se tam někdo mohl ukázat (kromě ČEZ). Je to kousek od blízkého hřbitova a baráku. Neprší tam a strom jsem si ještě upravil k obrazu svému a očistil ho od větví, takže se dá i vylézt v odpovídajícím oblečení nahoru xD. Víte ono je to tam fakt parádní, zkuste si takhle vyjít na procházku, je to super osvěžení i když je to třeba jen na chvíli. Kratší procházka, přečtení něco Levelu a zpět. Jednou tam pobíhali i srnky, viděl jsem je vlastně už 3x a taky psi s obojkem. Zjistil jsem potom, že se někomu ztratili, vidíte, mohl jsem to i nahlásit a dostat odměnu. Snad je našli, mně to bylo divný, že co tam najednou dole na poli lítaj dva psi bez dozoru. Už se těším až zase navštívím své lesní království… ehm.

Doma tedy pokračovaly práce v zálohování a všemožné zaznamenávání a uchovávání důležitých dat a těsně před tím než jsem se „vrhnul“ na přeinstalaci, problém zmizel. Pozdě, už bylo rozhodnuto. Nejdřív jsem si nepodařenou přeinstalací zku*vil data a pak jsem zjistil, že mi prostě BIOS nedetekuje mechaniku. Paráda. Pozdě býka honiti, zbytek večera jsem nas*aně strávil s notebookem a televizí. Stejně tomu bylo i druhý den a já začal zjišťovat, že to není triviální problém. Nikdo nevěděl, co s tím. V zoufalství jsem začal psát asi na 4 fóra. Všude se mi ozvali, i když někdy dost pozdě, protože s takovouhle věcí se musí spěchat, na jednom fóru se to teda řešilo do větších detailů. Řešil jsem to s jedním Slovákem, kterému děkuji za ochotnou a hlavně i přese všechno hodnotnou pomoc. Věděl o čem píše, ale i tak jsme se k řešení nedobrali. Prostě mám zjetej BIOS. Problém byl v tom, že mechanika normálně fungovala, akorát v BIOSu se nehodlala zobrazovat. Win jsem přeinstalovával už několikrát a nikdy nebyl problém, protože všechny BIOSy v klidu mechaniku detekovali. Mně už to bylo divný při složení PC, že v tom BIOSu něco nehraje a doteď zůstává tajemstvím, jak se mi podařilo ten systém před tím nainstalovat. Hrál jsem si s tím několik hodin až do pátku, ztratil jsem díky tomu zbytečně hromady času a nervů. Přepojoval jsem SATA kabely snad 1000x a k tomu jsem přibližně stejným počtem restartovával a resetovával počítač. Aspoň jsem si jej vyčistil od prachu xD. Všemožnými kombinacemi jako u některých hádanek ve hře Saw se mi dokonce i podařilo mechaniku zobrazit v BIOSu, ale tím se nevyřešilo nic. Neboť se objevilo opět nenáviděné blikající „_“. To už se mi stalo při skládání lega, že byly blbě daný ramky. A už jsem rezignoval a měl jsem toho dost, byl jsem ochotnej se na ten PC vykašlat a zůstat s notebookem xD. Fakt takhle zbytečně ztratit takovýho času, nevadí. Aspoň se člověk něco přiučil. Kromě toho jsem si udělal pořádný „vánoční“ xD úklid mého pokoje a skouknul několik věcí na notebooku. Byla tu ale ještě jedna šance a to zkusit instalaci z flashky. Nemám doma 4GB flashku, tak mi naštěstí pomohl strýc. Ve čtvrtek jsem šel jako vždy k dědovi na večeři a nějaký čas jsem byl i dole u strejce, kde jsem popíjel už nedobré pivo, no jo už to byly dva týdny. Ale škoda to vylejt. Po fakt dlouhé době zase šnítkování, uf, i jsem zapomněl na ty problémy s tím křápem. A v pátek konečně…! Nejdřív jsem zase ztrácel naději, protože ta flashka byla taky zjetá, teda měla nějakou tu ochranu, tak je dělená jako by na dva oddíly a není chápána při vsunutí jako jeden disk. Takže vkládání do všemožných USB slotů a zase nic, nic!!! Nakonec jsem začal už zoufale všechno povypínávat v BIOSU, nastavovat bootování z různých USB slotů, nastavovat u flashek, aby je to vnímalo jako mechaniky, HDD… Všelijaké šamanství a přeci jenom najednou naběhla obrazovka nabíhání instalace Win a bootování bylo úspěšné a WINDOWS 7 SE ZAČALY INSTALOVAT!!! Prosím, nikdy víc tohle! Zjistil jsem, že to dokonce instalovalo i chvíli z mechaniky, ale když jsem disk z mechaniky vyndal, tak se o to postarala jen flashka. Docházelo taky k problémům, že se po nutných restartech instalace zase spouštěla ze začátku, asi jsem měl ty Winy trochu na flashce poladit, nevadí, hlavně, že to šlo. Pak jsem se dozvěděl, že existují další možnosti jako instalace z obrazu disku, což bych taky mohl ještě potom vyzkoušet, protože já jsem se do Win mohl zalogovat.

Konečně, konečně, jásal jsem, chlastal jsem a zpíval jsem xDD. Úspěšně se zformátoval systémový oddíl a úspěšně se nainstalovaly Windows 7 a doteď žádné problémy, ba naopak. K tomu se ještě vrátíme. A teď teda dávání si všeho dohromady, někomu to trvá 2 hodiny, mně to trvalo měsíc xD, vážně ale! Spokojeně jsem začal vrnět až před třema dny, kdy jsem fakt už si řekl, že jsem si dal dohromady úplně všechno. Vážně mi to trvalo tak dlouho, dělal jsem to teda dost pomalu a asi týden jsem měl jenom základní věci a trávil čas v Risen xD. Risen si mě totálně dostalo, hrál jsem ho skoro v jednom kuse jak pominutý, vážně skvělá hra. Dohrál jsem jí asi za týden. Takže sobota – seznamování se s Win 7 a Risen.

V neděli něco podobného a 42. týden je tu. 12. jsem si od celodenního trávení času ve Faranze odskočil na chvíli k el. vedení a to je asi tak všechno. V úterý jsem se neplánovaně trošku ožral, protože jsem měl něco vodky a dost piveček a večer jsem neplánovaně vyrazil na návštěvu k boxerovi. Neviděli jsme se fakt moc dlouho. Jeli jsme k němu do baráku. To ještě ztratil ledvinu s peněženkou… Poznal jsem i jeho přítelkyni, které jsem musel dát pusu a je to docela kus . No účelem návštěvy nebyl… byl počítač. Nešel na něj internet, ale návštěva byla až na seznámení opravdu zbytečná. Věděl jsem to už před tím. Protože s tímhle vážně se nedalo nic dělat. Net jsem spravil boxerovi už několikrát, ale tohle bylo pro mě neřešitelný a navíc ještě to nastavování na Vistách. Zkusil jsem snad opravdu všechno a bez výsledku, net zkrátka nešel. Navíc má ještě modem od UPC, kterej ani nepodporuje wi-fi. Nakonec ještě budu rád za O2. Nakonec jsem jim řekl – zavolejte si na UPC ať se vám na to podívaj oni a daj vám hlavně jiný modem. Ve středu jsem se dozvěděl, že tam zavolali, oni tam něco u nich přepli a internet najednou funguje jedna radost xD. Věděl jsem, že to nebude chyba systému. Jo, ty počítače už mi fakt lezou občas na nervy. Středa lesnictví u stromu s Levelem a Risen. Ve čtvrtek jsem vyrazil na nákup a užil si výživnou krmi a popíjel nyní už čerstvé pivínko. V pátek něco takového v bleděmodrém a v sobotu do třetice xD. Tak trochu neplánovaně. V Risen už jsem byl na konci cesty třetí kapitoly a v tom mi volá strejc, že chce koupeného Mastera ochutnat už dnes, ať příjdu, jinak ho nenačne, no kdo by tohle odmítl. Každopádně Master byl výbornej, jukněte na ODKAZ, je to vážně zajímavý pivo. Já silnější piva moc nemusím, z nejsilnějšího Primátora je mi i zle a tmavý taky 2x nemusim, ale jednou za čas, proč ne. Jenže Master překvapil, řezaný ležák s lahodnou chutí, která není pro tuhle kategorii piv typická, teda aspoň pro mě. Připomnělo mi to asi nejvíc Černohorskýho Kvasara. K tomu ještě parádní večeře s lahodnou kuřecí rolkou, to bylo bájo. A spokojený domů… na kole… bez úrazu. Neděle zase ve znamení putování v Risen. Doprcal jsem všechny úkoly, co zbyly a ještě jednou si pořádně projel ostrov a konec byl opravdu nablízko.

43. týden a my se blížíme k současnosti, opět. Hmm… 3000 slov, hmm . Už se opakuju pořád co, ale ještě jednou… V pondělí jsem tedy dofinišoval Risen a skolil bosse. Doufám, že bude pokračování, nebo datadisk. Úterý lesnictví a brabáky s Win 7. Středa rovněž. Vidíte nakonec minulej tejden a já si pamatuju asi nejmíň xD. Čtvrtek – večeřička a pohodový lesnictví. A v pátek… xD, v pátek to nedopadlo moc dobře. Dopíjel se Master, grogy, smažák, dortíky a já si zase nepamatuju moc, jak jsem se dostal domů, mimochodem jel jsem na kole!!! A navíc mám takový pocit, že jsem se někde u pekárny poblil… Jenže doma… jak magor jsem chtěl dát ve tmě kolo do kůlny, jenže mi zeshora na ruku spadnul gril a svou hranou mi pěkně rozm*dal prst, že jsem se s nim nemohl ani pořádně najíst (na levé ruce). Musel jsem ho mít zavázanej a ani jsem s ním nemohl normálně fungovat, takže jsem byl nucenej se dívat na televizi a na compu hlavně pracovat s myší. xD, teď už je to lepší, ale pořád je to dost znát, zůstane tam určitě pěkná jizva (zůstala).

Alcohol 130%

Už jsem tady psal, jak jsem se rozespal, rozežral, rozzjel (neplést s rozjel), rozpadl a v neposlední řade i rozepsal . Jak, tak na to koukám, tak ve žrádlu je to čím dál tím horší a navíc přichází vánoční období, po Novym roce schluss. Nemůžu už ani chodit, no rozpadám se. Zkrátka bolí mě břicho a už mě nebaví ani chodit. A nejhorší na tom je, že mi ani obrovský porce nestačej a dřív, kdy jsem u dědy padal pod stůl, mám teď ještě hlad. Žaludek se pěkně roztáhl, pak nicnedělání a chlast a navíc ještě stárnu. Vy se smějete, ale matka je úplně v šoku, kolik šedin už mám. Musím, co nejrychleji nahrávat nové díly Milevských, ať po mně aspoň něco zůstane. Ne, nebojte se, neni mi to jedno. Jenže, co má člověk dělat, když má svázaný ruce imaginárnim špagátem. Ale jo, je mi to jedno (napsal jsem jedlo, aspoň je vidět, jak zle na tom jsem). Time to leave the world… Jo jasně, beru to jako vy s legrací, ale co když to bude někdy vážně. Zpátky k chlastu, všímám si, že piju trošku častěji než před pár… pár měsíci. No, vlastně ani ne, pivo téměř denně není alkohol. A občas dojde k výjimkám jako, že si toho dám nějakej ten den víc a každý čtvrtek a pátek mám potíže si nějaké ty úryvky z předchozího večera pamatovat. Neříkejte mi, že jsem alkoholik… Nejsem, z fleku se můžu na to pivo vys*at, noo tak . Pak tu máte oslavy, obyčejný chlastačky… (a už to přestávají být nějak výjimky) a v poslední době to dokonce jde tak daleko, že mě to ničí i fyzicky. Gril mi málem amputoval prst a spadnul jsem ze střechy a to mohlo dopadnout jenom hůř. Tady se jim člověk směje, při tom k nim nemá zas tak daleko, rozhodně nechlastám jak duha, ale možná bych měl asi trochu přibrzdit. Jak se říká, chlast je dobrý sluha, ale zlý pán. Oni nekecaj, že to je taky droga. Když ale on má ten chlast dobrý vlastnosti a ze mě dělá fajn člověka a hlavně mi zakazuje vykazovat známky mého přirozeného zjetí. Co už no… Nepijte. Naštěstí mi to ještě nezničilo mé zjetino z dalekosáhlých důsledků.

24.10. – měnil se čas, tenhle den si docela pamatuju. Rozehrál jsem Saw a Resident Evil 5, koukal (spíš nekoukal) na fakt ubohou Miss, dodělával jsem nějaký věci ještě na PC xD. Dozvěděl jsem se, že v příbuzenstvu se očekává další přírůstek do rodiny a to by bylo všechno xD… to podstatnější aspoň. Jinak šel jsem spát ve 4 (ještě letního času). A neděle byla taková zvláštní a příjemně o hodinu delší a hlavně nezajímavá, vesměs nic… joo dobrej oběd.

44. týden ještě musím vymačkat no, ještě teprve začíná středa, tak ok. V pondělí jsem byl doma bez lesnictví a hlavně hrál Far Cry. Zajímavý dny… současnost. Rozhodl jsem se zase pokročit v utlráči a konečně se vracet pomalu do reality. Vstal jsem výjimečně v 10 a spal jsem tedy 6 hodin. Dneska musím pochválit oba chody, jak oběd, tak i večeři. A mezitím samozřejmě proběhlo Far Cry a nesmysly. Toť pro tuto chvíli vše a jdeme na další nepodstatné věci .

Nezapomínejte na to, že jsem dělal i jiné zjetiny, které jsem nevydoloval. Něco prostě musí být zapomenuto, nejsem robot.

- NO WAY IN = NO WAY OUT

Hmm, 21.11., žádné pokročení v blogových záležitostech a ani v ostatních, definitivní fail ve škole, pád do temnot. Stručně řečeno, velice stručně. Ten alkohol mi už dočista vymyl mozek. Proto si už mě nevšímejte a ani tohle nečtěte. Fail, konec. Ztracenej případ, kašlu na to. Žij jak žij.

Ujměte se krumpáčů a pojďte do dolů. Ze 44. týdnu, ale už ze mě nedostanete nic. Až na to, že jsem se začal opravdu hodně těšit na Dragon Age: Origins. 2.11. to vypuklo a já už nedočkavě začal hrát Dragon Age: Origins. Nevím jestli někdy dojde na recenzi, ale pokud by nedošlo, tak pořádně zaspoiluju a odhalím své hodnocení. DAO jsem hrál denně kromě 6.,12. a 13., z toho už můžete vyvozovat různé věci. A to jsem to nehrál jen pár hodin. 17.11. bylo ve velmi ranních hodinách hotovo. Do DAO se raději nepouštějte, je to mor. A myslím to vážně, po Risen bych nečekal něco tak strhujícího, tedy čekal jsem a snad i věděl, že DAO bude pecka, ale nakonec to docela předčilo i mé očekávání, ale o tom jinde. Pamatuju si dost málo a vesměs je to zbytečný… no to bych nemusel psát nic . Takže 45. týden, kdyby náhodou… ve znamení DAO, zjetí a ve čtvrtek jsem dělal menší práci s natáhováním síťovýho kabelu (75 m) u strejce z obýváku do prádelny. Docela sranda až na to, že to namotávání bylo… Nějak často jsem začal vstávat v pátek kolem šesté hodiny a chodil si znova občas lehnout v 10. V pátek se povedlo to, že jsem zaspal až do třech hodin, v tom mě vzbudil telefon a já dezorientovanej se dozvídám, že se po půl roce dostávám zase do jiné kasty xD. Zase jsem šel k milionářům, poněkud neplánovaně, ani jsem nešel pogratulovat babičce k narozeninám. Takže jsem se stihnul akorát vykoupat a hodit do sebe dvě piva. A jedeme na kole… Takže kýta, obložené mísy (fakt moc), piva, švestka, slivovice, vodka… A průběh? Jako vždy s pomalým rozjezdem a rychlým koncem. Tentokrát jsem bohužel si neuchoval své flegmatično, ale dopadl jsem špatně, taky když mě do toho někdo hecuje. Byla docela sranda, ale množství alkoholu stoupalo. A blackout mě zase dostal aspoň na dvě hodiny, hajzl, co to sakra má bejt. Něco jako s oslavou 50, kterou si vyhledejte někde v druhé části ultráče. Ale pozor úryvky se přeci jenom objevily. A navíc vznikly i videa, které mě docela šokovaly xD. Ke konci přišli ještě dva subjekty, kteří pustili rádio na plno. Teda Karle! Tys mi dal (mám na mysli Gotta). Neboť pod Gottovým vlivem jsem tančil za měsíčního svitu. Naštěstí tam byly ožralí vesměs všichni a některý víc jak já. Strejce jsem viděl poprvé opravdu na šrot, dobře dopadl taky řidič ČSAD, co měl jít druhej den do práce a to nemluvím o kamarádovi Rusovi xDD. Viděl jsem ho poprvé v životě a tančili jsme spolu jako bysme se znali deset let. A to se nezdál, přišel jako šedá myška, bez řečí, ale stačilo pár opravdových lamp švestek a rozpovídal se a pak se se mnou vrhl do divokého tance. Škoda, že si tento tanec vůbec nepamatuju. Rovněž škoda, že ho jeho stará vytáhla v nejlepšim pryč, protože to by to dopadlo . Prý pije do padnutí a dozvěděl jsem se jednou pěknou příhodu z jeho pádu do neutuchajícího blackoutu, kterou vám ale popisovat nebudu,  taky nemusíte vědět všechno . Každopádně nečekal jsem, že se mi tam podaří takhle nastartovat. Holt už tam nebudu jako ten, co sedí někde vzadu. Nevadí. No, dokonce jsem i dokázal zazpívat něco z Karlového repertoáru, zúčastnil se „tance“ s milionářovou manželkou a pak si pamatuju další útržky už pryč z baráku. Jo, takhle mě vyhecovat, na inkriminovaném videu je vidět, že chci sedět a dívat se, ale to mi zkrátka nebylo dopřáno, no kdybyste viděli jaký jsem točil videa po půlnoci, kde jsou vidět jen prsty a mlha, tak byste se…. xD Video teda s hlavním tancem mám, ale vážně ho nebudu uploadovat, každopádně dost zajímavá věc. Cesta domů v tomto stavu na kole??? Kupodivu více než úspěšná a nepochopitelná. Strejc mi popisoval (on si taky toho nepamatuje moc), že jsem řekl, že vypadnem kolem jedný. Lítal jsem prý po zahrádce a hledal kolo, i když jsem ho měl před nosem, dokázal jsem přejet blátivou cestu, pozdravit dědu (no pozdravit xD), vzít si batoh a jet domů. Nechápu, jak jsem mohl dojet domů sám, na kole a v blackoutu, prostě nechápu, jak jsem mohl dojet bez pádů… To holt nezjistím, cestu si nepamatuju, ale ráno kolo stálo na svém místě a já byl bez úrazů. No, doma jsem neměl slova, nedokázal jsem mluvit a odešel si rychle lehnout. K ránu jsem si trochu ublinkl a v sobotu ráno už pojídal hamburger. Paráda. Zbytek víkendu jsem trávil s největší pravděpodobností ve Fereldenu.

46. týden, měl jsem mít zkoušku, ale bohužel na ní nedošlo… no radši nic, ve škole jsem pořád ještě nebyl a zkoušky si nedodělal ani jednu. Rezignoval jsem, nechci o tom psát teď, ale zkrátka přestávám to řešit, mám na to už další jinej pohled. Počítám s nejhoršim a zároveň teda nechci dělat něco zbytečnýho. Neměl jsem na to prostě záhadně čas, stejně tak jako na zkoušku příští týden xD, to se nějak pořeší anebo ne. Začíná vlastně další zkouškový a nějaký ty kraviny snad dám, pak se uvidí. Z prázdnin přesouvám nějaký větší úvahy na další rok. Vždyť se podívejte, Vánoce jsou za dveřmi a v těchto dnech snad nikdo nemůže vykazovat nějakou větší aktivitu. Navíc jsem zkrátka zaneprázdněnej, ano kravinama, ale to máte furt chlast, oslavy, pak se chcete učit a jedete zase pryč, ano vinu v tom mám hlavní já, ale zkrátka, když to nejde, tak to nejde. Nabourám se a je to v řiti. Na tu v úterý jsem chtěl jít, ale když jsem viděl těch 200 stran, tak to nejde a viděl jsem, že se odhlásilo i dost dalších lidí a navíc to nemá taky dost a dost… A DOST. Vás to nezajímá, mě to nezajímá a at si dělám co chci, co. Já vím, že tohle nemáte rádi řešit u sebe a ještě to číst u jiných, jsem sice hezky v p*deli a neznám nikoho, kdo by to bral takhle do extrému jako já, ale co, že jo. No nic, do středy jsem byl v DAO a v lese (tom novým druhu). Ještě jsem jel zase po delší době do Makra, ve čtvrtek vepř. panenka, v pátek první testy se spycam (nebudu říkat koho jsme špehovali ) a taky mi bylo pěkně zle, už jsem se chystal, že kolem třetí ráno vyhodim, ale záhadně ta chuť vyhodit (lol) zmizela. A zase další bláznění v Dragon Age. Navíc jsem měl oficiální volno xD a po dlouhé době jsem zase pařil nějakou hru s chutí až do ranních hodin a zažil přepaření, teda, že se mi ani po dopaření nechtělo spát a v klidu bych pokračoval dál. 17.11. kolem šesté ráno jsem dohrál Dragon Age a byl jsem docela spokojený, protože ten konec je fakt fenomenální, vyváženej, zábavnej a napínavej. Byl jsem z toho snad ještě víc v šoku než z Prison Breaku a to je co říct, byla to bomba, ale to, co mi provedli Bioware s jednou věcí, to mě fakt dostalo i do deprese a zjistil jsem, že nejsem sám. Vážně nechci spoilovat, ale okamžitě jsem se po dohrání vrhnul do čtení fóra, kde tuhle věc hráči řeší a ani po 116 stránkách se nedobrali k rozumnému vysvětlení. Naštěstí mě uklidnilo vyjádření samotných vývojářů a zkrátka tohle musí vyřešit oni za nás, my se můžeme jen domnívat. Každopádně to byla dost krutá věc, takhle mě dokázal zatím zasáhnout jenom film, ale hra…? U DAO jsem si poprvé uvědomil, že hraní není zábava, ale zážitek. Je DAO tedy opravdu skrytě nazvané Baldur’s Gate 3? Já říkám, že je! Tak hodně kecí o DAO, ale tomu se prostě vyhnout nedalo, ti co hrají, vědí a ti ostatní musí zjistit. Vážně se mi po dlouhé době nějaká hra opravdu zalíbila. A co na to, že mi taky dost věcí nesedělo a s vysokým hodnocení od Score se nedá víc než souhlasit, nechápu Level, že dal Falloutu 3 10 a DAO ne. Ve středu měla matka svátek a já jsem byl celý den pryč od domova a zase v Makru, kde se stala další zajímavá věc. Uvízli jsme asi pět minut ve výtahu xD. Nebýt toho, že šli dveře nakonec ručně otevřít, přespali bysme tam. Ve čtvrtek pořádný pstruh a tentokrát jsem se dokonce i přežral a pak jsem objednával notebook (zase budu mít co dělat, bude to dárek pro jednu osobu . V pátek jsem se po dlouhé době ráno nevzbudil, dělal zjetiny a už ve 4 jsem zase odešel chlastat. Tentokrát dost brzo, takže jsem se slušně opil… k tomu ještě třešňovice a slivovice. A po roce (asi) jsem měl opět všemocné patero (pět druhů sýra, které mají dohromady slušný počet gramů…), tentokrát toho sice bylo míň, ale i tak dost slušný. K tomu jsme si užili další špehování a objednali dárek dědovi k 70. narozeninám. A máme tu sobotu, zjetiny a pokračovaní v postu, který stejně nedodělám xD. Při tom ještě pálim věci, které tu leží už snad dva měsíce a už je potřeba uvolnit místo.

Jistěže to není všechno… viděl jsem i pár filmů a ještě jsem zapomněl na dost zásadní věci. Asi 11.11. jsem si způsobil po grilu další vážnější úraz. Spadl jsem ze střechy ehm… naštěstí jsem si doufám nic nezlomil. Ale noha a levá ruka dostala pěkně na frak, s rukou jsem se bál, že už nebudu moc hejbat a taky jsem pěkně kulhal. Jo, brzo už se vlastním nedopatřením nakonec stejně zabiju xD. A jedna celkem dost slavnostní událost, 10. listopadu jsem po půl roce natočil další díl Rodiny Milevských. Myslím, že díl se mi opravdu povedl a má skoro půl hodiny, samozřejmě, že jednou spatří světlo světa. Už cejtim, že už mi to fakt jde a samotnému mi zůstává záhadou, proč to netočím častěji. A to je snad ze života všechno. Tedy ze zjetin všechno. Celkem slušně jsme si doplnili vlastně do ultráče vynechané příběhy z Today v období říjen-listopad. Prosinec na krku, fatality na dosah a taky je čas už dokupy dát tenhle ultramegapost, nebo to tu spadne do zapomnění definitivně a to jsme to… v lednu musíme začít znova, nebo už nikdy. Takže nikdy…

- ULTIMÁTNÍ RPG ZÁŽITKY

Risen

Tohle patří spíš do jiné části tohoto díla, ale nedá mi to se k tomu nějak vyjádřit trošku ze široka a tady. Bohužel vzpomínky na Risen už jsou trochu mlhavé, protože už je to nějaká ta doba, co jsem Risen dohrál, ne, že bych se brzy nerozvzpomněl, ale zapomíná se mi nějak rychle. Do Risen jsem se vrhnul snad ten den, co jsem nainstaloval Windows 7 a ani jsem se nenadál a ve hře jsem strávil 4 hodiny a dávání si dohromady věcí v compu jsem odsunul na vedlejší kolej. Nechápu jaktože mě atmosféra typická pro tyto hry od Piranha Bytes postihla až v případě Risen. Při tom Gothic musí být ten samý zážitek a hodně lidí to moc dobře ví, protože Gothic je u nás podle mě velice oblíbená série. Na rovinu říkám, že mě Risen naučilo dostat se do Gothicu, takže jakmile na to příjde chuť, doplním si svůj velký rest v podobě dohrání této série, protože podle mě už se dá hovořit o Gothic jako o klasice. Ano, nikdy jsem nehrál podobné konkurenty jako podle mě největší v podobě Oblivion, ale i tak.  Gothic jsem samozřejmě zkoušel, ale prostě se mi nepodařilo do toho proniknout a vždycky jsem se někde zasekl a hru odinstaloval, teprve Risen mi ukázal, jak Gothic hrát a vnímat. Risen je vlastně úplně to samé jako Gothic, aby ne. Ale prostě si mě omotala tahle fenomenální atmosféra kolem prstu až v této podobě. Na rovinu řeknu, že po dohrání bych dal hře velice hezkých 90%. Ano, je tam pár věcí, co mi tak úplně nesedla, ale jsou to prkotiny. Docela mě zarazila podle mě až moc kritická videorecenze z Levelu, že je např. určena hra pro hc fandy této série? A já jako relativně nováček v tomhle začal plavat až moc rychle, jak to. Brzo jsem si na zákonitosti zvyknul a rychle se orientoval a např. co se týče soubojového systému, tak mě osobně vyhovoval. Grafika skutečně není nic moc extra, ale aspoň si to můžete užít v plných detailech a navíc to podle mě společně s hudbou dotváří atmosféru. Ale v čem Risen nejvíce boduje je pohlcující hratelnost. Zní to jako minirecenze… Víte, já jsem se vlastně chystal napsat na Risen recku, ale to se musí ihned po dohrání prostě… Sepsaný poznámky mám, ale v tuto chvíli se s tím na recenzi stejně necítím, tak vám aspoň napíšu tuhle minirecku xD. Když jsem se dozvěděl, že vlastně hra nabízí jenom jeden ostrov, byl jsem zklamán, ale to jsem ještě nevěděl, že opak je pravdou a hra ve skutečnosti zabere dost času. Např. já jsem se dostal do druhé kapitoly až po 20ti a něco hodinách, dohromady jsou 4 kapitoly. A i ty objevivší se potvory jsem následně kvitoval, ostrov jsem snad prošel skrz naskrz a nic mi neuniklo. Třetí kapitola byla podle mě trochu slabá, moc mě to nebavilo, ale jako celek to nemělo vliv na hodnocení. Gothic je znám svou zabugovaností, to v Risen nehrozí. Ne, že by tu bugy nebyly, ale hra se dá v pohodě v základní verzi dohrát. Zajímavá je i obtížnost, naštěstí, jak se budete vypracovávat postupně, bude líp a já jsem brzy přišel na to, že zkrátka ty okřídlený bastardy hned neporazím, ale i později dělali dost problémů, ale už šli zabít. Líbilo se mi, že hra ani nevykazovala nějaké příznaky konzoloidnosti a navíc jsem snad poprvé zažil ve hře otvírání archievementů a věřte mi, že to je sranda. Otevřel jsem jich asi 35 z 50. Finální level jsem měl 28. Maximální jsem někde četl, že je 30 a to jsem zabil snad všechno možný, psali, že to je možný, když se pozabíjí lidi ve městech apod., ale zas tak hardcorově jsem do toho nešel. Konec mi taky moc neseděl, ale rozhodně mi to nezkazilo radost, ale nečekejte nic objevného, zkrátka boss a…. zjistěte si sami. Škoda, že jsem si ono brnění ani neužil, nedošlo mi, že se pak tak rychle dostanu ke konci, měl jsem holt to parádní armor sehnat co nejdříve a pak v něm zabít pár potvor. No, nevadí. Příběh je ale celkem podařený a nenudí, stejně tak musím pochválit dialogy a podařený dabing. Jinak dal jsem se cestou válečníka a pokud někoho zajímají moje závěrečné statistiky, tak je najdete ZDE. Jak už je známo, tak u Risen si hodně užijí ti, co mají rádi objevování dalších a dalších částí na ostrově, protože tempo hry je poněkud vláčné a pokud se chtete nějak vypracovat a hlavně dostat dál v příběhu, musíte se ostrov naučit. Kdyby nepřišlo Dragon Age, tak bych jistojistě bral Risen jako RPG roku. Bohužel je konkurent jako je DAO dost silný, každopádně byste neměli vynechat ani jednoho, protože takhle dobrá RPG se v poslední době moc neurodily. Rozhodně ale je těžké tyto dva srovnávat, protože je každý něčím svůj.

Dragon Age: Origins

Tato hra mě přesvědčila o tom, že hraní je zážitek. DAO není dokonalá hra, ale má k dokonalosti nebezpečně blízko, Bioware jsou sice zatím jen na začátku cesty, ale pomalu začínám ve hrách nacházet něco, co tam chybělo, jednou se možná dočkáme i té dokonalosti a možná právě od Bioware. Tak takhle bych nějak ukončoval recenzi na DAO. Asi jsem se nikdy moc nevypisoval o sérii Baldur’s Gate, což je celkem škoda a docela dost ji opomíjím. I když jsem tuhle hru dohrál i s datadisky a dokonce mám i originálky a v platinových edicích. Takže teď už to konečně víte, já znám Baldur’s Gate a to dost dobře a rozhodně bych jej dal mezi moje nej hry. DAO mě dokázalo vrátit do doby, kdy jsem Baldury hrál, zprostředkovalo mi snad i identický zážitek a já si vychutnal to samé nadšení jako před lety. Možná bych se vyjádřil k DAO jinak, kdybych neznal Baldur’s Gate anebo možná ne. Každopádně tohle je pro mě Baldur’s Gate 3, kterého se možná oficiálně asi nedočkáme. O DAO jsem věděl už dřív a už tehdy se mi dost zamlouvaly promo videa. Zážitek se poněkud zkazil profláklým trailerem s hudbou Marilyna Mansona, naštěstí hra je jiná a možná i tenhle krok s trailerem chápu. Každopádně nutné to ani nebylo, DAO si vytvořilo a vytváří početnou komunitu, doufám, že bude stejná jako tehdy s Baldur’s Gate a že se dočkáme hodně DLC a dalších pokračování. Protože tak skvělá hra si to přímo žádá a navíc bych chtěl vidět i další pokročení ve zmíněné cestě od Bioware. Velmi brzy se ze mě stal fanoušek této hry, šel jsem i tak daleko, že jsem si přečetl všechny věci z kodexu, sehnal si bonusové materiály, soundtrack, nemohl jsem vynechat ani pověšení plakátu ze Score a Morrigan se stala pro mě snad nejlepší herní postava vůbec, i nad ShadowMana. Opravdu tak skvěle vykreslený charakter jsem nikdy neviděl. Modří už vědí. Morrigan je zkrátka, to musíte zažít, i když vám důrazně nedoporučuji si s ní něco intimnějšího začínat. Snad poprvé jsem si utvořil nějaký větší vztah k virtuální postavičce. A to, co se dělo pak, to mě fakt dostalo. DAO mělo na mě fatální následky, ty pozitivní. Hru jsem katapultoval okamžitě mezi nejlepší hry a definitivně bych jí dal 97%, stejně tak už je to definitivně pro mě hra roku, rpg roku, nejlepší finále roku, to kdyby náhodou nedošlo na vyhlášení toho nej v silvestrovském megapostu a to počítám možná i další kategorie jako hudba roku. Můžete se smát a hra má rozhodně nemálo chyb, ale ty věci, těch pár věcí, které prostě za to opravdu stály dávají okamžitě zapomenout na nějaké ty negativa. I když nedá se s vytknutými věcmi, co vadí fanouškům na hře, nesouhlasit. Mají nepochybně pravdu, ale u většiny bych našel pro DAO nějakou tu omluvu. Nejvíc vadí asi lidem grafika, ale ptám se proč? Postavy jsou nádherně vykreslené, jejich mimika, Morrigan… Doporučuju si vám přečíst tento článek z Hrej, nedá se tam souhlasit se vším, ale tak nějak vám snadněji vysvětlí, co v DAO stojí za to. Dost lidí si taky stěžuje na obtížnost, což mě ale sedí na jedničku. Takhle to už bylo v Baldur’s Gate a já věřím, že až rozjedu hru potřetí, tak si nastavím tu nejvyšší obtížnost, protože souboje jsou prostě paráda. Tady jde o to, že musíte využívat pauzování. Ti, co hráli Baldury, budou jako doma. Taky mi to přišlo ze začátku těžkopádné, ale brzy jsem si osvěžil paměť a cítil jsem se jako ryba ve vodě. Souboje tvoří slušnou část hry a proto je třeba se je naučit. Pauzování jsem si hrozně moc oblíbil a nakonec jsem si i ke konci hry začal přizpůsobovat taktiku. Nejde to hrát bez rozmyslu, nepřátelé jsou fikaní a téměř vždy v převaze, musíte si určit role v partě a využívat schopnosti a hlavně mít vaše čtveřici dobře diferencializovanou, co se týče povolání. Hra se stala pro mě podstatně lehčí a byl jsem v šoku jak při druhém rozehrání mi to tak dobře jde a tam, kde jsem umíral najednou přežívám s celou partou. To, co se mi nejvíce líbilo na Baldur’s Gate byly vztahy mezi NPC, které si můžete nabírat do party. Románek s Aerií, otravná Jaheira, Minsc a jeho křeček… přerušování hry jejich vzájemnými dialogy, vytvoření si sympatií.

A to se opakuje i v DAO a je to o dost propracovanější. Zkrátka doufám, že i vás bude bavit řešit problémy svých spolupracovníků, hltat rozhovory s nimi, rozdávat dárky, vytvářit si sympatie a potřeby si je udržet… Je to zkrátka paráda. Ne, ne, chci napsat recenzi, ale teď ne… chci…chci vám říct jak je DAO skvělá hra. Škoda, že nemůžete mít 6 postav jako v BG, ale chápu, že by se na tom muselo dělat ještě víc a taky možná kvůli konzolím nějaký ten ústupek a třeba se toho dočkáme až v dalším pokračování a navíc by se to ještě víc zamotalo, co se týče sympatií apod. To, co mi ale vzalo dech nejvíc a co katapultovalo DAO mezi mé herní nebe, byly určité situace ve hře, které zkrátka nečekáte a já je vám samozřejmě nebudu popisovat. Ale i tady vůbec poprvé tahle hra boduje, víte jak je těžké vytvořit spojení s vámi, co se týče emocí, žádná hra zatím nešla tak do extrému (alespoň podle mě a to jsem jich už pár hrál). Filmy to zvládají s přehledem, ale hry… ano jsou výjimky, ale nikdy se u mě nevyvolaly takové emoce jako u DAO. Ne, tak intenzivně. Poprvé mě donutila nějaká hra k slzám a to právě dělá z her něco parádního, to mrazení na zádech a ty pocity, tohle dokáže jen málokterá hra. Tak intenzivních zážitků jsem zažil asi 5 a klidně bych byl spokojen i s tím jedním. A to jsem ani to největší nečekal, vždycky to bylo pozitivní, akorát ten jeden mě uvedl do něčeho podobnému depresi. Přeci jenom, jak víte DAO není hra, kde všechno končí happy endem, už začátek za šlechtice je opravdu silný. Nádherný byl taky ten náhlý zážitek v táboře party (souvisí s Lelianou), to jsem vážně nečekal. Málo her tohle dokáže, je těžké to nazvat a popsat slovy, ale zkrátka tahle ta hra ví jak na to a opravdu poprvé to dokázala. Beru to sice jenom jako první záchvěv a že se toho ještě dočkáme, třeba v druhém pokračování, sakra nikdy jsem nevěřil, že by mohla existovat dokonalá hra, ale možná, že ji někdy najdu, DAO k tomu mělo blízko. Promiňte jestli tohle bude dost zamotaný, ale to zkrátka nejde, ucelenější v případě recenze. Jde taky o to se naučit do hry dostat a trochu ji prožívat, protože pak se nakonec nedostanete ke kýženému výsledku, stačí jenom trochu se do hry dostat a to není problém, např.: když budete hrát hru několik hodin v kuse. Musíte se do hry dostat a pak možná zažijete to, co já. Hru jsem hrál za válečníka – lidského šlechtice s partou převážně složenou z Alistaira, Morrigan a Leliany. Dohrál jsem ji včetně DLC Warden’s Keep a Shalem za nějakých 78 hodin s 56% dokončením hry a z 93% prozkoumanými oblastmi. A celá doba hraní byla zážitek a zatímco u většiny her je začátek nejvíc pohlcující, tak tady je to naopak a co se dostáváte dál a dál, tím víc vás hra baví, tedy alespoň z vlastních zkušeností. Musím pochválit i finále, kdy všechno graduje. Proslovy vašich parťáků, ta atmosféra, ta konečná fáze hry zkrátka byla výborná a zároveň nebyla frustrující a navíc boss ani nebyl zase tak těžký, což ne že by bylo na škodu. A navíc ta sprška těch událostí a finále… parádní ending a ve stylu Baldur’s Gate a Falloutů vás čeká na konci vypsání toho, jak to bylo tak nějak dál. Zážitky, parťáci, příběh, hudba, atmosféra, oblasti, spád hry, hratelnost, souboje, snad i ta grafika… ve všem DAO zkrátka exceluje. Není důvod nějak hru zbytečně podkopávat. Bioware prostě umí a děkujte i té zdánlivé lineárnosti a odpusťte i ty neviditelné zdi, díky tomu se vyvíjí příběh tak, aby vás hra dostala. Já už nevím, co dál psát… tuhle hru si prostě musíte zahrát je vážně výborná a těch 5-6 a pro někoho mnohonásobně více fenomenálních zážitků za to stojí každému. Taky se mi po dlouhé době stalo i to, že jsem dokázal okamžitě po dohrání rozehrát další hru a už jsem v ní strávil asi 10 hodin, tentokrát za Dálskou Elfku a s ní už rozhodně nehraju jako za šlechtice. Jsem trošku svině a zkouším ostatní možnosti ve hře a jejich dopad. Kdo by nevěděl o těch propagovaných možnostech volby a jejich důsledcích, není to možná až tak, jak jsem si to představoval, každopádně zážitek z hraní to může utvářet postupně jemně odlišný, i když si nakonec projdete stejné lokace a skončíte u stejného bosse, něco bude jinak. Uděláte něco jinak, nezachráníte tu a tu osobu, ale zabijete jí, nebo už ten dopad na výběru postavy, kdy se  na vás jako elfku bude koukat jinak anebo odlišné první hodiny hraní, kterých je dokonce 6 – 6 různých začátků. K tomu připočtěte možnosti ve finále hry a další a další věci. Jinak o Morrigan bych dokázal sepsat celý článek a v něm bych řešil i její povahu a jak to vlastně je dál. Je tolik možností, 116 stránek úvah jsem si prolítl, jak to nakonec je. Prozrazuju možná až moc. Ale jo, asi je to moje nejlepší hra vůbec, sorry ShadowMane, ale prostě tohle byl ZÁŽITEK i se slzama. Nenapsal jsem o DAO vlastně skoro nic, ale už vám je snad jasný, jakej vztah ke hře mám.

- WINDOWS 7

Už od 9. října se řadím mezi spokojené uživatele Windows 7. A za ten měsíc a půl už mám nějaký ty zkušenosti a dojmy. Na přechod byl nejvyšší čas a nakonec jsem i rád, že se mi ten PC pos*al. Windows 7 je parádní systém, hrozně moc rychle jsem si na něj zvyknul a Windows XP už nemůžu ani vidět a příjdou mi fakt zastaralý, pořád je mám ale na notebooku.  A to jsem nevěřil strejcovi, že už po Vistách neumí s XP vedle pracovat, já už pomalu taky ne xD. Zažil jsem dost Windowsů – Windows NT,95,98,2000,XP,Vista. Osobně jsem asi 4 roky strávil s Win 98 a s XP 6 let. XP ale byly stejně nejlepší a nejvyladěnější, i když taky zlobily, to každý wokna, ale zkrátka stalo se z nich to, co se stalo – vesměs oblíbenej systém. Pořád se proklamovalo, že Win 7 je konečně nahradí a většina uživatelů na 7 přejde. I když to vlastně žádná velká změna není, pracuje se s tím lépe a rychleji. A musím říct, že tentokrát se to povedlo. To, co jsem si všechno přečetl a jak mě znechutily Windows Vista o tom žádná a když jsem se s nimi poprvé setkal osobně, tak mi to zase tak špatné nepřišlo, ale cítil jsem z toho jistou těžkopádnost. Když to teď srovnám, tak Sedmičky se od Vist zase tak moc neliší, ale když takhle po pátku příjdu do styku po Vistách se sedmičkama, tak ten rozdíl dost pociťuju. Windows 7 jsou prostě opravdu vyladěné, zatím se mi nestalo, že by mi průzkumník vypisoval chybu, nebo explorer padal a podobné věci z XP. Samozřejmě přechod byl docela šok, ale člověk si rychle zvykne a prostě vypadá to pěkně a pracuje se s tím dobře a o to přece jde. Zmizely zbytečnosti a práce se zjednodušila. Ano, vždycky byla optimalizace na prvním místě, k čemu vám je hezké pozlátko, které nefunguje. Ale ze 7 mám pocit, že funguje většina věcí, tak jak má. Konečně nečekám pět minut než jsem mohl začít pracovat, protože už jsem měl start Win tak zas*aný, že restarty a pouštění bylo utrpení. Přeinstalace byla fakt nutná. Kromě toho, že jsem přešel na Sedmičky jsem začal používat i jiné programy apod. I když některé ty grafické vymoženosti byly už u Vist, teď to je teprve ono a sám se divím, jak vlastně všechny ty náhledy ze spodní lišty používám. Nebudu rozepisovat všechny vlastnosti a přehledné funkce, po internetu se toho válí až až, nejvíc bych vám doporučoval videotutoriály z Živě.cz, kde je vám ukázáno, co se všechno dá s těma ikonama a Winama obecně dělat. Taky jsem se zbavil několik zbytečných rituálů z dob XP, ke kterým patřilo, že jsem např. používal téměř denně výsledky vyhledávání a řešil, co se za ten den změnilo a uspořádal si všechny věci k dokonalosti. Ze starých časů taky vymizelo vymazávání věcí ze System volume information a další nepodstatná cukrlátka.

Vzhledem k tomu, že mě hlavně zajímala kompatibilita s hrami, tak jsem dlouho zůstával u XP. Jak to je tady? Samozřejmě, že se dají pustit programy v kompatibilitě, ale ne vždy je to funkční. Zatím jsem zkusil jen několik her a většinou nových a nezaznamenal jsem žádné fatální problémy, všechno šlapalo jako hodinky. Navíc mi připadají, a taky musí být, hry plynulejší a konečně můžu zapnout i DX10 a podobný blbosti, problémy s kompatibilitou se spíš týkají 64bitového systému. Takže zkoušel jsem tyhle hry: Risen, Dragon Age: Origins, Far Cry 1, Saw, Star Wars: The Force Unleashed, The Void, Torchlight, Painkiller: Ressurection, Dreamkiller, Operace Flashpoint 2, Call of Duty: MW2, Resident Evil 5, You Are Empty, Devil May Cry 4, Borderlands, Brothers in Arms: Road to hill 30, Serious Sam HD, Silent Hill: Homecoming, Return to castle Wolfenstein, Medal of Honor: Allied Assault, The Sims 1 a Divinity 2. Takže z těchto her všechny šlapaly tak, jak mají bez výraznějších konfliktů. Jen u Risen a DAO se stávalo, že hra párkrát padla do Win, ale tady vám nepovím jestli to je instalovanými patchy, nevyladěným nastavením, ovladačema apod. U You Are Empty došlo ke konfliktům u videí, hra funguje dobře, ale vide se zkrátka nehodlají ve hře přehrát, i když tady zase můžete vidět problém s kodeky. A Far Cry byl asi největší problém, protože tady je návod k rozběhnutí poněkud složitější, ale dá se to. Ty hodně staré hry musí mít logicky problémy (to už za dob XP) a ty novější se tak jako tak podaří spustit, na google už je hodně návodů jak tu a tu hru rozjet a taky se snad u těch největších hitů objeví nějaké ty patche apod. Takže kompatibility s hrami bych se nebál.

U přehrávání hudby jsem nepocítil žádné změny, taky tady je to asi logický , to chce spíš kvalitnější repráky, nebo zvukovku. Ale u filmů… filmy se mi zdají, třeba to tak není, mnohem plynulejší a HD ripy taky běží perfektně. S přehráváním filmů jsem měl u XP dost problémů, ale tam spíš docházelo ke konfliktům s firewallem, ale rozhodně ta plynulost je znát.

To, co nejvíc potěší je automatická instalace všech ovladačů a důležitých věcí, které jste jinak dřív museli pracně instalovat z cd a vyhledávat na internetu a navíc kolikrát se mi stalo, že jsem nainstaloval špatné grafické ovladače. Teď jsem se nemusel o nic starat, měl jsem na stole připravené všechny instalační cd, ale byly mi k ničemu. Od DirectX, grafické ovladače, zvukové ovladače, ovladače myši po ovladače monitoru se o všechno postarala automatické aktualizace. A já pod násilnou instalací myši jsem si to akorát rozes*al. Jediné, co jsem si nainstaloval bylo automatické updatování firmware mechaniky. Nemusel jsem ani měnit rozlišení. Jediná věc, kterou jsem si musel spravit, ale tak to je taky jak u koho, bylo nastavení barev monitoru, protože jsem u náhledů obrázků měl jako pozadí oranžovou barvu místo bílé, google vše vyřešil.

Takže konečně můžete ihned po přeinstalaci si v klidu zahrát třeba Risen jako já. Náhledy ikon a všemožné animace se možná jeví jen jako zbytečná oku lahodící featurka, ale ono to není tak úplně na nic. Nemusíte pracně stisknout levé tlačítko myši, když se chcete podívat při prohlížení webu, co jste si zaznamenal do poznámkového bloku stačí zajet dolů (do kalhot), počkat až se vám ukážou náhledy a vy se na ně najetím podíváte a po odjetí zmizí bez jediného kliknutí. Těžce se to vysvětluje, to se musí vidět v praxi. Potěší i skvělé uspořádání spodní lišty, která je dokonce i průhledná, což se samozřejmě dá i nastavit, nemusíte to mít průhledné. Můžete si dokonce nastavit lištu ve stylu Win 98 apod. Mně ta základní vyhovovala, je to pěkný. Konečně taky není lišta tak zas*aná, hlavně u hodin ikony oznamovací oblasti, kde jsem jich měl u XP v jednu chvíli třeba i 30 a i přes automatické skrývání to nebylo tak moc přehledný. Tady si nastavíte, co chcete mít k ruce hned a to osatní se schová do malého vysouvacího okénka. Spodní lišta je konečně přehledná. K tomu tu máte možnost připnutí programů na hlavní panel, pěkné spodní podbarvení ikon… A pokud nic vám z toho vyhovovat nebude, na netu najdete dost návodů, jak si z lišty udělat, co chcete. Co jsem z toho chtěl vlastně napsat? Že animace a efekty nejsou nejen pěkné, ale i užitečné a uživatelsky příjemně intuitivní.

