Crysis 2 se povedl husarský kousek, který nabízí hráčům si hru zahrát skoro dva měsíce před vydáním. Nechám teď stranou jestli to bylo účelně vypuštěné demo, nebo co to vlastně má být. Prostě tu hru si můžete zkusit a to je všechno, ať si to vyřeší ostatní. Je těžké odolat zkusit si hru rovněž, a tak jsem dlouho neváhal a do Crysis 2 jsem se vrhnul s plnou vervou a díky tomu vám přináším tyto menší dojmy. Rozhodně nevidím tento vypečený leak jako katastrofu, která zničí hraní na PC, ale ani si nemyslím, že by to mělo znatelnější vliv na prodeje hry. Přeci jenom se jedná o nekompletní build, od kterého se finální hra bude dost lišit. Aspoň hlavně v tom, že zpříjemní hratelnost a odstaní zbytečné chybky.

Vzhledem k tomu, že jsem Crysis sám moc nehrál, ale za to si o něm hodně přečetl, se vám teď nebudu vypisovat o příběhu, protože se v něm dostatečně neorientuju. Zda-li si myslíte, že pro hru jako je Crysis je příběh stejně na vedlejší koleji, tak tím lépe, možná máte i pravdu. Oproti prvnímu dílu, kdy byla hra nesmírně náročná na hardware, se to samé nedá vyvrátit, ale ani potvrdit, že tomu tak je i u druhého dílu. Hra vypadá úžasně, ale vašim větráčkům dá i tak hodně za vyučenou. Já osobně jsem hru zkoušel v DX9 verzi v rozlišení 1680×1050 a na vysoké detaily, dál jsem si s nastavením už nehrál. Pro mě osobně to znamenalo oku lahodící zážitek s dostatečně dobrou hodnotou fps.

Hra nabízí v kampani celkem 19 misí. Z nich projití prvních pěti mi trvalo asi tři hodiny, z čehož si snadno můžete vyvodit, jak je hra asi dlouhá. Crysis 2 vybaluje své trumfy ož od začátku, kdy se dozvíte, že ve velkém jablku řádí nějaká záhadná infekce a vy jakožto člen jednoho z elitních týmů máte najít doktora, který by mohl podat pomocnou ruku, jenže než se stačíte rozkoukat a poznat se s vašimi kolegy, zůstanete ve vašem týmu sám, protože se stane ve vaší ponorce „nehoda“. Po rychlém úniku z potápějící se ponorky ven, kdy kolem sebe uvidíte jenom samé mrtvoly (to platí i pro ty, kteří vyplavou s vámi) si vzpomenete na efektní začátek z Bioshocku. Než se stačíte dostat na břeh, tak se budete muset ještě několikrát potopit a pak vás vytáhne ven někdo v nesmírně sexy obleku, který bohužel má na sobě muž, to ale nekazí výsledný dojem, protože ten muž není vidět, jenom slyšet… Třeba je v něm žena… No, není, ale na tom stejně nesejde, poněvadž pak se probudíte na zemi v rozbořené budově a dozvídáte se, že ten oblek, který se vám tak líbil, máte na sobě!

To je sice pěkný, ale pro vás to znamená začátek všech problémů sahajících až za hranice naší planety. Kromě toho, že musíte pokračovat ve své misi, tak se musíte zaobírat i tím, proč se zabil váš dárce orgánů…  ehm… tedy obleku. I když s orgány to taky nebylo moc přehnané, protože se jedná o slavný Nanosuit, o kterém vám nechci nijak více vyprávět. Určitě ho všichni znáte a pokud ne, tak jej brzy poznáte. Jeho nová verze se od něho moc neliší, akorát že ovládání je tak nějak intuitivnější, a tak si rychle zvyknete na to, kdy zapínat cloak a kdy ztvrzení vašeho brnění. Jo a dá se i jemně vylepšovat, což z vás pomalu opravdu udělá boha. Hra vás s možnostmi vašeho obleku seznámí pozvolnu a nikdo pak nemůže mít sebemenší problém hru ovládat.

Crysis 2 je založené na tom, abyste se nejen kochali tou nádhernou grafikou všude kolem, dozvěděli více v tajemném příběhu, ale hlavně abyste z vašeho nanosuitu dostaly všechno a tedy abyste si hlavně hodně vyhráli. K tomu máte dispozici nepřátelé i z řad nadpozemských, kteří vám přeci jenom a vašemu obleku dají více zatopit než obyčejní smrtelníci, kteří jsou proti vám de facto bezbraní, ale pozor si na ně dávat musíte. Stačí aby vás jich více obestoupilo a nečekaně vám zasadili smrtící ránu, protože tento oblek vám ani náhodou nenabízí nesmrtelnost. Vzpomeňte si na AvP, Predátor šel taky zabít a pokud jste vědeli, jak na to, nebylo to vůbec těžké. Jo a později už na vás nasadí bojové vrtulníky a budou na vás pálit kanóny z pancéřovaných vozidel a to mi věřte, že je otázka sekund, kdy budete i s vaším oblekem roztrháni na cucky. Na hře je potěšující možnost řešení situací. I když je hra hodně lineární, nabízí vám několik alternativních cest k cíli. Např. proč konfrontovat hlídku přímo, když ji můžete stokou obejít a zaútočit zezadu. To je jedna věc, ta druhá je právě práce s vaším oblekem. Nikdo vám neříká, že musíte seskočit ze střechy dolů a pak rychle a s grácií se zbavit nepřátel. Můžete využít terén a z dálky je s Armour modem hezky po jednom zabít s přestávkami na dobití energie. Nebo je hezky vylákat a při zapnutém cloaku jednoho po druhém potichu zabít. Žádné řešení není vyloženě špatné, je to jen na vás, jak si chcete užít tuhle hru.

Aby to nebylo tak stereotypní, tak po vás, jak už jsem zmínil, nejen jdou lidské jednotky, ale i šmejd z vesmíru. Nejdříve vás překvapí takoví hodní broučkové a pak větší už ne tolik hodní, kteří pokud si nedáte pozor, vás pošlou hodně rychle k zemi. Ale to je pořád daleko, v prvních misích se toho nemusíte bát, i když to neznamená, že byste se s nimi aspoň i chvíli již brzy nepotkali. A abyste se fakt nezačali nudit a i to může nastat, protože hra opravdu chvílema zabíhá do stereotypních vod, máte ve vínku i využívání vozidel. A to i vozidel, s kterými můžete při řízení synchroně střílet!

Hra připomíná nejen zmíněný AvP, ale ve chvílích v metru, nebo při procházení kanceláří i takový F.E.A.R. a hodně i Half-life 2, no a pak samozřejmě původní Crysis. I když bych řekl, že od původního Crysis je hra jiná, poněvadž jste v městské džungli a to znamená často měnící se prostředí a díky tomu i variabilní hratelnost.

U hry vás jistě nejvíc zajímá ta grafika spojená s Cryenginem, ta samozřejmě, si myslím, splní vaše očekávání. Rozhodně se nemusíte bát, že by na to konzole měly nějaký výraznější vliv, se zapnutými DX11 efekty a na odpovídajícím PC můžete směle prohlásit, že máte na disku tu nejlépe vypadající hru, která existuje. I když je to zase otázka vašeho vkusu, nejlépe vypadající hra pro vás může být i první Princ z Persie. Ale, co se týče technologického hlediska, tak je tomu skutečně tak, ale zase pozor – konkurence je hrozivá a třeba v otázce mimiky to silně pokulhává oproti trailerům na LA Noire , ale jako celek… voda, kterou téměř vnímáte na tváři, precizní zpracování světel a stínů, odzbrujující výbuchy několikapatrových budov, to je jen malá část toho, na co se můžete ve hře těšit, skutečně to vypadá excelentně. Ale, jak jsem říkal, tady se hodnotí hlavně hra, která sice s těmahle kudrlinkama souvisí, ale záleží i na tom, jak s touhle nádherou pracuje. A pracuje s nima dobře, dá vám možnost nahlédnout do interiérů i exteriérů, pracovat s herním prostředím a aspoň první hodinu budete zírat a hlavně se skvěle bavit.

Hra se hraje výborně a tím tedy myslím, že i na klávesnici s myší, jen ovládání vozidel je lehce neohrabané, ale tak to není bráno jako jedna z hlavních devíz hry. AI vám jde po krku, to tedy znamená, že oproti třeba takovému Medal of Honor je nutné se pohybovat a rychle měnit taktiku a naučit se využívat možnosti vašeho obleku. Na začátku je to skutečně procházka růžovou zahradou, ale to se změní, taky záleží na nastavení obtížnosti. Dobrá věc je dalekohled, nebo něco jako dalekohled, který vám dopředu dovolí si prohlédnout terén, označit nepřátele a důležité body. Nepodaří se to sice furt, ale využívejte toho. Pak už se můžete plně věnovat tomu jak naplánujete svůj další postup, divili byste se, jak potom nepřátelé padají. Ale pozor na nelidské protivníky, na které moc vaše futuristické vybavení neplatí, tady platí se rychle ohánět kolem sebe a střílet . Dabing je samozřejmě profesionální, stejně tak potěší i hudba, hned hlavní theme z menu jsem si zamiloval… Má to všechno, co má dobrá hra mít, ale je to všechno? Jak už se Crytek poučil z jedničky – není. Hra může vypadat sebelíp, ale jak se bude špatně hrát a nudit, tak není cesty zpátky. Naštěstí můžu říct, že tohle Crysis 2 nehrozí.

Po dohrání kampaně si myslím, že s chutí si zahraju hru znova, hlavně kvůli collectible itemům. Krom toho tu máme samozřejmě multiplayer.

Je jasné, že ani druhý díl Crysis do světa díru neudělá a ani nechápu, proč se všichni divili, že se z jedničky nestala nejlepší hra všech dob. Zároveň to ale neznamená, že by se jednalo jen o nějaké technologické demo. Crysis 2 je velmi povedené fpsko běžící na vynikajícím enginu – nic víc, nic míň. Tím chci tedy naznačit, že hra samotná obstojí a není to jen ukázka CryEngine v3, který jen tak mimochodem opravdu vypadá úchvatně a doufám, že na tomto enginu uvidíme nejen hodně modifikací, ale že se nám tento engine předvede v plné kráse i v jiné řadě her. Jsem v těchto oblastech technologií laik, ale dá se souhlasit s tím, že tento engine posunuje herní a grafický zážitek zase na další úroveň, sám jsem zvědav, jak tento engine obstojí na konzolích.

Hra běží na Unreal Engine a vypadá celkem dobře, na první pohled mi připomněla hned několik her – MDK, Gears of War, Dead Space, Tribes. Musím říct, že s instalací dema byly celkem problémy, což možná bylo dáno i tím, že mám disky opravdu zas*ané. Demoverze se totiž po stáhnutí extrahovala a pak se ještě nainstalovala. Po nastavení jazyka se nehodlala spustit, až teprve po druhém testu vše konečně naběhlo.

Počáteční menu je strohé jako samotné demo, takže vám zbývá jen jedna možnost – upozorňuju, že poté si už přímo ve hře pomocí „ESCAPE“ můžete a silně to doporučuju, nastavit ovládání a grafické nastavení. Rozhodně si pohrajte s myší, klávesnice je relativně nastavená dobře. V počátcích jsem byl víc než jen zklamán, opravdu katastrofální ovládání jetpacku, které nebylo možné ukočírovat, pořád jsem se točil dokola a nebylo možné vůbec něco zaměřit, nebo někam doletět, upozorňuju, že mezerník vám vyrovná vaší polohu a hlavně kameru. Naštěstí se po detailnějším nastavení a pár minut zvykání si konečně došlo na to, že jsem si hru začal užívat. Doufám, že finální produkt bude ještě trochu více vyladěnější, ale to už asi doufám naprázdno. I tak ale neznamená, že to bude na klávesnici nehratelné, protože po druhé už mi to šlo skvěle, takže půjde o zvyk. Věřme, že půjde o zvyk, jinak pokud stojíte pevně nohama na zemi, s ovládáním už nemáte sebemenší problémy.

Po krátké úvodní animaci, kterou doufám, že bude v plné hře ještě něco předcházet, se hned vrhneme s jetpackem do akce, vystoupáme na vrchol a naučíme se ovládat jetpack, brzy dostanate za úkol zničit tři obranné věže a pak další, která bude po vás ještě střílet. K tomu se ještě naučíte manévrovat, což kupodivu není tak krkolomné provést. Pak vás čeká to nejhorší z létání a to tři disky, které se rychle pohybují a je opravdu těžké je zaměřit, ale podařit by se vám to mělo bez problémů a pak už máte po létání a zkusíte si boje na „zemi“ s vašemi pistolkami, které si budete moci pomocí tech points upgradovat, můžete si „půjčit“ zbraně i od nepřátel. Boje jsou celkem tuhé a nepřátelé vás dokážou rychle zahnat do kouta, což celkem potěšilo, protože nestojí tupě na místě a naopak vás překvapí, protože zatímco v krytu nabíjíte, oni si pro vás příjdou. Máte tedy k dispozici oblíbené skrívání za překážky známé od nejslavnějšího představitele GoW. Pak budete mít za úkol zničit ovládací konzoli a čeká vás nějaká ta lekačka a to mi nejvíc připomnělo právě Dead Space. Tyto plazivé a obratné potvory jsou opravdu otravné, potom vyjdete na rampu a… konec.

Ještě vás hra navnadí efektní animací a demo můžete v klidu smazat. Rozhodně od DV nečekejte nějakou evoluční střílečku, bohatě bude určitě nejen mně, ale i vám stačit, když to bude aspoň dobrá hra, která nebude často zabíhat do stereotypu. Nakročeno má k tomu dobře a věřím, že nás plná hra může překvapit, protože z dema zkrátka těžko poznáte, jak se bude rozvíjet technika boje v dalších úrovních, třeba se dočkáme zajímavých stylů boje. Takže vyčkávejte než se hra objeví na PC, Xbox360 a PS3.

Demo jsem stahoval ODTUD.

[wpyt_profile2]LmNsRnbf_gk[/wpyt_profile2]

Dark Void oficiální stránka
Dark Void wikipedia
Dark Void koupě

Tak je to pravda, ale věděl jsem už to dřív než hra byla vůbec oficiálně oznámena, taky proč by to tak být nemělo. DAO bylo hodně úspěšné a to nejen u mě, avšak nečekal jsem, že se datadisk objeví takhle brzy, protože přiznejme si DLC moc nevyšlo a to nemluvím o tom, že Return to Ostagar už tu dávno měl být a nechápu, proč takováhle věc má problémy. DAO má velký potenciál, co se týče DLC i od hráčů, zajímalo by mě jestli už něco komunita stvořila. Tak či onak, na Awakening se těším a to z několika důvodů, chci vědět, jak to bude pokračovat dál s jednou postavou. Doufám, že to nebude takové klišé, jak předpokládám, i když  jsem si přečetl hodně úvah o tomto problému a jestli vůbec se to v Awakening objeví, nedivil bych se kdyby nás Bioware houpalo ještě déle, třeba i do druhého dílu. A hlavně pokračuje zkrátka výborná hra.

Awakening holt nemůže být pouhé DLC, z novinek se můžeme těšit třeba na novou lokaci, 15 hodin hratelnosti, samozřejmě nemůžou chybět nová kouzla a schopnosti, předměty, potvory, nebo noví parťáci. A pokud jste náhodou hru ještě nedohráli, máte možnost začít i s přednastaveným hrdinou z řady Šedých strážců, což vysvětluje třeba ty události v traileru, protože třeba takový Alistair tu vůbec nemusel být.Na druhou stranu doufám, že se z toho nestane něco typu The Sims 3, ono by ani tak nevadilo vydávání dalších a dalších datadisků, ale může se z toho stát jen další ždímačka peněz bez ohledu na osvětlování věcí z minulosti a bez zprostředkovávání těch úžasných zážitků. Ale tomu u Bioware moc nevěřím. Vypadá to jako bych byl spíše podezíravý, ale já se na datadisk opravdu těším a nejenom kvůli tomu, že budu moc pokračovat se svou postavou, ale hlavně se těším na osvětlení otázek, na které doufám, že dostanu odpověď. Takže 16. března se uvidí, zatím toho zase moc nevíme. Trailer můžete vidět dočasně v sidebaru.

Mike bude pokračovat, jsem zvědav, jak pochodím u level capu s už 22. získaným levelem, viz screenshot.

Co se změnilo od jedničky? Docela dost, to čeho si nejvíce všimnete je úprava grafiky, nyní si můžete i navolit podporu DirectX 10, což jsem využil a ten pohled je úžasný. Jinak CS jede na stejném enginu. Možná si všimnete, že změněny jsou pouze nějaké detaily, což vám dám za pravdu, ale tyhle detaily dělají hru lepší a přispívají velice příjemně k atmosféře, která už v původním díle byla dechberoucí. Máme tu lepší odlesky a světelné efekty, voda je hezčí, můžete si všimnout i bláta, bublinek po dešti apod. Potěší i přirozenější animace a pohyb vaší hlavní postavy, konečně si už nepřipadám jako trpaslík. Potěší i motion-blur efekty při nabíjení zbraní… Po této stránce se prostě CS nedá nic vytknout, nechápu, proč má někdo pořád nějaké výhrady vůči grafice a enginu hry vůbec. I v dnešní době to může hodně nabídnout, kór když využijete vymoženosti nových grafických karet, nemůžete si prostě stěžovat. Musím říct, že i tak je bohužel Stalker dost náročný na HW a to i v dnešní době, tedy pokud chcete hrát se všemi zaplými efekty a antialiasingem, tohle mě už štvalo u jedničky, grafika se prostě u týhle hry vždycky pořádně zapotí, ale věřím, že oprávněně.

Grafické pozlátko necháme být, není důležité, i když má největší podíl na atmosféře. Změnilo se celkem víc než jsem čekal. Hrajete za žoldáka Jizvu a ocitáte se v lokaci, kterou jste neměli v původním Stalkerovi možnost vůbec vidět. Ještě k Zóně, podle mých nějakých informací je tu ještě jedna další nová část, jinak mapa zůstává vesměs stejná, taky ono je dost těžké tohle změnit, ale i tak si poradili výborně. A to nemluvím o tom, že i známé lokace jsou trošku jiné, uvědomte si, že se ocitáme v prequelu, kdy snad ještě nedošlo k dalšímu výbuchu, a tak tu tedy máme mnohem méně emisí, nalezneme více lidí, i mutantů se nemusíme tolik bát. Ne všechny změny jsem ale hned ocenil, taky mám nahráno jen pár hodin a z úvodních bažin jsem ještě nevylezl.

To, co je výborné je, že jako možní nováčci této série nebudete rovnou vhozeni bez většího osvětlení do přímého dění. Takže ze začátku se nemůžete rovnou vydat kam se vám zachce, hra vám všechno ukáže postupně. Seznámíte se s dialogy, úkoly, inventářem, pda, bojem a všechno hezky pomalu a postupně. Vrátím se tedy ke změnám, dokonce se nám změnilo i hudební podbarvení a hudba se stala víc dynamická, takže při soubojích se dočkáte ráznějších elektro motivů (lze to v nastavení vypnout), samotní Stalkeři získali trochu více osobnosti, sice se pořád některé dialogy opakují, ale změna je poznat. I vedlejší úkoly se nám změnily, tentokrát je můžete splnit hned po zadání, pokud třeba po vás chce někdo lékárničku. A taky už se neobjevuje otravná časomíra pro splnění úkolů, ale hra vám prostě vypíše podle vašeho chování a postupu hrou mise zrušena apod. a navíc jedná se jen o vedlejší mise, kterými se vůbec nemusíte zabírat, ale čas od času byste jednu měli vzít. Strávíte tak s hrou mnohem větší čas, příjdete si k penězům a lepšímu vybavení a dostanete se i tam, kam byste se možná ani nepodívali.

