ULTRAMEGAPOST 2/4 (LIFE NA ULTRA)

Říj 3, 2009   //   by lordhell   //   Megaposty, Novinky  //  5 Comments

Dámy a pánové, čeká vás druhá část ultramegapostu, jsme téměř v půlce. Připraveni na pořádnou porci textu? Myslím si, že po nascroolování dolů už víte :D .

CONNECTION ESTABLISHED….
CORRUPTED INDEX…
RECONNECT…
INVESTIGATING THE BRAIN…
EVERYTHING OK

ZJETÍ IS EVERYWHERE PRESENTS

ULTRÁCZEK

ULTRAMEGAPOST 2/4

- DŮSLEDKY ZJETÍ

Tak jako jsem tehdá vymyslel slovo zjetí, jehož spoluvizionářem je i filletzz, se heslo posledních měsíců stalo – we’re gonna die anyway, chcete-li – stejně umřem. Nechci tento post začínat pesimisticky, jen chci něco osvětlit. Ba co více jsou to jenom blabóly do spletitých sítí internetu. Pojem zjetí je vážně pojem, který by se měl objevit v čítánkách, toto skvělé slovo vyznačuje vlastně hrozně moc věcí. Co naplat, že ho lidé moc neznají, chci říct, že teď, co žijeme je věk Zjetí, ne věk Satana, ale věk Zjetí. Hrozně moc toužím své vize a názory a osvětlení kolem fenoménu zjetí zapsat do knihy, jenže zkrátka se k tomu nedokážu dokopat, tak jako se nedokážu dokopat k hodně věcem. Při tom to chci osvětlit, chci to prozradit více lidem. Zjetí je všude kolem vás, vy jste také zjetí! A nebezpečně se zjetí vyskytuje ve všech vrstvách a dostává se i tam, kde byste ho ještě nečekali. Vždyť za chvíli se budou brát i ty incesty za normální běžnou věc. Však je mi to divné, že incesty teď řádí. Možná je to jen můj pocit, ale každopádně nikdo, kdo vidí aspoň trochu do hloubky, nemůže zjetí vyvrátit. Ale byli jsme u incestů, tak se k nim vraťme. Je mi divné, že se čím dál tím víc objevují na porno stránkách incesty a to ve veliké míře, dříve jsem na ně tolik nenarážel, tady nejde o to povídat si o incestech, stejně z většiny těchto videí mám pocit, že se jedná vždy o fake. Tady jde o to, že jich je nějak moc. Tím nechci ani náhodou naznačit, že projíždím pornostránky jak nadržený Marcel od Kolovratů. I když, jak se můžete pornu vyhnout na internetu. 80% tvoří na internetu porno, 19% warez – jde jenom o označení, nejde o pravá data, protože warez jistě porno dost dobře dohání, 1% je zbytek. Snažím se teď popřemýšlet, co je nyní fenoménem ve světě, vždycky se něco najde i když samozřejmě ne v okruhu všech obyvatel, jednou to byli pokémoni, pak Lunetic, Vyvolení a dlouhou dobu vládlo emo. Vždycky se najde něco, věk zjetí začal již dávno předávno, např. již když tu byli dinosauři – už tady se objevovalo zjetí, chcete příklady? Tak třeba, když masožravý dinosaur začal žrát salát, nebo když se zpářili dva pánové dinosauři – zjeli. Někteří je odsuzovali, některým to bylo jedno a někteří řešili, proč je tomu tak. I když dinosauři se se svou inteligencí na to většinou vybodli :-/, bohužel. I když panovalo zjetí již dávno předávno, zjetí v opravdu vrcholných formách se začalo objevovat teprve po roce 2000 – respektive začali to lidé (již ne dinosauři) skutečně pociťovat. Nechci nijak všelijak to rozebírat do detailů, to v knize zjetí, která jednou bude dílem světovým. Zjetí se přizpůsobuje nám anebo se my přizpůsobujeme zjetí? Odpověď je – my se přizpůsobujeme zjetí. Takže zpět k dinosaurům, přišly opice a z nich najednou jedna opice vypadala divně – zjela. Ano, byl to člověk. Opomnělo se zjetí mezi dinosaury, aby se zase brzy objevilo jinde ať už u opic, lidí, nebo filckách. A opět se pářilo a pářilo – pán opice s pánem opice. A jak se tak pářilo v průběhu dějin a měnil se přístup, došlo to k tomu, že už to dnes za zjetí není považováno. Ono vesměs toto je příklad, není to žádné odsuzování. Stejně tak je i viditelné, že se homosexualita stále považuje jako zjetí a ne u malého počtu lidí, ale pokud to vezmeme z obecnějšího hlediska, tak se to jako opravdové zjetí nepovažuje. Zkrátka dneska je homosexualita naprosto normální věc. Zjetí vysvětluje dost věcí a většině lidí dá odpověď i na nezodpověditelné otázky a není nic jednodušího než psychologicky diagnostikovat většinu lidí a i věcí za zjeté. Stejně tak jako je v rozporu považovat zjetí za přirozené. Zjetí vyvrací i existenci víry, respektive existenci křesťanství. Ať už člověk chtěl, nebo nechtěl, musely se objevit odchylky a různé druhy náboženství jako různé druhy koření (lol). Protože panuje zjetí, křesťané již nepovažují sex za zjetí a normální lidé už vůbec ne. Sex již není jen pro účel stvoření dítěte, ale pro potěšení.  Většina lidí stále zjetí opomíjí a nedává tomu zřetel, při tom by to osvětlilo jejich mysl a zároveň následující vývoj. Zjetí neskončí, bude pořád, ale bude zase polevovat. To je zkrátka vývoj zjetí – vrchol zjetí, úpadek zjetí, vrchol zjetí, úpadek zjetí. Opravdu se nedá všechno o zjetí popsat v jednom dlouhém textu, je vážně potřeba kniha, která je dobrá i pro to, že si to člověk může všechno pořádně rozmyslet a dá dohromady, těšte se na release! Zjetí tkví i v tom, že dnes člověka máloco překvapí. Poté, co jsem viděl věci jako strkání si chobotnic do p*dele atd. Už zkrátka nemůže jen tak něco překvapit a poté k věcem jako některé kultovní filmy jako třeba Kanibalové berete de facto jako normální, něco běžného. (ono to je) Špatný příklad určitě, ale jiný mě hned nenapadne. Horší je, že to půjde dál a dál a dopadne to jako s homosexuálními dinosaury. Hrozně moc věcí už je v dnešní době považována za normální a člověka to dělá laxního. Nejsem výjimka, i já jsem zjetý, ale zjetí má i více fází, jak už z mého blogu víte. Účelem těchto blábolů, které vám stejně nedávaly smysl a určitě řadu lidí i pobavila bylo, že zjetí je kolem nás a nenapadá mě žádné jiné slovo než zjetí, které by znamenalo tolik věcí. Ve slově zjetí je totiž všechno :) . A dám vám radu, která se vám bude hodit, když vám něco bude připadat divné, nebo nebudete chápat, tak si řekněte – zjel, zjelo, zjeli…

Tak hezký úvod, ještě bych chtěl dodat, že jsme s filletzzem probírali, že by to chtělo i web zjel, který by vlastně nahradilo psaní knihy, kdo ví, třeba jednou se zjel objeví. No a teď konečně k něčemu jinému a to k blogu, o tom to tady přece je. V postu, trefně nazvaným Zjetí jsem tak nějak prohlásil, že končím s blogováním. Samozřejmě, že mi určitě věřilo pár lidiček, i když musím říct, že řada lidí tomu i věřila po té neslavné dlouhé absenci. (kolikrát to tady bylo) Zjetí v tom hrálo roli samozřejmě. Už asi máte dost těchto nesmyslných výjevů a chcete srozumitelnost a věcnost. No, snažím se, ale nějak to nejde :) . Museli jste se jistě vzpouzet, protože s tak megalomanskými plány a rozjezdem najednou skončit, to je absurdní. I když už pro mě blogování zdaleka neznamená to, co dříve. Je to součást něčeho vyššího (nj, dám pokoj). Jak už sami vidíte, tak to konec nebyl, jinak byste tohle asi nečetli. Jde o to, že už mě dobře znáte a že se za tím něco skrývá, nějaký velký comeback jistě příjde. No v době, kdy píšu tento post ještě nevím o současnosti blogu, no mé plány jsem realizovat začal a nevím jestli to klaplo, to uvidíte sami, nebudu tuto obludnost (pokud bude) opravovat.