Jak už jsem říkal start Win trvá chvíli, což se samozřejmě může změnit postupným zas*áním, ale i teď a to se spouští celkem dost věcí, je to paráda. Dokonce jsem začal využívat i miniaplikace, což je asi fakt zbytečnost, ale ty hodiny, měřič CPU a počasí jsem si na tý ploše nechal, vypadá to docela hezky. A hlavně jejich management je o poznání příjemnější než u Vist. Co dál, co se týče vzhledu… vzhled plochy se dá rychle změnit a průběžně se i sám umí měnit. Stačí na ploše klinout pravym tlačítkem a zabrouzdat do menu přizpůsobit. Jednoduše se dají změnit zvuky, motivy, barvy oken a spořič. Mně osobně se zalíbily zvuky Kaligrafie a taky jsem si hodil již ve Vistách viděné zajímavé bubliny jako spořič. Nemusíte ani nic hledat na netu, už samotné motivy Windows Aero jsou velmi povedené.

Průzkumník se nám trošku změnil (k lepšímu), stejně tak nenajdete u otevřených složek možnosti složky, musíte zabrouzdat do ovládácích panelů. Ovládácí panely jsou konečně přehledné a jednoduše si zjistíte a nastavíte, co potřebujete. Docela mě zarazily proměny v malování a wordpadu, ale jinak je to to samé. Těžko se mi taky hledal Windows Movie Maker, který si musíte dodatečně stáhnout s Windows Live, kde najdete i mail klienta. Zaujal mě i program Windows Media Center, který používám k prohlížení fotek, nebýt tak špatné podpory titulků u WMP, používal bych snad Windows Media Center na všechno. Zajímavej program, který stojí za vyzkoušení, ale kompatibilita s filmy je pro mě stěžejní. Rovněž potěší, že se hry objevují ve hrách, stažené soubory ve stažených souborech… just lepší uspořádání.

Co ještě o Win 7 napsat? Asi nic, ono ani neni moc co. Není to žádná obrovská revoluce, je to jen taková evoluce, kdy konečně máme pěkně vypadající a dobře funkční systém od Microsoftu.

Programy a zpřehlednění systému

Ještě bych se chtěl vyjádřit k zpřehlednění a k využití nových programů. Jak už jsem psal, systém jsem si dával do kupy dost dlouho, protože jsem se rozhodl si zpřehlednit všechno, jak jen to šlo. Takže po letech jsem konečně začal používat skvělou RSS čtečku ve formě FeedReaderu. Na net už tedy nemám potřebu chodit pořád a trávit projížděním všemožných webů hodiny, všechno vím hned a rychle. To RSS je fakt skvělá věc. Otevřu si jen to, co mě zajímá a na netu už chodím denně jen na určitá fóra. Po letech jsem se zase vrátil k Winampu, který se zase tak moc nezměnil. Asi je to nejlepší přehrávač hudby, taky jsem jich vyzkoušel dost. Před tím jsem dost dlouho používal jednoduchý foobar. Winamp jsem přestal používat vlastně jen kvůli tomu, že mi blbla nějaká ta stará verze a zkrátka po zapnutí hudby Winamp padal, od té doby jsem na něj byl zahořklý. Hodně mi vyhovuje Winampovský playlist a nastavování crossfadů a ekvalizérů, ta hudba se v tom přeci jenom dá víc vyladit než ve foobaru, i když foobar v tom taky dost pokročil. Začal jsem používat ochranný modul Malwarebytu a od otravnýho a hodně problémového, ale snad za to i účinného, firewallu Kerio jsem přešel na kompletní servis od Esetu na Smart Security, konečně mi Kerio nejebe přehrávání filmů a neku*ví vytížení CPU. Hodně se mi zalíbily rychlé poznámky, které používám místo tisíců notepadů na ploše a píšu si do nich všechny kraviny, co plánuju udělat apod., zkrátka takový reminder. Jako většina lidí jsem i já přešel k BSPlayeru, čímž jsem nahradil můj hodně oblíbený český VPlayer. Docela se mi zamlouvá vlastnost BSPlayeru s vyhledáváním titulků a hlavně dokáže přehrát v pohodě snad všechny možné formáty včetně mkv. Dřív jsem ho nepoužíval taky kvůli tomu, že mi nějak zlobil jako Winamp. I se s ním pěkně pracuje a vypadá dobře. Jinak začínám si vychutnávat filmy v HD formátu, je to opravdu znát. I když nemám žádný velký monitor a formát 1080p jsem ještě ani nezkoušel, tak nevím, jak to s ním je, ale se 720p ripy žádný problém. Ta kvalita je vážně znát a některý filmy ve fullscreenu v klasickém DivX nevypadají prostě úplně pěkně. Už mi ani není líto, že to má 6, nebo více GB. Mnohem příjemnější zážitek pro oči. Včera jsem viděl takto film Gamer. Já se v tomhle moc neorientuju a mám ve všech těch BR, HDTV, FullHD a x.264 parádní bordel. Ale jednodušše prostě ty 720p ripy vypadají líp a je to. Na normální televizi (máme po baráku pořád klasiku) se rozdíl v kvalitě nepozná. Ale na PC je to horší a ani ty dvd nevypadají úplně pěkně, dřív jsem si toho tak nevšimnul, protože jsem měl taky malej monitor a tohle ani ještě nebylo. No, zase tak hrozně vymazlenej nejsem, ale aspoň ty velký filmový trháky budu radši preferovat v těch HD s*ačičkách .

Dokonce jsem udělal i takový kacířství, že jsem Operu zase po hodně měsících vyměnil za Firefox xD. Ani nvm proč, stejně na tom moc nesejde, když na net už nelezu tak frekventovaně. Ale, když jsem ještě před přeinstalací používal nejnovější Operu dost věcí mi blblo a Opera často zamrzávala, no stejně ji tu mám nainstalovanou pořád v záloze . A i když jsem začal používat RSS, tak jsem si udělal v prohlížeči parádní přehled v záložkách. Nejlíp vám to ukážu na obrázku .

Z dalších nových programů jsem vyměnil Nero za Ashampoo Burning Studio, s novým Nerem jsem měl jenom problémy a dost se mi znechutil, starý jsem instalovat nechtěl, a tak došlo na Ashampoo. Co k němu dodat, zatím jsem s ním pálil jenom jedno DVD a je to to samý jako u Nera, taky co jinak – pálení jako pálení. Protože datová DVD moc nepálim a spíše používám hlavně pálení pomocí ConvertuX a CloneDVD. Na přehrávání DVD jsem taky začal používat jiný program a to Corel WinDVD9. Jinak vše při starém, používám kromě těchto věcí stále stejné programy, v řadě případů samozřejmě novější verze. Jednou vám napíšu, pokud vás to bude zajímat, jaké programy všechny a na co používám. Nebo se na nějaké ty programy podíváme v sekci Software xD. Jo a občas si zapnu i VirtuaGirlHD, což ale nemůžu mít zapnutý dlouho, protože to zkrátka rozptyluje, ehm…

A, co se týče přehlednosti, to mi dalo celkem dost práce. Jako první jsem si upravil sekci obrázky, kde jsem si dal hlavně do pořádku těch několik stovek fotek a wallpapery rozdělil do různých kategorií.Proměny zasáhly i My Program a diskové oddíly. Jde hlavně o to, že jsem téměř kompletně zničil bordel ve složkách a všechno si srovnal. Už žádné rozházené blbosti, teda jen z mála. Software v MP (My Program) bylo lehké zpřehlednit, instalace do složky Install a zástupce programů do hlavní složky. Hudbu jsem si rozdělil do několik kategorií – např.: trance, black metal, Tlučhořovi, covers, game soundtracks… to rozhodně tak přehledný nebylo. Mangu jsem si rozdělil na věci, co překládám a na věci, co čtu – easy. V kravinách zůstavají pořád kraviny a záhadně nazvaná složka Area 51, kde se skrývá… no hádejte, kdo to uhádne, může si sníst z lednice banán. Změny došly i na Hry, kdy jsem si vytvořil i složky jako češtiny, screenshoty, savy… A složka blogy byla taky dost zpřehledněna. To, co kompletně vymizelo z My Program byly filmy a seriály, na céčku už nikdy více. Jsou přehledně na jednom místě.

Druhej oddíl prvního disku zůstal stejný, zde nedošlo k žádným změnám v přehlednosti. To druhej disk dostal výživnou injekci. Taky už je dost zas*aná, kór když jsem do toho začal prát HD ripy. Na éčku se nalézají tři složky – Hell, Multikino a Download. Do Hell mi létají věci z JDownloaderu a do Download zase větší věci, které stahuji jiným způsobem. Multikino obsahuje sekce GAMES, MOVIES a MUSIC. A příklad, jak to vypadá v movies, máte tady (btw. obrázky se dají zvětšit):

V Games jsou naházané instalační soubory her vesměs a Far Cry, a v Music se najde něco podobného jako v My Program, akorát tam dávám trošku jinou hudbu než tam. V My program to používám hlavně na rádio trance show a na Tlučhoře.

Takže to je k Win7 všechno, rozhodně neváhejte opustit XP a zajet do sedmiček, nenapsal jsem vám vesměs nic, jen nepřehledný nesmysly, takže se podívejte na některé z těchto stránek, pokud vás Windows 7 zajímají a ještě je nemáte. Jen se bojím, jak mi to dlouho vydrží, ech… We’ll see .

UPDATE: Tak jsem se ještě jednou přesvědčil, jak jsou Windows 7 skvělým systémem. Už došel notebook, který mám za úkol do Vánoc vyladit a zatím je můj, takže ho používám teďka po vyladění hlavně na sos, protože disky už mám, jak tady na PC, tak i na ntb, megazas*aný, asi si nadělim další disk xD. Dárce tam chtěl hodit Visty, jenže oni ty ho*ada nedali vůbec k tomu ntb žádné dvd s ovladačema, sláva výjimkám jako je můj FSC Esprimo a to jsem ho taky dostal bez OS a instalačky programů jsem tam měl. Instalace proběhla v pohodě, jenže pak jsem zjistil, že Visty jsou po instalaci dost neintuitivní k uživateli. Rozlišení bylo defaultní, žádné ovladače, wi-fi nefungovalo a navíc se ten šmejd po vypojení z napájení vypnul a nešel bez kabelu zapnout. Skvělý, jsem si říkal, že asi dojde k reklamaci. Tak teda jsem hledal různé ovladače a pak jsem si řekl – se*u na to. Honem pro sedmičky a instalace sedmiček. A hle! Rozlišení nastavený v pohodě, notebook se přestal vypínat, všechny ovladače včetně webky nainstalované, takhle se to dělá. Visty putovaly zpátky do šupliku, tohle se mi fakt líbí, nebyl jsem o tom přesvědčenej, ale Windows 7 si vážně dokáže vyladit snad každý počítač a notebook. Úchvatné, takže polovina práce hotová, nainstalovat pár her, programy a notebook je připraven doručit Santovi, aby to v pytli donesl k darovanému xD.

Dodatečné výmazní bláboly

Takže zase si dávám na čas a mám tu pár věciček, o které se podělím . Došlo k jedné těžké rodinné události, takže je… Nebudu se k tomu vyjadřovat, každopádně je to škoda. Ještěže to bere dotyčný takhle dobře. Je to tu někde skryté, takže někomu může dojít i o čem mluvím. Dále máme na půdě asi kunu, f*ck this. Děda ji měl na půdě prej deset let. Nejdřív jsem rodičům nevěřil, že by tomu tak mohlo být. Jenže ve čtvrtek jsem v půl čtvrtý ráno zaslechl na půdě kroky, pískání, rány apod… A druhý den rodiče, po radě se zkušeným dědou, to tedy fakt asi bude kuna, horší je, že tahle svině je fakt mazaný zvíře, je čas kout pikle, jak se tohoto vetřelce zbavit. Co ještě? No, včera jsem se zase ožral a začínáme pivo čepovat pomocí klasického céóčka, kompresor končí asi svou vládu. To pivo teď asi fakt chutná líp a začíná i pěkně nadýmat, takže teď už je to tam fakt v hospodě. Dál tu máme už zase advent, ksakru vždyť jsem tam u toho stolu seděl nedávno a zase Vánoce, dárky bude snad lehké sehnat, ale teď to veme těžkej spád, prosinec fakt letí a my tu máme další rok. Life goes on.

- TLUČHOŘOVI CONTEST

Poprvé v životě se mi povedlo něco vyhrát a navíc ještě takovýhle skalp. Jsem velký fanoušek Tlučhořů a bez nich by vlatně nebylo Rodiny Milevských, byl jsem velice překvapen, když jsem našel na jejich oficiální stránce své jméno. A to jsem měl, myslím, celkem slušnou konkurenci. Asi jsem vyhrál tím, že jsem poslal e-mail co nejrychleji, tedy ne úplně po zveřejnění příspěvku, ale velice brzo. A to soutěž probíhala od 16. září. Málem jsem už na mou účast zapomněl. Každopádně díky!!! A to ještě jsem nemusel na dárek vůbec čekat a přišel po třech dnech a dokonce i s fotkou a podpisem samotných mistrů. Paráda, tohle jsem si přál. Teď už se jen těšit na dvd z Tlučhořovic živého vystoupení, kterého jsem se nestihl zúčastnit . Chytil jsem z toho slinu a pokouším štěstí i podruhé u knihy Dragon Age, ale to už je jenom takový křik do prázdna .

- ZVRÁCENÉ ZVRATKY ZE ZVRÁCENÉHO MOZKU

Human change project

Psal jsem o tom taky nesčetněkrát, jak se člověk rychle mění a vyvíjí důsledkem zjetí i nedůsledkem zjetí. A o tom, že já zůstávám vesměs co nejvíc stejnej, ale není to pravda. Když jsem si nedávno prohlížel fotky za posledních pár let, tak jsem si uvědomil, že se fakt člověk vyvíjí bez ohledu na jakékoli faktory jako zjetí, je to prostě tak. Hlavně jsem zjistil, že i já jsem se dost změnil a ať už se snažím, jak chci a asi málo dokážu už na tom změnit. Nikdy jsem si to neuvědomil tak jako nedávno. Abysme si to ujasnili, mám na mysli hlavně vývoj psychický, fyzicky se mění člověk samozřejmě, o tom tohle není. Ono to neni ani o tom před tím. Staří lidé by vám tohle řekli nejlépe v čele s Lordhellem. Nejhezčí období je 1-20. Což už mám za sebou, vy co ne, tak si to uvědomte a berte si z toho ponaučení ať nedopadnete jako někdo. Užívejte si života jak jen můžete, kašlete na nějaký pravidla a žijte si podle sebe, protože už nikdy nebudete mít šanci si to mládí zopáknout znova a jinak. Horší jsou ty klopýtnutí v životě, které se nejeví nějak fatálně na začátku, ale projeví se tak později a vážně může rozhodovat i třeba na první pohled nevýznamný rozhodnutí. Na to je třeba si dávat pozor, i když těžko si to člověk hned uvědomí. Je velká škoda, že nejde minulost změnit a ještě těžší je si uvědomit a odůvodnit proč nejde změnit. Nikdo vám neřekne jak žít, ale jak nežít to zvládá říct řada lidí dokonale. A nikdo vám nikdy nezodpoví ty zásadní životní otázky. Možná, že na ně existuje odpověď, ale k čemu je vám odpověď, které dostatečně nevěříte. Člověk potřebuje dokonce i tu víru, ne v neexistujícího boha, ale hlavně v sebe sama. A když je to tak jednoduchý, tak proč to je, tak jak to je? Tohle je zkrátka nezodpověditelné, buď k tomu člověk dojde sám, nebo vůbec. I když se chcete spolehnout sám na sebe, tak to nestačí, protože v některých věcech uvíznete sami samotní a protože dané věci nerozumíte, nemůžete si ji ani vysvětlit. Uvědomil jsem si taky, že není těžké udělat krok, ale donutit se k němu je mnohonásobně těžší. Ve zdánlivé svobodě se ukrývá zajetí a otroci mají v té hlavě víc svobody než ti, co žijí volně a rovněž mají větší touhu žít. Proč se člověk uchyluje k nemyslitelným věcem a uvědomí si to, co udělal až když je už pozdě. Nikdo z ostatních tvorů neřeší tyhle dilemata a zbytečně se nezasekává ve své životní pouti. Co jsem tím chtěl vlastně říct a proč jsem to vůbec psal, to si musí probrat každý sám. Ani já nevím proč, v době, kdy mě tohle téma napadlo jsem to měl taky promyšlený trochu jinak, ale napsal jsem, co jsem napsal, i když tomu nerozumím ani já. Radši od toho pryč.

- SCORE vs LEVEL

Level pod vedením Petra Poláčka v lednu oslaví 15. narozeniny a prý s překvapením a k Vánocům nám nadělí zajímavě vypadající, trochu zapomenuté, RPG Two Worlds. Já už držím v rukou 185. aktuální číslo a vedle mě leží Score s pořadovým číslem 190, které nám k Vánocům nabídne hlavně Titan Quest. Score se rychle blíží ke 200. Pro někoho možná zajímavé, pro někoho zbytečné, pro někoho obdivuhodné… Já stále sbírám oba dva časopisy. Ano, bez vynechání jediného čísla, už deset let. Nejvíc mě mrzí, že nemám kompletní sbírku, kterou si možná, když někdo dá… xD… seženu. I když Score jsem si našel na netu a tedy si můžu přečíst i prvních deset čísel, ale ne v papírové podobě (musel bych si vytisknout). Jsem dá se říct hrdý sběratel. Score od čísla 73 do čísla 190, to už je snad úctihodná sbírka, nebo ne? A Level ještě o pár čísel navíc. Dohromady to dává dost a je v tom ještě víc peněz. Nikdy jsem toho nelitoval a i když se k tomu stavím mnohem jinak než dřív, pořád tak nějak instinktivně koukám na datumy vydání dalších čísel a co nejdříve si je kupuju. Dřív mě zajímaly hlavně plné hry, pak samotný časopis a pak už to bylo prostě proto, že jsem sběratel. Jenže doba pokročila a ty peníze jsou přeci jenom slušná částka a navíc už nejsem tak mladej, abych prostě musel mít oba dva časopisy. I když by se mohlo pro někoho zdát, že tam píšou a dávaj to samý v bleděmodrym, neni to pravda. Což dobře ví každej, kdo tyhle časopisy čte. Rozhodl jsem se s jedním z časopisů definitivně skončit a možná si ho koupit jenom už občas. Teď kterej, vždycky jsem spíš dával přednost Levelu. Jenže zjišťuju, že to neni zase tak lehký, Score má svůj styl a čte se velmi dobře. Level má taky zase svůj přístup a navíc nabízí video DVD, ale zase má o 15 stránek míň a stojí 220,–. O plné hry moc nesejde, i když mi v tom více vyhovuje Level. I když Score taky nabízí někdy zajímavé kousky, ale upřímně hraju to vůbec… Icewind Dale jsou pecky, ale když už je člověk má… A navíc hafo her, co dá Score už mám z Levelu a to už se stalo víckrát a to nemluvím o těch zbytečných budgetech a shitech. Nejlepší by bylo se vykašlat na oba dva, jenže přeci jenom mi stokrát víc vyhovuje si ty věci o hrách přečíst v papírové podobě než někde na netu a pak, co bych četl večer v posteli. Rovněž mě pořád hry zajímají a baví mě aspoň o nich číst. A taky člověk se tohohle sběratelství těžko vzdává. Level DVD koukám pravidelně celé, hry taky už většinou nainstaluju a aspoň vyzkouším a Level i Score jsem začal taky docela pravidelně číst. Jde o to, že prostě se musím/chci jednoho zbavit. Hodně lidí už to udělalo dávno, o hrách se člověk teď nejvíc dozví na netu a navíc dost rychle a fullky o tom se snad nemusím zmiňovat. Rozhodnul jsem se teda tak, že i přese všechno se rozloučím se Score. Ale ne hned, chci vydržet do Scorácké dvoustovky, abych to hezky kulatě zakončil a zůstal nadále s Levelem a časem asi i praštil s ním. Zkrátka Level i přes všechna negativa nabízí toho trošku víc. Uvidím, jak mi to vydrží a jestli nakonec nebudu nervózně pokukovat po Score 201 až vyjde xD. Ale asi ne, s jedním se musím prostě rozloučit. Doufám, že ani jeden neskončí svou dráhu. Přeci jenom jsme na Score a Levelu vyrůstali a hráči by měli vědět, že něco takovýho je. A navíc za ty dvě stovky dostanou i dvě dvd, fullky, hafo materiálu. Vzpomeňte si, jak se dřív objevovaly časopisy s filmama skoro za 4 stovky. A navíc nás tihle dva dost ovlivnili a musím říct, že na to, jak jsme zapadlá země, tak se mi zdají, že mají oba časopisy profesionální úroveň srovnatelnou se zahraničím a recenze na novinky se tam objevují velice brzo, ale to je taky tím, že pokročila doba . Zkrátka a jasně tyhle časáky mám rád, měl jsem rád a  budu je mít rád a často na ně vzpomínat a děkuji jim za všechny informace, propařené noci a nvm jaký ještě zážitky, kolektivní sledování Level TV s kamarády se nedá zapomenout, stejně tak jako vyřvávání některých frází právě z Level TV po celé vesnici xD. A první bylo Score! Level jsem našel díky matce totální náhodou. Bohužel jako první přišlo a jako první odejde :-/. Muselo by mě jedině Score pořádně přesvědčit a překvapit a Level zase zklamat, abych se rozhodl nakonec pro Score… jak to píšu, zase zjišťuju, že se přeci jenom budu dost rozhodovat xD. Každopádně píšu to jako bych s nima skončil definitivně, ale vlastně se nic nemění… Prozatím. Souboj je téměř vyrovnaný Score vs Level 40/60.

UPDATE: Zdražení není výhra aneb Level si snad neudrží už ani mě, změna příjde ještě dřív?

UPDATE: Mně vážně není dopřáno klidu, nebo spíš mi není dopřáno možnosti tenhle post dokončit. Proč? Už to můžu vlastně prozradit, už mám napsaný line-up pro další ultramegapost (ne tak objemný, vážně ne), který nebude souviset s tímto, spíš se jedná o takový launchový. A navíc pořád se něco děje, pořád se něco děje a mění a vzhledem k tomu, že bych to nechtěl rozpitvávat ještě jednou někde jinde, tak to ještě doplním sem, zkrátka trošku se nám díky všetečnému Levelu zamíchaly karty.

Jak víte, Level opět zdražil a navíc ještě před Vánoci a to na opravdu už obludných 250,–, to už je vážně přehnaný. I když Level prohlašuje, že v tom má prsty německý management, zas tak bych jim ten med tolik nelízal. Nevinně na tom nejsou rovněž…. ale to už delší dobu. Štvalo mě, jak se na Level kydá špína a podobné věci, ale s tímto článkem na Tiscali zkrátka souhlasím. Nechápu tohle stupidní rozhodnutí, už 220,– bylo na hranici snesitelnosti, tohle už je víc než pokoušení štěstí. Němci si buďto myslí, že je značka Level opravdu silná a že to lidi neznechutí a utáhnou to, anebo se chtějí tímto způsobem pomalu Levelu zbavit. Nechápu proč. Takže situace se pro mě teď trochu obrací a já mám zase o čem přemýšlet. Level 185 jsem zhltnul snad poprvý celý ještě než vyšlo nový číslo. Pořád se to čte dobře, ale myslím si, že nepotí krev redakce dostatečně. Samozřejmě, že nemám do tohohletoho moc co kecat, když nevím, jak to v takové redakci chodí a vím, že snahu dělat čtivé články mají. Jenže poslední 186. číslo má po pár projetích hrozně málo obsahu, reklam na hranici tolerance a dost chybek v pravopisu. Je taky pravda, že tohle číslo vznikalo v šibeničním termínu, ale zkrátka… A navíc těch 115 stránek, s odečtením reklam a ostatních nabídek k předplatnému a zbytečných grafických opruzů to dá 80 stránek cca textu, co se dá číst. K tomu plné hry taky nejsou něco z čeho by se chcalo. Navíc mi taky připadá, že Levelu trošku stoupl nosánek nahoru a když si jezdí na všelijaké dovolené a prezentace, to taky nepřidá na tom, že by nějak trpěli ze zdražení. Rovněž si nemyslím, že by bylo hodně lidí, co by si kupovalo Level. Možná je jich stále adekvátně, aby se časopis držel v chodu, ale nic víc. Naprosto chápu rozhořčené čtenáře a přidávám se k nim a ať už mám jakkoli Level rád, nehodlám tohle tolerovat a podporovat. Najednou silně uvažuju, že to nakonec bude Level, se kterým seknu… Takže k tomu zklamání došlo a není to jenom kvůli zvýšené ceně, ale vůbec mi prostě na Levelu něco nehraje. Přese všechno bych byl nerad, kdyby časopis skončil a hodně by mě to mrzelo. A nemyslím si, že to je tak úplně nereálné. Myslím si, že se najde dost lidí, kterým za prvé tohle zvýšení ceny a ještě o 30,– (o Slovensku ani nemluvím) okamžitě rozhodne o přestání s nákupem a za druhé začnou díky tomu čtenáři uvažovat. A mají pravdu, já to vím, že to je vlastně úplná zbytečnost tyhle časopisy podporovat, když se dá všechno sehnat na netu a souhlasím, že za dob pomalých modemů to mělo cenu kupovat, ale dneska asi ne. Je pravdou, že řadu věcí už si přečtu dávno na netu a recenze bych taky četl, pokud bych je neměl v časopisech a navíc se mi zdá, hlavně u Levelu, že ty recenze jsou většinou bez šťávy, okořeněné rádoby filozofickointelektuálními úvahami a navíc docela o ničem. Stačí bohatě si přečíst verdikt. Jo, jasně u mě taky nemá cenu číst 100 000 řádek textu, ale ono taky je něco jiného blog a komerční herní časopis. Je to celkem velká kritika, ke které jsem nikdy nevěřil, že přistoupím, ale zkrátka člověk nemá najednou chuť to stále přehlížet. Level mi připadá, že ze mě dělá blbce svým atraktivním tělem a na druhé straně je Score, u kterého vůbec nemá důvod takhle polemizovat, proč?

Score oproti Levelu nabízí pořád cenu stejnou a zatím vypadá, že i nadále zůstane. K tomu 4 plné hry, přehledný design, plakát i pro nepředplatitele a rozhodně o víc textu a věcných informací než Level. Je pravdou, že mě vždycky spíš zajímal vědečtější a dospělejší přístup u Levelu, ale Score a jejich recenze mají nějakou šťávu a nezapomínají, že hry jsou hlavně zábava. Sice taky mi příjdou některé recenze hlavně od stejných autorů jako kopírky jen s jinými názvy, ale ono taky je problém si pořád vymýšlet něco nového. A narozdíl od Levelu už vím, že to SCORE nabízí vlastně o dost víc. A když jsem si teď srovnal vánoční čísla k sobě, zjistil jsem, že na všech čárách vyhrává Score, takže najednou si říkám, že asi Level bude ten, na který se vybodnu. Buďto se na Levelu něco změní a hlavně zvýší počet stran a nabídnou opravdu přiměřeně obsáhlý obsah a já tedy ještě stále budu váhat, anebo nakonec zůstává rozhodně Score. Myslím si, že by to mohlo Level mrzet, protože jsem si jejich časopis kupoval dlouhých deset let. Jistě, nikdo mě do toho nenutil, ale vybudovávat si nějaký vztah a pak se takhle zklamat, to není zrovna fair-play. Máte jistě pravdu, proč vlastně tohle vůbec řeším a nevykašlu se na oba, určitě bych spal v klidu i dál, ale prostě pořád ty časopisy mají pro mě nějaké to kouzlo a hodnotu a aspoň jeden bych chtěl nadále každý měsíc hledat v trafikách. Škoda, že mě ty hry pořád baví a zajímají. Chci vydržet, ale doba je zlá a jednoho se budu muset zbavit. A vážně ten nadstandard není to hlavní jako mít časopis hlavně o hrách. Takže souboj Score vs Level má v současnosti 70:30. Gratuluju Score.

Rovněž jsem tedy zjistil, že se budu muset rozhodnout ještě dřív než po roce, kdy dojde k těm kulatým číslům, protože už je to 500,– měsíčně. Jeden půjde z kola ven, každýho mi bude líto. Možná byste mi mohli pomoct vy, co myslíte, mám zůstat věrný Score, nebo Levelu?

- SUPERSTARS

A co by to bylo za blog, kdybych se nevyjádřil k Superstar xD, po kterém teď blázní celá Česká  a Slovenská republika a hlavně osazenstvo pubertálních dívek ve věku od 11 do 15ti let. Jim by měla hlavně Nova a „superstáři“ líbat zadek. Přiznám se na rovinu, že jsem nevzdoroval a taky Superstar sleduju, i když ne pravidelně, ale zkrátka občas se podívám. A navíc, kdy máte možnost se na něco dívat s fotrem i s matkou společně. Další důvod můžu uvést ten, že to je režijně a komerčně výborně zvládnutá záležitost a taky, že mě docela zajímá, jak zpívají. Miluju hudbu, ale českou moc nemusím, ale docela mě zajímá, jak zpívají superstáři a jejich vývoj. Musím říct, že se tam najde pár lidí, které by mi ani nevadilo si nezávazně poslechnout. Bohužel, že i když se proklamuje, že je tato soutěž o zpěvu, tak tomu zase tak úplně není. Můžete zpívat jako bůh, ale pokud taky nebudete vypadat jako Ken, nebo Barbie – spíš se vám vyplatí, když budete Kenového pohlaví, tak máte smůlu. Musíte si získat srdíčka mladých puberťaček, oslovit pár důchodců s mobily a mít i nějakou to rodinnou podporu a nějaké ty love navíc a v tý nejposlednější řadě aspoň trochu zpívat a nenudit. V době, kdy toto píšu v Superstar zbývá Monika Bagárová, Miro Šmajda, Martin Chodůr, Dominika Stará a Jan Bendig. Žasnu, kolik lidí to žere na Facebooku a tu náhlou lavinu popularity, nejlepší a taky nejhorší na tom je, že po vyhození daného uchazeče už se jeho jméno vytratí z hlaviček všech, opadne nadšení a za rok si nikdo na ně nevzpomene. Rovněž se divím a chválím je, že dokáží vydržet tenhle kolotoč. Náročné přípravy, finálové přenosy a navíc několik stovek tisíc lidí, co se na to dívají. Se mnou by to asi šlehlo. No, k superstárům.

Monika – už od začátku povýšena na jasnou finalistku, se ve finále moc neosvědčila. Její hlas je rozhodně pěknej, ale je to pořád stejný, splývající dojmy z jejich písniček a prostě brzo tenhle zpěv omrzí. K dobru se dá rozhodně přičíst její vzhled a sympatické vystupování, ale její zdánlivá profesionalita jí dává na frak, na svym písečku (hudebním stylu) by si určitě dost dobře vedla a dobře poslouchala, ale Superstar to prostě není. Miro Šmajda – veliké překvapení, tak trošku drzej fracek, který ví ale, jak v tom chodit a jak lidi oslovit, hlavně holčiny. Celou dobu se mi jeho hlas nelíbil, i když si vybíral žánrově mé oblíbenější songy. V posledních dvou kolech ale překvapil, má na víc a stal se z něj zničehonic velký kandidát do finále. Perfektně zvládnutá čeština a projev písně v Gottovém kole potěšil, stejně tak i jeho zajímavé polohy ve zpívaném rockovém kole. Dobře zpívá a dobře pracuje s jevištěm. Martin Chodůr, v kolech v divadle mě vyloženě neoslovil, ani v některých finálových kolech si nevybral pro mě oblíbené songy. Ale to, jak zvládnul celkem dost složitou věc s Presleyem, to byla paráda. Rozhodně umí zpívat a dokonce je tvárný i žánrově a navíc se nemusí ani moc snažit a připravovat (podle mého dojmu), protože prostě umí vážně zpívat. Je i sympatický a pro někoho už je to dlouho vítěz. Jenže, co mu ubližuje je jeho vystupování na jevišti, bezstarostnost a také mu ubližuje samotná Nova, když z něj dělá pěveckého boha, který se už nemusí hodnotit a dávají ho na konec pořadu. Korunu tomu nasadil letošní Slavík, kterého nesmyslně pasoval na objev roku…. Tomu ta Nova vážně chce ublížit? Ano, umí výborně zpívat, nedělá výrazné chyby, ale tohle není vždy výhra. Čím dál tím mám větší pocit, že on vítěz nebude, ale objeví se ve finále, přinejhorším na třetím místě. Jan Bendig, jeho projev v divadle a výrazy ho dostaly do finále. Nejrozporuplnější osoba, co se týče mých dojmů. Jako osobnost mi prostě nesedí, ale zpívat docela umí. I když mi v jeho písničkách vadí několik sekvencí, měl by trošku dopilovat češtinu (ať si veme příklad ze Šmajdy), dospět a ještě se dost profilovat. Ale základ má a když  budete ignorovat jeho některé projevy, emoční výplody a další věci, zavřete oči, možná zjistíte, že něco na tom hlase je. Queeny vůbec nebyly tak katastrofální, jak jsem očekával a jeho premiérové Dám dělovou ránu se mi rovněž líbilo, Nedvěd teda ne… Jeho si představuji ve finále po boku s Miro Šmajdou a Chodůrem. A na závěr tu máme milou dívenku Dominiku Starou. Velmi hezká holka a navíc nesmírně sympatická, možná až moc, ale moc dobře víme, že není tak svatá, jak vypadá a jak se projevuje. Moje nejoblíbenější zpěvačka společně s Markétou Konvičkovou. Její tlačení na pilu mi ale taky občas nesedí, každopádně hlas má velice hezký a klidně bych si ji poslechnul a navíc má, jak řekla myslím Jandová, charakteristický hlas. Tedy, že ji v rádiu poznáte. Jenže má tu nevýhodu, že je holka a vůbec se divím, že jí sms hlasy drží pořád v soutěži. Nejvíc se mi líbila ta její francouzská písnička. A to je tedy vše z posledních finalistů, uvidíme, jak se trefím. Škoda, že to není jenom o tom zpěvu. 1. bude Šmajda, nebo Bendig, ale spíš si myslím, že Bendig. Na druhém tedy Šmajda a na třetím Chodůr. Ale to je jenom můj názor, nakonec může být všechno jinak a rozhodně bych nebyl překvapenej, kdyby to přeci jenom vyhrál ten Chodůr. Ne, že by si to nezasloužil. Bendiga bych asi jako vítěze viděl nejmíň rád. Doufám, že to nezní jako, že jsem znalec a zažraně sleduju celou show! Ne!!! Ale třeba to navýší návštěvnost xDDD. Ne, prostě se na to občas kouknu. Jinak ze zbylých lidí… Nejvíc mě mrzelo vyhození Markéty Konvičkové. Za prvé se mi líbila po fyzické stránce, za druhé měla hezkej hlas. Zaráželo mě jaký používá dialekt a jak to potom odbourává ve svých písních a navíc si vybrala pro mě velice oblíbené písničky a její I bruise easily od Natashy Bedingfield vůbec nebylo špatný. I když pro mě si měla spíš vybrat můj oblíbený remix od Chicane . Škoda Markéty, měla tam vydržet dýl. Leona Šenková se mi líbila, tak jako porotě v českých písních a její Rottrová se mi moc zalíbila. Bohužel pro mě nebyla moc sympatická. Cristovao no comment, naprostá katastrofa, jak se vůbec do týhle soutěže dostal. Balogová – některé songy ok, ale brzy omrzí svou přehnanou upřímností (nebo něco v tom smyslu). Lacho – rovněž podobně jako Cristovao katastrofa, bohužel byl přesně ten typ, komu se posílá nejvíc hlasů a navíc zpíval styl jako pro mě neposlouchatelné Blue, Westlife apod… Každopádně to dělal dobře a myslím si, že to měl taky dobře propočítané, ale ta včelka Mája to bylo fakt k zeblití. Ištvancová – černá ovce Superstar, kdo ví, každopádně zpíváním nevýrazná, něco jako Bagárová – nepřekvapí. Puskailer – furt stejné, nudné. A na semifinalisty už se vybodneme, jinak pro mě tam nebyl vyloženě nikdo, kdo by mě nějak zaujmul. Určitě jsem si ale zapamatoval slečnu Galisovou, která spíš zaujme svým tělem a Láncošová, která kdyby nebyla tak nesympatická, mohla by to dotáhnout daleko. Jo a žádnou sms jsem nikomu neposlal a taky nepošlu.

UPDATE: Už máme po Superstar a já konečně vím, jak jsem se trefil, ještěže jsem se nevsadil. Tak on to nakonec skutečně vyhrál ten Chodůr, ale asi musel, bylo na něj vsazeno dost peněz a navíc je to prostě Chodůr. Bohužel mi ale začal ke konci už jít opravdu na nervy a ve finále už od začátku bylo jasné, kdo vyhraje a ono vlastně celou Superstar, na co teda posílali smsky ostatním a na co vůbec tahle soutěž byla, když už od začátku bylo jasné, že vyhraje. Škoda, že to nevyhrál ten Šmajda, bylo by to mnohem lepší, protože z Chodůra se mělo udělat něco jako z Boyle, tedy, že by skončil na druhém místě a stal by se z něj takový obětní beránek. Nepochybně by o něj byl zájem stejný, možná ještě větší, anebo žádný, který taky vůbec nemusí být. Poněvadž nejenom mně, ale i ostatním musel aspoň trochu začít jít na nervy. I ten Šmajda ať už se tvářil namachrovaně jak chtěl, byl na konci mnohem sympatičtější než pán King, který nedělá chyby. Na druhou stranu musím uznat, že Chodůr umí zpívat lépe a to Last Christmas od Šmajdy to bylo… a ještě ty vynechané části textu. Nevadí, stejně za chvíli už si nikdo na to nevzpomene. S Bagárovou jsem se trefil a odchod Bendiga mě dost šokoval a zároveň jsem z toho měl radost. Škoda, že se Dominika nedostala do finále, ale tak to věděl každý po odchodu Bendiga, kdo bude ve finále, i když tohle nečekal asi nikdo, nejvtipnější bylo, jak tam každý řval včetně Banášové, která vypadala fakt cute, když pláče. A víc už nemám ani, co říct. Možná jen takové perličky. Nehorázně mě s*alo a se*e ta jejich společná píseň, kterou dokázala Nova člověku dokonale znechutit, omg, kdo vymyslel tohle zpívat skoro každé kolo na začátku? Já vám řeknu kdo – debil! A ta Dominika to s tím její “ďakujem pekně“ brala do extrémů.

Tak a tímto tento příspěvek už uzavírám a taky vám tímto garantuju, že už ho nebudu upravovat, doplňovat apod. A je mi jedno jestli to nakonec pošlu za rok, prostě tohle je finální podoba, doufám, že vás to překvapilo, potěšilo a my jsme i tím aspoň dostali i 13 200 a něco slov do celku. A ještě jedna poslední věc, berte tohle jako plnohodnotnou část ultramegapostu! Roflmao, ano . Kiss, kiss.

UPDATE: Já jsem ale prolhaná svině xD, no nic, nevšímat… well… 14 600…

CONNECTION LOST…

RECONNECT…

NO NEW DATA…

NO NEW BRAIN…

SAFE MODE OFF…

SECRET POST DELETED

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 3/4

- GAMES

Docela mě to překvapuje, ale je to kupodivu skutečně tak. Za tento rok jsem se věnoval hrám jako snad nikdy za celý svůj život. Důvod je jasný, nový počítač. Jednoduše nové hry dokážou vtáhnout do sebe aspoň na chvíli mnohem lépe než ty staré, hlavně díky grafice. S tím souvisí i to, že jsem jen malou část z nich skutečně dohrál až do konce. Rozehrál jsem jich ale opravdu hodně a ke každé jsem si připravil aspoň pár slov xDD. Ještě bych upozornil na to, že staré hry jsem nezačal odsuzovat, vždycky to tak bude, že prim pro mě bude hrát v první řadě zábava, v druhé hratelnost, pak tu máme atmosféru, příběh… a grafika rozhodně u mě neznamená to jestli hru hrát, nebo nehrát. A navíc např.: kouzlo u některých her se dotváří pouze se svým celkem a remake by to jen mohl pokazit. Mám na mysli hlavně adventury ve stylu Simon the Sorcerer (1,2), které zkrátka jsou a budou kouzelné tak, jak jsou. Měl jsem na mysli jen to, že jsem pět let trávil hraním her jako byl Tomb Raider 2 anebo staré GTA. A tzv. next-gen jsem neměl možnost nikdy poznat a byl to rozhodně větší šok než, když jsem přecházel z počítače z roku 1999 na nový v roce 2003. Po těch pěti letech se ty hry teprve OPRAVDU posunuly do jiné sféry. Není to zvláštní. Od roku 1999 do takového roku 2005 se hry vyvíjely tak nějak ne razantně, tedy, co se týče po grafické stránce, ono na těch žánrech se nedá už moc vymyslet. Potom už to začalo brát rychlý sešup a v současnosti to už snad ani nejsou moc hry, každopádně jsem zvědav, kam to ještě zajde za těch pár roků. Já jenom doufám, že ne moc daleko, protože bych byl rád, kdybych si nemusel do tří let zase shánět rovnou nový počítač, popřípadě konzoli, nebo něco ve stylu toho, co jsme viděli ve filmu Gamer. Ale to je na jiné téma, tak toho nechme. Každopádně jsem rád za jednu věc a to, že si pořád v sobě nechávám nějaké to herní nadšení, stále mě hry zajímají, baví a mám je rád. Sice se něco změnilo, třeba v tom, že mě baví pomalu víc o hrách číst než je hrát a taky v tom, že už opravdu nehraju všechno, co mi příjde pod ruku a nechávám si třeba i nějaké ty klenoty protéct přes ruce. A navíc už hlavně soustřeďuju pozornost na ty nejvíc mainstream tituly. A i když chci třeba hrát něco trochu „jiného“, dlouho u toho záhadně nevydržím. U her bych si přál dost věc. To, co mě opravdu baví, dohrát, zaplnit mezery v tom, že jsem nehrál takové titulky jako Duke Nukem 3D, Deus Ex, System Shock, Monkey Island… těch je. A hlavně na to mít co nejvíce času a hlavně chuti.

Možná bych se na tohle mohl vybodnout a chtěl jsem to i původně sepstat jinak, ale bylo by to hrozně moc postů, lepší to mít vše v jednom. Jen upozorňuju, že nevypíšu u her všechno, jen pár slov, tak se můžeme třeba někdy později určité hře věnovat ze široka… Jak je zvykem. A teď už vážně pojďme na to, opravdu jsem toho hrál až až.

Nebude to soupis dojmů, ale spíš jenom takové info sloužící hlavně mně, co jsem dohrál, rozehrál a chci dohrát. Zkrátka aktuálně rozehrané, nebo objevivší se hry na discích, navíc uvedu můj progress u nich (0% znamená nehráno). Tak se na ně pojďme podívat.

180+ old pc games from late ’80ies to late ’90ies (progress: 0%)

Bez komentáře, povinnost!

A Vampyre Story (progress: 0%)

Adventura od jednoho adventurového velikána, mám rád adventury a i když jich vzniká relativně dost, těch dobrých není moc. Adventur obecně nikdy nebude dost. Košneme, doufejme.

Advent Rising (progress: 6%)

Adventura (sci-fi), která zaujala tím, že to není čistokrevná adventura, ale akční adventura. Blbé, co? Zkrátka dokázala mě nějak oslovit… na hodinu xD. A pokud ji někdy dohraju, nebude to nejdříve.

Age of Conan (progress: 21% (trial))

I mě zaujala nabídka, která se před Vánoci objevila se souvislostí s Age of Conan – doživotní trial. I když to má nespočet háčků, tak co, za zkoušku nic nedám. Age of Conan je zajímavé MMORPG, ale i z prvních hodin mám z něho pocit, že se dlouho u toho nevydrží. Nemá to to, co má třeba WoWko. Každopádně grafika je rozhodně lepší a navíc je ta hra přehnaně náročná. Se zapnutým DX10 a všemi věcmi na full a zapnutými věcmi, kterým člověk ani nerozumí, hra hodně klesla na fps, tak jsem si musel část těch blbinek vypnout. To, co se mi asi líbilo nejvíc je… XDD, že Age of Conan se nestydí a pokud si vytvoříte ženskou hlavní hrdinku, můžete konečně i po sundání podprsenky vidět to, co má vidět být. Kalhotky dolů asi nejde, asi určitě nejde, škoda. Každopádně to taky hru skvělou neudělá a kór MMORPG musí mít mnohem, mnohem víc než pouhá singleplayerovka. Zajímavý je styl bojování, kde musíte mačkat určité klávesy, i tady se obávám, že to začne být brzo spíše otravné. Ale to bych musel strávit v Age of Conan opravdu hodně času. Od questů se nedá nic moc čekat, ani animace se mi moc nezdály a když už jsme u těch záporů, tak by mě zajímalo jestli se dají změnit vlasy… To, co tedy kromě obnažených prsou (vyvinutých) by se dalo přidat AoC k dobru je zajímavé prostředí a hezky to všechno odsýpá. AoC mi připadá i jednodušší a přívětivějtší, ale jak říkám těžko jít do hloubky po dvou hodinách. Zatím jsem se dostal, myslím, na šestý level. A pokud budu mít acc ještě aktivní, tak rozhodně hodlám se dostat na ten 20. level a ten ostrov ještě trochu prozkoumat, rozhodně mě to nedonutí jako žádné MMORPG k zaplacení dalšího hraní, ale bude to zajímavá zkušenost. Zajímalo by mě, kolik lidí si tímto způsobem AoC nalákal. Nejlepší by bylo nechat AoC free a že už k tomu málem došlo, no spíše ke zrušení. Jenže je důležité si uvědomit, že se chystá datadisk a servery se taky musí platit. Uvidíme.

Alone in the Dark (progress: 9%)

Parádní grafika a hlavně detailní xichty, to se jen tak nevidí. Možná i zajímavý zážitek, ale ovládání… na klávesnici se to prostě s klidem nedá, katastrofální převod. Vážně jsem snad ještě neviděl hůř zvládnutou konverzi, ale tady se to vážně pomalu bez gamepadu nedá hrát. Možná až bude opravdu hodně trpělivosti a sucho, ale radši bych si počkal na gamepad.Rozhodně se ale jedná o zajímavou hru a slušné pokračování legendy. Teď mě tak napadlo, neměl na starosti to ovládání Uwe Boll?

ArmA: Armed Assault (progress: 21% (kampaň))

V dobách, kdy konečně spatřilo světlo světa druhé pokračování nástupce Operace Flashpoint, se v Levelu objevil první díl, který mi zrovna ten den přišel k chuti. Dlouho jsem neváhal a vrhnul jsem se do instalace. Tréninkem jsem si osvěžil paměť a pak už jsem se vrhnul do kampaně. Musím říct, že to je pořád ta zvláštní zábava, ale Operace Flashpoint má navrch. A taky byla mnohem vyladěnější. ArmA jde někdy až do extrému, možná menšího než OF2, nebo se mi to jenom zdálo. Zase je lepší než se držet zadané cesty a koordinování týmu všechno vyřešit sám. V tom je kámen úrazu a realismus jde do kytek, dodnes si vzpomínám na misi, kde jsem měl za úkol s ostatními vojáky vyčistit vesnici od nepřátel. Ostatní se rozutekli do všech koutů a zůstal mi jenom jeden voják, s ním jsem zabil zbylých 20 a to podotýkám celou dobu v plížení, protože jsem zbyl sám, navíc ještě těžce raněný a mohl jsem se jenom plazit a že mi AI dala hodně zabrat, ale zvládl jsem to sám. I to neberu zase tak za hroznou věc, protože jsem úkol splnil. Jenže prostě to není ono. Dále se třeba stalo, že se daný úkol nehodlal považovat za splněný a i když jsem to provedl, tak jak se po mně chtělo, vždy mi na konci napsali, že to nebylo splněno a strhli mi neprávem body dolů. Brzy přišla jiná hra a já dal Armu na čas k ledu, ale určitě se k Armě vrátím, protože mě to i přese všechno tak nějak baví a rovněž takovéhle hry se moc neobjevujou a dá se říct, že i já se můžu řadit mezi ty, co těmto hrám s radostí holdujou. Jenom doufám, že v dalších misích budu moc taktizovat trochu jinak než takhle, ale zase mi ta hra hází klacky pod nohy.