Po první oklepávačce prostředí Zóny, kdy vám hra vysvětlí, že si musíte všímat emisí (máme tu nový přístroj pro hledání artefaktů a zaznamenávání emisí a vůbec se interface změnil), si i trochu zastřílíte a uvědomíte si, že tohle nebudou jatka, jak na běžícím pásu. I když jsem psal, jak se hra zjednodušila pro nováčky, rozhodně to neznamená, že to najednou bude procházka růžovou zahradou, ba přímo naopak! Tak třeba po odchodu z tábora Jasné oblohy zjistíte, že je všechno při starém. Vůbec  jsem nestíhal reagovat, vrhaly se na mě vlny kanců a z rádia na mě pořád řvali stalkeři, že potřebujou mou pomoc, lítaly mi informace jako mise zrušena, další aktuální mise, totální zmatek. Naštěstí se to uklidnilo a já se vzpamatoval. Styl soubojů je stejný jako v prvním díle a nově se objevují souboje mezi frakcemi, k některým se i můžete přidat. Což pořád nevím jestli za to můžu děkovat, nebo se zlobit. Nepřátelé a přátelé se vám nově zobrazují i na mapě a navíc se nepřátelé obnovují, takže doufám, že pak se nebudu muset starat o udržení kontrolních bodů pro své frakce. Souboje jsou těžší, protože AI se zlepšila, zatímco u spolubojovníků se tohle moc říct nedá. Stala se mi ta situace, že mě pronásledovali bandité až do obsazené farmy, kde byli mí spolubojovníci, ale i když kolem nich střílelo asi pět banditů, oni kolem nich procházeli jakoby nic! A vůbec nevystřelili, chovali se jako by se nic nedělo a já sám jsem měl co dělat, abych to všechno stihl postřílet. Neboť souboje jsou opravdu obtížnější a navíc musíte ještě víc taktizovat než před tím a opět musíte mířit na hlavu. Nepřátelé vám neodpustí nic a i v noci vás zaměří až nechutně přesně. Nábojů není nazbyt a navíc se na začátku nedočkáte ani bojů ze samopalů, ale budete děkovat za pistolku a za brokovnici, protože náboje k samopalu jsou zatím k nenalezení  a všichni ostatní většinou používají právě pistolky a brokovnice, doufám, že už brzo nábojů bude dostatek (tedy do AK-47…, do brokovnice je díky tomu, že ji používá každý, nábojů dost). Sice možná na začátku oceníte, že máte hned brokovnici, ale já jsem tuhle zbraň vůbec v originále nevyužíval a navíc Stalker není pro boje s brokovnicemi stavěný a bez slušné odstřelovací pušky, nebo vylepšeného samopalu o optiku ani ránu. Navíc další ne moc příjemná novinka, že po nepříjemných zásazích začínáte krvácet a pokud si dobře pamatuju, tak pokud to nebylo kritické, stačilo to zajíst salámem a bylo, jenže tady musíte při každém krvácení použít obvazy (lékarnička je na nic), díky tomu se staly obvazy opravdu vzácnou věcí v inventáři. Po náročných střelbách s bandity můžete tedy snadno přijít o veškeré zdravotní vybavení a salám vám krvácení nezastaví. Zbraně nově můžete upgradovat u vyškolených stalkerů, mezi těmito novinkami se objevuje i další příjemná věc v podobě rychlých přesunů napříč mapou, ne – netěšte se, že budete moc využít auta, ale jsou tu stalkeři, který vás za určitý obnos provedou Zónou, tedy takový teleport.

PDA se nám rovněž změnilo, nevím jestli k lepšímu, já jsem si teda moc ještě nezvyknul a původní PDA bylo mnohem lepší a navíc, když zmáčknete „M“, žádná mapa se vám nezobrazí, je zabudována v PDA, nebo se změnilo tlačítko. Takže si asi ze zvyku budu muset PDA přehodit na „M“. I když je mapa nyní detailnější a zobrazuje hodně prvků a orientace je díky tomu snažší, radši bych byl za starou mapu a PDA. Navíc snad i chybí deník.To, co naopak nechybí jsou informace o skrýších, kde můžete najít užitečné vybavení. Ve Stalkerovi narazíte i na staré známé postavy, nové lokace jako bažiny jsou povedené a opravdu rozsáhlé, ale v noci je hrůza se v tom orientovat a navíc pořád nabíráte radiaci, ale to je vlastně ono.

I tak je to pořád ten skvělý Stalker, s atmosférou, kterou vám nenabídne žádná hra, vyladěnější, hezčí a navíc s řadou příjemných novinek, ale musíte si na ty novinky zvyknout, uvidíme, určitě ještě najdu nábojů do samopalů více než dost a navyknu se na těžší boje.

Měl jsem možnost zhlédnout 3 konce. Z toho dva moc za to nestály, zatímco třetí byla velká sranda a ještě pěkný masakr. Doporučuju vám tedy Zónu prozkoumat a úkoly splnit důsledně a nenechat se omámit kecama v poslední části, ale pořádně to prozkoumat. Výborná hra, je čas vstoupit do Clear Sky.

Tady máte ještě mé závěrečné výsledky, no těch 100 000 zabitých Stalkerů a 10 000 mutantů jim nežeru xD. Bug?

Oznámení hry podle Batmana mě nechávalo původně chladným. Neříkám, že bych neměl netopýřího muže nerad (k večeři), sám jsem viděl všechny filmy kromě Batman začíná (Jack Nicholson a Denny DeVito jsou stejně nezapomenutelní, stejně tak Michael Keaton, no na Batmana a Robina bych radši zapomněl) a také jsem ho měl jako každé děcko velmi rád, na půdě se válí i nějací ti paňáčci, i když jsem sbíral spíše Spidermanovo univerzum. A co se týče komixu? Mám někde nějaký první díl, když vycházela nějaká nová edice Batmanových příběhů a na svou dobu dost drahý komix Batman a Robin (i když povedený). Tak to byla taková nepodstatná omáčka.

Graficky je hra na úrovni a navíc si můžete zahrát i na slabších strojích, samozřejmostí je podpora PhysX a jiných next-gen blbovinek. Vlající Batmanův plášť, efektní animace postav a zakončující akce – tzv. fatality moves, to všechno si užijete. Jakmile se tedy trochu rozkoukáte z intra a přejdete už do hratelné fáze, zjistíte, že Joker měl schované eso v rukávě a zase utekl. No, kdo by to nečekal… Ale docela mě zajímá, co si na nás v plné hře Joker připraví a čím překvapí. Hned musíme začít bojovat, nevím, jestli se dají provádět nějaká komba, stačí vám ale levé kliknutí myši, později se naučíte využívat i zakončovací popravy a Batmanův Batarang. Zase tak daleko jsem hru nestudoval (v demu to vlastně ani nejde), ale každopádně ovládání na klávesnici je intuitivní a co se týče hratelnosti, tak jsem se těch 20 minut a něco dobře bavil. Demo vás vskutku pěkně navnadí. Hra samozřejmě nezůstane jen tupá bojovka, což i tak by bylo nevypovídající, protože je to zábavná bojovka, můžete využívat okolního prostředí, oblíbeného háku a tzv. glide kicky k tomu si připočtěte slow-mo animace a jste v ráji, bojím se, že můžou být později otravné.

V demu si tedy užijete kromě boje i stealth prvky a naučíte se využívat možnosti okolí, navíc má Batman možnost přejít do „splintercellovského“ vidění – tzv. Detective Mode a zobrazí se mu nepřátele a dokonce i jejich duševní rozpoložení včetně únikových cest v úrovních. Doufám, že nás čeká taky nějaká variabilita prostředí, ne že by byl blázinec nezajímavý, ale ke stereotypu může dojít a to i co se týče hratelnosti, ale to už si musíme počkat na plnou hru. Poté, co si poradíte s několika ozbrojenými nepřáteli, čeká vás přímá konfrontace s hlavním padouchem a nějaký ten bossák, ale to už bohužel demo skončí a my se ještě dozvíme, že nám nebylo ani zčásti předvedeno všechno. Užijeme si i hackerských náčiní a čekají nás staří známí nepřátelé, hlavně z Batmana a Robina – Poison Ivy, Bane. Kéž bychom se dočkali i Arnolda . A jak je to zvykem, můžete hledat i skryté trofeje, nebo otevírat profily postav. V hlavním menu si je pak můžete důkladně projet (samozřejmě i během hry) a to dokonce i s nahranými dikfatonovými záznamy (tedy aspoň v případě Jokera) No, myslím, že se můžeme těšit a i když má demo přes 2 GB, stáhněte si ho a zkuste. Tahle hra doufám nepřinese zklamání. Plná hra už je nějaký ten pátek na světě, směle do toho, jedná se o skvělou hru.

DEMO DOWNLOAD

FUEL jsou postapokalyptické závody, proč postapo? Tak předně to můžete vidět všude kolem vás, příběh FUEL nemá, jen narazíte někde na vysvětlení, že jsme tu měli globální oteplování a radikální proměnu prostředí, které sice není tak ideální pro život, ale pro šílené závody jako stvořená. Kromě vašich protivníků nepotkáte ani živáčka, jen občas nějaký náklaďák (samozřejmě mluvím o offline hraní). Hra by se dala kromě BurnOutu přirovnat i třeba k Far Cry 2.

S FUEL jsem kupodivu strávil už něco přes 20 hodin a stále mě baví. FUEL je relaxační a infarktová záležitost. Zvláštní kombinace, říkáte si, ale je tomu tak. Hra po světě v recenzích zatím jde sotva nad průměr a příjde mi, že je trochu underrated a je jí vyčítáno něco, co není podle mě pravda. Člověk trošku musí pochopit zamýšlení tvůrců hry. Rozsáhlost území FUEL je neskutečná, když jedete něco kolem 30 km, zabere vám to 20 minut. Zkuste si schválně jet z horního bodu mapy vlevo na dolní bod mapy vpravo, jak by vám to dlouho trvalo (někde jsem viděl, že 3 hodiny reálného času). A skutečně věřím tomu, že má hra tolik a tolik km. Je to vážně znát a pokud si budete chtít projet zvolenou zónu až do mrtě, počítejte tak s 6 hodinami na zónu +- další hodiny podle rozsáhlosti dané zóny. Tato neuvěřitelná rozsáhlost (klidně bych si v tomto prostředí představil i jinou hru, rád bych, kdyby z toho prostředí někdo vymačkal ještě víc – chce to nějaký RPG mod) je hře k dobru i na škodu. Ti, co nikam nespěchají a naopak rádi obdivují krásy prostředí FUELu, budou brát tuto vlastnost jako plus. Je však pravda, že ta radost bude pomalu upadat, protože je hra zkrátka rozsáhlejší než jste si představovali a navíc upadne brzy do stereotypu, protože je tu jen pár daných úkolů a ty se stále opakují. Pak je tu ještě relativně velká obtížnost a máte důvod hru po pár chvílích odhodit. Už jenom kvůli těm prostředím bych to ale nedělal.

FUEL bych přirovnal asi nejvíc k BurnOutu – takže je to čistá arkáda – stačí si nadefinovat ovládání na W,S,A,D a to vám vesměs stačí, myš de facto můžete odpojit (ano, jako skoro každá druhá hra i tuhle najdete na konzolích, a tak to je samozřejmě poznat, ale aspoň co jsem si přečetl, je PC verze více vyladěnější). Ty hry mají toho víc společného, předně se podobně dobře ovládají na klávesnici. A FUEL má navíc tu výhodu, že nebouráte zase tak často a hlavně ty animace jsou hned pryč, což u Burnoutu bylo fakt otravné. Máte tady obří mapu rozdělenou na několik zón a hrajte si. Je na vás jaký závod splníte, můžete si dělat, co chcete. Na výběr z hlediska závodů (tedy hlavní náplň hry) tu máte kariéru a výzvy. Kromě těchto závodů můžete ve free módu sbírat tzv. vista points, laky na vaše vehikly, hledat trucky – jejichž zničením docílíte toho, že se na mapě zobrazí všechny možnosti, co v zónách dělat a usnadní vám život, protože byste jinak museli ve free módu projíždět zónu a hledat.

Pokud chcete tu hru nějak dohrát, respektive dostat se do ostatních zón, musíte se vrhnout na kariéru. Ta vám otevírá ještě více možností než ostatní závody, které vám většinou jen doplní FUEL, což jsou vlastně body, za které si můžete kupovat vehikly. Škoda, že chybí větší využití těchto bodů. Mimochodem po mapě se válí několik tisícovek sudů s nápisem FUEL, které když srazíte, získáte pár bodíků.

Kariérní závody jsou asi ty nejtěžší, zvolíte si některou ze tří obtížností a jde se na to. Pokud hodláte hrát na obtížnost Legend, připravte se na to, že si pořídíte společně s touto hrou i boxovací pytel. A několikrát opakované závody nejsou vůbec žádnou výjimkou. AI je nemilosrdná a oproti FUELu byl BurnOut pohádka. Tyto jízdy musíte jet absolutně precizně bez jediné chybičky, protože AI většinou nechybuje a navíc mají protivníci velikou oblibu vás předjet těsně před cílem. A navíc! Každý závod musíte vyhrát. Ne, nemůžete být druhý, nebo třetí. To pro FUEL neexistuje. Stejně je dobré si trať nejdříve projet zkušebně a zároveň koukat, co dělají protivníci, protože sledovat ukazatele není vždy ta nejrychlejší cesta. Ale je to aspoň skutečná výzva a kolikrát mi tlouklo srdce o stošest a pocit vítězství stojí za to. Horší je, že když už vyhrajete nějaký opravdu náročný závod, příjde ještě horší a horší. Bohužel, když se opravdu nevede, nebo vás někdo předjede před koncem přichází na pěsti do stolu, nadávky apod. Proto jsem tu doporučoval si koupit boxovací pytel. Hra tedy neodpouští větší chybičky a nemyslete si, že to je u normálních závodů nebo při menší obtížnosti rapidně lepší – není, nesmíte se zkrátka flákat. Funkci RETRY budete používat hodně často. Postupem času se jí naučíte využívat. Věřte mi, že pokud už trať znáte a uděláte nějakou chybu, je většinou vážně lepší dát retry a zkusit to znovu. Škoda stálých loadingů, které jsou sice krátké, ale lezou na nervy. Někdy to je vážně i o milisekundy. Hratelnost je tedy podobně omezená jako u BurnOutu – tedy úkoly se stále opakují. A na tom taky FUEL prodělává, máte obrovský svět, ale možností málo – stačilo by přidat powerupy, více aut – zkrátka pořádně motivovat. Nemůžete sesednout z motorky a chodit si po lese a sbírat houby (nemuselo by to být špatný), ale zase máte možnost kromě motorek jezdit na čtyřkolkách, v trucích… ale i v normálních autech. Jejich vzhled odpovídá atmosféře hry. Kromě toho, že si můžete různě měnit vzhled u vehiklů, customizovat vašeho jezdce, nečekejte ale, že si na začátku hry zvolíte vzhled, tloušťku apod. Ani si nemůžete vybrat pohlaví. Jen budete měnit oblečení.

Hra si mě hned získala, na to, že je tato hra vážně rozsáhlá, je dobře optimalizovaná, nezabere několik GB, není tak náročná na HW a přesto  vypadá úchvatně. I když samozřejmě u takovéto rozlehlosti nikdo nemůže očekávat něco z čeho bude mít neustálý orgasmus. Ano je pravda, že z dálky to nevypadá tak úžasně. Ale např. začátečnická zalesněná lokace Offshore Shack je velmi pěkná a hlavní je, že grafika vystihuje atmosféru a feeling hry, to stačí. Navíc se často mění počasí a jet v noci za dešti, sledovat ranní svítání – není to nádhera? Krajina je dobře vymodelovaná a nedochází k tomu, že se nějaká oblast bude opakovat několikrát. Horší to už je s detaily jako spadané stromy, dinosauří kosti (asi), dřevěné budky apod. Na druhou stranu se to muselo něčím oživit a hlavně vymýšlet takových prkotin víc na takovou rozlehlost – to nejde. Rád bych třeba přímo do první lokace jel na dovolenou, zkuste třeba si ke hraní otevřít okno (doporučuje spíše na jaře a v létě) a někdy to dokáže navodit takovou atmosféru, že tam skutečně jste.

Jako další zápory tu máme poněkud nevýraznou muziku, která dosti brzo omrzí, škoda, že se neudělal nějaký pořádný soundtrack. Ale co, aspoň si můžete pustit vlastní hudbu a je to. Zvuk taky není moc uchu lahodící a navíc někdy dost blbne a dojde na nepříjemné praskání. Chce to nějaký patch a nejen kvůli zvuku. Přesto přese všechno, že nenabízí moc variabilní hratelnost, je to hodně zajímavá hra, která podle mě vyšla v nesprávné chvíli a trochu zapadne a navíc nemá moc lichotivá hodnocení. Je to něco jako s hrami jako 18WoS, které taky zaujmou málokoho a hratelnost je podobně plytká a stereotypní, ale zase je to taková relaxace, to ježdění po krajině jako ve FUEL. Navíc ve FUEL můžete závodit, honit helikoptéry a další blbosti.

A taky je to zkrátka obrovská a netradiční gamesa. To logicky muselo přinést několik neduhů, i když si myslím, že ty výhody převyšují a některé oblasti jsou vážně pěkné a pořád je to zábava, i když upadající. Nicméně za zkoušku tahle hra vážně stojí. Někdy se fakt divím, že FUEL pořád hraju, já, který se dost rozčiluje, když něco nejde. Ale musíte si zvyknout, obzvlášť pokud chcete být všude zlatí. Asi je ta hra vážně zábavná a dobrá, jinak bych nepřekonával můj vztek a nehrál dál… Pokud tedy chcete jít do FUEL opravdu naplno, připravte si hodně času a ještě víc trpělivosti, hra není nedohratelná, navíc dostanete opravdu slušných pár hodin zábavy.

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 3/4

- GAMES

Docela mě to překvapuje, ale je to kupodivu skutečně tak. Za tento rok jsem se věnoval hrám jako snad nikdy za celý svůj život. Důvod je jasný, nový počítač. Jednoduše nové hry dokážou vtáhnout do sebe aspoň na chvíli mnohem lépe než ty staré, hlavně díky grafice. S tím souvisí i to, že jsem jen malou část z nich skutečně dohrál až do konce. Rozehrál jsem jich ale opravdu hodně a ke každé jsem si připravil aspoň pár slov xDD. Ještě bych upozornil na to, že staré hry jsem nezačal odsuzovat, vždycky to tak bude, že prim pro mě bude hrát v první řadě zábava, v druhé hratelnost, pak tu máme atmosféru, příběh… a grafika rozhodně u mě neznamená to jestli hru hrát, nebo nehrát. A navíc např.: kouzlo u některých her se dotváří pouze se svým celkem a remake by to jen mohl pokazit. Mám na mysli hlavně adventury ve stylu Simon the Sorcerer (1,2), které zkrátka jsou a budou kouzelné tak, jak jsou. Měl jsem na mysli jen to, že jsem pět let trávil hraním her jako byl Tomb Raider 2 anebo staré GTA. A tzv. next-gen jsem neměl možnost nikdy poznat a byl to rozhodně větší šok než, když jsem přecházel z počítače z roku 1999 na nový v roce 2003. Po těch pěti letech se ty hry teprve OPRAVDU posunuly do jiné sféry. Není to zvláštní. Od roku 1999 do takového roku 2005 se hry vyvíjely tak nějak ne razantně, tedy, co se týče po grafické stránce, ono na těch žánrech se nedá už moc vymyslet. Potom už to začalo brát rychlý sešup a v současnosti to už snad ani nejsou moc hry, každopádně jsem zvědav, kam to ještě zajde za těch pár roků. Já jenom doufám, že ne moc daleko, protože bych byl rád, kdybych si nemusel do tří let zase shánět rovnou nový počítač, popřípadě konzoli, nebo něco ve stylu toho, co jsme viděli ve filmu Gamer. Ale to je na jiné téma, tak toho nechme. Každopádně jsem rád za jednu věc a to, že si pořád v sobě nechávám nějaké to herní nadšení, stále mě hry zajímají, baví a mám je rád. Sice se něco změnilo, třeba v tom, že mě baví pomalu víc o hrách číst než je hrát a taky v tom, že už opravdu nehraju všechno, co mi příjde pod ruku a nechávám si třeba i nějaké ty klenoty protéct přes ruce. A navíc už hlavně soustřeďuju pozornost na ty nejvíc mainstream tituly. A i když chci třeba hrát něco trochu „jiného“, dlouho u toho záhadně nevydržím. U her bych si přál dost věc. To, co mě opravdu baví, dohrát, zaplnit mezery v tom, že jsem nehrál takové titulky jako Duke Nukem 3D, Deus Ex, System Shock, Monkey Island… těch je. A hlavně na to mít co nejvíce času a hlavně chuti.

Možná bych se na tohle mohl vybodnout a chtěl jsem to i původně sepstat jinak, ale bylo by to hrozně moc postů, lepší to mít vše v jednom. Jen upozorňuju, že nevypíšu u her všechno, jen pár slov, tak se můžeme třeba někdy později určité hře věnovat ze široka… Jak je zvykem. A teď už vážně pojďme na to, opravdu jsem toho hrál až až.

Nebude to soupis dojmů, ale spíš jenom takové info sloužící hlavně mně, co jsem dohrál, rozehrál a chci dohrát. Zkrátka aktuálně rozehrané, nebo objevivší se hry na discích, navíc uvedu můj progress u nich (0% znamená nehráno). Tak se na ně pojďme podívat.

180+ old pc games from late ’80ies to late ’90ies (progress: 0%)

Bez komentáře, povinnost!

A Vampyre Story (progress: 0%)

Adventura od jednoho adventurového velikána, mám rád adventury a i když jich vzniká relativně dost, těch dobrých není moc. Adventur obecně nikdy nebude dost. Košneme, doufejme.

Advent Rising (progress: 6%)

Adventura (sci-fi), která zaujala tím, že to není čistokrevná adventura, ale akční adventura. Blbé, co? Zkrátka dokázala mě nějak oslovit… na hodinu xD. A pokud ji někdy dohraju, nebude to nejdříve.

