test

stes

Crysis 2

Crysis 2 se povedl husarský kousek, který nabízí hráčům si hru zahrát skoro dva měsíce před vydáním. Nechám teď stranou jestli to bylo účelně vypuštěné demo, nebo co to vlastně má být. Prostě tu hru si můžete zkusit a to je všechno, ať si to vyřeší ostatní. Je těžké odolat zkusit si hru rovněž, a tak jsem dlouho neváhal a do Crysis 2 jsem se vrhnul s plnou vervou a díky tomu vám přináším tyto menší dojmy. Rozhodně nevidím tento vypečený leak jako katastrofu, která zničí hraní na PC, ale ani si nemyslím, že by to mělo znatelnější vliv na prodeje hry. Přeci jenom se jedná o nekompletní build, od kterého se finální hra bude dost lišit. Aspoň hlavně v tom, že zpříjemní hratelnost a odstaní zbytečné chybky.

Vzhledem k tomu, že jsem Crysis sám moc nehrál, ale za to si o něm hodně přečetl, se vám teď nebudu vypisovat o příběhu, protože se v něm dostatečně neorientuju. Zda-li si myslíte, že pro hru jako je Crysis je příběh stejně na vedlejší koleji, tak tím lépe, možná máte i pravdu. Oproti prvnímu dílu, kdy byla hra nesmírně náročná na hardware, se to samé nedá vyvrátit, ale ani potvrdit, že tomu tak je i u druhého dílu. Hra vypadá úžasně, ale vašim větráčkům dá i tak hodně za vyučenou. Já osobně jsem hru zkoušel v DX9 verzi v rozlišení 1680×1050 a na vysoké detaily, dál jsem si s nastavením už nehrál. Pro mě osobně to znamenalo oku lahodící zážitek s dostatečně dobrou hodnotou fps.

Hra nabízí v kampani celkem 19 misí. Z nich projití prvních pěti mi trvalo asi tři hodiny, z čehož si snadno můžete vyvodit, jak je hra asi dlouhá. Crysis 2 vybaluje své trumfy ož od začátku, kdy se dozvíte, že ve velkém jablku řádí nějaká záhadná infekce a vy jakožto člen jednoho z elitních týmů máte najít doktora, který by mohl podat pomocnou ruku, jenže než se stačíte rozkoukat a poznat se s vašimi kolegy, zůstanete ve vašem týmu sám, protože se stane ve vaší ponorce „nehoda“. Po rychlém úniku z potápějící se ponorky ven, kdy kolem sebe uvidíte jenom samé mrtvoly (to platí i pro ty, kteří vyplavou s vámi) si vzpomenete na efektní začátek z Bioshocku. Než se stačíte dostat na břeh, tak se budete muset ještě několikrát potopit a pak vás vytáhne ven někdo v nesmírně sexy obleku, který bohužel má na sobě muž, to ale nekazí výsledný dojem, protože ten muž není vidět, jenom slyšet… Třeba je v něm žena… No, není, ale na tom stejně nesejde, poněvadž pak se probudíte na zemi v rozbořené budově a dozvídáte se, že ten oblek, který se vám tak líbil, máte na sobě!

To je sice pěkný, ale pro vás to znamená začátek všech problémů sahajících až za hranice naší planety. Kromě toho, že musíte pokračovat ve své misi, tak se musíte zaobírat i tím, proč se zabil váš dárce orgánů…  ehm… tedy obleku. I když s orgány to taky nebylo moc přehnané, protože se jedná o slavný Nanosuit, o kterém vám nechci nijak více vyprávět. Určitě ho všichni znáte a pokud ne, tak jej brzy poznáte. Jeho nová verze se od něho moc neliší, akorát že ovládání je tak nějak intuitivnější, a tak si rychle zvyknete na to, kdy zapínat cloak a kdy ztvrzení vašeho brnění. Jo a dá se i jemně vylepšovat, což z vás pomalu opravdu udělá boha. Hra vás s možnostmi vašeho obleku seznámí pozvolnu a nikdo pak nemůže mít sebemenší problém hru ovládat.