Vím, že přeci jenom se někdo na můj blog chodí podívat a jsem za to rád a i kvůli nim bych občas něco napsal, ono je v tom rozpor. Blog vlastně píšete pro sebe a zároveň chcete být trošku exhibicionistou. A hodně vlivů má na vaši blogovací aktivitu vliv. Bral jsem v potaz několik věcí a dlouho, dlouho přemýšlel nad webem. Přemýšlel jsem jestli to má vůbec cenu (má), proč to vlastně dělám a proč jsem teda za to vyhodil prachy, když na to kašlu. Filletzz bral v úvahu a možná, že už to realizuje zkrátka využití blogování pomocí Twittera apod. – Pohled na tyhle miniblogy se také postupem času mění a nejen u lidí, ale i u mě. Zkrátka twitter, menší info o bloggerovi a to je vše. Jenže pro někoho je to málo, tentokrát beru v potaz jen sebe. Mělo na to vliv i nedostatek času a takové menšího rozpolcení (vydíte, vyhýbám se slovu zjetí xD :X) uvnitř sobě, zkrátka jsem se naučil žít bez této dřívější jakoby „drogy“. Zjistil jsem, že i bez blogu ten čas plyne hrozně rychle a naopak, že je to i bez něj horší :D . Neuvěřitelné, vážně jsem přemýšlel nad hodně věcma a někdy jsem i byl překvapen, co z toho vyšlo. Nemluvím o tom, že jsem prozřel a najednou, že budu blogovat denně, když nebudu, to je jisté, že zkrátka toho nejsem schopen. Stejně tak nemluvím o tom, že se tu něco objeví a zase za pár měsíců tu bude něco podobného jako je tohle. Ale k jádru pudla, zkrátka blogovat budu ať už do twitteru, či měsíčně sem.

Tohle je vlastně vesměs zbytečné, znáte tohle všechno nazpaměť a ani nechci vědět, kdo a co si vyprofiloval z Lordhella z těhle všech keců co jsem za svůj blogovací život sem hodil. I já jsem někdy překvapen, to si nemyslete. Je to opravdu exhibicionismus :) . I když vlastně všechno je jedno – we’re gonna die anyway xD. Fakt tohle používám dost, filletzz moc dobře ví (který jako jeden z mála tohle bude číst, proto na něj s radostí pořád odkazuju xD).

Stejně tak víte, co vás bude čekat v téhle nesmyslné obludnosti, ze které si odnesete maximálně lehké pousmání, i když kdo ví, nic se nedá předvídat dopředu. Dá se říct, že je pro mě tento post nejtěžší pro začátek dalšího blogování. Prostě mně jde o to, že se takhle musím vypsat, jinak to prostě nejde, jinak by mě nebavilo blogovat. Nemůžu prostě najednou po měsíci absence začít třeba reckou Prison Breaku a nevracet se k minulosti v life (respektive můžu, ale není mi z toho dobře a to je nejdůležitější, mít z blogování sebeuspokojení, seberealizaci). Zároveň doufám, že se tohle uchová, protože se vážně těším jestli si někdy tohle za několik let přečtu. K blogu patří bláboly ze života, propagoval jsem to několikrát a nejde o to psát dlouhé posty, či nesmyslné věty.

Když měl přijít velký comeback (i když jsem s ním fakt počítal a mělo to být hezký, tak to zkrátka nevyšlo). Velký vliv má na to škola, která mě zkrátka solidně otravuje život, i když je pro mě na posledním místě, což vám můžu potvrdit, ale zkrátka mě to otravuje, no dozvíte se toho hodně. Jsem zvědav, kdo to bude číst. A kua co to furt píšu, další odbočka – víte, co se mi líbí? Že to pak kromě korekce, kdy moc nevnímám ani co jsem napsal, nemusím číst a tudíž nemusím přemýšlet a dělat si něco z těch všech blábolů. Já bych tak moc chtěl, aby tohle byl best blog ever, aby se vám tu líbilo, abyste to tady brali s nadsázkou, nebo s naprostou vážností. Jenže je to nevyzpytatelné.
Tak konečně k legu…

Po menší dohodě, hádejte s kým, jsem došel k tomu, že tedy, když ten comeback nevyšel, tak sem hodím aspoň tohle. Znamenalo to mnohem víc, jak už jsem napsal – tento obrázek v sobě skrývá víc významů než by se mohlo zdát.


Od lesa – proč lego? Lego, protože to byl další důvod ke zjetí, kvůli čemu jsem nemohl nějak dobře spát a vůbec nic dělat, i když pochybuju, že po legu by to bylo lepší. Jak víte miluju PC, PC je moje všechno a moc dobře vím, že ze mě dělá zjetou kreaturu. Na druhou stranu, co se týče zjetí, tak si myslím, že z tohohle ohledu má na vás PC vliv nejmenší, protože PC je spíš takový prostředník, zprostředkovatel zjetí. I když se to tak možná nezdá. A já bych se mohl samozřejmě bez PC obejít, no i když never say never. Vím, že to bude stejné i s PC za 400 tisíc. Jenže zkrátka trávím s tímto strojem všechen můj čas a jak už jsem to napsal. Kdybych tak věděl, jaký PC bude na mě mít vliv. Dá se říct, že zkrátka PC je něco neuvěřitelného (stejně kus plechu, plastů, všemožných kravin a co to dokáže zprostředovat, takový malý zázrak), skýtá tolik možností a díky internetu a i díky hrám a hodně věcem je to brána do jiných světů, dá se s tím tolik věcí. Je to něco nepopsatelného. Zkrátka je to krabička na zábavu s bonusy xD. A i když člověk potřebuje ke spokojenosti hodně věcí a i já toho vyžaduji hodně, tak k velké spokojenosti mi stačí vlastně počítač, který dohání aspoň trochu tuto dobu. Jde o hry… jde o víc. Protože, když se mě někdo zeptá co chci, tak jako první odvětím – nový PC (not anymore xD). A až potom jsou tu věci jako stát se miliardářem, mít doma sexbombu, fantomasův kufřík, nesmrtelnost, herní konzole a další a další věci. Ale tak nějak jako hlavní věc je právě ten PC. Holt pro mě to tak je, PC mě dá se říct i ovládá, jsem rád, že už se na to dívá člověk dnes jinak a že je PC vlastně všude a to i víckrát i má matka už mi neříká nic na to, že u toho sedím pořád.  Pořád jí to štve. I když moc dobře vím, že je lepší prožívat to, co je venku a nebýt s touhle bednou, ale zkrátka je to tak, nevím proč, ale je to tak a prostě já už se asi nezměním a co budu schopnej tak vím, že s touhle věcí budu co nejdýl. Je sice pravda, že mi to taky hází klacky pod nohy, možná díky tomuhle stroji se vyhýbám trochu přes míru světu venku, který je moc pěkný a dá se tam prožít mnoho věcí, ale zároveň je tam zlo a člověk toho míň zkazí u počítače než venku v realitě. I když samozřejmě styk s realitou venku je nevyhnutelný a za realitu se považuje všechno, co děláte mimo PC. A taky mu můžu děkovat za to, že nemám partnerku. Jenže už jsem asi tak zblblej, že si to vlastně neberu a jsem rád, tak jak to je, i když by to být tak nemělo a mohlo by všechno třeba vypadat jinak a taky bych byl pro většinu lidí menší zklamání. Ale zkrátka drží to nade mnou menší moc. Jsou to všechno kecy, jasně, ale zkrátka to se nedá jen tak napsat, natož pochopit. Jde o to, že zkrátka se cítím dobře u PC, výhodou je, že jsem si to připustil a že vim moc dobře, jak na tom jsem a fakt to zní děsivě, když si člověk představí, kdyby do jeho života nevstoupil počítač. Ono fakt nejsou všechno kecy, že nás stroje ovládnou. Vždyť už tomu vlastně tak docela i je :D . Jenže pak zase něco jiného, nejen PC nás ovládá, do našeho života zasahuje mnoho faktorů a ani si to nemusíme uvědomovat. No nic :D . Ale fakt jenom ta představa, třeba bych měl holku, vymetal diskotéky a neměl bych strije a děsivou váhu, ale třeba taky ne. Nikdo neví, ale prostě je to tak a tak a jsem takovej jakej jsem a co – we’re gonna die anyway. Někdy je docela dobré závidět těm lidem, které počítače nezajímají. Ale to je prostě takhle. Zase se dostávám jinak, hodně faktorů má na člověka vliv a i když je skoro každý člověk jedinečný svou individualitou nebo jak to popsat, tak i v tomhle se dá vidět společných prvků, že se dá na lidi tvářit jako na stádo, které k sobě nikdy nevezmou lidi, co vidí nějak jinak, nebo jsou pro ně přehnaně odlišní. Člověk sám ví, že do některé skupiny osob se nikdy nezačlení ať už z toho důvodu, že oni ho nepřijímají nebo on sám nechce. Dřív mi taky připadaly lidi, co jsou zahledění jen do knížek divní, ale dnes to beru jinak. Člověk vážně dospívá, svou životní cestu si bude hledat dál a dál, na většinu věcí přehodnotí svůj názor a taky je zajímavé i to, že čím víc člověk vidí pod povrch věcí, tak tím víc dostává nadhled, opět jsme u inteligence. Jenže to zase jindy. Někdy je holt realita krutá a děsivá, ale je to tak. A radši budu věřit realitě než lživým poselstvím o životě po smrti. Je sice realita a realita, ale každý člověk si musí rozhodnout čemu bude víc věřit. Já zkrátka mám svoje a nikdo mi to neodpáře, i když je to pro druhého špatně. Zároveň to neznamená, že když se dozvím víc, tak že nezměním názor a zároveň některé věci prostě ani změnit nejdou. Ono jsou to kecy, ale něco na tom je, dáte mi za pravdu? I když vedu pro někoho stereotypní život, který se může kdykoliv změnit, tak zároveň mám nějaký ten názor na věci, na které imho většina lidí nemá.