Assasin’s Creed (progress: 29%)

Zábava, ale dlouho nevydrží. Na světě se už motá druhý díl, který schytává absolutní hodnocení a chválu. Bohužel na počítače se dostane až za dlouho, jestli vůbec. Jak je to s prvním dílem? Po počáteční nedůvěře jsem se do hry rychle dostal a začala mě bavit. Chválím perfektní prostředí a příjemnou grafiku. Bohužel po hratelnostní stránce se brzy hra stane repetetivní. I ten příběh je víc než zamotanější. Já doufám, že i k této hře se někdy vrátím, protože špatná hra to rozhodně není, jen mohla být ještě lepší a navíc ten hype, ten hype. A to nemluvím o druhém díle, kde se objevuje i film.

Batman: Arkham Asylum (progress: 100% finished)

Jedno z velkých překvapení roku, Batman nezemřel! I když se moc ve hrách neobjevuje, tohle bylo perfektní. Velice povedená hra, které skoro není co vytknout. Dokáže dokonce i vyděsit, ale hlavně potěšit. Věc, kterou si nesmíte nechat ujít, ať už jste fandové Batmana, nebo ne. Já jsem od ní nečekal vůbec nic, ale čím víc se blížilo datum jejího vydání, nedokázal jsem odolat a dokonce vyzkoušel i po dlouhé době demo. Dohráno až do konce se vším všudy.

Bionic Commando (progress: 11%)

Zajímavé vzkříšení jedné legendy, do které jsem se ještě nesnažil tak úplně ponořit. Oplývá zajímavou hratelností a hlavně to není po stránce ovládání zprasené jako někde jinde. To, co asi moc neosloví, je příběh. Nemůžu se zase vyjadřovat ke hře do hloubky, protože jsem s ní strávil pár hodinek, ovšem na tuhle hru si ještě posvítíme.

Bioshock (progress: 39%)

Velký Bioshock, desítková hodnocení a nadhodnocování, oprávněně? Já vám nevím, já mám averzi. No, tak dobře, averzi jsem potlačil a do Bioshocku jsem se dostal a musím vám říct, že z toho rozhodně nejsem tolik odvařenej, možná si mě ještě Bioshock ještě nezískal. Nahrál jsem v něm asi šest hodin a i když atmosféra je rozhodně výborná a začátek se mi velice líbil, nemůžu se zbavit pocitu těžkopádnosti. Hlavně, co se týče hratelnosti. Nevím jestli to je kvůli nastavené obtížnosti, ale zabíjení je skoro utrpením, než chcípne třeba ten Big Daddy, nebo jak se tomu říká, tak se stíhám i 3x ressnout a vyplyncat všechny náboje. I ty obyčejný nepřátele je těžké zabít. Dále mi hra pořád dává před nos tuny textu, v Rapture se ztrácím a ještě se mi to seká a to celkem často v některých částech, to teda nechápu, proč je to tak náročné. První hra, která se mi snad začala sekat vůbec. Jo, mám všechno on a full a nevim co ještě, ale tak už to má taky nějaký ten pátek. A navíc se prostě nebavím, je to nuda. Spíš jako hra mi to příjde jako umění. V tomhle případě je rozhodně umění ve větší míře než samotná zábava. Ano, můžete mi to vyvrátit, jistě máte svůj názor. Já to ale tak cítím, možná jsem jen hrál Bioshock v nesprávný čas a blbě si všechno nastavil a navíc ho hrál rozkouskovaně denně tak půl hodiny. Asi bude lepší začít znovu od začátku, s češtinou (pro lepší přehled, ne, že bych ji potřeboval) a s horším nastavením. Protože takhle bych dal tak nejvýš 70%. A to jsem nahrál dostatek hodin. Atmosféra je však geniální, ale s hratelností je to horší a věřte mi, že nevíte co dělat s hrou, která se nedá hrát. Ano, jde o zvyk.

BloodRayne 2 (progress: 17%)

Návrat Rayne na Lordhellové obrazovky mě taky moc neoslovil. Trošku mi moc nesedl engine hry a přechod od nacistů trochu jinam, zatím nevím, ale vím to, že jednička mě bavila mnohem víc.

Borderlands (progress: 5%)

Ale jo, proč ne. Zajímavá a pěkná věc, kór ve více lidech to musí být zábava. Tuhle hru docela přehlížím, ale ono to nemusí být špatná oddechovka. Dobře se to hraje a zajímavě to vypadá.

Braid (progress: 0%)

Existuje na disku, víte o tom hodně, nezkoušel jsem. Tak.

Brothers in Arms: Road to Hill 30 (progress: 2%)

A další (kolikátá už?) série, která se mi vyhla obloukem. BiA není vůbec špatná gamesa, ale svým začátkem si mě rozhodně nezískala, grafika už asi těžko někoho zaujme a hratelnost taky asi ne, ale tohle si přece nemůžu nechat ujít, aspoň vyzkoušet!

BurnOut Paradise (progress: 80% finished)

BurnOut si mě dostal a já mu dal ohodnocení jako nejlepší závodní auta na klávesnici. Měl jsem tu výhodu (možná nevýhodu), že jsem moc neznal konkurenci v podobě NFS, nebo hry jako Dirt. Tyhle závody jsem dohrál do konce a získal jsem i ten poslední řidičák (ne na 100%) a celou dobu jsem se výtečně bavil. Co ještě více dodávat? Hezká grafika, dobře navržené trasy, disciplíny, hodně aut a hra nezačne ani po několika hodinách nudit… možná ty opakovačky crashů mohly jít přeskočit. Každopádně doporučuju všemi deseti prsty, parádní závodní hra na počítače i s klávesnicí.

Call of Cthulhu (progress: 18%)

Hodně zajímavá věc, která mě už zaujala dávno svými recenzemi, dokonce jsem si i hru chvíli zahrál, ale jeden zásek mi zabránil se hře věnovat i dál. Po pár „letech“ jsem měl tu možnost znovu díky Levelu. Dostal jsem se mnohem dál, ale bohužel, jak už to tak bývá, můj zrak spočinul časem jiným směrem. I Cthulhu má jisté dohrání.

Call of Duty 4: Modern Warfare (progress: 0%)

A vidíte, já ten první díl mám! Akorát jsem ho vůbec nezkoušel.

Call of Duty: Modern Warfare 2 (progress: 40%)

No jo, samozřejmě i já jsem nemohl vynechat tenhle ultramainstreamový kousek. Rozhodně to nevidím jako nejlepší hru tisíciletí a ani nechápu ty vysoké prodeje a hodnocení. Ale prostě CoD je CoD. První Warfare jsem nehrál, takže mi příběh nic moc neříkal, ale jedno se upřít nedá. Activision prostě tohle dělat umí a je to hodně vypiplaná hra, ale nic nového nepřináší, jen je to řemeslně úchvatně zvládnutá práce. No, profláklé letiště i mě docela překvapilo, ale jinak jsem se z toho už nepochcal, no taky jsem se nedostal ani do poloviny hry. Přiznávám, že to je skvělá, výborná, orgastická hra, ale jsou i mnohem lepší. Jen si zkrátka CoD umí udržet místo na trhu a u hráčů.

Call of Juarez (progress: 100% finished)

Parádní westernová akce, kterou jsem zkusil kvůli druhému dílu, který již vyšel a získával samou chválu, stačilo se jenom trochu posunout od stolu a vyhrabat starší díl Levelu, kde se objevil první díl, takže jsem začal jím a velmi mile mě hra překvapila. Dohráno a doporučeno.

Call of Juarez 2 (progress: 1%)

Druhý díl westernové hitovky z žánru FPS, první díl jsem dohrával, když všichni již hráli druhý díl. Po dohrání jedničky jsem se nakonec hned nevrhnul na dvojku a to má za následek to, že tomu je tak doteď.

Conflict: Denied Ops (progress: 1%)

Hra z plakátu, tedy hra, kterou jsem si rozhodl vyzkoušet kvůli plakátu, co mám na dveřích xD. Že by to byla jo nóbl hra, to není, vypadá to na budgetovku, ale zase těžko soudit po pěti minutách.

CrimeCraft (progress: 0%)

Nějaká multiplayerová střílečka, kterou jsem chtěl prostě vyzkoušet.

Crimson Skies (progress: 0%)

Musím prostě začít si ty hry aspoň připravit z toho bigzoznamu.

Crysis (progress: 21%)

Rozporuplný Crysis, samozřejmě jsem se mu nemohl vyhnout ani já. Dostal jsem asi do třetí mise, kde jsem se dostal k bugu, že hra nešla kvůli jednému vynechání úkolu splnit, takže jsem si musel dát misi znova. To, co si myslím, že nejvíc ublížilo této hře je to, že je/nebo se aspoň snaží být/ až moc dokonalá. To taky není vždycky výhra. Rozhodně se jedná o hru, která je graficky opravdu na výši a to pořád. CryEngine prostě umí. Zajímalo by mě, jak by případně dopadl u Stalkera. Tuhle hru taky dohraju .

Dead Space (progress: 16 %)

Horrorová scifárna, to se zase tak často nevidí. Tahle hra si ale vyžaduje pozornost a ne moc přerušované hraní, takže jsem jí pořád nechával být a být a když už jsem se do toho pustil, tak zase přišlo něco jiného. Inu to máte tak, když máte nový počítač, sice rozehrajete 100vky her, ale jen málokterou dohrajete do konce. Musím si uvědomit a že se mi to vyplácí!!! Že se musím věnovat jen jedné hře než ji dohraju a ne vícero, protože pak to dopadne jako s většinou. Jenže taky je problém toho, že se může objevit hra, na kterou dlouho čekáte, nebo že vás začne prostě nudit. Holt tohle si nemůžu nechat ujít a hlavně to budu muset rozehrát stejně znova :-/. Což ani tak nevadí, protože jsem dodělal snad jenom tu první část hry. Od počáteční nedůvěry, kdy se mi moc nezdálo ovládání a setting kamery se mi hra více než zalíbila. Taková novodobá Věc. Jestli se chcete bát a v takovémhle exkluzivním balíku, není důvod co řešit. A věřím v Dead Space 2.

Devil May Cry 4 (progress: 5%)

Další známá série, která se mi úplně vyhla, no tak ono to není zase tak nic moc šokujícího. DMC vede hlavně na konzolích a v Japonsku. Ke hře jsem se dostal náhodou díky Levelu, ovládání rozhodně není na klávesnici taky moc košer, ale hra boduje svou výpravou a animacemi, úvodní song byl vynikající, Aubrey Ashburn u mě taky boduje a to hlavně svým výkonem v Dragon Age Origins.

DIRT 2 (progress: 56%)

Tak tohle je ten opěvovaný DIRT, zase mám tu výhodu (nevýhodu), že jsem neznal první díl, a tak si mě i DIRT ihned získal. Ovládání s nastavením si každý vyladí podle sebe a pak už si jenom užívá. Výborná grafika, jízdní model, featurky a zábava. A navíc se to jako BurnOut taky skvěle ovládá na klávesnici. I když zpočátku to vůbec takhle nevypadalo, protože jsem byl neustále ve smyku. Tohle už mi vadilo na předchozích dílech s titulem Colin McRae, ty smyky… Stačí ale se na to trochu soustředit a najednou je ovládání jedna z devíz této hry. Letos to bude horké, co se týče souboje o titul nejlepší závodní hra…

Divine Divinity (progress: 4%)

Oblíbené pojmenování této hry je u mě divná divnost a to se prostě s ní nese dál a dál. Divná divnost je klasická diablovka a jak je známo u těchto her, jsou velmi návykové a já jsem se zase navztekal, protože to taky budu muset rozehrát znova. Na to je prostě potřeba čas a možná i to soustředění, protože tady sice můžete navázat po roce, ale úkoly a „příběh“ vám stejně nebude dávat smysl a to nemluvím o tom, že se budete divit v jakých katakombách jste a proč máte to a to brnění. No, možná navážu, uvidíme. Stejně to dopadne tak, že k divnosti se vrátím za hoodně dlouhou dobu. Konkurence je veliká. Co kdybych v tomhle tématu vypisoval i to, co chci dohrát nejdřív? XDD Asi radši ani ne, co. Pro moje i vaše dobro.

Divinity 2: Ego Draconis (progress: 0,5%)

Tak trochu zapadlé RPG, protože zrovna chytlo silnou konkurenci v podobě Risen a Dragon Age. To znamená jediné, že ten, co si ho všimne, neprohloupí. Hra je něco jako Stalker, tedy v tom smyslu, že pokud se člověk do toho propadne, nedá na to dopustit, to už mi bylo jasné od začátku. Jen mě štvalo to, že ta verze, kterou mám se mi po dokončení tutoriálu jen a jen loaduje, no snad to vyřeší patch, ale stejně na tohle teď nemám náladu.

Dragon Age: Origins (progress: dá se říct, že 100% finished)

Hra roku, dojmy sepsané, co ještě více dodat? Už pár týdnů jsem se k ní nevrátil, ale to nic neznamená, to hlavní už jsem si zažil. Zkrátka Dragon Age, Morrigan, Bioware…

Dreamkiller (progress: 9%)

Docela katastrofa, nejdřív se to nedalo ani hrát a pak, když už se to ráčilo slušně rozjet, vyklubala se z toho ještě tupější a nudnější hra než je Painkiller (tím Painkiller neurážím, jen tím chci říct, že Dreamkiller Painkillerovi nešlape ani na paty, možná jen na Ressurection díl). Jen střílení a střílení a navíc v divném enginu, takhle teda asi ne, ale aspoň to máte brzy za sebou.

F.E.A.R. 2 (progress: 100% finished)

Na první díl a jeho datadisky jsem sepsal dokonce recenze! To je, co? Samozřejmě, že jsem vám ji chtěl a přinesu i na dvojku, ale chci hru mít v malíku a užít si jí na maximum, ano, už jednou jsem Fear 2 přešel, ale na střední obtížnost a to rozhodně nebylo, jak už víte z recenzí, to pravé. To, co této hře připisuju za hodně chvalitebnou věc je to, že jsem prostě jako z mála her měl po dokončení velmi pěkný pocit, žádné zklamání, očekávání, jen jsem si řekl – dobrá hra.

F.E.A.R. 2: Reborn (progress: 0%)

Reborn, asi něco jako datadisk, zajímavé je, že jsem se o tom nikde v časopisech nedočetl.

Fallout 3 (progress: 5%)

Ačkoli jsem to nečekal, tuto hru jsem hodně rychle opustil. Platí avšak to, že tuhle hru si ještě pěkně vypreparuju, proč? To je snad jasné, jsem velký fanda Falloutu, jehož první dva díly jsou pro mě víc než jen legendy. A Fallout 3 by mě měl logicky hodně zajímat. Ale zase na to je potřeba čas, soustředění a chuť. Doufám, že budu pokračovat s mou vytvořenou postavou, jenom počítám s tím, že si hru rozehraju znova za někoho jiného, abych se podíval na ty škodlivosti rozhodnutí a hlavně osvěžil paměť. Jinak dojmy jsem na tuto hru už psal a hodně mě potěšila.

Far Cry (progress: 100% finished)

První díl ohromující grafické hitovky, ze které nám v době jejího uvolnění spadla čelist dolů. Je pravdou, že v současnosti už toho Far Cry tolik nenabídne, ale i tak se pořád jedná o hru, kterou vás baví hrát. Hrál jsem jí na starém počítači těsně po skončení základky a hra se mi pěkně trhala, i tak jsem ji ale dohrál. Z nostalgie a nejen kvůli ní jsem si tuto hru zopakoval znovu i s některými povedenými modifikacemi.

Far Cry 2 (progress: 22%)

Máme tu další hodně rozporuplnou FPS, která tak úplně nevyšla podle představ. Mě ale bavila dost a dlouhou dobu, bohužel je prostě rozlehlá a začalo se to všechno opakovat, hlavně kvůli tomu, že jsem se hodně věnoval vedlejším úkolům. I u téhle hry doufám, že ji nebudu muset hrát znova od začátku, protože ten ztracený čas by mě opravdu mrzel. Uvědomte si ale to, že takhle to prostě s hrami je – jako s filmama a může to být jakýkoli žánr. Hru si nejvíc užijete na jeden zátah (samozřejmě hra, jejíž dohrání trvá 60 hodin postupně v týdnu, popřípadě v měsíci). K hrám jako k rozkoukaným filmům se prostě po roce a dýl nedá moc vracet, to je i případ Far Cry 2. Jednička byla aspoň v tomhle přívětivější a dohrál jsem jí jako před lety na jeden zátah po kouscích .

FUEL (progress: 45%)

Přinesl jsem vám na tuto hru dojmy? Ne? Tak vám je ještě někdy upnu, napsané jsou. Zajímavý závodní zážitek, který jsem si užíval na doraz, bavila mě ta výzva, kdy zkrátka musíte být první ať se děje, co se děje. Je to fakt adrenalin a dost slušná nervozita, ale i zábava. Bohužel je to prostě pořád stejné, stejné a dlouhé. Půlku ostrova, nebo co to bylo, mám ale splněnou a to se všemi disciplínami!!! Na zlatou. Já to dohraju!

Gears of War (progress: 2%)

Další next-gen minutí by Lordhell, ale aspoň jsem to zkusil. Moc mi to neřeklo, abych se přiznal.

G-Force (progress: 0%)

Co tohle tady dělá? Asi nic, ale ta hra schytala dobré hodnocení a něco takového je taky třeba aspoň jednou zkusit, kór když se u tohohle žánru konečně objeví něco, co je zábava a ne jen nudná hra k filmu.

Ghostbusters (progress: 100% finished)

Krotitelé duchů, moje oblíbená komedie z mládí, kdo by je neznal, aspoň ten znak. Hra se povedla, i když bych hodnocení viděl tak kolem 70%, ale nemůže být všechno zlato, co se třpytí. Pár věcí mi vadilo, ale jinak je tato hra pro fandy Krotitelů duchů naprostá povinnost. Dá se to brát i jako třetí díl. Dohráno na 100% včetně nalezení všech bonusových předmětů. Škoda takového upozadnění PC, to se nedělá.

Grand Theft Auto 4 (progress: 70%)

Co psát o GTA4, o kterém každý ví téměř všechno a navíc jsem i sepisoval dojmy. Hra, která mě učarovala, ale… Ani nevím, tohle samozřejmě je povinnost dohrát. Doufám, že se dočkáme všech DLC (je to na dobré cestě) a taky češtiny, rozhodně hru nejen, že dohraju, ale i otočím znova od začátku se všemi bonusy xD. A rovněž se těším na připravované (doufejme) GTA 5.

Halo 2 (progress: 0%)

Halo 2, další z mainstreamových hitovek a první hra only for Vista. Aspoň vyzkouším.

Jericho (progress: 7%)

Nevím, nevím, divná fyzika a engine. Tohle si mě zatím moc neučarovalo, vydrželo mi to na hodinu a pak už jsem neměl nějak chuť pokračovat dál. Ale když to má tu souvislost s Clivem Barkerem… A navíc mě takovéto hry docela zajímají, kde jsou zombie a kostlivci a kdo ví co všechno. I když stejně mě víc než tohle zajímá Undying.

Just Cause (progress: 12%)

Hra, ke které jsem od začátku pořád měl nějaké výhrady až jsem pochopil, že to všechno má svůj účel a že to prostě má být ujeté a nevím co všechno. Zase se to ale brzo začne opakovat a nudit a navíc už je to přeci jenom zastaralá hra, která tolik neřekne jako v době, kdy vyšla. Spíš mě zajímá druhý díl.

Left 4 Dead (progress: 25%)

Snad jediná hra, do které bych byl ochoten jít se souvislostí s multiplayerem a bavila by mě (zatím se to povedlo snad jen Counter Strike: Source a to už je dáávno). Opravdu zajímavý nápad, realizace, engine… Valve vsadili na dobrou značku, výhradu bych měl jedinou… proč se radši nezaměří na Episode 3, které se stejně nedočkáme. Half-Life is dead. Left 4 dead.

Mafia (progress: 100%, extr. jízda: 0%, finished)

Znovu jsem, asi počtvrté, dohrál Mafii. Jen z hlediska toho, abych si jí užil na maximum v novém. Modifikace hrát asi nebudu, možná jen vyzkouším. Jen bych chtěl udělat tu Extrémní jízdu, na kterou jsem nikdy neměl… nervy.

Manhunt 2 (progress: 0%)

Kontroverze mě láká, jednička byla, když už nic, tak kontroverzní. Co nezkusit i druhý díl, když už se objevil i na PC.

Memento Mori (progress: 5%)

Někdy je i chuť na pořádnou adventuru, a tento žánr kór vyžaduje soustředění. Rozhodně ale jedna z těch adventur, které dokážou zaujmout. Ještě se uvidí.

Need For Speed: Shift (progress: 38%)

Zpočátku jsem byl nadšen a dost mě hra bavila. Jenže jsem se dostal k silné třídě a přestalo to být ovladatelné, tedy musel jsem si snížit obtížnost. Pak mi to zase přišlo moc lehké, a tak jsem nevěděl, co s tím. Určitě tohle musí být s volantem fakt zážitek, ale i na klávesnici se jedná o zajímavé závody. Jenže přišla přeinstalace a bylo po NFS, jako po většině her. Uvidíme, jak to bude s baterkou tady.

Need For Speed: Undercover (progress: 4%)

Pomalu si získávám znalosti z profláklé série NFS a Undercover díl teda si mě vůbec nezískal, nuda a ještě opravdu ošklivá grafika. Zlatý Most Wanted, nebo Underground.

No One Lives Forever (progress: 0%)

Bondovka s ženou v hlavní roli, celkem úspěšná hra, kterou taky prostě mám zařazenou v must play.

Obscure (progress: 1%)

Škola je horror, doslova. Celkem zajímavě pojatá horrorová hra, kterou jsem zkusil čistě ze zvědavosti, znechutily mě jen nefunkční titulky, časem pořeším a zahraju.

Oddworld Abe’s Oddyssey (progress: 0%)

Mám druhý díl z Levelu a docela mě tehdá bavilo, nemůžu si nechat uniknout první a navíc je to taky věc z bigzoznamu.

Operace Flashpoint 2: Dragon Rising (progress: 0,8%)

Druhý Flashpoint, ještě nevím, ale poté, co jsem hru zkusil a sejmul mě znenadání absolutně nečekaně nějakej voják ze 100 metrů, což by musel být nějaký übersoldier, to mě trochu vyvedlo z míry. Ani v Armě to nebylo takhle „tvrdé“.

Overlord (progress: 0%)

Zábavná věc za ty zlé, dosud nezkoušeno. Na světě běhá už druhý díl.

Painkiller: Ressurection (progress: 20%)

Ehm, ehm, ještěže jsem si pak zjistil, že to není druhý díl, protože tohle bylo jaksi nemilé překvapení.

Prince of Persia: Písky času (progress: 13%)

Po zkušenostech s prvním Princem a s jeho nepovedeným 3D pokračováním, jsem se dostal konečně k tomu novému Princovi, který byl celkem opěvován. Ano, je to zábava, ale zase je ovládání na klávesnici poněkud komplikované, ale dá se něj zvyknout. Každopádně to šplhání po soše byla katastrofa, myslel jsem si, že je to nemožné. Doteď nevím, jak se mi to povedlo. Odneslo to ale opravdu hodně pokusů. A pak se zase na to zapomnělo…

Prototype (progress: 90% finished)

Další z her, které mě učarovaly. Skvělá kombinace několika her mě donutila tuhle věc dohrát. Není to asi hra, která by udělala díru do světa. Ale příjemně se ovládá a je to aspoň na pár hodin slušná zábava. A ten konec, ten byl opravdu na vlásku. Zvládnul jsem to ke konci časové míry napoprvé. Doporučuju aspoň zkusit. A to jsem o této hře nevěděl vůbec nic a už  vůbec jsem si nedokázal představit, jak to bude fungovat ve skutečnosti.

Red Faction (progress: 0%)

Revolution is here, visí mi tu… plakát. A demo bylo víc než zajímavé, pokud si dobře vzpomínám, tak to byla první hra, která věrně simulovala rozbití skla, ne jako ostatní hry.

Red Faction Guerrilla (progress: 5%)

Pokračování RF, destrukce, destrukce a destrukce, odreagovačka.

Resident Evil 5 (progress: 6%)

A zkusil jsem i nejnovější díl ze série RE, na který není moc dobře koukáno na PC díky zvláštnímu ovládání. No, já jsem zatím odehrál jenom jednu misi a dala mi dost zabrat, protože to ovládání a navíc nedostatek nábojů je opravdu horrorový, ale chápu ten úmysl, je to aspoň výzva.

Risen (progress: 100% finished)

Šokující překvápko, rychlé proniknutí do těchto her od Piranha Bytes a vychutnání si opravdu povedeného RPG, Risen je skvělá hra.

Rogue Warrior (progress: 100% finished)

Budgetovka, nejkratší hra po Max Paynovi, co jsem kdy hrál. Ten náhlý konec po asi dvou hodinách mně docela šokoval, i když je tahle hra docela dost odfláklá a šitá horkou jehlou, i tak mně to ty 2-3 hodinky bavilo a to ani vlastně nevím proč. Protože tahle hra opravdu ničím neohromí, ale není na škodu si jednou za čas zahrát něco, co není úplně perfektní, ale s tou délkou to vážně přehnali. Zajímalo by mě, kolik za tohle chtějí peněz.

Runes of Magic (progress: 2%)

A zkusil jsem i napodobeninu WoWka, která mě ale moc nezaujala. V době, kdy jsem začal hrát, to všechno se zdálo nějak nevyladěné a hodně levně. Chápu, že to nemůže být WoW, ale mohlo se ještě víc zapracovat na všelijakých mechanismech apod. Ale je to zadarmo a to dělá hodně a navíc se o hru starají, to vím i díky tomu, že mi často chodí e-maily s různými bonusovými kódy, informacemi… Šokovalo mě, že hned po připojení do hry jsem jako prvního hráče našel Čecha. Jenže tohle chce kór čas a nadšení a já už se na MMORPG necítím.

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl (progress: 50%)

Podruhé jsem se po vánočních svátcích rozhodl vrhnout do Zóny. Poprvé to nějak nevyšlo a navíc jsem byl zklamanej, jak jsme nevěděl, co mám dělat, kam mám jít, protivníci vydrželi padesát ran a ještě jsem si připadal jako bych hrál za trpaslíka. To všechno se v dobré obrátilo a já v současné době S.T.A.L.K.E.R.a přímo prožívám. Opravdu skvělá hra, po všech stránkách. Kór, když si uvědomím, že jste to museli mít dřív mnohem horší, protože určitě nebyl Stalker tak hratelný jako je dnes, kdy už existuje hafo záplat a navíc hraju s vcelku povedenou češtinou až na ten jednotvárný dabing, naštěstí se vyskytuje jen sporadicky. Nejvíc jsem ale nadšenej, že jsem se naučil Stalkera hrát. Protože se Stalkerem to mám jako s Gothicem. Do hry se musíte dostat až po několika hodinách a pak už to je ono. Už jsem si zvyknul na všechno a zápory už se týkají absolutně jiných věcí než před tím. Ten, kdo tuhle hru hrál nemůže popřít, že Stalker je snad ta nejatmosferičtější hra vůbec. Ten nápad a samotná realizace je téměř dokonalá. Koho by nelákalo vědět víc o nešťastném a záhadném Černobylu, jak to tam vypadá v současnosti. Neměl bych koule se tam podívat sám, ale takhle rozhodně neodmítám. Je vážně paráda vidět takhle precizně zpracovaný námět, nikdo by se Černobylské katastrofy neujal tak dobře jako tvůrci Stalkera. Zkoumat asi opuštěné trosky, vyhýbat se radiaci a někde se pořádně vylekat to by asi nestačilo, a tak si tvůrci přicmrndli trošku polívčičky a stvořili Stalker. Přidali mutanty, stalkery, záhadné experimenty, anomálie, neuvěřitelné legendy a utvořili nový příběh a výsledkem je velice, ale opravdu velice originální hra. Protože Stalker není ani FPS ani RPG ani survival horror, od všeho si bere něco a vyloženě nemůžete říct, čím to vlastně je. I jsem si zvyknul na samotné zabíjení, které mě nakonec potěšilo. Protože i v tomhle Stalker si jde svou vlastní cestou a souboje dělá schválně těžkopádné. Proto se vám vyplácí střílet na hlavu, skrývat se a někdy je i lepší se bojům vyhýbat. Nejvíce to asi připomíná styl boje ne nepodobný Operaci Flashpoint. A netrvá dlouho a naučíte se přizpůsobit, v současnosti už mi nedělají přestřelky takový problém jako na začátku. Prostě jsem se přizpůsobil a nebyl pro mě ani problém vystřílet armádní základnu na začátku hry, kde jsem měl úkol najít nějakej kufřík. AI je nevyzpytatelná a jsou s ní občas i problémy, ale to všechno nezabraňuje tomu si hru užívat, ba naopak. Musíte mít dobrou mušku, naučit se se zbraně a prožít ve hře nějaký ten čas a už to není problém. Já jsem někde asi v polovině hry v oblasti kolem Baru na základně povinnosti, výš už jsem se nedostal. Naposled jsem navštívil Laboratoř X18, pokud si dobře pamatuju. Zaráží mě to, že už teď jsem na vrcholu žebříčku hodnocení stalkerů a mám přes 100 000 rublů, hraju na obtížnost stalker. Ale i tak mi dají nějaké přestřelky dost zabrat. Hra připomíná hodně ostatních, např. Half-LIfe 2, zmiňovaný Flashpoint, Silent Hill, Fallout 3 a dokonce i takové hity občas překonává. To, co mě ale nejvíc baví je prozkoumávání Zóny. Graficky je to úchvatné. I když někdo říká, že ne, já musím uznat, že engine a grafika jsou skvělé. Připadám si jako bych tam skutečně v té Zóně byl a kór když máte poblíž v reálu Poldovku. Ty opuštěné budovy a okolí je prostě úchvatné a perfektně atmosferické a uvěřitelné, s tím si někdo opravdu vyhrál, hra navíc boduje i tím, že není lineární, i když hranice kam můžete jít má stanovené, ale skvěle, žádné neviditelné stěny. I při zachování určité nelinearity se nestíháte začít nudit, protože exteriéry střídají interiéry, horrorové procházení v prázdných laboratořích střídají otevřené přestřelky s armádou a tak dále. A čím dál se dostávám, tím víc si mě hra dostává. Designově vážně špička, zkrátka to musíte vidět na vlastní kůži. A s tím souvisí i zvuky a hudba, grafika…. všechno dotváří téměř neuvěřitelnou atmosféru. Stalker je prostě ve svých možnostech dokonalá a ojedinělá hra. A naštěstí se to všechno dokázalo naplnit obsahem a zábavou, jinde byste se začali v prázdných budovách rychle nudit. Navíc si připočtěte skvěle zpracované změny počasí a denní doby. Trošku se stydím, jak jsem se na Stalkera díval a jsem vděčný, že jsem se do Zóny vrátil. Nyní toužím po tom si jí užít co nejvíce, vědět co nejvíce o Černobylu, vidět film, přečíst knížku a vše, co se týká Stalkera. Kdo ještě nehrál, tak udělal hroznou chybu. A stačí jenom málo – představit si, že v té Zóně skutečně jste. Vynikající hra! Co mi vadí je repetetivnost vedlejších úkolů a omezená doba ne jejich splnění, pak je to omezený bágl, což se ještě dá vzít a je to realističtější, ale prostě mě štve, že nemůžu sebou táhnout všechno, co najdu xD. A pak je to otázka peněz, se kterými zkrátka není moc za co utrácet. Vlastně akorát za náboje a ty vedlejší úkoly jsou taky vlastně na prd, když máte Arénu. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale musel jsem a já už se rychle jdu vrátit do Zóny, protože jsem naposled odvedl jednoho vědce do bezpečí a čeká mě další záhadná laboratoř. Ještěže jsou tu dvě pokračování a doufám, že se dělá i na S.T.A.L.K.E.R. 2 a když bude nejhůř, jsou tu moddeři . Tleskám.

Saboteur (progress: 55%)

Další z příjemných překvapení konce roku, vůbec bych nečekal, že tato hra bude připomínat Mafii a že bude koncipovaná jako sandbox. Navíc zajímavé prostředí, pak, že je druhá světová vymačkaná. Potěší i umělecké ztvárnění do noir stylu. Myslel jsem si, že to bude krátká záležitost, ale s plněním vedlejších misí mě to přesvědčilo o opaku. A navíc vážně čumím, že se tu hru dokázalo takhle vyladit, škoda Pandemic, velká škoda.

Saw (progress: 38%)

Tohle jsem tedy nečekal, vůbec jsem si nedokázal představit, jak udělat hru podle Saw, ale ono to jde a navíc to vyšlo docela dobře. Zajímavé hádanky, autentický hlas Jigsawa a atmosféra jako ve filmu. Velké překvapení, ona to skutečně je dobrá hra.

Scarface (progress: 17%)

Pamatujete si, co jsem slíbil? Že dohraju Scarface ještě jednou! A tak aspoň na chvíli k tomu došlo, pořád mě to baví. Graficky se toho moc nezměnilo, ale po stránce hratelnostní! To je úlet, jak to najednou není všechno ve slow-mo a taky je hra díky tomu mnohem těžší.

Serious Sam HD (progress: 1%)

Serious Sam mi nějak unikl, nikdy jsem tuhle šílenost nehrál, takže na zkoušku dochází teprve teď.

Sherlock Holmes versus Jack Rozparovač (progress: 0%)

Další zajímavě vypadající adventura, kterou si jednoduše chci zahrát.

Silent Hill 5: Homecoming (progress: 8%)

Poslední díl Silent Hillu, neodolal jsem ani já, i když už to není to, co to bývalo, pořád poznáte, že to je Silent Hill a tu chvíli, co jsem hrál, jsem se skutečně bál a bavil.

Star Wars: The Force Unleashed (progress: 19%)

Nejsem žádný fanda Star Wars a upřímně vůbec to universum nechápu a nevím ani, co je to Impérium, vím, že bych zasloužil klackem po hlavě, ale tak co. Bylo nějaké herní sucho a ani nevím, proč jsem si rozhodl tohle taky zahrát, rozhodně zaujme velikost této hry a ono i ta hra není zase tak hrozná, zajímavé využití fyziky a hraní za temnou stranu… Proč ne.

Street Fighter 4 (progress: 4%)

Legenda se dostala i na PC, moc jsem si to neošahal, ale ještě ošahám.

The Path (progress: 4%)

Další zjetina, kterou si taky nemůžu nechat ujít, ona to ani není moc hra co.

The Secret Of Monkey Island: Special Edition (progress: 0%)

Musím si doplnit znalosti, ale spíš váhám jestli nebude lepší si vychutnat originál v Dosboxu. Ale když se to od originálu vůbec neliší… nebo ano? Samozřejmě vím, že se dá přepínat grafika… ale co je jiného jinak?

The Sims 3 (progress: 60%)

Simsíci, hříčka než hra, i tohle mě jako velkou část herní populace (hlavně té opačného pohlaví) na chvíli dost okouzlilo a já se hrou strávil hoodně hodin. Bohužel, jak je to u mě u všech Simsů, dlouho mi to nevydrží. Zkrátka to je nekonečná telenovela, ale kupodivu je to zábava to hrát. A musím uznat, že se mi trojka zdála asi nejlepší, teda rozhodně mě to bavilo víc než dvojka. I díky tomu, že se Sims 3 podobají spíš prvnímu dílu. No, pravdou je, že mám i vyšlý datadisk a tedy tím přiznávám, že se ke hře a ke své jediné zkoušené ovládané famílie vrátím. Přece musí ještě Alvína porodit to páté děcko a pak zestárne :-/. Jsem ale fakt překvapenej, že je tahle hra tak úspěšná, co se týče prodejnosti. No, zpropagovat to EA rozhodně umí a ve většině zemích a tedy i v ČR je prostě tahle série populární a zná to pomalu každý. Ale proč ne, ta hra si to asi zaslouží, protože neznám nikoho, kdo by Simsi aspoň nezkoušel.

The Void (progress: 3%)

Zjetá hra a ty já rád, zkrátka tohle je něco úplně jiného než, co jsme doposud znali a copak jste neviděli ty eroticky laděné screenshoty? Už kvůli tomu stojí tuhle hru aspoň zkusit.

Tomb Raider Underworld (progress: 100% finished)

Vynikající díl série TR, doufám, že se na to Crystal nevykašle a že nám bude tuhle zrozenou Laru přinášet i v dalších a dalších dílech. Zkrátka Crystal umí a zároveň mě hra dostala svou grafikou. Je vážně pěkné se na ní dívat a to hlavně na Laru. Nepočítám kolikrát jsem… slintal nad jejím tělem. Asi nejlepší díl. Jo a psal jsem i dojmy a byla to vůbec první hra na novém počítači. A díky tomu mám nejen pořád Laru, Tomb Raider, ale i Crystal Dynamics moc rád.

Torchlight (progress: 9%)

Velice povedený klon Diabla, což by asi nikdo nečekal, že i tohle dokáže pořád v dnešní době zaujmout.

Trine (progress: 0%)

Další ze zajímavých herních pokusů, na který jsem ještě nenašel čas.

Twin Sector (progress: 6%)

Podobnost s Portalem není jen náhodná, zajímavá hrdinka v hlavní roli mě dokázala přesvědčit tohle vyzkoušet, netradiční hra…

Two Worlds (progress: 3%)

RPG, které vyšlo v dobách slávy Oblivion a Gothic 3. Rozhodně tyhle dva giganty nepřekonává, ale je to zajímavé RPG, kterých není nikdy dost. Grafika je docela hezká a navíc je hra příjemně jednoduchá. I když klame tělem svou rozlehlostí, opak je pravdou.

Velvet Assasin (progress: 2%)

Další zajímavé zpracování z prostředí druhé světové s opravdu sympatickou hlavní hrdinkou. Strávil jsem ve hře nějakých 15 minut, tak se nemůžu moc vypisovat, ale rozhodně pozoruhodná hra jako všechny, které jsem hrál.

Wheelman (progress: 11%)

Vin Diesel jako Wheeeelman, filmu se asi nedočkáme, no aspoň hry jsme se dočkali. Hodně mě zaujala recenze ze Score a pojetí hry. Bohužel mě hra poněkud rychle omrzela.

Wolfenstein (progress: 6%)

Nový Wolf! Wolfenstein je zkrátka dobrá střílečka a nic víc se ani neočekává, a proto jsem nebyl tak zklamaný a i ta grafika se mi líbila. Herdek, vždyť on je ideální čas si zahrát i toho Wolfa, no mám teď S.T.A.L.K.E.R.a.

World of Goo (progress: 2%)

Zábavná hříčka, kterou stojí za to vyzkoušet.

World of Warcraft + BC (progress: 46%)

Asi máte pravdu, že WoW už pro mě zemřelo, ale já tu 70 vážně chtěl dát. Byl jsem od toho takový kousek, když ono mě to vážně nebaví a navíc ani nevím, jak to s tím iCe je a hlavně s mým charakterem. Asi tenhle quest abandonuju a vyčkám na ofik xD.

XBlades (progress: 100% finished)

Psal jsem dojmy? Myslím, že jo. Tak dobře na rovinu, tahle hra mě zaujala jenom kvůli hlavní hrdince, škoda, že jsou souboje tak těžkopádné a otravné kvůli natažení délky hry. Tentokrát se na to prostě měli vybodnout a udělat to kvůli bojům o polovinu kratší a byla by to hodně dobrá oddychovka, i tak ale je to aspoň na to jedno zahrání pěkné, kór s nude patchem. A povedlo se mi to navíc dohrát, i když příběh je vážně… a ten konec… stupidní, bez keců.

You are empty (progress: 21%)

Budgetová střílečka, která schytávala hezké hodnocení. Má sice menší problémy s Win 7, ale hrát se to dá.Není to žádná objevná hra, ale slušná oddychovka, která neurazí.

Zeno Clash (progress: 100% finished)

Tohle byla pořádná zjetina, jak to mám rád. Od prostředí, přes grafiku po hratelnost zjeté. Nejzjetější. Kopání do slepic, hlazení prasat, bomba, ale best hra to pro mě není.

Zombie Driver (progress: 100% finished)

Další příjemné překvapení z her, které nejsou tak na očích, jejich tvůce asi neznáte a přesto se jedná o zábavnou hru. Ve stylu GTA 2 v lepší grafice přejíždíte a kosíte zombíky a zachraňujete lidi, věřte mi, že tuhle hru s chutí dohrajete a budete se bavit.

- HRY NA NOŤASU

Alien Breed (progress: 1%)

Klasika.

Bible Black (progress: 7%)

Zjetá hra z Japonska, ona to není ani moc hra. Ono tyhle hry jste už určitě někdy viděli. Adventura, kdy se jen občas změní obrázek a jenom to má tuny textu, navíc je to cmrndnuté hentai. Zajímavá zjetina, takovou hru jsem vážně nikdy nezkoušel. Hra… pořád mě to hlodá… interaktivní manga hentai četba, asi.

Dark Seed 1 (progress: 1%)

Na dvojku se nedá zapomenout, hodně dobrá adventura, která měla opravdu jedinečnou atmosféru, na kterou jsem dosud nikde nenarazil. Musím ještě zahrát první díl.

Destruction Derby 1,2 (progress: 40%)

DD 2 jsou zajímavé závodní hry, které se dneska už moc netvoří, dá se říct, že je to taky taková klasika. Někde se vám tu válí soundtrack z dvojky a já na ntb pařím tyhle závody.

Fallout 1 (znovuhraný progress: 22%)

Ani nevím, proč jsem to zase nainstaloval. Ale na notebooku to nemůže chybět a navíc jsem si chtěl osvěžit paměť před Falloutem 3 xD.

Grand Theft Auto: San Andreas (progress: 80% finished)

Na notebooku se mi to hrálo ještě lépe než na počítači. Trošku z donucení jsem se do toho vrhnul a poprvé jsem San Andreas dohrál. Teda ta poslední mise a ještě některé další byly fakt o nervy. Jenom už dojet to tak na 100%. Našlápnuto je, tagy jsem našel všechny naposled.

Hell-copter (progress: 34%)

Tuhle věc asi nikdo z vás znát nebude, ale s touto hrou se pojí jeden velký zážitek z mládí. Když jsem ještě jako malý hošík v ložnici pařil na prvním počítači demo téhle pecky a strejc mi přinesl ke stolu lahodný pohár a chvíli točil, jak hraju.

Kult (progress: 2%)

Kult, nainstalováno kvůli tomu, že to bylo u DVD s Falloutem ve Score. Trošku nudná diablovka, ale co, na disku to může být.

Maupiti Island (progress: 0%)

Začněme hrát i hry ze Score 120!

The Elder Scrolls 3: Morrowind (progress: 2%)

Hoodně komplikovaná hra, tedy z toho hlediska dostávání se do hry. Mnohem složitější se do toho dostat než třeba v případě Risen, nebo Stalker.

Need for Speed: Most Wanted (progress: 8%)

Jen jsem zkoušel, jak se budou hrát Wantedy na ntb .

Seven Kingdoms 2 (progress: 6%)

Jeden den jsem dokonce měl chuť na strategii! Komplikovanou strategii.

ShadowMan (progress: 100% finished)

Je nutné k této lásce xD něco dodávat?

Sniper Elite (progress: 10%)

Těžká hra celkem, ale zajímavá.

Stonekeep (progress: 2%)

Další klasika, chodička, tohle jsem nikdy neuměl, ale má to určité kouzlo a vážně je to i pro mě dost komplikované. Škoda, že jsem se nenarodil a neměl počítač ještě dřív a vyrůstal na Isharech, Dungeon Keeperech a dalších.

Tomb Raider Legend (progress: 100% finished)

A pak, že jsem nic na notebooku nedohrál. Tohle se mi nepodařilo dohrát ani na počítači.

Tomb Raider: Angel of Darkness (progress: 59% finished)

A další TR ještě od Core Designs, který odbočuje úplně od zaběhnutých kolejí této série, není to úplně skvělý, ale ani to není hrozný. Připadá mi to taky dost dlouhý, sice to hraju vždycky tak jednu úroveň po půl roce, ale i tak.

Vampire the Masquerade: Bloodlines (progress: 31%)

Tímhle mě notebook překvapil, protože tuhle hru jsem nemohl na svém počítači rozjet, tedy ano, ale s hodinovými loadingy a stálými pády. Na notebooku se to dalo hrát, ale při sání krve to házelo BSOD, jak na běžícím páse. Asi už tím nebudu notebook otravovat a zkusím to tady na novém, tohle taky měla být původně první hra, kterou zkusím na novém počítači. Zajímá mě jestli i tady to bude dělat nějakou neplechu. Škoda, že ty Bloodlines tak nevyladili…

- DOHRANÉ HRY

Batman: Arkham Asylum, BurnOut Paradise, Call of Juarez, Dragon Age: Origins, F.E.A.R. 1+datadisky, F.E.A.R. 2, Far Cry, Ghostbusters, GTA: San Andreas, Mafia, Prototype, Risen, Rogue Warrior, ShadowMan, Tomb Raider Legend, Tomb Raider Underworld, XBlades, Zeno Clash, Zombie Driver

Tak, myslím si, že mám opravdový přehled, nebo ne? Ano, přiznávám, že jsem herní nadšenec, hry jsou kouzelné, jako interaktivní film. Myslím, že jsem letos hrál opravdu hodně her, tak jako snad opravdu nikdy v životě, díky novému počítači mám konečně možnost hrát i novinky, a tak mít opravdový přehled. A pak, že není co hrát. Vychází a snad i vycházet bude spousty kvalitních her. A to je, co říct, když byla velká krize, ale pár skvělých nových her se urodilo. Díky tomuto přehledu bude mnohem snadnější práce v silvestrovském ultráči a samozřejmě i to má vliv na budoucí posty.

Co je bigzoznam?

Před tím než jsem měl nové PC, jsem si rozhodl sepsat seznam her, které bych si rád zahrál a které jsem kvůli zastaralosti hw nemohl hrát, nebo jsem je prostě minul. Myslím, že jsem některé i vynechal a tento rok jsem vůbec seznam neupdatoval. Tak tedy jsem vyndal bohatou nadílku pc magazínů a vypisoval si hry, které bych si rád zahrál. A vzhledem k tomu, že jsem hodný a možná se vám to bude i hodit, podělím se o tento seznam s vámi. Nejedná se o žádné podprůměrné hry, vybíral jsem opravdu svědomitě. Třeba to využijete.

Ještě upozornění, tento seznam jsem už od března moc neupdatoval, takže některé věci ve future stuff už vyšly. Zároveň omluvte nějaké ty mé vylevy xD, neupravené názvy her, doubly apod.

http://lordhell.cz/bigzoznam.rtf

- MOVIES & SERIALS & PORN

Začneme rovnou filmama, i těch jsem viděl letos opravdu požehnaně a výhodu to má největší v tom, že jsem si skoro všechny i ohodnotil díky ČSFD. Vrátil jsem se po delší době k ČSFD a uvědomil jsem si, jaké tato služba má pro mě výhody. Konečně vím, co jsem za ten rok viděl a co mě zaujalo. A navíc to vidí i ostatní, jediné, co mi trošku vadí je hodnocení hvězdičkami, ne, že by to nebylo jednoduší, ale já filmy hodnotím známkami 1-10/10. A pak je problém, když je nějaký film na pomezí a že těch filmů, kde bych váhal mezi 6-7 bylo požehnaně. A kór ty největší hity, kterým bych dal desítku, nebo devítku. Pět hvězdiček na ČSFD mi příjde jako opravdu absolutní desítka a pak se mi tam zase nehodili ty devítkové filmy. Rozdělil jsem si to tak, že 1*=1-2, 2*=2-4, 3*=5-6, 4*=7-8, 5*=9-10. A teď v tom mám ještě větší maglajz, ale co se dá dělat. Nejlepší je asi si psát sám sobě hodnocení desítkové a do ČSFD hvězdičkové. I když ono je to jen kvůli recenzím tohoto blogu a to je jaksi utopie už delší dobu, ale co už.