Crysis 2 je založené na tom, abyste se nejen kochali tou nádhernou grafikou všude kolem, dozvěděli více v tajemném příběhu, ale hlavně abyste z vašeho nanosuitu dostaly všechno a tedy abyste si hlavně hodně vyhráli. K tomu máte dispozici nepřátelé i z řad nadpozemských, kteří vám přeci jenom a vašemu obleku dají více zatopit než obyčejní smrtelníci, kteří jsou proti vám de facto bezbraní, ale pozor si na ně dávat musíte. Stačí aby vás jich více obestoupilo a nečekaně vám zasadili smrtící ránu, protože tento oblek vám ani náhodou nenabízí nesmrtelnost. Vzpomeňte si na AvP, Predátor šel taky zabít a pokud jste vědeli, jak na to, nebylo to vůbec těžké. Jo a později už na vás nasadí bojové vrtulníky a budou na vás pálit kanóny z pancéřovaných vozidel a to mi věřte, že je otázka sekund, kdy budete i s vaším oblekem roztrháni na cucky. Na hře je potěšující možnost řešení situací. I když je hra hodně lineární, nabízí vám několik alternativních cest k cíli. Např. proč konfrontovat hlídku přímo, když ji můžete stokou obejít a zaútočit zezadu. To je jedna věc, ta druhá je právě práce s vaším oblekem. Nikdo vám neříká, že musíte seskočit ze střechy dolů a pak rychle a s grácií se zbavit nepřátel. Můžete využít terén a z dálky je s Armour modem hezky po jednom zabít s přestávkami na dobití energie. Nebo je hezky vylákat a při zapnutém cloaku jednoho po druhém potichu zabít. Žádné řešení není vyloženě špatné, je to jen na vás, jak si chcete užít tuhle hru.

Aby to nebylo tak stereotypní, tak po vás, jak už jsem zmínil, nejen jdou lidské jednotky, ale i šmejd z vesmíru. Nejdříve vás překvapí takoví hodní broučkové a pak větší už ne tolik hodní, kteří pokud si nedáte pozor, vás pošlou hodně rychle k zemi. Ale to je pořád daleko, v prvních misích se toho nemusíte bát, i když to neznamená, že byste se s nimi aspoň i chvíli již brzy nepotkali. A abyste se fakt nezačali nudit a i to může nastat, protože hra opravdu chvílema zabíhá do stereotypních vod, máte ve vínku i využívání vozidel. A to i vozidel, s kterými můžete při řízení synchroně střílet!

Hra připomíná nejen zmíněný AvP, ale ve chvílích v metru, nebo při procházení kanceláří i takový F.E.A.R. a hodně i Half-life 2, no a pak samozřejmě původní Crysis. I když bych řekl, že od původního Crysis je hra jiná, poněvadž jste v městské džungli a to znamená často měnící se prostředí a díky tomu i variabilní hratelnost.

U hry vás jistě nejvíc zajímá ta grafika spojená s Cryenginem, ta samozřejmě, si myslím, splní vaše očekávání. Rozhodně se nemusíte bát, že by na to konzole měly nějaký výraznější vliv, se zapnutými DX11 efekty a na odpovídajícím PC můžete směle prohlásit, že máte na disku tu nejlépe vypadající hru, která existuje. I když je to zase otázka vašeho vkusu, nejlépe vypadající hra pro vás může být i první Princ z Persie. Ale, co se týče technologického hlediska, tak je tomu skutečně tak, ale zase pozor – konkurence je hrozivá a třeba v otázce mimiky to silně pokulhává oproti trailerům na LA Noire , ale jako celek… voda, kterou téměř vnímáte na tváři, precizní zpracování světel a stínů, odzbrujující výbuchy několikapatrových budov, to je jen malá část toho, na co se můžete ve hře těšit, skutečně to vypadá excelentně. Ale, jak jsem říkal, tady se hodnotí hlavně hra, která sice s těmahle kudrlinkama souvisí, ale záleží i na tom, jak s touhle nádherou pracuje. A pracuje s nima dobře, dá vám možnost nahlédnout do interiérů i exteriérů, pracovat s herním prostředím a aspoň první hodinu budete zírat a hlavně se skvěle bavit.

Hra se hraje výborně a tím tedy myslím, že i na klávesnici s myší, jen ovládání vozidel je lehce neohrabané, ale tak to není bráno jako jedna z hlavních devíz hry. AI vám jde po krku, to tedy znamená, že oproti třeba takovému Medal of Honor je nutné se pohybovat a rychle měnit taktiku a naučit se využívat možnosti vašeho obleku. Na začátku je to skutečně procházka růžovou zahradou, ale to se změní, taky záleží na nastavení obtížnosti. Dobrá věc je dalekohled, nebo něco jako dalekohled, který vám dopředu dovolí si prohlédnout terén, označit nepřátele a důležité body. Nepodaří se to sice furt, ale využívejte toho. Pak už se můžete plně věnovat tomu jak naplánujete svůj další postup, divili byste se, jak potom nepřátelé padají. Ale pozor na nelidské protivníky, na které moc vaše futuristické vybavení neplatí, tady platí se rychle ohánět kolem sebe a střílet . Dabing je samozřejmě profesionální, stejně tak potěší i hudba, hned hlavní theme z menu jsem si zamiloval… Má to všechno, co má dobrá hra mít, ale je to všechno? Jak už se Crytek poučil z jedničky – není. Hra může vypadat sebelíp, ale jak se bude špatně hrát a nudit, tak není cesty zpátky. Naštěstí můžu říct, že tohle Crysis 2 nehrozí.