Nad tím jsme se zamýšleli i s filletzzem a to o hodně věcech. Možná jsou to jen subjektivní pocity, ale zkrátka závidím těm, kteří nepřemýšlí nad mnoha věcmi, ono vlastně primitivismus je nádherná věc, stejně tak jako být ve stádu, nebo zkrátka nemít vzdělání, nebo tak. Nebo zkrátka brát život bez přemýšlení, teď nvm jaké slovo mám použít. Dá se říct, že čím víc člověk ví, někdy to není vždycky dobře. Pořád si myslím, že život byl lepší dřív, když člověk zvládal své základní pudy a nic jinýho ho nezajímalo, bylo to ve všem mnohem lehčí. Lidi byly organizovaní, byly tu kmeny a jistá akceptovatelná a hlavně jednoduchá pravidla. Tady jde o to, jak byl člověk inteligentnější, jak se člověk vyvíjel, tím je to horší a zároveň není. Mozek je holt něco neuvěřitelnýho, stejně jako vývoj lidstva. Jsou tady lidi, kterým většina těchto věcí pro ostatní naprosto nesmyslná a zbytečná, nedá spát a musí pořád něco v hlavě řešit. Ale takhle to nějak je, zkrátka nedá se najednou na všechny tyhle kraviny vybodnout. Pak se divte, že to spěje ke zkáze lidstva. Ono vždycky se najde nad něčím kousek pravdy. A lepší je možná nad tím nepřemýšlet, ale když to nejde? Když se takhle někdy zamyslím, zjistím jak je vlastně všechno primitivní, že složité věci vlastně vůbec nejsou složité, že vlastně se dá většina věcí osvětlit, proč to nejde apod. S něčím se dá sice něco dělat, ale někdy je člověk bezradný. Kdyby šlo všechno podle plánu, taky by to nebylo dobře. Holt rozpor ve všem, chce to nějakou rovnováhu a nezbláznit se. A říkám, že je vážně nejlepší věřit sám sobě, vy sami moc dobře víte, jak se pro vás věci mají. Někdy si připadám vážně mimo realitu. Líbí se mi ale věci i řešit, nebo rozebírat některé lidi ze všech hledisek, je to docela zábava.
Kam jsme se to dostali proboha? Ne proboha ne, ale nvm co jinýho, no nic. Zkrátka omlouvám se za to :D .
Takže tohle PC, na kterém tohle ještě sepisuju, mám už 5 let. Lol, vážně pět let. Už jsem vám to napsal a taky víte, že jsem čekal moc dlouho a nikdy to neklaplo, kdo ví jestli tohle klapne, ale vypadá to zatím, že tohle asi fakt klapne, protože zkrátka nvm proč by nemělo. Konečně se dočkám a dostanu nového miláčka (ještě podle toho, jak si to sestavím – ouch). A to už za pár dní, i když je to opravdu nesmyslné, tak zkrátka se na to těšim jak malej, i když to bude stejný, flákat budu stejně všechno i dál. Jenže už aby to tady bylo, protože to má taky vliv na to, že to mám pořád v hlavě a aspoň až to bude, tak si trošku odlehčím a zaměřím se na věci důležitější a na mozkovou činnost náročnější. Jde o to, že to mám pořád v palici a holt zkrátka má to vliv na něco.
Čas teď plyne neuvěřitelně, před chvílí byly Vánoce a oni jsou za pár měsíců zase. Je mi 20 let a je mi z toho všeho hrozně zle, zkrátka nechci, aby se věci změnily a zároveň chci :D . (zjel) Je to hrozný a štve mě tohle všechno moc a teď mám ještě takový těžký zjetí jako tehdá puberta. Nevím, jak to nazvat je to zjetí a nějaký číslo. Zkrátka nějak tak žiju bez smyslu a baví mě jenom pár věcí a do všeho se těžce nutím. Ona ta vejška taky na mě už měla vliv. Dělám  totální ho*no, i když účelem vlastně bylo se dát nějak do pořádku. Hrozně marním čas a zároveň to tak nechci, protože chci dělat spoustu věcí. + Zkrátka čas běží a běží, za chvíli budu mít jiný povinnosti a už určitě nikdy nestihnu na co jsem měl čas v těhle letech a když už, tak určitě ne všechno. Na druhou stranu je mi všechno totálně jedno. Je to fakt těžký období a nezáviďte mi ho. Chci ten čas zabít jinak a zároveň je mi to jedno a už nvm jak to jinak říct, respektive napsat. Štve mě hrozně moc věcí, někdy bych si nejradši hlavu omlátil o zeď. Jsem nas*anej sám na sebe atd. Pak se zase uklidním, je to teď jako na houpačce. Už chci, aby to období skončilo, to mi věřte. Ale to není jenom vliv vejšky, je to zkrátka… něco.
S novym PC to bude ještě horší, možná je to taky tím jak to teď je a že příležitost dělá zloděje, až budu mít nějakou tu velkou zodpovědnost, tak to bude zcela jinak, i když možná někomu se možná můžu zdát, že jsem taky nějaká kreatura ze stáda. Nejhorší je, že se mi to tak líbí. A jsem taky hrozně moc línej, na PC ne, tady udělám i tak dost práce (pomíjíme blogování), ale v reálu. Teď Mirko Hýl – „člověk je od přírody línej.“ Když se to tak vezme a měl bych psát today bez odchylek, tak by to vypadalo tak, že ve 12 vstanu a pak jsem 12 hodin u PC a pak si jdu opět lehnout… Dobře jdeme do hloubky – mezi tím jím, dělám nesmysly, čumim do zdi, občas jdu na klozet xD. A vyhovuje mi to… Si pořád říkám, že si musím stanovit nějakej ten plán a aspoň se trochu podle něho řídit. Se školou to bude ještě lepší koření. Jsou tu teda věci, které dělají určité dny zvláštní. A když je všechno stereotypní, tak se dost věcí i mění a dost věcí se i událo, je to divný, ale je to tak.I když je to pořád stejný, tak vidíte, že jsem zjel – neopomenu ani bonusy, co chystám v podobě takových větších zjetin.
Týden se teď obzvláštňuje a kdyby to bylo pořád stejný a to nebude, protože se sebou začnu něco dělat, tak by to vypadalo takhle bez zacházení do hloubky. Tak pondělí 12 & 12 ( podívejte se na začátek odstavce, myslím tím tedy jak trávím den, že se jako nic dít nemusí, to se potom nabourá podle novýho PC a jak se dokopu do školy). Úterý taky 12 & 12, středa rovněž. Čtvrtek – chodím na jídlo k dědovi a opravdu budu chodit pravidelně ráno na matiku :) (předchozí dny nepovažuju za nutné, tedy nevadí, když nebudu ve škole, více jinde, samozřejmě, že bych měl chodit skoro na všechno, kdybych chtěl mít pro sebe všechno dobrý). Pátek – vypadá to, že nějaký čas budu chodit tento den večer do hospody :) . Jn, krutá rána do stereotypu započalo zjíždění v hospodě. Horší je, že se mi to zalíbilo, taky se dozvíte s kým… A aspoň se naučim pořádně pít pivo, zatím teda 2x jsem byl a špatně mi zatím nebylo, holt se to nemíchalo zatím s paňákama a kdyby se počet piv mohl zvyšovat, odjede se. Vesměs je to vždycky na pět hodin. Myslel jsem si, že to stačí jednou, ale tentokrát už jen tak pozvání neodmítnu, holt taky když to je s lidma, s kterejma je si co říct… Sobota a neděle 12 & 12. Pěkné.
Tím jsem vám taky naznačil, že to lego znamená, rozpor v osobnosti, nesouhlas se světem, těšení se na nové PC, vzpomínka na mládí a určitě by se toho ještě hodně nešlo. Jenže pořád to nedalo tu hlavní odpověď proč lego. Inu to jsem po letech zjetí se vrátil na Xfire a ihned pokec s filletzzem, kterému jsem se samozřejmě zmínil o compu, jehož pomoc je samozřejmě neocenitelná. No a ten mi po odmítnutí jednoho výběru od společnosti Want řekl, že je lepší vybrat komponenty a sestavit. Dlouho jsem neváhal a dal mu za pravdu, pravdu má vždycky :D . A teda řekl jsem si, že dám na zkušenějšího a tedy že si komponenty objednám. Svým zkušeným očkem vybral komponenty a já s velkým strachem ze sestavování jsem se optal, co s tím budu dělat. Odvětil, že je to jako lego. A proto tedy LEGO. No, mám od té doby z toho nervy, lepší by to bylo sestavený a v klidu, na druhou stranu takhle to bude výkonnější, levnější a bude to víc moje :) . Pozitiva nad negativa, i když už dopředu vím, že se u toho pěkně zapotím, protože řeknete lamácká záležitost. Jenže Lordhell neni jako každej :D D. Tak doufám, že to dobře dopadne/dopadlo a já to sestavil… pokud k tomu došlo. A děkuju filletzzovi za ochotu a pomoc. (kéž bych věděl, jak to dopadlo :) . Takže to by bylo k úvodu, který dost ulehčil ať se to nemusí tak jevit, jak mému egu tak i dalšímu textu…