Rozhodl jsem se i tady pozměnit koncepci, protože byste se – za prvé: z toho zbláznili, za druhé: já taky, za třetí: vás to nezajímá. Vesměs bych vám v této sekci mohl hodit odkaz na ČSFD a přeberte si to, jak chcete, ale to by bylo pro mě silně atypické. Takže jinak – uvedu filmy, které jsem viděl, s tím, že nějaký určitě vynechám. Pak uvedu hodnocení a pokud kliknete na název filmu, dostanete se na ČSFD s tímto filmem. Původně jsem to chtěl pojmout tak pěkně jako hry, tedy, že bych uvedl i progress. Ono psát progress u filmů je blbost, to vím, protože všechny filmy jsem viděl opravdu skutečně až do konce, taky jak jinak u filmů. A to podotýkám i odpady. Měl jsem na mysli to, že bych vám nejen uvedl filmy, které jsem viděl, ale i filmy, které mám na disku a ještě neviděl. Pak, co se v nejbližší době chystám skouknout, ale to by asi stejně bylo už vážně šílené, extrémně šílené. Rozhodl jsem se tedy takhle, ale pozor vzal jsem to nakonec jako součást plánu, protože – nechte se překvapit, co budu koukat dál xD. Ještě naposled vás upozorňuju na fakt, že všechno, co jsem viděl a ohodnotil uvidíte nejdříve na ČSFD! Tak čumte.

Dále jsem se rozhodl obětovat i v tom, že nebudu uvádět covery xD a nebudu psát k filmům pár slov. Jo a je vám jasné, že chci napsta na všechny filmy recenze, ale nenapíšu ani jednu. Prostě to nejde a to nemusím blogovat, tady jde o to, že na filmy potřebuju psát recenze nejlépe ihned po zhlédnutí. Potom už to je v hajzlu.

- MOVIES

[REC] – 9/10

12 kol – 8/10

18 Year Old Virgin – 2/10

A co Bob? – 6/10

Ali G Indahouse - 7/10

Ať vejde ten pravý – 8/10

Bathory - 4/10

Blbec k večeři – 8/10

BloodRayne – 2/10

BloodRayne II: Deliverance – 1/10

Bohouš – 10/10

Braindead – Živí mrtví – 9/10

Brüno - 6/10

Cesta do nemožna – 9/10

Cesta do Rokycan – 8/10

Cestující – 6/10

Cold Prey – 7/10

Cold Prey 2 – 6/10

Česká RAPublika – 6/10

D-day – Eoneunal gabjagi sebeonjje… – 7/10

Děkujeme, že kouříte – 8/10

Delikatesy – 8/10

Deuce Bigalow: Dobrej striptér – 8/10

Deuce Bigalow: Evropský gigolo – 8/10

Dokonalá partie – 5/10

Dokonalý únik – 7/10

Dožeň, co se dá! – 8/10

Dům u hřbitova – 6/10

Ebola Syndrome – 8/10

Eskalofrío – 4/10

Faktótum – 8/10

Gamer – 5/10

Gauneři – 9/10

Gran Torino – 9/10

Henjelgwa Geuretel – 8/10

Hněv duší – 7/10

Hot Fuzz – 8/10

Hra na utrpení – 6/10

Hra na vraha – 4/10

Hrozny hněvu – 8/10

Hrůza v Connecticutu – 7/10

Chello hongmijoo ilga salinsagan – 6/10

Ils – 9/10

Insomnie – 8/10

Intimní tajemství – 6/10

Jeepers Creepers – 7/10

Jezero smrti – 8/10

Jsem nesmělý, ale léčím se – 8/10

Kanibalové – 8/10

Když utichly trumpety – 8/10

King of the Hill – 7/10

Klec bláznů – 8/10

Klec bláznů 2 – 7/10

Koralína – 8/10

Krotitelé duchů – 9/10

Krotitelé duchů 2 – 8/10

Krvavá hostina – 4/10

Krvavý sníh – 1/10

Krvavý Valentýn – 2/10

Kurs sebeovládání – 8/10

Láska z pasáže – 5/10

Lásky jedné plavovlásky – 9/10

Ledové ostří - 7/10

Martyrs – 7/10

Mezi námi děvčaty – 8/10

Milionář z chatrče – 8/10

Muž v nesnázích / Utrpení – 7/10

Na psí knížku – 8/10

Na stromě – 6/10

Nalevo od výtahu – 8/10

Nástrahy velkoměsta – 8/10

Návrat idiota – 6/10

Necromentia – 8/10

Nenarození – 4/10

Nezvaná – 8/10

Nezvratný osud 4 – 4/10

Než si pro nás přijde – 8/10

Night of the Eagle – 8/10

Non Plus Ultras – 3/10

Normal – 4/10

Odznak zrady – 5/10

Onibaba – 7/10

Opilí slávou – 7/10

Paranormal Activity – 8/10

Pařba ve Vegas – 9/10

Pasťák – 8/10

Playgirls – 2/10

Playgirls 2 – 1/10

Pochyby – 6/10

Poslední dům nalevo – 7/10

Postel – 8/10

Poultrygeist: Night of the Chicken – 8/10

Prázdniny pana Beana – 4/10

Předčítač – 9/10

Ptačí klec – 8/10

Pusinky – 8/10

Rekviem – 6/10

Requiem pro panenku – 8/10

Rocky Balboa – 7/10

Román pro ženy – 5/10

Saw VI – 7/10

Sedm – 9/10

Sin City – město hříchu – 8/10

Sirotčinec – 7/10

Sissi a Yetti – 8/10

Slib – 8/10

Sněženky a machři – 7/10

Sněženky a machři po 25 letech – 5/10

Stáhni mě do pekla – 8/10

Střípky vzpomínek – 5/10

Svatební cesta aneb Ještě ne Evžene – 8/10

Šílený rande – 6/10

T.M.A. – 4/10

Tajnosti – 8/10

Temný rytíř – 9/10

Terminator Salvation – 8/10

Texaský masakr motorovou pilou (1974) – 9/10

The Cottage – 6/10

The Evil Dead – 8/10

The Poughkeepsie Tapes – 7/10

Timecop 2 – 4/10

Tom a Jerry Film – 7/10

Traffic – nadvláda gangů – 7/10

Utopenec na útěku - 1/10

Válka nevěst – 6/10

Vášnivá Lola – 8/10

Velcí bratři – 9/10

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu… – 8/10

Vykoupení – 5/10

Vymítač ďábla 2: Kacíř – 3/10

Vzhůru do oblak – 9/10

Yes Man – 8/10

Zabij, nebo budeš zabit – 6/10

Zabijáci lesbických upírek – 6/10

Zack a Miri točí porno – 8/10

Záhada Blair Witch – 9/10

Záhada Blair Witch 2 – 4/10

Zastav a nepřežiješ 2 – 6/10

Zítra se bude tančit všude – 0/10

Zrcadla – 8/10

Ženy od hluboké řeky – 1/10

Filmů jsem viděl asi o trochu víc než hrál her, něco kolem 140 a to napříč všemi žánry a to od odpadu po téměř dokonalost. Sešlo se jich opravdu dost, uvidíme, kdo bude vítězit v závěrečném shrnutí. Ještě něco chcete dodat k filmům? Ano, odpověď znám, tak přejdeme už na ty méně náročné věci. Jo a chci rozhodně vidět příští rok aspoň jeden film denně a hlavně ono je s tím 1001 fakt, co dělat. Filmy navíc nevyhazuju a na pár z nich mám recenzi sepsanou.

- SERIALS

Se seriálama to bylo špatné, velice špatné. Úplně jsem všechny ty rozkoukané odložil na vedlejší kolej a navíc já takový seriálový maniak se stal seriálový… ignorant. Nemohl jsem si nechat ujít aspoň ten Prison Break, kterého jsme se „konečně“ zbavili. Aspoň, že se to nezkazilo tolik, jak by se mohlo předpokládat a když se na to dívám takhle po delší době, jsem rád, že už nevznikla další sezóna. Na Prison Break si tak uchovávám jen ty příjemné věci. Ještě se jistojistě k Prison Breaku vrátíme, když už jsem tu čtvrtou sezónu, tak hezky recenzentsky načali. Ale jo, stejská se mi. Bye, Scofielde!

A jako další seriál, který jsem si opravdu vychutnal byl Breaking Bad, dával jsem třeba i 4 díly za den, a tak jsem se dobelhal ke konci druhé sezóny závratnou rychlostí a už se těším na třetí. Akorát se netěším, jak budu muset pátrat v paměti po detailech. Pokud vám tenhleten seriál unikal, tak neváhejte se na něho podívat. Je vážně výborný. Skvělý nápad, jak učitel s bývalým žákem začnou vařit pervitin. Nechybí humor ani dost dramatické situace. A všechno je to dobře vybalancované. Černý kůň roku. Nebýt konce Prison Breaku, tenhle seriál by rozhodně tuhle kategorii Seriál Roku vyhrál.

Jako poslední jsem zhlédnul asi čtyři epizody seriálu Sons of Anarchy, který mě prostě zaujal svým popisem. Je to úplně něco jiného než předchozí dva a ještě mi nepřirostl úplně k srdci, ale dobrý seriál to je a v roce 2010 budu rozhodně pokračovat v dívání se. A to je… všechno. To jste si oddechli… ale vážně už jsem se snad žádnému seriálu nevěnoval.

- PORN

A teď taková kuriozitka k zasmání se, slíbil jsem vám to v line-upu? Slíbil! Tak tady to je, dobytčata. Radši to nečtěte ať se nezkazíte, no vy se nezkazíte, já nijak do detailů zabíhat nehodlám. Filmů už moc nestáhnu, protože to ani nemá cenu, když máme takovou bohatou free nadílku na webech jako je YouPorn, Pornorama, RedTube… Navíc se mi poštěstilo, že při volání přes Skype do Bulharska od mého starého známého mi byl doporučen jeden web, který byl zase doporučen od jednoho Američana a ten obsahuje víc než dost. Stejně je to pořád stejný. A když je nejhůř, mám tu zásobu několika filmů, ze kterých taky vzejde vítěz v silvestrovském postu. Pokud se chcete nějak inspirovat, tak na mém disku najdete tyto filmy: 2 Guys and a Girl, 2 Chicks Same Time Volume 1, 2 In The Chamber 2 (to je dvojek, co?), Barely Legal 26, 2 Young To Fall in Love 1+2, Barely Legal Cumming of Age, Barely 18 #39, Barely 18 #40, Barely Legal 18th Birthday 3, Barely Legal 1, Monella, Barely Legal Bachelor Party, Stoya Heat, Barely Legal 98, Substitute Teacher, Bible Black Complete, Da Vinci Load 1+2. Sorry, že jsem vám to nesrovnal podle abecedy, ale nechtělo se mi. No, co k tomu dodávat, vím, že tady byste rádi něco. Ty dvojkové filmy se tu vyskytují tolikrát, protože jsem začal v jednom fóru sbírat informace odshora… A Barely Legal to je jedna z takových mně velmi známých sérií, na kterou nedám dopustit. 98 mám dokonce v HD a to je teprve ono, ty divxy už nechci. Preskot už jedině v HD. Možná bych vám mohl prozradit vítěze kategorie Porno Roku, ale počkejte ještě těch pár minut. Jinak objevil jsem i nové zajímavé herečky a hlavně jsem zjistil, že se mi v těhle filmech objevuje hodněkrát Crissy Moon. Nej je bloncka ze začátku akce v 18th Birthday Party 3, nehodlám vyhledávat jméno. Zaujala i slečna z BL 18 #40 ze 17. minuty druhého cd (omg, to jsou kraviny) a Stoya je vážně zajímavá. Monella se ke mně dostala úplnou náhodou a s mojí oblíbenou hitovkou od Brasse to nemá nic společného, no možná jenom určité pasáže v příběhu. Bible Black holt, když už má člověk tu hru…, normální hentai. A to by vám stačilo, prostě ani nevím, proč jsem si to poručil zasunout do line-up. Jo a těšte se možná na jedno překvápko.

A ještě taková kuriozita patřící do tého oblasti a to – Virtua Girl. Tuhle věc si už pamatuju z mládí, kdy se vám holky svlékaly přímo na ploše a byly jako živé. Horší bylo, že se sekaly a že toho ani moc neukázali. No, my jsme se posunuli o pár let dopředu a teď tu máme Virtua Girl HD, kdy už to vypadá, tak jak má být. A je to opravdu povedený widgetek, bohužel hodně rozptyluje, takže mi to tady nemůže viset dlouho. Kór, když holčiny ukazují všechno a neobjímají se jenom spoře oděné s tyčí. Doporučuju zkusit, aspoň pět minut to pobaví. Jukněte na hlavní stránku, holek máte na výběr dost. Třeba jste si na to taky najednou vzpomněli.

- MUSIC

S hudbou je to asi nejsložitější a nejchudší, no nedá se to takhle napsat. Já toho naposlouchal opravdu hodně, ale psát o tom není vesměc co. Jsem šokován, že tak silně konvertuju k trance hudbě, protože ta zaplnila můj poslechový čas muziky asi ze 75%. Pak se mi těžko dostává můj mozek do stavu, kdy je ochoten přijmout a užít si nářez v podobě nějakého black metalu. Třeba zrovinka teď poslouchám výroční 300. epizodu TATW. Musím říct, že to je výborná epizoda, tracky vybrali na tohle kulaté výročí opravdu výborné. Ale asi si Above and Beyond nemůžou dovolit megalomanské pojetí jako Armin, kterému nedělá problém rozjet 72hodinový výplach. Musím se přiznat, že dodnes jsem nestihl poslechnout celou 400. epizodu. Jenom první část z Wuppertalu. Dojde ale na to. Sám sebe šokuju, že se mi trance hudba tak moc dostala do krve, dřív jsem to tolik nepociťoval, jenom se mi ten styl zkrátka líbil a teď? Teď už je to vážný vztah, přiznávám, že trance mám velice rád a už to není jenom poslouchaný žánr z mnoha. Rozhodně si nemyslete, že bych byl někdo, kdo trancem žije, nebyl jsem na žádné trance show a v pohodě bych se mohl hned na trance vykašlat. Ale proč? Na trance hudbě se mi líbí všechno, taková menší revoluce v taneční a elektronické hudbě. Líbí se mi jaký tento styl má náboj, melodičnost (kterou nikdo kromě mě v okolí neslyší a je to pro ně jen duc, duc, ale já vím o čem mluvím, trance je podle mě ten nejmelodičtější žánr – uplifting rulez), někdy mi to vykouzlí i mráz na zádech a skutečné nadšení, některé tracky si mě prostě dostaly. Hudba dokáže toho hodně, tak jako film,  je i hudba nabitá emocemi a nemohl bych bez ní žít. A trance asi je můj nejoblíbenější hudební žánr, otevřeně to poprvé přiznávám, i když… Long live to trance!

Takže rok 2009 byl ve znamení trance hudby a ta málem vystrčila z mých reproduktorů ostatní žánry. Nic to nemění na tom, že zůstanu univerzální, tedy, že si rád poslechnu klasiku, pak black metal, new age a skončím u trancu. Nejsem proti žádné hudbě a nemohl bych mít vyhraněný žánr. Hudba je umění a až na pár výjimek, si poslechnu vážně všechno. Ještě k trance muzice. Pokračuju v nastoleném trendu a poslouchám KAŽDOU epizodu ASOT, TATW, GDjB, Magic Island a Club Elite Sessions. Klidně bych rád posluchal i další show, ale to se nedá prostě stíhat, už teď mám za ten prosinec asi 30 epizod z výše zmiňovaných dosud neslyšených a nezapomínám ani na velkou událost v podobě ASOT 400. Víc už není, co dodávat. Možná by vás třeba zajímaly i ty nej věci, co se mi za ten rok nejvíc tady u trance žánru líbili. Řeknu vám to takhle, ty nejoblíbenější jsem nahodil do DES a ty další se tam objeví v budoucnu. Naposled mě doslova okouzlil Yin od Nickelsona (Solid Globe Remix), to si poslechněte, o tomhle trance je.

A co jinak? Samozřejmě, že taky něco. Začal jsem poslouchat, snad už někdy na přelomu roku 2008 a 2009, mou mp3 kolekci. Takže jste mohli v mém profilu na Last.fm vidět i takové šoky jako Eva a Vašek, Pavol Habera, Elán, africké bubny apod. Začal jsem i poslouchat soundtracky z filmů a her. Doporučuju skvělý výběr z franc. filmů jako Les Fugitifs od Vladimira Cosmy, z her pak určitě soundtracky z Devil May Cry 4 a Dragon Age: Origins. S black metalem je to těžké, ne, že bych vůbec nic neposlouchal. Ale vyhrabat z paměti ty názvy všech skupin, to nejde. Jednalo se o neznámé skupiny a o staré známé jako Dark Funeral, 1349, Carpathian Forest. To, co mě ale v téhle oblasti nejvíc potěšilo bylo nové album Dark Funeral a song My Funeral. Joo a najednou jsem si vzpomněl na grupu z Japonska – Sigh, jejich song Corpsecry – Angelfall je výborný. A taky jsem si začal doplňovat znalosti s ROOT. Pak jsem často poslouchal rádio Sky.fm – New Age. Z téhle oblasti vám poradím zkusit Christophera Frankeho. Taky vyšli noví Scooter – nic moc, až na zvyšující se oblibu u Ti Sento. A na závěr jsem nevynechal ani oblíbené Rush a dost hudebních experimentů. Tímto bych to uzavřel, víte toho až moc. Nakonec jsem přeci dokázal něco napsat.

- TI DRUZÍ

Taky vám tu chybí knihy, komixy a manga? To je tak, že za ten rok jsem se těmhle věcem nevěnoval vlastně vůbec a nebýt nucený aspoň překládat Biomegu a další věci, tak už ani nevím, co je oneshot. Slibuju, že všechno napravím, hlavně, co se týče mangy, na kterou jsem nezanevřel a děkuji i za vaše e-maily týkajcí se právě mangy! Za chvíli o nás uslyšíte. Mám tedy na mysli, že se hlavně nezapomenu věnovat překladu. Komixy tak maximálně ten Superomiks s Kačerem, to už je vážně katastrofa a knihy to už je zkáza, jenom tam pořád v tom nočním stolku leží potřetí rozečtený Kmotr, na druhou stranu jsem přečetl dost časopisů Level a Score a možná se sem dá i zařadit kodex z DAO xD.

- BACK TO BUSINESS

Na Kocogelu mě vážně není vidět, aspoň, že tam chodí MeGaBiTe a hází tam, co vytvoříme. Já už jsem na tom tak špatně, že už ani nevím, co všechno jsme společně přeložili. Vím, že jste o nás letos moc neslyšeli. Bohužel ale na to vážně nebyla chuť a čas, hlavně MeGaBiTe byl rád, že stihnul opravit to, co jsem málem nezkorektnul. Takže byste o nás nemuseli slyšet ani o ty Vánoce. Naštěstí jsem se ponasnažil, a tak pokračování Biomegy je na světě. Nechci vám v této oblasti nic slibovat, protože v tom navíc taky nejsem sám a nezáleží to jen na mně, i když z větší míry jsem to já, kdo na to kašle. I tak jste se, pokud mě paměť nešálí, dočkali pár oneshotů.

A hlavně jsme vám přinesli dostatek věcí od Niheie a práce na Biomeze sice pomalu, ale pokračují. Od Niheie máme pro vás ještě jedno překvapení a samozřejmě Nihei je zkrátka „náš“ a pokud vše půjde dobře, tak se o něj postaráme kompletně. Tedy dočkáte se i Blame! a ostatního, co nebylo přeloženo. Doufám, že nás Nihei také nepřestane zásobovat. Nihei není náš jediný projekt. Kromě toho věřím, že se jednou dočkáte i přeloženého DeathNote oneshotu, pokračování série Wanna Do It, a nezapomínáme ani na naši prvotinu – Treasure Chests! Tak nějak nečekaně jste se po dlouhém a útrpném čekání dočkali i druhého přeloženého díu, který jsem si výjimečně střihl s filletzzem.

Současně jsme si rezervovali i další věci, některé už jsou velice blízko dokončení – slibovaná Revolucionářka v odpoledních hodinách, Hotel, Goth, The Punisher meets Archie.

Ve hvězdách, ale do úvah spadá i možné pokračování Metal Gear Solid a další věci od IDW Publishing jako novinky v univerzu Silent Hill.

Pokud by nás snad zasáhnul blesk, tak máme pro vás i promyšlené věci jako manga Believers, Dead End, Heavens Prison…

Každopádně vás čeká i víc překvapení, oneshoty nejsou tak náročné a jsou od nás častěji vidět. I kdyby teda nevyšlo nic z toho, co jsem tu jmenoval, tak aspoň ta Biomega bude pokračovat. Byl bych rád, kdybychom vás mohli zahlcovat našimi přeloženými projekty jako dřív, ale zkrátka to nejde. Chtěli bychom hodně věcí. Aspoň já sám vám tady přísahám, že budu pokračovat v překládání, protože mě to hlavně baví. Dále máme domluvený i další takový větší projekt a prostě o nás uslyšíte a doufám, že rádi! Recenze na vše dosud dostupné taky někde ve hvězdách, ale vše přeložené najdete na MangaČesky a Kocogelu, kdo by to stále nevěděl. Nezapomínejte ani na velký dárek v podobě Niheiového balíčku válící se v jiné části ultramegapostu a držte nám palce.

A mně pomalu doznívá TATW a vypadá to, že se schyluje i ke konci této celkem vyčerpávající části. Dosáhli jsme hodnoty 11 000 slov. A to znamená jediné, že už nám zbývá jen JEDNA část a budeme to mít za sebou, věřte mi, že už se nikdy nechci do tohohle pouštět znovu… … ….. KONEC TŘETÍ ČÁSTI, není už co dodat .

CONNECTION LOST…
RECONNECT…
NO NEW DATA…
ENTER NEW BRAIN…
SAFE MODE ON

A je to zase tady, rok uplynul jako voda, možná ještě rychleji. Odhoďme na chvíli starosti a věnujme se veselým věcem, jsou přece Vánoce. (vážně se omlouvám, že se takhle opakuju, ale já jinak začít neuměl)

Určitě byste čekali od tohoto postu megapost, rozhodl jsem se ale letos to zase pojmout jinak a nic vám nenalhávat a proto si užijeme společně takový tradiční Vánoce, takže žádné plané sliby ve stylu extended apod. Rovněž vám nebudu nalhávat, že to mělo být úplně jinak, alespoň do konce roku ještě času dosti, tak to ještě možná stihnu. Víte určitě moc dobře, co mám na mysli – dokončení ultramegapostu. A samozřejmě nejen to, nechme všechno ještě zahalené rouškou tajemstvím. Zapamatujte si jednu věc a to now or never. Po Novém roce přichází nový Lordhell  a i když se od toho starého moc lišit nebude, snahu bude mít snad větší. Takže už brzy začínáme nanovo a to po všech stránkách.

Určitě jste si všimli, že se tu objevila po dvou měsících další část ultramegapostu. Rozhodně jí nepřehlédněte, protože stojí opravdu za to a hlavně v ní najdete věci, které by vás měli zajímat. Počítal jsem s tím, že mi rozhodně nevyjde to, co jsem chtěl. Škoda, že mi nevyšlo dokončení ultramegapostu, což jsem si myslel, že zvládnu. Bohužel, ale kdo by se tomu divil. Asi nikdo, no aspoň něco, všechno je lepší než nic a už jenom ta jedna dost náročná část stojí za to.

Myslím si, že vás určitě zajímá dost věcí, uklidním vás tím, že na opravdu všechny dostanete odpověď – postupně. Bude to stát za to, doufám, že se vám také líbí nový vzhled. Pokud vás zajímá proč k tomu došlo a nechcete čekat, podívejte se do stránky O webu. Alespoň zčásti dostanete odpověď.

Co dodat dál, určitě něco je. Už víte, jak rád trávím Vánoce, jako asi každý z vás – v klidu. A docela mě štve, že je to tady ještě rychleji než bych to čekal, protože týden navíc by se mi rozhodně ještě hodil. A věřte mi aspoň zčásti, že jsem se od soboty věnoval blogu a včera jsem možná mohl dotvořit další část ultramegapostu anebo vytvořit hlavní dar, který vidíte v tomto článku. Takže takto jsem se rozhodnul. Poněkud mi taky nevyšel včerejší den podle představ, protože jsem zaspal budíka z deseti ráno na půl druhou. Musel jsem rychle jednat, k tomu všemu jsem večer popil něco alkoholu a navštívil příbuzné a potom už jsem se nezmohl něco vypisovat. A to už nezmiňuju vůbec tu věc, že jsem žádné Vánoce mít nemusel, protože došlo tak nějak neplánovaně k jedný dost zarážející události, o tom později. Akorát, že to byl hezký příklad, jak ukázat, jak je snadné začít Vánoce nenávidět. Naštěstí to dopadlo asi nejlíp, jak mohlo.

No, až na tuhle výjimku trávit Vánoce u počítače nebudu, mám toho dost za celý ten rok. To jsou ale kraviny, co? Kvůli jednomu pitomýmu dni, který je téměř jako každý jiný. Venku máme hezkou bílou přikrývku, takže aspoň něco. Uteče to jako voda, deset hodin ráno, za chvíli půjdu na hřbitov, zabalím dárky, pojím štědrovečerní večeři a máme to za sebou. Však ony tu Vánoce budou brzy zase.

Dál už vás zatěžovat nehodlám, takže vám už jenom popřeju a nadělím to, co jsem vám slíbil. Doufám, že se nenajde nikdo z vás, kdo by si nepustil vánoční díl Rodiny Milevských, který jsem včera dělal celý den. Myslím, že se povedl na 100%. A nezapomínejte čeká vás toho opravdu hodně, představte si to jako tu tvořenou ultrabláznivinu.

Přeji vám, abyste si zbytek tohoto dne užili, tak jak to jen jde. A to hlavně v klidu a pohodě. Věřím, že naleznete pod stromečkem, co jste si přáli a že s rodinou, přátely, partnery prožijete ten nejbáječnější den v tomto roce. Doufám, že aspoň chvíli ten počítač necháte na pokoji a zbylé sváteční dny užijete ve zdraví a s radostí. To vám za celý web přeju nejen já, ale i Rodina Milevských.

A pojďme na to.

Samozřejmě nesmí chybět klasické věci jako jsou vánoční Tom a Jerry a nějaké ty dárky od nás na mangačesky. A do třetice nesmí chybět ani reupload mé hodně populární kompilace těch nejhezčích vánočních hitů nejen z Ameriky.

Nevím kdy na to příjde, ale sledujte MangaČesky

Santa Lordhell – Christmas In Hell

A teď už novinky.

Slíbené vánoční album s českými hity

http://rapidshare.com/files/323318123/Santa_Lordhell_-_V__noce_v_pekle_CZ.rar

A na závěr to nejdůležitější, které si prostě nemůžete nechat ujít!  To byste mě a Ježíška urazili . Příjde vám, že nemáte moc veselou náladu? Milevští vám dozajistá pomůžou a pokud jste třeba slyšeli jenom první díl, nebo vůbec, budete možná valit bulvy na jakou úroveň se Milevští posunuli. Takže vám představuji speciální vánoční díl, který je dokonce delší než 30 minut! A věřte mi, že stojí za to.

Konečně nahlédnete k Milevským ještě blíž a dozvíte se, jak tráví Vánoce. Rozhodně to ale neznamená, že by se kvůli tomu Milevští nějak přetvařovali, ba právě naopak! Ani tento den nezabrání, aby se chovali, tak jak se chovají a samozřejmě by to nebyli Milevští, kdyby se nestala i řada humorných situací. Nechybí prožití celého dne včetně návštěvy hřbitova, nákupu, shánění kapra, večeře a i se dozvíme, co nalezli pod vánočním stromkem. A nezapomeňte poslouchat až do konce!

http://www.edisk.cz/stahni/63121/milevsti_48.mp3_52.67MB.html

http://rapidshare.com/files/325240625/milevsti_48.mp3

A na ten úplný závěr nezapomínejte na ty hromady dárků z Ultramegapost Reprise a doufám, že se BUDETE SNAŽIT VYLUŠTIT i tu tajemnou hádanku . Takže zatím ahoj a Veselé Vánoce.

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST REPRISE

- XMAS EXTENDED

Lordhell vám toho moc nenadělil, ale slíbil, že Vánoce jsou EXTENDED. No po 11 měsících… rovnou to nechat na letošní Vánoce, co? Já si řekl ne! Nadělovat musím, už nejen kvůli tomuto planému slibu, ale tento ultramegapost je takový, jak to říct – never-to-be-forgotten, alespoň pro mě, a tak se tedy budou rozdávat dárky a hned! Nebojte, já si taky na ty dnešní Vánoce něco vymyslím . Navíc je co slavit, podívejte se na ty všemožná výročí, co máme a hlavně number 4! Začněme tajnými dary!

UNKNOWN SHADOWS
4 dárky, 4 velká překvapení, nezní to monumentálně? Počet 4 asi není monumentální, ale jukněme trošku do tajemných neznámých stínů. Vzhledem k tomu, že ať už jsem měl na tohle dost času, nedokázal jsem do současné doby dotvořit úplně vše. Tedy do doby, kdy sepisuju tento post, kterého se prostě musím zbavit, abych mohl… Překvapení! No, 4 dárky určitě dostanete! Rozhodně víc než 4 a de facto, vy už jste jich dost dostali. A velká překvapení také! Takže na tom dokonce vyděláte a těch opravdu „velkých překvapení“ se dočkáte! Třeba za deset let.

O čem to mluvím? Jo jasně,  v tomto ultramegapostu už jsem odhalil jednu nabušenou DES epizodu. Tenhle ultramegapost je taky takový jeden hezký dárek, včetně změny designu, updatů webových propriet a mohl bych pokračovat. S tím vesměs souvisí ty další ještě více tajemně znějící dvě slova – tedy velká překvapení. Jedno velké překvapení jsem odhalil v podobě videa, co vás čeká a mělo přijít jinačí dobu a tohle všechno, co tady vidíte a čtete je TO veliké překvapení. (rozumíte? Ne? Nevadí, však pochopíte) Takže jedno máme za sebou. A zbývající tři? Nechci se k nim vyjadřovat, proč? Přišli byste o moment překvapení a ty věci nejsou hotové xD.

Možná chcete trochu napovědět? To mi neublíží, ono pokud jste vážně pozorní čtenáři, tak jste už mohli jedno odhalit a druhé související s prvým (bereme jako jedno velké překvapení dvě věci) už dokonce je ve fázi, kdy i fakticky existuje, jedno vůbec ne a neznalým ani toho moc nepoví. Hm, asi jsem vám zase tak moc nenapověděl, co? Spíš tomuhle vůbec nerozumíte. To ale nevadí, není to důležitý, překulte se dál. XD

Další překvapení jsem zkusil už dávno a myslel jsem si, že to je takhle jednoduché, ale po pár chvílích, jsem přišel, že to je o hodně složitější a nejprve bude lepší se to trochu naučit, aplikovat to a pak s tím teprve vyrukovat. Jinak by si člověk akorát odplivl a řekl, že tohle zvládne každej, ale je to náročné v tom pokračovat. Stvořil jsem 3 věci, který možná asi tedy i uveřejním, i když jsem ještě v té době nevěděl jaké mám všechny možnosti, no dá se to posoudit třeba jako takové promo a tamto bude už považováno jako seriózní věc. Další wtf? Tak dál.

Pokračujeme s dalším překvapením, které nakonec vůbec nevznikne, tedy ano, já ho uveřejním + ono je i hotové. Ale vzhledem k tomu, že je na tento projekt uvaleno embargo, nebudu porušovat spoluautorova práva . S pravdou ven tentokrát, jedná se o projekt Na Šrot a já udělal tenkrát k Vánocům promo DVD, které jsem chtěl upnout i vám. I když ono není úplně moc vyladěné a hlavně bylo uvaleno embargo a vůbec uvidíme, jak to dopadne. Samotný projekt až se rozběhne bude mnohem zajímavější a na tohle promo se může i zapomenout a rovnou vyjde něco „ostrýho“ xD. Takže jsem se rozhodl tohle překvapení vypustit. A navíc možná… je tu ještě jedna větší věc, týkající se tohohle. Možná ještě tento rok…

Tyto tajnosti souvisí i s blogem samotným, však určitě jste zvědaví na nové koncepty postů, rubriky a další, další věci.

Dost tajností a těchto zjetých keců a pojďme na dary, které už nejsou nikterak tajné. Pozvěte tedy Santu dál a pak až uvidíte, co vám nadělil, ho nakopněte do… Ty dary sem hodím všechny tak nějak, některé už byly naplánované v době Vánoc a nové vznikly časem. Takže sem hodím všechno, ale na svědomí to má Santa i ty dary, které nejsou prostě „vánoční“. VV dary – (výroční, vánoční).

Jsem skrytý ve stínu, vzpomeň na léto roku důležitého, ve kterém přišli nezvaní a nečekaní vetřelci, které avšak nejsou zlými tvory. Pomysli na den a noc a rozhodni se, kdy je vidíš a kdy oni tebe. Nežli na chvíli opustili nás, jedno město navštívil jsem zas. Nesnášet ho, nebo mít rád. Nejtěžší věc, vetřelci se zase vrátili, několikrát. Otázkou zůstává NAJDEŠ MĚ?

1. DES

S touto epizodou už jste se mohli setkat v předchozí části ultramegapostu a samozřejmě ji najdete i v příslušné sekci, ale když je to tu všechno pohromadě, tak to máte i tady.

EPISODE: 4 (trance)
DATE: 13-09-2009
LENGTH: 01:46:55 | 40:35
QUALITY: 160 kbps
SIZE: 122 MB | 46,4 MB

PLAYLIST

01. Mat Zo – Lucky Strike (original mix)
02. 16 Bit Lolitas & Ohmna – Take It Or Leave It (Original Mix)
03. Veselin Tasev – Blue Light (Trance Culture 2009 Anthem)
04. Solar Factor – No Return (Original Mix)
05. DARK ENGINE SHOW THE FAVOURITE: Above & Beyond pres. Oceanlab – Lonely Girl (Gareth Emery Remix)
06. Anhken – Simplify (Original Mix)
07. Dj Shah & J.Marvin – Las Dalias (Original Mix)
08. Akira Yamaoka – Theme of Laura (Sadan dnb Mix)
09. Marc Marberg with Kyau And Albert – Grrreat (Original Mix)
10. The Blizzard feat. Gaate – Iselilja (Vocal Mix)
11. Three Drives – Greece 2000 (Sander Van Dien Remix)
12. Unknown Error – Shadows (Unicorn Remix)
13. Vast Vision and Ram – Sandwriting (Original Mix)
14. Waterspark – Lego (Dave Horne Remix)
15. TRACK OF THE MONTH: Haunted – Sun & Air (Original Mix)
16. Kamil Polner – Soul Cure (Alive Stone Remix)
17. Ram – Ramsterdam (Jorn van Deynhoven Remix)
18. Randy Katana – You & I (Original Mix)
19. Impulsive Drive – Higher State (Original Mix)
20. Darren Tate feat. Pippa Fulton – I Would Die For You (Jurgen Vries Remix)
21. Headstrong feat. Shelley Harland – Helpless (Mike Foyle Radio Edit)

Nezapomeň vybrat budoucí TRACK OF THE MONTH a sleduj novinky okolo show!

Možnost hlasování najdeš v sekci DES vždy u její nejnovější epizody!!!

DOWNLOAD & DOWNLOAD

2. DES

A další epizoda DES, vzpomínáte na tu obrovskou zjetou věc v době Vánoc 2007? Neverending Night… Nic? Tak klikněte SEM.

Pořád platí, že to můžete brát jako řetězovku! Takže se pochlubte se svými největšími hity! Jinak k věci, TORRENT je mimochodem stále funkční, no funkční, tedy stále existuje, i když nám Mininova… trošku, víte snad, co se děje a na tom druhym to neni, ale dá se to vyhledat… já už reuploadovat nebudu. Takže jediná možnost, jak si jmenované songy poslechnout je tohle. Nepočítám ani s tím, že sem hodím všechny songy do těch DESů, ale je to nejjednodušší práce s děláním další DES, takže někdy se to může objevit. Jde zkrátka o to, že songy z NN1 dávám do skoro 2hodinového bloku k poslechu. Takže si to můžete přeci jenom poslechnout, když ten torrent nejde. A začínáme s první částí, která je identická s prvními 24 songy, což je celkem slušná várka. Taky jsem vám slíbil, že budu u některých songů psát, proč je mám rád, nebo proč je něco přivedlo do onoho seznamu. Přeci jenom bych si tedy něco dovolil k těm, co fakt je co napsat něco… napsat. Charlie je jasnej, Saw si mě získal svým endingem a taky za to právě může tenhle pán, kterej dokázal dát dohromady tuhle „saw melody“, která díky tomu dokázala udělat z endingu některých Sawů udělat něco ještě víc, poklona. Mike Oldfield, Mike a jeho Crises. Tohle mi připomíná jedno hacknutí v mozku, kdy jsem si myslel, že jsem zamilovanej do jedný děvky (na plnou hubu), ještěže posluchám teď Charlieho. Zkrátka Crises s ní snad zůstane spojená nafurt, byla to náhoda, i když je to jen sekvence tohoto trošku delšího songu. Theme of Laura prostě miluju i se všemi remixy. Eye of the tiger – přece bez debat, ROCKY!!! Whale’s Voyage , to asi nikomu neřekne absolutně nic. Takže k věci, jedná se o hru, vážně o hru! Na Youtube jsem našel dokonce walkthrough. Připomíná mi to základku a kámoše. Kámoš tuto hru prohlásil za blbou a song za výborný. No, mně hra nešla spustit, takže nevím a walkthrough jsem zase tak dalece neštudoval a song nepovažuju za něco, z čeho bych vytekl, ale jsou s tím spojené hezké vzpomínky a ono to není zase tak hrozná písnička, nebo je? Při tomhle hitu jsme si hráli na zabijáky a poslouchali její úvodní 30sekundovku do zblbnutí. Škoda, že zjel, škoda, že JSME zjeli. Superjob jen tak náhodou zmíním, i když vlastně se s nim skoro nic neváže, ale připomíná mi to střední, kdy mě tahle melodie tak nějak zaujala, že jsem si doma sehnal celé album. Dál už nemám asi co říct, ale rozhodně to neznamená, že by byli ostatní songy nějak horší, nebo, že by s nimi nebylo něco spojeno. Dost keců a berte dokud je co.

EPISODE: 5 (nn)
DATE: 29-11-2009
LENGTH: 116:20
QUALITY: 160 kbps
SIZE: 133 MB

PLAYLIST

01. Hiroki Esashika – Kazane
02. 2Pac – G-Code (Feat. Scarface & Bun B)
03. Charlie Clouser – Don’t Forget The Rules
04. Mike Oldfield – Crises
05. Silent Hill – Le Tourment de Laura
06. Survivor – Eye Of The Tiger
07. 2002 – Secret Shores
08. Benediction – Deadfall
09. Antonio Vivaldi – Concerto in F major OP 10.,No.5 for flute strings and harpsichord. allegro ma non tanto
10. Dj Company & FM Factory – Mrazík
11. Queen – Keep yourself alive
12. Coven – White Witch Of Rose Hell
13. Whale’s Voyage – Whale’s Voyage
14. Paris Hilton – Stars Are Blind
15. Adagio – Children Of The Dead Lake
16. Kate Ryan – Alive
17. Yoshihisa Hirano and Hideki Taniuchi – Kira
18. Indy a Wich – Superjob
19. Genesis – Ripples
20. Andreas Vollenweider – Flight Feet And Root Hands
21. Dream Theater – Lifting Shadows Off A Dream
22. Breathe – How can I fall
23. Smash Mouth – Pacific Coast Party
24. Cannibal Corpse – Gallery of Suicide

Nezapomeň vybrat budoucí TRACK OF THE MONTH a sleduj novinky okolo show!

Možnost hlasování najdeš v sekci DES vždy u její nejnovější epizody!!!

DOWNLOAD

3. I HAVE NO MOUTH, AND I MUST SCREAM!

A teď jedna opravdová chuťovčička. Už jednou jsem dokonce tento adventurní skvost uploadoval, dokonce na žádost . Tentokrát k tomu dochází znovu a pro všechny a dostupnější formou, než-li předtím. Takže jděte do toho, jedná se o opravdu podařenou hru, kterou jsem dokonce i já dohrál a nejvíce mi připomínala oblíbený Dark Seed. IHNMAIMS je opravdu zážitek a ta hra dokonce má i něco zjetí, sice neosloví asi každýho, ale podle mě by ji každý správný hráč měl dohrát. Ten příběh, postavy, umístění… nikde jinde nenajdete. A navíc tahle hra už je horko těžko k sehnání.

UPOZORNĚNÍ: Hru bude opravdu těžké rozběhnout na vašich současných konfiguracích, počítejte s tím, že tahle hra je z roku 1995 a už s Win 98 byly problémy. Nejvíce vám doporučuju DosBox, který mi bez problémů IHNM… (hrozný název, co?) rozběhal a to i se zvuky! Které mi, mám takový pocit, ani tehdá při prvním dohrání před pár lety nešly. Jinak hra obsahuje české titulky, důrazně vám taky doporučuju si přečíst návod ve čtimě na disku. Je to kopie z už nevycházejícího časopisu Excalibur a jenom tohle číslo jsem si koupil a hlavně kvůli této hře, zkrátka ten popisek mi nedal spát. A i když jsem jako mladej očekával něco dost jiného, nevěděl jsem, že to je takový klenot, kterého si budu vážit až později.

Hra je ve formátu .iso, takže namountovat pomocí Alcoholu, Daemonu, PowerIso… a pak si s tím nějak pohrajte v DosBoxu, na tohle už návod psát nehodlám, pokud jste s dosem bývali kamarádi, nebude to problém. Ani já jsem neměl moc zkušenosti s dosem, ale her už jsem v DosBoxu několik rozběhal – mj. Stonekeep, Dark Seed 1 a samozřejmě IHNMAIMS. Navíc si ten postup nepamatuju, ale musí se to nějak povést rozběhat! A nekecejte mi, samotnému se mi to povedlo.

Doufám, že toto je pořádný dárek, který si prostě můžete i zahrát a možná i zažít jeden pěkný adventurní zážitek. Výjimečně je tento upload bez hesla! Kua, teď jste mě docela nas*ali, protože jsem nějak dostal chuť tuhle hru taky znova dohrát, protože už si ji fakt moc nepamatuju a taky dneska už to budu brát jinak, ale teď nemám čas… O Vánoce… snad. Ono s návodem to zase tolik nezabere.

„I Have No Mouth, and I Must Scream is an adventure game based upon Harlan Ellison’s short story of the same name. It is about an evil computer named AM that has destroyed all of humanity except for five people, who he has been keeping alive and torturing for the past 109 years. Each survivor has a fatal flaw in his or her character, and in an attempt to crush their spirits, AM has constructed a metaphorical adventure for each that preys upon their weaknesses. To succeed in the game, the player must make ethical choices to prove to the evil computer that humans are better than machines, because they have the ability to redeem themselves.

Co-designed by Ellison and published by Cyberdreams in 1995, the game was a work of interactive fiction with psychological and ethical themes. Woven into the fabric of the story were ethical dilemmas dealing with issues including insanity, selfishness, rape, racism, paranoia, and genocide.“

Více informací najdete na Wikipedii

DOWNLOAD
http://rapidshare.com/files/288655078/NOMOF1017.part1.rar
http://rapidshare.com/files/288682698/NOMOF1017.part2.rar
http://rapidshare.com/files/288701456/NOMOF1017.part3.rar

4. SEXY XMAS

A teď něco pro vás dobytkové, psala jsem to už několikrát a napíšu to znovu, v pornu mě neuvidíte! Ale aspoň vám možná příjdou k chuti nějaké ty moje fotky. V proměnlivé kvalitě po 63 kusech. A nezajímá mě, co s nima budete dělat , každopádně si je užijte. Vaše/naše/moje Natasha. (jedná se o reupload již smazaného dárku z 24.12.08 + nějaké fotky navíc)

DOWNLOAD

5. Zamilovaný Profesor
EDITION OCHUTNAT MIXES

A nyní jedna opravdu pure exkluzivní zjetina jenom pro tuto stránku, ale opravdová zjetina! Tomuhle se asi nebude smát nikdo…, nebo naopak. No, kdo ví. Je to už nějaký ten čas, kdy jsem tohle chtěl upnout – rok a něco. Vzniklo to v červenci 2008. Jedná se o můj oblíbený zjetý film Zamilovaný profesor, přesněji o druhý zjetější díl. A jak tohle vlastně z mého chorého mozku vyšlo? Nejlíp vám to řekne samotné README uvnitř packu, které házím i sem.

„Vítám vás u tohoto speciálního packu xD. Takže o co jde, Zamilovaný Profesor 2 (The Nutty Professor 2) patří mezi mé oblíbené komedie. Z filmu se mi líbilo několik scén díky parádnímu dabingu O.Kaisera. Jedna patří mezi mé nejoblíbenější a nemohl jsem slovo „ochutnat“ xDD dostat z hlavy, jak tohle mohlo někoho napadnout. Musel jsem si film najít a tuhle scénu si ripnout. Byl jsem nucen z toho něco udělat, tak jsem z této scény (která je součástí tohoto packu) udělal několik menších klipů a z nich složil tenhle sick song. (nekvalitní zjetina dělaná ve windows movie maker) Zde můžete vidět příklad, jak se může z několik slov udělat „song“ xD. Nemůžu, ale je to opravdu „sick“ a zkrátka se u toho třískám smíchy, samozřejmě, že s videem je to nejlepší. Ale tenhle pack vám nabídne všechno. Stačil mi Windows Movie Maker, Fraps a Ultra Video Splitter. Pomocí Audacity jsem udělal takové menší samplové hudební podbarvení a bylo no. Třeba se to někomu zalíbí . Mile mě překvapil komentář u videa z youtube, někomu se to vážně líbí!!! THX!“

Takže v tomhle packu najdete:
Originální scénu z CZ dabované verze filmu Zamilovaný Profesor 2
Zremixovaná scéna do „hudebního videoklipu“ a její Sicker verze
Bonus v podobě smyčky slova „ochutnat“
Ripnutá mp3 stopa z mixu Nechat Ochutnat a také její Sicker verze

No, dneska už mi to nepříjde tak vtipný jako před rokem a trochu nechápu, ale pokud to uvidíte poprvý, nebo pokud ten film znáte, tak možná… no prostě, je to zjetý a bastafidli. Opět jako všechno v tomto postu bez hesla. A vlastně ono mi to stejně příjde vtipný.

DOWNLOAD

6. NIHEI MEGAPACK-cz

A do šestice další dárek, vy jste museli být minulý rok opravdu hodní! Spíše letos . Připravte se na pořádnou lahůdku jako když si dáte lososa (mňam). Komu nic neříká Tsutomu Nihei na tomto blogu ať zvedne ruku. Máte štěstí, tady máte jeden opravdu velký balíček (400 a něco MB), který obsahuje téměř kompletní Niheiovu práci!!! A navíc kompletně v češtině! S MeGaBiTem jsme potili krev a tohle je výsledek našeho snažení. Zkrátka všechny naše přeložené věci od génia Niheie na jednom místě. Ano, všechno v češtině!!! U ArtBooků není třeba. Ano, dokonce tam najdete i ArtBooky. Jen vás chci upozornit, že tam nenajdete věci jako Blame!, Blame Academy! 1, nebo Noise. Z jednoho prostého důvodu – nepřekládali jsme je. Stejně tak, jsem se tam rozhodl nepřidat ani anglické scany a ani originály . I tak, ale si budete chrochtat a bude, co číst, protože už jsme toho přeložili dost.