Po dohrání kampaně si myslím, že s chutí si zahraju hru znova, hlavně kvůli collectible itemům. Krom toho tu máme samozřejmě multiplayer.

Je jasné, že ani druhý díl Crysis do světa díru neudělá a ani nechápu, proč se všichni divili, že se z jedničky nestala nejlepší hra všech dob. Zároveň to ale neznamená, že by se jednalo jen o nějaké technologické demo. Crysis 2 je velmi povedené fpsko běžící na vynikajícím enginu – nic víc, nic míň. Tím chci tedy naznačit, že hra samotná obstojí a není to jen ukázka CryEngine v3, který jen tak mimochodem opravdu vypadá úchvatně a doufám, že na tomto enginu uvidíme nejen hodně modifikací, ale že se nám tento engine předvede v plné kráse i v jiné řadě her. Jsem v těchto oblastech technologií laik, ale dá se souhlasit s tím, že tento engine posunuje herní a grafický zážitek zase na další úroveň, sám jsem zvědav, jak tento engine obstojí na konzolích.

Dark Void

Dark Void demo je opravdu demo, to znamená, že vám zabere se vším všudy ani ne patnáct minut. I tak si ale aspoň osaháte ovládání a pojetí hry. O DV jste už určitě slyšeli, vertikální i horizontální boje, jetpack a Bermudský trojúhelník. DV se nezadržitelně blíží a příští týden už budete moci zakoupit plnou hru. Po vydání demoverze na konzole jsme se dočkali i my na počítače. Stojí teda DV za stáhnutí? Asi nestojí, protože nabízí vážně málo, ale pokud vás tato hra skutečně zajímá, budete si moci aspoň udělat nějakou představu, kterou si prostě z dostupných screenshotů a informací, tak dobrou neuděláte.

Hra běží na Unreal Engine a vypadá celkem dobře, na první pohled mi připomněla hned několik her – MDK, Gears of War, Dead Space, Tribes. Musím říct, že s instalací dema byly celkem problémy, což možná bylo dáno i tím, že mám disky opravdu zas*ané. Demoverze se totiž po stáhnutí extrahovala a pak se ještě nainstalovala. Po nastavení jazyka se nehodlala spustit, až teprve po druhém testu vše konečně naběhlo.

Počáteční menu je strohé jako samotné demo, takže vám zbývá jen jedna možnost – upozorňuju, že poté si už přímo ve hře pomocí „ESCAPE“ můžete a silně to doporučuju, nastavit ovládání a grafické nastavení. Rozhodně si pohrajte s myší, klávesnice je relativně nastavená dobře. V počátcích jsem byl víc než jen zklamán, opravdu katastrofální ovládání jetpacku, které nebylo možné ukočírovat, pořád jsem se točil dokola a nebylo možné vůbec něco zaměřit, nebo někam doletět, upozorňuju, že mezerník vám vyrovná vaší polohu a hlavně kameru. Naštěstí se po detailnějším nastavení a pár minut zvykání si konečně došlo na to, že jsem si hru začal užívat. Doufám, že finální produkt bude ještě trochu více vyladěnější, ale to už asi doufám naprázdno. I tak ale neznamená, že to bude na klávesnici nehratelné, protože po druhé už mi to šlo skvěle, takže půjde o zvyk. Věřme, že půjde o zvyk, jinak pokud stojíte pevně nohama na zemi, s ovládáním už nemáte sebemenší problémy.

Po krátké úvodní animaci, kterou doufám, že bude v plné hře ještě něco předcházet, se hned vrhneme s jetpackem do akce, vystoupáme na vrchol a naučíme se ovládat jetpack, brzy dostanate za úkol zničit tři obranné věže a pak další, která bude po vás ještě střílet. K tomu se ještě naučíte manévrovat, což kupodivu není tak krkolomné provést. Pak vás čeká to nejhorší z létání a to tři disky, které se rychle pohybují a je opravdu těžké je zaměřit, ale podařit by se vám to mělo bez problémů a pak už máte po létání a zkusíte si boje na „zemi“ s vašemi pistolkami, které si budete moci pomocí tech points upgradovat, můžete si „půjčit“ zbraně i od nepřátel. Boje jsou celkem tuhé a nepřátelé vás dokážou rychle zahnat do kouta, což celkem potěšilo, protože nestojí tupě na místě a naopak vás překvapí, protože zatímco v krytu nabíjíte, oni si pro vás příjdou. Máte tedy k dispozici oblíbené skrívání za překážky známé od nejslavnějšího představitele GoW. Pak budete mít za úkol zničit ovládací konzoli a čeká vás nějaká ta lekačka a to mi nejvíc připomnělo právě Dead Space. Tyto plazivé a obratné potvory jsou opravdu otravné, potom vyjdete na rampu a… konec.