Hehehe, to jste asi nečekali. Ano další takový úvod, který se od předchozí části ultramegapostu moc neliší. Jde o to, že jsem tohle psal v době, kdy jsem ještě neměl nový PC, což snad je z textu zřejmé. Nechtěl jsem vás o něj připravit a to z několika důvodů – dinosauři a moje zjeté věci jsou nezapomenutelné, je to napsané trochu jinak a je tam pár zajímavých věcí. Doufám, že jste se i u těch věcech z „pravěku“ dostatečně pobavili. A teď ještě pro upřesnění, co se týče toho, jak jsem psal, že mě ovládá PC a že furt u toho sedím, ne že by to nebyla pravda, ale rozhodně už mi není 12 a ono vlastně zase tak moc času u PC netrávím a hlavně ho trávím úplně jinak než hraním apod. A ještě jedna poznámka, která platí všeobecně pro celý tento 20 000 xD slovní kolos, je pochopitelné, že se tu objeví hafo chyb a já rozhodně nezvládám tyhle romány číst několikrát a proto se omlouvám za všechno, co je zle napsané, nedává smysl apod.

Jak víte miluju PC, PC je moje všechno a moc dobře vím, že ze mě dělá zjetou kreaturu. Zpátky k tomuhle, je to poněkud trapně napsané a rozhodně s tím až tolik nesouhlasím. Chápejte mou situaci, kdy jsem se vážně jako malej na současný PC hrozně těšil a proto jsem měl v hlavě vesměs jenom počítač. Z téhle éry už jsem dávno vystřízlivěl. PC rozhodně není moje všechno a rozhodně by mi nedělalo infarktový problém se ho nadobro zbavit. I když jsem pořád z nového počítače nadšenej a věnuju mu pořád nejvíc času, tak jím nežiju. Rád trávím čas někde jinde (v posteli a žrádlem hlavně). K velké spokojenosti už mi nestačí jen počítač, zjistil jsem, že mít nový počítač není nakonec něco, co bych vážně musel mít. Kdybych byl malej, tak bych z toho jistě s*al mnohem více a to počáteční s*aní ve skutečnosti ani netrvalo zase tak dlouho a hry, které jsem si dřív nemohl zahrát ani teď nehraju i když můžu. To je na jiné téma, PC hry mě pořád neuvěřitelně baví, ale ne tak moc jako dřív, kolikrát se vážně radši podívám na dobrý film. Ale rozhodně na hry jako takové jsem nezanevřel. Na druhou stranu, bych se možná bez nového PC tak úplně neobešel a byl to přínos pro celou rodinu. Protože se s tím dá konečně dělat věci, které dřív nešly, hlavně díky HDD :) . Je to rozpor v tom, že PC mám rád, ale někdy ho mám dost. Nechci se této záliby vzdát, ale zároveň bych si radši někoho našel a po p*deli. Jenže sám sebe a mě někam dokopat, to je na dlouhý lokte. Dost, dost, u PC se ještě zastavíme.

Už jsem v tom totálně zamotanej a rozbolela mě hlava jako prase a myslím si, že vás už bolí taky :D . To je jedno jestli to nedává smysl, nechám to tak, číst a řešit už to nebudu, posuňme se o krůček dál a ještě vás chci připravit na to, že tohle asi bude největší část ze všech částí, protože pojednává o životě.

– SCHOOL

Nu dobrá, konečně se někam hneme v tomhle bordelu. Řada lidí ví až moc dobře, jak mi to jde ve škole :) . A pokud ne, tak se to dozvíte. Vejška je zajímavá věc… Zřejmě na ní nemám, nebo prostě mám, ale ono se to tak zes*alo a já si to tak znepříjemnil, že bych se měl na místě zfackovat jako delfín. Škola nás provází slušnou řádku let, respektive celý život – ne nadarmo se říká škola života, ale pak tu máme i výchovné instituce. Začalo to mateřskou školou, kde jsem akorát vzteky musel strávit svůj v té době i tak bezcenný čas hraním si s harantama, které zajímalo akorát jak si postavit bábovku, sledoval jsem Kuřátka a žral jsem furt chleby s rybí pomazánkou, už v tý době jsem nepatřil do mainstreamu. Protože jsem rozhodně jako ostatní tam nikdy nespal (jak se tomu herdek říká… jesle? :D D Já nvm omg) a jednou jsem vzal útokem celou školku a jako gladiátor jsem odolával podmanění tohoto univerza. Ale to jsem byl malej, vstup na základní školu nebyl o moc veselejší, hned první den mě málem zmlátil jeden ze starších ročníků, ani už nvm proč, myslím si, že se nějak posmíval prvňáčkům a já byl jeden z těch, co si to nenechali líbit (wow co?). Ale rozhodně to byly dobrý časy (včetně řady výjimek, kdy jsem se dostal do křížku s několika hovadama apod., ale to snad zažil každej), taky co dělat doma a rozhodně bych třeba nenabral tolik inteligence xD, i když to asi ne, ta přirozená ING je se mnou od narození a tamto jako počítání, čtení a jiný důležitý věci je takový bonusek. Vidíte a to vesměs pořád stačí, z toho si něco odnesete, ale ze střední jsem si odnesl akorát jedno velký z mísy. Základka utekla jako voda a člověk měl, i když se mu to tak nejevilo, nejvíce času. 15 let a od svobody daleko, svoboda nebude nikdy. Přechod na střední školu, hrůza a hrůza. Kolektiv na nic, s nikým si pomalu nemáte co říct a když už, tak toho zneužije. I tak bych se tam vrátil přese všechny s*ačky. Maturita – taky zbytečná věc, rozhodně z toho nemějte strach, je to jenom takový debilní divadlo, který si někdo vymyslel. Maturita je ale takový zlom, už si musíte říkat dospělý. Přichází další věc – buď práce anebo tak, jak je to v současnosti moderní a žádáne – jít na vejšku. Ono na vejšku se hlásil snad každej. Tak co, volbu vlastně ani nemáte, když jste líný, zvrhlý prase, který nechce dělat a vejška by mohla být relativní dobrá možnost pokračovat v línání. No, rozhodně to není procházka růžovou zahradou a někdy bych možná snad i šel radši 1000x do tý práce, ale zase máte svázaný ruce, že už je v tom hozenejch 40 tisíc a vy prostě pokračujete na popud dál…. o tom dál.