Doufám, že se jednoho krásného dne dočkáte i pokračování tohoto packu, v co nejbližší době chceme dokončit Biomegu a pak se vrhnout na dopřekládání Niheioveho nejznámějšího díla Blame! A navíc vás čeká i další překvapení. My jsme s Niheiem ještě neskončili, stejně tak jako on neskončil. Ještě se máte opravdu na co těšit, ale zaměřte se na současnost. V češtině, uspořádaně a navíc bez hesla. Dost jsem s tím heslem váhal, ale jsou Vánoce! Stahujte a užívejte…

TENTO BALÍČEK OBSAHUJE

Abara (kompletní)
Biomega (volume 1 kompletní + první 2 shoty volume 2)
ArtBooky Blame! and so on & Bitch’s Life (Yasushi Nirasawa)
Oneshoty (Abba, Biomega Interlink, Blame Academy 2, Blame Academy 3, Blame!², Dead Heads, Digimortal, Halo: Breaking Quarantine, NSE: Inženýr síťové sféry, Sabrina, Suzumega, Zeb-Noid)
readme!!!.rtf
tsutomu_nihei.jpg

DOWNLOAD
http://rapidshare.com/files/314442124/NIHEI_MEGAPACK_cz.part1.rar
http://rapidshare.com/files/314466303/NIHEI_MEGAPACK_cz.part2.rar
http://rapidshare.com/files/314418325/NIHEI_MEGAPACK_cz.part3.rar

7. UNREAL UST (download link you can find HERE)

Ano, Unreal UST už jsem tu jednou zveřejnil, jenže link na uploaded.to už je dávno mrtvý a z torrentu to těžko taky asi vytáhnete. A jaktože mě nikdo neinformoval o do očí bijící chybě na coveru! Nevadí, jinak kvalita zůstává stejná, všechno zůstává stejné. Opět si pro tento dar zamiřte na Foreigners.

8. FALLOUT SOUNDTRACKS EXTRA PACK 2007 (download link you can find HERE) & FOREIGNERS INFO

Podobná situace jako s horním UNREAL UST a jak vidíte podle data, tento PACK už je dokonce 2 roky venku a já o tom nenapsal ani řádku. Respektive napsal, ale toho si taky někdo nemusel všimnout. Takže si to trochu rozebereme a povíme si vůbec něco obecně k těmto diskutabilním soundtrackům a jejich budoucnosti. V některým ze starších Lpodů, nebo přímo ve Zjetí Live, jsem utrousil, že se na Foreigners můžeme vys*at a věnovat se ostatním věcem. Což je k zamyšlení. Protože, když zamíříte na stránku Foreigners, zjistíte několik faktů, které mě i samotného zaráží.

Původní úmysl s uploadovanou herní hudbou původně vůbec nemusel vzniknout. Tehdy jsem si zkrátka na WordPressu založil stránku, která měla mít něco jako věci v Lordhell.cz, ale pouze v angličtině. Nakonec jsem tam jako jeden z prvních postů hodil „můj“ profláklý soundtrack ShadowMana, sorry Time. Pravdou je, že nakonec by měl i být Tim rád, protože ne všechno je na warezu zlé a špatné, dal jsem prostě jen možnost se dostat k těžko sehnatelnému soundtracku a tím vlastně udělat ShadowManovi velkou reklamu. Ano, uvedl jsem se zčásti jako autor songů (uvědomte si, že jsem jen mp3 špatně otagoval, není to kacířství) a tento fakt mě mrzí. Když jsem s tím začínal, bylo mi to jedno a hlavní záměr bylo zjištění, kdo všechno si soundtracky stáhne a taky taková menší reklama i pro mě. Nakonec mi to zase tak moc nevadí. ShadowMan tohle vůbec dost ovlivnil, našel jsem i skutečný OST a došlo i k repacku a to vám dám ještě další věc, nad kterou můžete dumat, ten poslední repack nebyl SKUTEČNĚ ten poslední. Nechci moc rozebírat problematiku nelegálnosti, ke které mám v tomto ohledu dost komentářů. Uploaduju věci, které se těžko seženou (až na výjimky jako je zrovna Fallout Pack, i když mám takový pocit, že v době releasu to taky nebylo moc lehké onen soundtrack najít a navíc v takovém hezkém balení). Každopádně nějaký repack už u Falloutu nechystám, ani v případě Fallout 3. Je každého věc jestli si to stáhne, nebo ne. Každopádně ať mě za to nikdo neobviňuje. Nikdy jsem neměl v úmyslu poškodit autory soundtracků, ale naopak jim udělat reklamu. Trošku divná reklama, ale vezměte si kolik warezu na netu je. Stejně by to časem zkompiloval někdo jiný, já se aspoň soustřeďuju, aby byly kompilace co nejkvalitnější. Bonus disc jako takový nikde nesehnete a nikdy by ani nezvniknul.

K věci, Fallout Soundtracks Extra Pack se tak nějak nečekaně hodně rychle dostal do světa a díky otagování jsem se dozvěděl, že v současnosti jenom ti, co mají nainstalované Last.fm naposlouchali celkem tento balíček 12 000x(rovněž berte v potaz ostatní soundtracky jako je ShadowMan, nebo Rodinu Milevských…) a vypisuje mi to 426 unikátních posluchačů. A to nemluvím o tom, že to rozhodně není všechno, hodně lidí nemá Last.fm vůbec a někoho to třeba nenačetlo do listeners. Škoda, že už neexistuje ta pravá Mininova, ale poslední údaj, který mám zaznamenaný je 6000 stáhnutí. Tento pack se zkrátka dostal do celého světa od posluchačů z nedalekého Polska až za hranice Kanady. Svůj zkompilovaný soundtrack jsem našel (bez mého svolení, ale výjimečně tohle toleruji) uploadlý na několika serverech dokonce i ve Vaultu Šílené brahmíny!, na kterou jsem i v readme odkazoval. Dále jsem tento pack našel ke stáhnutí dokonce i v Číně, zmiňovaném Polsku, Americe… Docela wow. Internet je velice mocný, nedokážu si představit vůbec tu stahovanost těch nejprofláklejších uploadů, které vám zobrazují všechny vyhledávače a jedná se navíc ještě o velmi populární věc. Navíc jsem celkem potěšen, že existuje opravdu hodně fandů fenoménu Fallout. V současné době dokonce ještě víc díky Falloutu 3 i když Fallout už není to, co býval a právě Fallout 3 udělal trošku jiný krok, ale to je na jinou debatu. Každopádně zajímavé, jak se vánoční dárek pro pár věrných čtenářů tahkle… Doufám, že to přispělo ke koupi originálních soundtracků (i když vím, že jsou těžko k sehnání, navíc Fallout Tactics soundtrack jsem snad nikde nenašel a bonus disc je holt bonus disc, ale i to není takový problém, část věcí z bonus discu se dá normálně volně stáhnout, já jenom doufám, že se ti dotyční nezlobili, ale že jsem jim jen přinesl reklamu).

Už jsem vám to psal, proč jsem otagoval věci od Morgana a Inon Zur tak, jak jsem je otagoval. Samozřejmě doporučuju si je otagovat tak, jak to má být. Důvody už jsem vypsal. Doufám, že se vám nabušený soundtrack balíček líbil/líbí. Dal jsem si s ním celkem práci, hlavně s kompletací bonus discu. K tomu ještě příjemné bonusy a přehled, pro fanoušky Falloutu jasná volba. => FOREIGNERS

9. DESTRUCTION DERBY 2 UST (download link you can find HERE)

Jak už uvádím v readme, přicházím s novou koncepcí těchto neoficiálních soundtracků. Tedy to znamená zvýšení bitrate na 320 kb/s a hlavně správné otagování. S DD2 jsem si dal opravdu záležet a snad jsem otagoval vše tak, jak má správně být. Tentokrát to tedy je pokračování závodní hry Destruction Derby, nutno dodat úspěšné pokračování. Protože DD byly opravdu netradiční závody a slavily úspěch hlavně na PS, ale setkali jsme se s DD i na počítačích. Jenže my tu jsme kvůli hudbě, tu má na starosti opravdu neznámé skupiny Jug a Tuscan, žánrově thrash metal. Příjemný poslech a hybaj na Foreigners.

10. ROLLCAGE UST (download link you can find HERE)

Ano, vím moc dobře, co jsem slíbil u neoficiálního soundtracku DD2, ale co čert nechtěl… Tentokrát vás holt trochu zklamu, hlavně tedy ty, co si potrpí na korektní tagy a na dokonalou práci. Na druhou stranu jsem učinil hodně úsilí, abych vyhledal ty správné autory, jenže u Rollcage zkrátka se mi to nepovedlo. S DD2 jsem měl taky velké problémy, ale po menších patálií jsem je všechny korektně natagoval. Je pravda, že jsem našel Rollcage OST a u nich jsem si poslechl ukázky písniček a dokonce jsou jako autoři uveřejňovány taková zvučná jména jako Fatboy Slim. Jenže songy, které obsahuje tento OST vůbec nejsou ty, které najdete na CD se hrou (aspoň u mého cd to tak není). A vzhledem k tomu, že se podíleli na soundtracku i jiní autoři, nemohl jsem uvést Fatboy Slim jako autory. A navíc onen OST je opravdu vzácné najít (nedohledával jsem absolutní detaily, takže to může být i nějaká kompilace se Stage 2 apod.).

Přese všechno my tu máme neoficiální soundtrak, který snad vezmete za vděk. Takže kvůli těmto věcem jsem se tedy opět uveřejnil jako autor a vymyslel jsem si jako např. u Fallout Extra Packu, nebo u ShadowMana názvy songů. Race 01 apod. se mi nechtělo uvádět, tak jsem dal průchod své fantazii. Jinak originální OST můžete dohledat na YouTube. Jinak kvalitativně se nic nezměnilo. Další info, tracklist a samotný download najdete tam, kam to patří, tedy na Foreigners, na které vás teď odkazuji. Enjoy. Zkrátka nechci jen tak zbytečně plýtvat místem (ROFLMAO).

Bonus – Santa Lordhell – Vánoce v Pekle CZ

Asi jste byli vážně hodní, ale stejně vám mám vzkázat, že to je jen polovina toho, co mělo přijít. Vím, že se Ježura přetrhl, ale tohle zkrátka nejde, protože by se tím zabil a to si myslím, že nechcete. Dárky máme za sebou a mně je z toho zle. Tedy z tohohle ne, ale uvědomte si, že je 20. prosince!!! A já jsem pořád na prostřední části ultramegapostu a to ještě ani ne v půlce tohoto postu. Vážně paráda, co? Vím, že to zase nevyjde podle mých představ, ale věřte mi, že se budu snažit aspoň ten ultramegapost dotáhnout do konce. A to ani moc nespím, předevčírem jsem spal 3 hodiny, včera 6 a dneska? Jsou dvě hodiny ráno a já se snažím udržet vzhůru pomocí kávy a poslechu toho best trance tracku za posledních pár měsíců.

Mějte na paměti, že tohle jsou dárky včetně jednoho exclusive odhalení za předchozí rok! Takže dostanete další, které mám naštěstí připravené, nebo aspoň vím co a jak. Doufám, že vám aspoň některý dárek udělal radost a věřte mi, že nadělovat budu i nadále. Dost zbytečný omáčky, jukněme do line-up, kua ten song je báječný xD, zkrátka úplně mě nutí tohle dělat s radostí, ne že bych to už s radostí nedělal. Hmm… Silvestrovský megapost, to bude ještě těžší než tohle, některé ale promyšlené kategorie nahodíme asi až letos.

Ještě jednou všechny upozorňuju, že se tento post týká roku 2008. Přece si nedovolíme vynechat tak důležitý příspěvek. Jeho koncepce ale ještě zůstane „stará“, s novou vyrukuju až letos, máte se na co těšit. Ale i tak rozhodně nemusíte být zklamaní.

- SILVESTROVSKÝ MEGAPOST

A jaký ten rok 2008 byl? Začneme tedy Silvestrem, který se výjimečně docela povedl, pokud chcete podrobnosti, tak si trochu osvěžte paměť, protože v tomto ultramegapost máte rozbor de facto celého prosince. Ať už vedu jakkoli maximálně stereotypní život, v roce 2008 se toho událo snad nejvíc v mém životě, což je opravdu pozoruhodné a to opravdu radikálně. I když fatální vlivy to mělo na mě až letos, v negativním slova smyslu. Rok 2008 se dá ale považovat za pozitivní, vesměs hodně pozitivní. Rozebereme to trošku netradičně a až pak začneme vyhlašovat dané kategorie.

LIFE

A jak jsem psal, že jsem toho hodně zažil, tak to taky je pravda. Zde bude těžké vyhlašovat kandidáty v některých kategoriích, protože vítězství aspoň v jedné kategorii není tak úplně jasné. To nejhlavnější na celém roku, tak jako snad u každého, je složení zkoušky z dospělosti. Maturita nakonec dopadla nad moje očekávání, i když strach z ní byl neopodstatněný, je to jenom takové nucené divadélko. S tím souvisí i další zážitek z tohoto roku – maturitní ples. Když už jsme u té školy, tak tu máte samozřejmě i přechod na vysokou školu (ajaj), vstup do nového prostředí, poznání nových, staronových lidí. Dočkal jsem se i jednoho většího dárku ve formě notebooku. Opravdu velké letní prázdniny jsem strávil ve větší části s blogem, to by mě snad ani ve snu nenapadlo, že budu převádět takové množství textu. Pak jsem se taky hezky vyzvracel z podoby a to jednou v srpnu ve stylu psycho dance from hell (kdo neví, viz youtube) a samozřejmě o Vánoce, kdy jsem se málem nedostal ani domů. K závěru roku jsem dokonce kvůli žloutence byl nucen pravidelně po 4 letech docházet k doktorovi! Možná to takhle nevyznělo jako rok plný zážitků, každopádně pro mě je to jasné.

BLOG

A rovněž i blog zažil největší proměny v dějinách. Asi je každému jasné na co narážím, ke konci září totiž slavnostně spatřilo světlo světa LORDHELL.CZ! A s tím souvisí i vznik Rodiny Milevských, bez kterých si snad ani nedokážu už představit život. Všechno nejlepší Rodinko, už je to něco přes rok. No a Rodinu Milevských předcházel Łpod, Dark Engine Show, myšlenka se Satanic Asylum. Snad jste nezapomněli ani na vypečený teplý apríl. A jak to bylo s příspěvky? Kupodivu jich bylo docela dost a to ještě musíte brát v potaz přesun postů na tuto stránku. Rok 2009 byl taky takový? xD Myslím si, že ani dvoumi takovýmito ultráči bychom se nepřiblížili k počtu slov z postů roku 2008. Rovněž jste se dočkali celkem dosti ultramegapostů, cyberpostů a überpostů. Prosincový se chlácholil i značkou největší v dějinách. Vím, že teď jsou všechny tyhle postíčky i dohromady spojené k smíchu, protože ultramegapost dosáhl svých historických možných hranic. Tohleto, co čtete nejde dohromady překonat, ha? Vy si myslíte, že ano? Tak se předveďte. Škoda, že to pro blog skončilo nejhůře a ke konci prosince jsem vlastně přestal blogovat úplně.

GAMES

S hrami to moc valné nebylo. Nenacházel jsem si na ně vůbec čas a spíš se asi věnoval filmům a seriálům. Snad něco vyhrabeme. Kromě tradičních hraní ShadowMana a Fallouta se mi podařilo pokořit i několik her, jmenovitě Broken Sword 3, Beyond Good and Evil a to je asi tak všechno. Dále jsem navštívil několik světů jako je Silent Hill 3, Planescape Torment, Sacred a i když jsem v nich strávil opravdu slušný počet hodin, nepodařilo se mi je dohrát. Do Planescape mi vlezlo převádění postů (já to snad nikdy nedohraju…), to mě asi mrzí nejvíc, protože Planescape je výborná hra a já už jsem měl dost nabušenou partu a rozhodně jsem se dostal přes půlku hry. Stejně i tak budu muset rozehrávat celou story znova. V Silent Hill 3 jsem se taky dostal do slušné poloviny hry, ale už nevím, co se vlastně stalo. Myslím si, že se něco stalo s compem a mně se smazaly savy. A Sacred je snad nedohratelné (pokud zkoumáte a zkoumáte). Avšak to nejpěknější z hlediska zážitků bylo rozhodně hraní s GiGim jako Lilith ve World of Warcraft.

MOVIES and SERIALS

Z filmů jsem toho viděl dost, ale vzpomenout si na všechno, to nejde, takže možná i opomenu nějakou hitovku. Věnoval jsem se dost i tzv. povinně četbovým filmům. Vezmu to hezky jmenovitě, alespoň to nejzásadnější, co byste si možná neměli nechat ujít ani vy. Rails and Ties, Saw 5 (jako každý rok), Pokání, Death Sentence, Pulp Fiction, Inside, Ruiny, Hranice smrti, Pulp Fiction, Hráči se smrtí, V Bruggách, Zlomené květiny, Spalovač mrtvol (sorry, že používám ze zvyku u jistých filmů jejich originální název)… A to by stačilo, chtěl bych se omluvit, že na všechny filmy neuvádím linky na ČSFD, tohle možná už by asi byl fakt extrém, jo jasně, asi mě to baví tohle psát, ale nepůjdu do extrému, že i každé odstavce budu psát jiným písmem. A zbývají nám seriály. Nemůžu opomenout samozřejmě seriálový klenot Prison Break, se kterým to bylo jako na kolotoči. Nejdřív absolutní znechucení ze třetí sezóny, ale pak se naštěstí vše v dobré obrátilo a teď už si ani na PB pomalu nevzpomenu. Každopádně o tom až za rok (pár hodin). Dále jsem objevil skvělé Sopranos, na které jsem si ale bohužel nenašel čas, jinak už po pár zhlédnutých dílů je mi jasné, že jsou Sopranos skvělým seriálem. Co ještě dodat? Jak jsem zanevřel na Lost, nebo jak jsem se začal dívat na Dr. House?

BOOKS

Ehm… trochu k smíchu. Jistě, že jsem se věnoval hlavně povinné školní četbě xDDD, kterou jsem zkrátka musel mít k maturitě zvládnutou. No, dobře, dost humoru. Na knížky jsem opravdu neměl čas a přečetl jsem jen jednu a to ještě průměrnou – Tábor smůly od Foglara, dokonce jsem na to i psal recenzi. Díky tomu má aspoň tato kategorie nějakého vítěze.

Ano, ještě tu máme další kategorie, ale ty nemůžeme do hloubky rozebírat, tak k nim přihodím jen pár slov. Pojďme tedy konečně oceňovat.

HRA ROKU 2008

1. BEYOND GOOD AND EVIL

Další místa:

2. Planescape Torment

3.  Silent Hill 3

Speciální herní ocenění

Broken Sword 3

Tak jsem se rozhodl, že přihodím ještě nějaká slůvka. Doufám, že berete v potaz, že hrou roku 2008 se může stát třeba hra z roku 2000, snad jsem to i někde psal. Nemůžu dát ocenění Crysis, když jsem jej nehrál. Jedná se o vyhlášení nejlepších her, které jsem v daném roce hrál. Beyond Good and Evil si to podle mě zaslouží. Je to velice příjemná a zábavná hra, které se bohužel nepodařilo prosadit. Vy neudělejte taky takovou chybu a hru si nepochybně zahrajte. Věřte mi, že budete mile překvapení.

SERIÁL ROKU 2008

1. SOPRANOS

Další místa:

2. Prison Break

3. Dr. House

Speciální seriálové ocenění

Dr. House

Prison Break zase na druhém místě? GiGi by se zhrozil, snad se dočká tento rok. Zkrátka a jasně, s Prison Breakem to bylo jako na kolotoči a už jenom kvůli tomu bych mu vítězství v této kategorii nedal. Stejně si už nahrabal v roce 2006. Sopranos zkrátka byly, když už nic, tak obrovským překvapením. A třetí místo a i speciální ocenění získává Dr. House. Pořád jsem tento seriál přehlížel, abych se vzápětí stal jeho fanouškem.

FILM ROKU 2008

1. PULP FICTION

Další místa:

2. Rails and Ties

3. Spalovač mrtvol

Speciální filmové ocenění

Zlomené květiny

Necháme to na těch třech místech, protože bych s tím měl snad ještě větší problémy. Velice složité rozhodování. Na Rails and Ties jsem málem zapomněl, při tom to byl zase ten jeden z několika filmů, který mě prostě dostal, i tak ale dosáhl na druhou příčku, protože Pulp Fiction je zkrátka kultovní film číslo 1 a já ho do té doby ostudně neznal. Třetí místo obsadil nejlepší český horor s fantastickým Rudolfem Hrušínským. Nemít tak silnou konkurenci, tak by snad i zvítězil. A speciální filmové ocenění může být pro někoho i šokem. Nezávislý film Zlomené květiny je zkrátka něco, co se nevidí každý den a ten film má prostě určitý feeling, na který vysokorozpočtové filmy nikdy nedosáhnou. Rozhodně se na tento film podívejte. Snad vás přesvědčí i to, že hlavní roli ztvárnil Bill Murray.

HUDBA ROKU 2008

1. DARK FUNERAL

Další místa:

2. A State of Trance – AvB

3. Magic Island – Roger Shah

Dost těžké, dost těžké. Zase se vám musím omluvit, že vyhlašuju jenom tři příčky a ještě bez objevu, jenže já zkrátka nevím, co bych na tyhle příčky dosadil. A rozhodně nehodlám kvůli tomu číst post po postu, nebo prozkoumávat Last.fm. Navíc se mi podlamujou kolena, bolej mě záda a je pět hodin ráno. Já vím, že to sem nepatří, ale mějte pochopení. Dark Funeral to vyhráli pro to, že mě tento rok několikrát podrželi. ASOT jsem prostě začal hodně a pravidelně poslouchat, s Magic Islandem je to podobný případ.

KNIHA ROKU 2008

Tábor smůly – Jiří Foglar

Já vím, že se prostě smějete, ale já nic jinýho zkrátka nečetl.

KOMIX ROKU 2008

Kačer Donald – Superkomiks

Jsem na tom bídně, co? XD Zase nehodlám se někde hrabat, mimo to jsem snad žádný komix ani nečetl a Kačer Donald si tohle nepochybně zaslouží. Pokud dobře vím, tak jsem skutečně přečetl dost Superkomiksů, a tak by nebylo spravedlivé je opomenout. Škoda, že Superkomiks už není.

MANGA ROKU 2008

Ai Yori Aoshi

Chtěl jsem sem hodit Abaru, jaký šok to byl, když jsem zjistil, že vyhrála vloni. Tak bídně, abych jí oceňoval znovu na tom nejsem, a tak si tentokrát Nihei cenu neodnese. Škoda… Musím zkrátka vybrat něco, co jsem fakt četl, bylo to dobré a byla to nějaká série, oneshoty se mi moc oceňovat nechce. A tak mě napadla jediná věc – Ai Yori Aoshi!

SPECIÁLNÍ KATEGORIE

BLOGGER ROKU 2008

filletzz

Blogy začali jít pomalu do s*aček. Mám takový pocit, že GiGi přestal existovat a vidíte předminulý rok tuhle kategorii vyhrál. I MeGaBiTe si myslím na tom nebyl tak jako dřív, každopádně druhé místo patří jemu, protože tu máme filletzze, který se konečně dočkal a je absolutním vítězem. Nejen, že se jako jeden z mála nerozhodl s blogováním navždy skoncovat, ale navíc společně se mnou skutečně přešel na vlastní doménu. Tleskám.

MUŽ ROKU 2008

Jarda

Tento rok pojmu tuto kategorii s humorem a dám ocenění Jardovi, kterého jsem od základky neviděl a díky vejšce jsme se zase dali dohromady a stali se dobří kamarádi. Bohužel to trvalo jenom pár měsíců a nasadil mi takovou ránu, že jsem na všechno zůstal sám a dneska už mi ani neodepíše. Díky němu jsem měl důvod chodit do školy a taky od jeho náhlého odchodu šlo všechno do s*aček. Thx.

ŽENA ROKU 2008

Natassia Malthe

Kdo jiný by mohl vyhrát tuto kategorii než ta, co ovlivnila nejen mé sexuální sny, ale i blog. Minule to byla Emily a tentokrát Natasha, je na ní něco kouzelného. Gratuluju ti. V reálu už nic nečekejte.

NEJLEPŠÍ ZÁŽITEK ROKU 2008

lordhell.cz

Bylo jich o něco víc než minulý rok a nemůžu prostě vynechat to s čím jsem strávil dva měsíce a dokázal si, že mě to stejně pořád baví. Po dlouhém působení jsem přešel z bloguje na svou doménu a tím jsem „začal“ brát blogování opravdu vážně a jsem z tohoto dítěte stále nadšený.

NEJVĚTŠÍ ZÁŽITEK ROKU 2008

Úspěšné zvládnutí maturity

Ten největší zážitek je avšak maturita, snad pochopitelně. Ať už se na to dívám z různých úhlů, jednalo se o zajímavou zkušenost. Jenže po pár měsíců si začnete uvědomovat, že to je vlastně jen stupidní divadlo, na kterém vlastně ani nesejde.

NEJHORŠÍ ZÁŽITEK ROKU 2008

Konec a přelom roku 2008

Už jsem to nebral tak tragicky, že jsem nedostal počítač (nebo možná za tu maturitu ano) ani tento rok, ale zase jsem dostal notebook. Tak aspoň něco. Skoro by to naznačovalo, že se nic fatálního nestane. Jenže přišel konec roku, s blogováním a i se mnou to šlo z kopce. A to to byla jenom předzvěst toho, co má teprve přijít. Začínal jsem si tak nějak ku*vit život.

ČEHO SE OBÁVÁM V ROCE 2009

Školy a ostatních životních událostí s tímto spojených

Letos tam naflákám rovnou všechno, protože příští rok očekávám ještě větší žumpu než v roce 2009. Minulý rok jsem měl taky obavy z toho, jak to bude dál, ale nebylo to opět tak tragické díky tomu, že to teprve všechno začínalo.

NA CO SE TĚŠÍM V ROCE 2009

Na nový počítač a dovolenou v Itálii

DEN V ROCE, KDY MI BYLO NEJVÍC BLBĚ

20.12.2008

Nebylo mi ani tak moc zle jako spíš, že jsem byl úplně mimo a poprvé v životě jsem málem nedošel domů. Na druhou stranu doma jsem jel do plnejch. A taky… vám se stává často, že byste se snažili otevírat vrata flashkou? Těsně o prsa to vyhrálo toto datum s návštěvou Luďka v srpnu, kdy jsem se taky pěkně ožral a doma jsem se probudil poprvé ve 4 ráno dokonce na podlaze v blitkách. Ten chlast, ten chlast… Snad nikdy nedojde k tomu, že bysme v týhle speciální kategorii neměli co vyhlašovat.

PÉČKO ROKU 2008

Barely 18 #39

Objevení Faye Valentine stálo za to. Rychle jsem si jí oblíbil hlavně díky tomu, že je podobná Shannon Lucio aka Trishanne z Prison Break. A tady jsem si jí užil poprvé. A nejen kvůli ní se mi tohle péčko líbilo asi nejvíce.

ESA (EXTRA SPECIAL AWARD)

VZNIK RODINY MILEVSKÝCH

Brzy se snad dočká Rodina Milevských pořádné živé vody a padesáti dílů. Kdo by to byl čekal, co se z tohohle pokusu stane. Rozhodně v tom chci pokračovat dál a věřte mi, že časem o této rodině budete vědět víc.

PŘEDSEVZETÍ

- dát se po všech stránkách dohromady
- zhubnout
- začít pořádně makat
- být víc sebevědomý
- nějak pořešit případnou letní brigádu XD
- denně posty a to všude, co víc si přát
- dosáhnout pravidelnosti 100 čtenářů denně
- dát hobby jménem spánek více do ústraní
- nezaobírat se primitivismem
- dojet všechny série a sledovat jen nové

Taky nesmysl psát předsevzetí na týden, ale když už jsem to měl v tom poznámkovém bloku.

A na závěr ještě vtip, kterému jsem se tenkrát jako mladší docela zasmál, a tak nějak mi zůstal v paměti.

Maminka říká dětem:“Děti, netahejte už dědečka za vousy. A vůbec, zavřete už tu rakev.“

Něco už je trochu mimo, co… Takže to nebudu korunovat tím, že vám budu přát to nejlepší v roce 2008, počkejte si ještě pár dní. No a já už asi nemám tedy více, co dodávat a silvestrovský megáč máme za sebou a už nás čeká jenom jedna věc a něco na finále. Už vás to trápit moc nebude a i tak věřím, že tohle zkousnete ze všech částí asi nejlíp.

- NEW PC

Tak jsem přišel o svůj milovaný počítač, který mi přinesl milý Santa Claus roku 2003. A ano vydržel mi celkem pět let. Bylo to těžké loučení? No, rozhodně, i když mě dost natrápil a navztekal, většinou všechno šlapalo tak, jak má. To já jsem spíš mu dával do těla, že jsem po něm chtěl spouštět náročné hry a dopřával mu jen 150 mb maximálně na disku pro sebe. Několikrát mi spadl a byl programem Spasitelem přeinstalován. Každopádně jsme spolu prožili dost veselých chvil a ve své době byl přeci jenom super, aspoň týden. Šokován grafikou Maxe Payne 2, hraním Mafie… To se nedá zapomenout. Navíc se na něm točila Rodina Milevských, převáděl blog na lordhell.cz a vůbec zažili jsme toho hrozně moc. V prosinci  08 ale došlo na konkurenci v podobě notebooku, to se mu moc nelíbilo a svou nevoli dával najevo tím, že se startoval ukrutně dlouhou dobu a navíc mi dělal neplechu při přehrávání filmů. Věděl ale, že se blíží jeho konec a netěšil se na to. Navíc ještě posloužil jako prostředník, neboť pomocí něj jsem objednal nového nástupce a ještě ho dával díky „jeho“ návodům dohromady. Jeho velikou nevýhodou bylo, že rychle zestárl a já záhy už nemohl hrát nové hry. A docházelo opět k tomu, že jsem postupně nemohl spustit dema, až jsem nemohl spustit i plné hry z časopisů. Notebook chudák zažil masáž pomocí náročného Bloodlines, který desktop nenáviděl, loadoval deset let a po pěti loadech padl. Notebook mi dovolil si trochu zahrát, ale velmi protestoval pomocí BSOD a nakázal mi na něj si spíše vychutnat ShadowMana anebo i San Andreas s nejnižším grafickým nastavením. San Andreas na notebooku avšak bylo perfektní a já si ho užil více než na počítači. Už jsem prožíval krizi a čekal jsem na vymodleného nástupce. Zase to vypadalo zle, ale nakonec se zadařilo. Na nic jsem nečekal a objednával aniž bych měl peníze už ve svých rukách.

Filletzz se postaral o vybrání komponentů a já o čin, 1.3. se objevila u AlfaComp další hutná objednávka, jeden den jsem se vyspal a druhý jsem otevřel dveře a byl tady, sice ještě neschopný provozu, ale byl tady. Konečně, víte, co to je, budu si moci skutečně zahrát GTA 4, Crysis, Tomb Raider Underworld. Nadšení bylo na vrcholu. Netrvalo dlouho a po přivítacím rituálu následovalo vykousávání krabice a vyndávání božských darů. Přijela pomoc a ihned se začalo skládat. Složeno bylo úspěšně, ale počítač se tento den již nehodlal spustit. Nevadí, do večera se ještě počká, i když to provádělo noční můry plné myšlenek, co se mohlo pokazit. Problém se nakonec vyřešil a PC nastartoval, jenže zlobila další věc a přicházela další noční můra. Ve čtvrtek odpoledne se konečně vyřešilo všechno a hlavně se podařilo nainstalovat Windowsy, ten propocený a promarněný čas, ale stálo to za to. Celá noc byla věnována instalování programů a dalších důležitých věcí. Navíc jsem musel trošku oprášit vyvržence, který začal opět protestovat, že se nevysvětlitelně sám restartovával, dokonce po přeinstalaci. Ale co, to ať si řeší někdo jiný (respektive otec). Spěchal jsem s tím a konečně jsem ho mohl odpojit, umýt stůl pro prince a jedeme naplno. Jenže pořád jsem neviděl to nejdůležitější, ty nové hry v pohybu. Zvyklý před tím na Tomb Raidera 2, kterého jsem dýchavičně hrál před koupí nahradilo něco, co mi vyrazilo dech, že jsem ani nechtěl jít večer se napít piva. Tomb Raider Underworld, řečeno mi bylo, že si můžu skutečně všechno nastavit naplno. Tomb Raider se spustil a já žasnul a nemohl jsem samotnou Laru ani ovládat, jak svižné to bylo a ta grafika. Následující den došlo na orgasmus z GTA4, a tak to pokračovalo dál a dál. Nadšení sice opadávalo a dnes už nejsem z toho tak odvařený jako tehdy v březnu. Ale pořád jsem nadšený, neboť pořád můžu hrát nové hry a navíc většinou na plné detaily. Brzo si zvyknete, brzo zvlčíte. Dřív jsem se divil, proč někdo dává do blbé myši 2 litry, ale začínám to pomalu chápat. I mně by vyhovoval ještě větší monitor, majestátnější reproduktory, myš od Razeru a vyleštěná klávesnice stejné značky. A v útrobách počítače? Stále výborné a zatím nemám důvod nějaké zásadní komponenty upgradovat, akorát jsem nebyl zrovna nadšený toho, že po koupi PC přišla další generace grafických karet. Technika stárne nejrychleji a již tento můj poklad má brzy rok za sebou. Ale pořád jsem spokojený a spíš bych chtěl novou myš, klávesnici. Až potom repráky, grafickou kartu… A možná, že by se mi hodil i další disk, vlastně asi nejvíce by se mi hodil, protože místo není a dřív, kdy jsem se divil, jak někdo může zaplnit 500 GB, tak teď mám problémy s místem u 1 TB. Konečně je tento PC opravdu můj a můžu si s ním dělat, co chci. Předchozí macík zůstal nedotčen i po uplynutí záruky se s ním nic nedělalo, i když se původně chtělo. Ale ne, v životě jsem se do jeho útrob nepodíval, a tak zůstával pořád jako nový. A to ho chtěli koupit za 3 000,–. Ještěže jsem si ho nechal. Mladší syn dostává sodu, často ho otvírám a čistím od prachu, to je velký nepřítel, stařeček měl tolik prachu, že to bylo až nemožný vyčistit. Navíc se princ dokonce už dočkal upgradu v podobě dalšího disku a to nemluvím, že jsem mu pěkně dal na frak s přepojováním SATA kabelů. Ano, není zlatý a bezproblémový, párkrát mi udělal neplechu, kterou jsem od něho nečekal. I když se to děje jen párkrát, moc se mi to nelíbí. V poslední době mi poprvé vyhodil BSOD a ihned po startu, po vyčištění od prachu už nezlobí. Podezřívám z toho ufony a zimu, většinou jede nonstop, ale v posledním měsíci se vypínal a to byl pro něho šok a začal zlobit. A navíc má skutečně zjetý BIOS a bootování se dá provést jen velkým šamanstvím. Ale co, jinak slouží věrně, s hrami problémy nemívá, přehrávání filmů také zvládá bez problémů a taky se konečně dočkal po kacířství s Windows XP Windows 7, což si i tak trochu donutil. No, podezřívám ho spíš z toho, že si to domluvili z operačním systémem, svině. Dostal adekvátní výprask s již zmiňovaném přepojováním SATA kabelů v kombinaci s nespočetnými restarty. To ho uklidnilo a přes Vánoce si doufám nic nedovolí, kór když jsem ho tak hezky umyl. Dobytka.

Co ještě více dodávat, komponentama už se nemá cenu moc chlubit, to už ani ve své době, pokud vás to přeci jenom zajímá, na Youtube jsem uveřejnil takové promo video a vypsané jsou rovněž na mém XFire profilu. možná, že stačilo jenom napsat jsem happy, mám novej počítač a po pěti letech jsem se dočkal, ale to by asi nebylo v mém případě normální. Pořád mám černé svědomí, že jsem toho napsal nějak málo a dumám, co jsem vlastně chtěl všechno napsat, nebo jsem možná vypsal všechno. Tak tady ještě v obrazech a zakončíme to. Vážně!

Do třetice všeho dobrého, tentokrát to snad platí, sice jsme na hranici kolem 8 000 slov, ale myslím si, že to je stravitelné, tak snad to dokážu dodělat do doby, co chci. Rychle pojďme na poslední dvě části.

CONNECTION LOST…
RECONNECT…
NO NEW DATA…
ENTER NEW BRAIN…
SAFE MODE ON

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 2/4

- DŮSLEDKY ZJETÍ

Tak jako jsem tehdá vymyslel slovo zjetí, jehož spoluvizionářem je i filletzz, se heslo posledních měsíců stalo – we’re gonna die anyway, chcete-li – stejně umřem. Nechci tento post začínat pesimisticky, jen chci něco osvětlit. Ba co více jsou to jenom blabóly do spletitých sítí internetu. Pojem zjetí je vážně pojem, který by se měl objevit v čítánkách, toto skvělé slovo vyznačuje vlastně hrozně moc věcí. Co naplat, že ho lidé moc neznají, chci říct, že teď, co žijeme je věk Zjetí, ne věk Satana, ale věk Zjetí. Hrozně moc toužím své vize a názory a osvětlení kolem fenoménu zjetí zapsat do knihy, jenže zkrátka se k tomu nedokážu dokopat, tak jako se nedokážu dokopat k hodně věcem. Při tom to chci osvětlit, chci to prozradit více lidem. Zjetí je všude kolem vás, vy jste také zjetí! A nebezpečně se zjetí vyskytuje ve všech vrstvách a dostává se i tam, kde byste ho ještě nečekali. Vždyť za chvíli se budou brát i ty incesty za normální běžnou věc. Však je mi to divné, že incesty teď řádí. Možná je to jen můj pocit, ale každopádně nikdo, kdo vidí aspoň trochu do hloubky, nemůže zjetí vyvrátit. Ale byli jsme u incestů, tak se k nim vraťme. Je mi divné, že se čím dál tím víc objevují na porno stránkách incesty a to ve veliké míře, dříve jsem na ně tolik nenarážel, tady nejde o to povídat si o incestech, stejně z většiny těchto videí mám pocit, že se jedná vždy o fake. Tady jde o to, že jich je nějak moc. Tím nechci ani náhodou naznačit, že projíždím pornostránky jak nadržený Marcel od Kolovratů. I když, jak se můžete pornu vyhnout na internetu. 80% tvoří na internetu porno, 19% warez – jde jenom o označení, nejde o pravá data, protože warez jistě porno dost dobře dohání, 1% je zbytek. Snažím se teď popřemýšlet, co je nyní fenoménem ve světě, vždycky se něco najde i když samozřejmě ne v okruhu všech obyvatel, jednou to byli pokémoni, pak Lunetic, Vyvolení a dlouhou dobu vládlo emo. Vždycky se najde něco, věk zjetí začal již dávno předávno, např. již když tu byli dinosauři – už tady se objevovalo zjetí, chcete příklady? Tak třeba, když masožravý dinosaur začal žrát salát, nebo když se zpářili dva pánové dinosauři – zjeli. Někteří je odsuzovali, některým to bylo jedno a někteří řešili, proč je tomu tak. I když dinosauři se se svou inteligencí na to většinou vybodli :-/, bohužel. I když panovalo zjetí již dávno předávno, zjetí v opravdu vrcholných formách se začalo objevovat teprve po roce 2000 – respektive začali to lidé (již ne dinosauři) skutečně pociťovat. Nechci nijak všelijak to rozebírat do detailů, to v knize zjetí, která jednou bude dílem světovým. Zjetí se přizpůsobuje nám anebo se my přizpůsobujeme zjetí? Odpověď je – my se přizpůsobujeme zjetí. Takže zpět k dinosaurům, přišly opice a z nich najednou jedna opice vypadala divně – zjela. Ano, byl to člověk. Opomnělo se zjetí mezi dinosaury, aby se zase brzy objevilo jinde ať už u opic, lidí, nebo filckách. A opět se pářilo a pářilo – pán opice s pánem opice. A jak se tak pářilo v průběhu dějin a měnil se přístup, došlo to k tomu, že už to dnes za zjetí není považováno. Ono vesměs toto je příklad, není to žádné odsuzování. Stejně tak je i viditelné, že se homosexualita stále považuje jako zjetí a ne u malého počtu lidí, ale pokud to vezmeme z obecnějšího hlediska, tak se to jako opravdové zjetí nepovažuje. Zkrátka dneska je homosexualita naprosto normální věc. Zjetí vysvětluje dost věcí a většině lidí dá odpověď i na nezodpověditelné otázky a není nic jednodušího než psychologicky diagnostikovat většinu lidí a i věcí za zjeté. Stejně tak jako je v rozporu považovat zjetí za přirozené. Zjetí vyvrací i existenci víry, respektive existenci křesťanství. Ať už člověk chtěl, nebo nechtěl, musely se objevit odchylky a různé druhy náboženství jako různé druhy koření (lol). Protože panuje zjetí, křesťané již nepovažují sex za zjetí a normální lidé už vůbec ne. Sex již není jen pro účel stvoření dítěte, ale pro potěšení.  Většina lidí stále zjetí opomíjí a nedává tomu zřetel, při tom by to osvětlilo jejich mysl a zároveň následující vývoj. Zjetí neskončí, bude pořád, ale bude zase polevovat. To je zkrátka vývoj zjetí – vrchol zjetí, úpadek zjetí, vrchol zjetí, úpadek zjetí. Opravdu se nedá všechno o zjetí popsat v jednom dlouhém textu, je vážně potřeba kniha, která je dobrá i pro to, že si to člověk může všechno pořádně rozmyslet a dá dohromady, těšte se na release! Zjetí tkví i v tom, že dnes člověka máloco překvapí. Poté, co jsem viděl věci jako strkání si chobotnic do p*dele atd. Už zkrátka nemůže jen tak něco překvapit a poté k věcem jako některé kultovní filmy jako třeba Kanibalové berete de facto jako normální, něco běžného. (ono to je) Špatný příklad určitě, ale jiný mě hned nenapadne. Horší je, že to půjde dál a dál a dopadne to jako s homosexuálními dinosaury. Hrozně moc věcí už je v dnešní době považována za normální a člověka to dělá laxního. Nejsem výjimka, i já jsem zjetý, ale zjetí má i více fází, jak už z mého blogu víte. Účelem těchto blábolů, které vám stejně nedávaly smysl a určitě řadu lidí i pobavila bylo, že zjetí je kolem nás a nenapadá mě žádné jiné slovo než zjetí, které by znamenalo tolik věcí. Ve slově zjetí je totiž všechno . A dám vám radu, která se vám bude hodit, když vám něco bude připadat divné, nebo nebudete chápat, tak si řekněte – zjel, zjelo, zjeli…

Tak hezký úvod, ještě bych chtěl dodat, že jsme s filletzzem probírali, že by to chtělo i web zjel, který by vlastně nahradilo psaní knihy, kdo ví, třeba jednou se zjel objeví. No a teď konečně k něčemu jinému a to k blogu, o tom to tady přece je. V postu, trefně nazvaným Zjetí jsem tak nějak prohlásil, že končím s blogováním. Samozřejmě, že mi určitě věřilo pár lidiček, i když musím říct, že řada lidí tomu i věřila po té neslavné dlouhé absenci. (kolikrát to tady bylo) Zjetí v tom hrálo roli samozřejmě. Už asi máte dost těchto nesmyslných výjevů a chcete srozumitelnost a věcnost. No, snažím se, ale nějak to nejde . Museli jste se jistě vzpouzet, protože s tak megalomanskými plány a rozjezdem najednou skončit, to je absurdní. I když už pro mě blogování zdaleka neznamená to, co dříve. Je to součást něčeho vyššího (nj, dám pokoj). Jak už sami vidíte, tak to konec nebyl, jinak byste tohle asi nečetli. Jde o to, že už mě dobře znáte a že se za tím něco skrývá, nějaký velký comeback jistě příjde. No v době, kdy píšu tento post ještě nevím o současnosti blogu, no mé plány jsem realizovat začal a nevím jestli to klaplo, to uvidíte sami, nebudu tuto obludnost (pokud bude) opravovat.

Vím, že přeci jenom se někdo na můj blog chodí podívat a jsem za to rád a i kvůli nim bych občas něco napsal, ono je v tom rozpor. Blog vlastně píšete pro sebe a zároveň chcete být trošku exhibicionistou. A hodně vlivů má na vaši blogovací aktivitu vliv. Bral jsem v potaz několik věcí a dlouho, dlouho přemýšlel nad webem. Přemýšlel jsem jestli to má vůbec cenu (má), proč to vlastně dělám a proč jsem teda za to vyhodil prachy, když na to kašlu. Filletzz bral v úvahu a možná, že už to realizuje zkrátka využití blogování pomocí Twittera apod. – Pohled na tyhle miniblogy se také postupem času mění a nejen u lidí, ale i u mě. Zkrátka twitter, menší info o bloggerovi a to je vše. Jenže pro někoho je to málo, tentokrát beru v potaz jen sebe. Mělo na to vliv i nedostatek času a takové menšího rozpolcení (vydíte, vyhýbám se slovu zjetí xD :X) uvnitř sobě, zkrátka jsem se naučil žít bez této dřívější jakoby „drogy“. Zjistil jsem, že i bez blogu ten čas plyne hrozně rychle a naopak, že je to i bez něj horší . Neuvěřitelné, vážně jsem přemýšlel nad hodně věcma a někdy jsem i byl překvapen, co z toho vyšlo. Nemluvím o tom, že jsem prozřel a najednou, že budu blogovat denně, když nebudu, to je jisté, že zkrátka toho nejsem schopen. Stejně tak nemluvím o tom, že se tu něco objeví a zase za pár měsíců tu bude něco podobného jako je tohle. Ale k jádru pudla, zkrátka blogovat budu ať už do twitteru, či měsíčně sem.

Tohle je vlastně vesměs zbytečné, znáte tohle všechno nazpaměť a ani nechci vědět, kdo a co si vyprofiloval z Lordhella z těhle všech keců co jsem za svůj blogovací život sem hodil. I já jsem někdy překvapen, to si nemyslete. Je to opravdu exhibicionismus . I když vlastně všechno je jedno – we’re gonna die anyway xD. Fakt tohle používám dost, filletzz moc dobře ví (který jako jeden z mála tohle bude číst, proto na něj s radostí pořád odkazuju xD).

Stejně tak víte, co vás bude čekat v téhle nesmyslné obludnosti, ze které si odnesete maximálně lehké pousmání, i když kdo ví, nic se nedá předvídat dopředu. Dá se říct, že je pro mě tento post nejtěžší pro začátek dalšího blogování. Prostě mně jde o to, že se takhle musím vypsat, jinak to prostě nejde, jinak by mě nebavilo blogovat. Nemůžu prostě najednou po měsíci absence začít třeba reckou Prison Breaku a nevracet se k minulosti v life (respektive můžu, ale není mi z toho dobře a to je nejdůležitější, mít z blogování sebeuspokojení, seberealizaci). Zároveň doufám, že se tohle uchová, protože se vážně těším jestli si někdy tohle za několik let přečtu. K blogu patří bláboly ze života, propagoval jsem to několikrát a nejde o to psát dlouhé posty, či nesmyslné věty.

Když měl přijít velký comeback (i když jsem s ním fakt počítal a mělo to být hezký, tak to zkrátka nevyšlo). Velký vliv má na to škola, která mě zkrátka solidně otravuje život, i když je pro mě na posledním místě, což vám můžu potvrdit, ale zkrátka mě to otravuje, no dozvíte se toho hodně. Jsem zvědav, kdo to bude číst. A kua co to furt píšu, další odbočka – víte, co se mi líbí? Že to pak kromě korekce, kdy moc nevnímám ani co jsem napsal, nemusím číst a tudíž nemusím přemýšlet a dělat si něco z těch všech blábolů. Já bych tak moc chtěl, aby tohle byl best blog ever, aby se vám tu líbilo, abyste to tady brali s nadsázkou, nebo s naprostou vážností. Jenže je to nevyzpytatelné.
Tak konečně k legu…

Po menší dohodě, hádejte s kým, jsem došel k tomu, že tedy, když ten comeback nevyšel, tak sem hodím aspoň tohle. Znamenalo to mnohem víc, jak už jsem napsal – tento obrázek v sobě skrývá víc významů než by se mohlo zdát.