Age of Conan (progress: 21% (trial))

I mě zaujala nabídka, která se před Vánoci objevila se souvislostí s Age of Conan – doživotní trial. I když to má nespočet háčků, tak co, za zkoušku nic nedám. Age of Conan je zajímavé MMORPG, ale i z prvních hodin mám z něho pocit, že se dlouho u toho nevydrží. Nemá to to, co má třeba WoWko. Každopádně grafika je rozhodně lepší a navíc je ta hra přehnaně náročná. Se zapnutým DX10 a všemi věcmi na full a zapnutými věcmi, kterým člověk ani nerozumí, hra hodně klesla na fps, tak jsem si musel část těch blbinek vypnout. To, co se mi asi líbilo nejvíc je… XDD, že Age of Conan se nestydí a pokud si vytvoříte ženskou hlavní hrdinku, můžete konečně i po sundání podprsenky vidět to, co má vidět být. Kalhotky dolů asi nejde, asi určitě nejde, škoda. Každopádně to taky hru skvělou neudělá a kór MMORPG musí mít mnohem, mnohem víc než pouhá singleplayerovka. Zajímavý je styl bojování, kde musíte mačkat určité klávesy, i tady se obávám, že to začne být brzo spíše otravné. Ale to bych musel strávit v Age of Conan opravdu hodně času. Od questů se nedá nic moc čekat, ani animace se mi moc nezdály a když už jsme u těch záporů, tak by mě zajímalo jestli se dají změnit vlasy… To, co tedy kromě obnažených prsou (vyvinutých) by se dalo přidat AoC k dobru je zajímavé prostředí a hezky to všechno odsýpá. AoC mi připadá i jednodušší a přívětivějtší, ale jak říkám těžko jít do hloubky po dvou hodinách. Zatím jsem se dostal, myslím, na šestý level. A pokud budu mít acc ještě aktivní, tak rozhodně hodlám se dostat na ten 20. level a ten ostrov ještě trochu prozkoumat, rozhodně mě to nedonutí jako žádné MMORPG k zaplacení dalšího hraní, ale bude to zajímavá zkušenost. Zajímalo by mě, kolik lidí si tímto způsobem AoC nalákal. Nejlepší by bylo nechat AoC free a že už k tomu málem došlo, no spíše ke zrušení. Jenže je důležité si uvědomit, že se chystá datadisk a servery se taky musí platit. Uvidíme.

Alone in the Dark (progress: 9%)

Parádní grafika a hlavně detailní xichty, to se jen tak nevidí. Možná i zajímavý zážitek, ale ovládání… na klávesnici se to prostě s klidem nedá, katastrofální převod. Vážně jsem snad ještě neviděl hůř zvládnutou konverzi, ale tady se to vážně pomalu bez gamepadu nedá hrát. Možná až bude opravdu hodně trpělivosti a sucho, ale radši bych si počkal na gamepad.Rozhodně se ale jedná o zajímavou hru a slušné pokračování legendy. Teď mě tak napadlo, neměl na starosti to ovládání Uwe Boll?

ArmA: Armed Assault (progress: 21% (kampaň))

V dobách, kdy konečně spatřilo světlo světa druhé pokračování nástupce Operace Flashpoint, se v Levelu objevil první díl, který mi zrovna ten den přišel k chuti. Dlouho jsem neváhal a vrhnul jsem se do instalace. Tréninkem jsem si osvěžil paměť a pak už jsem se vrhnul do kampaně. Musím říct, že to je pořád ta zvláštní zábava, ale Operace Flashpoint má navrch. A taky byla mnohem vyladěnější. ArmA jde někdy až do extrému, možná menšího než OF2, nebo se mi to jenom zdálo. Zase je lepší než se držet zadané cesty a koordinování týmu všechno vyřešit sám. V tom je kámen úrazu a realismus jde do kytek, dodnes si vzpomínám na misi, kde jsem měl za úkol s ostatními vojáky vyčistit vesnici od nepřátel. Ostatní se rozutekli do všech koutů a zůstal mi jenom jeden voják, s ním jsem zabil zbylých 20 a to podotýkám celou dobu v plížení, protože jsem zbyl sám, navíc ještě těžce raněný a mohl jsem se jenom plazit a že mi AI dala hodně zabrat, ale zvládl jsem to sám. I to neberu zase tak za hroznou věc, protože jsem úkol splnil. Jenže prostě to není ono. Dále se třeba stalo, že se daný úkol nehodlal považovat za splněný a i když jsem to provedl, tak jak se po mně chtělo, vždy mi na konci napsali, že to nebylo splněno a strhli mi neprávem body dolů. Brzy přišla jiná hra a já dal Armu na čas k ledu, ale určitě se k Armě vrátím, protože mě to i přese všechno tak nějak baví a rovněž takovéhle hry se moc neobjevujou a dá se říct, že i já se můžu řadit mezi ty, co těmto hrám s radostí holdujou. Jenom doufám, že v dalších misích budu moc taktizovat trochu jinak než takhle, ale zase mi ta hra hází klacky pod nohy.

Assasin’s Creed (progress: 29%)

Zábava, ale dlouho nevydrží. Na světě se už motá druhý díl, který schytává absolutní hodnocení a chválu. Bohužel na počítače se dostane až za dlouho, jestli vůbec. Jak je to s prvním dílem? Po počáteční nedůvěře jsem se do hry rychle dostal a začala mě bavit. Chválím perfektní prostředí a příjemnou grafiku. Bohužel po hratelnostní stránce se brzy hra stane repetetivní. I ten příběh je víc než zamotanější. Já doufám, že i k této hře se někdy vrátím, protože špatná hra to rozhodně není, jen mohla být ještě lepší a navíc ten hype, ten hype. A to nemluvím o druhém díle, kde se objevuje i film.

Batman: Arkham Asylum (progress: 100% finished)

Jedno z velkých překvapení roku, Batman nezemřel! I když se moc ve hrách neobjevuje, tohle bylo perfektní. Velice povedená hra, které skoro není co vytknout. Dokáže dokonce i vyděsit, ale hlavně potěšit. Věc, kterou si nesmíte nechat ujít, ať už jste fandové Batmana, nebo ne. Já jsem od ní nečekal vůbec nic, ale čím víc se blížilo datum jejího vydání, nedokázal jsem odolat a dokonce vyzkoušel i po dlouhé době demo. Dohráno až do konce se vším všudy.

Bionic Commando (progress: 11%)

Zajímavé vzkříšení jedné legendy, do které jsem se ještě nesnažil tak úplně ponořit. Oplývá zajímavou hratelností a hlavně to není po stránce ovládání zprasené jako někde jinde. To, co asi moc neosloví, je příběh. Nemůžu se zase vyjadřovat ke hře do hloubky, protože jsem s ní strávil pár hodinek, ovšem na tuhle hru si ještě posvítíme.

Bioshock (progress: 39%)

Velký Bioshock, desítková hodnocení a nadhodnocování, oprávněně? Já vám nevím, já mám averzi. No, tak dobře, averzi jsem potlačil a do Bioshocku jsem se dostal a musím vám říct, že z toho rozhodně nejsem tolik odvařenej, možná si mě ještě Bioshock ještě nezískal. Nahrál jsem v něm asi šest hodin a i když atmosféra je rozhodně výborná a začátek se mi velice líbil, nemůžu se zbavit pocitu těžkopádnosti. Hlavně, co se týče hratelnosti. Nevím jestli to je kvůli nastavené obtížnosti, ale zabíjení je skoro utrpením, než chcípne třeba ten Big Daddy, nebo jak se tomu říká, tak se stíhám i 3x ressnout a vyplyncat všechny náboje. I ty obyčejný nepřátele je těžké zabít. Dále mi hra pořád dává před nos tuny textu, v Rapture se ztrácím a ještě se mi to seká a to celkem často v některých částech, to teda nechápu, proč je to tak náročné. První hra, která se mi snad začala sekat vůbec. Jo, mám všechno on a full a nevim co ještě, ale tak už to má taky nějaký ten pátek. A navíc se prostě nebavím, je to nuda. Spíš jako hra mi to příjde jako umění. V tomhle případě je rozhodně umění ve větší míře než samotná zábava. Ano, můžete mi to vyvrátit, jistě máte svůj názor. Já to ale tak cítím, možná jsem jen hrál Bioshock v nesprávný čas a blbě si všechno nastavil a navíc ho hrál rozkouskovaně denně tak půl hodiny. Asi bude lepší začít znovu od začátku, s češtinou (pro lepší přehled, ne, že bych ji potřeboval) a s horším nastavením. Protože takhle bych dal tak nejvýš 70%. A to jsem nahrál dostatek hodin. Atmosféra je však geniální, ale s hratelností je to horší a věřte mi, že nevíte co dělat s hrou, která se nedá hrát. Ano, jde o zvyk.

BloodRayne 2 (progress: 17%)

Návrat Rayne na Lordhellové obrazovky mě taky moc neoslovil. Trošku mi moc nesedl engine hry a přechod od nacistů trochu jinam, zatím nevím, ale vím to, že jednička mě bavila mnohem víc.

Borderlands (progress: 5%)

Ale jo, proč ne. Zajímavá a pěkná věc, kór ve více lidech to musí být zábava. Tuhle hru docela přehlížím, ale ono to nemusí být špatná oddechovka. Dobře se to hraje a zajímavě to vypadá.

Braid (progress: 0%)

Existuje na disku, víte o tom hodně, nezkoušel jsem. Tak.

Brothers in Arms: Road to Hill 30 (progress: 2%)

A další (kolikátá už?) série, která se mi vyhla obloukem. BiA není vůbec špatná gamesa, ale svým začátkem si mě rozhodně nezískala, grafika už asi těžko někoho zaujme a hratelnost taky asi ne, ale tohle si přece nemůžu nechat ujít, aspoň vyzkoušet!

BurnOut Paradise (progress: 80% finished)

BurnOut si mě dostal a já mu dal ohodnocení jako nejlepší závodní auta na klávesnici. Měl jsem tu výhodu (možná nevýhodu), že jsem moc neznal konkurenci v podobě NFS, nebo hry jako Dirt. Tyhle závody jsem dohrál do konce a získal jsem i ten poslední řidičák (ne na 100%) a celou dobu jsem se výtečně bavil. Co ještě více dodávat? Hezká grafika, dobře navržené trasy, disciplíny, hodně aut a hra nezačne ani po několika hodinách nudit… možná ty opakovačky crashů mohly jít přeskočit. Každopádně doporučuju všemi deseti prsty, parádní závodní hra na počítače i s klávesnicí.

Call of Cthulhu (progress: 18%)

Hodně zajímavá věc, která mě už zaujala dávno svými recenzemi, dokonce jsem si i hru chvíli zahrál, ale jeden zásek mi zabránil se hře věnovat i dál. Po pár „letech“ jsem měl tu možnost znovu díky Levelu. Dostal jsem se mnohem dál, ale bohužel, jak už to tak bývá, můj zrak spočinul časem jiným směrem. I Cthulhu má jisté dohrání.

Call of Duty 4: Modern Warfare (progress: 0%)

A vidíte, já ten první díl mám! Akorát jsem ho vůbec nezkoušel.

Call of Duty: Modern Warfare 2 (progress: 40%)

No jo, samozřejmě i já jsem nemohl vynechat tenhle ultramainstreamový kousek. Rozhodně to nevidím jako nejlepší hru tisíciletí a ani nechápu ty vysoké prodeje a hodnocení. Ale prostě CoD je CoD. První Warfare jsem nehrál, takže mi příběh nic moc neříkal, ale jedno se upřít nedá. Activision prostě tohle dělat umí a je to hodně vypiplaná hra, ale nic nového nepřináší, jen je to řemeslně úchvatně zvládnutá práce. No, profláklé letiště i mě docela překvapilo, ale jinak jsem se z toho už nepochcal, no taky jsem se nedostal ani do poloviny hry. Přiznávám, že to je skvělá, výborná, orgastická hra, ale jsou i mnohem lepší. Jen si zkrátka CoD umí udržet místo na trhu a u hráčů.

Call of Juarez (progress: 100% finished)

Parádní westernová akce, kterou jsem zkusil kvůli druhému dílu, který již vyšel a získával samou chválu, stačilo se jenom trochu posunout od stolu a vyhrabat starší díl Levelu, kde se objevil první díl, takže jsem začal jím a velmi mile mě hra překvapila. Dohráno a doporučeno.

Call of Juarez 2 (progress: 1%)

Druhý díl westernové hitovky z žánru FPS, první díl jsem dohrával, když všichni již hráli druhý díl. Po dohrání jedničky jsem se nakonec hned nevrhnul na dvojku a to má za následek to, že tomu je tak doteď.

Conflict: Denied Ops (progress: 1%)

Hra z plakátu, tedy hra, kterou jsem si rozhodl vyzkoušet kvůli plakátu, co mám na dveřích xD. Že by to byla jo nóbl hra, to není, vypadá to na budgetovku, ale zase těžko soudit po pěti minutách.

CrimeCraft (progress: 0%)

Nějaká multiplayerová střílečka, kterou jsem chtěl prostě vyzkoušet.

Crimson Skies (progress: 0%)

Musím prostě začít si ty hry aspoň připravit z toho bigzoznamu.

Crysis (progress: 21%)

Rozporuplný Crysis, samozřejmě jsem se mu nemohl vyhnout ani já. Dostal jsem asi do třetí mise, kde jsem se dostal k bugu, že hra nešla kvůli jednému vynechání úkolu splnit, takže jsem si musel dát misi znova. To, co si myslím, že nejvíc ublížilo této hře je to, že je/nebo se aspoň snaží být/ až moc dokonalá. To taky není vždycky výhra. Rozhodně se jedná o hru, která je graficky opravdu na výši a to pořád. CryEngine prostě umí. Zajímalo by mě, jak by případně dopadl u Stalkera. Tuhle hru taky dohraju .

Dead Space (progress: 16 %)

Horrorová scifárna, to se zase tak často nevidí. Tahle hra si ale vyžaduje pozornost a ne moc přerušované hraní, takže jsem jí pořád nechával být a být a když už jsem se do toho pustil, tak zase přišlo něco jiného. Inu to máte tak, když máte nový počítač, sice rozehrajete 100vky her, ale jen málokterou dohrajete do konce. Musím si uvědomit a že se mi to vyplácí!!! Že se musím věnovat jen jedné hře než ji dohraju a ne vícero, protože pak to dopadne jako s většinou. Jenže taky je problém toho, že se může objevit hra, na kterou dlouho čekáte, nebo že vás začne prostě nudit. Holt tohle si nemůžu nechat ujít a hlavně to budu muset rozehrát stejně znova :-/. Což ani tak nevadí, protože jsem dodělal snad jenom tu první část hry. Od počáteční nedůvěry, kdy se mi moc nezdálo ovládání a setting kamery se mi hra více než zalíbila. Taková novodobá Věc. Jestli se chcete bát a v takovémhle exkluzivním balíku, není důvod co řešit. A věřím v Dead Space 2.

Devil May Cry 4 (progress: 5%)

Další známá série, která se mi úplně vyhla, no tak ono to není zase tak nic moc šokujícího. DMC vede hlavně na konzolích a v Japonsku. Ke hře jsem se dostal náhodou díky Levelu, ovládání rozhodně není na klávesnici taky moc košer, ale hra boduje svou výpravou a animacemi, úvodní song byl vynikající, Aubrey Ashburn u mě taky boduje a to hlavně svým výkonem v Dragon Age Origins.

DIRT 2 (progress: 56%)

Tak tohle je ten opěvovaný DIRT, zase mám tu výhodu (nevýhodu), že jsem neznal první díl, a tak si mě i DIRT ihned získal. Ovládání s nastavením si každý vyladí podle sebe a pak už si jenom užívá. Výborná grafika, jízdní model, featurky a zábava. A navíc se to jako BurnOut taky skvěle ovládá na klávesnici. I když zpočátku to vůbec takhle nevypadalo, protože jsem byl neustále ve smyku. Tohle už mi vadilo na předchozích dílech s titulem Colin McRae, ty smyky… Stačí ale se na to trochu soustředit a najednou je ovládání jedna z devíz této hry. Letos to bude horké, co se týče souboje o titul nejlepší závodní hra…

Divine Divinity (progress: 4%)

Oblíbené pojmenování této hry je u mě divná divnost a to se prostě s ní nese dál a dál. Divná divnost je klasická diablovka a jak je známo u těchto her, jsou velmi návykové a já jsem se zase navztekal, protože to taky budu muset rozehrát znova. Na to je prostě potřeba čas a možná i to soustředění, protože tady sice můžete navázat po roce, ale úkoly a „příběh“ vám stejně nebude dávat smysl a to nemluvím o tom, že se budete divit v jakých katakombách jste a proč máte to a to brnění. No, možná navážu, uvidíme. Stejně to dopadne tak, že k divnosti se vrátím za hoodně dlouhou dobu. Konkurence je veliká. Co kdybych v tomhle tématu vypisoval i to, co chci dohrát nejdřív? XDD Asi radši ani ne, co. Pro moje i vaše dobro.

Divinity 2: Ego Draconis (progress: 0,5%)

Tak trochu zapadlé RPG, protože zrovna chytlo silnou konkurenci v podobě Risen a Dragon Age. To znamená jediné, že ten, co si ho všimne, neprohloupí. Hra je něco jako Stalker, tedy v tom smyslu, že pokud se člověk do toho propadne, nedá na to dopustit, to už mi bylo jasné od začátku. Jen mě štvalo to, že ta verze, kterou mám se mi po dokončení tutoriálu jen a jen loaduje, no snad to vyřeší patch, ale stejně na tohle teď nemám náladu.

Dragon Age: Origins (progress: dá se říct, že 100% finished)

Hra roku, dojmy sepsané, co ještě více dodat? Už pár týdnů jsem se k ní nevrátil, ale to nic neznamená, to hlavní už jsem si zažil. Zkrátka Dragon Age, Morrigan, Bioware…

Dreamkiller (progress: 9%)

Docela katastrofa, nejdřív se to nedalo ani hrát a pak, když už se to ráčilo slušně rozjet, vyklubala se z toho ještě tupější a nudnější hra než je Painkiller (tím Painkiller neurážím, jen tím chci říct, že Dreamkiller Painkillerovi nešlape ani na paty, možná jen na Ressurection díl). Jen střílení a střílení a navíc v divném enginu, takhle teda asi ne, ale aspoň to máte brzy za sebou.

F.E.A.R. 2 (progress: 100% finished)

Na první díl a jeho datadisky jsem sepsal dokonce recenze! To je, co? Samozřejmě, že jsem vám ji chtěl a přinesu i na dvojku, ale chci hru mít v malíku a užít si jí na maximum, ano, už jednou jsem Fear 2 přešel, ale na střední obtížnost a to rozhodně nebylo, jak už víte z recenzí, to pravé. To, co této hře připisuju za hodně chvalitebnou věc je to, že jsem prostě jako z mála her měl po dokončení velmi pěkný pocit, žádné zklamání, očekávání, jen jsem si řekl – dobrá hra.

F.E.A.R. 2: Reborn (progress: 0%)

Reborn, asi něco jako datadisk, zajímavé je, že jsem se o tom nikde v časopisech nedočetl.

Fallout 3 (progress: 5%)

Ačkoli jsem to nečekal, tuto hru jsem hodně rychle opustil. Platí avšak to, že tuhle hru si ještě pěkně vypreparuju, proč? To je snad jasné, jsem velký fanda Falloutu, jehož první dva díly jsou pro mě víc než jen legendy. A Fallout 3 by mě měl logicky hodně zajímat. Ale zase na to je potřeba čas, soustředění a chuť. Doufám, že budu pokračovat s mou vytvořenou postavou, jenom počítám s tím, že si hru rozehraju znova za někoho jiného, abych se podíval na ty škodlivosti rozhodnutí a hlavně osvěžil paměť. Jinak dojmy jsem na tuto hru už psal a hodně mě potěšila.

Far Cry (progress: 100% finished)

První díl ohromující grafické hitovky, ze které nám v době jejího uvolnění spadla čelist dolů. Je pravdou, že v současnosti už toho Far Cry tolik nenabídne, ale i tak se pořád jedná o hru, kterou vás baví hrát. Hrál jsem jí na starém počítači těsně po skončení základky a hra se mi pěkně trhala, i tak jsem ji ale dohrál. Z nostalgie a nejen kvůli ní jsem si tuto hru zopakoval znovu i s některými povedenými modifikacemi.

Far Cry 2 (progress: 22%)

Máme tu další hodně rozporuplnou FPS, která tak úplně nevyšla podle představ. Mě ale bavila dost a dlouhou dobu, bohužel je prostě rozlehlá a začalo se to všechno opakovat, hlavně kvůli tomu, že jsem se hodně věnoval vedlejším úkolům. I u téhle hry doufám, že ji nebudu muset hrát znova od začátku, protože ten ztracený čas by mě opravdu mrzel. Uvědomte si ale to, že takhle to prostě s hrami je – jako s filmama a může to být jakýkoli žánr. Hru si nejvíc užijete na jeden zátah (samozřejmě hra, jejíž dohrání trvá 60 hodin postupně v týdnu, popřípadě v měsíci). K hrám jako k rozkoukaným filmům se prostě po roce a dýl nedá moc vracet, to je i případ Far Cry 2. Jednička byla aspoň v tomhle přívětivější a dohrál jsem jí jako před lety na jeden zátah po kouscích .

FUEL (progress: 45%)

Přinesl jsem vám na tuto hru dojmy? Ne? Tak vám je ještě někdy upnu, napsané jsou. Zajímavý závodní zážitek, který jsem si užíval na doraz, bavila mě ta výzva, kdy zkrátka musíte být první ať se děje, co se děje. Je to fakt adrenalin a dost slušná nervozita, ale i zábava. Bohužel je to prostě pořád stejné, stejné a dlouhé. Půlku ostrova, nebo co to bylo, mám ale splněnou a to se všemi disciplínami!!! Na zlatou. Já to dohraju!