Mateřská, základní a střední se de facto od sebe zase tolik neliší, je to vesměs to samý. Vejška už je větší rozdíl a to v tom, že za prvý si to/je vám to dobrovolně platíte/placeno (samozřejmě, že jsou i soukromý střední školy a státní vejšky, ale já mluvím o svém případu). Za druhý tam nemusíte chodit (hahaha xDDD), za třetí jsou tu otravné zkoušky, které jsou rozhodně několikrát horší jak maturita. Za čtvrté jedete většinu času na vlastní pěst, za pátý je to opravdu těžký, když se neučíte, nebo tím netrávíte 12 hodin denně a za poslední můžete při tom pracovat.

Na základce jsem byl považován aspoň určitou sortou lidí za šprta, i když já jsem sám moc dobře věděl, že tomu tak není a že od pravých šprtů tam jsem měl fakt daleko. Nechci se chlubit, ale byl jsem vážně po celou základku nejlepší ze třídy (z kluků, s holkama čtvrtej :D ). Mohl bych tu odbočit a zmínit se o ženách z tohohle období, ale mám takový pocit, že už jsem to v jednom postu psal, takže zbytečnost. Ono dneska na základce může být nejlepší ze třídy, kdo chce, co je vlastně na základce těžkýho, pokud na to teda fakt úplně nese*ete, to já jsem samozřejmě taky s*al, ale ne tak úplně a občas jsem si prostě oproti ostatním něco i přečetl a to dělá z člověka šprta? Takže tohle rozhodně není nic na obdiv, na střední z toho měli taky na začátku pocit, ale brzo to opadlo a byli tam větší kádři (jeden teda zjel). Hlavně jsem tomu čím dál tím více začal věnovat míň pozornosti a zkrátka už mě to vůbec nebavilo, ale i tak to nějak šlo dobře a rozhodně jsem nebyl pětkař, ale ani průměr. 4ky jsem na vysvědčení měl (maximálně tak 2) (jde taky o to, na jakou školu chodíte). Nejvíc mě dostává, ale to už od začátků, že teda většinou, NE VŽDYCKY!, že když jsem se na něco totálně vys*al, tak jsem to měl v pohodě za 1 (to platí i někde u vejšky), ale když jsem se na něco tvrdě připravil, dostal jsem za 5.

A na vejšce? Na vejšce by to mohl o mně říct tak akorát vygumovanej osel bez koulí. Ba naopak to šlo přesně naopak a já jsem se přiřadil mezi ty pětkaře (nebo jiný slovo, víte co tím myslím). A nyní už patřím mezi ty, kterým jsem se dřív s Jardou smál. Možná to ale bude spíš tím, že na to prostě se*u. Vezměte si, že dřív jsem chodil do školy poctivě, nikdy jsem nešel za školu, v životě jsem se nevys*al na nějakej test. A teď už je pomalu pravidlem, že místo zkoušky jdu do lesa xDD. V životě bych si nepomyslel, že bych byl schopnej se vys*at na zkoušku, test apod. Ale stal se z toho holý fakt a nebyl jsem sám i Jarda tohle nikdy neudělal. Ono vejška je taky něco jinýho, ale řeknu vám tohle. Já bych nakonec bral, kdyby to bylo jako na střední a zkrátka do tý školy musel denně chodit a měl míň šancí u zkoušek (noooooo :D , to bych tam vydržel asi měsíc, tak tedy zkoušky škrtneme radši) a platily omluvenky, protože tahle možnost tam nechodit je hrozný svinstvo, věřte mi :D . Kór, když nejste na koleji nebo tak. Uděláte to jednou, 2x a pak totálně zjedete a nechodíte tam vůbec. Což je přesně můj případ, tím jsem si nadělal spoustu zbytečných problémů a vůbec budu rád, jestli se z toho nějak dostanu. I když se dost obávám a počítám s tím, že mě stejně vyhodí. Nechci, na druhou stranu nechci a chci máknout, ale zkrátka chci na to stačit sám a to nejde, nebo prostě chci to zvládnout podle sebe, už nevím, jak to jinak napsat, prostě rád bych pokračoval, ale je to prostě už moc rozes*aný a mě to nebavííííí. Však uvidíme, ono tak bych šel do práce, vždyť co já vlastně řeším, život půjde dál, rodičům to jednou splatim, třebas až po smrti :D . Zkrátka příležitost dělá zloděje a ze mě se stává pomalu pěkněj parchant, kterýmu je všechno jedno, no asi na tý ulici jednou skončim, protože já jsem vlastně opravdu zjel a moje budoucnost mě přestala zajímat :D . Ale bacha, nemůžu za to jenom já, ale i okolí na to mělo vliv. Vědět aspoň, jak to bude v nejbližších měsících.

Při tom rozjezd na škole nebyl tak úplně špatnej a mně se tam i první dny líbily (vyhrabejte někde starší posty), ale pak došlo na zkoušky a testy a já zjistil následky toho, že jsem na některý přednášky nechodil, že oddalováním si akorát přihorším a že na něco možná nemám. Ale copak ten první semestr, to ještě docela šlo, ale ten druhej, to už bylo, si myslím, pořádný hardcore :D D.  Však se podívejte na moje úspěchy ve škole, nijak se za to nestydím:

Vzpomeňte si, jak jsem se rozčiloval zbytečně nad první zkouškou na vejšce, hahaha. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká dále. Prosinec rozjel zkouškové období naplno. Podniková ekonomika byla hned druhým testem po MOFO a detailně k tomu se vypisuju dále, jde o to, že to byl zatím nejlepší test z vejšky, aby ne, když si pan profesor odskočil pryč :) . To mi trošku zlepšilo mínění o této škole, každopádně i když vím jaký to je teda borec, se na ústní zkoušku z ekonomiky, která mě ještě čeká, opravdu netěším, ale asi je to to nejlepší z výběru, co ještě nemám hotovo. Informatika, na kterou jsem byl 2x rovněž nebyla větší problém. Tak základy ve Wordu a Excelu snad mám ze střední ještě v paměti uchované, i když jednoduchý to taky nebylo. Jarda to udělal až napotřetí a někteří s tím měli velké problémy. A to jsem ani náhodou nestihl všechno, ale na zápočet to stačilo. A matematika, první zkoušku jsem bral jenom jako takovou úsměvnou záležitost, která už pro mě úsměvná není vůbec. Odevzdat prázdný papír, to se stane málokdy. Na němčinu jsem nechodil vůbec, ale věděl jsem, co tam bude a ty úplný základy to by byla fakt megaostuda, kdybych to neudělal. Angličtina, taky si myslím, že se jí někde věnuju, ale tak to je snad jasné, i když mi test tak ubohý nepřišel. Každopádně na angličtinu nechodím vůbec, postrádá to pro mě cenu, to samý, co bylo na střední znova prožívat nehodlám. Tak jako tak, špatně jsem na tom nebyl 4 testy z 10 hotovy za pár dní, to nebylo špatné, i když to bylo vesměs triviální, tak se to počítá.