Od lesa – proč lego? Lego, protože to byl další důvod ke zjetí, kvůli čemu jsem nemohl nějak dobře spát a vůbec nic dělat, i když pochybuju, že po legu by to bylo lepší. Jak víte miluju PC, PC je moje všechno a moc dobře vím, že ze mě dělá zjetou kreaturu. Na druhou stranu, co se týče zjetí, tak si myslím, že z tohohle ohledu má na vás PC vliv nejmenší, protože PC je spíš takový prostředník, zprostředkovatel zjetí. I když se to tak možná nezdá. A já bych se mohl samozřejmě bez PC obejít, no i když never say never. Vím, že to bude stejné i s PC za 400 tisíc. Jenže zkrátka trávím s tímto strojem všechen můj čas a jak už jsem to napsal. Kdybych tak věděl, jaký PC bude na mě mít vliv. Dá se říct, že zkrátka PC je něco neuvěřitelného (stejně kus plechu, plastů, všemožných kravin a co to dokáže zprostředovat, takový malý zázrak), skýtá tolik možností a díky internetu a i díky hrám a hodně věcem je to brána do jiných světů, dá se s tím tolik věcí. Je to něco nepopsatelného. Zkrátka je to krabička na zábavu s bonusy xD. A i když člověk potřebuje ke spokojenosti hodně věcí a i já toho vyžaduji hodně, tak k velké spokojenosti mi stačí vlastně počítač, který dohání aspoň trochu tuto dobu. Jde o hry… jde o víc. Protože, když se mě někdo zeptá co chci, tak jako první odvětím – nový PC (not anymore xD). A až potom jsou tu věci jako stát se miliardářem, mít doma sexbombu, fantomasův kufřík, nesmrtelnost, herní konzole a další a další věci. Ale tak nějak jako hlavní věc je právě ten PC. Holt pro mě to tak je, PC mě dá se říct i ovládá, jsem rád, že už se na to dívá člověk dnes jinak a že je PC vlastně všude a to i víckrát i má matka už mi neříká nic na to, že u toho sedím pořád.  Pořád jí to štve. I když moc dobře vím, že je lepší prožívat to, co je venku a nebýt s touhle bednou, ale zkrátka je to tak, nevím proč, ale je to tak a prostě já už se asi nezměním a co budu schopnej tak vím, že s touhle věcí budu co nejdýl. Je sice pravda, že mi to taky hází klacky pod nohy, možná díky tomuhle stroji se vyhýbám trochu přes míru světu venku, který je moc pěkný a dá se tam prožít mnoho věcí, ale zároveň je tam zlo a člověk toho míň zkazí u počítače než venku v realitě. I když samozřejmě styk s realitou venku je nevyhnutelný a za realitu se považuje všechno, co děláte mimo PC. A taky mu můžu děkovat za to, že nemám partnerku. Jenže už jsem asi tak zblblej, že si to vlastně neberu a jsem rád, tak jak to je, i když by to být tak nemělo a mohlo by všechno třeba vypadat jinak a taky bych byl pro většinu lidí menší zklamání. Ale zkrátka drží to nade mnou menší moc. Jsou to všechno kecy, jasně, ale zkrátka to se nedá jen tak napsat, natož pochopit. Jde o to, že zkrátka se cítím dobře u PC, výhodou je, že jsem si to připustil a že vim moc dobře, jak na tom jsem a fakt to zní děsivě, když si člověk představí, kdyby do jeho života nevstoupil počítač. Ono fakt nejsou všechno kecy, že nás stroje ovládnou. Vždyť už tomu vlastně tak docela i je . Jenže pak zase něco jiného, nejen PC nás ovládá, do našeho života zasahuje mnoho faktorů a ani si to nemusíme uvědomovat. No nic . Ale fakt jenom ta představa, třeba bych měl holku, vymetal diskotéky a neměl bych strije a děsivou váhu, ale třeba taky ne. Nikdo neví, ale prostě je to tak a tak a jsem takovej jakej jsem a co – we’re gonna die anyway. Někdy je docela dobré závidět těm lidem, které počítače nezajímají. Ale to je prostě takhle. Zase se dostávám jinak, hodně faktorů má na člověka vliv a i když je skoro každý člověk jedinečný svou individualitou nebo jak to popsat, tak i v tomhle se dá vidět společných prvků, že se dá na lidi tvářit jako na stádo, které k sobě nikdy nevezmou lidi, co vidí nějak jinak, nebo jsou pro ně přehnaně odlišní. Člověk sám ví, že do některé skupiny osob se nikdy nezačlení ať už z toho důvodu, že oni ho nepřijímají nebo on sám nechce. Dřív mi taky připadaly lidi, co jsou zahledění jen do knížek divní, ale dnes to beru jinak. Člověk vážně dospívá, svou životní cestu si bude hledat dál a dál, na většinu věcí přehodnotí svůj názor a taky je zajímavé i to, že čím víc člověk vidí pod povrch věcí, tak tím víc dostává nadhled, opět jsme u inteligence. Jenže to zase jindy. Někdy je holt realita krutá a děsivá, ale je to tak. A radši budu věřit realitě než lživým poselstvím o životě po smrti. Je sice realita a realita, ale každý člověk si musí rozhodnout čemu bude víc věřit. Já zkrátka mám svoje a nikdo mi to neodpáře, i když je to pro druhého špatně. Zároveň to neznamená, že když se dozvím víc, tak že nezměním názor a zároveň některé věci prostě ani změnit nejdou. Ono jsou to kecy, ale něco na tom je, dáte mi za pravdu? I když vedu pro někoho stereotypní život, který se může kdykoliv změnit, tak zároveň mám nějaký ten názor na věci, na které imho většina lidí nemá.

Nad tím jsme se zamýšleli i s filletzzem a to o hodně věcech. Možná jsou to jen subjektivní pocity, ale zkrátka závidím těm, kteří nepřemýšlí nad mnoha věcmi, ono vlastně primitivismus je nádherná věc, stejně tak jako být ve stádu, nebo zkrátka nemít vzdělání, nebo tak. Nebo zkrátka brát život bez přemýšlení, teď nvm jaké slovo mám použít. Dá se říct, že čím víc člověk ví, někdy to není vždycky dobře. Pořád si myslím, že život byl lepší dřív, když člověk zvládal své základní pudy a nic jinýho ho nezajímalo, bylo to ve všem mnohem lehčí. Lidi byly organizovaní, byly tu kmeny a jistá akceptovatelná a hlavně jednoduchá pravidla. Tady jde o to, jak byl člověk inteligentnější, jak se člověk vyvíjel, tím je to horší a zároveň není. Mozek je holt něco neuvěřitelnýho, stejně jako vývoj lidstva. Jsou tady lidi, kterým většina těchto věcí pro ostatní naprosto nesmyslná a zbytečná, nedá spát a musí pořád něco v hlavě řešit. Ale takhle to nějak je, zkrátka nedá se najednou na všechny tyhle kraviny vybodnout. Pak se divte, že to spěje ke zkáze lidstva. Ono vždycky se najde nad něčím kousek pravdy. A lepší je možná nad tím nepřemýšlet, ale když to nejde? Když se takhle někdy zamyslím, zjistím jak je vlastně všechno primitivní, že složité věci vlastně vůbec nejsou složité, že vlastně se dá většina věcí osvětlit, proč to nejde apod. S něčím se dá sice něco dělat, ale někdy je člověk bezradný. Kdyby šlo všechno podle plánu, taky by to nebylo dobře. Holt rozpor ve všem, chce to nějakou rovnováhu a nezbláznit se. A říkám, že je vážně nejlepší věřit sám sobě, vy sami moc dobře víte, jak se pro vás věci mají. Někdy si připadám vážně mimo realitu. Líbí se mi ale věci i řešit, nebo rozebírat některé lidi ze všech hledisek, je to docela zábava.
Kam jsme se to dostali proboha? Ne proboha ne, ale nvm co jinýho, no nic. Zkrátka omlouvám se za to .
Takže tohle PC, na kterém tohle ještě sepisuju, mám už 5 let. Lol, vážně pět let. Už jsem vám to napsal a taky víte, že jsem čekal moc dlouho a nikdy to neklaplo, kdo ví jestli tohle klapne, ale vypadá to zatím, že tohle asi fakt klapne, protože zkrátka nvm proč by nemělo. Konečně se dočkám a dostanu nového miláčka (ještě podle toho, jak si to sestavím – ouch). A to už za pár dní, i když je to opravdu nesmyslné, tak zkrátka se na to těšim jak malej, i když to bude stejný, flákat budu stejně všechno i dál. Jenže už aby to tady bylo, protože to má taky vliv na to, že to mám pořád v hlavě a aspoň až to bude, tak si trošku odlehčím a zaměřím se na věci důležitější a na mozkovou činnost náročnější. Jde o to, že to mám pořád v palici a holt zkrátka má to vliv na něco.
Čas teď plyne neuvěřitelně, před chvílí byly Vánoce a oni jsou za pár měsíců zase. Je mi 20 let a je mi z toho všeho hrozně zle, zkrátka nechci, aby se věci změnily a zároveň chci . (zjel) Je to hrozný a štve mě tohle všechno moc a teď mám ještě takový těžký zjetí jako tehdá puberta. Nevím, jak to nazvat je to zjetí a nějaký číslo. Zkrátka nějak tak žiju bez smyslu a baví mě jenom pár věcí a do všeho se těžce nutím. Ona ta vejška taky na mě už měla vliv. Dělám  totální ho*no, i když účelem vlastně bylo se dát nějak do pořádku. Hrozně marním čas a zároveň to tak nechci, protože chci dělat spoustu věcí. + Zkrátka čas běží a běží, za chvíli budu mít jiný povinnosti a už určitě nikdy nestihnu na co jsem měl čas v těhle letech a když už, tak určitě ne všechno. Na druhou stranu je mi všechno totálně jedno. Je to fakt těžký období a nezáviďte mi ho. Chci ten čas zabít jinak a zároveň je mi to jedno a už nvm jak to jinak říct, respektive napsat. Štve mě hrozně moc věcí, někdy bych si nejradši hlavu omlátil o zeď. Jsem nas*anej sám na sebe atd. Pak se zase uklidním, je to teď jako na houpačce. Už chci, aby to období skončilo, to mi věřte. Ale to není jenom vliv vejšky, je to zkrátka… něco.
S novym PC to bude ještě horší, možná je to taky tím jak to teď je a že příležitost dělá zloděje, až budu mít nějakou tu velkou zodpovědnost, tak to bude zcela jinak, i když možná někomu se možná můžu zdát, že jsem taky nějaká kreatura ze stáda. Nejhorší je, že se mi to tak líbí. A jsem taky hrozně moc línej, na PC ne, tady udělám i tak dost práce (pomíjíme blogování), ale v reálu. Teď Mirko Hýl – „člověk je od přírody línej.“ Když se to tak vezme a měl bych psát today bez odchylek, tak by to vypadalo tak, že ve 12 vstanu a pak jsem 12 hodin u PC a pak si jdu opět lehnout… Dobře jdeme do hloubky – mezi tím jím, dělám nesmysly, čumim do zdi, občas jdu na klozet xD. A vyhovuje mi to… Si pořád říkám, že si musím stanovit nějakej ten plán a aspoň se trochu podle něho řídit. Se školou to bude ještě lepší koření. Jsou tu teda věci, které dělají určité dny zvláštní. A když je všechno stereotypní, tak se dost věcí i mění a dost věcí se i událo, je to divný, ale je to tak.I když je to pořád stejný, tak vidíte, že jsem zjel – neopomenu ani bonusy, co chystám v podobě takových větších zjetin.
Týden se teď obzvláštňuje a kdyby to bylo pořád stejný a to nebude, protože se sebou začnu něco dělat, tak by to vypadalo takhle bez zacházení do hloubky. Tak pondělí 12 & 12 ( podívejte se na začátek odstavce, myslím tím tedy jak trávím den, že se jako nic dít nemusí, to se potom nabourá podle novýho PC a jak se dokopu do školy). Úterý taky 12 & 12, středa rovněž. Čtvrtek – chodím na jídlo k dědovi a opravdu budu chodit pravidelně ráno na matiku (předchozí dny nepovažuju za nutné, tedy nevadí, když nebudu ve škole, více jinde, samozřejmě, že bych měl chodit skoro na všechno, kdybych chtěl mít pro sebe všechno dobrý). Pátek – vypadá to, že nějaký čas budu chodit tento den večer do hospody . Jn, krutá rána do stereotypu započalo zjíždění v hospodě. Horší je, že se mi to zalíbilo, taky se dozvíte s kým… A aspoň se naučim pořádně pít pivo, zatím teda 2x jsem byl a špatně mi zatím nebylo, holt se to nemíchalo zatím s paňákama a kdyby se počet piv mohl zvyšovat, odjede se. Vesměs je to vždycky na pět hodin. Myslel jsem si, že to stačí jednou, ale tentokrát už jen tak pozvání neodmítnu, holt taky když to je s lidma, s kterejma je si co říct… Sobota a neděle 12 & 12. Pěkné.
Tím jsem vám taky naznačil, že to lego znamená, rozpor v osobnosti, nesouhlas se světem, těšení se na nové PC, vzpomínka na mládí a určitě by se toho ještě hodně nešlo. Jenže pořád to nedalo tu hlavní odpověď proč lego. Inu to jsem po letech zjetí se vrátil na Xfire a ihned pokec s filletzzem, kterému jsem se samozřejmě zmínil o compu, jehož pomoc je samozřejmě neocenitelná. No a ten mi po odmítnutí jednoho výběru od společnosti Want řekl, že je lepší vybrat komponenty a sestavit. Dlouho jsem neváhal a dal mu za pravdu, pravdu má vždycky . A teda řekl jsem si, že dám na zkušenějšího a tedy že si komponenty objednám. Svým zkušeným očkem vybral komponenty a já s velkým strachem ze sestavování jsem se optal, co s tím budu dělat. Odvětil, že je to jako lego. A proto tedy LEGO. No, mám od té doby z toho nervy, lepší by to bylo sestavený a v klidu, na druhou stranu takhle to bude výkonnější, levnější a bude to víc moje . Pozitiva nad negativa, i když už dopředu vím, že se u toho pěkně zapotím, protože řeknete lamácká záležitost. Jenže Lordhell neni jako každej D. Tak doufám, že to dobře dopadne/dopadlo a já to sestavil… pokud k tomu došlo. A děkuju filletzzovi za ochotu a pomoc. (kéž bych věděl, jak to dopadlo . Takže to by bylo k úvodu, který dost ulehčil ať se to nemusí tak jevit, jak mému egu tak i dalšímu textu…

Hehehe, to jste asi nečekali. Ano další takový úvod, který se od předchozí části ultramegapostu moc neliší. Jde o to, že jsem tohle psal v době, kdy jsem ještě neměl nový PC, což snad je z textu zřejmé. Nechtěl jsem vás o něj připravit a to z několika důvodů – dinosauři a moje zjeté věci jsou nezapomenutelné, je to napsané trochu jinak a je tam pár zajímavých věcí. Doufám, že jste se i u těch věcech z „pravěku“ dostatečně pobavili. A teď ještě pro upřesnění, co se týče toho, jak jsem psal, že mě ovládá PC a že furt u toho sedím, ne že by to nebyla pravda, ale rozhodně už mi není 12 a ono vlastně zase tak moc času u PC netrávím a hlavně ho trávím úplně jinak než hraním apod. A ještě jedna poznámka, která platí všeobecně pro celý tento 20 000 xD slovní kolos, je pochopitelné, že se tu objeví hafo chyb a já rozhodně nezvládám tyhle romány číst několikrát a proto se omlouvám za všechno, co je zle napsané, nedává smysl apod.

Jak víte miluju PC, PC je moje všechno a moc dobře vím, že ze mě dělá zjetou kreaturu. Zpátky k tomuhle, je to poněkud trapně napsané a rozhodně s tím až tolik nesouhlasím. Chápejte mou situaci, kdy jsem se vážně jako malej na současný PC hrozně těšil a proto jsem měl v hlavě vesměs jenom počítač. Z téhle éry už jsem dávno vystřízlivěl. PC rozhodně není moje všechno a rozhodně by mi nedělalo infarktový problém se ho nadobro zbavit. I když jsem pořád z nového počítače nadšenej a věnuju mu pořád nejvíc času, tak jím nežiju. Rád trávím čas někde jinde (v posteli a žrádlem hlavně). K velké spokojenosti už mi nestačí jen počítač, zjistil jsem, že mít nový počítač není nakonec něco, co bych vážně musel mít. Kdybych byl malej, tak bych z toho jistě s*al mnohem více a to počáteční s*aní ve skutečnosti ani netrvalo zase tak dlouho a hry, které jsem si dřív nemohl zahrát ani teď nehraju i když můžu. To je na jiné téma, PC hry mě pořád neuvěřitelně baví, ale ne tak moc jako dřív, kolikrát se vážně radši podívám na dobrý film. Ale rozhodně na hry jako takové jsem nezanevřel. Na druhou stranu, bych se možná bez nového PC tak úplně neobešel a byl to přínos pro celou rodinu. Protože se s tím dá konečně dělat věci, které dřív nešly, hlavně díky HDD . Je to rozpor v tom, že PC mám rád, ale někdy ho mám dost. Nechci se této záliby vzdát, ale zároveň bych si radši někoho našel a po p*deli. Jenže sám sebe a mě někam dokopat, to je na dlouhý lokte. Dost, dost, u PC se ještě zastavíme.

Už jsem v tom totálně zamotanej a rozbolela mě hlava jako prase a myslím si, že vás už bolí taky . To je jedno jestli to nedává smysl, nechám to tak, číst a řešit už to nebudu, posuňme se o krůček dál a ještě vás chci připravit na to, že tohle asi bude největší část ze všech částí, protože pojednává o životě.

– SCHOOL

Nu dobrá, konečně se někam hneme v tomhle bordelu. Řada lidí ví až moc dobře, jak mi to jde ve škole . A pokud ne, tak se to dozvíte. Vejška je zajímavá věc… Zřejmě na ní nemám, nebo prostě mám, ale ono se to tak zes*alo a já si to tak znepříjemnil, že bych se měl na místě zfackovat jako delfín. Škola nás provází slušnou řádku let, respektive celý život – ne nadarmo se říká škola života, ale pak tu máme i výchovné instituce. Začalo to mateřskou školou, kde jsem akorát vzteky musel strávit svůj v té době i tak bezcenný čas hraním si s harantama, které zajímalo akorát jak si postavit bábovku, sledoval jsem Kuřátka a žral jsem furt chleby s rybí pomazánkou, už v tý době jsem nepatřil do mainstreamu. Protože jsem rozhodně jako ostatní tam nikdy nespal (jak se tomu herdek říká… jesle? D Já nvm omg) a jednou jsem vzal útokem celou školku a jako gladiátor jsem odolával podmanění tohoto univerza. Ale to jsem byl malej, vstup na základní školu nebyl o moc veselejší, hned první den mě málem zmlátil jeden ze starších ročníků, ani už nvm proč, myslím si, že se nějak posmíval prvňáčkům a já byl jeden z těch, co si to nenechali líbit (wow co?). Ale rozhodně to byly dobrý časy (včetně řady výjimek, kdy jsem se dostal do křížku s několika hovadama apod., ale to snad zažil každej), taky co dělat doma a rozhodně bych třeba nenabral tolik inteligence xD, i když to asi ne, ta přirozená ING je se mnou od narození a tamto jako počítání, čtení a jiný důležitý věci je takový bonusek. Vidíte a to vesměs pořád stačí, z toho si něco odnesete, ale ze střední jsem si odnesl akorát jedno velký z mísy. Základka utekla jako voda a člověk měl, i když se mu to tak nejevilo, nejvíce času. 15 let a od svobody daleko, svoboda nebude nikdy. Přechod na střední školu, hrůza a hrůza. Kolektiv na nic, s nikým si pomalu nemáte co říct a když už, tak toho zneužije. I tak bych se tam vrátil přese všechny s*ačky. Maturita – taky zbytečná věc, rozhodně z toho nemějte strach, je to jenom takový debilní divadlo, který si někdo vymyslel. Maturita je ale takový zlom, už si musíte říkat dospělý. Přichází další věc – buď práce anebo tak, jak je to v současnosti moderní a žádáne – jít na vejšku. Ono na vejšku se hlásil snad každej. Tak co, volbu vlastně ani nemáte, když jste líný, zvrhlý prase, který nechce dělat a vejška by mohla být relativní dobrá možnost pokračovat v línání. No, rozhodně to není procházka růžovou zahradou a někdy bych možná snad i šel radši 1000x do tý práce, ale zase máte svázaný ruce, že už je v tom hozenejch 40 tisíc a vy prostě pokračujete na popud dál…. o tom dál.

Mateřská, základní a střední se de facto od sebe zase tolik neliší, je to vesměs to samý. Vejška už je větší rozdíl a to v tom, že za prvý si to/je vám to dobrovolně platíte/placeno (samozřejmě, že jsou i soukromý střední školy a státní vejšky, ale já mluvím o svém případu). Za druhý tam nemusíte chodit (hahaha xDDD), za třetí jsou tu otravné zkoušky, které jsou rozhodně několikrát horší jak maturita. Za čtvrté jedete většinu času na vlastní pěst, za pátý je to opravdu těžký, když se neučíte, nebo tím netrávíte 12 hodin denně a za poslední můžete při tom pracovat.

Na základce jsem byl považován aspoň určitou sortou lidí za šprta, i když já jsem sám moc dobře věděl, že tomu tak není a že od pravých šprtů tam jsem měl fakt daleko. Nechci se chlubit, ale byl jsem vážně po celou základku nejlepší ze třídy (z kluků, s holkama čtvrtej ). Mohl bych tu odbočit a zmínit se o ženách z tohohle období, ale mám takový pocit, že už jsem to v jednom postu psal, takže zbytečnost. Ono dneska na základce může být nejlepší ze třídy, kdo chce, co je vlastně na základce těžkýho, pokud na to teda fakt úplně nese*ete, to já jsem samozřejmě taky s*al, ale ne tak úplně a občas jsem si prostě oproti ostatním něco i přečetl a to dělá z člověka šprta? Takže tohle rozhodně není nic na obdiv, na střední z toho měli taky na začátku pocit, ale brzo to opadlo a byli tam větší kádři (jeden teda zjel). Hlavně jsem tomu čím dál tím více začal věnovat míň pozornosti a zkrátka už mě to vůbec nebavilo, ale i tak to nějak šlo dobře a rozhodně jsem nebyl pětkař, ale ani průměr. 4ky jsem na vysvědčení měl (maximálně tak 2) (jde taky o to, na jakou školu chodíte). Nejvíc mě dostává, ale to už od začátků, že teda většinou, NE VŽDYCKY!, že když jsem se na něco totálně vys*al, tak jsem to měl v pohodě za 1 (to platí i někde u vejšky), ale když jsem se na něco tvrdě připravil, dostal jsem za 5.

A na vejšce? Na vejšce by to mohl o mně říct tak akorát vygumovanej osel bez koulí. Ba naopak to šlo přesně naopak a já jsem se přiřadil mezi ty pětkaře (nebo jiný slovo, víte co tím myslím). A nyní už patřím mezi ty, kterým jsem se dřív s Jardou smál. Možná to ale bude spíš tím, že na to prostě se*u. Vezměte si, že dřív jsem chodil do školy poctivě, nikdy jsem nešel za školu, v životě jsem se nevys*al na nějakej test. A teď už je pomalu pravidlem, že místo zkoušky jdu do lesa xDD. V životě bych si nepomyslel, že bych byl schopnej se vys*at na zkoušku, test apod. Ale stal se z toho holý fakt a nebyl jsem sám i Jarda tohle nikdy neudělal. Ono vejška je taky něco jinýho, ale řeknu vám tohle. Já bych nakonec bral, kdyby to bylo jako na střední a zkrátka do tý školy musel denně chodit a měl míň šancí u zkoušek (noooooo , to bych tam vydržel asi měsíc, tak tedy zkoušky škrtneme radši) a platily omluvenky, protože tahle možnost tam nechodit je hrozný svinstvo, věřte mi . Kór, když nejste na koleji nebo tak. Uděláte to jednou, 2x a pak totálně zjedete a nechodíte tam vůbec. Což je přesně můj případ, tím jsem si nadělal spoustu zbytečných problémů a vůbec budu rád, jestli se z toho nějak dostanu. I když se dost obávám a počítám s tím, že mě stejně vyhodí. Nechci, na druhou stranu nechci a chci máknout, ale zkrátka chci na to stačit sám a to nejde, nebo prostě chci to zvládnout podle sebe, už nevím, jak to jinak napsat, prostě rád bych pokračoval, ale je to prostě už moc rozes*aný a mě to nebavííííí. Však uvidíme, ono tak bych šel do práce, vždyť co já vlastně řeším, život půjde dál, rodičům to jednou splatim, třebas až po smrti . Zkrátka příležitost dělá zloděje a ze mě se stává pomalu pěkněj parchant, kterýmu je všechno jedno, no asi na tý ulici jednou skončim, protože já jsem vlastně opravdu zjel a moje budoucnost mě přestala zajímat . Ale bacha, nemůžu za to jenom já, ale i okolí na to mělo vliv. Vědět aspoň, jak to bude v nejbližších měsících.

Při tom rozjezd na škole nebyl tak úplně špatnej a mně se tam i první dny líbily (vyhrabejte někde starší posty), ale pak došlo na zkoušky a testy a já zjistil následky toho, že jsem na některý přednášky nechodil, že oddalováním si akorát přihorším a že na něco možná nemám. Ale copak ten první semestr, to ještě docela šlo, ale ten druhej, to už bylo, si myslím, pořádný hardcore D.  Však se podívejte na moje úspěchy ve škole, nijak se za to nestydím:

Vzpomeňte si, jak jsem se rozčiloval zbytečně nad první zkouškou na vejšce, hahaha. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká dále. Prosinec rozjel zkouškové období naplno. Podniková ekonomika byla hned druhým testem po MOFO a detailně k tomu se vypisuju dále, jde o to, že to byl zatím nejlepší test z vejšky, aby ne, když si pan profesor odskočil pryč . To mi trošku zlepšilo mínění o této škole, každopádně i když vím jaký to je teda borec, se na ústní zkoušku z ekonomiky, která mě ještě čeká, opravdu netěším, ale asi je to to nejlepší z výběru, co ještě nemám hotovo. Informatika, na kterou jsem byl 2x rovněž nebyla větší problém. Tak základy ve Wordu a Excelu snad mám ze střední ještě v paměti uchované, i když jednoduchý to taky nebylo. Jarda to udělal až napotřetí a někteří s tím měli velké problémy. A to jsem ani náhodou nestihl všechno, ale na zápočet to stačilo. A matematika, první zkoušku jsem bral jenom jako takovou úsměvnou záležitost, která už pro mě úsměvná není vůbec. Odevzdat prázdný papír, to se stane málokdy. Na němčinu jsem nechodil vůbec, ale věděl jsem, co tam bude a ty úplný základy to by byla fakt megaostuda, kdybych to neudělal. Angličtina, taky si myslím, že se jí někde věnuju, ale tak to je snad jasné, i když mi test tak ubohý nepřišel. Každopádně na angličtinu nechodím vůbec, postrádá to pro mě cenu, to samý, co bylo na střední znova prožívat nehodlám. Tak jako tak, špatně jsem na tom nebyl 4 testy z 10 hotovy za pár dní, to nebylo špatné, i když to bylo vesměs triviální, tak se to počítá.

No, byly Vánoce, Silvestr, prázdniny a klid, samozřejmě, že jsem se na nic nepodíval… a fatální zlom byl na dosah ruky. Leden přišel než bys stačil říct zjetí. A 1. opravnej z matiky a dopadlo to stejně jako minule, akorát už jsem se smál míň. Vylepšil jsem si apoň chuť managementem, na který jsem nebyl také ani jednou, část testu jsem měl poslanou a navíc jsem dostal pochvalu, že jsem to napsal velmi pěkně. A matika… naposledy…. to už jsem nevěděl ani, jak se jmenuju a už došlo na přemýšlení, že se školou seknu. Jarda to taky udělal, o tom později xD. Dokonce jsem to už začal vážně projednávat s rodiči, nakonec nějak se to nepovedlo a já měl i nadále úděl chodit tam dál. Vidíte, já jim nakonec to vytmavím, že to oni mě přemlouvali! Došlo tedy poprvé na to, že jsem nedorazil na zkoušku, překecali mě k tomu ale! A navíc jsem se na to stejně nepřipravil a spíš jsem makal na to naučit se MOFO. No, ani první opravnej mi nevyšel. Na blízku byly nejobávanější dvě ústní zkoušky, jednu pořád nemám. A Jarda mi naznačil, že končí, neboť na ně nedorazil. Já jsem v panice a v totální beznaději se chtěl taky na to vys*at, nějak jsem se dal do pokecu s ostatními a šel jsem aspoň na tu sociologii. Když jsem se dozvěděl, že tam Zjetou držel hodinu a pořád se vyptával, polévalo mě horko. Z tohohle úspěchu jsem nabyl nejvíc sebevědomí, které bohužel brzo opadlo . Nakonec to zase tak moc těžký nebylo a právo bude mnohem horší (je to hlavně Reaperem, kua). Byl jsem tam sice asi půl hodiny a pořád se vyptával a přede mnou všechny vyhodil, ale dal nám to – mně a ještě jednomu, ti co mluvili nejvíc, tak těm to nedal . Nej bylo, že jsem tam ještě vyrazil s otevřeným poklopcem a seminárka mi spadla na zem. Nějak jsem se z toho prostě vykecal. Na Reapera jsem se vykašlal a alespoň s částečným úspěchem domů. Věřte mi, že tyhlety zkoušky a hlavně ústní, vážně nenávidím. Neměl jsem ještě všechny zkoušky a už byl konec zimního semestru. Odevzdával jsem prázdný index a prodloužil jsem si zkouškový. A do totálního zjetí zbývaly vteřiny.

Začalo to hned zápisem s povinnou účastí, na který jsem prostě nedorazil (šel jsem lesem a nestihl jsem to xD – ano „lesování“ počalo). Naposledy jsem viděl Jardu a i když jsem ho ukecával, bylo mi pomalu jasné a pak to bylo definitivní, že se na to vys*arl a bál se mi to říct. Což o to, ale od té doby se mi ani neozval, ani nenapsal na ICQ. Což nechápu proč, já už bych ho nepřemlouval, to už by byla stejně blbost. Ale na pivo bych s ním zašel a řekl bych mu, že tam nakonec mohl ještě být a ať se podivá, kam jsem se od tý doby hnul já. Možná udělal to nejlepší, co mohl a včas to skončil. No odnesou to prachy, ale hlavně moje psychika….

S Jardou to tam aspoň stálo za něco, Zjetou jsem si zprotivil a ostatní, s kterýma jsem se začal bavit tam taky často nebyli a navíc s Jardou bylo prostě furt o čem kecat. Takhle sám, co tam dělat, přišlo mi to zbytečný, a tak jsem do školy vlastně přestal úplně chodit. Jarda mi to pěkně zku*vil, navíc jsem měl odvozy domů. Akorát jsem chodil zbytečně pravidelně na matematiku a na marketing. Zjel jsem. Na přednášky, ale i tak jsem měl chodit, protože takhle jsem pěkně v p*deli. Jo jasně, někdo pracuje a nemůže na to chodit a učí se to z knížek, třeba to zvládnu taky, ale měl jsem tam prostě chodit. Nejhorší je, že jsem na řadě z nich nebyl ani JEDNOU! A tedy některé nové lektory jsem ani ještě neviděl. Takže se ze školy stávalo furt zkouškový a i kvůli tomu jsem neměl chuť, čas chodit ještě na přednášky. Takže zkouškový mám teď už pořád a proto je mi z toho všeho furt zle a já vlastně ani nemůžu do tý školy chodit, i když jsem si to zčásti udělal těžší sám, to je pravda. Ale co už, teď už je to jedno. S tímhle ročnikem to bude stejně to samý a pak mě vyhodíííí. No, další termín z makroekonomie a já se na to chtěl vybodnout – na ústní část zkoušky, nakonec jsem šel a udělal jsem tam ze sebe takovýho trapáka a tedy nedostal jsem to . Pak ještě vesměs poslední možnost z MOFO, na kterou jsem se teda opravdu připravil a snažil jsem se opravdu ze všech sil, i když jsem to už před tím vzdal, ale dal jsem do toho všechno. Nakonec jsem to dostal za 3, věřte mi ale, že jsem to musel mít vážně téměř dokonalý. A zase makroekonomie, ten den to dával snad každému a i když jsem to zase tolik nedával (vůbec), dal mi to rovněž (málem jsem na to zase nedorazil…). Blížila se „úplně poslední“ možnost z matematiky a já jako debil dva dny předtím jsem to do sebe všechno hustil najednou. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se úplně splavil a jako by se mi vypnul mozek. Tohle se mi stalo snad  poprvý, prostě jsem to tam hustil tolik až, že jsem nakonec zapomněl úplně všechno a měl jsem výraz i chování jako ty dementi. Matika, matika, to je to nejhorší, jo jasně můžu jít na doučování, když ale já idiot nechci, ani nvm kam a na druhou stranu mě to i dost se*e a ponižuje, jít k někomu cizímu se učit matematiku, někomu se doprošovat a ještě za prachy, ale nakonec asi nebude jiná možnost. I když si myslím, že na to stačím, tak opak je pravdou. Uvidíme, zkusím to ještě sám, ale ne dva dny předem, ale průběžně. Každopádně to asi nevyjde, můžu jít i za profesorkou, uvidíme, jak to dopadne. Na druhou stranu si myslím, že to nechám až do třeťáku, což možná bude veliká blbost, vypadnout před koncem a přijít o všechny prachy, ale když já na to teď nemám náladu (rofl) – moje věc, co? D K tomu si připočtěte test z letního semestru, ke kterýmu jsem logicky nebyl připuštěn a ústní zkouška z matematiky. Masakr, to bude masakr . Best. No, směju se tomu, ale pak budu rád, když to neodnese mý srdce, nebo možná jo. Prostě druhej den jsem tam přišel a už jsem věděl, že to nedám. Taky, že ano. Jen jsem tam tak seděl, díval se z okna a čmáral si. Udělali to snad všichni, kromě mě a ještě jednoho.

To je taková pozoruhodná osobnost a našel jsem si možná novýho kamaráda xD, upřímně je to magor. Nejenom od pohledu, ale i jak mluví, Jarda by čučal. Ale zase je na tom jako já a s tím magorem to možná přehánim, já jsem taky de facto magor a když udělal střední, tak… Týpek, o kterým je z vašeho prvního pohledu jasný, že to nemá v hlavě v pořádku a v životě neměl holku. Pak se na ICQ dozvíte, že to je jako byste mluvili s jinou osobou, měl holky (údajně), má řidičák (i když se chlubí, jak to vyboural) a vůbec, snad poprvý v životě jsem se pořádně seknul v mínění o tom druhém. No, třeba spolu pak tu matiku nějak pořešíme . Sice je hrozně otravnej, řeknu mu, že jdu na bus a on jde se mnou a sedí tam se mnou dvě hodiny a mele mi do hlavy absolutní p*čoviny, ale zase aspoň někdo, kdo je na tom skoro stejně. A to jsem se dozvěděl, že má i právo – wow! Já mu normálně závidim.

Tak nic, zase přemýšlím, že to skončím, navíc končí prodloužený zkouškový a zase se musí odevzdávat indexy a navíc začíná další zkouškový… Pomalu rezignuju snad nade vším. K tomu si připočtěte zjetí z nového PC a další haldu faktorů. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak zase statisticky mi vychází, že to ještě není na pořádnej provaz, ale stačí obyčejnej z kůlny. Navíc byly samý oslavy. V týdnu, co jsem měl mít zásadní dvě zkoušky, jsem dostal horečku apod. No ze zimního semestru to nakonec dopadlo, že mi chybí dvě zkoušky – matematika a právo. Právo to je taky pozoruhodná věc, prostě Reaper, na první opravnej termín jsem se nepřipravil, tak jsem nešel. Další nebyl vypsanej a v dubnu jsem na to neměl, v květnu bylo další právo a v červnu ani náhodou. To taky chci, co nejvíc oddalovat, i když jednou tam budu muset jít a navíc mi chybí už dvě práva (obě s Reaperem – hodně se toho obávám, protože Reaper je zkrátka nepříjemná osoba a já nesnášim takovýhle ponižování, když nemůžu nic dělat).

Takže letní semestr, začínám angličtinou a němčinou (nebyl jsem v tomto semestru ani jednou – to tu nebude poprvý). Stejná situace jako minule, angličtina – proberou pět stránek za půl roku, nevěděl jsem o testu nic a udělal jsem to na velmi dobře. Němčina horší, sice pořád jednoduchý, ale já vůl jsem zapomněl věci, jak se řekne koberec apod., ale mám to. Základy účetnictví, rovněž vidim tuhle profesorku poprvý v životě a nepodíval jsem se na nic, zapomněl jsem z účta dost, ale děkuju prof. ze střední, že to do nás tak hustila. Udělal jsem napoprvý jako jeden z mála. A vidíte to jsou ty paradoxy – nebyl jsem tam ani jednou, ani jsem se na to nepodival. Následují základy informatiky, díky lesu jsem se tam nedostavil , místo toho jsem šel do Meka, však vždyť už je to jedno. Zkouška z marketingu ve zvláštním stylu, tedy případová studie – dostanete papír o ničem a vy vypíšete, jak byste reagovali a řešili to. Totální p*del. Nevěděl jsem, co napsat, opsal jsem věci z papíru a věděl jsem, že to nemám, každej psal romány, já měl jeden list! XD A víte co? Já to udělal, Zjetá to měla na 6 stránek a dostala známku jako já, řada lidí zase neudělala. Tohle si nevysvětluju, že by luck? A pak už jsem udělal akorát informatiku, jednou jsem zase nedorazil xD, ale podruhý a na poslední možnost ano. Bylo to fakt dost těžký, ty věci jsem v životě neslyšel a neviděl. To jsem se neučil na střední, bylo zle. Hodně málo lidu to udělalo napoprvý. No, našel jsem tam něco podobnýho na disku a podle toho jsem něco udělal a s něčím jsem si hrál metoda pokus/omyl. No, kéž by to stačilo na tu stanovenou bodovou hranici – dal jsem to, napoprvý (nechodil jsem). A konečně se blížily prázdniny a pokoj, věřil jsem tomu, že se na něco přes ty dva měsíce podívám – hádejte, jak to dopadlo. Nebo, že nějak změním přístup, jsem na tom pořád stejně. Ještě jednou to zesumírazuju, ještě jsem chtěl jít na podnikovku a na psychologii, ale měl jsem tu teplotu a stejně jsem neměl na to připravený potřebný věci. Mikroekonomii jsem vzdal, protože je to prý děsná svině. Takže na právo jsem nebyl ani jednou, na mikru jsem nebyl ani jednou, na psychologii jsem nebyl ani jednou, na podnikovce jsem nebyl ani jednou, na angličtině a na němčině rovněž, na matematických přednáškách jsem nebyl ani jednou, na informatice jsem nebyl ani jednou. Dobré, ne? Ale mně to přišlo vážně zbytečný, co tam, stejně je to na nic. Na to jsou učebnice. Horší je, že jsem aspoň jednou měl jít na všechno. Tak třeba z psychologie se ptá na věci z přednášek a já nemám žádný podklady a těžko mi je někdo dá, uvidíme jak se z toho vyvlíknu. Stejně tak právo, na které nemám potřebné podklady (zápisky z mailu údajně nestačí) – bomba. Snad něco na internetu vyhrabu, nebo si koupím nějakou knížku, při nejhorším budu muset jít o ně žebrat.

A co mi tedy chybí, statisticky…. ze zimního mi chybí dvě zkoušky, z letního šest – dohromady osm. Jenže ve zkouškovým období v zimě jsem udělal 4 zkoušky. Ve zkouškovym v letním 5 zkoušek. Takže to mám vlastně navrch. Jenže to jsou většinou věci lehké, čeká mě to nejhorší. Z osmi věcí jsou to tři matiky. Dvě písemný, jedna ústní – chci nechat na třeťák (kreténe debilní zas*anej pitomej). 2 práva taky chci co nejvíc oddálit xD, ale aspoň jedno bych chtěl mít za sebou teďka někdy, ale to bude dost bolet, stejně bude les, vím to – takže třeťák (zp*čenej imbecile zku*venej). To už je pět věcí. Takže tři – podnikovka (asi to nejlepší), psychologie, mikroekonomie. To je má bilance, je to na zabití, ale mohlo to být ještě horší, na druhou stranu zase tak ztracený se mi to nezdá xDD.

Takže je po prázdninách, v době, co tohle sepisuju, tak mám zítra zápis (výjimečně snad dorazim xD, i když půjdu s největší pravděpodobností lesem) a zkoušky už se začínají vypisovat. Doufám, že září ještě bude klidný, ale v říjnu už asi se budu muset obětovat. Prodloužené zkouškové období je asi do konce listopadu. Už je rozvrh, ale jsou nějaký divný, pak je sem, pokud nezapomenu, hodím. Je totiž 2x a druhej je nějakej řádně zjetej. Jinak koukám, že to zase tak hrozný nebude xD. Angličtinu, němčinu samozřejmě zase budu vynechávat xD a to určitě i všechny ostatní předměty (jeblý hovado zm*daný). Však o to nejde, tady jde o ty zkoušky. Nejhorší je, že mám taky příští rok povinnou praxi, tu jsem měl sice rád na střední, ale nebyl jsem na ní sám a navíc nevím vůbec, kam půjdu. Víte tady je taky problém ten, že já se prostě nerad učím a mám už toho za těch pár let dost a kór na vejšce s možností nechodit, možná na to nemám, vím, že musím něco dělat a že to nebude jednoduchý, jenže já prostě nemůžu. Nejsem ten typ, co se učí třeba i nazpaměť 16 hodin denně, vážně ne. Většinou jsem se z toho nějak vykecával a spolíhal na svou přirozenou znalost a na úryvky z hodin (lol – prý úryvky z hodin). Jo jasně, vy byste mě prostě poslali do práce a bylo by. Jenže já jsem líný prase a navíc zkrátka najít si práci/brigádu není p*del, kór když většina to má „z protekce“. Všechny, co znám, tak mají tátu ve firmě, nebo matku a ty jim dohodili práci, nebo pracují u nich. No jasně, řekněte, ty k*eténe taky tu jsou ti, co si vydělávají sami a žádní rodiče jim nepomáhaj , ale já jenom píšu fakta, co takhle vidim kolem. Kdybych tak měl taky fotra, kterej by měl nějakou firmu. Jenže fotr je driver a nvm jestli bych se svejma zkušenostma z GTA, Burnoutu a dalších na to měl, xDDDDDD. Matka zase dělá v pekárně a to jsem tam měl původně teda jít, ale nějak to nedopadlo . A další nemá cenu komentovat až na pár výjimek, ale to se mi zase nechce žebrat, by musel někdo za mě xDDD a taky mě nutili dělat na stavbu! Mě! Já, kterej má dva tejdny v p*deli celý tělo, když nanosí jeden den 4 pytle brambor. Jo holky, jestli budete mít o Lordhella zájem, tak si pište, že jsem střevo k ho*nu (ROFL). Ale jo, něco bych dokázal třeba udělat , ale něco bych si udělal taky. No a mám po rande, kua, to je vůl.

Vidíte, vidíte, rozhodně to nedělejte jako já a učte se a buďte pilní studenti. Protože pak se budete zbytečně stresovat a smrt na vás bude číhat ze všech stran xD. Radši toho necháme a já se nechám překvapit, i když nerad. Každopádně mě čeká další tvrdý rok, ve kterém se opět stane dost rozhodujících věcí. Všemožnými prostředky jsem tlačen taky chodit někam na brigádu, nebo do práce + ta povinná praxe. Kdo ví, třeba tam pak zůstanu dělat furt. Nebo třeba umřu. Life goes on. Zjetí pokračuje. KUA JÁ CHCI VĚDĚT, JAK TO DOPADNE! Je možné, že se ještě ke škole několikrát vrátím v následujících dalších odstavcích.

Jarda je btw. vážně kokot, proč mi to takhle poku*vil… Nej je taky můj index, kde vám píšou profesoři známky, mám tam asi dvě D. Doufám, že se to nějak nebude probírat o zápis, nebo jestli mi ten index vůbec dají, když jsem na tom takhle bídně. Ono vezměte si, že jsou tak max. 3 lidi, co ještě nemaj matiku, jiných zkoušek ze zim. semestru o trochu víc, ale stejně.

Lesnictví

Je čas si přiblížit pro někoho možná záhadné slovo „lesnictví“, co to vlastně je? Proč tak často mluvím o lese… Víte, nějak jsem se navyknul a ani nvm proč, když busem je to lepší xD (ale zase to stojí prachy, nepříjemní lidi, Zjetá…), chodit do školy přes les. Což je kolem deseti km, možná víc. Trvá mi to asi hodinu a půl, když jdu tak nějak normálně. Člověk si sice pořádně mákne, ale zase ta příroda a taky máte potom lepší pocit ve škole (nvm proč). Lesem jsem chodíval i namísto zkoušek. Několikrát jsem i sešel z cesty a zažil nějaký to dobrodružství xD. Ono vlastně hlavně les slouží k vyhnutí se škole, je to takové velké lákadlo. A kolikrát já přemejšlim – jít na přednášku, nebo les? Skoro vždy vyhraje les (debil zjebanej). Původně jsem chtěl jít tak max. jednou lesem, ale pak jsem začal chodit nějak často a to i za špatnýho počasí. Jednou jsem se i v lese ztratil a dostal se k Area51 xD, no já se ztratil vícekrát, na druhou stranu jsem našel i věci jako posedy, krmelce a je to tam pěkný . Prostě lesnictví-zjetí. Znám spoustu lidí, které jsou z tohoto mého konání nesmírně nadšení (že filletzzi?)

No teda xDDD, tohle by asi ke škole tak nějak stačilo, mohl jsem ještě zajet víc do detailů (schovejte ty šutry!), ale tak nějak jsem stručně (auuuu!) popsal vesměs vše, co jsem chtěl. Celý půlrok ve škole a celkem dobře. No, pokud bych si na něco vzpomněl (tak to teda ne, kvéry ne!), tak to ještě napíšu a navíc jsou tu nostalgy posty, které se ještě školy dotýkají. No, já vám nechci nic říkat, ale pomalu dovršujeme hodnoty 9 000 slov a to jsme na začátku (nestřílejte, pls!!!!!!). Dám vám teda jeden menší dárek!!! A pak pokračujeme, jo tahle část bude…. tahle část bude pořádná xDDD. ROFLMAO.

PRESENT no. 1

Sice to spíš bude patřit do XMAS EXTENDED postu (já na ty Vánoce nezapomněl, auuu!!! Ku*vy) a také do sekce DES, ale už teď vám sem hodím jeden z několika dárků. Je to další epizoda Dark Engine Show. A tak nějak se to sešlo, že to je opět trancová epizodka, ale pozor – povedená!!! Taky jsem holt hodně poslouchal trance a za tu dobu se nashromáždilo dost dobrých tracků, se kterými se chci s vámi podělit. DES nebylo hodně dlouho (původně mělo být každý měsíc), povedlo se, že tato epizoda je rozdělena na 2x a má dohromady skoro 2 a půl hodiny. Doufám, že se vám bude líbit. Je to nabušená epizoda, všechny tracky jsou vesměs moje nej.

EPISODE: 4
DATE: 13-09-2009
LENGTH: 01:46:55 | 40:35
QUALITY: 160 kbps
SIZE: 122 MB | 46,4 MB

PLAYLIST

01. Mat Zo – Lucky Strike (original mix)
02. 16 Bit Lolitas & Ohmna – Take It Or Leave It (Original Mix)
03. Veselin Tasev – Blue Light (Trance Culture 2009 Anthem)
04. Solar Factor – No Return (Original Mix)
05. DARK ENGINE SHOW THE FAVOURITE: Above & Beyond pres. Oceanlab – Lonely Girl (Gareth Emery Remix)
06. Anhken – Simplify (Original Mix)
07. Dj Shah & J.Marvin – Las Dalias (Original Mix)
08. Akira Yamaoka – Theme of Laura (Sadan dnb Mix)
09. Marc Marberg with Kyau And Albert – Grrreat (Original Mix)
10. The Blizzard feat. Gaate – Iselilja (Vocal Mix)
11. Three Drives – Greece 2000 (Sander Van Dien Remix)
12. Unknown Error – Shadows (Unicorn Remix)
13. Vast Vision and Ram – Sandwriting (Original Mix)
14. Waterspark – Lego (Dave Horne Remix)
15. TRACK OF THE MONTH: Haunted – Sun & Air (Original Mix)
16. Kamil Polner – Soul Cure (Alive Stone Remix)
17. Ram – Ramsterdam (Jorn van Deynhoven Remix)
18. Randy Katana – You & I (Original Mix)
19. Impulsive Drive – Higher State (Original Mix)
20. Darren Tate feat. Pippa Fulton – I Would Die For You (Jurgen Vries Remix)
21. Headstrong feat. Shelley Harland – Helpless (Mike Foyle Radio Edit)

Nezapomeň vybrat budoucí TRACK OF THE MONTH a sleduj novinky okolo show!