Gears of War (progress: 2%)

Další next-gen minutí by Lordhell, ale aspoň jsem to zkusil. Moc mi to neřeklo, abych se přiznal.

G-Force (progress: 0%)

Co tohle tady dělá? Asi nic, ale ta hra schytala dobré hodnocení a něco takového je taky třeba aspoň jednou zkusit, kór když se u tohohle žánru konečně objeví něco, co je zábava a ne jen nudná hra k filmu.

Ghostbusters (progress: 100% finished)

Krotitelé duchů, moje oblíbená komedie z mládí, kdo by je neznal, aspoň ten znak. Hra se povedla, i když bych hodnocení viděl tak kolem 70%, ale nemůže být všechno zlato, co se třpytí. Pár věcí mi vadilo, ale jinak je tato hra pro fandy Krotitelů duchů naprostá povinnost. Dá se to brát i jako třetí díl. Dohráno na 100% včetně nalezení všech bonusových předmětů. Škoda takového upozadnění PC, to se nedělá.

Grand Theft Auto 4 (progress: 70%)

Co psát o GTA4, o kterém každý ví téměř všechno a navíc jsem i sepisoval dojmy. Hra, která mě učarovala, ale… Ani nevím, tohle samozřejmě je povinnost dohrát. Doufám, že se dočkáme všech DLC (je to na dobré cestě) a taky češtiny, rozhodně hru nejen, že dohraju, ale i otočím znova od začátku se všemi bonusy xD. A rovněž se těším na připravované (doufejme) GTA 5.

Halo 2 (progress: 0%)

Halo 2, další z mainstreamových hitovek a první hra only for Vista. Aspoň vyzkouším.

Jericho (progress: 7%)

Nevím, nevím, divná fyzika a engine. Tohle si mě zatím moc neučarovalo, vydrželo mi to na hodinu a pak už jsem neměl nějak chuť pokračovat dál. Ale když to má tu souvislost s Clivem Barkerem… A navíc mě takovéto hry docela zajímají, kde jsou zombie a kostlivci a kdo ví co všechno. I když stejně mě víc než tohle zajímá Undying.

Just Cause (progress: 12%)

Hra, ke které jsem od začátku pořád měl nějaké výhrady až jsem pochopil, že to všechno má svůj účel a že to prostě má být ujeté a nevím co všechno. Zase se to ale brzo začne opakovat a nudit a navíc už je to přeci jenom zastaralá hra, která tolik neřekne jako v době, kdy vyšla. Spíš mě zajímá druhý díl.

Left 4 Dead (progress: 25%)

Snad jediná hra, do které bych byl ochoten jít se souvislostí s multiplayerem a bavila by mě (zatím se to povedlo snad jen Counter Strike: Source a to už je dáávno). Opravdu zajímavý nápad, realizace, engine… Valve vsadili na dobrou značku, výhradu bych měl jedinou… proč se radši nezaměří na Episode 3, které se stejně nedočkáme. Half-Life is dead. Left 4 dead.

Mafia (progress: 100%, extr. jízda: 0%, finished)

Znovu jsem, asi počtvrté, dohrál Mafii. Jen z hlediska toho, abych si jí užil na maximum v novém. Modifikace hrát asi nebudu, možná jen vyzkouším. Jen bych chtěl udělat tu Extrémní jízdu, na kterou jsem nikdy neměl… nervy.

Manhunt 2 (progress: 0%)

Kontroverze mě láká, jednička byla, když už nic, tak kontroverzní. Co nezkusit i druhý díl, když už se objevil i na PC.

Memento Mori (progress: 5%)

Někdy je i chuť na pořádnou adventuru, a tento žánr kór vyžaduje soustředění. Rozhodně ale jedna z těch adventur, které dokážou zaujmout. Ještě se uvidí.

Need For Speed: Shift (progress: 38%)

Zpočátku jsem byl nadšen a dost mě hra bavila. Jenže jsem se dostal k silné třídě a přestalo to být ovladatelné, tedy musel jsem si snížit obtížnost. Pak mi to zase přišlo moc lehké, a tak jsem nevěděl, co s tím. Určitě tohle musí být s volantem fakt zážitek, ale i na klávesnici se jedná o zajímavé závody. Jenže přišla přeinstalace a bylo po NFS, jako po většině her. Uvidíme, jak to bude s baterkou tady.

Need For Speed: Undercover (progress: 4%)

Pomalu si získávám znalosti z profláklé série NFS a Undercover díl teda si mě vůbec nezískal, nuda a ještě opravdu ošklivá grafika. Zlatý Most Wanted, nebo Underground.

No One Lives Forever (progress: 0%)

Bondovka s ženou v hlavní roli, celkem úspěšná hra, kterou taky prostě mám zařazenou v must play.

Obscure (progress: 1%)

Škola je horror, doslova. Celkem zajímavě pojatá horrorová hra, kterou jsem zkusil čistě ze zvědavosti, znechutily mě jen nefunkční titulky, časem pořeším a zahraju.

Oddworld Abe’s Oddyssey (progress: 0%)

Mám druhý díl z Levelu a docela mě tehdá bavilo, nemůžu si nechat uniknout první a navíc je to taky věc z bigzoznamu.

Operace Flashpoint 2: Dragon Rising (progress: 0,8%)

Druhý Flashpoint, ještě nevím, ale poté, co jsem hru zkusil a sejmul mě znenadání absolutně nečekaně nějakej voják ze 100 metrů, což by musel být nějaký übersoldier, to mě trochu vyvedlo z míry. Ani v Armě to nebylo takhle „tvrdé“.

Overlord (progress: 0%)

Zábavná věc za ty zlé, dosud nezkoušeno. Na světě běhá už druhý díl.

Painkiller: Ressurection (progress: 20%)

Ehm, ehm, ještěže jsem si pak zjistil, že to není druhý díl, protože tohle bylo jaksi nemilé překvapení.

Prince of Persia: Písky času (progress: 13%)

Po zkušenostech s prvním Princem a s jeho nepovedeným 3D pokračováním, jsem se dostal konečně k tomu novému Princovi, který byl celkem opěvován. Ano, je to zábava, ale zase je ovládání na klávesnici poněkud komplikované, ale dá se něj zvyknout. Každopádně to šplhání po soše byla katastrofa, myslel jsem si, že je to nemožné. Doteď nevím, jak se mi to povedlo. Odneslo to ale opravdu hodně pokusů. A pak se zase na to zapomnělo…

Prototype (progress: 90% finished)

Další z her, které mě učarovaly. Skvělá kombinace několika her mě donutila tuhle věc dohrát. Není to asi hra, která by udělala díru do světa. Ale příjemně se ovládá a je to aspoň na pár hodin slušná zábava. A ten konec, ten byl opravdu na vlásku. Zvládnul jsem to ke konci časové míry napoprvé. Doporučuju aspoň zkusit. A to jsem o této hře nevěděl vůbec nic a už  vůbec jsem si nedokázal představit, jak to bude fungovat ve skutečnosti.

Red Faction (progress: 0%)

Revolution is here, visí mi tu… plakát. A demo bylo víc než zajímavé, pokud si dobře vzpomínám, tak to byla první hra, která věrně simulovala rozbití skla, ne jako ostatní hry.

Red Faction Guerrilla (progress: 5%)

Pokračování RF, destrukce, destrukce a destrukce, odreagovačka.

Resident Evil 5 (progress: 6%)

A zkusil jsem i nejnovější díl ze série RE, na který není moc dobře koukáno na PC díky zvláštnímu ovládání. No, já jsem zatím odehrál jenom jednu misi a dala mi dost zabrat, protože to ovládání a navíc nedostatek nábojů je opravdu horrorový, ale chápu ten úmysl, je to aspoň výzva.

Risen (progress: 100% finished)

Šokující překvápko, rychlé proniknutí do těchto her od Piranha Bytes a vychutnání si opravdu povedeného RPG, Risen je skvělá hra.

Rogue Warrior (progress: 100% finished)

Budgetovka, nejkratší hra po Max Paynovi, co jsem kdy hrál. Ten náhlý konec po asi dvou hodinách mně docela šokoval, i když je tahle hra docela dost odfláklá a šitá horkou jehlou, i tak mně to ty 2-3 hodinky bavilo a to ani vlastně nevím proč. Protože tahle hra opravdu ničím neohromí, ale není na škodu si jednou za čas zahrát něco, co není úplně perfektní, ale s tou délkou to vážně přehnali. Zajímalo by mě, kolik za tohle chtějí peněz.

Runes of Magic (progress: 2%)

A zkusil jsem i napodobeninu WoWka, která mě ale moc nezaujala. V době, kdy jsem začal hrát, to všechno se zdálo nějak nevyladěné a hodně levně. Chápu, že to nemůže být WoW, ale mohlo se ještě víc zapracovat na všelijakých mechanismech apod. Ale je to zadarmo a to dělá hodně a navíc se o hru starají, to vím i díky tomu, že mi často chodí e-maily s různými bonusovými kódy, informacemi… Šokovalo mě, že hned po připojení do hry jsem jako prvního hráče našel Čecha. Jenže tohle chce kór čas a nadšení a já už se na MMORPG necítím.

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl (progress: 50%)

Podruhé jsem se po vánočních svátcích rozhodl vrhnout do Zóny. Poprvé to nějak nevyšlo a navíc jsem byl zklamanej, jak jsme nevěděl, co mám dělat, kam mám jít, protivníci vydrželi padesát ran a ještě jsem si připadal jako bych hrál za trpaslíka. To všechno se v dobré obrátilo a já v současné době S.T.A.L.K.E.R.a přímo prožívám. Opravdu skvělá hra, po všech stránkách. Kór, když si uvědomím, že jste to museli mít dřív mnohem horší, protože určitě nebyl Stalker tak hratelný jako je dnes, kdy už existuje hafo záplat a navíc hraju s vcelku povedenou češtinou až na ten jednotvárný dabing, naštěstí se vyskytuje jen sporadicky. Nejvíc jsem ale nadšenej, že jsem se naučil Stalkera hrát. Protože se Stalkerem to mám jako s Gothicem. Do hry se musíte dostat až po několika hodinách a pak už to je ono. Už jsem si zvyknul na všechno a zápory už se týkají absolutně jiných věcí než před tím. Ten, kdo tuhle hru hrál nemůže popřít, že Stalker je snad ta nejatmosferičtější hra vůbec. Ten nápad a samotná realizace je téměř dokonalá. Koho by nelákalo vědět víc o nešťastném a záhadném Černobylu, jak to tam vypadá v současnosti. Neměl bych koule se tam podívat sám, ale takhle rozhodně neodmítám. Je vážně paráda vidět takhle precizně zpracovaný námět, nikdo by se Černobylské katastrofy neujal tak dobře jako tvůrci Stalkera. Zkoumat asi opuštěné trosky, vyhýbat se radiaci a někde se pořádně vylekat to by asi nestačilo, a tak si tvůrci přicmrndli trošku polívčičky a stvořili Stalker. Přidali mutanty, stalkery, záhadné experimenty, anomálie, neuvěřitelné legendy a utvořili nový příběh a výsledkem je velice, ale opravdu velice originální hra. Protože Stalker není ani FPS ani RPG ani survival horror, od všeho si bere něco a vyloženě nemůžete říct, čím to vlastně je. I jsem si zvyknul na samotné zabíjení, které mě nakonec potěšilo. Protože i v tomhle Stalker si jde svou vlastní cestou a souboje dělá schválně těžkopádné. Proto se vám vyplácí střílet na hlavu, skrývat se a někdy je i lepší se bojům vyhýbat. Nejvíce to asi připomíná styl boje ne nepodobný Operaci Flashpoint. A netrvá dlouho a naučíte se přizpůsobit, v současnosti už mi nedělají přestřelky takový problém jako na začátku. Prostě jsem se přizpůsobil a nebyl pro mě ani problém vystřílet armádní základnu na začátku hry, kde jsem měl úkol najít nějakej kufřík. AI je nevyzpytatelná a jsou s ní občas i problémy, ale to všechno nezabraňuje tomu si hru užívat, ba naopak. Musíte mít dobrou mušku, naučit se se zbraně a prožít ve hře nějaký ten čas a už to není problém. Já jsem někde asi v polovině hry v oblasti kolem Baru na základně povinnosti, výš už jsem se nedostal. Naposled jsem navštívil Laboratoř X18, pokud si dobře pamatuju. Zaráží mě to, že už teď jsem na vrcholu žebříčku hodnocení stalkerů a mám přes 100 000 rublů, hraju na obtížnost stalker. Ale i tak mi dají nějaké přestřelky dost zabrat. Hra připomíná hodně ostatních, např. Half-LIfe 2, zmiňovaný Flashpoint, Silent Hill, Fallout 3 a dokonce i takové hity občas překonává. To, co mě ale nejvíc baví je prozkoumávání Zóny. Graficky je to úchvatné. I když někdo říká, že ne, já musím uznat, že engine a grafika jsou skvělé. Připadám si jako bych tam skutečně v té Zóně byl a kór když máte poblíž v reálu Poldovku. Ty opuštěné budovy a okolí je prostě úchvatné a perfektně atmosferické a uvěřitelné, s tím si někdo opravdu vyhrál, hra navíc boduje i tím, že není lineární, i když hranice kam můžete jít má stanovené, ale skvěle, žádné neviditelné stěny. I při zachování určité nelinearity se nestíháte začít nudit, protože exteriéry střídají interiéry, horrorové procházení v prázdných laboratořích střídají otevřené přestřelky s armádou a tak dále. A čím dál se dostávám, tím víc si mě hra dostává. Designově vážně špička, zkrátka to musíte vidět na vlastní kůži. A s tím souvisí i zvuky a hudba, grafika…. všechno dotváří téměř neuvěřitelnou atmosféru. Stalker je prostě ve svých možnostech dokonalá a ojedinělá hra. A naštěstí se to všechno dokázalo naplnit obsahem a zábavou, jinde byste se začali v prázdných budovách rychle nudit. Navíc si připočtěte skvěle zpracované změny počasí a denní doby. Trošku se stydím, jak jsem se na Stalkera díval a jsem vděčný, že jsem se do Zóny vrátil. Nyní toužím po tom si jí užít co nejvíce, vědět co nejvíce o Černobylu, vidět film, přečíst knížku a vše, co se týká Stalkera. Kdo ještě nehrál, tak udělal hroznou chybu. A stačí jenom málo – představit si, že v té Zóně skutečně jste. Vynikající hra! Co mi vadí je repetetivnost vedlejších úkolů a omezená doba ne jejich splnění, pak je to omezený bágl, což se ještě dá vzít a je to realističtější, ale prostě mě štve, že nemůžu sebou táhnout všechno, co najdu xD. A pak je to otázka peněz, se kterými zkrátka není moc za co utrácet. Vlastně akorát za náboje a ty vedlejší úkoly jsou taky vlastně na prd, když máte Arénu. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale musel jsem a já už se rychle jdu vrátit do Zóny, protože jsem naposled odvedl jednoho vědce do bezpečí a čeká mě další záhadná laboratoř. Ještěže jsou tu dvě pokračování a doufám, že se dělá i na S.T.A.L.K.E.R. 2 a když bude nejhůř, jsou tu moddeři . Tleskám.

Saboteur (progress: 55%)

Další z příjemných překvapení konce roku, vůbec bych nečekal, že tato hra bude připomínat Mafii a že bude koncipovaná jako sandbox. Navíc zajímavé prostředí, pak, že je druhá světová vymačkaná. Potěší i umělecké ztvárnění do noir stylu. Myslel jsem si, že to bude krátká záležitost, ale s plněním vedlejších misí mě to přesvědčilo o opaku. A navíc vážně čumím, že se tu hru dokázalo takhle vyladit, škoda Pandemic, velká škoda.

Saw (progress: 38%)

Tohle jsem tedy nečekal, vůbec jsem si nedokázal představit, jak udělat hru podle Saw, ale ono to jde a navíc to vyšlo docela dobře. Zajímavé hádanky, autentický hlas Jigsawa a atmosféra jako ve filmu. Velké překvapení, ona to skutečně je dobrá hra.

Scarface (progress: 17%)

Pamatujete si, co jsem slíbil? Že dohraju Scarface ještě jednou! A tak aspoň na chvíli k tomu došlo, pořád mě to baví. Graficky se toho moc nezměnilo, ale po stránce hratelnostní! To je úlet, jak to najednou není všechno ve slow-mo a taky je hra díky tomu mnohem těžší.

Serious Sam HD (progress: 1%)

Serious Sam mi nějak unikl, nikdy jsem tuhle šílenost nehrál, takže na zkoušku dochází teprve teď.

Sherlock Holmes versus Jack Rozparovač (progress: 0%)

Další zajímavě vypadající adventura, kterou si jednoduše chci zahrát.

Silent Hill 5: Homecoming (progress: 8%)

Poslední díl Silent Hillu, neodolal jsem ani já, i když už to není to, co to bývalo, pořád poznáte, že to je Silent Hill a tu chvíli, co jsem hrál, jsem se skutečně bál a bavil.

Star Wars: The Force Unleashed (progress: 19%)

Nejsem žádný fanda Star Wars a upřímně vůbec to universum nechápu a nevím ani, co je to Impérium, vím, že bych zasloužil klackem po hlavě, ale tak co. Bylo nějaké herní sucho a ani nevím, proč jsem si rozhodl tohle taky zahrát, rozhodně zaujme velikost této hry a ono i ta hra není zase tak hrozná, zajímavé využití fyziky a hraní za temnou stranu… Proč ne.

Street Fighter 4 (progress: 4%)

Legenda se dostala i na PC, moc jsem si to neošahal, ale ještě ošahám.

The Path (progress: 4%)

Další zjetina, kterou si taky nemůžu nechat ujít, ona to ani není moc hra co.

The Secret Of Monkey Island: Special Edition (progress: 0%)

Musím si doplnit znalosti, ale spíš váhám jestli nebude lepší si vychutnat originál v Dosboxu. Ale když se to od originálu vůbec neliší… nebo ano? Samozřejmě vím, že se dá přepínat grafika… ale co je jiného jinak?

The Sims 3 (progress: 60%)

Simsíci, hříčka než hra, i tohle mě jako velkou část herní populace (hlavně té opačného pohlaví) na chvíli dost okouzlilo a já se hrou strávil hoodně hodin. Bohužel, jak je to u mě u všech Simsů, dlouho mi to nevydrží. Zkrátka to je nekonečná telenovela, ale kupodivu je to zábava to hrát. A musím uznat, že se mi trojka zdála asi nejlepší, teda rozhodně mě to bavilo víc než dvojka. I díky tomu, že se Sims 3 podobají spíš prvnímu dílu. No, pravdou je, že mám i vyšlý datadisk a tedy tím přiznávám, že se ke hře a ke své jediné zkoušené ovládané famílie vrátím. Přece musí ještě Alvína porodit to páté děcko a pak zestárne :-/. Jsem ale fakt překvapenej, že je tahle hra tak úspěšná, co se týče prodejnosti. No, zpropagovat to EA rozhodně umí a ve většině zemích a tedy i v ČR je prostě tahle série populární a zná to pomalu každý. Ale proč ne, ta hra si to asi zaslouží, protože neznám nikoho, kdo by Simsi aspoň nezkoušel.

The Void (progress: 3%)

Zjetá hra a ty já rád, zkrátka tohle je něco úplně jiného než, co jsme doposud znali a copak jste neviděli ty eroticky laděné screenshoty? Už kvůli tomu stojí tuhle hru aspoň zkusit.

Tomb Raider Underworld (progress: 100% finished)

Vynikající díl série TR, doufám, že se na to Crystal nevykašle a že nám bude tuhle zrozenou Laru přinášet i v dalších a dalších dílech. Zkrátka Crystal umí a zároveň mě hra dostala svou grafikou. Je vážně pěkné se na ní dívat a to hlavně na Laru. Nepočítám kolikrát jsem… slintal nad jejím tělem. Asi nejlepší díl. Jo a psal jsem i dojmy a byla to vůbec první hra na novém počítači. A díky tomu mám nejen pořád Laru, Tomb Raider, ale i Crystal Dynamics moc rád.

Torchlight (progress: 9%)

Velice povedený klon Diabla, což by asi nikdo nečekal, že i tohle dokáže pořád v dnešní době zaujmout.

Trine (progress: 0%)

Další ze zajímavých herních pokusů, na který jsem ještě nenašel čas.

Twin Sector (progress: 6%)

Podobnost s Portalem není jen náhodná, zajímavá hrdinka v hlavní roli mě dokázala přesvědčit tohle vyzkoušet, netradiční hra…

Two Worlds (progress: 3%)

RPG, které vyšlo v dobách slávy Oblivion a Gothic 3. Rozhodně tyhle dva giganty nepřekonává, ale je to zajímavé RPG, kterých není nikdy dost. Grafika je docela hezká a navíc je hra příjemně jednoduchá. I když klame tělem svou rozlehlostí, opak je pravdou.

Velvet Assasin (progress: 2%)

Další zajímavé zpracování z prostředí druhé světové s opravdu sympatickou hlavní hrdinkou. Strávil jsem ve hře nějakých 15 minut, tak se nemůžu moc vypisovat, ale rozhodně pozoruhodná hra jako všechny, které jsem hrál.