No, byly Vánoce, Silvestr, prázdniny a klid, samozřejmě, že jsem se na nic nepodíval… a fatální zlom byl na dosah ruky. Leden přišel než bys stačil říct zjetí. A 1. opravnej z matiky a dopadlo to stejně jako minule, akorát už jsem se smál míň. Vylepšil jsem si apoň chuť managementem, na který jsem nebyl také ani jednou, část testu jsem měl poslanou a navíc jsem dostal pochvalu, že jsem to napsal velmi pěkně. A matika… naposledy…. to už jsem nevěděl ani, jak se jmenuju a už došlo na přemýšlení, že se školou seknu. Jarda to taky udělal, o tom později xD. Dokonce jsem to už začal vážně projednávat s rodiči, nakonec nějak se to nepovedlo a já měl i nadále úděl chodit tam dál. Vidíte, já jim nakonec to vytmavím, že to oni mě přemlouvali! Došlo tedy poprvé na to, že jsem nedorazil na zkoušku, překecali mě k tomu ale! A navíc jsem se na to stejně nepřipravil a spíš jsem makal na to naučit se MOFO. No, ani první opravnej mi nevyšel. Na blízku byly nejobávanější dvě ústní zkoušky, jednu pořád nemám. A Jarda mi naznačil, že končí, neboť na ně nedorazil. Já jsem v panice a v totální beznaději se chtěl taky na to vys*at, nějak jsem se dal do pokecu s ostatními a šel jsem aspoň na tu sociologii. Když jsem se dozvěděl, že tam Zjetou držel hodinu a pořád se vyptával, polévalo mě horko. Z tohohle úspěchu jsem nabyl nejvíc sebevědomí, které bohužel brzo opadlo :( . Nakonec to zase tak moc těžký nebylo a právo bude mnohem horší (je to hlavně Reaperem, kua). Byl jsem tam sice asi půl hodiny a pořád se vyptával a přede mnou všechny vyhodil, ale dal nám to – mně a ještě jednomu, ti co mluvili nejvíc, tak těm to nedal :D . Nej bylo, že jsem tam ještě vyrazil s otevřeným poklopcem a seminárka mi spadla na zem. Nějak jsem se z toho prostě vykecal. Na Reapera jsem se vykašlal a alespoň s částečným úspěchem domů. Věřte mi, že tyhlety zkoušky a hlavně ústní, vážně nenávidím. Neměl jsem ještě všechny zkoušky a už byl konec zimního semestru. Odevzdával jsem prázdný index a prodloužil jsem si zkouškový. A do totálního zjetí zbývaly vteřiny.

Začalo to hned zápisem s povinnou účastí, na který jsem prostě nedorazil (šel jsem lesem a nestihl jsem to xD – ano „lesování“ počalo). Naposledy jsem viděl Jardu a i když jsem ho ukecával, bylo mi pomalu jasné a pak to bylo definitivní, že se na to vys*arl a bál se mi to říct. Což o to, ale od té doby se mi ani neozval, ani nenapsal na ICQ. Což nechápu proč, já už bych ho nepřemlouval, to už by byla stejně blbost. Ale na pivo bych s ním zašel a řekl bych mu, že tam nakonec mohl ještě být a ať se podivá, kam jsem se od tý doby hnul já. Možná udělal to nejlepší, co mohl a včas to skončil. No odnesou to prachy, ale hlavně moje psychika….

S Jardou to tam aspoň stálo za něco, Zjetou jsem si zprotivil a ostatní, s kterýma jsem se začal bavit tam taky často nebyli a navíc s Jardou bylo prostě furt o čem kecat. Takhle sám, co tam dělat, přišlo mi to zbytečný, a tak jsem do školy vlastně přestal úplně chodit. Jarda mi to pěkně zku*vil, navíc jsem měl odvozy domů. Akorát jsem chodil zbytečně pravidelně na matematiku a na marketing. Zjel jsem. Na přednášky, ale i tak jsem měl chodit, protože takhle jsem pěkně v p*deli. Jo jasně, někdo pracuje a nemůže na to chodit a učí se to z knížek, třeba to zvládnu taky, ale měl jsem tam prostě chodit. Nejhorší je, že jsem na řadě z nich nebyl ani JEDNOU! A tedy některé nové lektory jsem ani ještě neviděl. Takže se ze školy stávalo furt zkouškový a i kvůli tomu jsem neměl chuť, čas chodit ještě na přednášky. Takže zkouškový mám teď už pořád a proto je mi z toho všeho furt zle a já vlastně ani nemůžu do tý školy chodit, i když jsem si to zčásti udělal těžší sám, to je pravda. Ale co už, teď už je to jedno. S tímhle ročnikem to bude stejně to samý a pak mě vyhodíííí. No, další termín z makroekonomie a já se na to chtěl vybodnout – na ústní část zkoušky, nakonec jsem šel a udělal jsem tam ze sebe takovýho trapáka a tedy nedostal jsem to :D . Pak ještě vesměs poslední možnost z MOFO, na kterou jsem se teda opravdu připravil a snažil jsem se opravdu ze všech sil, i když jsem to už před tím vzdal, ale dal jsem do toho všechno. Nakonec jsem to dostal za 3, věřte mi ale, že jsem to musel mít vážně téměř dokonalý. A zase makroekonomie, ten den to dával snad každému a i když jsem to zase tolik nedával (vůbec), dal mi to rovněž (málem jsem na to zase nedorazil…). Blížila se „úplně poslední“ možnost z matematiky a já jako debil dva dny předtím jsem to do sebe všechno hustil najednou. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se úplně splavil a jako by se mi vypnul mozek. Tohle se mi stalo snad  poprvý, prostě jsem to tam hustil tolik až, že jsem nakonec zapomněl úplně všechno a měl jsem výraz i chování jako ty dementi. Matika, matika, to je to nejhorší, jo jasně můžu jít na doučování, když ale já idiot nechci, ani nvm kam a na druhou stranu mě to i dost se*e a ponižuje, jít k někomu cizímu se učit matematiku, někomu se doprošovat a ještě za prachy, ale nakonec asi nebude jiná možnost. I když si myslím, že na to stačím, tak opak je pravdou. Uvidíme, zkusím to ještě sám, ale ne dva dny předem, ale průběžně. Každopádně to asi nevyjde, můžu jít i za profesorkou, uvidíme, jak to dopadne. Na druhou stranu si myslím, že to nechám až do třeťáku, což možná bude veliká blbost, vypadnout před koncem :D a přijít o všechny prachy, ale když já na to teď nemám náladu (rofl) – moje věc, co? :D D K tomu si připočtěte test z letního semestru, ke kterýmu jsem logicky nebyl připuštěn a ústní zkouška z matematiky. Masakr, to bude masakr :D . Best. No, směju se tomu, ale pak budu rád, když to neodnese mý srdce, nebo možná jo. Prostě druhej den jsem tam přišel a už jsem věděl, že to nedám. Taky, že ano. Jen jsem tam tak seděl, díval se z okna a čmáral si. Udělali to snad všichni, kromě mě a ještě jednoho.

To je taková pozoruhodná osobnost a našel jsem si možná novýho kamaráda xD, upřímně je to magor. Nejenom od pohledu, ale i jak mluví, Jarda by čučal. Ale zase je na tom jako já a s tím magorem to možná přehánim, já jsem taky de facto magor a když udělal střední, tak… Týpek, o kterým je z vašeho prvního pohledu jasný, že to nemá v hlavě v pořádku a v životě neměl holku. Pak se na ICQ dozvíte, že to je jako byste mluvili s jinou osobou, měl holky (údajně), má řidičák (i když se chlubí, jak to vyboural) a vůbec, snad poprvý v životě jsem se pořádně seknul v mínění o tom druhém. No, třeba spolu pak tu matiku nějak pořešíme :D . Sice je hrozně otravnej, řeknu mu, že jdu na bus a on jde se mnou a sedí tam se mnou dvě hodiny a mele mi do hlavy absolutní p*čoviny, ale zase aspoň někdo, kdo je na tom skoro stejně. A to jsem se dozvěděl, že má i právo – wow! Já mu normálně závidim.