DOWNLOAD & DOWNLOAD

KLIKNI A HLASUJ!

BlueBoard.cz

– DO HOVEN

Ono si říkáte, jak trpíte, když to musíte číst (nemusíte, vy to chcete číst!), ale víte jakou já mám s tim polízanici? Zkusili jste někdy psát takhle dlouhý příspěvek na blog? Určitě ne! Docela je teď krize s psaním, dneska jsem tomu věnoval celý den (seriously) a dostal jsem se jenom sem. Ono se to ani nedá psát najednou, pauzy jsou nutný, vím, že zítra už bych v pohodě pokračoval dál. Jenže já musím hned teď, proč? Protože už chci mít od toho pokoj! A hlavně mi to krade čas. Teď jsem skouknul Superstar (ten deathmetalista byl náhodou dobrej, jako death to znělo a navíc mu bylo dobře rozumět, ale holt komerční věc jako Superstar, která bere tak maximálně pop a rock… je to škoda, vždyť i death metal je hudební žánr a proč nedobýt ČR s death metalem!) No nic, zkrátka udělal jsem i menší korekci těch zjetin výš a je mi zle z toho všeho a už ani nvm co psát a to je toho hodně, s lifem jsem ještě nezačal, škola není life, aspoň v mém případě určitě není, i když je s ním asi nejvíc spjatá . Abych se přiznal, tak si už ani nepamatuju, co jsem pod touto subkategorií DO HOVEN myslel. Asi, jak to jde se mnou do hoven a s blogem taky. Takže další zjetiny, proč jsem neblogoval. To už tady máte tolikrát, že už byste nejradši použili tu kudlu, která vám kouká z kapsy. Takže ještě jednou… XDDDDDD. No, musím si to ještě nějak uspořádat, protože pomalu dochází na to, že se přichází na to, že budu vypisovat věci z life z Twitterů, poznámkovejch bloků, icq apod. Což stejně musím nechat na zítra, protože to je strašně náročný. Rozhodně nebudu psát megaromán, jen román! Vy nechcete vědět, jak jsem otvíral vrata flashkou??? Bylo to doufám teďka o Vánoce . Já na to přišel! Jak si to zjednodušit, napíšu si (vám ne) detailnější rozpis, co do subkategorií a podle toho budu psát, já věděl, že se z toho vyhrabu ). (brzo 10 000 slov). I když vy to nepocítíte vůbec , tak já pro dnešek to balím a jdu si pustit nějaký relaxační snímek, zítra s plnou polní pokračujeme! Akorát mě štve ten zápis, hned vám sem aspoň něco o něm napíšu jen tak xD, aby toho tady nebylo tak málo. Udělal jsem vesměs vše, co jsem chtěl, dal jsem si dohromady line-up následujícího textu a taky jsem se trošku zmeditoval. Takže čekat… zavírám.

A jsem zpět, po dnu (co tohle píšu). Když jsem začínal s utlráčem, tak se mi vrátila chuť psát, ale co pokračuju dál a dál a mám za sebou přes 10 000 slov, chuť mě začíná pomalu opouštět . Je hrozně těžký pokračovat, ale řekl jsem si musím a hlavně CHCI a jdeme tedy na to. Krásně jsem si zívnul xD, musím vám říct, že v tom mám už po dnu absence maglajz a už vážně nevím, co jsem sem napsal a co ne a hlavně jsem unavenej to číst znovu a znovu. Však nic, jinak slíbil jsem vám něco k zápisu, no bylo to… nejdřív dostanu vynadáno, že jdu pozdě (přišel jsem přesně v 1), nikdo si mě nevšiml (10 000 slov právě teď za náma) a ještě jsem zku*vil zapsání do indexu – nevynechal jsem potřebnou řádku a ještě jsem zkomolil jedný profesorce jméno xD (čtěte Twitter). Není, co k tomu říct.

Pojďme už do těch hoven!

Mám spoustu koníč… zálib (koníčky je fakt blbý slovo, proč koníčky ), jak sami víte a nestíhám nic. Zálib na světě je moc a moc – vaření, sportování, sběratelství, vymetání diskoték a další a další … Já se spíš orientuju na, jak se tomu říká na pasivní hobby? Filmy, hudba, hry, čtení a rovněž blog. Když jsem si to tenkrát dělal, zjistil jsem, že to je příjemné (BLOG!) a moc mě to baví a zase tak rychle to neopadlo, páč to dělám dodnes (nese*te mě . Jenom zkrátka byly krize, kdy jsem neměl na tuto zálibu čas. Za jednu z největších krizí se dá rozhodně považovat tato, která trvala přes polovinu roku (3/4 již brzy). Hodně jsem se vypsal a ty důvody, proč tomu tak bylo, jsou tady asi tisíckrát napsané. Škola, osobní pasivita, zjetí, věnování se spánku a alkoholu, výlety do přírody  a hospod. Stručně a jasně – tohle jsou ty důvody! Tento rok se snad odehrálo nejvíce oslav za celý můj život, rovněž jsem asi dva měsíce trávil ve společnosti poněkud starších „kamarádů“ a dokonce jsem začal i chodit pravidelně do hospody. Poté, co se nám hospoda trochu znechutila a ono chodit tam každej tejden a to i na jídlo taky nejde, jsme pořádali naše „siesty“ v soukromí. A ty trvají dodnes, i když nás dřívější parťák nechal být. Nevadí, začal jsem teda taky trochu víc chlastat, nikdy jsem upřímně alkoholu moc neholdoval, vlastně vůbec. Jenže, když si pak ještě váš strejc rozhodne koupit pípu. Je zle!

Pípa obrátila náš život naruby (hlavně můj) . A pomalu mám k této věci větší vztah než k PC, ono fakt točený pivo a skoro v baráku je něco. I když sranda s tím není. Teď teda pípa asi tři týdny odpočívala v koutě, ale už je zase zpátky. Nechci vědět, kolik se vychlastalo sudů od doby, co ji strýc vlastní (koupil ji nějak v červnu, myslím). Pivo nám chutná, horší je, že docházelo k tomu, že se každý týden kupovaly sudy. K tomu větší oslavy, kdy padl jeden veliký za večer.  Nyní chodím nahoru, kde bydlí strýc s přítelkyní a můj děda, čím dál tím víc často a prostě tohle byl kauf… A navíc to mám zadarmo a nemám vůbec žádný důvod chodit někam do hospody. Díky tomu mi nějak přestalo chutnat lahvový a začal jsem v hospodách porovnávat šnítky (šnítek je slovo, které používáme pořád) . Navíc člověk tráví čas  s lidmi, co zná. No, už se těším na čtvrtek, jak si k lahodnému pstruhovi přidám několik těch šnítků. A navíc už dokonce i já chodím samotné sudy objednávat xD, kupujeme Gambrinus desítku, ale ochutnali jsme už hodně značek. V nejbližší době chceme koupit sud Staropramenu, Budvara a Mastera.

Z jiného soudku, taky jsem se celkem rozežral a mám vesměs pořád hlad a myšlenky na jídlo mě neopouštějí ani ve snu xD. I když, si nemyslete, jídla si vybírám a jen tak něco nesežeru, ale co se týče kvantity, tak to žeru hodně. V poslední době jsem si oblíbil starej dobrej Romadur – řádně proleženej k snídani . Nejvíc si pochutnám ve čtvrtek večer, protože děda umí skvěle pochutiny jako jsou pstruhové, lososy, vepř. panenky – nic jiného mi vesměs nedělá. Věřte mi, že si mi to za ty 2-3 roky, co mi to pravidelně každý týden vaří, nepřejedlo. Umí to prostě tak skvěle nakořenit (jednou jsem měl vepř. panenku od tety a to byl hnus). Jinak mám výhodu, že to není na mně moc vidět, tedy když se na to člověk zaměří, tak je , ale to je spíš z piva. Jsou chvíle, kdy mě váha trápí, ale po čase mě to přestane a já se na to vykašlu, nemám důvod proč hubnout, proč si něco odpírat, ale samozřejmě nechci dopadnout jako velké % obyvatel, já poznám, kdy je zle! Na druhou stranu to nemusí ani být žrádlem, tak jo jasně, jím nezdravý věc, ale taky to žeru nepravidelně. Snídaně mám v poledne, obědy ve 4, nebo rovnou až večeři v 7, k tomu všelijaké svačiny a není výjimkou ani nějaký ty chipsy ve 2 ráno . Hlavně, že mi chutná! A hlavně to pivo! Jenže na něco se umřít musí, že jo . Jak to říká Božka – hlad si nedám… Zajímalo by vás, co nežeru? Byl by to mooc dlouhej seznam, ale něco prozradím (pro budoucí manželku) – houby, olivy, vejce, všelijaký vnitřnosti jako játra, nějaký guláše, mořský potvory, brokolici, květák a nějak mám blackout . Z chlastu bych třeba nikdy nevzal do huby čistý mlíko, to si jenom líznu a zvracim. Ono někdy se stane i to, že doma to nežeru, ale v hospodě si to dám. Třeba kupovaný chlebíčky – tam to vajíčko sežeru, stejně tak občas i ruský vajíčko dokážu sežrat . Houby rovněž v nepatrném množství, když není tak znát jejich chuť dokážu spolykat, nedávno jsem zvládnul sníst žampiony z grilu, ale jak jsem měl další a další už mi nebylo zas tak dobře. A ono i já ta játra zkusil, játrová paštika mi chutná, ale játra – jako ono je to vesměs to samý, ale je to takový a navíc to má na konci divnej ocásek a to fakt nemůžu. No, nic takovej odběh k žrádlu . A cibuli musím skoro denně (pro budoucí manželku podruhé – byl bych ochotnej se vzdát jak cibule, tak i Romaduru DD)

Pak je tu spaní, jak jsem vesměs furt doma, tak hodně spím, i když relativně hodně. Když chodím ve 2-3 spát a vstávám v 11-12, tak to není zas tak nic šokujícího. Už od mala jsem sova a ne ranní ptáče. V noci se mi zkrátka dělají věci nejlépe, je klid a prostě, kdybych mohl, tak jsem celý noce vzhůru a přes den bych spal. Mám s tím i problémy, když třeba najednou musím vstát dřív a prostě neusnete dřív jak ve 4. Pak už sice to jde, ale ty začátky. Na základce si pamatuju, že jsem chodil tak v 9-10. Na střední v 11-12. A teď . Na druhou stranu pro mě není žádný problém spát 12 a víc hodin denně. Horší je, že je to ještě horší a vy jste rozlámání celý den a nic se vám nechce. Je to moje hobby, mám rád snění a i když vím, že se jednou naspím až dost, nedá mi to. A tak jako tak, zase tak tolik nespím . A ty sny to je občas lepší jak gamesy a dokáže to taky s váma pěkně zamávat, i když málo se mi to poštěstí, nedávno se mi zdálo o rakvích a věceh, které jsem udělal ze snu před dávnější dobou… Ale to nic, to nechte plavat.

Pojďme ještě jinam. 26. června mi bylo 20 let. Což znamená jedno a jediné – mládí v hajzlu a pěkně promarněný. Nechápu, jak jsem dřív mohl chtít bejt dospělej. Vždyť, co z toho člověk má? Šukat (promiňte mi to slovo) může už ve 12, což dneska dělá skoro každej a alkohol,  drogy – to snad nemusím komentovat. Společnost se změnila, že? Akorát tak můžete řídit auto a nebát se, že po vás někdo bude chtít na diskotéce občanku. Dneska je IN vymetat diskotéky, bejt ten největší frajer/frajerka pod sluncem, zvracet jako Impové z Overlorda, hulit jako továrna a sexovat od 14ti nejpozději. Tak v těhle případech jsem všude pohořel, což mě v některejch případech i mrzí . Holku jsem žádnou nikdy neměl víc jak tejden a jsem pořád panic a to už asi zůstanu do konce života (do děvek zatím nejdu). Co na tom vlastně je bejt panic, já na tom teda nic ostudnýho nevidim, i když každý automaticky počítá, že by se mělo od patnácti vystřídat aspoň 5 holek. Mrzí mě na tom něco jinýho, je škoda, že jsem si nikoho na střední nenašel, já nehledám povyražení, nebo něco takovýho, já chci rovnou životní partnerku. Nejde mi ani zase tak o sex, ale o to nezůstat sám, o někoho se opřít a hlavně takový střevo jako já ani sám zůstat nemůže. Potřebuju, aby mi někdo pral a žehlil prádlo, vařil a vyslechl si mý trápení. Ještěže mám aspoň ty rodiče. Ono, co to vlastně je láska. Pak taky, kdo by mě chtěl, prachy nemám, jsem zjetej a můžu ti akorát tak nabídnout oporu, porozumění a možná i tu lásku . No nic, tohle si akorát píšu pro svý ego, aby na tom nebylo tak bídně. Já měl šanci, proč jsem jí nevyužil? Taky mám pocit, že jsem to už psal, i když se mi třeba někdo na střední líbil, byly to s prominutím děvky anebo v hlavě měli ho*no. Kolikrát jsem psal, že po psychické stránce bych preferoval starší partnerky anebo bych potřeboval nějaký třeštiprdlo jako byla bejvalá kamarádka z Prahy, mě to i vyšlo na Facebooku, že bych potřeboval ďáblici xD. Zároveň jsem i psal, že to tak úplně nevzdávám a dám si i ten inzerát na BE2 xD. Protože se mnou je to taky těžký, někde ve společnosti mě těžko člověk jen tak neuvidí, na diskotéce jsem v životě nebyl a navíc já nestojím o holky na jednu noc. Dřív to možná bylo hlavně o to si „fífí“ XD, ale to věkem jde do ústraní. Požadavky mám hrozný a protihodnoty nulový. Potřebuju nějakou, která byla aspoň trochu hezká (o fyzično prostě taky jde), inteligentní, se smyslem pro humor, s pochopením pro zjetí a taky aby měla dost peněz, nekuřačku. Utopie, co? No, nevadí ono nejlepší by bylo žít si jako asexuál a sám to taky jde, ale jednou člověk sám sobě stačit nebude. No, takovej testament, kterej jsem snad ani neměl zveřejňovat. Navíc jsem stejně už starej pes, prostě je mi sice 20, což je pro někoho nejnádhernější věk, ale k čemu. Já už se cítím nejen fyzicky, ale i psychicky do důchodu. Někdy toho už mám toho dost a taky jsem toho už viděl až přespříliš. Nejdůležitější mládí mám v hajzlu a teď už jen krize středního věku, nemoci, starosti, nátlaky, deprese a to je všechno. Mám takový pocit, ba já to vím, že teďka to bude už jenom horší a horší dokud nechcípnu. Můžu se sebrat a něco se sebou dělat, ale já na to nějak se*u a pokud si nenajdeš ty mě, jsem ztracenej! NAJDI SI MĚ!

No tak, ehm…  Tím bych si asi odpáral všechny šance na to si někoho najít, největší lůno pro hledání partnerek je škola. Což už mám smůlu, na vysokou – moc nechodím, každej už je tam vesměs zadanej. A kde si pak najít někoho, v práci? Je to špatný, bohužel. Nedávno mě šokovalo, že už i nejlepší kámoš ze základky má holku! Dvacet let, dvacet let, to jsem ale… Můžu bejt rád, že mi s mým xichtem vůbec prodaj pivo, ještěže ho mám zadarmo u známejch . Navíc bych si měl udělat i tu autoškolu, z čehož mám sice obavy, i když bych to měl mít v genech , fotr jezdí hodně let a vlastně bez nehod a přes celou republiku. Koupil jsem si ale místo toho důležitější PC a navíc bych neměl čím jezdit, kdybych měl řidičák. Vím, že to není zase takovej problém, když vím jaký lamy z mýho okolí to udělaly. Škoda, že být single už je zase z módy. Radši bych to pomalu uzavřel, je to trapný. Alespoň z těch věcí, co se točí kolem chlastu, jsem zažil až dost a můžu bejt pyšnej, že jsem ani nikdy nehulil trávu. V podstatě jsem normální.

Stárnutí pociťuju po všech stránkách, málokrát mám z něčeho nefalšovanou radost, nebo se něčemu zasměju, život mě prostě začal moc brzo unavovat. Jako dítě jsem žil tak nějak víc naplno, trávil jsem ten čas nějak líp a byl jsem plnej energie jako kdybych měl v sobě paletu Red Bullů. Spíš jsem teď znechucenej tím vším, co vidím kolem sebe a radši spím. Když jsem venku, tak se akorát nase*u, anebo sedím jak kokot někde v lavici, nebo trpím jak zvíře na zkouškách. Stal se ze mě morous uzavřenej ještě víc do sebe, kterej už čeká až si pro něj příjde ta s tou kosou a to podotýkám ve 20ti letech! Trávím hodiny chozením v lese a to není normální. Taky z čeho mít radost? I když se snažím si něco nějak zpříjemnit, tak to skončí ještě větší depkou. Kamarádi zjeli a zjíždí, hry mě přestávají nějak bavit a při tom jsem je měl tak rád a věřil jsem, že je budu hrát až do konce života. Spíš mě zajímají filmy a seriály, to už teda delší dobu a to mě taky brzo přejde. Aspoň k hudbě je spíše vzrůstající vztah. Doufám, že se na mě pak ve 30ti a dál nebude koukat jako na exota, co tráví všechen čas u PC (i já jsem si to o některých myslel). No, může se taky vše v ještě horší anebo lepší obrátit . Já už tomu moc nevěřím, nějak se cítím, že jsem to moc brzo zbytečně vzdal. Mám spíš radost, když lidi kolem mě mají radost a já své starosti a strasti nedávám najevo. Přeberte si to, jak chcete, já už jsem unavenej a pochybuju, že mě něco ještě z toho vytáhne. Jenom bych chtěl nějak slušně dožít a najít ještě nějaký to štěstí, nechtěl bych chcípat s tím vědomím, že to bylo všechno pro nic. A čas utíká a utíká, čím dál tím víc, chápu, jak to říkávají prarodiče. Čím jste starší, tak to utíká čím dál tím víc, bez ohledu na to jestli jste furt doma, nebo ne. Vždyť, kdy jsem seděl u štědrovečerní večeře, jako by to bylo včera.

Vidíte, jak to jde, jak jsem se docela pěkně rozepsal, v tomhle ultráči bude fakt všechno i celej můj život .  Tak od pesimistických trapností k něčemu úsměvnějšímu.

WP-Cron

Podařila se mi i docela kuriózní věc, která spíš sedí nějakému hackerovi . Takhle jednou chci napsat další recenzi na Prison Break a prostě mi nejde se přihlásit na účet, pak zjišťuju, že mi nejde ani web a ani filletzzovi. Tak jo vypadl Station a nakonec se to nahodí, v té době mi rovněž přišel e-mail:

dobry den,
vasemu skriptu wp-cron.php se dnes vecer podarilo sestrelit
station06.station.cz tak, ze bylo nutne ho restartovat.

dle meho nazoru se vam nejak cykli a dela to divy, kdyz jsem to ted
sestrelil, viselo jich tam pres 200. Z toho duvodu jsem ho prejmenoval
na wp-cron-vyp.php, prosim o zajisteni opravy, pote si ho muzete
prejmenovat zpet a dejte mi prosim vedet.

To je co? To jsem kádr! Lordhell.cz je takový megaprojekt, že dokáže shodit každý server jako uragán jablka ze stromu. I když bych se tím asi neměl moc pyšnit xD, dost mě to vyděsilo a Stationu jsem se omluvil, nepřišli jsme na to, co to mohlo provést. Máme několik kandidátů – spamrobot, ten den byl přechod na php5 – to mi bylo vyvráceno takto

Nicmene ten wp-cron by nemel souviset s php5 celkem jiste, uplne
nejjednodusseji – pokud vam nechybi, tak ho nechte vyply Presne
bohuzel taky netusim k cemu slouzi, doporucil bych zeptat se v nejakem
wordpress foru, kde to dokaze nekdo urcite upresnit.

No, odnesl to celý večer e-mailováním si, nakonec jsme došli k závěru, že wp-cron necháme vyplý. Dosud jsme nepřišli na nic, každopádně WordPress je nyní zaktualizovaný na úplně nejnovější verzi a wp-cron je opět spuštěný a zatím neplechu snad neudělal. Měl bych se obávat spíš teď toho, aby k něčemu takovému nedošlo hned po dopsání tohoto postu, protože nikdo nedokáže utáhnout takovýhle kalibr jako Lordhellův megapost, vzpomínám si i na bloguje, které tenkrát nechtělo vzít jeden z mých větších postů, po tomhle by bloguje asi skončilo svou činnost xD. Jo a pokud budete chtít shodit server, stačí říct ).

A jdeme k hlavnímu hřebu večera, tedy k DESCRIBE IT, tož to vám popíšu, jak probíhalo těch půl roku a pořádně, dochází na těch 30 dokumentů, co se tady válej a ještě něco navíc. Asi nejtěžší část tohoto postu, potom už to doděláme jako když projede nůž máslem xD. Tak pojďme to skolit!

- DESCRIBE IT

Zapalte si františka a vraťte se se mnou do doby Vánoční. To není zase tak těžké, co? Když už nás všude masírujou vánočními letáky. Za okny sněží, ale ne moc, jen tak přiměřeně. Svítí obecní lampy a v oknách vánoční osvětlení. Sledujete to z povzdálí od svého monitoru, vy už máte dárky obstarané, věci poklizené, koledy spuštěné a pomalu se chystáte ke gauči, u kterého je vám nejvíc příjemně, protože je vedle topení. Hmm, začal mi hrát Mozart (vážně). Doba předvánoční byla pro mě celkem poklidná, loňské Vánoce se povedly. Dárky jsem měl nakoupené brzy, užíval jsem si všemožné oslavy a vánoční atmosféru. Ještě jsem trávil nějaké chvíle ve škole, ale to je jedno. Navštívil jsem poprvé v životě Burger Kinga, tož dobré to bylo, měl jsem toho Whoopera, nebo jak se to jmenuje, ale měl jsem si dát se sýrem (snad tenhle rok). A víte, jak je osudné datum 23. prosince? Tentokrát bylo, myslím, o něco dřív (to osudné datum). Nemůžu fakt z hlavy vydolovat vše, ale dopadl jsem dobře xDD. Z té doby jsem si uchoval tento článek. Ono těch oslav bylo víc. Než se dostaneme k jejich popisu, tak nesmím zapomenout na to, že jsem byl hodně často na notebooku, což byl takový předvánoční vánoční dárek (těžko doluju, těžko! Teď už notebook pomalu ani nezapnu, ale teď je zase na to čas, protože tam jsou taky některá důležitá data pro tuto část, nenávidím tuhle část ultráče!)

A je to tu zase, věděl jsem, že mám pravdu, že je nejlepší psát takovéhle věci souběžně a hezky nějak za sebou. Podívejte se týden, dva a už je to moc. Zase se do toho musím pomalu dostávat, přečetl jsem znovu všechno, co jsem doteď napsal a udělal i nějakou tu korekci. K věci, zjistil jsem, že jsem se současným počtem slov nespokojen D. Ne, vážně, mi to příjde až nějak dobře stravitelné a čte se to pomalu samo? Čím to je, no určitě ne tím, že pěkně píšu xD. Zkrátka už ty ultráče vnímám jinak, ale věřte mi, že kdybych tohle všechno četl najednou, tak bych možná byl tak nějak z toho vyčerpán. Upřímně počítám s tím, že se k té hranici 50 000 slov dostaneme. Vlastně by mě docela zajímalo, kolik počet slov je schopen WordPress pojmout v jednom příspěvku. Možná dost, ale pak to, myslím, i souvisí s hostingem a posílalo by se to pěkně dlouho a stejně mi věřte, že rozdělení ultramegapostu na několik částí má svůj důvod. Jak už jsem psal, bloguje by to asi nezkouslo.  A navíc se mi i při tomto počtu stalo, že mi ten text nějak vypadl z editoru, dostal jsem dost veliký strach a okamžitě jsem si text zálohoval i do Wordu. (stále platí, aby někdo ochotný pak celý ultráč dal do Wordu a řekl mi kolik mu vyšlo stránek) Největší problém bude s touto částí, protože ta možná dosáhne již výše zmiňované dvacítky tisíc slov, víte vůbec co to je? Tolik lidí snad nedorazilo ani na casting v Superstar. Blbost srovnávat lidi a slova, co?  No, co bych ještě dodal, je mi zle, ne vážně, chytlo mě zase nějaké nachlazení a vypadá to, že za chvíli budu mít horečku, nebo už jí mám. Teče mi z nosu a bolí mě v krku. Chtěl jsem jít zítra do školy a že bych už měl, ale holt jestli mi bude špatně (joo jasně, stejně by byl les hajzle), tak to prostě nejde. A vypadá to, že vážně nepůjdu, špatně mi bude určitě a navíc píšu tenhle post a navíc už s tím ani nepočítám xD. Měl jsem před chvílí čaj s medem a rozhodl jsem se zase pokračovat ve zjetinách, které dělám de facto jen a jen pro sebe. Takže já ještě obhlídnu koncepty a lineup, zapnu potřebný notebook a pokračujeme v popisu života dál. (13 280 slov). Kdybyste mě tak viděli, je mi zle a já tady s nadšením zapojuji notebook a jmu se vrhat dovrhat tyto s*ačky .

Tak zpět k tomu notebooku, těch styků (ne pohlavních) s notebookem bylo až přes příliš. Já jsem na něj strávil v prosinci asi nejvíc  času, ono vlastně skoro všechen – dokud jsem neměl nové PC. Kromě sledování filmů, kterých jsem viděl na noutu za ten čas opravdu dost, to bylo i hraní her. Kromě toho, že jsem znovu dohrál ShadowMana, jsem se rozhodl, ani nvm proč, natočit celé walkthrough. Což zabralo celý vanoční prázdninový týden a do Silvestra jsem jen hrál ShadowMana, točil a nahrával videa na YouTube. U toho se chvíli zastavíme, bylo to moje první walkthrough v životě a měl jsem spíše ShadowMana nahrávat na PC, protože zkrátka notebook asi nebyl dostatečně silný na ShadowMana s max. nastavením s kombinací s Frapsem. Ale to už nenapravím a znova walkthrough dělat nebudu. Každopádně jsem po chvilce zjistil, že někdo nahrává ShadowMana také, no co už, myslím si, že já nabízím kvalitnější walkthrough bez imho zbytečných titulků a popisů a navíc jsem to měl rychle hotové a to včetně bonusových epizod. Sice jsem mohl místo toho dělat něco smysluplnějšího, ale pak jsem byl rád. Jo a lidi mi oceňují i to, že narozdíl od výše zmiňovaného já odpovídám na komentáře a PM. V době, kdy sotva druhé walkthrough navštívilo Asylum, já už měl hru dohranou a navíc jsem ukázal snad z této hry, co bylo jenom možné. Nasbíral jsem všechny potřebné cadeaux, samozřejmě všechny duše a našel jsem i slušný počet secretů. S výsledkem jsem vážně spokojený a navíc se mi povedlo skolit bosse z The Five jako nikdy před tím. Hlavně Jack the Ripper padnul tak jako nikdy! Byl jsem opravdu nadšený ze všech kladných ohlasů na YouTube, opravdu mi to udělalo radost, sice se našel i nějaký ten negativní komentář, ale tak 1 na 100. Většina lidí mi děkovala a ocenila mou práci a teď už vím, že to nebylo zbytečný a děkuju všem lidem, zmínil jsem již řadu z nich v závěrečné epizodě. Na komentáře odpovídám pořád, dostal jsem i spoustu PM zpráv a dokonce jsem se i dozvěděl, že se mé walkthrough objevuje i jindě např.: ZDE. Zkrátka měl jsem z toho dobrý pocit a zároveň jsem udělal i tu službu, že jem rozšířil ShadowMan legacy mezi normální lid, tahle hra je vážně jedinečná. No a na závěr, pokud máte taky zájem, navštivte můj kanál na YouTube, nebo rovnou link na WALKTHROUGH.

Taková malá odbočka, která by patřila spíše do Games. Trošku jsme ale pokročili, já jsem si znovu přečetl dochované chaty z XFiru a zjistil jsem třeba tu šokující věc, že jsem tak nějak zmizel z dohledu všude a všem a zpátky na XFire jsem se až po 23. prosinci (nebo kdy) objevil až 8. února! Stejně tak ani poznámkových bloků a dokumentů moc není, takže to budou jen takové zběžné poznámky, co se odehrávali v daných měsících, školu samozřejmě vypisovat už nebudu, protože tu už tady máte několikrát. No, pamatuju si rovněž, jak jsem venku v mrazu přeinstalovával hodně starý notebook UMAX kvůli strejcovi. Proč v mrazu? Inu notebook už spíš patřil do kotle a normálně trvalo asi 40 restartů než vůbec naběhl a já měl za úkol ho přeinstalovat a rovněž neměl rád teplo a i pod chlazením obřích stolních větráků nevydržel více než 15 minut, kór při náročných operací a instalace Windows XP byla doslova porod, víte jak dlouho trvá. Ve studeném sklepě se mi to nepovedlo ani na třetí pokus, venku na mrazu se to povedlo až napopáté a věřte mi, že byla fakt zima. Nakonec to dopadlo tak, že to bylo marný! Strejc se totiž moudře rozhodl koupit nový notebook, zařizoval si myslím v té době i internet. Takže jsem ho musel učit internet, který teď umí už velmi dobře včetně používání všemožných programů, co dřív neznal. Někdy mě i sám dokonce překvapí a samozřejmě i skvěle zvládá komunikaci přes ICQ, vím, že to nic není, ale ještě je tu dost lidí, co můžou bejt vůbec rádi, že si ten počítač pustí. Kuriozita byla, že se mu hned druhý den pos*al a já mu ho raději přeinstaloval, chudák nezvládl hned ten první nával porna a virů. Od té doby už s ním problémy neměl. Naučil jsem se společně s ním i chvíli používat Skype. A kromě toho jsem se začal seznamovat s Martinem, což je 38letý týpek, který bydlel naproti od strejce. Přezdívku má Boxer (box opravdu dělal a je celkem namakanej) , no stali se z nás kamarádi a já trávil několik týdnů ve společnosti poněkud starších ročníků a vůbec to nebylo na škodu, ba naopak to bylo docela zajímavý a pravda je, že si má člověk s nima říct pomalu víc než s vrstevníky. Ale o tom ještě později, měl taky problémy s počítačem a já jsem si vydělal i nějaké ty peníze . Vůbec by to nebylo špatný si takhle přivydělávat, věřte mi, že pořád existuje dost lam, kteří si nedokáží přeinstalovat windows apod. A navíc nejvíc všichni oceňovali to, že kromě Win jim dám do počítače i několik programů apod. Takže jsem naučil dalšího člověka věcem dosud nepoznaným (pro něj xD). Počítačů jsem měl jednu chvíli až po krk, protože jsem „dělal“ PC skoro pořád. Od UMAXe, přes strejcovej počítač, boxerovej počítač, známýho počítač po strejcového pantáty počítač. K tomu jsem musel každému zakládat i e-mailovou schránku a všelijaké profily. Pamatujuj si na situaci, kdy jsem dělal 3 počítače najednou, protože chtěl strejc, abych se podíval nějak na jeho stolní a vedle jsem přeinstalovával boxerovej desktop a ještě jsem odbíhal do obýváku aktualizovat notebook. Ano, je to úsměvné, jsou to triviality, které by mohli zvládnout i sami, ale spíš je to o tom, že je to nebaví a radši to nechaj na někom jiném a klidně mu to i zaplatí . No však já si nestěžoval.

Už jsem asi několikrát zmiňoval, jak je u mě normální si povídat se strejcem o pornu apod. Ale, že to dopadne až tak daleko, to jsem nečekal. Se strejcem jsme si prohlíželi porno stránky a dosud nezapomenu, jak jsme při oslavě seděli vedle v ložnici a prohlíželi si fotky z Amatérů. Jasně, sex a porno je něco naprosto normálního. Jenže mluvit o tom s rodiči a u příbuzných nebývá pořád běžnou záležitostí a taky, kdo by o to stál. Myslím si, že nikdo. A stejně je to docela zvláštní a zároveň zjeté a nvm co ještě. V současnosti občas dostanu od strejce odkazy na fekál porno a jiný zvrácenosti, kam jsme to dopracovali, soudruzi. Aspoň se můžu spolehnout na to, že to strejc nepustí dědovi a rodičům , tak ono by se nic nestalo, ale bylo by mi to docela trapný. Pořád si vzpomínám, jak tajně strejc předával fotrovi porno cd a nakonec to dopadlo tak, že jednou po mě strejc chtěl sehnat nějaký lolitky a pak už to pokračovalo až dodnes. Rovněž jsme vymysleli hlášku „lidi jsou prasata“.

A jdeme na osudné datum 23.12., které tentokrát bylo 20.12. – kdo neví nic o tomto datu tady??? Přiznejte se. Psal jsem o tom několikrát a stala se z toho už klasika, zkrátka je to oslava dědových narozenin a bývá pravidlem, že nikdy za těch pár let nedopadla bez následků .Tentokrát se to možná až víc zvrklo, ale na filletzzové křeslo to nemá, jo a dodnes se na to vzpomíná. Osudné Galeje od Michala Davida…  Začneme koncem… probudím se, postel zeblitá, vedle kýbl a ruce zjizvený a něco krve. Před tím to bylo tak, že probíhala taková normální oslava, akorát já jsem se trošku rozjel, velký počet piv doplňovali paňáci slivovice, hruškovice, vodka, kafe, k jídlu uzený, kousek dortu a klobásky. A jak to tak bývá… nálada příjemná, matka odešla a poté i fotr a já tam tancoval na Galeje se strejcovou mladou a poté si vůbec nepamataju, jak jsem se obul a našel bundu a vyrazil jsem domů, no domů. Druhý den jsem se dozvěděl, že mě všichni hledali po vesnici, strejc dostal vynadáno a děda se pěkně nas*al a to nemluvím o matce. I když jsem byl blackout, tak to hlavní si pamatuju a vím moc dobře, co jsem dělal. Byl jsem pryč asi 45 minut. Tak nějak jsem vrávoval cestou k pekárně a místo toho, abych šel pořád rovně k baráku, napadlo mě, že si udělám malý výlet. A šel jsem tedy po schodech ke hřbitovu (škoda, že jsem nešel na hřbitov, i když pak bych se vzbudil ráno, jak spim na hrobě), tam jsem se u stromu vychcal a šel přímou cestou přes pole, které bylo pěkně bahnaté. Několikrát jsem ztratil botu a měl jsem problémy ji najít a navíc jsem vyřvával na poli všemožná satanská hesla apod. To pole je malé, ale když jste v takovémhle stavu, stane se z toho půlhodina cesty. Dochází na další blackout, protože vůbec nevím, jak jsem šel přes ulici. No, najednou stojím u vrat a chci si odemknout, neměl jsem klíče, ale měl jsem flashku (ještě, že jsem jí neztratil, obsahovala cenná data, Milevský a hesla) a trošku jsem myslel do budoucnosti a zkoušel jsem asi pět minut otevřít vrata flashkou. A byl jsem natolik ožralej, že mi to vůbec nedošlo až když jsem zjistil, že to je marný, zazvonil jsem. A pak už následuje další blackout a jak to dopadlo máte na začátku tohoto vyprávění. Každopádně to byl pěkný zážitek a na druhou stranu se mi to líbilo . Horší je, že je říjen a ono osudné datum se zase blíží, jenže tentokrát to bude trochu jinak (zase později).

Ano, prosinec je, co se týče vzpomínek a životních událostí celkem hutný, nebojte se, pak už vás nebudu tolik zatěžovat . Každopádně dosahujeme 15 000 slov.  A jdeme na Štedrý den,  kromě nutné návštěvy hřbitovu jsem se postaral i o vánoční příspěvek na blog (o Vánoce to ani jinak nejde) a sledoval pohádky v televizi . Musel jsem ještě dopalovat nějaké ty dary a vesměs jsem stihl všechno, co jsem chtěl. Večeře byla vynikající (kapr nechyběl) a dary také. Opravdu stačí maličkosti a pohoda a na druhou stranu jeden velký dar v podobě notebooku už jsem měl za sebou a jeden velký dar v podobě PC přede mnou. Dostal jsem nějaké ty klasiky, co zná každý – trenky (se šukacíma prasátkama a krysama), holicí strojek se třema břitama (best) a foťák. Pak jsem společně s rodinou sledovali dary v podobě filmů apod.

I následující dny byly fajn a já je trávil hlavně mimo počítač, následovali nějaké ty rodinné sešlosti apod., nejdřív u nás doma, pak zase u nich doma… A Silvestr? Silvestr byl výbornej, po minulym, co stál totálně za ho*no, se tento povedl. Dokonce jsem šel i po několika letech zase ven vypustit několik pum, vypálit pár rachejtlí a znáte to. Před tím jsem si užil svátečního jídla, dobrých vín, piv a sledovali jsme několik pěkných komedií a estrády v televizích , ale bylo to pěkný. A myslím si, že jsem prosinec docela vyčerpal a už není co dodat až na tu věc, že jsem zapomněl sepsat silvestrovský výroční post . Ale proč ten smajl, pokusím se o takový hodně pozdní reparát xDD (blázen). Pojďme si nějak shrnout ten leden, i když to bude opravdu neslavný, únor bude na tom snad lépe a od března už mám dostatek materiálu. Jo a omlouvám se taky, že asi používám dost smajlů, ale mně to nedá, je to zvyk jako používání „no“, „zjetí“ a co tu ještě vidíte často.

Leden společně s únorem asi vezmeme dohromady a bude to asi nejstručnější popis, hodně to zavinila škola. Bylo zase několik oslav a kamarádovej kocour měl narozeniny… už myslím to dopadlo bez zjetí. Na notebooku jsem dohrál celý San Andreas a vůbec pomalu se schylovalo k přípravám na lego a hlavně druhá půlka února byla promarněná a jenom se čekalo na ten „božský dar“. Taky nám v lednu skončil (asi definitivně) projekt Na Šrot, neboť se přestalo chodit a hlavně to zkazili nezvaní hosté, ale skončilo to bombově a navíc stále není vyloučeno, že nevznikne nějaká bonusová epizoda, ale o projektu Na Šrot ještě později. Strejc jednou vyrukoval s takovou nabídkou, jestli nechci s ním a s boxerem zajít v pátek do hospody. Po chvilce váhání jsem řekl, proč ne. A tak to začalo, každý pátek asi 5x jsme trávili čas v hospodě a musím říct, že to byla paráda. Probrali jsme několik věcí, já se něco naučil apod. Takže to nakonec dopadlo, že se ze mě stal hospodskej povaleč xD. Ale bylo to spíš na pokec, než na ožrání. A když už by se schylovalo ke zjetí, odjeli jsme domů. Skončilo to tak, že nás tam jednou nas*ali, protože paní kuchařka tam vyhulovala s hostama a udělala nám úplně zes*aný topinky a chtěli za všechno moc peněz. Navíc dávali pod míru, lepší to bylo, když tam roznášela jedna samice a točil gay, to bylo nej. Jedině chodit ob týden . Samozřejmě, že to nebyla žádná luxusní restaurace, ale ráda se tak tvářila, obří lcd televize a příjemné posezení s čistými záchody. Škoda a dodnes na to vzpomínám. Stejně tak na zjeté věci od boxera kolem žen. „Já nejdřív musim vědět, jaká je, takže si nejdřív zašukám a pak jí dám kytku, no ne?“ Věkem by to mohl bejt můj táta . A zase to mělo za následek to, že se to z hospody přesunulo ke strejdovi domů, a tak je to dodnes. Myslel jsem, že zajdu jenom nějaký ten pátek, ale chodím pravidelně tejden, co tejden. Ono víte, strejc to tam má v současnosti de facto jako hospodu, nejsme u něj doma, ale v bejvalý prádelně. V té je celkem všechno, co má mít i správná hospoda, v této době tam teda chyběla jedna zásadní věc, ale byla tam skříň narvaná alkoholem, zavedená voda, dalo se tam i vařit, nechybí kamna, takže se tam dá sedět kdykoliv. Dalo by se tam eventuélně i přespat, akorát ten záchod tam není . Vrhneme se na únor, který utekl tak nějak rychle a vesměs se rovněž nic neudálo, ale je to holt nejkratší měsíc (když neni přestupnej rok). Únor byl symbolem zjetí, protože už bylo pomalu na 100% jasné, že budu mít nový počítač. Začal jsem pracovat na nějakých věcech pro blog, a tak vznikla i myšlenka Zjetí live. Začal jsem si zálohovat všechny potřebné věci, dohrával to, co má být dohráno a dělal si přípravy pro přechod na nové PC a pomalu jsem se loučil s mým miláškem, který obýval můj pokoj dlouhých pět let a to je úctyhodná doba, možná mi ho bylo i trochu líto. Zároveň jsem ve zjetí začal i prohlížet všechny Score a Levely, co mám a zapisoval si do seznamu hry, které stojí za to si zahrát, seznam vám kdyžtak upnu v jiné sekci megapostu jestli nezapomenu, třeba budete mít zájem . Také jsem se nechal ukecat a Lordhell se objevil i na Facebooku. Myslím si, že víc není dodávat a my březen, za kamna vlezem.

Březen a nadešel ten okamžik, ze kterého mají počítačoví hráči asi největší radost – nové železo do baráku! Hned první den, co byly peníze na účtě jsem neotálel a rychle objednal onen stroj (podrobněji se k němu ještě vrátíme). 3.3. (hezký datum) se konečně objevily za dveřmi mého pokoje dvě velké krabice a sen se stal skutečností. Vím, že teď už to všechno trochu opadlo, ale měl jsem radost – fakt velkou, však se podívejte na všechny ty zjetiny. On je opravdu rozdíl, když ze hraní Tomb Raider 2 skočíte na hraní Tomb Raider: Underworld. Byl jsem v šoku. Nešel jsem ani tento týden vůbec do školy a ani jsem moc nespal a byl jsem fakt nervózní, protože počítač provázelo hrozně moc problémů. Jenže zadařilo se a já mám tu možnost psát toto životní dílo na novém. Už nevím jestli více zabíhat do detailů, nebo si to nechat na potom, asi to necháme na potom . 3.3. měl shodou okolností ještě otec narozeniny a taky se pokračovalo v pravidelných pátečních návštěvách. Taky jsem si vždycky máknul a o to větší byla chuť na pivo – strejc začal vozit z práce dost dřeva, a tak jsem je vozil do kůlny. Stalo se i to, že nás boxer pomalu opouštěl, protože se stěhoval pryč ze sousedního baráku.  Dokonce jsem se naučil i žrát bůček. Nezapomenu ovšem na jednu opravdu zjetou věc. Jednou jsme si takhle pouštěli internet a došlo na rychlý prachy, sosla se celá epizoda a my jsme na ní společně koukali , docela zajímavé se s takovými lidmi kolem vás dívat na porno, to vám povím. Co ještě dodávat, musím opět zabrousit do nějakých konceptů a dokumentů, ale v Twitteru mám jednu zajímavou věc – „Dneska největší zjetí v tomto roce? Asi, mám strach…Moc se mnou nepočítejte, že tu budu zítra…2:12 PM May 23rd from Twitter“. V březnu jsem dokonce začal opět postovat na blog, takže aspoň něco, Zjetí Live! poprvé spatřilo světlo světa a taky musíte pochopit, že jsem měl zkrátka nový PC a hodně jsem se věnoval hrám, které jsem dřív ani nerozjel. Dokonce to možná vypadalo, že se vracím ve velkém, no omyl. Jinak pokud se nemýlím, tak i dost věcí z life máte ve Zjetí Live! I když se radši na to už nedívejte, nevýhoda, že z YouTube narozdíl od Łpodu to nezmizí xD. Vznikly taky celkem povedené recenze, nebo nebyly povedené? Projíždím tu historii chatu a zjišťuju zajímavý věci a hlavně velmi pěkné náměty do scénáře Rodiny Milevských. Přišel jsem na to, že ta věc z Twitteru bude asi patřit k jinému roku, protože se nic neudálo letos až na jednu věc a to, že o den později jsem se ztratil v lese a dost dlouho jsem tam bloudil – něco jako Blair Witch. Pořád jsem se vracel ke krmelci. A víte co? Tohle je pro březen všechno a my rovnou jdeme na duben!

Duben začneme elegantním tancem, což měl být takový aprílový vtípek a nejen to, dokonce jsem plánoval, že zatancuju na přání na vaše písničky, ale asi se to moc nechytlo, takže se na vás vyprdneme xD. Postově už to rozhodně pak nebylo nabitý. A z normálního života a zážitky? Něco bylo. 10. dubna jsem měl to možnost nahlídnout do jiný kasty, tedy k milionářům. Byl jsem tentokrát v pátek místo „naší prádelny“ u strejcového zaměstnavatele, který jaksi má hodně peněz. Hodně zajímavej zážitek, horší už je, že s takovýhlema lidma se musí mluvit nějak jinak a na to bych si musel nějakej čas zvyknout. Dům zajímavej až na to, že jsem do něho vůbec nevstoupil . Pozemek velký, baráky dva – jeden teda slouží jako taková hospoda a vzadu je ping-pong – je to jakoby garáž, která má ještě spodní patro, kde se dá normálně i bydlet a je to tam zařízený. Před domem tři auta (nvm co to už bylo), nechyběl samozřejmě vyhřívanej bazén, jezírko a udržovaná zahrada takovýma těma postřikama. V garáži dvě lednice napěchované alkoholem. Dům byl na kód a uvítání poněkud netypické pro nás normální lidi – polibkem – tedy s paní domů, pánovi domu jsem nedával xD. Uvítali mě celkem dobře a dokonce mě hned zvali následující den na oslavu, což jsem teda odmítl a mám takový pocit, že mě paní domu chtěla dokonce zneužít! Piv jsem měl jen několik, nechtěl jsem si tam sám točit, ale přeci jenom jsem došel trošku divně, bylo totiž k tomu i něco ostřejšího. Jídlem se moc nepochlubili, pávy na provensálský způsob jsem neměl, jen nějaké lepší grilovací tyčinky. Pak se zase nedělo nic moc zajímavého v průběhu tohoto měsíce a kdyžtak to tu máte někde jinde vylíčené, tak se podíváme jen na 30.4., kde je zvykem slavit čarodějnice. Já vím, že ten megapost na konec v pohodě překousnete, protože jsem si myslel, že toho bude ještě mnohem víc, no uvidíme na jaký počet se dostaneme až tuto část dokonáme . Tak čarodějnice… Ty dopadly jen s malým následkem, který nebudu opravdu popisovat, však vy víte. Škoda, že jen to trvalo takovou chvíli, ale byla to solidní sranda – pálily se gumy, chlastala se slivocice a největší p*del jsem měl z buřtů, respektive jeden buřt byl po ugrilování vhozen na zem a další se opékal bez nakrojení, vám to nepříjde vtipný XDDDDD? No, dobře, ale naživo to je vtipný. Přesuňme se raději na květen, tak co? No, konec této části ještě není, ale jsme na dobré cestě a ostatní části už skousnete jako víno! Věřte mi, květen, červen, červenec, srpen, září.

Vezmeme to po dvou – květen a červen byl ve znamení oslav (trošku odbočím a to tak, že jsem doufal, že tyhle popisy budou rozvinutější a oni by asi i byly více do detailů v té době, ale píšu vesměs opravdu jen to nejdůležitější xD).  Pokračovali samozřejmě i pátkové seance a v hlavince nám vzniknul nový nápad – Rychlý drůbeží prachy (rozpovídáme se ještě), navštivte náš KANÁL. Kromě toho jsem dokonce natočil i další Zjetí Live! A když už jsme u toho blogu…  Zase to vypadalo, že se něco kutí, protože se vrátilo i ke starým rubrikám a dokonce jsem sepsal i téma. Vznikla taky jedna nová rubrika a k JDownloaderu se ještě vrátím, protože se nám trošku změnila jeho koncepce . A pak už to patřilo Prison Breaku, ano Prison Break nám v květnu končil, a tak jsme se mu hodně věnovali, bohužel jsem tak nějak nedokončil, co jsem začal, ale na to taky příjde řeč xD. Jeden den jsem dokonce PB celý věnoval. A to bylo vesměs všechno a blogování až do evolučního začátku přestalo! Červen a srpen dokonce bez postu za ty 4 roky. Sorry, že se věnuju hodně blogu v tomhle odstavci, který taky patří spíš do life,  ale on blog s tím de facto souvisí jako se vším. Pokračujeme hned v oslavách a to hned 2.5., kdy jsem zase tak namol nebyl, ale udělal jsem si celkem ostudu, protože jsem zakopl o trám a dědovi zrušil všechny květináče xD, taky jsem koštoval snad poprvý  Tullamore Dew.