Ještě vás hra navnadí efektní animací a demo můžete v klidu smazat. Rozhodně od DV nečekejte nějakou evoluční střílečku, bohatě bude určitě nejen mně, ale i vám stačit, když to bude aspoň dobrá hra, která nebude často zabíhat do stereotypu. Nakročeno má k tomu dobře a věřím, že nás plná hra může překvapit, protože z dema zkrátka těžko poznáte, jak se bude rozvíjet technika boje v dalších úrovních, třeba se dočkáme zajímavých stylů boje. Takže vyčkávejte než se hra objeví na PC, Xbox360 a PS3.

Demo jsem stahoval ODTUD.

[wpyt_profile2]LmNsRnbf_gk[/wpyt_profile2]

Dark Void oficiální stránka
Dark Void wikipedia
Dark Void koupě

My name is John Shepard

Dragon Age: Origins – Awakening

Tak je to pravda, ale věděl jsem už to dřív než hra byla vůbec oficiálně oznámena, taky proč by to tak být nemělo. DAO bylo hodně úspěšné a to nejen u mě, avšak nečekal jsem, že se datadisk objeví takhle brzy, protože přiznejme si DLC moc nevyšlo a to nemluvím o tom, že Return to Ostagar už tu dávno měl být a nechápu, proč takováhle věc má problémy. DAO má velký potenciál, co se týče DLC i od hráčů, zajímalo by mě jestli už něco komunita stvořila. Tak či onak, na Awakening se těším a to z několika důvodů, chci vědět, jak to bude pokračovat dál s jednou postavou. Doufám, že to nebude takové klišé, jak předpokládám, i když  jsem si přečetl hodně úvah o tomto problému a jestli vůbec se to v Awakening objeví, nedivil bych se kdyby nás Bioware houpalo ještě déle, třeba i do druhého dílu. A hlavně pokračuje zkrátka výborná hra.

Awakening holt nemůže být pouhé DLC, z novinek se můžeme těšit třeba na novou lokaci, 15 hodin hratelnosti, samozřejmě nemůžou chybět nová kouzla a schopnosti, předměty, potvory, nebo noví parťáci. A pokud jste náhodou hru ještě nedohráli, máte možnost začít i s přednastaveným hrdinou z řady Šedých strážců, což vysvětluje třeba ty události v traileru, protože třeba takový Alistair tu vůbec nemusel být.Na druhou stranu doufám, že se z toho nestane něco typu The Sims 3, ono by ani tak nevadilo vydávání dalších a dalších datadisků, ale může se z toho stát jen další ždímačka peněz bez ohledu na osvětlování věcí z minulosti a bez zprostředkovávání těch úžasných zážitků. Ale tomu u Bioware moc nevěřím. Vypadá to jako bych byl spíše podezíravý, ale já se na datadisk opravdu těším a nejenom kvůli tomu, že budu moc pokračovat se svou postavou, ale hlavně se těším na osvětlení otázek, na které doufám, že dostanu odpověď. Takže 16. března se uvidí, zatím toho zase moc nevíme. Trailer můžete vidět dočasně v sidebaru.

Mike bude pokračovat, jsem zvědav, jak pochodím u level capu s už 22. získaným levelem, viz screenshot.

S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky – první dojmy

Vítej znovu v Zóně stalkere. Tak jsem se tedy velice brzo po dohrání prvního dílu vrhnul do pokračování s názvem Clear Sky, což je označení frakce stalkerů, která sídlí v bažinách a zachránila vám kejhák poté, co vás našli jako jediného přeživšího po velmi silné emisi. V Zóně se něco děje. CS je prequel původního Stalkera, což znamená to, že Zóna ještě není protkána tolika emisemi a na artefakty už nenarazíte na každém rohu, ba přímo naopak, nalezení třeba i jen jediného artefaktu budete oslavovat.

Read more >>

S.T.A.L.K.E.R. finished

Měl jsem možnost zhlédnout 3 konce. Z toho dva moc za to nestály, zatímco třetí byla velká sranda a ještě pěkný masakr. Doporučuju vám tedy Zónu prozkoumat a úkoly splnit důsledně a nenechat se omámit kecama v poslední části, ale pořádně to prozkoumat. Výborná hra, je čas vstoupit do Clear Sky.

Tady máte ještě mé závěrečné výsledky, no těch 100 000 zabitých Stalkerů a 10 000 mutantů jim nežeru xD. Bug?

