Crysis 2 se povedl husarský kousek, který nabízí hráčům si hru zahrát skoro dva měsíce před vydáním. Nechám teď stranou jestli to bylo účelně vypuštěné demo, nebo co to vlastně má být. Prostě tu hru si můžete zkusit a to je všechno, ať si to vyřeší ostatní. Je těžké odolat zkusit si hru rovněž, a tak jsem dlouho neváhal a do Crysis 2 jsem se vrhnul s plnou vervou a díky tomu vám přináším tyto menší dojmy. Rozhodně nevidím tento vypečený leak jako katastrofu, která zničí hraní na PC, ale ani si nemyslím, že by to mělo znatelnější vliv na prodeje hry. Přeci jenom se jedná o nekompletní build, od kterého se finální hra bude dost lišit. Aspoň hlavně v tom, že zpříjemní hratelnost a odstaní zbytečné chybky.

Vzhledem k tomu, že jsem Crysis sám moc nehrál, ale za to si o něm hodně přečetl, se vám teď nebudu vypisovat o příběhu, protože se v něm dostatečně neorientuju. Zda-li si myslíte, že pro hru jako je Crysis je příběh stejně na vedlejší koleji, tak tím lépe, možná máte i pravdu. Oproti prvnímu dílu, kdy byla hra nesmírně náročná na hardware, se to samé nedá vyvrátit, ale ani potvrdit, že tomu tak je i u druhého dílu. Hra vypadá úžasně, ale vašim větráčkům dá i tak hodně za vyučenou. Já osobně jsem hru zkoušel v DX9 verzi v rozlišení 1680×1050 a na vysoké detaily, dál jsem si s nastavením už nehrál. Pro mě osobně to znamenalo oku lahodící zážitek s dostatečně dobrou hodnotou fps.

Hra nabízí v kampani celkem 19 misí. Z nich projití prvních pěti mi trvalo asi tři hodiny, z čehož si snadno můžete vyvodit, jak je hra asi dlouhá. Crysis 2 vybaluje své trumfy ož od začátku, kdy se dozvíte, že ve velkém jablku řádí nějaká záhadná infekce a vy jakožto člen jednoho z elitních týmů máte najít doktora, který by mohl podat pomocnou ruku, jenže než se stačíte rozkoukat a poznat se s vašimi kolegy, zůstanete ve vašem týmu sám, protože se stane ve vaší ponorce „nehoda“. Po rychlém úniku z potápějící se ponorky ven, kdy kolem sebe uvidíte jenom samé mrtvoly (to platí i pro ty, kteří vyplavou s vámi) si vzpomenete na efektní začátek z Bioshocku. Než se stačíte dostat na břeh, tak se budete muset ještě několikrát potopit a pak vás vytáhne ven někdo v nesmírně sexy obleku, který bohužel má na sobě muž, to ale nekazí výsledný dojem, protože ten muž není vidět, jenom slyšet… Třeba je v něm žena… No, není, ale na tom stejně nesejde, poněvadž pak se probudíte na zemi v rozbořené budově a dozvídáte se, že ten oblek, který se vám tak líbil, máte na sobě!

To je sice pěkný, ale pro vás to znamená začátek všech problémů sahajících až za hranice naší planety. Kromě toho, že musíte pokračovat ve své misi, tak se musíte zaobírat i tím, proč se zabil váš dárce orgánů…  ehm… tedy obleku. I když s orgány to taky nebylo moc přehnané, protože se jedná o slavný Nanosuit, o kterém vám nechci nijak více vyprávět. Určitě ho všichni znáte a pokud ne, tak jej brzy poznáte. Jeho nová verze se od něho moc neliší, akorát že ovládání je tak nějak intuitivnější, a tak si rychle zvyknete na to, kdy zapínat cloak a kdy ztvrzení vašeho brnění. Jo a dá se i jemně vylepšovat, což z vás pomalu opravdu udělá boha. Hra vás s možnostmi vašeho obleku seznámí pozvolnu a nikdo pak nemůže mít sebemenší problém hru ovládat.

Crysis 2 je založené na tom, abyste se nejen kochali tou nádhernou grafikou všude kolem, dozvěděli více v tajemném příběhu, ale hlavně abyste z vašeho nanosuitu dostaly všechno a tedy abyste si hlavně hodně vyhráli. K tomu máte dispozici nepřátelé i z řad nadpozemských, kteří vám přeci jenom a vašemu obleku dají více zatopit než obyčejní smrtelníci, kteří jsou proti vám de facto bezbraní, ale pozor si na ně dávat musíte. Stačí aby vás jich více obestoupilo a nečekaně vám zasadili smrtící ránu, protože tento oblek vám ani náhodou nenabízí nesmrtelnost. Vzpomeňte si na AvP, Predátor šel taky zabít a pokud jste vědeli, jak na to, nebylo to vůbec těžké. Jo a později už na vás nasadí bojové vrtulníky a budou na vás pálit kanóny z pancéřovaných vozidel a to mi věřte, že je otázka sekund, kdy budete i s vaším oblekem roztrháni na cucky. Na hře je potěšující možnost řešení situací. I když je hra hodně lineární, nabízí vám několik alternativních cest k cíli. Např. proč konfrontovat hlídku přímo, když ji můžete stokou obejít a zaútočit zezadu. To je jedna věc, ta druhá je právě práce s vaším oblekem. Nikdo vám neříká, že musíte seskočit ze střechy dolů a pak rychle a s grácií se zbavit nepřátel. Můžete využít terén a z dálky je s Armour modem hezky po jednom zabít s přestávkami na dobití energie. Nebo je hezky vylákat a při zapnutém cloaku jednoho po druhém potichu zabít. Žádné řešení není vyloženě špatné, je to jen na vás, jak si chcete užít tuhle hru.

Aby to nebylo tak stereotypní, tak po vás, jak už jsem zmínil, nejen jdou lidské jednotky, ale i šmejd z vesmíru. Nejdříve vás překvapí takoví hodní broučkové a pak větší už ne tolik hodní, kteří pokud si nedáte pozor, vás pošlou hodně rychle k zemi. Ale to je pořád daleko, v prvních misích se toho nemusíte bát, i když to neznamená, že byste se s nimi aspoň i chvíli již brzy nepotkali. A abyste se fakt nezačali nudit a i to může nastat, protože hra opravdu chvílema zabíhá do stereotypních vod, máte ve vínku i využívání vozidel. A to i vozidel, s kterými můžete při řízení synchroně střílet!

Hra připomíná nejen zmíněný AvP, ale ve chvílích v metru, nebo při procházení kanceláří i takový F.E.A.R. a hodně i Half-life 2, no a pak samozřejmě původní Crysis. I když bych řekl, že od původního Crysis je hra jiná, poněvadž jste v městské džungli a to znamená často měnící se prostředí a díky tomu i variabilní hratelnost.

U hry vás jistě nejvíc zajímá ta grafika spojená s Cryenginem, ta samozřejmě, si myslím, splní vaše očekávání. Rozhodně se nemusíte bát, že by na to konzole měly nějaký výraznější vliv, se zapnutými DX11 efekty a na odpovídajícím PC můžete směle prohlásit, že máte na disku tu nejlépe vypadající hru, která existuje. I když je to zase otázka vašeho vkusu, nejlépe vypadající hra pro vás může být i první Princ z Persie. Ale, co se týče technologického hlediska, tak je tomu skutečně tak, ale zase pozor – konkurence je hrozivá a třeba v otázce mimiky to silně pokulhává oproti trailerům na LA Noire , ale jako celek… voda, kterou téměř vnímáte na tváři, precizní zpracování světel a stínů, odzbrujující výbuchy několikapatrových budov, to je jen malá část toho, na co se můžete ve hře těšit, skutečně to vypadá excelentně. Ale, jak jsem říkal, tady se hodnotí hlavně hra, která sice s těmahle kudrlinkama souvisí, ale záleží i na tom, jak s touhle nádherou pracuje. A pracuje s nima dobře, dá vám možnost nahlédnout do interiérů i exteriérů, pracovat s herním prostředím a aspoň první hodinu budete zírat a hlavně se skvěle bavit.

Hra se hraje výborně a tím tedy myslím, že i na klávesnici s myší, jen ovládání vozidel je lehce neohrabané, ale tak to není bráno jako jedna z hlavních devíz hry. AI vám jde po krku, to tedy znamená, že oproti třeba takovému Medal of Honor je nutné se pohybovat a rychle měnit taktiku a naučit se využívat možnosti vašeho obleku. Na začátku je to skutečně procházka růžovou zahradou, ale to se změní, taky záleží na nastavení obtížnosti. Dobrá věc je dalekohled, nebo něco jako dalekohled, který vám dopředu dovolí si prohlédnout terén, označit nepřátele a důležité body. Nepodaří se to sice furt, ale využívejte toho. Pak už se můžete plně věnovat tomu jak naplánujete svůj další postup, divili byste se, jak potom nepřátelé padají. Ale pozor na nelidské protivníky, na které moc vaše futuristické vybavení neplatí, tady platí se rychle ohánět kolem sebe a střílet . Dabing je samozřejmě profesionální, stejně tak potěší i hudba, hned hlavní theme z menu jsem si zamiloval… Má to všechno, co má dobrá hra mít, ale je to všechno? Jak už se Crytek poučil z jedničky – není. Hra může vypadat sebelíp, ale jak se bude špatně hrát a nudit, tak není cesty zpátky. Naštěstí můžu říct, že tohle Crysis 2 nehrozí.

Po dohrání kampaně si myslím, že s chutí si zahraju hru znova, hlavně kvůli collectible itemům. Krom toho tu máme samozřejmě multiplayer.

Je jasné, že ani druhý díl Crysis do světa díru neudělá a ani nechápu, proč se všichni divili, že se z jedničky nestala nejlepší hra všech dob. Zároveň to ale neznamená, že by se jednalo jen o nějaké technologické demo. Crysis 2 je velmi povedené fpsko běžící na vynikajícím enginu – nic víc, nic míň. Tím chci tedy naznačit, že hra samotná obstojí a není to jen ukázka CryEngine v3, který jen tak mimochodem opravdu vypadá úchvatně a doufám, že na tomto enginu uvidíme nejen hodně modifikací, ale že se nám tento engine předvede v plné kráse i v jiné řadě her. Jsem v těchto oblastech technologií laik, ale dá se souhlasit s tím, že tento engine posunuje herní a grafický zážitek zase na další úroveň, sám jsem zvědav, jak tento engine obstojí na konzolích.

Co se změnilo od jedničky? Docela dost, to čeho si nejvíce všimnete je úprava grafiky, nyní si můžete i navolit podporu DirectX 10, což jsem využil a ten pohled je úžasný. Jinak CS jede na stejném enginu. Možná si všimnete, že změněny jsou pouze nějaké detaily, což vám dám za pravdu, ale tyhle detaily dělají hru lepší a přispívají velice příjemně k atmosféře, která už v původním díle byla dechberoucí. Máme tu lepší odlesky a světelné efekty, voda je hezčí, můžete si všimnout i bláta, bublinek po dešti apod. Potěší i přirozenější animace a pohyb vaší hlavní postavy, konečně si už nepřipadám jako trpaslík. Potěší i motion-blur efekty při nabíjení zbraní… Po této stránce se prostě CS nedá nic vytknout, nechápu, proč má někdo pořád nějaké výhrady vůči grafice a enginu hry vůbec. I v dnešní době to může hodně nabídnout, kór když využijete vymoženosti nových grafických karet, nemůžete si prostě stěžovat. Musím říct, že i tak je bohužel Stalker dost náročný na HW a to i v dnešní době, tedy pokud chcete hrát se všemi zaplými efekty a antialiasingem, tohle mě už štvalo u jedničky, grafika se prostě u týhle hry vždycky pořádně zapotí, ale věřím, že oprávněně.