Odehráli se i menší změny v mém pokoji. Na podstavci, kde mám hi-fi věž se vystřídaly asi 3 televize, jedna bouchla hned, druhá po dvoutýdenním provozu a tuhle, co mám v současnosti je ještě v pohodě, ale často se sama od sebe vypne, což ani moc nevadí, ale jednou se mi to stalo uprostřed filmu a to dost nase*e. Pak jsem taky dostal set-top-box, abych mohl vůbec koukat na televizi, ani by mi nevadilo, kdybych byl bez toho, protože pravdou je, že se na televizi moc nepodívám, k tomu slouží počítač a ne nějaké nalajnované programy, ale Americké nezávislé léto a ostatní věci jsem nemohl vynechat. Taky se odporoučila do věčných lovišť tiskárna a já mám nějakou novou, konečně i se scannerem a kopírkou, což má dneska každej a konečně se k této sortě lidí můžu přidat. A ještě jsem si z Nosferatu Shopu objednal pěkné povlečení, na kterém spím pořád, je fakt pěkný, z novinek v pokoji snad vše. Pokračujeme v oslavách, taky v čem jiném xD.

23. květen se na mně význačně podepsal, ale z jiného hlediska. Byla to velká oslava, při které bylo něco přes 20 lidí, slavil se strejcovej pantáta a jeho padesátka. Nejvíc mě na tom irituje ta věc, že si absolutně nemůžu vzpomenout na to, co jsem dělal a to 3 hodiny! Ano, normální blackout, ale poprvé si nepamatuju tak velký objem času, většinou si pamatuju dost a tři hodiny je už pro mě vážně nepředstavitelná doba. Konec oslavy nejdřív? No, probudil jsem se v pět hodin ráno a na zemi blitky, hlavně voda. Byl tam soudeček piva a k tomu slivovice, která zmizela hodně rychle… Oslava probíhala celkem normálně, k jídlu byla kejta (se slivovicí nedoporučuju) a veselá nálada panovala všude kolem. Dokonce se konečně pořádně ožral i děda. Močil jsem na vrata, honil jsem se se psema, večer se všude tančilo a jeden se tam slíknul i do slipů (foto na Facebooku nějaký)… blackout! Bylo to tak, že jsem nechtěl tancovat a chtěl jsem domů, prý jsem normálně šel domů s fotrem a dokonce se i bavil. Fotr se vrátil a já nablil na záchodě na tričko, vzal si naruby kalhoty. Dokázal jsem v blackoutu pověsit ono poblité tričko, zapnout pc, odnést anduláka do koupelny…. zeblil peřinu a zem a polštář čistý jak lilie. To je však normální, nenormální teda alespoň pro mě je, že jsem byl totálně v pohodě a nic si nepamatuju, zjel jsem až doma a to před tím si mám pamatovat!!! Blackout mě zradil a dostává nade mnou větší vliv, ale to si vyřikáme chlapče. A pak chvíli klid, respektive týden. A oslava se konala 30.5. u nás doma, strejc se tehdy rozhodl koupit pípu a… oslava? Normální, akorát jsem vylil pivo a poprvé jsem chytnul (vlastně už podruhé v životě) takovou to nemoc, kdy máte sračku asi 4 dny a jeden-dva dny opravdu vysoký horečky. Rodiče mě chtěli vzít na pohotovost, protože teplota dosahovala přes hranici 40°. Nějak jsem se z toho dostal, dorazila pípa a zase oslava! (odbočka – zase jsem dohrál ShadowMana) Po oslavě už jsme se přesunuli dávno do června, kdy jsem měl pěkné problémy s internetem, nešel vůbec, a tak se dokonce i měnil modem. Za ten týden jsem se vrátil do historie a začal hrát takový zjetiny jako Stonekeep, do toho onemocněla kočka s očima a já jezdil s dědou po doktorech.

V červnu jsem zažil řadu zjetí při lesnictví, potkal jsem dědka, který mi vyprávěl, jak je krize a že chce 2 koruny na housku – dostal jí, děti se vozily v trakaři a na autobusáku se vychcala ženská na trávu před Lidlem, to už jsem jenom zakýval hlavou, ale 2 koruny na housku mě vážně dostaly! Jako každý měsíc, už o nich nepíšu, probíhaly oslavy v pátek a najezení se u dědy ve čtvrtek rovněž s točenym samozřejmě a ty větší oslavy. Jedna proběhla u nás doma – měl jsem narozeniny, tentokrát už konečně s točenym, ta pípa je fakt dar . Oslavu narozenin jsem si celkem užil a rozhodně jsem se neožral. A můžeme se vrhnout na letní prázdniny, které byly celkem nabité.

ČERVENEC. Začal velmi neslavně, neboť jsem měl zase nějaký ten čas vysokou horečku, to samý jako 30.5. a 10.7. jsem spadnul z kola a to tak, že jsem byl rád, že jsem vůbec dojel domů, vypadl mi mobil z kapsy a já jsem ho chtěl ve stylu Matrix chytnout při jízdě z kopce, což nebyl dobrý nápad! Jel jsem rovněž bez řídítek, no sedřená obě dvě kolena, kotník, letjka, dlaně, břicho a záda taky. Na tu krev jsem tady musel mít všude hajzlpapír a na koleni to hezky mokvalo. A i když jsem si to napsal do O mně , tak jsem udělal jednou takovou menší výjimku, ale po fakt dlouhý době! Dal jsem si jedno cigárko, ale bylo na stole… To, když byla další oslava dole ve vesnici, aspoň jsem neblil, i když bych na to měl právo xD.  O týden později samozřejmě nemohla chybět další (vím, že už vás to nudí) a to u Luďka, kde jsem měl jako obvykle takový ti mišmaše jako kaše, kachna, pivní guláš, i když to chtělo jít ven, zarazil jsem to a v klidu jsem to zaspal. V červnu mi taky došla občanka, tak jsem měl celkem otravný zařizování kvůli takovýhle kravině. 24.7. po delší době byla dost dlouho vyplá elektřina. A snad poprvý jsem viděl vyject vesnický hasiče , byl to asi docela průser, protože to trvalo asi 12 hodin. K tomu jsem slyšel věci jako sirény z Kladna a venku to udělalo pěknou spoušť, nám třeba spadnul plot. Shodou okolností jsem šel ten den k dědoj, ani jsem se málem nenajedl, protože děda vařil při svíčkách lososa. Ani jsme si nemohli natočit pivo, naštěstí strejc přinesl slivovici a kecali jsme po tmě. Den poté jsem si udělal menší výlet do města, koupil matesový blaťák a vyrazil se strejcem do Makra. A pojďme zakončit i červenec, blíží se konec… pomalu, ale jistě, cítíte to napětí ve vzduchu? Jo, vy chcete vědět, kolik máme slov…nooo… 18 000 xD. 31. července jsem si objednal nový harddisk a kartu do foťáku a to hlavní. Na blogu JSME 22.7. VSTOUPILI DO DRUHÉ FÁZE!

Srpen byl dost náročný měsíc z hlediska toho, že jsem byl vesměs pořád pryč, doba dovolené. Víte co, uděláme to trochu jinak a dovolené se budeme věnovat jinde, aby taky v tom popisu bylo něco víc, takže srpen vezmeme tak nějak hopem . Dovolená trvala od 2.8. asi do 16.8. Jen taková odbočka, která do dovolený až tak nepatří v sobotu 1.8. jsme pěkně zežraný skákali do bazénu, pinkali si míčkem a vůbec to bylo super, dost vody se vylilo – to víte slivovice a pivečka… Dovolená byla fakt nabitá, dokonce jsem byl i tři dny v Karlových Varech, vyhrabal jsem na půdě snad můj úplně první PC – Commodore 64 a taky se mi stala ta věc, že mě bodla vosa, nebo včela do… velmi choulostivého místa řekněme, naštěstí bez následků – jenom to pěkně bolelo. Nechoďte ven chcát a jděte radši na záchod! A 28.8. jsem poprvé vyrazil opravdu daleko, i když zase tak daleko to není, poprvé k moři do Itálie, very nice.

Září a podzim se blíží, tedy už je tady, o září jsem chtěl hovořit jako o současnosti, ale vzhledem k tomu, že už máme říjen, tak ho sem ještě nějak hodíme. Z Itálie jsem dorazil 6. září ráno. Týden poté se dohánělo všechno za ty promarněný prázdniny . A taky jsem začal pracovat na tomhle eposu.  Týden od 7. do 13. jsem strávil s fotrem na šichtě ve středu, čtvrtek a pátek je jasnej. A tamtu omáčku kolem si fakt nepamatuju. O 14. jsem psal a dále to nemá cenu, věnoval jsem se hrám a kravinám, sledoval Breaking Bad (takže podrobněji jinde). Ve čtvrtek a v pátek ožral. 21. jsem měl jít do školy a už to zase začíná, protože asi…. no znáte to, zase nepudu ani na jednu přednášku, ale fakt jsem to ani tak nechtěl, příští týden tedy ten říjnovej už se půjdu na něco podívat! Jinak sliboval jsem vám rozvrh, tak tady se na něj můžete podívat. Zkoušky zatím kašlu. Den před tím jsem totiž sledoval Breaking Bad a 3 hodiny spánku jsem uznal jako nedostačující, a tak jsem zůstal v posteli i nadále a odpoledne se mi už nějak nechtělo xD. V úterý jsem nemohl, protože jsem vyrazil do Litoměřic na Zahradu Čech, to bylo docela zajímavý – všude jenom samí důchodci a nevím teda proč se to honosí názvem Zahrada Čech – jen samý žrádlo, chlast a důchodci. Našli jsme trhovce s vynikajícím trdelníkem – měl jsem dva, kejtu, langoše, zmrzliny a k chlastu burčáky a 6 Budvarů. No, hezky se mi pak jelo domů, cestou jsem měl ještě jedno pivo v hospodě a doma pak usnul ve 4 hodiny. Ve středu jsem se jaksi zase ve škole nedostavil ehm… a navštívil chroští v lesích. Ve čtvrtek jsem tak nějak chtěl, ale zase fail. 24. a 25. jsem psal moc hezké zjetiny, protože jsem se vždycky dobře napil. A v sobotu jsem byl v Litoměřici (opět), ale tentokrát na vinobraní. Celkem pohoda, burčák byl ale slabej, a tak jsem ani moc nezjel, ale bylo to zajímavý, celkem o tom neni nic psát… Možná mám i nějaký fotky, tak časem upnu jestli nezapomenu. Neděle a my jsme šli zase slavit k strejcovi. Moc si toho nepamatuju jaká ta oslava byla – ne kvůli zjetí. A v pondělí jsem začal cejtit příznaky horečky… a tady to uťafneme. A já vás můžu potěšit jednou zprávou.

DESCRIBE IT…….DONE

- AFK

Čemu se tedy budeme věnovat v této sekci? Myslím si, že to je jasné. V srpnu jsem vynechal nějaké to prázdné místo, které vyplníme tady. Jde tedy o nějaké ty kecy z dovolené, proto AFK, kde jsem tedy všude byl, jak jsem si to užil apod. mimo domov.

Normálně bych sem hodil i fotky, ale rozhodl jsem se je dávat na Facebook, takže pokud se chcete podívat na moje fotky z dovolený, Karlových Varů, nebo z Itálie, tak zavítejte na můj profil. Asi nahodím i nějaký ty videa s mořem.

DOVOLENÁ – ČR
První den dovolený jsem strávil v Kladně v pizzerii, kde jsem si dal fakt luxusní pizzu s kousky lososa, opravdu byla výborná a chuťově srovnatelná i třeba s Forte z Itálie. Kromě toho jsem si i upgradnul PC a přidal další HDD. 4.8. jsem byl v Praze – Divoké Šárce, nejdřív v hospodě pak v nedalekém McDonaldu a šlo se nahoru. Rozhodně doporučuju, nahoře na těch skalách je to fakt pěkný a vůbec si nepřipadáte, že jste v Praze. A ve středu jsem nedopadl vůbec dobře, protože jsem jaksi špatně zkombinoval jídlo a chlast, nemít tu zpropadenou čokoládu – k ničemu by nedošlo! Těžko teď něco napravovat . Byl jsem v Kralupech a taky v pěkný hospůdce na Hostibejku, pak zase hospoda a cesta do Nelahozevse, kde se vystřídaly tři hospody a ještě jedna ke konci výletu. Dokázal jsem do sebe naprat 10 piv, které ale neudělali se mnou nic – ty za nic nemůžou. Jenže jsem měl matesy, smažák, romadur, klobásy, brambůrky a završil čokoládou na vlakovym nádraží. Doma jakžtakž v pohodě, ale ve tři mě to probudilo a já jsem málem došel na záchod, ale podařilo se mi zeblít zeď, držel jsem si ruku před pusou, ale stříkalo to všude xD. Lordhell maloval. Uklízel jsem to asi dvě hodiny a podle mě nebylo vůbec nic poznat, ale prý bylo, a tak se to ještě ráno docmrndlo barvou, co zbyla. Hezký výlet, ale ta zpropadená čokoláda! A po takovém stavu jsem dokázal jít k dědovi, narvat do sebe panenku s hranolkama a zmrzlinu s prošlou polevou a to nepočítám pár žejdliků piva. V pátek jsem opět chlastal, k tomu langoše, buřty na pivu a po dlouhé době jsem viděl i Dania z Bulharská (vzpomeňte na bulharské party) – ten dopadl, určitě skončí ve vězení, teda on už tam byl – krapánek zjel. V sobotu se slavili kotelnová vrata, které byly nabarveny xD přesně 8.8.99 – důvod k oslavě, výborná večeře a já celý den strávil venku a dost jsem se i opálil. V neděli opět trávení venku se sluníčkem.

Jeden týden byl pryč a my tu máme 10.8., kdy jsme zase navštívili naší oblíbenou destinaci Sv. Jan pod skalou. Do kostela mě teda nedostali ani párem volů, fuj. Měl jsem chuť převrátit kříž, který byl za kostelem. Ten den jsem snad ušel 50 km, pokud znáte tuto lokalitu, tak je nahoře (dost vysoko) kříž, ke kterýmu jsme vyrazili. Rozhodně to nebyl dobrý nápad po jídle a ještě v takovém hicu, ale dokázali jsme to a my jsme stanuli nahoře a dívali se na tu krásu, je to fakt vejška, kór když máte závratě. Den poté následovala revitalizace, byl to skutečně náročný výlet. 12.8. do Lužné u Rakovníka se podívat na vláčky, věřte, že za ty peníze ani moc nestojí. Nemůžete jít ani do interiérů a vůbec je to předražený, nejzajímavější byl jídelní vůz. Na jídlo jsme stejně jeli domů do města do restaurace. Čtvrtek byl klasický den, který snad nemusím komentovat. A 14. do zoo, což už je pravidlo nějaký ten rok. Co se dá říct o zoo, kde se to moc nemění až na nově vystavěnou rozhlednu – to bylo pěkný. V sobotu ještě jedna oslava a byl jsem přemluven, abych jel na 3 dny do Varů.

Co říct ke Karlovým Varům, ovládají to tam Rusové, mají tam všude tu jejich vodu, kterou jsem ani neochutnal a navíc je pěkně vařicí. Rovněž jsou proslavení těma svýma hrnečkama a kdo neviděl Vrchní, prchni? Jo, tam jsme se taky byli podívat. Mají tam hroznej McDonald a nejhorší bylo to spaní v autě. Taky jsme navštívili jeden bunkr a Krušovickej pivovar. Celkem náročný týdny a 28. jsem vyrazil do Italy.

Lido di Jesolo, Italy

Fakt zážitek vidět moře, jiný kraj, jiný mrav. Bylo to pěkný, i když jsem to tolik neprožíval. Ono vlastně to není zase tak něco až moc jinýho, jako Slapy, nebo Lipno, akorát to moře je slaný . Rozhodně ale zajímavý lidi a Češi by se měli ledacos od Italů naučit, klidně bych tam byl i měsíc. Autobus na nás čekal od 16:30. Cesta teda byla hrozná, já a děda jsme nezamhouřili oko celou cestu, tedy 16 hodin. Proč to trvalo tak dlouho? Bylo to samý zdržování, dlouhý pauzy a než se ty lidi mezi sebou dohodly… Ještěže jsem měl tu mp3. Jel bych ale asi radši přes den, protože jsem takhle viděl víte co. Zajímavý byly ty dlouhatánský tunely v Rakousku, škoda, že jsem neviděl Alpy. První zastávka u hranic s Rakouskem proběhla dost zajímavě, kdy jsem měl řízek vedle bezdomovce, kterej si chudák poslintal i boty. V Rakousku taky pěkně chcalo až to teklo i k nám do busu. Cestou nám pustili nefalšovaný odpad film – Utopenec na útěku, to bylo fakt hrozný, těšil jsem se, jak tomu dám doma odpad. Jak to může mít takový hodnocení??? K ránu jsme se konečně dostali do Itálie a projížděli nějaký vesnice, úplně jsem nasával atmosféru jak z Kmotra. Hodně polí. A v Jesolu jsme museli ještě 4 hodiny čekat na ubytování, tak jsme se šli podívat k moři, jinak i na tom podnebí to možná je trochu znát, je tam takový větší dusno, ale nic šokujícího. Okusil jsem italskou zmrzlinu, tu mají fakt vynikající. Nikdy jsem neměl lepší zmrzlinu, tady u nás by se měli stydět za ty cajky, co nám dávaj. Amarena, Melone asi nejlepší.

Konečně jsme se kolem dvanáctý ubytovali, k apartmánu nemám žádný výhrady, ano trošku starší vybavení, ale co – výtah fungoval. Jinak jsme chytli fakt výbornej pokoj ve 4. patře s balkónem a výhledem na moře, úžasný! Asi nejlepší pokoj z celýho apartmánu. Ani jsem nepočítal, že i já budu mít vlastní postel. No, dlouho jsme neotáleli a vydali jsme se k moři a byly pěkný vlny, ale to bylo asi to nejlepší. Protože s vlnama je sranda a hlavně ta voda byla teplá. První den jsme hned všichni dostali úpal xD a hezky jsme ztmavli. Večer jsme si vychutnali italskou pizzu. Za 17 euro, ale fakt výborná a 4 lidi se nají až až. Nejlepší byla Forte Maxi, i když pozor, dokázal bych jí sníst i sám. To byla sobota 29. a pak už se moc plán dne nelišil. Bylo to asi takhle…

Ráno jsme vstávali většinou v 6 ráno, šli jsme se strejcem do pekárny pro ciabattu a cestou na pokoj kolem moře a sbírali jsme mušle. Byla snídaně a k moři do 12ti. Vrátili jsme se na pokoj a dali jsme si oběd – guláše, polivky, párky… Pak jsem si přečetl Score a chrupli jsme si asi do 4 hodin. Musím přiznat, že nejsem zvyklej si takhle po slušnym spaní přes noc ještě zdřímnout odpoledne, ale tady jsem se to naučil brzy. První den jsem teda toho moc nenaspal, protože mě štval ten hluk z ulice a hlavně dusnu a teplo, ale pak tam člověk usne, kór když si dá pár piv. Pak zase na moře a večer pro pizzu, pokec na balkóně a zase spát. Někdy jsme museli i zajít do jednoho discountu pro zásoby a hlavně pro chlast. V úterý už jsme neměli ani jedno český pivo. Pili jsme nějakej patok za 60 centů, ale bylo to silný a levný, tak proč ne.

V úterý jsme taky vyrazili výjimečně na večeři, kterou jsme měli de facto zadarmo (zaplatil nám to strejcovej zaměstnavatel, jo ten milionář – pozval nás) a ještě se slevou. Jinak by se cena vyšplhala asi k 80ti eurům. Jinak zjistil jsem nemilou věc, že na severu Itálie a tedy i v Jesolu se anglicky nedomluvíte. Myslel jsem, že si procvičím angličtinu, ale chyba. Němčina tam teda vládne to jo, to byste se domluvili, anglicky ne. A to jsem mu to snad vysvětlil dost jasně a lístek byl v angličtině. Nakonec se to nějak povedlo a večeři jsme si objednali. Zvykem u nich je pít k vínu sodovku, my jsme si objednali malou a dva džbány vína, který s náma pěkně zahejbaly . Vařit teda Italové moc neuměj, nebo holt blbá restaurace. Vzhledem k tomu, že jsme moc lístku nerozuměli a na mořský potvory se můžu akorát vys*at, tak jsem si dal něco s kuřecího radši. Porce malá, takže jsme se ještě museli dorazit Tiramisu, kdybysme si dali jednu Forte, udělali bysme líp. Ve středu jsme vyrazili na výlet ke strejcovýmu bejvalýmu hotelu a to byla dost velká štreka od nás. Chtěli jsme koupit suvenýry, ale všude měli prd. Ono vesměs se to tam furt střídá – herny, pizzerie, kraviny pro turisty, hotel a to pořád dokola. Ale se suvenýrama jsme pochodili a stačil nám k tomu krámek nedaleko apartmánu. Jeden den jsme vyrazili i na šlapadle.

Člověk se tam ale domluví v pohodě, zjistil jsem, že nejlepší je radši na všechno ukázat. Italština mě teda moc neokouzlila, ale nebude to zas tak těžká řeč, lidi se to tam učej rychle. Byl jsem ale tak zblblej, že jsem chtěl italštinu používat i doma. Uno amarena, grazie. Ciao! Děda i rád sledoval italskou televizi, i když tomu nerozuměl , navíc se tam dal dohromady s nějakym dědkem, kterýmu jsme říkali Berlusconi, byl neodbytnej a pořád se „bavil“ s dědou o Berlusconim. Jo u apartmánu jsme taky měli bazének, kde si děda oblíbil babku, co uklízela bazén. Jinak jsou Italové docela uctiví, ale řvou jako kráva! Hlavně ženský, dostalo mě, že si k nám sedla babka na lavici, pozdravila, poděkovala a to samý i při odchodu. Tady u nás se nikdo neptá. Jinak nechápu ty lidi, kde berou tolik peněz. Italové se mají, nechápu, jak se můžou nějaký restaurace uživit, když tam sedí akorát majitel a čumí na televizi. A pak ty auta na hlavní třídě! Žádnej šrot, samý auta minimálně za půl miliónu, to se tam jezděj lidi předvádět? Každopádně pošťačky by mohli těm v Itálii závidět. Jo a jezdí jako prasata! Se*ou na semafory a vůbec… Jako myslim obecně všichni, ne pošťačky.

Ve čtvrtek jsem se tam pěkně nas*al, zkrátka nějak nebyla nálada vůbec, moře bylo studený a strejc furt měl kecy, jak chce ject domu. S takovouhle delegací už tam nechci, max. tak s dědou. V pátek jsem dokoupil zbytek suvenýrů a utratil jsem asi 100 euro, co jsem sebou měl. Maj to tam fakt drahý. Pro sebe jsem si koupil tričko Kmotra (chtěl jsem Scarface), pěkně velkou lebku za 15E a pak už jen nějaký ty blbosti z mušlí pro rodiče a chlast. Když jsme v sobotu odjížděli, počasí tam bylo fakt strašný a pěkná zima. Vstával jsem ten den v 6 hodin, museli jsme do devíti vyklidit pokoj a pak ještě čekat do 6 hodin na bus. Což je dost na prd, protože co tam dělat, když u sebe vesměs nic nemáte, slunečník a lehátko už používat nemůžete a navíc je zima, chtěli jsme se koupat, ale v tomhle to nešlo. Nikdo v moři ani nebyl. Cesta domů trvala už jenom 13 hodin – žádný zdržování. Skoukli jsme Báječnou dovolenou s Andělem a kolem osmý jsme byli doma. Docela to i uteklo, klidně bych jel i tim busem dýl, akorát na prd bylo to spaní. Od 6ti jsem nezamhouřil oka a v buse maximálně půl hodinu/hodinu. Doma jsem odpadl ve 4 hodiny, protože to už se vážně nedalo. 30 a něco hodin bez spánku… Probudil jsem se až v 11 a v 1 jsem v tom pokračoval.

Každopádně sranda a doufám, že se do Itálie ještě dostanu. Jinak Italky nic moc, akorát ty, co dělali pizzu se mi líbili . Fotky máte na Facebooku a nějaký dobrý má ještě strejc, ale ty holt ještě nemám, tam jsem vyfocenej i já xD a třeba takový hustý věci jak dělaj tu maxipizzu apod. Pokud se k tomu dostanu, tak vám ještě něco upnu. Akorát bych jel radši tak tejden, dva předem. Jako je to znát v těch penězích, ale je pravda, že už to tam nebylo takový jako v sezóně. Teda v tý hlavní špičce bych tam asi chcíp. Což o to venku to docela i šlo, ale moře už zkrátka bylo docela studený. Jo a ty černoší na plážích mě taky pěkně s*ali. Nejlepší to bylo nakonec, když moře nebylo klidný, protože ty vlny to ohřály a byla s nima sranda. K CK nemám žádný výhrady, všechno klaplo a bez problémů. Jinak jeli jsme s Firotourem pokud to někoho zajímá. I lidi byli příjemný – řidiči, provaděčka, Líza xD. Takže jo best a těším se zpátky! Lido di Jesolo jako lokalitu na dovolenou doporučuju.

Hehehehehehehehehe!!!!! Máte dost? pokořili jsme hravě 20 000. hranici!!!!!! Nevěříte tomu? No, věřte. Ještě tu mám pro vás jednu část a zakončíme to nějakejma slovama a máte to za sebou!!! Vážně.

- NOSTALGY POST

V době absence jsem rozepsal ještě nějaký ten příspěvek a nikam se mi nehodil a podle mě by byla škoda se s ním s váma (ten wordpress pěkně laguje, jsem zvědavej, jak se to upne) nepodělit.  LIDI JÁ JSEM SI TEN POST PROJEL A TO VÁŽNĚ NENÍ MOŽNÝ!!!! Megalol, megapost!!! Jo k tý nostalgii ještě… ehm, jak to říct a nebýt zlynčován, ty posty jsou…ehm… dva, ale ten jeden je fakt jenom odstavec!!! Vrátíme se teda i k době, o kterém jsem psal.

Tak těžké si odvyknout, tak lehké si zvyknout
Dáme si po opravdu dlouhatánské době zase pár slov k life. Ale jen z nejbližší minulosti a budoucnosti, na dohánění ostatních věcí se pustíme jindy. Mám za sebou další hektický týden, respektive ne ani tak hektický jako spíš, že jsem vůbec neměl čas se dostat k počítači. Od doby, kdy mám nový stroj jsem toho vážně moc nenahrál a to jsem čekal, že pojedu noc co noc. Minulý týden není potřeba rekapitulovat + druhý díl Zjetí live vám toho poví víc. Ve škole mi zbývají dvě (ty nejtěžší zkoušky) ze zimního semestru, o tom taky jindy, nechci se vypisovat moc o problémech ve škole. O víkendu jsem se trošku hnul v GTA 4 – brzy vám přinesu už dávno napsané první dojmy a také jsem pořádně rozehrál F.E.A.R. 1 a hrál jsem jedním dechem a nebýt mě zastavit únava, tak už by bylo dohráno. Konec je velice blízko a asi vám na tác hodím rovnou recenzi, nechte se překvapit xD. V pondělí jsem si dával dohromady důležité věci, které jsem vynechal v průběhu dáváního si PC k obrazu svému a to hlavně znamenalo sesumarizování si všech věcí pro blog, které se nashromáždily za dobu několikaměsíční absence . V úterý jsem celý den strávil ve Scontu, Makru a u strejce. Kupoval si novou bednu a já jsem mu dával dohromady ještě něco s PC a zároveň i já jsem na tom získal „novou“ televizi. Je to trošku složitější, nebudu to osvětlovat, zkrátka teď mám místo minibedničky větší bedničku, které zbývá tak rok života. Lepší než jí dát na půdu , stejně na bednu nekoukám. To také znamenalo, že jsem se do jedné hodiny mohl zbláznit, protože jsem přepojoval zněť kabelů od hi-fi věže, dvd – zkrátka hrůza. Ve středu jsem musel vstávat, protože jsem zavítal na 4hodinovou přednášku marketingu (doufám). Důvod taky proč tam tolik nechodím je, že zkrátka je to tam nuda a je to na nic, zlatý les. Doma jsem se zmohl na to akorát vlízt do postele xD. Ve čtvrtek jsem ráno vyrazil na matiku, hrůza a děs, nádherné jarní počasí – fujavice… no byl jsem trošku nas*anej. Domů jsem dorazil ve 12, myslel jsem, že tenhle den zůstanu doma – omyl. Zase k dědovi na žrádlo, i když velice rád. Nemohl jsem se doplazit domů, protože jsem měl asi 4 steaky z lososa a poté ještě topinky s taraskym biftekem z lososa. Lahoda, ale nemůžete se hejbat.

Klidné zjetí
Událo se toho tolik, že jsem chtěl nějaký takovýhle post napsat už před dvěma dny, no nakonec naň nedošlo . Nebojte se toho, že by se z toho stalo něco podobného jako předchozí post. To ne. (měl jsem na mysli ten ubohej postíček honosící se názvem überhyperultramegapost) Minule jsme to načli tím, co poslouchám, tak tedy poslouchám Iron Maiden. Už lepší než Eva a Vašek, ne? Teď jsem se na ně zaměřil pořádně a to na celou diskografii a některé songy si i zopakuju. Škoda, že jsem do nich nešel s takovou zřetelí již dříve, jedná se o skvělou muziku a je neuvěřitelné, že je tolik songů a tolik hitů a i já si už dost písní oblíbil. Nějaká grupa hraje dvacet let a hit žádný, zkrátka Iron Maiden rulez. Prosinec nám zatím plyne docela pěkně rychle. Už jenom dva týdny do Vánoc, ale můj klid to neohrožuje. Dárky už mám vesměs připravený, zbývá jen poklidit a hlavně vyřídit hafo věcí s blogem/blogama. O ty svátky toho chci jako vždy stihnout hrozně moc a nestihnu nic. Snažit se budu a i tak bych se měl věnovat škole, protože v lednu mě čeká řádný masakr, teď to nijak neprožívám. Dokonce jsem viděl i tv program na Vánoce, člověk se na něco podívá, že jo . Filletzzovi jsem slíbil, že dám o ty svátky aspoň jednu zjetinu. Program stojí v bedně za ho*no, ono je to sice každý rok stejný. Ale tentokrát chybí O statečném kováři, kde je Sám doma? Špatné, špatné i ten minulej a chabej rok byl na program nabitější.

Vraťme se ke svátkům, co bych ještě rád v tomhle roce stihnul. Tohle se týká i blogu – strejcovi bych chtěl vyrobit další klip Na šrot a taky vytvořit DVD, ale to je hrozně moc práce, a tak to moc nevidím . Z her chci dohrát Bloodlines, dotočit ShadowMana a zase se když ne dohrát, tak aspoň pohnout se v Sacred, nějaký progress ve WoW už jsem vzdal, hlavně tedy kvůli rychlosti mého počítače . Z her to budu vše a budu rád, když se vůbec podaří tohle. Ze seriálů chci zase začít koukat Sopranos a 24ku – aspoň.

A z důležitějších věcí – ještě trochu osvěžit Satanic Asylum, protože to tam začíná moc lézt a já tam fakt musím házet hafo věcí, já vážně chci! Pak jsem se rozhodl na radu od filletzze zrealizovat ještě jednu věc, se kterou jsem de facto ani nepočítal , jedná se o překvápko. O Milevštích raději nemluvím a samozřejmě hlavně tento hlavní web. Překlady, překlady, no je toho hodně již připraveného, takže tady se máte opravdu na co těšit, vrátili jsme se v plné síle, takže vás čeká dost nových věcí od nás . Jenže toho mělo být ještě krapet více, nepočítám s tím do konce roku, ale začátkem roku příštího určitě. U blogu chci hlavně osvěžit všechny rubriky a konečně taky dopsat něco do nově vzniklých rubrik, pak příjít s dalšími překvapeními. Další DES vytvořit atd. Zkrátka je to zase zjeté. Mimochodem chystá se knížka o zjetí a filletzz se zaměří na téma inteligence. A to hovoříme o tomto roce, v dalším roce toho bude ještě víc, no počítejte s tím, že z předsevzetích klapne tak maximálně jedno. Hlavní je to, že to tady bude pořád tak nějak žít a snad vás to tady bude i nadále co nejvíc bavit. Jinak plány nejbližší – v pondělí mám další testy, na které se pěkně vyse*u, v úterý volno, ve středu si musím vyřídit doktora (doufám) a asi i zajedu na hodinu práva, ve čtvrtek jako tradičně k dědovi na žrádlo, v pátek jedu do Prahy a v sobotu je oslava. Nějaký zjetý week no , ale pak už bude klid, doufejme. A já se zaměřím hlavně na blogy.

Tak a teď si dám chvíli pauzu, vy to ani nepocítíte, protože dávají na Primě film Vymítač ďábla a protože to je docela chyba tohle neznat, tak se na to chci podívat. A mimoto chci konečně dokoukat Nenapravitelného, kterého mám v dvd přehrávači už dost dlouho. Radši budu pokračovat hned po Exorcistovi. Zatííím. Jsem z5 a to dokonce i vyspanej, ano odložil jsem dopsání na další den. Exorcista nebyl špatný film, v tý době to muselo být vážně strašidelné, ale i tak bych to viděl tak na 70%. Vesměs dlouho se tam nic nedělo, stačily by jenom ty scény s tou holkou a bylo by. Spíš se na to dívám a hodnotím z hlediska zjetí. Je to totiž taky pěkně zjeté . No, doporučit můžu.

Vrhněme se tedy, co se teda událo, že jsem to chtěl tak horlivě napsat. Opět bez nějakého většího rozdělování se vrhnu na pondělek. Čekal mě test, s Jardou jsme tedy s velkými obavami vyrazili. Nakonec se ukázalo, že obavy byly dost zbytečné . Protože tenhle profesor je největší borec na škole! Potkáváme ho již cestou z auta. Jenže takhle to máte většinou pořád, teda někdy to nejde ale stalo se mi většinou to, že jsem se na určitý předmět totálně vys*al a dostal jsem jedničku. Jako tady, na management firmy jsem chodil, učil se to a to fakt a neudělal jsem to. Na tyhle tři předměty, co jsem psal tenhle týden jsem se totálně vys*al a udělal jsem to. Něco na tom přeci jen bude. Tak tedy teď lituju, že jsem si kupoval i tu knížku, respektive stejně asi se v letním semestru, i když se tam nedostanu, dělá z podnikovky zkouška ústně. Zkrátka takovýhle profesory jsem nezažil ani na základce ani na střední, jako jo, že třeba se nedívali na třídu, ale tohle byla bomba. Takže nejdřív se tak nějak usmívá a rozdává testy totálně nabitý posluchárně. Jsem nečekal, protože ve skutečnosti k nám chodí víc lidí. Některý lidi jsem tam viděl úplně poprvý v životě. Test byl na dvě strany a volby u toho byly a,b,c. No, pak si prófa vzal kabát s větou, že jde na kafe. My jakože rofl. 20 minut byl v p*deli. A jelo to, otázky jsem si vlastně ani nepřečet a všechno jsem opsal od ostatních v řadě. Jo, opisovali všichni, pak jsme si tam ještě ty otázky všichni kontrolovali lol. Pak přišel, odevzdejte a čau. Nemohli jsme, pak jsme ale měli zase obavy, že to byl nějakej zkušební. Nebyl. On ví, že je to soukromá škola a že mu může být jedno jestli se to naučíte nebo ne, stejně ten, kdo bude chtít, tak si z toho něco odnese a ten, kdo ne, tak jeho blbost. Takhle by to měli dělat všichni , sice ještě nvm známku, ale měl bych to mít xD.

Pak jsme to tedy ještě probrali opět u zábradlí a já vyrazil do McDonalda a potom jsem tentokrát rekordně brzy vyrazil na vánoční nákupy. Vesměs už mám všechno nakoupený, o zbytek dárků se postará počítač a kdyby něco, tak jedu v pátek do Práglu. Na matiku jsme nakonec šli, no zbytečně! Nepsal jsem si to, protože to nemělo cenu. Zkrátka řeším dilema teda jestli se na tu školu vys*at anebo jít dál a odložit si to na červen, což dopadne ještě hůř, protože matiku nedám ani na 15. opravný termín. Příští týden tam nemá cenu ani chodit, já jsem se na to fakt totálně vys*al, holt to nechávám na leden, chci jenom vidět jak to vypadá xD. I když to neudělám ani v lednu, ale zkrátka kouknout na nějaký ty příklady chci, to jsem měl udělat už dřív, ale zkrátka nebyl čas… Nebo to doučování, ale co vys*at se na to. Dyť o nic nejde… Doma už jsem toho moc nestihl a na přípravu na němčinu jsem se fakt vybodl. Skouknul jsem House a nějaký blbosti a šel si lehnout . V úterý jsem vstával po dlouhý době v 6:20!!! Utrpení a to jsem ještě jel narvaným busem s parchantama, bomba. A ta kosa venku, raději nemluvit. Pak vás po ránu ještě vyděsí nymfa. Test byl s předmluvou na 20 minut xD a na totálního začátečníka mi to přišlo docela těžký, ale jako nic, co bych neudělal na 60%. Ke konci byl největší lol, protože ho tam zabarikádovali ostatní a my jsme se mohli vzadu poradit, takže jsme dořešili poslední detaily a bylo. Udělali to nakonec snad všichni až na ty, co nedorazili xD. Poté jsme se zase museli obětovat a jít si vyřídit splátkovej kalendář, následovalo probírání u zábradlí a v 10:30 domů a i cesta se neobešla bez zjetí.

A teď jsem si zase musel dát přestávku, kterou jste nepocítili, já to snad nedopíšu, no radši nebudu prozrazovat náplň této přestávky, protože to by nebylo vhodné a před hodinou jsem byl na roztrhání kvůli YouTube, nestíhám odpovídat . Tak zpět k té cestě, poprvé v životě, myslím, jsem jel s řidičkou autobusu, no už nikdy více. Podle mě vážně na sedadlo řidiče v buse nepatří. I když jako je to příjemné zpestření a navíc, když je řidička pěkná a to tato paní byla , rozhodně lepší než se pořád potýkat s těmi cholerickými řidiči. Viděli jste, jak byly ženy naštvané, zatímco všichni opačného pohlaví zdravili a děkovali . Do doby než jsme vyjeli to bylo celkem v pořádku. Jenže cestou domů paní řidička minula odbočku do naší vesnice a musela se otočit a pěkně přes silnici, že se nikdo nemohl ani hnout. Už bylo zle, to jsem nečekal, že se pak málem vybouráme, ještě jsem seděl vepředu… Pěkně to odnesl spodek autobusu a ty rány zněly děsivě, ještěže jí dali takový šrot a to měla i vodiče (ten, co zaučuje XD, ne jako Alenka z Milevskejch). Dojel jsem domů nakonec živ a zdráv kolem jedenácté hodiny a o dost později než normálně. Doma se zrovna malovalo, tak jsem pokecal s matkou, najedl se a k PC. Jo a to jsem ještě zapomněl na tu věc, že před odjezdem domů jsem měl možnost vidět na protější ulici akci, kdy nějaký dědek měl otravu jídlem, nebo co… Prodělal (já, ne ten dědek) klasický surfing a vrátil jsem se na XFire opět, na ntb jsem ho neměl a taky se mi za to odvděčil, hned mi to hodí nedostatek virtuální paměti apod., i když ICQ zase nevyhovuje no a nepočítá to hodiny v gamesách. Je to těžký, ve středu mi XFire pěkně zjel, no to spíš net. Šel jsem si lehnout ve dvě hodiny a neudělal jsem vesměs nic. Druhý den ve středu jsem psal test z angličtiny, naučil jsem se na něj tak, že jsem koukal Prison Break . Test se psal v 10:45, takže jsem se naštěstí docela vyspal. Tentokrát už jsme byli hlídáni, v angličtině jsem si celkem věřil. Taky, aby ne, i když stále říkám, že toho vlastně moc neumím, tak jsem jako jednooký mezi slepými král. I když je jasný, že tady na výšce tam bude více lidí, co na tom jsou o hodně lépe než já. Od testu jsem ani nevěděl, co bych měl očekávat a podle mě to bylo i docela těžký. Koukám, že bych se stejně tomu měl nějak věnovat, gramatice aspoň. A určitě doma, protože ve škole to pro mě nemá cenu, protože styl výuky jako na střední je totálně zbytečný a stejně se ájinu už od začátku učím sám. Nejvíc mě naštvalo, že tam byl popis oblečení, věci jako šála apod. To fakt nvm ani teď.

A následovala další pauza a poprvé píšu nějaký post, respektive dopisuji tento post na noťasu . Docela sranda, jsem teď v obýváku a dívám se na Slavíka xD. Takže opět zpátky k angličtině. Test jsem psal asi hodinu a půl, vážně toho bylo i hodně, přes 4 strany se čtením s porozuměním. Výsledky už vím a prozradím vám je už teď. Nevím hodnocení, ale mám to, neudělala to asi polovina lidí, tak to docela i beru jako úspěch, je pravda, že jsem s tím tak nějak počítal, ale na 100% to přeci jenom nebylo. Někteří tam musí k ní i dorazit do kabinetu kvůli doplnění zřejmě, ještěže nejsem mezi nima, kdo ví, co by nám tam ještě provedla. No, tak nic, hodinu jsme ještě strávili společně s Jardou u zábradlí a čekali jsme jestli to zase nějak nezjede v tom smyslu, že se vybourá nějaké auto, nebo tak. Už tak jsme zažili spoustu driftů. Zjetí ale na mě čekalo doma. Dorazil jsem autobusem ve dvě hodiny, už jsem nepočítal s tím, že bych jel na právo a taky, že jsem nejel. Neměl jsem vlastně ani jak a tahat se tam po hodině autobusem, to fakt ne. Poklidil jsem PC, skouknul na Streamu Nic než pravda a projel net. Snažil jsem se bezúspěšně konečně dokoukat Nenapravitelného, nepovedlo se a pak začalo zjetí. Začal podivně blbnout net a já jsem se pěkně nas*al, povedlo se mi trošku poškodit můj CRT monitor (na notebook se naštěstí nešáhlo) a taky pěkná řádná pěst do stolu. Stránky se mi načítaly v pohodě, ale XFire a QIP pořád padal, děs… Vrátili jsme se do dob mládí a řádně jsme probrali téma zjetí a chtěl jsem se okamžitě pustit do psaní knihy, ale to necháme na jindy. Fotr nakonec resetoval modem a wi-fi už mi nenaběhlo. No, odnesli to dvě hodiny. Další telefonování do O2. Šlo o to, že jsme si chtěl zpátky dát předchozí zabezpečení WPA, které jsme nastavili s jedním z O2. Bohužel jsme narazili na někoho, kdo tomu asi moc nerozumí. A nakonec to dopadlo tak, že jsem si to musel nastavit sám a bylo. O připojení jsem se něco dozvěděl a jím poraděný WEP stojí pěkně za ho*no a dá se dobře prolomit pomocí nějakého programu. Někdy bych to zkusil, třeba se dostat na net, který je tady ve vesnici xD. Tak jsem si nastavil WPA2 a dal jsem si svý pořádný heslo a ne debilní WEP s číslem, které se dá rychle zjistit a taky se na tom noťasu nedá ani napsat…

Dále jsme řádně probrali scénář jednoho velice speciálního dílu Rodiny Milevských. Zbytek dne už si moc nepamatuju, tak radši přejdeme na čtvrtek ať už bude brzo hotovo, zatím 2269 slov . Ve čtvrtek jsem poněkud neplánovaně vstal ve 12:30 , takže jsem nestíhal, protože jsem se chtěl postarat o kompletní nahrání speciálního dílu Milevských a zvládl jsem jenom znělku, ale je podařená, těšte se na půlnoc data 24.12.. Následoval surfing a taky poměrně náročná korekce Hot Milku. A večer jako skoro každý čtvrtek jsem se odešel pořádně najíst k dědovi. Výživná vepř. panenka s hranolkama, pivo a zmrzlinový pohár. Klasika. Mezitím jsem sledoval Pupendo (nic moc). A konečně pátek, bohužel taky jsem vstal nějak kolem dvanáctý hodiny. A tento den jsem nahrál konečně celý díl Rodiny Milevských – Dark Vánoce (s pravdou ven, stejně nevíte, co od toho očekávat , budete překvapení). Byla to náročná práce až do šesti hodin xD. Následoval surfing a náročná odpověď na jeden dotaz týkající se ShadowMan. Pak jsem se díval na film, který jsem tady už jednou jmenoval – Vymítač ďábla, dnes mě čeká druhý díl, ale když jsem viděl to hodnocení, tak jsem se docela vyděsil. Aspoň na kousek se kouknu. A zabalíme i pátek.

A jsme v současnosti, čas 21:30 a já právě dopisuju tento post o klidném zjetí. Mělo to znamenat, že to pěkně zjíždí kór po dnešku, když jsem viděl tolik věcí, ale je to klidné. Na matiku jsem se vůbec nepodíval a asi už nepodívám, bude to v pondělí pěkná trapárna, když odevzdám prázdný papír. Kašlu zkrátka na to, mám tu důležitější věci na práci xD, holt masakr nechávám radši na leden. Dneska jsem teda konečně!! Dokoukal Nenapravitelný a pak mě pěkně překvapil filletzz se svými odkazy. Vase de noces je low! Poté, co jsem dnes viděl. O tom někdy jindy, doufám že chobotničky s filletzzem dáme, Mordum je jasné. Větší info opravdu bude, byl jsem solidně v šoku, ale člověk to potřebuje, pěkně vás to připraví na řadu věcí. Každopádně musím stále žasnout nad tím, jak to tady pěkně ZJÍŽDÍ.

A ještě jedna věc týkající se gamesek. Vrátil jsem se už pokolikáté??? k pařbě ShadowMana, z jednoho důvodu ale, zkrátka nějak jsem se nechal ukecat k natočení walkthrough. Ani ne tak kvůli někomu i tak trochu z vlastní iniciativy a ShadowMan mi chyběl, holt je to bomba. A já jdu tedy točit další část walkthrough než bude ta blbost, videa najdete na mém profilu. Samozřejmě, že vám to se hodím pak nějak pospolu, neinformuji vás naposled a také chystám to jedno překvapení…

No, tak dobře… uznávám, že jsem to možná malinko přehnal (MALINKOOOOOOO????????!!!!!!!!!!). Možná by bylo asi vážně lepší (ten wordpress už mi ty písmenka nebere) tenhle post taky rozdělit na dvě části, ale už se s tím nemíním s*át (jestli nakonec nebudu muset, protože to vážně laguje). Dámy a pánove přítomní v tomto postu, dotáhli jsme to skoro do 24 000. hranice, což bylo pro tuto část i mimo můj odhad. Omlouvám se xD. Věřte mi, že ani já jsem nevěřil sám sobě, že je něco takového možné, ale dokázal jsem to a možná to jsou fakt s*ačky, který vůbec nemělo ani význam psát. Jenže pro mě to opravdu význam má, i kdybych to psal jenom sám pro sebe. Aspoň se hezky rozvzpomínám za pár let a taky jsem si prostě dost ulevil, protože tohle jsem prostě chtěl sepsat. Takže teď už to pojede jako nůž máslem, no to máslo bude trochu sjetý, ale rozhodně už se nebojte, že byste se dočkali takovéto obludnosti!!! Vážně, tohle zkrátka byla ta nejobsáhlejší část tohoto nejobsáhlejšího ultramegapostu v dějinách a tohle už se mi asi nikdy nepovede. Překonal jsem sám sebe a to už je co říct. Bylo s tím taky nejvíc práce, protože ostatní věci už zvládnu snadno, ale tady jsem se hrabal v dokumentech, poznámkových blocích, historii v chatu v ICQ, Twitteru, konceptech a dalších věcech. Skutečně už to nebude tak náročný. Ale to je monstrum, co??? CO??? Jinak já ten megapost snad opravdu dotáhnu do konce. Těším se na vás v další části! Pořád není konec, i když už ležíte propocení na zemi. Dámy a pánové, toto je mé životní dílo. Sem už se nenarve ani písmeno. Každopádně 24 000 reached! Omlouvám se za všechny chybky a hrubky, ale tohle se prostě nedá odchytat, believe me! Natož přečíst.

CONNECTION LOST…
RECONNECT…
NO NEW DATA…
ENTER NEW BRAIN…
SAFE MODE ON