Batman: Arkham Asylum

Po delší době jsem zase zkusil nějaké to demo, vypadá to, že se nám rýsuje zase nějaká ta pořádná hra a když už ne z hlediska obecního, tak aspoň z hlediska komixových (filmových) her. Ano, mám na mysli Batman: Arkham Asylum. Nebudeme chodit kolem horké kaše a jdeme na to. Do hry vás navnadí efektní animace, kde se řítí Batman ve svém Batmobilu do lokace, kde zrovna přivezli znovu chyceného Jokera. Už animace napovídá, že se hra bude nést v duchu filmu Temný rytíř, ale i tak bude mít dost odlišnou tvář. Čiší z toho trošku jiná atmosféra než-li z filmu, taková ještě více temnější. Nevím, jestli dabují hlavní postavy ti samí, co ve filmu – určitě by to pomohlo, tak u Ledgera si můžeme být jistí (R.I.P.).

Oznámení hry podle Batmana mě nechávalo původně chladným. Neříkám, že bych neměl netopýřího muže nerad (k večeři), sám jsem viděl všechny filmy kromě Batman začíná (Jack Nicholson a Denny DeVito jsou stejně nezapomenutelní, stejně tak Michael Keaton, no na Batmana a Robina bych radši zapomněl) a také jsem ho měl jako každé děcko velmi rád, na půdě se válí i nějací ti paňáčci, i když jsem sbíral spíše Spidermanovo univerzum. A co se týče komixu? Mám někde nějaký první díl, když vycházela nějaká nová edice Batmanových příběhů a na svou dobu dost drahý komix Batman a Robin (i když povedený). Tak to byla taková nepodstatná omáčka.

Graficky je hra na úrovni a navíc si můžete zahrát i na slabších strojích, samozřejmostí je podpora PhysX a jiných next-gen blbovinek. Vlající Batmanův plášť, efektní animace postav a zakončující akce – tzv. fatality moves, to všechno si užijete. Jakmile se tedy trochu rozkoukáte z intra a přejdete už do hratelné fáze, zjistíte, že Joker měl schované eso v rukávě a zase utekl. No, kdo by to nečekal… Ale docela mě zajímá, co si na nás v plné hře Joker připraví a čím překvapí. Hned musíme začít bojovat, nevím, jestli se dají provádět nějaká komba, stačí vám ale levé kliknutí myši, později se naučíte využívat i zakončovací popravy a Batmanův Batarang. Zase tak daleko jsem hru nestudoval (v demu to vlastně ani nejde), ale každopádně ovládání na klávesnici je intuitivní a co se týče hratelnosti, tak jsem se těch 20 minut a něco dobře bavil. Demo vás vskutku pěkně navnadí. Hra samozřejmě nezůstane jen tupá bojovka, což i tak by bylo nevypovídající, protože je to zábavná bojovka, můžete využívat okolního prostředí, oblíbeného háku a tzv. glide kicky k tomu si připočtěte slow-mo animace a jste v ráji, bojím se, že můžou být později otravné.

V demu si tedy užijete kromě boje i stealth prvky a naučíte se využívat možnosti okolí, navíc má Batman možnost přejít do „splintercellovského“ vidění – tzv. Detective Mode a zobrazí se mu nepřátele a dokonce i jejich duševní rozpoložení včetně únikových cest v úrovních. Doufám, že nás čeká taky nějaká variabilita prostředí, ne že by byl blázinec nezajímavý, ale ke stereotypu může dojít a to i co se týče hratelnosti, ale to už si musíme počkat na plnou hru. Poté, co si poradíte s několika ozbrojenými nepřáteli, čeká vás přímá konfrontace s hlavním padouchem a nějaký ten bossák, ale to už bohužel demo skončí a my se ještě dozvíme, že nám nebylo ani zčásti předvedeno všechno. Užijeme si i hackerských náčiní a čekají nás staří známí nepřátelé, hlavně z Batmana a Robina – Poison Ivy, Bane. Kéž bychom se dočkali i Arnolda . A jak je to zvykem, můžete hledat i skryté trofeje, nebo otevírat profily postav. V hlavním menu si je pak můžete důkladně projet (samozřejmě i během hry) a to dokonce i s nahranými dikfatonovými záznamy (tedy aspoň v případě Jokera) No, myslím, že se můžeme těšit a i když má demo přes 2 GB, stáhněte si ho a zkuste. Tahle hra doufám nepřinese zklamání. Plná hra už je nějaký ten pátek na světě, směle do toho, jedná se o skvělou hru.