Grafické pozlátko necháme být, není důležité, i když má největší podíl na atmosféře. Změnilo se celkem víc než jsem čekal. Hrajete za žoldáka Jizvu a ocitáte se v lokaci, kterou jste neměli v původním Stalkerovi možnost vůbec vidět. Ještě k Zóně, podle mých nějakých informací je tu ještě jedna další nová část, jinak mapa zůstává vesměs stejná, taky ono je dost těžké tohle změnit, ale i tak si poradili výborně. A to nemluvím o tom, že i známé lokace jsou trošku jiné, uvědomte si, že se ocitáme v prequelu, kdy snad ještě nedošlo k dalšímu výbuchu, a tak tu tedy máme mnohem méně emisí, nalezneme více lidí, i mutantů se nemusíme tolik bát. Ne všechny změny jsem ale hned ocenil, taky mám nahráno jen pár hodin a z úvodních bažin jsem ještě nevylezl.

To, co je výborné je, že jako možní nováčci této série nebudete rovnou vhozeni bez většího osvětlení do přímého dění. Takže ze začátku se nemůžete rovnou vydat kam se vám zachce, hra vám všechno ukáže postupně. Seznámíte se s dialogy, úkoly, inventářem, pda, bojem a všechno hezky pomalu a postupně. Vrátím se tedy ke změnám, dokonce se nám změnilo i hudební podbarvení a hudba se stala víc dynamická, takže při soubojích se dočkáte ráznějších elektro motivů (lze to v nastavení vypnout), samotní Stalkeři získali trochu více osobnosti, sice se pořád některé dialogy opakují, ale změna je poznat. I vedlejší úkoly se nám změnily, tentokrát je můžete splnit hned po zadání, pokud třeba po vás chce někdo lékárničku. A taky už se neobjevuje otravná časomíra pro splnění úkolů, ale hra vám prostě vypíše podle vašeho chování a postupu hrou mise zrušena apod. a navíc jedná se jen o vedlejší mise, kterými se vůbec nemusíte zabírat, ale čas od času byste jednu měli vzít. Strávíte tak s hrou mnohem větší čas, příjdete si k penězům a lepšímu vybavení a dostanete se i tam, kam byste se možná ani nepodívali.

Po první oklepávačce prostředí Zóny, kdy vám hra vysvětlí, že si musíte všímat emisí (máme tu nový přístroj pro hledání artefaktů a zaznamenávání emisí a vůbec se interface změnil), si i trochu zastřílíte a uvědomíte si, že tohle nebudou jatka, jak na běžícím pásu. I když jsem psal, jak se hra zjednodušila pro nováčky, rozhodně to neznamená, že to najednou bude procházka růžovou zahradou, ba přímo naopak! Tak třeba po odchodu z tábora Jasné oblohy zjistíte, že je všechno při starém. Vůbec  jsem nestíhal reagovat, vrhaly se na mě vlny kanců a z rádia na mě pořád řvali stalkeři, že potřebujou mou pomoc, lítaly mi informace jako mise zrušena, další aktuální mise, totální zmatek. Naštěstí se to uklidnilo a já se vzpamatoval. Styl soubojů je stejný jako v prvním díle a nově se objevují souboje mezi frakcemi, k některým se i můžete přidat. Což pořád nevím jestli za to můžu děkovat, nebo se zlobit. Nepřátelé a přátelé se vám nově zobrazují i na mapě a navíc se nepřátelé obnovují, takže doufám, že pak se nebudu muset starat o udržení kontrolních bodů pro své frakce. Souboje jsou těžší, protože AI se zlepšila, zatímco u spolubojovníků se tohle moc říct nedá. Stala se mi ta situace, že mě pronásledovali bandité až do obsazené farmy, kde byli mí spolubojovníci, ale i když kolem nich střílelo asi pět banditů, oni kolem nich procházeli jakoby nic! A vůbec nevystřelili, chovali se jako by se nic nedělo a já sám jsem měl co dělat, abych to všechno stihl postřílet. Neboť souboje jsou opravdu obtížnější a navíc musíte ještě víc taktizovat než před tím a opět musíte mířit na hlavu. Nepřátelé vám neodpustí nic a i v noci vás zaměří až nechutně přesně. Nábojů není nazbyt a navíc se na začátku nedočkáte ani bojů ze samopalů, ale budete děkovat za pistolku a za brokovnici, protože náboje k samopalu jsou zatím k nenalezení  a všichni ostatní většinou používají právě pistolky a brokovnice, doufám, že už brzo nábojů bude dostatek (tedy do AK-47…, do brokovnice je díky tomu, že ji používá každý, nábojů dost). Sice možná na začátku oceníte, že máte hned brokovnici, ale já jsem tuhle zbraň vůbec v originále nevyužíval a navíc Stalker není pro boje s brokovnicemi stavěný a bez slušné odstřelovací pušky, nebo vylepšeného samopalu o optiku ani ránu. Navíc další ne moc příjemná novinka, že po nepříjemných zásazích začínáte krvácet a pokud si dobře pamatuju, tak pokud to nebylo kritické, stačilo to zajíst salámem a bylo, jenže tady musíte při každém krvácení použít obvazy (lékarnička je na nic), díky tomu se staly obvazy opravdu vzácnou věcí v inventáři. Po náročných střelbách s bandity můžete tedy snadno přijít o veškeré zdravotní vybavení a salám vám krvácení nezastaví. Zbraně nově můžete upgradovat u vyškolených stalkerů, mezi těmito novinkami se objevuje i další příjemná věc v podobě rychlých přesunů napříč mapou, ne – netěšte se, že budete moc využít auta, ale jsou tu stalkeři, který vás za určitý obnos provedou Zónou, tedy takový teleport.

PDA se nám rovněž změnilo, nevím jestli k lepšímu, já jsem si teda moc ještě nezvyknul a původní PDA bylo mnohem lepší a navíc, když zmáčknete „M“, žádná mapa se vám nezobrazí, je zabudována v PDA, nebo se změnilo tlačítko. Takže si asi ze zvyku budu muset PDA přehodit na „M“. I když je mapa nyní detailnější a zobrazuje hodně prvků a orientace je díky tomu snažší, radši bych byl za starou mapu a PDA. Navíc snad i chybí deník.To, co naopak nechybí jsou informace o skrýších, kde můžete najít užitečné vybavení. Ve Stalkerovi narazíte i na staré známé postavy, nové lokace jako bažiny jsou povedené a opravdu rozsáhlé, ale v noci je hrůza se v tom orientovat a navíc pořád nabíráte radiaci, ale to je vlastně ono.

I tak je to pořád ten skvělý Stalker, s atmosférou, kterou vám nenabídne žádná hra, vyladěnější, hezčí a navíc s řadou příjemných novinek, ale musíte si na ty novinky zvyknout, uvidíme, určitě ještě najdu nábojů do samopalů více než dost a navyknu se na těžší boje.

FUEL jsou postapokalyptické závody, proč postapo? Tak předně to můžete vidět všude kolem vás, příběh FUEL nemá, jen narazíte někde na vysvětlení, že jsme tu měli globální oteplování a radikální proměnu prostředí, které sice není tak ideální pro život, ale pro šílené závody jako stvořená. Kromě vašich protivníků nepotkáte ani živáčka, jen občas nějaký náklaďák (samozřejmě mluvím o offline hraní). Hra by se dala kromě BurnOutu přirovnat i třeba k Far Cry 2.

S FUEL jsem kupodivu strávil už něco přes 20 hodin a stále mě baví. FUEL je relaxační a infarktová záležitost. Zvláštní kombinace, říkáte si, ale je tomu tak. Hra po světě v recenzích zatím jde sotva nad průměr a příjde mi, že je trochu underrated a je jí vyčítáno něco, co není podle mě pravda. Člověk trošku musí pochopit zamýšlení tvůrců hry. Rozsáhlost území FUEL je neskutečná, když jedete něco kolem 30 km, zabere vám to 20 minut. Zkuste si schválně jet z horního bodu mapy vlevo na dolní bod mapy vpravo, jak by vám to dlouho trvalo (někde jsem viděl, že 3 hodiny reálného času). A skutečně věřím tomu, že má hra tolik a tolik km. Je to vážně znát a pokud si budete chtít projet zvolenou zónu až do mrtě, počítejte tak s 6 hodinami na zónu +- další hodiny podle rozsáhlosti dané zóny. Tato neuvěřitelná rozsáhlost (klidně bych si v tomto prostředí představil i jinou hru, rád bych, kdyby z toho prostředí někdo vymačkal ještě víc – chce to nějaký RPG mod) je hře k dobru i na škodu. Ti, co nikam nespěchají a naopak rádi obdivují krásy prostředí FUELu, budou brát tuto vlastnost jako plus. Je však pravda, že ta radost bude pomalu upadat, protože je hra zkrátka rozsáhlejší než jste si představovali a navíc upadne brzy do stereotypu, protože je tu jen pár daných úkolů a ty se stále opakují. Pak je tu ještě relativně velká obtížnost a máte důvod hru po pár chvílích odhodit. Už jenom kvůli těm prostředím bych to ale nedělal.

FUEL bych přirovnal asi nejvíc k BurnOutu – takže je to čistá arkáda – stačí si nadefinovat ovládání na W,S,A,D a to vám vesměs stačí, myš de facto můžete odpojit (ano, jako skoro každá druhá hra i tuhle najdete na konzolích, a tak to je samozřejmě poznat, ale aspoň co jsem si přečetl, je PC verze více vyladěnější). Ty hry mají toho víc společného, předně se podobně dobře ovládají na klávesnici. A FUEL má navíc tu výhodu, že nebouráte zase tak často a hlavně ty animace jsou hned pryč, což u Burnoutu bylo fakt otravné. Máte tady obří mapu rozdělenou na několik zón a hrajte si. Je na vás jaký závod splníte, můžete si dělat, co chcete. Na výběr z hlediska závodů (tedy hlavní náplň hry) tu máte kariéru a výzvy. Kromě těchto závodů můžete ve free módu sbírat tzv. vista points, laky na vaše vehikly, hledat trucky – jejichž zničením docílíte toho, že se na mapě zobrazí všechny možnosti, co v zónách dělat a usnadní vám život, protože byste jinak museli ve free módu projíždět zónu a hledat.

Pokud chcete tu hru nějak dohrát, respektive dostat se do ostatních zón, musíte se vrhnout na kariéru. Ta vám otevírá ještě více možností než ostatní závody, které vám většinou jen doplní FUEL, což jsou vlastně body, za které si můžete kupovat vehikly. Škoda, že chybí větší využití těchto bodů. Mimochodem po mapě se válí několik tisícovek sudů s nápisem FUEL, které když srazíte, získáte pár bodíků.