Wheelman (progress: 11%)

Vin Diesel jako Wheeeelman, filmu se asi nedočkáme, no aspoň hry jsme se dočkali. Hodně mě zaujala recenze ze Score a pojetí hry. Bohužel mě hra poněkud rychle omrzela.

Wolfenstein (progress: 6%)

Nový Wolf! Wolfenstein je zkrátka dobrá střílečka a nic víc se ani neočekává, a proto jsem nebyl tak zklamaný a i ta grafika se mi líbila. Herdek, vždyť on je ideální čas si zahrát i toho Wolfa, no mám teď S.T.A.L.K.E.R.a.

World of Goo (progress: 2%)

Zábavná hříčka, kterou stojí za to vyzkoušet.

World of Warcraft + BC (progress: 46%)

Asi máte pravdu, že WoW už pro mě zemřelo, ale já tu 70 vážně chtěl dát. Byl jsem od toho takový kousek, když ono mě to vážně nebaví a navíc ani nevím, jak to s tím iCe je a hlavně s mým charakterem. Asi tenhle quest abandonuju a vyčkám na ofik xD.

XBlades (progress: 100% finished)

Psal jsem dojmy? Myslím, že jo. Tak dobře na rovinu, tahle hra mě zaujala jenom kvůli hlavní hrdince, škoda, že jsou souboje tak těžkopádné a otravné kvůli natažení délky hry. Tentokrát se na to prostě měli vybodnout a udělat to kvůli bojům o polovinu kratší a byla by to hodně dobrá oddychovka, i tak ale je to aspoň na to jedno zahrání pěkné, kór s nude patchem. A povedlo se mi to navíc dohrát, i když příběh je vážně… a ten konec… stupidní, bez keců.

You are empty (progress: 21%)

Budgetová střílečka, která schytávala hezké hodnocení. Má sice menší problémy s Win 7, ale hrát se to dá.Není to žádná objevná hra, ale slušná oddychovka, která neurazí.

Zeno Clash (progress: 100% finished)

Tohle byla pořádná zjetina, jak to mám rád. Od prostředí, přes grafiku po hratelnost zjeté. Nejzjetější. Kopání do slepic, hlazení prasat, bomba, ale best hra to pro mě není.

Zombie Driver (progress: 100% finished)

Další příjemné překvapení z her, které nejsou tak na očích, jejich tvůce asi neznáte a přesto se jedná o zábavnou hru. Ve stylu GTA 2 v lepší grafice přejíždíte a kosíte zombíky a zachraňujete lidi, věřte mi, že tuhle hru s chutí dohrajete a budete se bavit.

- HRY NA NOŤASU

Alien Breed (progress: 1%)

Klasika.

Bible Black (progress: 7%)

Zjetá hra z Japonska, ona to není ani moc hra. Ono tyhle hry jste už určitě někdy viděli. Adventura, kdy se jen občas změní obrázek a jenom to má tuny textu, navíc je to cmrndnuté hentai. Zajímavá zjetina, takovou hru jsem vážně nikdy nezkoušel. Hra… pořád mě to hlodá… interaktivní manga hentai četba, asi.

Dark Seed 1 (progress: 1%)

Na dvojku se nedá zapomenout, hodně dobrá adventura, která měla opravdu jedinečnou atmosféru, na kterou jsem dosud nikde nenarazil. Musím ještě zahrát první díl.

Destruction Derby 1,2 (progress: 40%)

DD 2 jsou zajímavé závodní hry, které se dneska už moc netvoří, dá se říct, že je to taky taková klasika. Někde se vám tu válí soundtrack z dvojky a já na ntb pařím tyhle závody.

Fallout 1 (znovuhraný progress: 22%)

Ani nevím, proč jsem to zase nainstaloval. Ale na notebooku to nemůže chybět a navíc jsem si chtěl osvěžit paměť před Falloutem 3 xD.

Grand Theft Auto: San Andreas (progress: 80% finished)

Na notebooku se mi to hrálo ještě lépe než na počítači. Trošku z donucení jsem se do toho vrhnul a poprvé jsem San Andreas dohrál. Teda ta poslední mise a ještě některé další byly fakt o nervy. Jenom už dojet to tak na 100%. Našlápnuto je, tagy jsem našel všechny naposled.

Hell-copter (progress: 34%)

Tuhle věc asi nikdo z vás znát nebude, ale s touto hrou se pojí jeden velký zážitek z mládí. Když jsem ještě jako malý hošík v ložnici pařil na prvním počítači demo téhle pecky a strejc mi přinesl ke stolu lahodný pohár a chvíli točil, jak hraju.

Kult (progress: 2%)

Kult, nainstalováno kvůli tomu, že to bylo u DVD s Falloutem ve Score. Trošku nudná diablovka, ale co, na disku to může být.

Maupiti Island (progress: 0%)

Začněme hrát i hry ze Score 120!

The Elder Scrolls 3: Morrowind (progress: 2%)

Hoodně komplikovaná hra, tedy z toho hlediska dostávání se do hry. Mnohem složitější se do toho dostat než třeba v případě Risen, nebo Stalker.

Need for Speed: Most Wanted (progress: 8%)

Jen jsem zkoušel, jak se budou hrát Wantedy na ntb .

Seven Kingdoms 2 (progress: 6%)

Jeden den jsem dokonce měl chuť na strategii! Komplikovanou strategii.

ShadowMan (progress: 100% finished)

Je nutné k této lásce xD něco dodávat?

Sniper Elite (progress: 10%)

Těžká hra celkem, ale zajímavá.

Stonekeep (progress: 2%)

Další klasika, chodička, tohle jsem nikdy neuměl, ale má to určité kouzlo a vážně je to i pro mě dost komplikované. Škoda, že jsem se nenarodil a neměl počítač ještě dřív a vyrůstal na Isharech, Dungeon Keeperech a dalších.

Tomb Raider Legend (progress: 100% finished)

A pak, že jsem nic na notebooku nedohrál. Tohle se mi nepodařilo dohrát ani na počítači.

Tomb Raider: Angel of Darkness (progress: 59% finished)

A další TR ještě od Core Designs, který odbočuje úplně od zaběhnutých kolejí této série, není to úplně skvělý, ale ani to není hrozný. Připadá mi to taky dost dlouhý, sice to hraju vždycky tak jednu úroveň po půl roce, ale i tak.

Vampire the Masquerade: Bloodlines (progress: 31%)

Tímhle mě notebook překvapil, protože tuhle hru jsem nemohl na svém počítači rozjet, tedy ano, ale s hodinovými loadingy a stálými pády. Na notebooku se to dalo hrát, ale při sání krve to házelo BSOD, jak na běžícím páse. Asi už tím nebudu notebook otravovat a zkusím to tady na novém, tohle taky měla být původně první hra, kterou zkusím na novém počítači. Zajímá mě jestli i tady to bude dělat nějakou neplechu. Škoda, že ty Bloodlines tak nevyladili…

- DOHRANÉ HRY

Batman: Arkham Asylum, BurnOut Paradise, Call of Juarez, Dragon Age: Origins, F.E.A.R. 1+datadisky, F.E.A.R. 2, Far Cry, Ghostbusters, GTA: San Andreas, Mafia, Prototype, Risen, Rogue Warrior, ShadowMan, Tomb Raider Legend, Tomb Raider Underworld, XBlades, Zeno Clash, Zombie Driver

Tak, myslím si, že mám opravdový přehled, nebo ne? Ano, přiznávám, že jsem herní nadšenec, hry jsou kouzelné, jako interaktivní film. Myslím, že jsem letos hrál opravdu hodně her, tak jako snad opravdu nikdy v životě, díky novému počítači mám konečně možnost hrát i novinky, a tak mít opravdový přehled. A pak, že není co hrát. Vychází a snad i vycházet bude spousty kvalitních her. A to je, co říct, když byla velká krize, ale pár skvělých nových her se urodilo. Díky tomuto přehledu bude mnohem snadnější práce v silvestrovském ultráči a samozřejmě i to má vliv na budoucí posty.

Co je bigzoznam?

Před tím než jsem měl nové PC, jsem si rozhodl sepsat seznam her, které bych si rád zahrál a které jsem kvůli zastaralosti hw nemohl hrát, nebo jsem je prostě minul. Myslím, že jsem některé i vynechal a tento rok jsem vůbec seznam neupdatoval. Tak tedy jsem vyndal bohatou nadílku pc magazínů a vypisoval si hry, které bych si rád zahrál. A vzhledem k tomu, že jsem hodný a možná se vám to bude i hodit, podělím se o tento seznam s vámi. Nejedná se o žádné podprůměrné hry, vybíral jsem opravdu svědomitě. Třeba to využijete.

Ještě upozornění, tento seznam jsem už od března moc neupdatoval, takže některé věci ve future stuff už vyšly. Zároveň omluvte nějaké ty mé vylevy xD, neupravené názvy her, doubly apod.

http://lordhell.cz/bigzoznam.rtf

- MOVIES & SERIALS & PORN

Začneme rovnou filmama, i těch jsem viděl letos opravdu požehnaně a výhodu to má největší v tom, že jsem si skoro všechny i ohodnotil díky ČSFD. Vrátil jsem se po delší době k ČSFD a uvědomil jsem si, jaké tato služba má pro mě výhody. Konečně vím, co jsem za ten rok viděl a co mě zaujalo. A navíc to vidí i ostatní, jediné, co mi trošku vadí je hodnocení hvězdičkami, ne, že by to nebylo jednoduší, ale já filmy hodnotím známkami 1-10/10. A pak je problém, když je nějaký film na pomezí a že těch filmů, kde bych váhal mezi 6-7 bylo požehnaně. A kór ty největší hity, kterým bych dal desítku, nebo devítku. Pět hvězdiček na ČSFD mi příjde jako opravdu absolutní desítka a pak se mi tam zase nehodili ty devítkové filmy. Rozdělil jsem si to tak, že 1*=1-2, 2*=2-4, 3*=5-6, 4*=7-8, 5*=9-10. A teď v tom mám ještě větší maglajz, ale co se dá dělat. Nejlepší je asi si psát sám sobě hodnocení desítkové a do ČSFD hvězdičkové. I když ono je to jen kvůli recenzím tohoto blogu a to je jaksi utopie už delší dobu, ale co už.

Rozhodl jsem se i tady pozměnit koncepci, protože byste se – za prvé: z toho zbláznili, za druhé: já taky, za třetí: vás to nezajímá. Vesměs bych vám v této sekci mohl hodit odkaz na ČSFD a přeberte si to, jak chcete, ale to by bylo pro mě silně atypické. Takže jinak – uvedu filmy, které jsem viděl, s tím, že nějaký určitě vynechám. Pak uvedu hodnocení a pokud kliknete na název filmu, dostanete se na ČSFD s tímto filmem. Původně jsem to chtěl pojmout tak pěkně jako hry, tedy, že bych uvedl i progress. Ono psát progress u filmů je blbost, to vím, protože všechny filmy jsem viděl opravdu skutečně až do konce, taky jak jinak u filmů. A to podotýkám i odpady. Měl jsem na mysli to, že bych vám nejen uvedl filmy, které jsem viděl, ale i filmy, které mám na disku a ještě neviděl. Pak, co se v nejbližší době chystám skouknout, ale to by asi stejně bylo už vážně šílené, extrémně šílené. Rozhodl jsem se tedy takhle, ale pozor vzal jsem to nakonec jako součást plánu, protože – nechte se překvapit, co budu koukat dál xD. Ještě naposled vás upozorňuju na fakt, že všechno, co jsem viděl a ohodnotil uvidíte nejdříve na ČSFD! Tak čumte.

Dále jsem se rozhodl obětovat i v tom, že nebudu uvádět covery xD a nebudu psát k filmům pár slov. Jo a je vám jasné, že chci napsta na všechny filmy recenze, ale nenapíšu ani jednu. Prostě to nejde a to nemusím blogovat, tady jde o to, že na filmy potřebuju psát recenze nejlépe ihned po zhlédnutí. Potom už to je v hajzlu.

- MOVIES

[REC] – 9/10

12 kol – 8/10

18 Year Old Virgin – 2/10

A co Bob? – 6/10

Ali G Indahouse - 7/10

Ať vejde ten pravý – 8/10

Bathory - 4/10

Blbec k večeři – 8/10

BloodRayne – 2/10

BloodRayne II: Deliverance – 1/10

Bohouš – 10/10

Braindead – Živí mrtví – 9/10

Brüno - 6/10

Cesta do nemožna – 9/10

Cesta do Rokycan – 8/10

Cestující – 6/10

Cold Prey – 7/10

Cold Prey 2 – 6/10

Česká RAPublika – 6/10

D-day – Eoneunal gabjagi sebeonjje… – 7/10

Děkujeme, že kouříte – 8/10

Delikatesy – 8/10

Deuce Bigalow: Dobrej striptér – 8/10

Deuce Bigalow: Evropský gigolo – 8/10

Dokonalá partie – 5/10

Dokonalý únik – 7/10

Dožeň, co se dá! – 8/10

Dům u hřbitova – 6/10

Ebola Syndrome – 8/10

Eskalofrío – 4/10

Faktótum – 8/10

Gamer – 5/10

Gauneři – 9/10

Gran Torino – 9/10

Henjelgwa Geuretel – 8/10

Hněv duší – 7/10

Hot Fuzz – 8/10

Hra na utrpení – 6/10

Hra na vraha – 4/10

Hrozny hněvu – 8/10

Hrůza v Connecticutu – 7/10

Chello hongmijoo ilga salinsagan – 6/10

Ils – 9/10

Insomnie – 8/10

Intimní tajemství – 6/10

Jeepers Creepers – 7/10

Jezero smrti – 8/10

Jsem nesmělý, ale léčím se – 8/10

Kanibalové – 8/10

Když utichly trumpety – 8/10

King of the Hill – 7/10

Klec bláznů – 8/10

Klec bláznů 2 – 7/10

Koralína – 8/10

Krotitelé duchů – 9/10

Krotitelé duchů 2 – 8/10

Krvavá hostina – 4/10

Krvavý sníh – 1/10

Krvavý Valentýn – 2/10

Kurs sebeovládání – 8/10

Láska z pasáže – 5/10

Lásky jedné plavovlásky – 9/10

Ledové ostří - 7/10

Martyrs – 7/10

Mezi námi děvčaty – 8/10

Milionář z chatrče – 8/10

Muž v nesnázích / Utrpení – 7/10

Na psí knížku – 8/10

Na stromě – 6/10

Nalevo od výtahu – 8/10

Nástrahy velkoměsta – 8/10

Návrat idiota – 6/10

Necromentia – 8/10

Nenarození – 4/10

Nezvaná – 8/10

Nezvratný osud 4 – 4/10

Než si pro nás přijde – 8/10

Night of the Eagle – 8/10

Non Plus Ultras – 3/10

Normal – 4/10

Odznak zrady – 5/10

Onibaba – 7/10

Opilí slávou – 7/10

Paranormal Activity – 8/10

Pařba ve Vegas – 9/10

Pasťák – 8/10

Playgirls – 2/10

Playgirls 2 – 1/10

Pochyby – 6/10

Poslední dům nalevo – 7/10

Postel – 8/10

Poultrygeist: Night of the Chicken – 8/10

Prázdniny pana Beana – 4/10

Předčítač – 9/10

Ptačí klec – 8/10

Pusinky – 8/10

Rekviem – 6/10

Requiem pro panenku – 8/10

Rocky Balboa – 7/10

Román pro ženy – 5/10

Saw VI – 7/10

Sedm – 9/10

Sin City – město hříchu – 8/10

Sirotčinec – 7/10

Sissi a Yetti – 8/10

Slib – 8/10

Sněženky a machři – 7/10

Sněženky a machři po 25 letech – 5/10

Stáhni mě do pekla – 8/10

Střípky vzpomínek – 5/10

Svatební cesta aneb Ještě ne Evžene – 8/10

Šílený rande – 6/10

T.M.A. – 4/10

Tajnosti – 8/10

Temný rytíř – 9/10

Terminator Salvation – 8/10

Texaský masakr motorovou pilou (1974) – 9/10

The Cottage – 6/10

The Evil Dead – 8/10

The Poughkeepsie Tapes – 7/10

Timecop 2 – 4/10

Tom a Jerry Film – 7/10

Traffic – nadvláda gangů – 7/10

Utopenec na útěku - 1/10

Válka nevěst – 6/10

Vášnivá Lola – 8/10

Velcí bratři – 9/10

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu… – 8/10

Vykoupení – 5/10

Vymítač ďábla 2: Kacíř – 3/10

Vzhůru do oblak – 9/10

Yes Man – 8/10

Zabij, nebo budeš zabit – 6/10

Zabijáci lesbických upírek – 6/10

Zack a Miri točí porno – 8/10

Záhada Blair Witch – 9/10

Záhada Blair Witch 2 – 4/10

Zastav a nepřežiješ 2 – 6/10

Zítra se bude tančit všude – 0/10

Zrcadla – 8/10

Ženy od hluboké řeky – 1/10

Filmů jsem viděl asi o trochu víc než hrál her, něco kolem 140 a to napříč všemi žánry a to od odpadu po téměř dokonalost. Sešlo se jich opravdu dost, uvidíme, kdo bude vítězit v závěrečném shrnutí. Ještě něco chcete dodat k filmům? Ano, odpověď znám, tak přejdeme už na ty méně náročné věci. Jo a chci rozhodně vidět příští rok aspoň jeden film denně a hlavně ono je s tím 1001 fakt, co dělat. Filmy navíc nevyhazuju a na pár z nich mám recenzi sepsanou.

- SERIALS

Se seriálama to bylo špatné, velice špatné. Úplně jsem všechny ty rozkoukané odložil na vedlejší kolej a navíc já takový seriálový maniak se stal seriálový… ignorant. Nemohl jsem si nechat ujít aspoň ten Prison Break, kterého jsme se „konečně“ zbavili. Aspoň, že se to nezkazilo tolik, jak by se mohlo předpokládat a když se na to dívám takhle po delší době, jsem rád, že už nevznikla další sezóna. Na Prison Break si tak uchovávám jen ty příjemné věci. Ještě se jistojistě k Prison Breaku vrátíme, když už jsem tu čtvrtou sezónu, tak hezky recenzentsky načali. Ale jo, stejská se mi. Bye, Scofielde!

A jako další seriál, který jsem si opravdu vychutnal byl Breaking Bad, dával jsem třeba i 4 díly za den, a tak jsem se dobelhal ke konci druhé sezóny závratnou rychlostí a už se těším na třetí. Akorát se netěším, jak budu muset pátrat v paměti po detailech. Pokud vám tenhleten seriál unikal, tak neváhejte se na něho podívat. Je vážně výborný. Skvělý nápad, jak učitel s bývalým žákem začnou vařit pervitin. Nechybí humor ani dost dramatické situace. A všechno je to dobře vybalancované. Černý kůň roku. Nebýt konce Prison Breaku, tenhle seriál by rozhodně tuhle kategorii Seriál Roku vyhrál.

Jako poslední jsem zhlédnul asi čtyři epizody seriálu Sons of Anarchy, který mě prostě zaujal svým popisem. Je to úplně něco jiného než předchozí dva a ještě mi nepřirostl úplně k srdci, ale dobrý seriál to je a v roce 2010 budu rozhodně pokračovat v dívání se. A to je… všechno. To jste si oddechli… ale vážně už jsem se snad žádnému seriálu nevěnoval.

- PORN

A teď taková kuriozitka k zasmání se, slíbil jsem vám to v line-upu? Slíbil! Tak tady to je, dobytčata. Radši to nečtěte ať se nezkazíte, no vy se nezkazíte, já nijak do detailů zabíhat nehodlám. Filmů už moc nestáhnu, protože to ani nemá cenu, když máme takovou bohatou free nadílku na webech jako je YouPorn, Pornorama, RedTube… Navíc se mi poštěstilo, že při volání přes Skype do Bulharska od mého starého známého mi byl doporučen jeden web, který byl zase doporučen od jednoho Američana a ten obsahuje víc než dost. Stejně je to pořád stejný. A když je nejhůř, mám tu zásobu několika filmů, ze kterých taky vzejde vítěz v silvestrovském postu. Pokud se chcete nějak inspirovat, tak na mém disku najdete tyto filmy: 2 Guys and a Girl, 2 Chicks Same Time Volume 1, 2 In The Chamber 2 (to je dvojek, co?), Barely Legal 26, 2 Young To Fall in Love 1+2, Barely Legal Cumming of Age, Barely 18 #39, Barely 18 #40, Barely Legal 18th Birthday 3, Barely Legal 1, Monella, Barely Legal Bachelor Party, Stoya Heat, Barely Legal 98, Substitute Teacher, Bible Black Complete, Da Vinci Load 1+2. Sorry, že jsem vám to nesrovnal podle abecedy, ale nechtělo se mi. No, co k tomu dodávat, vím, že tady byste rádi něco. Ty dvojkové filmy se tu vyskytují tolikrát, protože jsem začal v jednom fóru sbírat informace odshora… A Barely Legal to je jedna z takových mně velmi známých sérií, na kterou nedám dopustit. 98 mám dokonce v HD a to je teprve ono, ty divxy už nechci. Preskot už jedině v HD. Možná bych vám mohl prozradit vítěze kategorie Porno Roku, ale počkejte ještě těch pár minut. Jinak objevil jsem i nové zajímavé herečky a hlavně jsem zjistil, že se mi v těhle filmech objevuje hodněkrát Crissy Moon. Nej je bloncka ze začátku akce v 18th Birthday Party 3, nehodlám vyhledávat jméno. Zaujala i slečna z BL 18 #40 ze 17. minuty druhého cd (omg, to jsou kraviny) a Stoya je vážně zajímavá. Monella se ke mně dostala úplnou náhodou a s mojí oblíbenou hitovkou od Brasse to nemá nic společného, no možná jenom určité pasáže v příběhu. Bible Black holt, když už má člověk tu hru…, normální hentai. A to by vám stačilo, prostě ani nevím, proč jsem si to poručil zasunout do line-up. Jo a těšte se možná na jedno překvápko.