DEMO DOWNLOAD

FUEL

Ať už tahle hra bude u vás přehlížena, jak chcete, jedno se jí upřít nedá – má totiž zápis v Guinnessově knize rekordů jako nejrozsáhlejší konzolová hra v historii (ne v PC games historii) a to kolem 14400 čtverečních kilometrů. Je pravda, že tohle jako dobrý argument a známka dobré hry vážně nestačí. Z fleku bych vám sem mohl hodit recenzi, protože hra už těžko nějak zaběhne k jiné hratelnosti a to, co vás maximálně vybízí jít dál jsou nová a nová prostředí. Ale necháme to ještě vyzrát a já ještě budu pár hodin hrát, pak se uvidí.

FUEL jsou postapokalyptické závody, proč postapo? Tak předně to můžete vidět všude kolem vás, příběh FUEL nemá, jen narazíte někde na vysvětlení, že jsme tu měli globální oteplování a radikální proměnu prostředí, které sice není tak ideální pro život, ale pro šílené závody jako stvořená. Kromě vašich protivníků nepotkáte ani živáčka, jen občas nějaký náklaďák (samozřejmě mluvím o offline hraní). Hra by se dala kromě BurnOutu přirovnat i třeba k Far Cry 2.

S FUEL jsem kupodivu strávil už něco přes 20 hodin a stále mě baví. FUEL je relaxační a infarktová záležitost. Zvláštní kombinace, říkáte si, ale je tomu tak. Hra po světě v recenzích zatím jde sotva nad průměr a příjde mi, že je trochu underrated a je jí vyčítáno něco, co není podle mě pravda. Člověk trošku musí pochopit zamýšlení tvůrců hry. Rozsáhlost území FUEL je neskutečná, když jedete něco kolem 30 km, zabere vám to 20 minut. Zkuste si schválně jet z horního bodu mapy vlevo na dolní bod mapy vpravo, jak by vám to dlouho trvalo (někde jsem viděl, že 3 hodiny reálného času). A skutečně věřím tomu, že má hra tolik a tolik km. Je to vážně znát a pokud si budete chtít projet zvolenou zónu až do mrtě, počítejte tak s 6 hodinami na zónu +- další hodiny podle rozsáhlosti dané zóny. Tato neuvěřitelná rozsáhlost (klidně bych si v tomto prostředí představil i jinou hru, rád bych, kdyby z toho prostředí někdo vymačkal ještě víc – chce to nějaký RPG mod) je hře k dobru i na škodu. Ti, co nikam nespěchají a naopak rádi obdivují krásy prostředí FUELu, budou brát tuto vlastnost jako plus. Je však pravda, že ta radost bude pomalu upadat, protože je hra zkrátka rozsáhlejší než jste si představovali a navíc upadne brzy do stereotypu, protože je tu jen pár daných úkolů a ty se stále opakují. Pak je tu ještě relativně velká obtížnost a máte důvod hru po pár chvílích odhodit. Už jenom kvůli těm prostředím bych to ale nedělal.

FUEL bych přirovnal asi nejvíc k BurnOutu – takže je to čistá arkáda – stačí si nadefinovat ovládání na W,S,A,D a to vám vesměs stačí, myš de facto můžete odpojit (ano, jako skoro každá druhá hra i tuhle najdete na konzolích, a tak to je samozřejmě poznat, ale aspoň co jsem si přečetl, je PC verze více vyladěnější). Ty hry mají toho víc společného, předně se podobně dobře ovládají na klávesnici. A FUEL má navíc tu výhodu, že nebouráte zase tak často a hlavně ty animace jsou hned pryč, což u Burnoutu bylo fakt otravné. Máte tady obří mapu rozdělenou na několik zón a hrajte si. Je na vás jaký závod splníte, můžete si dělat, co chcete. Na výběr z hlediska závodů (tedy hlavní náplň hry) tu máte kariéru a výzvy. Kromě těchto závodů můžete ve free módu sbírat tzv. vista points, laky na vaše vehikly, hledat trucky – jejichž zničením docílíte toho, že se na mapě zobrazí všechny možnosti, co v zónách dělat a usnadní vám život, protože byste jinak museli ve free módu projíždět zónu a hledat.

Pokud chcete tu hru nějak dohrát, respektive dostat se do ostatních zón, musíte se vrhnout na kariéru. Ta vám otevírá ještě více možností než ostatní závody, které vám většinou jen doplní FUEL, což jsou vlastně body, za které si můžete kupovat vehikly. Škoda, že chybí větší využití těchto bodů. Mimochodem po mapě se válí několik tisícovek sudů s nápisem FUEL, které když srazíte, získáte pár bodíků.