Tak nic, zase přemýšlím, že to skončím, navíc končí prodloužený zkouškový a zase se musí odevzdávat indexy a navíc začíná další zkouškový… Pomalu rezignuju snad nade vším. K tomu si připočtěte zjetí z nového PC a další haldu faktorů. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak zase statisticky mi vychází, že to ještě není na pořádnej provaz, ale stačí obyčejnej z kůlny. Navíc byly samý oslavy. V týdnu, co jsem měl mít zásadní dvě zkoušky, jsem dostal horečku apod. No ze zimního semestru to nakonec dopadlo, že mi chybí dvě zkoušky – matematika a právo. Právo to je taky pozoruhodná věc, prostě Reaper, na první opravnej termín jsem se nepřipravil, tak jsem nešel. Další nebyl vypsanej a v dubnu jsem na to neměl, v květnu bylo další právo a v červnu ani náhodou. To taky chci, co nejvíc oddalovat, i když jednou tam budu muset jít a navíc mi chybí už dvě práva (obě s Reaperem – hodně se toho obávám, protože Reaper je zkrátka nepříjemná osoba a já nesnášim takovýhle ponižování, když nemůžu nic dělat).

Takže letní semestr, začínám angličtinou a němčinou (nebyl jsem v tomto semestru ani jednou – to tu nebude poprvý). Stejná situace jako minule, angličtina – proberou pět stránek za půl roku, nevěděl jsem o testu nic a udělal jsem to na velmi dobře. Němčina horší, sice pořád jednoduchý, ale já vůl jsem zapomněl věci, jak se řekne koberec apod., ale mám to. Základy účetnictví, rovněž vidim tuhle profesorku poprvý v životě a nepodíval jsem se na nic, zapomněl jsem z účta dost, ale děkuju prof. ze střední, že to do nás tak hustila. Udělal jsem napoprvý jako jeden z mála. A vidíte to jsou ty paradoxy – nebyl jsem tam ani jednou, ani jsem se na to nepodival. Následují základy informatiky, díky lesu jsem se tam nedostavil :D , místo toho jsem šel do Meka, však vždyť už je to jedno. Zkouška z marketingu ve zvláštním stylu, tedy případová studie – dostanete papír o ničem a vy vypíšete, jak byste reagovali a řešili to. Totální p*del. Nevěděl jsem, co napsat, opsal jsem věci z papíru a věděl jsem, že to nemám, každej psal romány, já měl jeden list! XD A víte co? Já to udělal, Zjetá to měla na 6 stránek a dostala známku jako já, řada lidí zase neudělala. Tohle si nevysvětluju, že by luck? A pak už jsem udělal akorát informatiku, jednou jsem zase nedorazil xD, ale podruhý a na poslední možnost ano. Bylo to fakt dost těžký, ty věci jsem v životě neslyšel a neviděl. To jsem se neučil na střední, bylo zle. Hodně málo lidu to udělalo napoprvý. No, našel jsem tam něco podobnýho na disku a podle toho jsem něco udělal a s něčím jsem si hrál metoda pokus/omyl. No, kéž by to stačilo na tu stanovenou bodovou hranici – dal jsem to, napoprvý (nechodil jsem). A konečně se blížily prázdniny a pokoj, věřil jsem tomu, že se na něco přes ty dva měsíce podívám – hádejte, jak to dopadlo. Nebo, že nějak změním přístup, jsem na tom pořád stejně. Ještě jednou to zesumírazuju, ještě jsem chtěl jít na podnikovku a na psychologii, ale měl jsem tu teplotu a stejně jsem neměl na to připravený potřebný věci. Mikroekonomii jsem vzdal, protože je to prý děsná svině. Takže na právo jsem nebyl ani jednou, na mikru jsem nebyl ani jednou, na psychologii jsem nebyl ani jednou, na podnikovce jsem nebyl ani jednou, na angličtině a na němčině rovněž, na matematických přednáškách jsem nebyl ani jednou, na informatice jsem nebyl ani jednou. Dobré, ne? Ale mně to přišlo vážně zbytečný, co tam, stejně je to na nic. Na to jsou učebnice. Horší je, že jsem aspoň jednou měl jít na všechno. Tak třeba z psychologie se ptá na věci z přednášek a já nemám žádný podklady a těžko mi je někdo dá, uvidíme jak se z toho vyvlíknu. Stejně tak právo, na které nemám potřebné podklady (zápisky z mailu údajně nestačí) – bomba. Snad něco na internetu vyhrabu, nebo si koupím nějakou knížku, při nejhorším budu muset jít o ně žebrat.

A co mi tedy chybí, statisticky…. ze zimního mi chybí dvě zkoušky, z letního šest – dohromady osm. Jenže ve zkouškovým období v zimě jsem udělal 4 zkoušky. Ve zkouškovym v letním 5 zkoušek. Takže to mám vlastně navrch. Jenže to jsou většinou věci lehké, čeká mě to nejhorší. Z osmi věcí jsou to tři matiky. Dvě písemný, jedna ústní – chci nechat na třeťák (kreténe debilní zas*anej pitomej). 2 práva taky chci co nejvíc oddálit xD, ale aspoň jedno bych chtěl mít za sebou teďka někdy, ale to bude dost bolet, stejně bude les, vím to :D – takže třeťák (zp*čenej imbecile zku*venej). To už je pět věcí. Takže tři – podnikovka (asi to nejlepší), psychologie, mikroekonomie. To je má bilance, je to na zabití, ale mohlo to být ještě horší, na druhou stranu zase tak ztracený se mi to nezdá xDD.

Takže je po prázdninách, v době, co tohle sepisuju, tak mám zítra zápis (výjimečně snad dorazim xD, i když půjdu s největší pravděpodobností lesem) a zkoušky už se začínají vypisovat. Doufám, že září ještě bude klidný, ale v říjnu už asi se budu muset obětovat. Prodloužené zkouškové období je asi do konce listopadu. Už je rozvrh, ale jsou nějaký divný, pak je sem, pokud nezapomenu, hodím. Je totiž 2x a druhej je nějakej řádně zjetej. Jinak koukám, že to zase tak hrozný nebude xD. Angličtinu, němčinu samozřejmě zase budu vynechávat xD a to určitě i všechny ostatní předměty (jeblý hovado zm*daný). Však o to nejde, tady jde o ty zkoušky. Nejhorší je, že mám taky příští rok povinnou praxi, tu jsem měl sice rád na střední, ale nebyl jsem na ní sám a navíc nevím vůbec, kam půjdu. Víte tady je taky problém ten, že já se prostě nerad učím a mám už toho za těch pár let dost a kór na vejšce s možností nechodit, možná na to nemám, vím, že musím něco dělat a že to nebude jednoduchý, jenže já prostě nemůžu. Nejsem ten typ, co se učí třeba i nazpaměť 16 hodin denně, vážně ne. Většinou jsem se z toho nějak vykecával a spolíhal na svou přirozenou znalost a na úryvky z hodin (lol – prý úryvky z hodin). Jo jasně, vy byste mě prostě poslali do práce a bylo by. Jenže já jsem líný prase a navíc zkrátka najít si práci/brigádu není p*del, kór když většina to má „z protekce“. Všechny, co znám, tak mají tátu ve firmě, nebo matku a ty jim dohodili práci, nebo pracují u nich. No jasně, řekněte, ty k*eténe taky tu jsou ti, co si vydělávají sami a žádní rodiče jim nepomáhaj :D , ale já jenom píšu fakta, co takhle vidim kolem. Kdybych tak měl taky fotra, kterej by měl nějakou firmu. Jenže fotr je driver a nvm jestli bych se svejma zkušenostma z GTA, Burnoutu a dalších na to měl, xDDDDDD. Matka zase dělá v pekárně a to jsem tam měl původně teda jít, ale nějak to nedopadlo :D . A další nemá cenu komentovat až na pár výjimek, ale to se mi zase nechce žebrat, by musel někdo za mě xDDD a taky mě nutili dělat na stavbu! Mě! Já, kterej má dva tejdny v p*deli celý tělo, když nanosí jeden den 4 pytle brambor. Jo holky, jestli budete mít o Lordhella zájem, tak si pište, že jsem střevo k ho*nu (ROFL). Ale jo, něco bych dokázal třeba udělat :D , ale něco bych si udělal taky. No a mám po rande, kua, to je vůl.