A ještě taková kuriozita patřící do tého oblasti a to – Virtua Girl. Tuhle věc si už pamatuju z mládí, kdy se vám holky svlékaly přímo na ploše a byly jako živé. Horší bylo, že se sekaly a že toho ani moc neukázali. No, my jsme se posunuli o pár let dopředu a teď tu máme Virtua Girl HD, kdy už to vypadá, tak jak má být. A je to opravdu povedený widgetek, bohužel hodně rozptyluje, takže mi to tady nemůže viset dlouho. Kór, když holčiny ukazují všechno a neobjímají se jenom spoře oděné s tyčí. Doporučuju zkusit, aspoň pět minut to pobaví. Jukněte na hlavní stránku, holek máte na výběr dost. Třeba jste si na to taky najednou vzpomněli.

- MUSIC

S hudbou je to asi nejsložitější a nejchudší, no nedá se to takhle napsat. Já toho naposlouchal opravdu hodně, ale psát o tom není vesměc co. Jsem šokován, že tak silně konvertuju k trance hudbě, protože ta zaplnila můj poslechový čas muziky asi ze 75%. Pak se mi těžko dostává můj mozek do stavu, kdy je ochoten přijmout a užít si nářez v podobě nějakého black metalu. Třeba zrovinka teď poslouchám výroční 300. epizodu TATW. Musím říct, že to je výborná epizoda, tracky vybrali na tohle kulaté výročí opravdu výborné. Ale asi si Above and Beyond nemůžou dovolit megalomanské pojetí jako Armin, kterému nedělá problém rozjet 72hodinový výplach. Musím se přiznat, že dodnes jsem nestihl poslechnout celou 400. epizodu. Jenom první část z Wuppertalu. Dojde ale na to. Sám sebe šokuju, že se mi trance hudba tak moc dostala do krve, dřív jsem to tolik nepociťoval, jenom se mi ten styl zkrátka líbil a teď? Teď už je to vážný vztah, přiznávám, že trance mám velice rád a už to není jenom poslouchaný žánr z mnoha. Rozhodně si nemyslete, že bych byl někdo, kdo trancem žije, nebyl jsem na žádné trance show a v pohodě bych se mohl hned na trance vykašlat. Ale proč? Na trance hudbě se mi líbí všechno, taková menší revoluce v taneční a elektronické hudbě. Líbí se mi jaký tento styl má náboj, melodičnost (kterou nikdo kromě mě v okolí neslyší a je to pro ně jen duc, duc, ale já vím o čem mluvím, trance je podle mě ten nejmelodičtější žánr – uplifting rulez), někdy mi to vykouzlí i mráz na zádech a skutečné nadšení, některé tracky si mě prostě dostaly. Hudba dokáže toho hodně, tak jako film,  je i hudba nabitá emocemi a nemohl bych bez ní žít. A trance asi je můj nejoblíbenější hudební žánr, otevřeně to poprvé přiznávám, i když… Long live to trance!

Takže rok 2009 byl ve znamení trance hudby a ta málem vystrčila z mých reproduktorů ostatní žánry. Nic to nemění na tom, že zůstanu univerzální, tedy, že si rád poslechnu klasiku, pak black metal, new age a skončím u trancu. Nejsem proti žádné hudbě a nemohl bych mít vyhraněný žánr. Hudba je umění a až na pár výjimek, si poslechnu vážně všechno. Ještě k trance muzice. Pokračuju v nastoleném trendu a poslouchám KAŽDOU epizodu ASOT, TATW, GDjB, Magic Island a Club Elite Sessions. Klidně bych rád posluchal i další show, ale to se nedá prostě stíhat, už teď mám za ten prosinec asi 30 epizod z výše zmiňovaných dosud neslyšených a nezapomínám ani na velkou událost v podobě ASOT 400. Víc už není, co dodávat. Možná by vás třeba zajímaly i ty nej věci, co se mi za ten rok nejvíc tady u trance žánru líbili. Řeknu vám to takhle, ty nejoblíbenější jsem nahodil do DES a ty další se tam objeví v budoucnu. Naposled mě doslova okouzlil Yin od Nickelsona (Solid Globe Remix), to si poslechněte, o tomhle trance je.

A co jinak? Samozřejmě, že taky něco. Začal jsem poslouchat, snad už někdy na přelomu roku 2008 a 2009, mou mp3 kolekci. Takže jste mohli v mém profilu na Last.fm vidět i takové šoky jako Eva a Vašek, Pavol Habera, Elán, africké bubny apod. Začal jsem i poslouchat soundtracky z filmů a her. Doporučuju skvělý výběr z franc. filmů jako Les Fugitifs od Vladimira Cosmy, z her pak určitě soundtracky z Devil May Cry 4 a Dragon Age: Origins. S black metalem je to těžké, ne, že bych vůbec nic neposlouchal. Ale vyhrabat z paměti ty názvy všech skupin, to nejde. Jednalo se o neznámé skupiny a o staré známé jako Dark Funeral, 1349, Carpathian Forest. To, co mě ale v téhle oblasti nejvíc potěšilo bylo nové album Dark Funeral a song My Funeral. Joo a najednou jsem si vzpomněl na grupu z Japonska – Sigh, jejich song Corpsecry – Angelfall je výborný. A taky jsem si začal doplňovat znalosti s ROOT. Pak jsem často poslouchal rádio Sky.fm – New Age. Z téhle oblasti vám poradím zkusit Christophera Frankeho. Taky vyšli noví Scooter – nic moc, až na zvyšující se oblibu u Ti Sento. A na závěr jsem nevynechal ani oblíbené Rush a dost hudebních experimentů. Tímto bych to uzavřel, víte toho až moc. Nakonec jsem přeci dokázal něco napsat.

- TI DRUZÍ

Taky vám tu chybí knihy, komixy a manga? To je tak, že za ten rok jsem se těmhle věcem nevěnoval vlastně vůbec a nebýt nucený aspoň překládat Biomegu a další věci, tak už ani nevím, co je oneshot. Slibuju, že všechno napravím, hlavně, co se týče mangy, na kterou jsem nezanevřel a děkuji i za vaše e-maily týkajcí se právě mangy! Za chvíli o nás uslyšíte. Mám tedy na mysli, že se hlavně nezapomenu věnovat překladu. Komixy tak maximálně ten Superomiks s Kačerem, to už je vážně katastrofa a knihy to už je zkáza, jenom tam pořád v tom nočním stolku leží potřetí rozečtený Kmotr, na druhou stranu jsem přečetl dost časopisů Level a Score a možná se sem dá i zařadit kodex z DAO xD.

- BACK TO BUSINESS

Na Kocogelu mě vážně není vidět, aspoň, že tam chodí MeGaBiTe a hází tam, co vytvoříme. Já už jsem na tom tak špatně, že už ani nevím, co všechno jsme společně přeložili. Vím, že jste o nás letos moc neslyšeli. Bohužel ale na to vážně nebyla chuť a čas, hlavně MeGaBiTe byl rád, že stihnul opravit to, co jsem málem nezkorektnul. Takže byste o nás nemuseli slyšet ani o ty Vánoce. Naštěstí jsem se ponasnažil, a tak pokračování Biomegy je na světě. Nechci vám v této oblasti nic slibovat, protože v tom navíc taky nejsem sám a nezáleží to jen na mně, i když z větší míry jsem to já, kdo na to kašle. I tak jste se, pokud mě paměť nešálí, dočkali pár oneshotů.

A hlavně jsme vám přinesli dostatek věcí od Niheie a práce na Biomeze sice pomalu, ale pokračují. Od Niheie máme pro vás ještě jedno překvapení a samozřejmě Nihei je zkrátka „náš“ a pokud vše půjde dobře, tak se o něj postaráme kompletně. Tedy dočkáte se i Blame! a ostatního, co nebylo přeloženo. Doufám, že nás Nihei také nepřestane zásobovat. Nihei není náš jediný projekt. Kromě toho věřím, že se jednou dočkáte i přeloženého DeathNote oneshotu, pokračování série Wanna Do It, a nezapomínáme ani na naši prvotinu – Treasure Chests! Tak nějak nečekaně jste se po dlouhém a útrpném čekání dočkali i druhého přeloženého díu, který jsem si výjimečně střihl s filletzzem.

Současně jsme si rezervovali i další věci, některé už jsou velice blízko dokončení – slibovaná Revolucionářka v odpoledních hodinách, Hotel, Goth, The Punisher meets Archie.

Ve hvězdách, ale do úvah spadá i možné pokračování Metal Gear Solid a další věci od IDW Publishing jako novinky v univerzu Silent Hill.

Pokud by nás snad zasáhnul blesk, tak máme pro vás i promyšlené věci jako manga Believers, Dead End, Heavens Prison…

Každopádně vás čeká i víc překvapení, oneshoty nejsou tak náročné a jsou od nás častěji vidět. I kdyby teda nevyšlo nic z toho, co jsem tu jmenoval, tak aspoň ta Biomega bude pokračovat. Byl bych rád, kdybychom vás mohli zahlcovat našimi přeloženými projekty jako dřív, ale zkrátka to nejde. Chtěli bychom hodně věcí. Aspoň já sám vám tady přísahám, že budu pokračovat v překládání, protože mě to hlavně baví. Dále máme domluvený i další takový větší projekt a prostě o nás uslyšíte a doufám, že rádi! Recenze na vše dosud dostupné taky někde ve hvězdách, ale vše přeložené najdete na MangaČesky a Kocogelu, kdo by to stále nevěděl. Nezapomínejte ani na velký dárek v podobě Niheiového balíčku válící se v jiné části ultramegapostu a držte nám palce.

A mně pomalu doznívá TATW a vypadá to, že se schyluje i ke konci této celkem vyčerpávající části. Dosáhli jsme hodnoty 11 000 slov. A to znamená jediné, že už nám zbývá jen JEDNA část a budeme to mít za sebou, věřte mi, že už se nikdy nechci do tohohle pouštět znovu… … ….. KONEC TŘETÍ ČÁSTI, není už co dodat .

CONNECTION LOST…
RECONNECT…
NO NEW DATA…
ENTER NEW BRAIN…
SAFE MODE ON

Upadlo do zapomnění jako všechny tenkrát oznámené nové rubriky a novinky, je čas je všechny opět vyhrabat postupně z hrobů, polít oživovací vodou a zasunout je… vsunout je do podvědomí vás všech. Kór tahle rubrika má velký potenciál, takže je to tu poprvé. Tentokrát to pojmu tak, že si shrneme všechny hry, které mám rozehrané a instalované na disku. Neboť je tu evoluce a konečně to má tedy smysl. V dalších případných gaming week bude i více informací nejen z mého herního života, ale i nějaké ty zajímavosti kolem, informace a trailery apod.

A navíc konečně zveřejním i mé dlouho sepsané dojmy z některých her a všechno bude pohromadě a ne každá hra zvlášť. Začínáme… Vynechávám hry, na které už jsem dojmy sepsal pochopitelně.

Burnout Paradise: The Ultimate Box

Parádní věc, Burnout, známá série z konzolí, konečně na PC. Nikdy jsem moc auta na počítači nehrál a hlavně bez volantu to zkrátka není ono.  Ani jsem nikdy moc nezkoušel např. sérii Need for Speed. Takže pro mě byl Burnout opravdu docela neznámou věcí a lehkou premiérou na tomto poli. Ze začátku mě to moc nebralo, hezky provedené intro dokonce i s českým dabingem a hrejte! Ovládání se mi taky moc nezdálo, ale teď už mi skvěle vyhovuje. Město je provedené skvěle, a tak jsem to začal hrát. Uplynula jedna hodina, dvě hodiny a já o tom ani nevěděl. Tyhle auta jsem si zamiloval! Už jsem se naučil, co a jak a paráda. Chvíli mi naběhla i husí kůže a okamžitě bych tomu dával klidně i hodnocení přes 90%. Pak trošku přišel stereotyp, pak zase pominul a já jezdil dál a dál. Je to opravdu povedená hříčka a hlavně se skvěle ovládá i na klávesnici. Je to arkáda jako prase a navíc bez řidiče a bez lidí, ale to vůbec nevadí. Průjezdy městem jsou skvělé, stejně tak jako prorážení billboardů apod. Konečně město, které vypadá opravdu jako město a vůbec všeobecně je to vymakaný, nenarazíte pořád na stejný uličky apod. A hlavně bez jediného loadingu! Taky musím pochválit skvěle vybraný soundtrack. A poprvé se mi stalo, že jsem u takové hry jako je Burnout strávil víc, jak 6 hodin v kuse. Taky kvůli tomu, že jsem nevěděl, jak hru vypnout xD. Momentálně jsem asi na 32% hry na poli automobilů a hru doporučuju všem aspoň na zkoušku. Takhle jsem se s autama už dlouho nebavil. A opravdu mě zaráží, jak snadné to je, protože opravdu se dá stíhat ject v plné rychlosti a ještě se dívat na kompas (chybí bohužel tachometr). Jenže už pomalu přituhuje a přeci jenom už nemůžu bourat na každém rohu, uvidíme, kam to dotáhnu a jak dlouho mě to bude bavit, zatím je to zkrátka pecka.

Call of Cthulhu

Strašidelná hra, která mě už zaujala v době, kdy vyšla a já hltal recenzi této hry v Levelu. Okamžitě jsem si sehnal plnou hru, ale kvůli přeinstalaci jsem o hru přišel a také mi na starém PC nejela úplně dobře. Je čas se k ní vrátit už jenom díky tomu, že tuhle hru máme u Levelu.

Dead Space

Kdo by neznal Dead Space, v poslední době se o této hře hodně mluvilo. A já jako velký fanoušek Silent Hill a F.E.A.R. samozřejmě nemůžu Dead Space opomíjet. Jenže musím čekat na noc a taky se se hrou více sžít. Protože ovládání mi ještě ne zcela vlezlo do krve, stejně jako zvláštně postavená kamera. Jisté je, že se jedná o hodně netradiční a zajímavou hororovou věc. Zatím toho není moc co psát, protože jsem hru zkoušel tak +-5 minut.

Zázrak jménem Grand Theft Auto 4 (dojmy psané chvíli po složení nového PC, takže tak taky vypadají, k něčemu bych přistoupil možná i jinak, ale co už  - přepisovat to nebudu)