Kariérní závody jsou asi ty nejtěžší, zvolíte si některou ze tří obtížností a jde se na to. Pokud hodláte hrát na obtížnost Legend, připravte se na to, že si pořídíte společně s touto hrou i boxovací pytel. A několikrát opakované závody nejsou vůbec žádnou výjimkou. AI je nemilosrdná a oproti FUELu byl BurnOut pohádka. Tyto jízdy musíte jet absolutně precizně bez jediné chybičky, protože AI většinou nechybuje a navíc mají protivníci velikou oblibu vás předjet těsně před cílem. A navíc! Každý závod musíte vyhrát. Ne, nemůžete být druhý, nebo třetí. To pro FUEL neexistuje. Stejně je dobré si trať nejdříve projet zkušebně a zároveň koukat, co dělají protivníci, protože sledovat ukazatele není vždy ta nejrychlejší cesta. Ale je to aspoň skutečná výzva a kolikrát mi tlouklo srdce o stošest a pocit vítězství stojí za to. Horší je, že když už vyhrajete nějaký opravdu náročný závod, příjde ještě horší a horší. Bohužel, když se opravdu nevede, nebo vás někdo předjede před koncem přichází na pěsti do stolu, nadávky apod. Proto jsem tu doporučoval si koupit boxovací pytel. Hra tedy neodpouští větší chybičky a nemyslete si, že to je u normálních závodů nebo při menší obtížnosti rapidně lepší – není, nesmíte se zkrátka flákat. Funkci RETRY budete používat hodně často. Postupem času se jí naučíte využívat. Věřte mi, že pokud už trať znáte a uděláte nějakou chybu, je většinou vážně lepší dát retry a zkusit to znovu. Škoda stálých loadingů, které jsou sice krátké, ale lezou na nervy. Někdy to je vážně i o milisekundy. Hratelnost je tedy podobně omezená jako u BurnOutu – tedy úkoly se stále opakují. A na tom taky FUEL prodělává, máte obrovský svět, ale možností málo – stačilo by přidat powerupy, více aut – zkrátka pořádně motivovat. Nemůžete sesednout z motorky a chodit si po lese a sbírat houby (nemuselo by to být špatný), ale zase máte možnost kromě motorek jezdit na čtyřkolkách, v trucích… ale i v normálních autech. Jejich vzhled odpovídá atmosféře hry. Kromě toho, že si můžete různě měnit vzhled u vehiklů, customizovat vašeho jezdce, nečekejte ale, že si na začátku hry zvolíte vzhled, tloušťku apod. Ani si nemůžete vybrat pohlaví. Jen budete měnit oblečení.

Hra si mě hned získala, na to, že je tato hra vážně rozsáhlá, je dobře optimalizovaná, nezabere několik GB, není tak náročná na HW a přesto  vypadá úchvatně. I když samozřejmě u takovéto rozlehlosti nikdo nemůže očekávat něco z čeho bude mít neustálý orgasmus. Ano je pravda, že z dálky to nevypadá tak úžasně. Ale např. začátečnická zalesněná lokace Offshore Shack je velmi pěkná a hlavní je, že grafika vystihuje atmosféru a feeling hry, to stačí. Navíc se často mění počasí a jet v noci za dešti, sledovat ranní svítání – není to nádhera? Krajina je dobře vymodelovaná a nedochází k tomu, že se nějaká oblast bude opakovat několikrát. Horší to už je s detaily jako spadané stromy, dinosauří kosti (asi), dřevěné budky apod. Na druhou stranu se to muselo něčím oživit a hlavně vymýšlet takových prkotin víc na takovou rozlehlost – to nejde. Rád bych třeba přímo do první lokace jel na dovolenou, zkuste třeba si ke hraní otevřít okno (doporučuje spíše na jaře a v létě) a někdy to dokáže navodit takovou atmosféru, že tam skutečně jste.

Jako další zápory tu máme poněkud nevýraznou muziku, která dosti brzo omrzí, škoda, že se neudělal nějaký pořádný soundtrack. Ale co, aspoň si můžete pustit vlastní hudbu a je to. Zvuk taky není moc uchu lahodící a navíc někdy dost blbne a dojde na nepříjemné praskání. Chce to nějaký patch a nejen kvůli zvuku. Přesto přese všechno, že nenabízí moc variabilní hratelnost, je to hodně zajímavá hra, která podle mě vyšla v nesprávné chvíli a trochu zapadne a navíc nemá moc lichotivá hodnocení. Je to něco jako s hrami jako 18WoS, které taky zaujmou málokoho a hratelnost je podobně plytká a stereotypní, ale zase je to taková relaxace, to ježdění po krajině jako ve FUEL. Navíc ve FUEL můžete závodit, honit helikoptéry a další blbosti.

A taky je to zkrátka obrovská a netradiční gamesa. To logicky muselo přinést několik neduhů, i když si myslím, že ty výhody převyšují a některé oblasti jsou vážně pěkné a pořád je to zábava, i když upadající. Nicméně za zkoušku tahle hra vážně stojí. Někdy se fakt divím, že FUEL pořád hraju, já, který se dost rozčiluje, když něco nejde. Ale musíte si zvyknout, obzvlášť pokud chcete být všude zlatí. Asi je ta hra vážně zábavná a dobrá, jinak bych nepřekonával můj vztek a nehrál dál… Pokud tedy chcete jít do FUEL opravdu naplno, připravte si hodně času a ještě víc trpělivosti, hra není nedohratelná, navíc dostanete opravdu slušných pár hodin zábavy.