Kariérní závody jsou asi ty nejtěžší, zvolíte si některou ze tří obtížností a jde se na to. Pokud hodláte hrát na obtížnost Legend, připravte se na to, že si pořídíte společně s touto hrou i boxovací pytel. A několikrát opakované závody nejsou vůbec žádnou výjimkou. AI je nemilosrdná a oproti FUELu byl BurnOut pohádka. Tyto jízdy musíte jet absolutně precizně bez jediné chybičky, protože AI většinou nechybuje a navíc mají protivníci velikou oblibu vás předjet těsně před cílem. A navíc! Každý závod musíte vyhrát. Ne, nemůžete být druhý, nebo třetí. To pro FUEL neexistuje. Stejně je dobré si trať nejdříve projet zkušebně a zároveň koukat, co dělají protivníci, protože sledovat ukazatele není vždy ta nejrychlejší cesta. Ale je to aspoň skutečná výzva a kolikrát mi tlouklo srdce o stošest a pocit vítězství stojí za to. Horší je, že když už vyhrajete nějaký opravdu náročný závod, příjde ještě horší a horší. Bohužel, když se opravdu nevede, nebo vás někdo předjede před koncem přichází na pěsti do stolu, nadávky apod. Proto jsem tu doporučoval si koupit boxovací pytel. Hra tedy neodpouští větší chybičky a nemyslete si, že to je u normálních závodů nebo při menší obtížnosti rapidně lepší – není, nesmíte se zkrátka flákat. Funkci RETRY budete používat hodně často. Postupem času se jí naučíte využívat. Věřte mi, že pokud už trať znáte a uděláte nějakou chybu, je většinou vážně lepší dát retry a zkusit to znovu. Škoda stálých loadingů, které jsou sice krátké, ale lezou na nervy. Někdy to je vážně i o milisekundy. Hratelnost je tedy podobně omezená jako u BurnOutu – tedy úkoly se stále opakují. A na tom taky FUEL prodělává, máte obrovský svět, ale možností málo – stačilo by přidat powerupy, více aut – zkrátka pořádně motivovat. Nemůžete sesednout z motorky a chodit si po lese a sbírat houby (nemuselo by to být špatný), ale zase máte možnost kromě motorek jezdit na čtyřkolkách, v trucích… ale i v normálních autech. Jejich vzhled odpovídá atmosféře hry. Kromě toho, že si můžete různě měnit vzhled u vehiklů, customizovat vašeho jezdce, nečekejte ale, že si na začátku hry zvolíte vzhled, tloušťku apod. Ani si nemůžete vybrat pohlaví. Jen budete měnit oblečení.

Hra si mě hned získala, na to, že je tato hra vážně rozsáhlá, je dobře optimalizovaná, nezabere několik GB, není tak náročná na HW a přesto  vypadá úchvatně. I když samozřejmě u takovéto rozlehlosti nikdo nemůže očekávat něco z čeho bude mít neustálý orgasmus. Ano je pravda, že z dálky to nevypadá tak úžasně. Ale např. začátečnická zalesněná lokace Offshore Shack je velmi pěkná a hlavní je, že grafika vystihuje atmosféru a feeling hry, to stačí. Navíc se často mění počasí a jet v noci za dešti, sledovat ranní svítání – není to nádhera? Krajina je dobře vymodelovaná a nedochází k tomu, že se nějaká oblast bude opakovat několikrát. Horší to už je s detaily jako spadané stromy, dinosauří kosti (asi), dřevěné budky apod. Na druhou stranu se to muselo něčím oživit a hlavně vymýšlet takových prkotin víc na takovou rozlehlost – to nejde. Rád bych třeba přímo do první lokace jel na dovolenou, zkuste třeba si ke hraní otevřít okno (doporučuje spíše na jaře a v létě) a někdy to dokáže navodit takovou atmosféru, že tam skutečně jste.

Jako další zápory tu máme poněkud nevýraznou muziku, která dosti brzo omrzí, škoda, že se neudělal nějaký pořádný soundtrack. Ale co, aspoň si můžete pustit vlastní hudbu a je to. Zvuk taky není moc uchu lahodící a navíc někdy dost blbne a dojde na nepříjemné praskání. Chce to nějaký patch a nejen kvůli zvuku. Přesto přese všechno, že nenabízí moc variabilní hratelnost, je to hodně zajímavá hra, která podle mě vyšla v nesprávné chvíli a trochu zapadne a navíc nemá moc lichotivá hodnocení. Je to něco jako s hrami jako 18WoS, které taky zaujmou málokoho a hratelnost je podobně plytká a stereotypní, ale zase je to taková relaxace, to ježdění po krajině jako ve FUEL. Navíc ve FUEL můžete závodit, honit helikoptéry a další blbosti.

A taky je to zkrátka obrovská a netradiční gamesa. To logicky muselo přinést několik neduhů, i když si myslím, že ty výhody převyšují a některé oblasti jsou vážně pěkné a pořád je to zábava, i když upadající. Nicméně za zkoušku tahle hra vážně stojí. Někdy se fakt divím, že FUEL pořád hraju, já, který se dost rozčiluje, když něco nejde. Ale musíte si zvyknout, obzvlášť pokud chcete být všude zlatí. Asi je ta hra vážně zábavná a dobrá, jinak bych nepřekonával můj vztek a nehrál dál… Pokud tedy chcete jít do FUEL opravdu naplno, připravte si hodně času a ještě víc trpělivosti, hra není nedohratelná, navíc dostanete opravdu slušných pár hodin zábavy.

Narozeniny se snažil můj otec společně s mojí nejlepší kamarádkou Amatou udělat co nejpěknější, to moc dobře vím a ocenila jsem jejich snahu, ale popravdě to nebylo nic pro mě, v tu chvíli jsem si poprvé vlastně hodně uvědomila, jak mi chybí máma a takový pocit jsem měla i u otce, který se snažil, abych byla šťastná při tom bohužel svou náladu přede mnou neskryl, určitě ji ve mě vidí a chybí mu stejně jako mně. Nesmím ho zklamat.  V hlavě jsem si vybavila tu oblíbenou pasáž mé matky z bible, ale ze vzpomínek mě vytáhl Správce a dal mi věc zvanou Pip-Boy – wau! Myslím, že se mi to bude hodit a asi to byl nejlepší dárek, který jsem dostala. Vyrušila jsem Amatu, která mi také dala dárek.  Z dortu nakonec nebylo nic :-/, naštěstí to zachránil další dárek v podobě buchet od jedné pohodové babičky. V tom se do mě pustil nenáviděný Butch, ten parchant chtěl můj dort, který patřil jenom mě a pak ještě ostudně na mě vyrazil s pěstičkama. Parchant, jednou mu to vrátím. Řekla jsem o tom otci, ale zároveň jsem mu řekla, že si s ním poradím sama. Sedla jsem si na chvíli k těm parchantům v čele s Butchem a provokovala je. Otec mi poté sdělil, že mám jít dolů za Jonášem, že má pro mě dárek. Těšila jsem se dost, co to bude. V cestě mě zarazila taková lehce střelená ženská s dalším dárkem pro mě – básničkou, no lepší něco než nic. Jonáš dole dělal blbého, že tam nemám co dělat.  Táta dorazil a konečně se vymáčkl, že to je vzduchovka. No, proč ne. Taky už jsem vlastně nevěděla, co chtít. Nakonec jsem měla z dárku velikou radost. Střelba mi kupodivu šla a měla jsem možnost zabít i švába!!! Takže vlastně docela švanda a až na tu nepříjemnost s Butchem to byly pěkné narozeniny.

Uplynulo dalších 6 let… Táta trval na tom, že si mě chce pořádně prohlédnout jestli jsem v pohodě, připadá mi, že to trošku přehání. Pak mi sdělil, co mě čeká, je mi 16 let a musím splnit jako všichni z Vaultu 101 nějaký test. Abych řekla pravdu, tak jsem se chtěla vymluvit, protože jsem na to fakt neměla náladu, ale nechtěla jsem otce nějak urazit. Ani nevím proč, ale využila jsem tuhle situaci a zeptala se otce opět na matku, najednou jsem si uvědomila, že vlastně nevím vesměs nic. Asi na to nebyla ta pravá chvíle, ale zkrátka jsem se vyptala na pár podrobností. Viděla jsem tátu trošku nazzlobeného, a tak jsem raději vyrazila udělat ten test. Cestou jsem potkala toho blba Butche a ten jeho „gang“. Obtěžovali Amatu! Po prokecu jsem zjistila, že Butche následujou jako Adolfa, chtěla jsem jím říct, že kdyby řekl, aby si strčili… Dost mě to namíchlo, Amata je přece moje nej kámoška a takhle to nenechám. Chtěla jsem to s Butchem nejdřív vyřešit po dobrém, ale když jsem zjistila, že to nemá cenu, rozhodla jsem se, že mu dám přes hubu – konečně! Divila jsem se, nebo to spíš byl důkaz jeho slabosti?… Že mi údery neopětoval a Amatu nechal být. Nesnáším ho, aaargh. Zlomila jsem mu žebro a musel se jít stavit k tátovi, takže si na mě dávejte pozor. Pak jsme společně s Amatou vyrazili za Brotchem kvůli testu. Test mi připadal poněkud infantilní a spíše jsem se tomu všemu zasmála, ale brala jsem to vážně, nechci přece zklamat otce. Nes*ala jsem se s tím a šla to odevzdat, jenže už mě někdo předběhl, no aspoň jsem si vyslechla, co budou. Připadalo mi to zbytečné, ale s výsledkem jsem docela i souhlasila. Brotch mi řekl, že se nezapřu, že jsem po tátovi. Vyšlo mi, že jsem specialistka na chladné zbraně, léčení a otevírání zámků. Ani jsem nevnímala, co budu vykonávat za funkci a radši to šla sdělit otci.