Kdybych si měl vybrat jenom jednu hru, kvůli které bych udělal vše pro to, abych si koupil nový počítač, byla by to právě tahle. Na GTA 4 jsem se těšil jako malej Jarda už od doby, kdy vyšla na konzolích. Hltal jsem všechny informace, čuměl jsem na první gameplay videa a říkal jsem si: „Snad si to někdy taky jednou zahraju.“ A to jsem ještě nevěděl, že tato velice příjemná možnost se mi naskytne ve velice blízké době. Už v prvních deseti minutách hry jsem si uvědomil, že tahle hra aspiruje na mou nejoblíbenější hru vůbec a také bude atakovat na pozici mé nejoblíbenější GTA hry, což je Vice City. Už teď má k tomu dost dobře nakročeno. Musím říct, že tahle hra je zkrátka opravdu fantazie a naprosto mě potěšila. Čekal jsem to o něco horší a hra nakonec předčila má očekávání. Martirium s instalací je opravdu hrozné a děsně otravné. Kór, když se natěšeně těšíte až si to zahrajete a při tom vás čeká několik překážek. Horší to je o to, že ve vzrušení ani nemůžete takhle rychle reagovat. Bohužel ke spuštění hry to je nutné. Začne to celkem dlouhou instalací, což by vlastně bylo i u této hry pochopitelné. Jenže pak vás čeká další instalace a zároveň jsem se i musel vrátit i k instalaci Rockstar Social Clubu. Pokud ještě máte zapnutý firewall, nebo něco takového, bude ta cesta ještě víc trnitější. Registrace do Rockstar Socialu Clubu je otravná, kór když je tolik jmen už registrovaných. Nakonec se to povedlo, ale to ještě stále neznamená, že budete v klidu hrát . Protože následuje instalace patche, který vám dost silně doporučuji. Nejen, že si budete moci upravit nějaké grafické vymoženosti, aby se vám hra trochu líp hýbala, ale opravuje i další věci. No, takže aplikování patche a konečně spuštění play. Loga Rockstar a typická melodie pro GTA 4, kterou jsem si okamžitě zamiloval. Následoval menší šok, protože se chvíli čekalo než naběhne menu. Konečně se to povedlo, dost jsem si oddychl a dychtivě jsem nahlédl na grafické nastavení. Protože jsem kór k této hře opravu přistupoval s nedůvěrou, protože jak dobře víte kvůli optimalizaci apod., i já tuhle hru poněkud nespravedlivě odsuzoval. S něčím se dá určitě souhlasit, mohlo se možná naložit s konverzí líp. Jenže pak si zase uvědomíte, co vám tahle hra nabízí a jak až neskutečně skvěle vypadá a funguje (tím nemyslím nějaké grafické vymoženosti, myslím tím ten fungující svět a detaily) a to se dá odpustit. A když jsem viděl ono nastavení grafiky a poté hru v chodu, trošku jsem se pousmál. Ta hra pro mě podle technické stránky nemá vůbec nějakou větší chybu. Já zvyklý na sekané věci např. při hraní dema prvního F.E.A.R… A zde jsem měl možnost mít rozlišení 1680×1050, detaily textur na medium a ostatní věci na high a jezdcům dole jsem ani nevěnoval moc pozornosti. Možná, že bych ještě mohl třeba někde přidat nebo tak, ale neplánuji to – už z toho důvodu, že to je autodetekce a nechci mému PC hned takhle brzy přivodit infarkt a hlavně kvůli tomu, že hra vypadá naprosto fantasticky a hýbe se naprosto skvěle a na tom nechci nic měnit – nějaké kostrbatější hrany a pár dalších detailů rád v tomhle ohledu opomenu. Pokud máte nějakou slušnější sestavičku, tak rozhodně buďte bez obav, protože s patchem zkrátka sebemenší problém. Byl jsem v šoku. Při famózním intru jsem měl sucho v krku a absolutně jsem přestal vnímat okolí. A konečně jsem se ujal ovládání. Musím říct, že ovládání nebylo zrovna na začátku zrovna nejlepší, ale brzy přešlo do krve. A jdeme na to. Všechno mě celou dobu fascinovalo a doteď jsem vesměs nenarazil na žádnou chybu, která by tahle hra měla. To příjde později, přeci jenom mám za sebou nějakých 5% hry. Musím říct, že nový styl GTA, který je více realističtější, opravdu to s předchozími díly – jmenujme San Andreas nemá moc společného, zamlouvá. Zkrátka jiná hra. Neuvěřitelné detaily, při začátku bohužel opět narazíte na jednu otravnou blbost a to Games for Windows Live. Bez které nelze uložit hra, což je docela špatné. Je to pro mě stejně nesmysl, který zdržuje hráče a je to jenom nějaká zdánlivě se tvářící dobrá featurka, při tom je to vlastně jen opatření proti pirátům, které dostává dost nafrak, když je tu možnost offline aktivace . Ale to neznamená, že by to šlo hladce, než jsem k tomuhle systému došel, čekalo mě dost neúspěšných logů na jejich stránku a problémy s registrací a načtením služby. Ale neřešil jsem to hned, protože zkrátka jsem chtěl okamžitě hrát. Vyjdu ven z už tak dechberoucího apartmá a vstupuji do města, wow! To musí být vaše první slova. Koupil jsem si hot dog a zašel za baráky a uviděl jsem další výhled do města, na překrásný most a vůbec ta hra prostě vypadá fantasticky. Z PC dostává fakt hodně a říkám, že tahle hra je exemplární příklad, jak dneska vypadají next gen hry. Jen více her jako je GTA 4. Než jsem se pustil do misí, tak jsem si musel všechno samozřejmě náležitě projít a jak dobře víte Rockstar mají cit pro detail a detaily jsou zkrátka i tam, kde byste je nečekali. Ani nevíte, jak potěšující je, když na vaše reflektory reagují bezdomovci zakrytím si tváře, že při otevření auta spolujezdce se rozsvítí světlo, že konečně krádež zaparkovaného auta není tak nerealistická, že konečně postavy jednají stejně i v autě, vidíte mimiku tváře, gesta a např. mě dostalo, že třeba LJ hulí svůj matroš . Město je úchvatné, někdo uklízí ulice, někdo se hádá a někdo utíká před policií – bomba. Nastupuju do auta a ladím dost slušný výběr rádií a opět chválím skvělý soundtrack. Nevím proč ale třeba songy z Vladivostoku jsou fakt skvělý. Někdo si stěžuje, že hra je zkrátka jiná a že se všechno trochu táhne, ale pro někoho jako třeba já, to může i vyhovovat. Nejvíc jsem byl zkrátka ohromen tím vším, jak to vypadá a hlavně, jak se to skvěle hýbe – takže obavy pryč. Škoda, že jsem neprintscreenoval již od začátku, protože noční výhled z vysokého domu na vodu a na město je zkrátka nepopsatelný. Jak dobře víte tak grafika je prostě… odlesky, déšť, voda, stíny, okolí. Zkrátka tahle hra má vážně všechno. Samozřejmě, že to by nevydrželo dlouho a člověk se zkrátka nějak musí bavit, a tak konečně přichází na mise. Ještěže jsem neinstaloval češtinu, protože angličtina není moc náročná a hlavně je vynikající, i když LJovi je občas těžký rozumět . A navíc obdivovat krásy GTA 4 se dají při misích, které vás z počátku, tak jako při SA, tak nějak seznamují se hrou. Hlavně spíše budete dělat řidiče ze začátku, což mi vůbec nevadí. Prohlídnete si dechberoucí město a zkrátka s hrou splynete. Dyť nemusíme pořád zabíjet. Věcí, kdy jsem vážně skoro nedýchal bylo více než dost a většinou to nebyly ani moc věci, při kterých bych očekával nějakou reakci. Úplný ponor do hry. Příběh se rozjíždí skvěle, nepřeskakujte ani jedny ingame animace a ani rozhovory přes mobil? Proč? Protože to je prostě bomba, dialogy jsou skvěle promyšlený. Postavy neuvěřitelně sympatický a zkrátka ty jejich xichty, detaily jsou vážně všude. Áááá, já už nemůžu psát a musím zpět xD. Hltám zkrátka absolutně všechno, touhle hrou zkrátka musí být člověk nadšený. Nemůžu vážně popsat všechno, co vás čeká, protože bych stejně hafo věcí zapomněl. Naprosto úžasný je, že to je snad první hra, kdy jsem se opravdu rozesmál jak blázen a nebylo to kvůli bugům nebo kvůli stupiditě nějaké hry. Naprosto mě položilo na p*del, když jsem zašel s Michelle do baru na drink. A Niko trošku přebral a pořádně se ožral. Nečekal jsem to a musel jsem se rozesmát a ani matka nechápala čemu se směju. Niko byl prostě skvěle neovladatelný a já chodil dopředu pozadu k tomu bravurní poznámky k Michelle a pád před nastoupením do auta. V tu chvíli jsem musel dát pauzu a skutečně se několik vteřin smát. Následovala jízda autem, což bylo lepší. Naneštěstí se něco dělalo na silnici a ať jsem se snažil, co nejvíc se vyhnout zátarasu, Niko to samozřejmě jako naschvál napálil do toho zátarasu a jinak vám to taky udělá trochu nevolno, prostě jak se houpe ta obrazovka… Ani nevíte, jak tohle dělá hru skvělou. A taky mě dostalo, když jsem vyšel do svého bejváku a začala hrát Mama od Genesis. No, prostě v tu chvíli máte chuť dát téhle hře vážně absolutní hodnocení a jen orgasticky slintat. Šlo to tak daleko, že jsem si v real life papal pizzu a při tom sledoval bednu v Nikově apartmá. Ano, můžete i čumět na televizi. Škoda, že se nemůžete sprchovat, nebo chodit na záchod. Představte si tu situaci, že jste uprostřed mise a nezadržitelně musíte jít vykonat potřebu XD. No, tak dobře asi by to nebyl nejlepší nápad. Zatím jen klady a klady, hraje se to skvěle, všechno pěkně odsýpá a člověk se jen baví a žasne. Policie je teď docela dost dotěrná + Niko není CJ a rozhodně nepočítejte s vystřílením obyvatel ve stylu San Andreas. To všechno je samozřejmě herně optimalizováno, a tak to neznamená problém v hratelnosti. A dost dlouho jsem se ve hře narozdíl od San Andreas neodvážil ke krádeži auta či zabití nějakého člověka a navíc jsem i s chutí dodržoval pravidla silničního provozu. Při tom v SA byla první minuta hry a už dost lidí to ods*alo xD. Chtěl bych toho napsat víc, ale to prostě nejde, protože těch dojmů je hrozně moc a ještě snad bude. Taky potěšila pařba šipeka bowling, kdy jsem dostal pěkně na p*del od Michelle. Mobil je taky parádní vymoženost a že se myslelo i na změnu vyzvánění je vážně až šokující. Mažu vše, co jsem řekl proti Rockstar vůči vykašlání se na pořádnou konverzi, protože tahle hra mi rve koule! Mohlo to možná být vyladěnější, ale buďme spokojení, že to vůbec na PC je. Musím se co nejdřív vrátit . Co ještě dodat. Chcete nějaké minusy, tak dobře. Jsou jen zatím dva. Při alt+tab někdy začne trošku haprovat zvuk a další je docela úsměvná situace. Při misi, kdy jedete vyzvednout Little Jacoba a poté máte setřást policii, tak se mi tak nešikovně povedlo, že jsem s autem vyjel ze silnice a z menšího kopečku přímo předkem do zadku billboardu, před kterým byl ještě plot. Vystoupil jsem bez obtíží, ale s Jacobem už se nedalo nic moc dělat, protože nebyl schopen překonat překážku vozidla, kopečku za ním, billboardu před ním + oplocením vpravo od něj. Zkrátka byl obklíčen a i já, když jsem došel na jeho místo, jsem měl taky obtíže se zpět vyšplhat na kopec, ale dá se to. Bohužel Jacob se zkrátka z toho nemohl dostat, takže následovala jeho vražda a restart mise . Je to spíše úsměvné. Tohle je tedy hra, na kterou jsem čekal. Hra která předčila mé vyhlídky, prostě zatím asi opravdu to nej s čím jsem se měl možnost setkat. Rozhodně si buďte jistí, že ve finálním hodnocením nebudu s procenty vůbec šetřit. Horší je, že po tomhle už nechcete moc hrát nic jiného, i když třeba takové X-Blades po pařbě GTA je dobrý oddech . Snad to překoná jen Mafia 2, která doufám mi půjde aspoň stejně tak jako GTA IV. A ještě jednou WOW, wow, wow!!! Skvělá hra, až tohle ukážu dědovi nebo strejcovi, jak ty hry dneska vypadaj, budou koukat . PECKA KUA.

Hezké okamžité dojmy po prvních okamžicích s novým PC, nevypadalo to u vás stejně? GTA 4 určitě není nakonec ta nejlepší hra všech dob apod., ale to by bylo zase na delší pokec. A o GTA 4 už jsem toho napsal dost, počkejte si nejhůř na recenzi.

Just Cause

Pamatuju, jak jsem tenkrát hltal screenshoty ze hry a filletzzovu recenzi . Chtěl jsem si to zahrát a naštěstí díky Levelu jsem se nemusel ani moc namáhat. Hra už rozhodně v dnešní době nevypadá tak fantasticky, sice to má takový svůj styl, ale rozhodně jsou hezčí hry už a navíc mi nějak nejde nastavit pořádné rozlišení. Akorát fotrovi se to líbilo moc. Je to takové GTA na tropických ostrovech, podotýkám, že GTA s hratelností před GTA 4 pochopitelně. Ale to není samozřejmě důležité, důležité hlavně je, jak se to hraje. To prostředí dělá hodně a je to zkrátka taková arkádová střílečka, zatím jsem akorát udělal první misi, ale na relax se určitě k Just Cause opět vrátím.

Left 4 Dead

Nový, teda už tak nový ne, očekávaný počin od Valve se dostal i ke mně. A velmi brzy mě zaujal, pěkně povedené intro a zajímavé postavy. Vrhnul jsem se do hry, která je pro mě asi zatím to nejlepší, co se týče multiplayeru a je to fakt skvěle promyšlená hra. Vaše partička proti haldě zombíků, dobře provedený koncept a je to zkrátka fakt zábava. Silně uvažuju nad tím, že si tuhle hru pořídím, protože zkrátka… zkuste a uvidíte, těžko se popisuje. Miluju Zoey!

S.T.A.L.K.E.R. – Shadow of Chernobyl

FPS, které na to jde trochu jinak. Skvělý námět, zkrátka je to velice atraktivní téma a já se rád podívám do středu Zóny, zatím teda jsem splnil jen několik prvních misí. Je to něco jiného než na co jste zvyklí. Netradiční začátek a vstup do hry. Poté, co vylezete ven je to zkrátka bomba – ta atmosféra dělá hodně. Chce to jen se do té hry více ponořit. Zatím bych měl jen dvě výtky. Jedna je, že si připadám jako trpaslík, kamera mi připadá tak nějak divně nastavená spíše pod hlavu, asi jde jen o zvyk, ale zkrátka ještě mi to bude chvíli trvat než se přizpůsobím. A druhou je ovládání, které taky musí vlízt do krevního oběhu. Nepřátelé toho dost vydrží a hlavně míření je taky něco trochu jiného. A navíc se mi na max. detaily apod. docela zavařuje grafárna (a to ta hra má nějakej ten pátek), všechno jede plynule a nejde to zase do spalujících výšin, ale zvuk větráku může trochu rušit. Asi holt budu muset oželet maximální detaily . Jinak to ale vypadá fantasticky a už při prvních minutách je vám jasné, že tohle je něco jiného než na co jste zvyklí, je na vás, jak se ke hře postavíte. Jestli jí dáte šanci, čeká vás odměna.

World of Goo

Na indie a freeware scénu jsem nikdy nebral moc ohled. Jsem, dá se říct, taky tak trochu mainstreamový hráč a tyhle casual věci mi moc neříkají. Na doporučení jsem ale zkusil tohle a strávil jsem u toho hezkých pár minut. Zajímavý nápad a zajímavé provedení, ono občas je dobré se brouzdat i v těchto vodách. Rozhodně zkuste.

X-Blades

Na tuhle hru jsem byl zvědavý už od začátku, kdy byla ohlášená a já viděl rozhovor s tvůrci. Teď už víme, jak hra dopadla a i když se nejedná o áčkovou věc, tak jsem byl pevně rozhodnut už od začátku, že si hru zahraju. Bylo to taky kvůli hlavní hrdince, kvůli které taky docela dost stojí za to si to zahrát, hrát to s nějakým „gearsofwarem“, tak by mě to ani tolik nelákalo a nebavilo. Ayumi je sympatická manga postavička a taky dost sexy, to její prádelko je opravdu rafinované, stejně tak její vlásky a tak nějak ona celá. Je to zajímavá hrdinka a rozhodně největší klad hry. Hra je to taková oddechovka a vesměs se bude jen rubat a rubat. A i když je to vlastně pořád stejné, tak je to zábava hrát. Ano, vážně! Protože třeba jsem při souboji s jedním bossem ztrácel pojem o čase a to znamenalo, že mě hra na chvíli dostala do sebe. Rubal jsem a rubal a bavil se. Samozřejmě, že tu máte věci, které z toho nedělají jen tohle. Sbíráte všemožné artefakty, ničíte památky a sbíráte duše, za které si potom můžete kupovat všemožné vylepšování vašich zbraní a vaší postavičky, už třeba i kvůli tomu chci jít dál, protože Ayumi pak může být docela nabušená a když má teď problémy s několika potvorami, později snad doufám, že budou znamenat menší obtíže a Ayumi je bude kosit o stošest. Hra se teda dá přirovnat k Devil May Cry, ale i třeba k Painkillerovi. Vybijete lokaci, následuje vítězství a jde se do další lokace. Ayumi se zajímavě hýbe a dává nepřátelům na frak. Je pravda, že se mohlo ještě více přidat na svižnosti. I když vás hra moc vydechnout nenechá, tak by to chtělo takový možná ještě větší drajv. Uvidíme dál. I tak je to chaos (v dobrém slova smyslu). Grafika asi jen tak moc někoho neosloví. Není ošklivá, můžete očekávat nějaké ty tradiční efekty a hrátky se světlem a třeba útok zemětřesení se mi vždycky líbil. A navíc pokud máte rádi tombraiderovské ruiny, tak se vám tu bude líbit. Pokud hledáte oddechovku ve stylu manga se zajímavou herní postavičkou, tak snad neprohloupíte. Někoho určitě potěší, že hra je v několika jazycích a nechybí ani čeština! A zkuste si tímhle oddechnout po náročné pařbě GTA IV… Nejlepší!

Bonus – dojmy z GTR xD

Jen tak na zkoušku jsem zkusil i tyhle závody ze Score. No, asi tohle nebude můj šálek kávy a taky by to chtělo volant a více trpělivosti. Holt, když auta, tak arkádu typu NFS. Grafika vypadá hezky, zvuky jsou parádní a ono na tom bude víc dobrýho. Psalo se, že se dá nastavit na arkádovější ovládání, ale taky na obalu píšou realistická simulace . Já si arkádové nastavení ani nemohl vyhledat. Tady si taky uvědomíte, že holt je ta hratelnost důležitou složkou a grafika jde pak do kytek, protože když se něco nedá hrát a vypadá to sebelíp, tak je to totálně na nic, protože hratelnost holt hraje největší roli. Zkrátka jsem nemohl ani vyject z depa a když se mi to teda povedlo, tak jsem hned u první zatáčky skončil v písku. Další pokus a znova, pak teda už jsem se naučil, že holt v těch zatáčkách musím dost zabrzdit a chtělo by to cvik a hlavně volant. Možná ještě zkusím někdy aspoň odjet jedno kolo, i když pořád si říkám, že tohle hra pro mě asi nebude. Ale tak co, za zkoušku nic nedáte . Nakonec to dopadlo tak, že už jsem to dál nezkoušel a hru odinstaloval…

Kromě toho mám rozehraný TR:UW, F.E.A.R. 2 a Fallout 3. Na novém PC jsem už dohrál 3 hry – F.E.A.R. 1 a všechny jeho datadisky, také jsem na tyto hry napsal recenzi.

Už se to celkem hromadí a nestíhám pomalu všechno hrát. Další dojmy vás v nejbližší době čekají z dosti velké novinky a to Wheelmana. Zaměřuju se v současné době na hry jako F.E.A.R. 2, GTA 4 a Burnout, ty jsou pro mě nyní ty nejhlavnější.

Hrám zdar!

Neodolal jsem a zkusil jsem první demo na novém PC, bylo to tehdá v sobotu ráno, i když by se hodilo kvůli atmosféře hry hrát spíše v noci, ale co už. Při této hře jsem si uvědomil, že jsem zjel a že jsem v šoku, někdo by čekal že se zechčiju z těch detailů, a tak dále, jenže grafika nikdy není všechno. Jasně, ale horší je, že zkrátka pořád si říkáte, jde to udělat ještě lepší? Není tohle vrchol her (nemám zrovna na mysli jen FEAR)? Plus vás hraní novinek, tedy lidí jako já, co tohle vidí po několika letech, dost zmlsá a najednou nechcete hrát staré hry a najednou tak tvrdě narazíte, že nechápete, jak můžete hrát ty starý shity – vždyť tohle jsou spíš Hry. Je to dost kompromis. Samozřejmě, že nebudu okamžitě odsuzovat starší hry a všechno sux, ale prostě když hrajete ty moderní hry, najednou nic jinýho neexistuje a když jsem viděl svůj počítač u fotra, říkal jsem si: „zatraceně, jako bych to tu ani neměl těch pět let“. Příjde mi to hrozně zastaralý, jak didaktik. Stejně tak třeba ntb už mi se svým malým displejem připomíná tak nějakého chudého příbuzného počítače xD. Takhle zjet. A toto bude ještě horší, už za chvíli příjde na to, že budu chtít větší monitor, víc grafiky… Zkrátka od prvních orgasmech v GTA 4 už hodnotím hry podle grafiky jinak a zkrátka jsem se pěkně zmlsal. Což neznamená, že by nevypadal FEAR 2 skvěle – vypadá, i když tady ale nehraje grafika tu roli pro hráče zas tak výraznou. Tady je to hlavně o atmosféře. Zase jsem byl v šoku, filletzz mi říkal, abych u TR:UW zapnul všechno on a maximal detaily. Já, který hrál všechny hry 800×600 na low a sekalo se to a já si užíval, najednou začnu si hrát s tímhle? No, totálně jsem byl v šoku a to neříkám, že mám nějakou dobrou sestavu, je to prům… no tak tolik asi ne, ale zkrátka určitě to není the best, protože dneska už letí i 8 gb, několik grafáren s 1 gb paměti a centrino a takový ty nějaký bláznoviny. I když ale vlastně na co vrážet do toho několik litrů, když si člověk skvěle vystačí i s počítačem za 20 litrů. Nejlepší na tom je, že můj předchozí stál ve své době 35 litrů xD.

Pokrok no, při čtení jednoho tématu z Levelu 172, kdy se vybírali komponenty pro PC jsem se zase zděsil, že mi to zase hned zestárne, protože ať už je to jak chce, pořád to jde dál a dál a všechno se snaží být ještě lepší a lepší a  já myslel, že už se to na chvíli zastaví, v týhle oblasti, čert to vem. To bych si ten PC nekoupil nikdy, kdybych pořád čekal. Ale zkrátka hlavní je, že pořád ten PC stíhá dobu a to s perfektností. Když jsem měl předchozí sestavu, moc se mi nevedlo u aktuálních her pro tu dobu mít nejvyšší detaily. Ale tady jo, hra stará měsíc – ani ne – a PC mi to nastavuje a povoluje vše na max detaily a to ještě v dechberoucím rozlišení, což je zkrátka pro mě šokující, i když už zmlsávám. Zkrátka i při FEAR 2 jsem měl otevřenou hubu, jak kokot dokořán a říkal jsem si, že to snad není možný. Konečně vím, jak ty hry fakt pokročily a musím uznat, že se to hraje zase jinak než za doby mého mládí xD – zkrátka je to asi v tom, že se mění ten zážitek a pocit z hraní. Jen to chce více her a hlavně dobrých her, ať je co hrát, protože zkrátka hry jsou fakt velice skvělou formou zábavy. No, nebudu furt kecat o té grafice a nastavování – prostě mě šokuje, jak ty hry skvěle vypadají a jak se to skvěle hýbe. U TR:UW jsem si připadal jak důchodce, protože jsem najednou já nestíhal tu hru xD – snad i poprvé v životě. No dost, konečně k FEAR 2 xD.

Jedničku budu mít taky možnost si brzy zahrát a s chutí, protože nechci tuto hru hrát bez znalosti jedničky, i když o ní vím díky videím atd. více než dost. Demo jsem jedničky hrál, to je co? Tady jsem dokonce vyhrabal dojmy. Což tedy znamená, že si určitě seženu fullku. Musím tuhle hru hrát vážně v noci a od dob hraní Silent Hillu jsem se SKUTEČNĚ začal u hry krapet bát. Hry to mají těžší (defakto filmy taky, když to na poli hororů hýří jenom samými předělávkami starých nápadů, i když velké naděje vkládám ve Španělsko – [REC] či Ils – byly pořádný kousky), no vlastně člověk ne moc háklivý se jen tak nevyděsí z těch hororů a tak dále. Vynechávám tentokrát situace v reálném životě .

Hra tedy vypadá taky moc pěkně a hraje se fanfárově, jen možná ti protivníci mi přišli takoví trochu neohrabaní a hlavně jich bylo docela málo. Ano, je to jen demo a slupne se jako malinka, ale tak mohli do toho dát víc . Hodná, dá se říct už slečinka, Alma zase straší ve věži, no mně straší z ní ve věži teda. Demo začíná takovým snovým následováním Almy mezi rozbořeninami města a nakonec skončíte v její díře (bez dvojsmyslů). A pak už se probouzíte bohužel v realitě, i když ve FEARU, pokud se do něj aspoň trochu vžijete a budete hru hrát se snahou o role-play, půjde rozlišit těžce, co je realita. Protože přece tohle nemůže bejt jen ve vaší hlavě. Hra si nebere servítky a hned při prvních krůčcích naleznete mrtvé tělo a něco krve. Asi to nebude pro děti. Jdeme dál a konečně už nejsme neozbrojení, okamžitě pálíme headshot nic netušícímu vojákovi. A poté koštujeme bullet time, který je skvěle provedený a ty cákance krve jsou super . Další mrtvoly a jdem dál. Taky je tu znát cit pro detail. Lokace jsou dobře zpracované, jen trošku si může někdo připadat, že to je krapet víc lineárnější, ale co není. Vzpomeňte na první FEAR a jak se hrál dobře + každý nemá rád volnost a já, abych se přiznal, tak taky preferuju ve střílečkách spíše tuhle cestu, aspoň se neztratíte a imho to na kvalitě hry moc neubírá, lepší než frustrován hledat ty správné dveře, do tohohletoho žánru mi to prostě nějak nesedí, musí to taky dobře odsejpat. Ale pozor, když vám trošku přidá do toho Alma soli (sole?), tak se můžete vracet zpátky kudy jste přišli, protože vás to totálně rozhodí.