ULTRAMEGAPOST 3/4 (PROPER UNCUT)

Řekněte mi, co s tím časem děláte, prosím vás. 28. prosince a naposled si pamatuju štědrovečerní večeři letošního roku. Kde jsou ty 3 dny? Přestaňte, nebo se na to… Bez otálení honem na třetí fun část, která už se nebude týkat života a podobných keců, ale čistě věcem, kterým se věnuju.

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 3/4

- GAMES

Docela mě to překvapuje, ale je to kupodivu skutečně tak. Za tento rok jsem se věnoval hrám jako snad nikdy za celý svůj život. Důvod je jasný, nový počítač. Jednoduše nové hry dokážou vtáhnout do sebe aspoň na chvíli mnohem lépe než ty staré, hlavně díky grafice. S tím souvisí i to, že jsem jen malou část z nich skutečně dohrál až do konce. Rozehrál jsem jich ale opravdu hodně a ke každé jsem si připravil aspoň pár slov xDD. Ještě bych upozornil na to, že staré hry jsem nezačal odsuzovat, vždycky to tak bude, že prim pro mě bude hrát v první řadě zábava, v druhé hratelnost, pak tu máme atmosféru, příběh… a grafika rozhodně u mě neznamená to jestli hru hrát, nebo nehrát. A navíc např.: kouzlo u některých her se dotváří pouze se svým celkem a remake by to jen mohl pokazit. Mám na mysli hlavně adventury ve stylu Simon the Sorcerer (1,2), které zkrátka jsou a budou kouzelné tak, jak jsou. Měl jsem na mysli jen to, že jsem pět let trávil hraním her jako byl Tomb Raider 2 anebo staré GTA. A tzv. next-gen jsem neměl možnost nikdy poznat a byl to rozhodně větší šok než, když jsem přecházel z počítače z roku 1999 na nový v roce 2003. Po těch pěti letech se ty hry teprve OPRAVDU posunuly do jiné sféry. Není to zvláštní. Od roku 1999 do takového roku 2005 se hry vyvíjely tak nějak ne razantně, tedy, co se týče po grafické stránce, ono na těch žánrech se nedá už moc vymyslet. Potom už to začalo brát rychlý sešup a v současnosti to už snad ani nejsou moc hry, každopádně jsem zvědav, kam to ještě zajde za těch pár roků. Já jenom doufám, že ne moc daleko, protože bych byl rád, kdybych si nemusel do tří let zase shánět rovnou nový počítač, popřípadě konzoli, nebo něco ve stylu toho, co jsme viděli ve filmu Gamer. Ale to je na jiné téma, tak toho nechme. Každopádně jsem rád za jednu věc a to, že si pořád v sobě nechávám nějaké to herní nadšení, stále mě hry zajímají, baví a mám je rád. Sice se něco změnilo, třeba v tom, že mě baví pomalu víc o hrách číst než je hrát a taky v tom, že už opravdu nehraju všechno, co mi příjde pod ruku a nechávám si třeba i nějaké ty klenoty protéct přes ruce. A navíc už hlavně soustřeďuju pozornost na ty nejvíc mainstream tituly. A i když chci třeba hrát něco trochu „jiného“, dlouho u toho záhadně nevydržím. U her bych si přál dost věc. To, co mě opravdu baví, dohrát, zaplnit mezery v tom, že jsem nehrál takové titulky jako Duke Nukem 3D, Deus Ex, System Shock, Monkey Island… těch je. A hlavně na to mít co nejvíce času a hlavně chuti.

Možná bych se na tohle mohl vybodnout a chtěl jsem to i původně sepstat jinak, ale bylo by to hrozně moc postů, lepší to mít vše v jednom. Jen upozorňuju, že nevypíšu u her všechno, jen pár slov, tak se můžeme třeba někdy později určité hře věnovat ze široka… Jak je zvykem. A teď už vážně pojďme na to, opravdu jsem toho hrál až až.

Nebude to soupis dojmů, ale spíš jenom takové info sloužící hlavně mně, co jsem dohrál, rozehrál a chci dohrát. Zkrátka aktuálně rozehrané, nebo objevivší se hry na discích, navíc uvedu můj progress u nich (0% znamená nehráno). Tak se na ně pojďme podívat.

180+ old pc games from late ’80ies to late ’90ies (progress: 0%)

Bez komentáře, povinnost! Read more >>