Uplynuly další 3 roky a mně se zdá o Elvisovi, jak oblečený jako velikonoční zajíc mlátí přes zadek Správce, málem jsem se počůrala. V tom ale hrozivé probuzení, byla jsem v šoku. Přede mnou stála vyděšená Amata, že musím pryč, že po mně jdou, že můj otec je pryč a Jonáš je mrtvý. Nebyla jsem schopná okamžitě reagovat, ale Amatě věřím a bylo to asi fakt vážné. Tak jsem neotálela a řekla jsem, že vypadnu. Byl to vážně šok, myslela jsem si, že to je nějaký vtip… Sebrala jsem rychle věci ze stolu, vybrala lékarničku. A při východu z pokoje jsem zjistila, že se vážně nejedná o vtip. Chtěla mě zadržet stráž, naštěstí ji zaměstnali radioaktivní švábi. Cestou jsem přemýšlela, že se mi hroutí všechno pod rukama. Narazím na Butche, který se najednou chová vůči mně úplně jinak a říká, že jeho matka je v nebezpečí. Nevěděla jsem, co mám dělat a také jsem byla dost opatrná. Co když to na mě jen hraje a chce mě dostat do pasti, vždyť je to Butch, na druhou stranu jeho matka za nic nemůže a nechtěla jsem si jí vzít na svědomí a taky jsem byla v nebezpečí a musela jsem zmizet. Konečně se prokázalo, že je to velký srab. Vyřešila jsem to tak, že jsem mu dala vzduchovku, kterou jsem dostala k narozeninám, ach já hloupá jsem si neuvědomila, že mi to dal otec jako dárek… Ale na druhou stranu mě otec nechal být, a tak mi to bylo v tu chvílijedno, sebrala jsem se dál a utíkala. Ve Vaultu panoval hrozný povyk, zjistila jsem, že mnoho z mých známých jsou mrtví a já neměla čas se u nich zastavit. Postarala jsem se o pár švábů a poté mě tváří v tvář zaskočila stráž a neměla jsem jak utéct, sebrala jsem svou odvahu a pořádně mířenými ranami baseballovou pálkou do hlavy jsem se na něj vrhla. Doufám, že nezemřel, ale dostal pěknou nálož. Slyším toho parchanta Správce a Amatu, nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem utíkala dál, Amata si poradí. Byla jsem hrozně dezorientovaná, když v tom před dveřma ke Správci narážím na mrtvolu Jonáše a nalézám vzkaz, co mi tady nechal táta. Mám toho dost, teď jsem pevně rozhodnutá, že musím jít ven, stejně to tu stálo za nic. A táta mi má co říct, nenechám, aby se na mě takhle vybodnul, najdu ho a…

Jdu okamžitě k počítači, zkouším rozluštit heslo, bezúspěšně, prohlížím okolní police. Achjo, jsem fakt hloupá, ale nikdy by mě nenapadlo, že Správce budu mít tak jasné heslo, parchant. Z PC rychle čtu všechny dostupné informace a zjišťuji, že má něco proti otci, až se vrátím, bude taky nutné si toho hodně s ním co vyříkat. Všechno je tak šílené… Otvírám tajný vchod a okamžitě jdu k terminálu. Zjeví se Amata, možná, že k ní cítím něco víc než kamarádství, snažím se jí omluvit za všechno a mám chuť jí dát pusu, ale nestíhám to, protože do toho všeho vniknou stráže. Nechtěla jsem je zabít a zároveň jsem se nechtěla zranit, naštěstí hlavní vrata od vaultu jsou otevřeny a já vyrážím do světa venku. Stráže už mě nenásledují… Najednou na mě dolehne i strach, jsem venku…

To světlo, ta krajina, jsem v šoku a okamžitě se dívám do Pip-boye, abych věděla, jak dál. Celých 19 let… jsem venku, bože! Vidím nějakou hnusnou potvoru, která se ke mě blíží, okamžitě vytahuju pálku a na jednu ránu jde ten mutant k zemi. Jdu dál po cestě, teda aspoň to, co z ní zbylo. Vím, že musím vyrazit do Megatonu, ale nejdřív mě zaujal jeden barák, ve kterém žije nějaká šlapka, byla mi sympatická, a tak jsem jí řekla, že její problém v Megatonu beru na sebe. Jsem stále v šoku, ale jdu dál, jdu do Megatonu. Tati, proč? Co se stalo, o co tady jde, zdá se mi jako bych se vlastně teprve teď narodila…

A servíruju vám další dojmy, tentokrát podané trošku netradičně a navíc ještě místo toho, abych se učil, jdu tam holt zejtra naslepo. Ale to nikoho nezajímá, takže k věci. Na Fallouta 3 jsem byl pěkně zvědavý už od jeho ohlášení a upřesnění, že na tom bude pracovat Bethesda. Můj pohled na Fallouta 3 bude asi přeci jenom odlišný, protože já jsem Falloutem vlastně vyrůstal a není den, kdybych neměl chuť to všechno rozjet znova. Dodnes pro mě jsou Fallout 1 a 2 ty nejlepší hry jaké vznikly. Tolik vzpomínek a tak skvělé hry. Na druhou stranu mám zase tu výhodu, že jsem nehrál Oblivion, takže nebudu kvůli podobnosti Bethesdu, respektive Fallout 3 odsuzovat. Hra se snaží, co nejvíc navodit atmosféru předchozích dílů, což se jí zpočátku daří velice dobře. Známé zvuky, známé intro. Bylo jasné, že už prostě tohle starý Fallout nikdy nebude a kvůli nějakému přechodu a dalších věcech bych to ihned neodsuzoval, nebo, že to je přehnaně akční. Rovněž to musí trošku vyzrát a zatím jsem stále na začátku a pro mě je to zatím povedená hra. Je docela složité se k tomu stavět jako Fallout fanda, nebo jako prostě na novou hru. O to mi vlastně ani moc nejde, vždyť i Tactics byla docela povedená věc. Chtělo by se to na to dívat, tak nějak v rovnováze, tak uvidíme. Jenže starý Fallout to není, ale „falloutovské“ to pro mě je. A i tak oceňuji, že vůbec něco, co má společného s touhle legendou, vyšlo a určitě musí mít aspoň pár fandů radost z toho, že tenhle systém Vaultu znají a hodně věcí jim připomíná staré dobré časy. Pusťme se do nové hry, kde je začátek pojatý velmi netradičně a originálně. Intro už jsem znal z videí, stejně tak jako začátek života ve Vaultu a vstup do pustiny, ale opět je to rozdíl mezi tím to vidět a prožít. Jak víte, tak váš život začíná narozením a ne jinak je tomu i u Falloutu. Musím říct, že tímhle se vývojáři pěkně strefili a že tohle vás zkrátka musí udržet hrát aspoň chvíli dál. Já jsem hru chtěl jenom nainstalovat a nakonec jsem jí vypínal až po dvou hodinách. Netradičně si tedy vytvoříte postavu a nemusíte se bát, že byste se někde sekli a že byste to pak museli hrát znovu. Totiž před odchodem z Vaultu, budete mít možnost vše změnit, i když já to hrál, tak jak je a nic jsem neměnil. Nejzajímavější prvek a hlavně pro milovníky Sims apod., kde se nejvíc vyřádí, je úprava vašeho xichtíku. Máte hrozně moc možností, jak si vaší postavu upravit, nejvíc mi to připomnělo vytváření postavy v Godfatherovi. Teď nvm, kde bylo možností víc a i když jsem nechtěl, strávil jsem s tím dost času a vytvořil jsem si postavu tak nějak podle představ. Tím to nekončí a ještě se nevrháte do budoucnosti. Možná to jsou zbytečnosti, ale je to zábava a vy se naučíte tímto zajímavým způsobem vše potřebné. Po tomto nastavování se přesunute už k samotnému hraní, kdy je vám rok a vy se naučíte ovládat hru a nastavíte si statistiky. Pak vás čeká 10 let a narozeniny a seznámení s Pip-Boyem. Zkrátka tohle se mi líbí, rozhodně zábavnější než jenom stereotypní nastavení všeho a puštění se do hry, takhle to je aspoň přirozené a originální. A při tom všem poznáváte své kamarády a také vidíte, jak se postavy v průběhu času mění.

Grafika je výborná a určitě nebudete nadávat, stačí se podívat na okolní obrázky. Vault vypadá perfektně, tohle se taky povedlo, protože takhle jsem si to nějak představoval v tomhle rozměru a i když jsem v něm strávil až možná dost času, protože jsem všechno zkoumal apod. Nevadilo by mi, kdyby ten pobyt trval ještě déle. Už v deseti budete mít možnost vyzkoušet si systém VATS, o kterém také určitě něco víte, videí o tom bylo dost a dost. Zkrátka taková náhrada za to, co bylo v původních Falloutech jedna z věcí nejdůležitějších – tahové souboje. Tentokrát jsou souboje normálně realtime s možností přepnout se (jen občas – akční body stále platí) do VATS – tedy do takového jakoby tahového režimu. Když jsem viděl videa, kde se předvádí VATS, bál jsem se, že ovládání bude docela těžkopádné, ale omyl. Používání VATS je jednoduché a zatím i zábavné a ty efekty se mi moc líbí a připomíná mi to i staré dobré souboje v původních Falloutech. Po tom se přesunute do let, kdy je vám 16 a čeká vás test, opět součást nastavování statistik v originálním pojetí. Už budete muset taky dobře rozhodovat a taky vám to ovlivní karmu, čeká vás tedy rozhodnutí jestli svou kamarádku necháte napospas Butchovi anebo ne. Tím se dostáváme k dialogům, které nejsou tak propracované jako v původních Falloutech, tady spíš narážím na něco jiného a asi na první mínusy této hry – chybí mi takový ten „falloutovský“ humor a taky jsem se dozvěděl, že dialogy nemají moc vliv na hru, což mi docela vadí. Uvidíme dál, ještě nehodlám odsuzovat. Všechno se ovládá dobře a brzy se do toho vžijete a když jsem dělal test, připadal jsem si jako bych tam opravdu seděl a konečně se pořádně vžil do hry. Nad testem jsem přemýšlel a nechtěl jsem něco měnit, holt při prvním hraní to hraju tak nějak podle sebe, teda doufám, že hru dohraju a že to nebude jen jednou jako u původních Falloutech. Takže jsem test neměnil jako vlastně nic, co mi vyšlo a nechal jsem tomu všemu volný průběh. No a po testu už se vrháte pořádně do hry, už to není tutorial, příběh může začít. Je vám 19 a je čas vyrazit ven. Příběh zní zajímavě, doufám, že bude i nadále a aspoň se bude blížit starým Falloutům. Některé postavy už jsem si zamiloval. No, takže jsem vyrazil ven z Vaultu a už nevím nic, rozhodně budu pokračovat. Venku pocítíte holt, že to je úplně jiná atmosféra a bude jen na vás, jak moc do hry vniknete. Já se zatím snažím, hra mě ještě úplně nedostala, i když už přišly nějaké chvíle. Dost lidí si stěžuje na bugy, se kterými jsem ještě neměl tu čest. No, už bych si měl přečíst něco jiného, tak to uťafnu. A doporučení pro vás? Pro zarputilé fandy je to už nutné si zahrát z toho důvodu, aby zjistili jestli nadávají oprávněně, pro fandy Oblivionu to může být taktéž zajímavé a pro ty, co neměli tu čest ani s Falloutem a ani s Oblivionem, tak bych neváhal vůbec. Zajímají mě pohledy hráčů, kteří vůbec původní Fallout neznají, jak se k této hře budou stavět. Vím, že Bethesda to už měla těžké ze začátku jestli to udělat jen pro fandy a nebo i pro ty, co nemají s tím zkušenosti. Zvolili asi něco mezi, teď už jenom vědět, jestli zvolili vážně dobře.

Dával jsem si PC stále dohromady a i když nebylo vůbec nic hotovo,  já už nemohl vydržet a chtěl si konečně něco zahrát a pořádně zkusit to kvůli čemu tento PC hlavně mám a na co jsem se těšil nejvíc – na hry. První vyvolenou se stal TR:UW, který zkrátka byl nejvíc na ráně a nemusel jsem se s tím tolik s*át + jsem se taky jako velký fanoušek Lary na tenhle díl dost těšil. No a jelo to, instalace byla rychlá a já se před odchodem ke strejcovi na pivo stihnul ještě podívat na tu nádheru. Menu hry mi nabídlo high nastavení a já měl sto chutí to okamžitě dát ze zvyku na low xD. Samozřejmě prostě já to beru jinak – vy mi dáte za pravdu, vy, co jste žili posledních pět let s pravěkým počítačem či někde v noře xD. No, nechal jsem to a čekal jsem, že se to stejně bude pěkně sekat, kór při tomhle rozlišení. Opět jsem filletzzovi nevěřil, že všechno na on xD. Spouštím hru, volám matku, která se na ty hry taky chtěla podívat a zařvu – TY VOLE! Ta hra vypadá fantasticky, orgasticky… Zkrátka, když jste před tím hráli Tomb Raider 2 (a to myslím vážně, byl jsem u konce a nedohrál :-/) a vidíte tohle, je to víc než šok. To jsem sice ještě nezkusil třeba GTA IV, ale i tak to na tom nic nemění, že Underworld vypadá dobře (no dobře, je slabý slovo).