Samozřejmě dojde na to, co dělá hru pořádně atraktivní – hry s Almou. A proto to není jenom obyčejná střílečka a navíc to zatím vypadá, že si dali vývojáři záležet a chci říct, že hra je dobře nadesignovaná a zkrátka průběh hrou je zábavný a  tím myslím scénář a příprava lekavých situací, a tak podobně. Víte, co mám na mysli. Nejvíc jsem se vyděsil samozřejmě, když mě následovala „to“ něco (Alma zřejmě). Nejvíc tak, že při druhém dání dema se zkrátka najednou „to“ objevilo přede mnou a já sebou cuknul – wow! Už tohle se musí pochválit a to ještě za bílého dne! Hra se mi moc líbí, protože tohle já rád – ty mrtvoly na stropech, všude krev a nádherná hrůza (xD). Situace v metru mě ani moc nevyděsila, i když jsem se samozřejmě na ten stín otočil (snad můžu spoilovat trošku – je to demo a jako je to „to“ nechutný. Jdeme dál a následuje trochu sniperování a poté chůze s robotem a když vás to fakt už pořádně nažhaví, tak demo skončí :-/. Inu ale ten zážitek za to stál a rozhodně se jedná o hru, kterou stojí za to si zahrát. Inu přesvědčte se sami tímto demem, které bych vážně doporučil i pro všechny co s FEAR nemají moc zkušeností, po delší době určitě demo, u kterého nebudete litovat instalace. A jinak taky jsem měl ten pocit, že to opravdu hodně lidí nabudí na koupi fullky. FEAR!

Demo můžete stahovat např. ODTUD

Narozeniny se snažil můj otec společně s mojí nejlepší kamarádkou Amatou udělat co nejpěknější, to moc dobře vím a ocenila jsem jejich snahu, ale popravdě to nebylo nic pro mě, v tu chvíli jsem si poprvé vlastně hodně uvědomila, jak mi chybí máma a takový pocit jsem měla i u otce, který se snažil, abych byla šťastná při tom bohužel svou náladu přede mnou neskryl, určitě ji ve mě vidí a chybí mu stejně jako mně. Nesmím ho zklamat.  V hlavě jsem si vybavila tu oblíbenou pasáž mé matky z bible, ale ze vzpomínek mě vytáhl Správce a dal mi věc zvanou Pip-Boy – wau! Myslím, že se mi to bude hodit a asi to byl nejlepší dárek, který jsem dostala. Vyrušila jsem Amatu, která mi také dala dárek.  Z dortu nakonec nebylo nic :-/, naštěstí to zachránil další dárek v podobě buchet od jedné pohodové babičky. V tom se do mě pustil nenáviděný Butch, ten parchant chtěl můj dort, který patřil jenom mě a pak ještě ostudně na mě vyrazil s pěstičkama. Parchant, jednou mu to vrátím. Řekla jsem o tom otci, ale zároveň jsem mu řekla, že si s ním poradím sama. Sedla jsem si na chvíli k těm parchantům v čele s Butchem a provokovala je. Otec mi poté sdělil, že mám jít dolů za Jonášem, že má pro mě dárek. Těšila jsem se dost, co to bude. V cestě mě zarazila taková lehce střelená ženská s dalším dárkem pro mě – básničkou, no lepší něco než nic. Jonáš dole dělal blbého, že tam nemám co dělat.  Táta dorazil a konečně se vymáčkl, že to je vzduchovka. No, proč ne. Taky už jsem vlastně nevěděla, co chtít. Nakonec jsem měla z dárku velikou radost. Střelba mi kupodivu šla a měla jsem možnost zabít i švába!!! Takže vlastně docela švanda a až na tu nepříjemnost s Butchem to byly pěkné narozeniny.

Uplynulo dalších 6 let… Táta trval na tom, že si mě chce pořádně prohlédnout jestli jsem v pohodě, připadá mi, že to trošku přehání. Pak mi sdělil, co mě čeká, je mi 16 let a musím splnit jako všichni z Vaultu 101 nějaký test. Abych řekla pravdu, tak jsem se chtěla vymluvit, protože jsem na to fakt neměla náladu, ale nechtěla jsem otce nějak urazit. Ani nevím proč, ale využila jsem tuhle situaci a zeptala se otce opět na matku, najednou jsem si uvědomila, že vlastně nevím vesměs nic. Asi na to nebyla ta pravá chvíle, ale zkrátka jsem se vyptala na pár podrobností. Viděla jsem tátu trošku nazzlobeného, a tak jsem raději vyrazila udělat ten test. Cestou jsem potkala toho blba Butche a ten jeho „gang“. Obtěžovali Amatu! Po prokecu jsem zjistila, že Butche následujou jako Adolfa, chtěla jsem jím říct, že kdyby řekl, aby si strčili… Dost mě to namíchlo, Amata je přece moje nej kámoška a takhle to nenechám. Chtěla jsem to s Butchem nejdřív vyřešit po dobrém, ale když jsem zjistila, že to nemá cenu, rozhodla jsem se, že mu dám přes hubu – konečně! Divila jsem se, nebo to spíš byl důkaz jeho slabosti?… Že mi údery neopětoval a Amatu nechal být. Nesnáším ho, aaargh. Zlomila jsem mu žebro a musel se jít stavit k tátovi, takže si na mě dávejte pozor. Pak jsme společně s Amatou vyrazili za Brotchem kvůli testu. Test mi připadal poněkud infantilní a spíše jsem se tomu všemu zasmála, ale brala jsem to vážně, nechci přece zklamat otce. Nes*ala jsem se s tím a šla to odevzdat, jenže už mě někdo předběhl, no aspoň jsem si vyslechla, co budou. Připadalo mi to zbytečné, ale s výsledkem jsem docela i souhlasila. Brotch mi řekl, že se nezapřu, že jsem po tátovi. Vyšlo mi, že jsem specialistka na chladné zbraně, léčení a otevírání zámků. Ani jsem nevnímala, co budu vykonávat za funkci a radši to šla sdělit otci.

Uplynuly další 3 roky a mně se zdá o Elvisovi, jak oblečený jako velikonoční zajíc mlátí přes zadek Správce, málem jsem se počůrala. V tom ale hrozivé probuzení, byla jsem v šoku. Přede mnou stála vyděšená Amata, že musím pryč, že po mně jdou, že můj otec je pryč a Jonáš je mrtvý. Nebyla jsem schopná okamžitě reagovat, ale Amatě věřím a bylo to asi fakt vážné. Tak jsem neotálela a řekla jsem, že vypadnu. Byl to vážně šok, myslela jsem si, že to je nějaký vtip… Sebrala jsem rychle věci ze stolu, vybrala lékarničku. A při východu z pokoje jsem zjistila, že se vážně nejedná o vtip. Chtěla mě zadržet stráž, naštěstí ji zaměstnali radioaktivní švábi. Cestou jsem přemýšlela, že se mi hroutí všechno pod rukama. Narazím na Butche, který se najednou chová vůči mně úplně jinak a říká, že jeho matka je v nebezpečí. Nevěděla jsem, co mám dělat a také jsem byla dost opatrná. Co když to na mě jen hraje a chce mě dostat do pasti, vždyť je to Butch, na druhou stranu jeho matka za nic nemůže a nechtěla jsem si jí vzít na svědomí a taky jsem byla v nebezpečí a musela jsem zmizet. Konečně se prokázalo, že je to velký srab. Vyřešila jsem to tak, že jsem mu dala vzduchovku, kterou jsem dostala k narozeninám, ach já hloupá jsem si neuvědomila, že mi to dal otec jako dárek… Ale na druhou stranu mě otec nechal být, a tak mi to bylo v tu chvílijedno, sebrala jsem se dál a utíkala. Ve Vaultu panoval hrozný povyk, zjistila jsem, že mnoho z mých známých jsou mrtví a já neměla čas se u nich zastavit. Postarala jsem se o pár švábů a poté mě tváří v tvář zaskočila stráž a neměla jsem jak utéct, sebrala jsem svou odvahu a pořádně mířenými ranami baseballovou pálkou do hlavy jsem se na něj vrhla. Doufám, že nezemřel, ale dostal pěknou nálož. Slyším toho parchanta Správce a Amatu, nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem utíkala dál, Amata si poradí. Byla jsem hrozně dezorientovaná, když v tom před dveřma ke Správci narážím na mrtvolu Jonáše a nalézám vzkaz, co mi tady nechal táta. Mám toho dost, teď jsem pevně rozhodnutá, že musím jít ven, stejně to tu stálo za nic. A táta mi má co říct, nenechám, aby se na mě takhle vybodnul, najdu ho a…

Jdu okamžitě k počítači, zkouším rozluštit heslo, bezúspěšně, prohlížím okolní police. Achjo, jsem fakt hloupá, ale nikdy by mě nenapadlo, že Správce budu mít tak jasné heslo, parchant. Z PC rychle čtu všechny dostupné informace a zjišťuji, že má něco proti otci, až se vrátím, bude taky nutné si toho hodně s ním co vyříkat. Všechno je tak šílené… Otvírám tajný vchod a okamžitě jdu k terminálu. Zjeví se Amata, možná, že k ní cítím něco víc než kamarádství, snažím se jí omluvit za všechno a mám chuť jí dát pusu, ale nestíhám to, protože do toho všeho vniknou stráže. Nechtěla jsem je zabít a zároveň jsem se nechtěla zranit, naštěstí hlavní vrata od vaultu jsou otevřeny a já vyrážím do světa venku. Stráže už mě nenásledují… Najednou na mě dolehne i strach, jsem venku…

To světlo, ta krajina, jsem v šoku a okamžitě se dívám do Pip-boye, abych věděla, jak dál. Celých 19 let… jsem venku, bože! Vidím nějakou hnusnou potvoru, která se ke mě blíží, okamžitě vytahuju pálku a na jednu ránu jde ten mutant k zemi. Jdu dál po cestě, teda aspoň to, co z ní zbylo. Vím, že musím vyrazit do Megatonu, ale nejdřív mě zaujal jeden barák, ve kterém žije nějaká šlapka, byla mi sympatická, a tak jsem jí řekla, že její problém v Megatonu beru na sebe. Jsem stále v šoku, ale jdu dál, jdu do Megatonu. Tati, proč? Co se stalo, o co tady jde, zdá se mi jako bych se vlastně teprve teď narodila…

A servíruju vám další dojmy, tentokrát podané trošku netradičně a navíc ještě místo toho, abych se učil, jdu tam holt zejtra naslepo. Ale to nikoho nezajímá, takže k věci. Na Fallouta 3 jsem byl pěkně zvědavý už od jeho ohlášení a upřesnění, že na tom bude pracovat Bethesda. Můj pohled na Fallouta 3 bude asi přeci jenom odlišný, protože já jsem Falloutem vlastně vyrůstal a není den, kdybych neměl chuť to všechno rozjet znova. Dodnes pro mě jsou Fallout 1 a 2 ty nejlepší hry jaké vznikly. Tolik vzpomínek a tak skvělé hry. Na druhou stranu mám zase tu výhodu, že jsem nehrál Oblivion, takže nebudu kvůli podobnosti Bethesdu, respektive Fallout 3 odsuzovat. Hra se snaží, co nejvíc navodit atmosféru předchozích dílů, což se jí zpočátku daří velice dobře. Známé zvuky, známé intro. Bylo jasné, že už prostě tohle starý Fallout nikdy nebude a kvůli nějakému přechodu a dalších věcech bych to ihned neodsuzoval, nebo, že to je přehnaně akční. Rovněž to musí trošku vyzrát a zatím jsem stále na začátku a pro mě je to zatím povedená hra. Je docela složité se k tomu stavět jako Fallout fanda, nebo jako prostě na novou hru. O to mi vlastně ani moc nejde, vždyť i Tactics byla docela povedená věc. Chtělo by se to na to dívat, tak nějak v rovnováze, tak uvidíme. Jenže starý Fallout to není, ale „falloutovské“ to pro mě je. A i tak oceňuji, že vůbec něco, co má společného s touhle legendou, vyšlo a určitě musí mít aspoň pár fandů radost z toho, že tenhle systém Vaultu znají a hodně věcí jim připomíná staré dobré časy. Pusťme se do nové hry, kde je začátek pojatý velmi netradičně a originálně. Intro už jsem znal z videí, stejně tak jako začátek života ve Vaultu a vstup do pustiny, ale opět je to rozdíl mezi tím to vidět a prožít. Jak víte, tak váš život začíná narozením a ne jinak je tomu i u Falloutu. Musím říct, že tímhle se vývojáři pěkně strefili a že tohle vás zkrátka musí udržet hrát aspoň chvíli dál. Já jsem hru chtěl jenom nainstalovat a nakonec jsem jí vypínal až po dvou hodinách. Netradičně si tedy vytvoříte postavu a nemusíte se bát, že byste se někde sekli a že byste to pak museli hrát znovu. Totiž před odchodem z Vaultu, budete mít možnost vše změnit, i když já to hrál, tak jak je a nic jsem neměnil. Nejzajímavější prvek a hlavně pro milovníky Sims apod., kde se nejvíc vyřádí, je úprava vašeho xichtíku. Máte hrozně moc možností, jak si vaší postavu upravit, nejvíc mi to připomnělo vytváření postavy v Godfatherovi. Teď nvm, kde bylo možností víc a i když jsem nechtěl, strávil jsem s tím dost času a vytvořil jsem si postavu tak nějak podle představ. Tím to nekončí a ještě se nevrháte do budoucnosti. Možná to jsou zbytečnosti, ale je to zábava a vy se naučíte tímto zajímavým způsobem vše potřebné. Po tomto nastavování se přesunute už k samotnému hraní, kdy je vám rok a vy se naučíte ovládat hru a nastavíte si statistiky. Pak vás čeká 10 let a narozeniny a seznámení s Pip-Boyem. Zkrátka tohle se mi líbí, rozhodně zábavnější než jenom stereotypní nastavení všeho a puštění se do hry, takhle to je aspoň přirozené a originální. A při tom všem poznáváte své kamarády a také vidíte, jak se postavy v průběhu času mění.

Grafika je výborná a určitě nebudete nadávat, stačí se podívat na okolní obrázky. Vault vypadá perfektně, tohle se taky povedlo, protože takhle jsem si to nějak představoval v tomhle rozměru a i když jsem v něm strávil až možná dost času, protože jsem všechno zkoumal apod. Nevadilo by mi, kdyby ten pobyt trval ještě déle. Už v deseti budete mít možnost vyzkoušet si systém VATS, o kterém také určitě něco víte, videí o tom bylo dost a dost. Zkrátka taková náhrada za to, co bylo v původních Falloutech jedna z věcí nejdůležitějších – tahové souboje. Tentokrát jsou souboje normálně realtime s možností přepnout se (jen občas – akční body stále platí) do VATS – tedy do takového jakoby tahového režimu. Když jsem viděl videa, kde se předvádí VATS, bál jsem se, že ovládání bude docela těžkopádné, ale omyl. Používání VATS je jednoduché a zatím i zábavné a ty efekty se mi moc líbí a připomíná mi to i staré dobré souboje v původních Falloutech. Po tom se přesunute do let, kdy je vám 16 a čeká vás test, opět součást nastavování statistik v originálním pojetí. Už budete muset taky dobře rozhodovat a taky vám to ovlivní karmu, čeká vás tedy rozhodnutí jestli svou kamarádku necháte napospas Butchovi anebo ne. Tím se dostáváme k dialogům, které nejsou tak propracované jako v původních Falloutech, tady spíš narážím na něco jiného a asi na první mínusy této hry – chybí mi takový ten „falloutovský“ humor a taky jsem se dozvěděl, že dialogy nemají moc vliv na hru, což mi docela vadí. Uvidíme dál, ještě nehodlám odsuzovat. Všechno se ovládá dobře a brzy se do toho vžijete a když jsem dělal test, připadal jsem si jako bych tam opravdu seděl a konečně se pořádně vžil do hry. Nad testem jsem přemýšlel a nechtěl jsem něco měnit, holt při prvním hraní to hraju tak nějak podle sebe, teda doufám, že hru dohraju a že to nebude jen jednou jako u původních Falloutech. Takže jsem test neměnil jako vlastně nic, co mi vyšlo a nechal jsem tomu všemu volný průběh. No a po testu už se vrháte pořádně do hry, už to není tutorial, příběh může začít. Je vám 19 a je čas vyrazit ven. Příběh zní zajímavě, doufám, že bude i nadále a aspoň se bude blížit starým Falloutům. Některé postavy už jsem si zamiloval. No, takže jsem vyrazil ven z Vaultu a už nevím nic, rozhodně budu pokračovat. Venku pocítíte holt, že to je úplně jiná atmosféra a bude jen na vás, jak moc do hry vniknete. Já se zatím snažím, hra mě ještě úplně nedostala, i když už přišly nějaké chvíle. Dost lidí si stěžuje na bugy, se kterými jsem ještě neměl tu čest. No, už bych si měl přečíst něco jiného, tak to uťafnu. A doporučení pro vás? Pro zarputilé fandy je to už nutné si zahrát z toho důvodu, aby zjistili jestli nadávají oprávněně, pro fandy Oblivionu to může být taktéž zajímavé a pro ty, co neměli tu čest ani s Falloutem a ani s Oblivionem, tak bych neváhal vůbec. Zajímají mě pohledy hráčů, kteří vůbec původní Fallout neznají, jak se k této hře budou stavět. Vím, že Bethesda to už měla těžké ze začátku jestli to udělat jen pro fandy a nebo i pro ty, co nemají s tím zkušenosti. Zvolili asi něco mezi, teď už jenom vědět, jestli zvolili vážně dobře.

Dával jsem si PC stále dohromady a i když nebylo vůbec nic hotovo,  já už nemohl vydržet a chtěl si konečně něco zahrát a pořádně zkusit to kvůli čemu tento PC hlavně mám a na co jsem se těšil nejvíc – na hry. První vyvolenou se stal TR:UW, který zkrátka byl nejvíc na ráně a nemusel jsem se s tím tolik s*át + jsem se taky jako velký fanoušek Lary na tenhle díl dost těšil. No a jelo to, instalace byla rychlá a já se před odchodem ke strejcovi na pivo stihnul ještě podívat na tu nádheru. Menu hry mi nabídlo high nastavení a já měl sto chutí to okamžitě dát ze zvyku na low xD. Samozřejmě prostě já to beru jinak – vy mi dáte za pravdu, vy, co jste žili posledních pět let s pravěkým počítačem či někde v noře xD. No, nechal jsem to a čekal jsem, že se to stejně bude pěkně sekat, kór při tomhle rozlišení. Opět jsem filletzzovi nevěřil, že všechno na on xD. Spouštím hru, volám matku, která se na ty hry taky chtěla podívat a zařvu – TY VOLE! Ta hra vypadá fantasticky, orgasticky… Zkrátka, když jste před tím hráli Tomb Raider 2 (a to myslím vážně, byl jsem u konce a nedohrál :-/) a vidíte tohle, je to víc než šok. To jsem sice ještě nezkusil třeba GTA IV, ale i tak to na tom nic nemění, že Underworld vypadá dobře (no dobře, je slabý slovo).

Lara vypadá fakt sexy a konečně postava, u které se nemusíte stydět onanovat (XD s dvojsmysly) a hlavně s tím nebudete mít problémy a nemusíte ani moc zapojovat představivost, protože to zkrátka máte před sebou. Nadával jsem tenkrát v časopisech na Lařinu tvář, že jí udělali moc starou, ale když to vidíte v pohybu tak naopak Lara vypadá konečně jako pořádná ženská, ten její xichtík bych olízal jak zmrzlinu s jahodou a nejen xichtík . Skvěle vykreslená tvář. Teda ten posun od třeba Legend, tu je opravdu znát. A k tomu všemu teda se to fakt hýbalo bez škobrtnutí absolutně famózně, že jsem já chudák z tohohle šoku měl zpočátku dost problémy s ovládáním, protože na takovou rychlost jsem opravdu nebyl zvyklej. Co jsem já vlastně vůbec hrál za hry, který byly plynulý. Úsměvné je, že se mi nevybavuje teď nějak žádná, protože vždycky se škuby objevily (v nejlepším případě). Ale nejenom grafika se musí chválit, ale i skvělý sound a lařiny pohyby, ku*va ta by to dostala do toho… Klid.

Radši si řekneme spíš něco, co je nejdůležitější – jak se to hraje, alespoň krátce, protože jsem neměl ještě možnost to pořádně zahrát. Hořící opening byl skvělý, následovala lodička a nádherná vodička a další sliny po celý klávesnici (štěstí, že je shnilá). Hop do vody, splnění první hádanky, objevení artefaktů a hru nuceně vypínám a jdu ke strejcovi a to v dost velkém šoku, říkal jsem si: „jo, tak to se můžu na hodně těšit“. Konečně přišla na řadu i pořádná radost z PC, před tím to bylo spíš naopak z těch problémů. Sice mě to u piva bavilo, ale dost jsem se těšil domů až zkusím další hry a hlavně GTA . Takže k TR:UW jsem se už pak nedostal, ale příjde na něj určitě, i kdybych měl to GTA odinstalovat (což neudělám už kvůli kravinám s programama kolem GTA). Jinak pro fandy TR to určitě bude něco, ale hlavní bude, jak se to hraje – grafika nádherná – budiž, ale to není všechno, takže jsem zvědavej na tu samici a taky doufám, že tohle nebyla poslední Lara. Crystal Dynamics umí, i když stále je pro mě nejlepší Tomb Raider 3 od starých Core, ale to se může změnit…