Lara vypadá fakt sexy a konečně postava, u které se nemusíte stydět onanovat (XD s dvojsmysly) a hlavně s tím nebudete mít problémy a nemusíte ani moc zapojovat představivost, protože to zkrátka máte před sebou. Nadával jsem tenkrát v časopisech na Lařinu tvář, že jí udělali moc starou, ale když to vidíte v pohybu tak naopak Lara vypadá konečně jako pořádná ženská, ten její xichtík bych olízal jak zmrzlinu s jahodou a nejen xichtík . Skvěle vykreslená tvář. Teda ten posun od třeba Legend, tu je opravdu znát. A k tomu všemu teda se to fakt hýbalo bez škobrtnutí absolutně famózně, že jsem já chudák z tohohle šoku měl zpočátku dost problémy s ovládáním, protože na takovou rychlost jsem opravdu nebyl zvyklej. Co jsem já vlastně vůbec hrál za hry, který byly plynulý. Úsměvné je, že se mi nevybavuje teď nějak žádná, protože vždycky se škuby objevily (v nejlepším případě). Ale nejenom grafika se musí chválit, ale i skvělý sound a lařiny pohyby, ku*va ta by to dostala do toho… Klid.

Radši si řekneme spíš něco, co je nejdůležitější – jak se to hraje, alespoň krátce, protože jsem neměl ještě možnost to pořádně zahrát. Hořící opening byl skvělý, následovala lodička a nádherná vodička a další sliny po celý klávesnici (štěstí, že je shnilá). Hop do vody, splnění první hádanky, objevení artefaktů a hru nuceně vypínám a jdu ke strejcovi a to v dost velkém šoku, říkal jsem si: „jo, tak to se můžu na hodně těšit“. Konečně přišla na řadu i pořádná radost z PC, před tím to bylo spíš naopak z těch problémů. Sice mě to u piva bavilo, ale dost jsem se těšil domů až zkusím další hry a hlavně GTA . Takže k TR:UW jsem se už pak nedostal, ale příjde na něj určitě, i kdybych měl to GTA odinstalovat (což neudělám už kvůli kravinám s programama kolem GTA). Jinak pro fandy TR to určitě bude něco, ale hlavní bude, jak se to hraje – grafika nádherná – budiž, ale to není všechno, takže jsem zvědavej na tu samici a taky doufám, že tohle nebyla poslední Lara. Crystal Dynamics umí, i když stále je pro mě nejlepší Tomb Raider 3 od starých Core, ale to se může změnit…

GunZ Online

Nějak jsem náhodou v neděli klikl v XFire na tuto věc a zjistil, že stále funguje, ba naopak – objevují se i aktuální novinky. I když ano, počet hráčů se pohyboval kolem 5 000, což je fakt málo (jedná se o ijji verzi), i když na druhou stranu, tahle hra má už něco za sebou, vesměs se nemění, znechucení častými hacky apod. 5 000 vlastně ani není tak moc málo, ani nvm klk jich bylo vlastně dříve. Užil jsem si menší update (GunZ mám pořád nainstalovaný a dochází na něj 1x za rok) a pak jsem se vrhl do hry, nějak se změnilo sestavení serverů, co jsem se díval. Vstoupil jsem do jednoho DM a tam jsem dal lvl 19 . Všiml jsem si (nebo to byla asi náhoda), že se za celou dobu mého hraní neobjevil ani jeden hacker. Musím dát aspoň tu 20 kvůli pocitu, ona to není špatná hra, ale zkrátka musíte na ni mít jednou za rok chuť. Hrálo se mi dobře a kašlu asi na nějaké pomluvy a na meč, baví mě (jak oni mě tam dříve osočili a to i ostatní hráče) „sprayování“ a nedám na pořádný samopal dopustit, kašlu jim na nějaké machrovinky s mečem, s kterým jsem se stejně nikdy nenaučil zacházet a také na kicky a kradení killů, jde hlavně o zábavu, ne o solidaritu . Takže pořádně je vyspreyuju a dám max. level xD. Jinak jsem zvědav, jak se to hlo s quest mapama, to mě docela bavilo, ale působilo to na mě před rokem ještě ne moc dodělané a dalo se to pěkně hacknout, ale to bylo super, aspoň jsem získal zadarmo expy . Tak to je vše, jinak nej je DM a za rok zase s dalším postupem o level a dojmy nashledanou. Jinak podobně hraji i 18 WoS: Across America, což je hra od tvůrců Bus Driveru, už jsem se o hře musel zmiňovat. Zkrátka jezdíte s kamiónem pro firmy a rozvážíte zboží po Americe a to v ne moc atraktivním hávu pro současnou dobu, ale je to zábava na jeden den v roce, to mi věřte . Bohužel ta hra je moc sterereotypní, má své kouzlo, proto jí nechci odinstalovat, ale dám si vždycky tak max. za den 2 jízdy a vypnu to . Ale je to dobrý relax a snad jediná hra, která zaujala v poslední době i mého fotra, který si ji taky dal. Pusťte si country a jeďte .

Broken Sword 3: The Sleeping Dragon – první dojmy

Broken Sword 1 a 2 jsou asi mé nejoblíbenější adventury vůbec a pamatuju si, jak jsem si Level za jejich dání při stém výročí dost chválil, protože to je bomba a pěkná mezírka v herním vesmíru, kterou jsem musel doplnit. Nemůžu zapomenout na tu pěknou scénu ve vlaku, kterou jsem si zamiloval. BS jsem zkrátka miloval a hrál jedním dechem, bohužel a to nechápu, protože těm hrám bych dal v době hraní 10/10, se mi vytratily z hlavy. Jako, některé věci si pamatuju a lokace také, ale totálně se mi z hlavy vymazal příběh apod. Musím si je zahrát znovu, abych věděl co a jak. I tak jsem se vrhnul do BS3, které nabízí jako plnou hru aktuální Level. Menu hry sice zpřístupňuje lehčí informace o předchozích dílech, ale ne dostatečné. Byl jsem docela šokován, jak teď BS vypadá. Ano, věděl jsem, že to je ve 3D a také jsem věděl, co mě čeká po intru, protože jestli si dobře pamatuji, tak jsem hrál demoverzi. George a Nico vypadají teď dost jinak a ještě jsem si na ně moc nezvykl, hlavně na George . Nejhorší asi bylo sžití se se hrou, protože převodem do 3D bylo překopáno i ovládání a myši se nedotknete po celou dobu hraní (zatím si to myslím). Sice jsem už pak věděl co a jak a kombinaci šipek a WSAD jsem se naučil, pořád mi to ještě dělá menší problémy a chvíli ještě asi bude. Rozhodně nejde o žádnou revoluci v ovládání, nejdřív jsem byl pěkně na takovou blbost naštvanej, ale pak jsem si řekl proč ne a jak to vlastně jinak v takhle 3D vyřešit. Snad se to naučím a pak už na tuhle věc ani nepomyslím. Největší šok pro mě s tímto ovládáním čekal souboj s Nico s tajemnou černovláskou, kdy jsem ihned zemřel, protože jsem si nevšiml, že bych měl nějak reagovat .

Škoda, že si nepamatuji moc předchozí díly, určitě bych na tom byl lépe. Jinak grafika se mi líbí, je to krok dál, sice dneska to už asi moc neřekne, ale rozhodně to není něco, na co by se nedalo dívat. Hlavní devízou hry a to bylo i u předchozích dílů je určitě příběh, který se zatím rozjíždí, ale rozhodně se mám na co těšit. Dále se mi líbí taková ta „brokenswordovská“ atmosféra, která se určitě nevytratila. Hodně se mi líbí i dabing a nepřeskakuju žádné dialogy a to ani monology u zamčených dveří apod. Za prvé nvm, jestli to vůbec jde a za druhé je to zkrátka vysoká kvalita . Nejvíc ale miluju, když řekne Nico „goodbye“, ach .

Nvm, jak to bylo u předchozích dílů, ale myslím si, že podobně. Střídali jste se, že jste chvíli hráli za Nico a chvíli za George a pak jste se nějak setkali nebo tak, už nvm . Začátek za George byl svižný a po pár skákání, což mě trošku zarazilo, doufám, že to nebude moc často, to bych jinak o BS trošku změnil názor, jsem se dostal k Nico, kde mi už dohrání této části trvalo mnohem déle a hlavně hledání paruky mi dalo zabrat . Ke druhé části jsem se už nedostal, protože mě tlačilo to, že musím blogovat.

Zatím jsou mé první dojmy vesměs kladné. Hlavně si musím zvyknout na ovládání a doufám, že mě hra ještě hodně potěší. Možná, že bych preferoval klasický styl jako u předchozích dílů, tenhle převod na mě působí trochu rozporuplně, ale je nová doba a i BS3 musel pokročit, hlavně aby tato změna a i v ovládání nebyla ve finále na škodu. Pro fanoušky BS je to samozřejmě povinnost nad povinnostmi, i když nvm jak ty kultovní fanoušci tenhle díl přijali. Pro ostatní nvm jestli bych vám hru doporučil, zatím ze začátku si nejsem úplně jistý, tak ano je to Broken Sword, ale spíš bych to prozatím přirovnal k Poldovy 4ce než k Broken Swordu, ale to se jistě změní. Pokud máte rádi netradiční adventury, volba opět jasná a pro vás adventuristy, kteří takové zhanobení ve 3D nemají rádi, ale tímhle by porušili svůj slib, nvm. Zatím ještě vyčkejte . No a já doufám, že vám v nejbližší době opět povím více.

A samozřejmě, ano, nezklamu vás … ShadowMan

Jak jsem slíbil, tak i musím a rozjel jsem Shadowmana. Narazil jsem na další věci, proč si tuhle hru kua zahrát. Jsem opravdový fanoušek této hry a nedám na tuhle kultovní záležitost dopustit a škoda, že více lidí nepodlehlo. Nikdy jsem si nevšiml a možná jsem to ani neuvedl v recenzi, ale tahle hra má i parádní dabing. Hrál jsem Shadowa asi 2 hodiny a jsem zatím na třetí dušní úrovni a po čistce Asylumu se chystám k první zkoušce u Loa kněžek a to ještě dost, je to nejlepší no . Zatím se nedá ještě hovořit o nějakém velkém progressu, až dám prvního z pětky, tak to už ano. Jinak tohle je klasika zkrátka, tomu se nedá říct nikdy ne.

Hahaha, lehce tvrdé překvapení D. Ano, omlouvám se, hlavně GiGimu, trochu jsem si chtěl pohrát a houpat, znáte mě , takže jsem nic neřekl a nechal si to takhle jako překvapení, ano Half-Life 2: Episode Two mi jede!!!! A já si ani po pouhých snad pěti minutách si nemůžu odpustit pár slov.

Hodně jsem si užil než se mi podařilo druhý díl rozchodit, doufám, že mi bude chodit od teď korektně a že už mě nečekají nějaká překvapení, asi dvě hodiny odnesly než jsem to dal konečně dohromady. Jinak kvůli Halfu jsem utrpěl velku ztrátu/ztráty – blíží se mi FUP, jak už jsem psal – musel jsem smazat několik filmů na zrecenzování, pár Lostů a WoW. Ale myslím si, že to přeci jenom stálo za to už po pár chvilkách ve hře.

Half-Life 2 mám prostě rád moc, i když jsem o něm moc nenapsal, byl jsem hodně na nervy, když jsem si objednal originálku Halfa a čekal v období po Vánocích než mi dotyčná pecka příjde a pak nezapomenu na ty chvíle s Halfem prožité, hlavně Silvestr navždy bude spojen s Halfem. Následovala Episode One a dalších pár pěkných chvil a teď tu máme novinku Episode Two, hodně jsem se bál, že mi hra nepůjde a už jsem to vzdával, doufám, že jsem se v tom nespletl a že mi to půjde alespoň tak jako doteď. První video, které máte úplně dole je skvělé a já si říkal konečně, tohle je prostě bomba, nvm proč je to tak super, možná tím, že to je jako film, prostě je to Half-Life! Jinak je to asi náročnější než Episode One, ale rozjedete to snad na každým PC, se podívejte na mě, rozjel jsem to, to musí rozjet teda každý! Jo jasně, že mám DX8 nastavený, ale i tak se mi zdá grafika parádní, holt nejsem zmlsaný . Akorát jsem si dal větší rozlišení a věci na medium a je to skvěle plynulé, už si s tím asi hrát víc nebudu, takhle mi to vyhovuje a zase si to nechci rozes*at. Jinak ale si užívám – možná to bylo taky tím, že jsem měl hodně věcí ve win a málo místa, ale než jsem se naloadnul do hry uběhlo několik minut . Ale tohle už bylo myslím i u Episode One, dá se to vydržet, prostě kvůli tomuhle se vydrží všechno, jinak hra samotná jede plynule.

Začátek naprostá bomba, to kouzlo na mě působí už od začátku, možná budu trochu spoilovat asi nvm, tak pozor . Vy se probouzíte opět ve vlaku jako na začátku klasickýho Halfa dvojky, ale teď je to jiný vlak (kua musím to dohrát aspoň 2x ). Probouzíte se otřesen, kde to jste, jen víte, že se musíte rychle dostat z tohoto vlaku, jinak dopadnete špatně, pokračujete dál a objeví se před vámi samotný anděl – Alyx, kua já jsem se málem rozbrečel, když jsem jí viděl , achjo to zase bude zážitků, hned je vidět v čem tkví Half, prostě to prožíváte, Alyx vám pomůže ven a jdeme pryč, podívejte se, co je z Citadely, ale pozor! Je po mostu a my pokračujeme dál…

Takže dojmy zatím absolutně fenomenální, doufám, že mi to zůstane, nenastanou problémy, já tuhle věc dohraju a možná i přinesu recenzi, třeba se i vrátím opět k základu a časem dopíšu recku i na Episode One a klasickýho Halfa… možná někdy i na jedničku . Doufám teda, že o víkend se najde čas zavítat do Half-Life. A ještě jednou se omlouvám .

A video, které stojí za to! Bez spoilů… /pokud jste hráli předchozí díl/y /

… a já jsem doinstaloval Silent Hill 2 a už se nemůžu dočkat dovolené v tomto famózním místě. Mám tu pro vás další takový regulérní post s předstihem, i když ne tak v plném rozsahu, jaký by byl, kdyby byla normální situace .

Instalace neprobíhala v pořádku, nvm proč, ale SH je náchylný na každou malinkou rýhu podobně jako WoW (čtvrté CD). Takže jsem si říkal, že si asi neužiju, ale nakonec jsem to dal do druhé mechaniky a povedlo se, ještě jsem hru nepouštěl, ale nemám obavy z její nefunkčnosti, dále se nám na BW objevila nová verze češtiny, jsem na ní hodně zvědavý, má objemem o mnoho více než ta, s kterou jsem hrál minule. Takže uvidíme.

Asi vás napadá otázka, co mě to popadlo a to se asi netýká nejen SH . Napovím vám – http://lordhell.cz/2006/08/i-like-silent-hill/ . Ano a skoro ve stejný čas jsem se také pouštěl do dvojky , náhoda? Možná, ale prostě jsem asi před týdnem strašně zatoužil po výletu do této famózní hry. A docela si teď vyčítám, že jsem o tom minulý rok nepronesl trochu více slov či recenzi, protože by to opravdu chtělo, dokonce jsem měl možnost vidět dva konce hry ze šesti. A to nepočítám scénář za Marii. A ve finálním hodnocení hry bych nešel pod 95% !!!!

A je k tomu veliký důvod, je až neuvěřitelné s jakou pečlivostí tato hra byla vytvořena, ale nikdy bych si neudělal ten perfektní obrázek o této hře nebýt této stránky http://www.mujweb.cz/www/smrthrou/. Autorovi těchto stránek patří můj respekt. Všechno mi osvětlil a skvěle sepsal, opravdu vám musím tuto stránku doporučit a pro ty, co dokončili SH 2 je to jako povinná četba, hlavně mluvím o záložce Příběh, kde nám to autor opravdu! osvětlí, bohužel budete muset věnovat trochu svého času, protože je to celkem dlouhý článek, ale nebudete litovat! Je to poutavě sepsané a pamatuju si, že jsem to minulý rok četl celou noc s chutí a těším se, jak si článek přečtu znovu, aby se mi osvětlily opět mé mezery v SH vzdělání.

Dále, SH je záležitost, kterou si dáte rádi několikrát, motivací velkou pro vás je právě počet různých a povedených konců. Budu muset najít mé předchozí savy, abych se vůbec dopracoval k mému cílenému konci, kterým je Rebirth, protože bez savů bych měl smůlu. Pokud mě paměť neklame, tak jsem měl možnost shlédnout konce Maria a Leave. Mým cílem je Rebirth, In Water také nemusí být špatný, ale moc mi nevyhovují podmínky pro jeho získání , ale pokud bych nenašel savy, pustil bych se do toho. Fakt doufám, že je najdu, protože, jak tak koukám, tak skoro všechny mé cílené konce, potřebují několikrát dohranou hru – respektive jednou.

Co mě vůbec vede k pobláznění ze SH, asi to bylo tím, že jsem narazil na mp3 se soundtracky a jak už napsal autor geniálního průvodce SH2, je to hojivý balzám na vaše nervy a to hrdě podepíšu. Blíží se konec prázdnin (je třeba si to přiznat), panuje tu chaos a bordel (doma) a ještě nebyl uskutečněn ani jeden výlet, natožpak dovolená, takže zbývá jen jediné. Dovolená v Silent Hill se vším všudy – útěk do jiné reality a přijít myšlenkami na něco jiného a + tahle hra mi dala při minulém dokončení opravdu zvláštní pocit emocí, prostě tohle není jen tak obyčejná hra, tahle hra má něco, co nemá žádná jiná. A nikdy jsem se nad žádnou hrou tolik nezamyslel. Je v tom genialita!

Alespoň dvojka to má, u jedničky to nebylo tak intenzivní, asi to bylo grafikou a trojku se čtyřkou jsem neměl možnost dohrát, i když to po dohrání dvojky plánuju samozřejmě, výlet do SH nekončí dohráním dvojky.

Nemáte také chuť zajít do Silent Hill? Ti, co hru hráli, dobře ví, co je tohle zač a ti, co nehráli by si to měli zjistit.

Jinak, co se týče jedničky, to se (snad) rozepíšu jinde, jinak mělo to taky tu parádní SH atmosféru a i když se mi do ní nechtělo, tak jsem rád, že jsem tak neudělal. Nakonec mě to hodně bavilo a já hru hrál jedním dechem až do konce, ale neplánuji v nejbližší době (rok-dva) opět její dohrání + zbylé konce jsem shlédnul na YouTube a nemám zájem je vidět i ve svém konání. A jaký se mi povedl end vám neřeknu.

To u SH2, i když jsem tuto věc dohrál, je to jinak, je to asi nejvíc okouzlující díl ze všech – nejlepší nemůžu říct, protože jsem nedohrál 3 a 4. Ale ten příběh a vůbec. A chci jít postupně + jsem už minulý rok plánoval, že si to zase někdy zahraju a dám si jiný konec – vím, že jsem chtěl minule In Water, ale teď Rebirth!

Jo, kdyby to nějak nešlo, vždy tu je YouTube, takže zhlédnu stejně všechny konce. Zatím jsem skouknul Dog, ke kterému se stejně nikdy nedostanu a musím říct, že je hodně povedený. Takže dám Rebirth a budu znát 4 konce. Pak se teprve rozhodnu a asi i skouknu zbylé dva. Jo a nechápu ty masochisty, co to dohráli s deseti hvězdama (opět odkazuji na http://www.mujweb.cz/www/smrthrou/) , za tu věc to nestojí, ale kdyby tam potom byla Maria nahá nebo tak, bych do toho snad šel i s rizikem svého zmrzačení taky .

Takže mě omluvte, ale všechno jde stranou, stejně už je to jedno, na všechno kašlu, nic nevyšlo, prázky jsou pryč atd., takže si dám pauzu i s mým překvapením, které stejně nikdy nevyjde xD, zajímavý je, že si zatím nic nevyčítám a jsem nějak vnitřně pořád šťastný, což jistě přejde. Prostě na všechno kašlu, tyhle prázky byly ve velkém chaosu . A další otázkou je, co WoW? HA! Fakt já si to zatím neberu, přitom je to řádně v řiti a napravit to nejde.

Jinak u SH3 (nedám pokoj) jsem měl taky problém s instalací a hlavně jsem ji chtěl nainstalovat už před SH1, ale obrovský objem dat, co tato věc zabere rozhodla jinak a až dohraju dvojku už místo bude, otázkou je co WoW a co s váma xD. Holt, to je život no. Jinak vám to neodůvodnim. Hlavně mě štve, že jestli se zítra bude vozit písek, tak si SH moc neužiju, jo tady se teď děje věcí a to nepočítám, jak jsem z toho celej zmrzačenej, ale o tom až někdy příště. Jste holt neinformovaní.

Heh, celkem vyčerpávající článek . Jinak mějte ve mě, prosím, pořád důvěru. Jak se nějak všechno dostane z toho chaosu, už to bude snad opravdu v normě a věřím i v návrat návštěvnosti, prostě prožívám teď nějaké ultrachaotické období a to ve mě a i v okolí, jo a s přípravou na maturitou jsem pokročil skvěle, ztratil jsem někde baťoh s věcma xDDDD. Snad se najde, jinak samozřejmě se nepřipravuju vůbec a kdo taky by se připravoval, všechno se nechá na svaťák, jo to si to pak budeš hochu vyčítat, že si na to celý ty roky a hlavně tyhle kritický a poslední prázky před maturou s*al. Stejně se nikdo neučí, jen vím, že jedna premiantka, která chodí se mnou na střední je v učebnicích každý den. Holt někdo je makový, jiný tvarohový. A teď už jdu asi spát xD, savy vyhrabu zítra, nj a ten písek :-/. Takhle jsem se ještě nevodělal nikdy, každýmu říkám, že jsem neschopný v těhle věcech a že si udělám i úraz při jídle, ale prostě to nejde a musím + taky je to můj pokoj, že jo, nakonec jsem přišel na to, že v mezích pohledu, tak zase špatně na tom nejsem. Ale jedno vím jistě, manuální prací bych se neuživil, ale zabil.

Je čas se vydat do nehostinného Grónska vyřešit jednu velkou záhadu. Po delší době mám také nějakou novinku v oblasti her, jedná se o zvláštní druh adventury Penumbra Overture. Její první epizoda nedávno vyšla a kupodivu mi hra jde spustit , ještě vyřešit trochu plynulost a budu naplno spokojený. Zatím jsem se moc daleko nedostal. Takže zatím jen tento screenshot a příslib, že se brzy, jakmile se hnu dál, dočkáte větších informací. Jinak začátek se mi velmi líbí a déšť na začátku je kouzelný, menu mi připomnělo Tomb Raider: Chronicles, kdo hrál – snad ví proč. Lidé v dešti, socha Lary, nic?

Stačí najít cd . Jinak doporučuju aplikovat patch 1.02D a samozřejmě češtinu (v ní je dokonce patch obsažen). Měli byste také nainstalovat neoficiální patch od Killapa, který opravuje hodně věcí. Ještě jsem aplikoval Real MOD v2.0, který opět mění vzhled spolubojovníku na závislosti jaké používáte brnění a další drobné věcičky, které se hodí. Ještě zkusím aplikovat mod, který přidá do hry brnění, které nosí Frank Horrigan, ale musím to ještě nějak vyřešit, protože se mi stalo při minulém hraní, že se poněkud narušily předměty ve hře a v Klamathu jste v místě, kde bydlel Vic našel 10 Energozbrojí . Pokud se to stane opět, tak holt budu hrát bez něj.

Jako bonus přidávám povedené video z Falloutu 2, které asi neznáte, vypadá to docela zajímavě, také v něm hraje příjemný song, který se mi dost zalíbil.

O GunZ už se tady něco objevilo, bo s touhle hrou už mám nějaké zkušenosti, poslední dobou se začalo hovořit na blozích – např.: u B@rY$e , MeGaBiTa , mR.Herrise , V!ldy a nvm kde ještě opět o GunZ a nějak všichni začali hrát, včera jsem měl takovou dlouhou chvíli a při čtení B@rY$ova postu jsem to sosnul, nově jsem začal s novou postavou, bo jsem si tak jako tak zapomněl svůj login a heslo. A začal jsem na systému ijji.com , kde najdete i ostatní dobré hry kromě GunZ. Ijji.com dělá z GunZ poněkud lepší hru a hlavně nejsou problémy s update. O ijji se hovoří i na oficiální hlavní stránce hry – http://www.gunzonline.com/ . Hra GunZ je free MMO titul z Koreje, je to střílečka z pohledu třetí osoby, kde si prostě vylepšujete boji svou postavičku a za bounty si kupujete lepší vybavení. Pěkné je, že můžete provádět i některé triky – úskoky do stran ve stylu Matrix a další. Je to dobrá zábava, i když nemůžu potvrdit, že dlouho vydrží, jednou mě zaujala na celý den a pak jsem se k ní po měsíce nevrátil, ale vypadá to, že teď bude lépe.

Instalace mi dělala trošku problémy, ale po lehké pomoci si v IE pustíte klienta a můžete se vrhnout do hry a hned narazíte na několik změn. Jiné loadingové obrazovky, rozložení serverů na quest, match a clan. V questech nvm tak nějak o co jde, do clan serverů se dostanu asi postupem času, co vím, tak by se měl – nejspíše B@rY$ nebo MeGaBiTe ujmout vytvoření klanu, což celkem vítám a myslím, že by mohla být sranda a je tu možnost udržet mě u hry delší dobu,  jsem zvědav .

Včera jsem tedy začal, založil jsem si postavu a šlo se levelovat, prvních 5 levelů bylo celkem rychle, potom už se postup hodně zpomalí, zatím jsem se dostal na 13. level, celou cestu jsem si nekoupil nové vybavení, až teď jsem si koupil nové samopaly, pistole, kalhoty, boty, rukavice a prstýnek . A zatím mě to celkem dost chytlo a baví, jak jinak si taky vysvětlit, dát za jeden den celkem slušný počet levelů.

Výhoda u této hry je, že se cítíte dobře a při obrázcích typu tohoto…

se vám rozbuší srdce. U této hry je výhoda, že se necítíte špatně a že je hodně možné, že vám to dost půjde, už i při minulé verzi jsem atakoval první příčky skóre tabulek (spraying 4ever). Takže se opravdu nedivte, že budete často na prvním místě. Ale nebojte, dlouho to trvat také nebude. Při tom, co jsem postoupil do sekce pro (11-20 lvl – myslím), se stane, že prostě jsou soupeři lepší a nebudete tak často první, ale jistě se na vysoké příčky dostanete.

Hráči jsou ze všech koutů země, na Čecha jsem tedy nenarazil, ale to nevadí, hlavně moc se při boji nechatuje. Špatné je, asi to, co mě nejvíce mrzí na hře a to jsou hackeři, narazíte na ně sice párkrát, ale vždy jsou tyto návštěvy hrozné. Ale většinou netrvá dlouho, někdo dá vote na kick a je klid.

Zabíjení je pěkně řešené, trvá opravdu pár minut a už se budete ve hře skvěle orientovat, moje nejoblíbenější mapa je Mansion a jako zbraň mám nejraději dva samopaly a klasický deathmatch.

Při hře se vám také může stát, tak jako mě, že vám budou hráči nadávat, říkat vám, že jste hacker atd. Takže mě 2x nařkli za hackera, jednou vyhodili z team dm (nechápal jsem – hned na začátku), tři lidé mi nabízeli klan (což jsem odmítl) a od jednoho jsem se dočkal hezkého komplimentu.

Prostě to, co vás motivuje dál, je samozřejmě levelování. A ten pocit ze zabíjení je vždycky skvělý, když uvidíte +350 xp fantastic, headshot, unbelievable, to vážně stojí za to. Hlavně když se rozjedete a přeje vám štěstí a dáváte jeden frag za druhým, to je pocit! Doufám, že mi tento styl hraní vydrží, ale vůbec s tím nepočítám a jsem celkem v překvapení, že mi ta hra celkem jde . Také bych měl zapracovat trochu nad tím počtem smrtí, sice většinou mám stejně větší počet zabití. Ale co, jde o ty zabití, na chcípání kašlu.

I v mapách jsou různé změny, např. jedna mapa je rozšířena na větší plochu, jednu si můžete zahrát i ve příjemném vánočním stylu. Změny jsou i v tom, že mi hra připadá rychlejší a vůbec je to prostě lepší.

Grafika je dostačující, hra běží svižně i na slabších konfigurací, hudba je sice dobrá, ale po chvilce se oposlouchá, ale můžete ji vypnout a pustit si Scootery, i zvuky jsou celkem podařené.

Prostě pokud se chcete pobavit, zadarmo a online, GunZ je imho dobrou volbou. Jen ještě zapracovat na hackerech.

Tak a já se těším až bude klan a já vám budu moct nabídnout další posty z hraní.

Pusťte se do toho - http://ijji.com/

Jak se vám líbí intro do Thief 3, skvělé ne? Také dost dobrá muzika. K Thiefovi jsem přicházel trošku s nedůvěrou, protože při zkoušení dema mi nešlo moc pěkně. Ale tak za zkoušku nic nedám, tak jsem nainstaloval a jede to a celkem v pohodě, v 800×600 a stíny s detailama textur nastavený na medium, jede to pěkně a bez přílišného sekání. Takže jsem byl celkem rád a po pár minutách jsem byl překvapen hratelností a vůbec. Thief je samozřejmě známá věc, dvojku jsem nehrál, ale jedničku několikrát, ale vždycky jsem nějak od ní odešel, ale vím, že jsem se dostal hodně za polovinu, je to hodně dobrá hra. Podařená stealth akce, snad i lepší než Splinter Cell se všemi těmi moderními vymoženostmi. Z trojky jsem měl celkem strach, vzpomínám si, že nějak byly spekulace, že hra bude celá z pohledu třetí osoby, nakonec to dopadlo tak, že se dá přepínat a je to výborně řešené a z pohledu třetí osoby hraju často, stylové a také vidíte lépe za roh . Hra je to prostě skvělá, když jsem kouknul na recenzování u ostatních periodik, všiml jsem si, že si Thief 3 vůbec nevede zle a dostává vysoká hodnocení. Trojka se povedla. Je to skvělá hra světla a stínů a slušná zábava. Ale hru doporučuju hrát prostě v noci – ta hra je k tomu určena a také ve dne nic nevidíte na monitoru, i když zvýšíte světlost, tahle hra musí stejně být skoro celou dobu ve tmě, to se zlodějům vede nejlépe . Garrett je zpět! Už dobře řešená první mise se mi líbí a slouží také jako trénink. Hru hraju na normální obtížnost, popisy mise jsou dobře řešené, ovládání také, grafika je stylová a ti, co mají silné železo si užijou. Je skvělé, jak v první misi se plížíte stíny, poté nepozorován seberete Lordovi ze stolku měšec s penězi. A druhá mise také stojí za to. Prostě to musíte zažít a vidět. Vyhlídnout si správnou chvíli, vyndat vodní šípy – trefit louč a pak zezadu trefit strážného obuškem, odnést ho do tmy, kde ho nikdo nenajde a poté v pohodě vyklidit místnost a pryč – skvělý zážitek. Tohle je prostě stealth akce, tady prostě nepostupujete tak, že vlezete do místnosti, rozdáte si to s mečem s ostatními a potom z dálky dorazíte šípy zbytek strážných. Ne, tady jde o načasování a hlavně všechno udělat s co nejmenším rozruchem, ano někdy se to prostě bez mrtvoly neobejde, ale na obtížnost Expert už budete hodně tlačení a budete se snažit co nejvíce se obejít bez mrtvol. Hra má také pěkně zpracované prostředí, atmosféru, hrátky s otvíráním dveří pomocí paklíčů – to je hodně dobře řešené. Poté se vydáte do ulic městečka okrádat občany a už se setkáváte s tajemnými Strážci a čeká vás další dobrodružství. Zatím se mi hra velice dobře hraje, baví a doporučuju ji všem, díky Levelu, že tuhle hru můžu zkusit. Thiefa zřejmě znáte a třetí díl vůbec neudělal dobrému jménu ostudu. Zkuste to i vy, co Thiefa neznáte, budete mile překvapeni. Je to zábava.

Už to je více jak měsíc, co jsem se dočkal hry, kterou jsem se rozhodl zakoupit po zklamání s WoW, došla mi pozdě a pořád jsem se do ni nějak nemohl dostat, po přeinstalaci PC k tomu konečně došlo a já objevil kvality této hry.

Co se skrývalo v této nabušené krabičce

Plakát visí poblíž Pepíčka, soundtrack už znám celkem dobře a ten nápad s klíčem, který vám umožní přístup do tohoto skvělého světa je velmi pěkně zpracovaný. A Guild Wars Manuscripts si čtu po večerech, když je čas v posteli. Balení hry bylo pro mě velkým překvapením, neboť jsem čekal jen hru a klíč, nic více, nejdřív jsem si dokonce myslel, že se Xzone spletli a poslali mi speciální edici hry za stejnou cenu, neboť tolik věcí jsem nečekal. Poslední dobou dokonce hraju GW více často než WoW a krajina se mi zdá tak nějak hezčí . Bohužel je škoda, že zatím nemám s kým hrát, což je v této hře celkem problém. To ve WoW je to lepší . Dostal jsem se do toho také díky zkoušce GW: NightFall.

GW: NightFall dojmy

Nejdříve jsem se chtěl po přeinstalaci Windows vrhnout plně do světa GW, mou chybou jsem se dostal na můj starý účet s 10 hodinovou zkouškou a pořád jsem si to neuvědomoval a bál jsem se, že mám nějak po přístupu do hry či co . Ale měl jsem přístup do NigtFall eventu, takže jsem si udělal postavu – Mesmera a vrhl se do hry. NightFall mě uchvátil a řekl jsem si, musím to začít hrát, protože NightFall mě přesvědčil dostatečně, že to je dobrá hra, docela dost přemýšlím o koupi NightFall, chtěl bych speciální edici, která ještě není na Xzone k dispozici, ale jako ty věcičky, co tam jsou obsaženy, stojí za to. Snad nevadí, že nejdříve si koupím NightFall a až potom Factions – pokud budu o hru pořád stát. Nvm no, ale radši teď stojím o NightFall, po Factions nějak netoužím. Uchvátila mě ta krajina a ten začátek, když jsem se dostal do první vesnice nalezl jsem na problém, že jsem se nemohl dostat dál, naštěstí se tam objevil nějaký Čech, se kterým jsem se dostal dál. Splnil jsem pár questů a užíval si tu skvělou krajinu, než jsem si stihl nahrabat 3. level, tak bohužel event skončil. Až teprve druhý den jsem zjistil, že se přihlašuju na starý účet. A touto chvílí jsem konečně začal pořádně hrát GW. Z čehož rozhodně nemá radost filletzz. Tady je ještě pár fotek ze zkoušky NightFallu.

GUILD WARS – začátky

Po úspěšném přihlášení jsem začal tam, kde jsem minule skončil, s mou bojovnicí na 3. levelu kráskou Rayne, miluju pohled na zadek, když putujeme světem… a zase se dostáváme jinam, ehm . Fakt bombovej zadeček, škoda toho nic moc spodního prádla . Nic se nezměnilo až na to, že z bývalé cz guildy (už si ani nepamatuji název) jsem byl vyhozen. No nic, začínáme tedy od znovu, začal jsem pořádně prohledávat okolí a to důkladně, jak jsem taky už jednou psal, jsem takový blázen, že prostě pro mě nesmí být žádný kout skrytý + žádný nepřítel živý, teprve na 7. levelu jsem zjistil možnost, cestování pomocí jednoduchého kliknutí na mapce. Je pravda, že se pořád ještě rozkoukávám, ale už pomalu chápu principy hry a fígl falešného MMORPG, o kterém jsem měl možnost číst v hafo recenzí. A tak jsem si tak poklidně, sám plnil questy a dostal jsem se až na 8. level. Zjistil jsem, že se ve hře nachází celkem slušný počet Čechů a také pár dobrých lidí, s jedním se mi velmi dobře spolupracovalo, nvm, odkud byl, ale psal divně anglicky  – udělali jsme spolu quest Across the wall (pokud si dobře pamatuju), na který je potřeba dvou lidí. Užíval jsem si také krásy grafiky a té perfektní krajiny. A jednou se mi povedlo ve městě najít někoho, který nabízel přihlášení do cz guildy, tak jsem si řekl, co to nezkusit, byl to Toky a dostal jsem se už do mé v pořadí 3. guildy, ve které nějaký ten čas zůstanu , škoda, že je tam málo lidí, ale Toky slíbil, že se o to postará, také slíbil, že se postará o aktualizaci naší guildy – Czech Heroes of The Apocalypse, takže tady je i možnost najít hráče na putování krásami světa GW a také jsou tam fajn lidi, zatím tedy, co jsem měl možnost s nimi pár slov prohodit .

Jaký to byl pro mě obrovský šok, kdy jsem se po splnění všech questů (doufám ) dostal k možnosti změny, která mě šokovala, úplně se změnila krajina atd. Dostal jsem se na 9. level a docela jsem přišel i o strach z toho, že nebudu mít později s kym hrát, protože mi ve městě pořád chodili invity. Ale nejdřív si musím project krajinu a zjistit co a jak, nabral jsem si partu, ale složenou z PC ovládaných postav, venku jsem zjistil, že zmizely někam staré lokace a průzkum krajiny dopadl na 3 hodiny, také jsem zjistil, že je tady dost už tužších potvor, na které už fakt sám nestačím. Taky jsem hodněkrát umřel . Ještě musím pochválit skvělou hudbu od Jeremy Soulea, která se snad nikdy neoposlouchá. Ale bavil jsem se a doufám, že se budu bavit i nadále. Snad jsem na nic nezapomněl.

A ještě pár obrázků

Nové NHLko mělo i za příčinu, že jsem kvůli němu musel přeinstalovat PC, ale to už je zapomenuto a já jsem nepoučitelný, ale tentokrát (zatím) jsem neprovedl nic zlého, takže všechno konečně jede jak má. Povedlo se mi rozchodit NHL 07 a dokonce i v Xfiru. Mým prvním hokejovým počinem na PC vůbec bylo NHL 2000, kvůli demu jsem si také musel rychle sehnat fullku, pak jsem si sehnal i 2001, dlouhou dobu jsem vynechal, abych si zase před nedávnem pořídil 06 – snad víte, nabízel jsem z toho hodně reportů o hokejových zápasech . A teď je tu 07, na kterou jsem se hlavně těšil kvůli tomu, že ji zase máme v mateřštině, tentokrát konečně i s českým dabingem, o který se postaraly esa Petr Vichnar a Robert Záruba, ti u toho prostě museli být, bez nich si už nedokážu představit nějaké mistrovství světa . EA Sports má velkou výhodu, jsem sice rád, že pravidelně v období září vychází nový ročník nejlepšího hokeje na PC, ale nejlepšího – určitě by tomu tak nemuselo být, kdyby mělo v této oblasti EA Sports konkurenci, která prostě chybí a je to vidět i na výsledku, že mi připadá, že na to EA Sports se*ou, protože to, co nám provedli letos, je opravdu drzost. Menu velmi podobné minulému a když jsem pustil svůj první zápas na zkoušku, tak to jsem si říkal, lol – to si dělají srandu – vždyť to je to samé jako 06 a v podstatě je to i pravda, změny jsou opravdu, ale opravdu minimální. Grafika zůstala stejná jako u 06, za což jsou hráči jistě naštvaní, čekal jsem taky nějaký pokrok a překopanou grafiku a čekal jsem nárust hw nároků a v dnešní době módní next-gen grafiku. Bohužel. Ale na druhou stranu jsem ale rád, že mi šlape hra bez problémů na vysoké detaily. Opravdu náhodou jsem si všiml, že při volbě týmu – zvolil jsem si Dallas Stars a při projíždění dresů jsem narazil na možnost hrát v dresech z kdo ví, jak starého ročníku. Neotálel jsem a trochu jsem si pohrál s nastavením – hlavně tedy u pravidel hry, nejradši mám hokej se vším všudy a také reálné 20ti minutové třetiny, hlavně si musíte přenastavit ovládání, protože to přednastavené je hrůza. Ale i tak, si budete muset na to ovládání zvyknout, hlavně to přepínaní mezi hráči mi vadí. Určitě hodně vás potěší přítomnost Tipsport extraligy, kterou jsem rozjel za HC Rabat Kladno . Dále jsem taky hned musel rozjet turnaj, samozřejmě s našema borcema a už jsem odehrál dva zápasy. Tak a teď vám tady popíšu pár věcí, na které jsem narazil a takový celkový prozatímní dojem ze hry.

Všimnul jsem si záběrů na nějaké dva chlápky, které vyčnívají z publika, jak skvěle fandí . Také jsem si všiml, že je na tom lépe fyzika puku. Ale obtížnost – asi brzo přejdu na nejvyšší a ještě si to upravím, protože i na střední padají góly nad míru a hodně z voleje. A soupeř je pořád takový tupý. Holt tady se nikdy nedočkám nějakého reálného výsledku, třeba 1:0 . Jinak ale holt je to hokej a i tak mě baví. Jinak opravdu si připadám jako kdybych hrál 06ku, ale s přítomností českého komentáře a českou extraligou. A právě kvůli těmto věcem mě to zatím baví více než 06. Zatím ještě těžko soudit, ale uvidíme, jak se povede novému ročníku v multiplayerových klání.

Hlavní otázkou je jistě čeština a hlavně dabing, který musím pochválit, ale i zkritizovat. Určitě se neodepře velká práce na předabování, náš jazyk patří mezi ty nejsložitější a rozhodně bych to nechtěl namlouvat. Přidává to hodně na atmosféře, když se na vás z repráků šinou hlášky typu: a kotouč má Jaromír Jágr, pozornost kamer si jistě zaslouží Jiří Šlégr atd. a hlavně se mi líbí doprovodné hlášky Petra Vichnara . Prostě je to příjemné a dědovi by se to jistě hodně líbilo, je to jako, kdybyste se dívali na nějaký zápas na telce. Ale k tomu to má i tak daleko . Určitě budete při počátcích dabingem znechuceni, dabing je tak nějak nahrán potichu a je poněkud zabugovaný, stalo se mi, že třeba na začátku, kdy hráči přichází na led tak se neozve z reproduktorů ani hláska nebo někdy jsou věty z repráků absolutně mimo mísu, třeba, že vedeme o 2 branky, že se odmrštila flaška z branky brankáře, přitom se ani nehla atd., ale dá se na to zvyknout a já si na to zvykl hodně brzo, buďte rádi, že tady ten dabing vůbec je společně s extraligou. Takže téměř nulové změny, nepodařený dabing, ale pořád je to v jádru dobrý (a také jediný) hokej s extraligou, kde vám zazní hlasy Petra Vichnara a Roberta Záruby . S hodnocením bych tedy nechodil nijak vysoko a jestli to zase bude příště to samé, tak už jim to nikdo nesežere. A já bych už mohl mít nové PC, takže bych si taky chtěl užít nějaké grafické orgie . Taky jsi ještě musím znovu sehnat golf a docela mám i zájem o NBA 07 , sport nesnáším jest pravda, ale na PC se nějaký ten sport hrát dá a hokej patří mezi můj oblíbený. Tak někdy u reportů ze zápasů nashledanou. Tady je ještě pár screenů a info z prvních zápasů v turnaji, příště přinesu info z extraligy.

Odehrané zápasy:
Česká republika – Finsko – 17:11
Česká republika – Kazachstán – 17:6 (na začátku ale rychle vyrovnali a měli navrch