Vidíte, vidíte, rozhodně to nedělejte jako já a učte se a buďte pilní studenti. Protože pak se budete zbytečně stresovat a smrt na vás bude číhat ze všech stran xD. Radši toho necháme a já se nechám překvapit, i když nerad. Každopádně mě čeká další tvrdý rok, ve kterém se opět stane dost rozhodujících věcí. Všemožnými prostředky jsem tlačen taky chodit někam na brigádu, nebo do práce + ta povinná praxe. Kdo ví, třeba tam pak zůstanu dělat furt. Nebo třeba umřu. Life goes on. Zjetí pokračuje. KUA JÁ CHCI VĚDĚT, JAK TO DOPADNE! Je možné, že se ještě ke škole několikrát vrátím v následujících dalších odstavcích.

Jarda je btw. vážně kokot, proč mi to takhle poku*vil… Nej je taky můj index, kde vám píšou profesoři známky, mám tam asi dvě :D D. Doufám, že se to nějak nebude probírat o zápis, nebo jestli mi ten index vůbec dají, když jsem na tom takhle bídně. Ono vezměte si, že jsou tak max. 3 lidi, co ještě nemaj matiku, jiných zkoušek ze zim. semestru o trochu víc, ale stejně.

Lesnictví

Je čas si přiblížit pro někoho možná záhadné slovo „lesnictví“, co to vlastně je? Proč tak často mluvím o lese… Víte, nějak jsem se navyknul a ani nvm proč, když busem je to lepší xD (ale zase to stojí prachy, nepříjemní lidi, Zjetá…), chodit do školy přes les. Což je kolem deseti km, možná víc. Trvá mi to asi hodinu a půl, když jdu tak nějak normálně. Člověk si sice pořádně mákne, ale zase ta příroda a taky máte potom lepší pocit ve škole (nvm proč). Lesem jsem chodíval i namísto zkoušek. Několikrát jsem i sešel z cesty a zažil nějaký to dobrodružství xD. Ono vlastně hlavně les slouží k vyhnutí se škole, je to takové velké lákadlo. A kolikrát já přemejšlim – jít na přednášku, nebo les? Skoro vždy vyhraje les (debil zjebanej). Původně jsem chtěl jít tak max. jednou lesem, ale pak jsem začal chodit nějak často a to i za špatnýho počasí. Jednou jsem se i v lese ztratil a dostal se k Area51 xD, no já se ztratil vícekrát, na druhou stranu jsem našel i věci jako posedy, krmelce a je to tam pěkný :D . Prostě lesnictví-zjetí. Znám spoustu lidí, které jsou z tohoto mého konání nesmírně nadšení (že filletzzi?)

No teda xDDD, tohle by asi ke škole tak nějak stačilo, mohl jsem ještě zajet víc do detailů (schovejte ty šutry!), ale tak nějak jsem stručně (auuuu!) popsal vesměs vše, co jsem chtěl. Celý půlrok ve škole a celkem dobře. No, pokud bych si na něco vzpomněl (tak to teda ne, kvéry ne!), tak to ještě napíšu a navíc jsou tu nostalgy posty, které se ještě školy dotýkají. No, já vám nechci nic říkat, ale pomalu dovršujeme hodnoty 9 000 slov a to jsme na začátku (nestřílejte, pls!!!!!!). Dám vám teda jeden menší dárek!!! A pak pokračujeme, jo tahle část bude…. tahle část bude pořádná xDDD. ROFLMAO.

PRESENT no. 1

Sice to spíš bude patřit do XMAS EXTENDED postu (já na ty Vánoce nezapomněl, auuu!!! Ku*vy) a také do sekce DES, ale už teď vám sem hodím jeden z několika dárků. Je to další epizoda Dark Engine Show. A tak nějak se to sešlo, že to je opět trancová epizodka, ale pozor – povedená!!! Taky jsem holt hodně poslouchal trance a za tu dobu se nashromáždilo dost dobrých tracků, se kterými se chci s vámi podělit. DES nebylo hodně dlouho (původně mělo být každý měsíc), povedlo se, že tato epizoda je rozdělena na 2x a má dohromady skoro 2 a půl hodiny. Doufám, že se vám bude líbit. Je to nabušená epizoda, všechny tracky jsou vesměs moje nej.

EPISODE: 4
DATE: 13-09-2009
LENGTH: 01:46:55 | 40:35
QUALITY: 160 kbps
SIZE: 122 MB | 46,4 MB

PLAYLIST

01. Mat Zo – Lucky Strike (original mix)
02. 16 Bit Lolitas & Ohmna – Take It Or Leave It (Original Mix)
03. Veselin Tasev – Blue Light (Trance Culture 2009 Anthem)
04. Solar Factor – No Return (Original Mix)
05. DARK ENGINE SHOW THE FAVOURITE: Above & Beyond pres. Oceanlab – Lonely Girl (Gareth Emery Remix)
06. Anhken – Simplify (Original Mix)
07. Dj Shah & J.Marvin – Las Dalias (Original Mix)
08. Akira Yamaoka – Theme of Laura (Sadan dnb Mix)
09. Marc Marberg with Kyau And Albert – Grrreat (Original Mix)
10. The Blizzard feat. Gaate – Iselilja (Vocal Mix)
11. Three Drives – Greece 2000 (Sander Van Dien Remix)
12. Unknown Error – Shadows (Unicorn Remix)
13. Vast Vision and Ram – Sandwriting (Original Mix)
14. Waterspark – Lego (Dave Horne Remix)
15. TRACK OF THE MONTH: Haunted – Sun & Air (Original Mix)
16. Kamil Polner – Soul Cure (Alive Stone Remix)
17. Ram – Ramsterdam (Jorn van Deynhoven Remix)
18. Randy Katana – You & I (Original Mix)
19. Impulsive Drive – Higher State (Original Mix)
20. Darren Tate feat. Pippa Fulton – I Would Die For You (Jurgen Vries Remix)
21. Headstrong feat. Shelley Harland – Helpless (Mike Foyle Radio Edit)

Nezapomeň vybrat budoucí TRACK OF THE MONTH a sleduj novinky okolo show!

DOWNLOAD & DOWNLOAD

KLIKNI A HLASUJ!

BlueBoard.cz

– DO HOVEN

Ono si říkáte, jak trpíte, když to musíte číst (nemusíte, vy to chcete číst!), ale víte jakou já mám s tim polízanici? Zkusili jste někdy psát takhle dlouhý příspěvek na blog? Určitě ne! Docela je teď krize s psaním, dneska jsem tomu věnoval celý den (seriously) a dostal jsem se jenom sem. Ono se to ani nedá psát najednou, pauzy jsou nutný, vím, že zítra už bych v pohodě pokračoval dál. Jenže já musím hned teď, proč? Protože už chci mít od toho pokoj! A hlavně mi to krade čas. Teď jsem skouknul Superstar (ten deathmetalista byl náhodou dobrej, jako death to znělo a navíc mu bylo dobře rozumět, ale holt komerční věc jako Superstar, která bere tak maximálně pop a rock… je to škoda, vždyť i death metal je hudební žánr a proč nedobýt ČR s death metalem!) No nic, zkrátka udělal jsem i menší korekci těch zjetin výš a je mi zle z toho všeho a už ani nvm co psát a to je toho hodně, s lifem jsem ještě nezačal, škola není life, aspoň v mém případě určitě není, i když je s ním asi nejvíc spjatá :D . Abych se přiznal, tak si už ani nepamatuju, co jsem pod touto subkategorií DO HOVEN myslel. Asi, jak to jde se mnou do hoven a s blogem taky. Takže další zjetiny, proč jsem neblogoval. To už tady máte tolikrát, že už byste nejradši použili tu kudlu, která vám kouká z kapsy. Takže ještě jednou… XDDDDDD. No, musím si to ještě nějak uspořádat, protože pomalu dochází na to, že se přichází na to, že budu vypisovat věci z life z Twitterů, poznámkovejch bloků, icq apod. Což stejně musím nechat na zítra, protože to je strašně náročný. Rozhodně nebudu psát megaromán, jen román! Vy nechcete vědět, jak jsem otvíral vrata flashkou??? Bylo to doufám teďka o Vánoce :D . Já na to přišel! Jak si to zjednodušit, napíšu si (vám ne) detailnější rozpis, co do subkategorií a podle toho budu psát, já věděl, že se z toho vyhrabu :) ). (brzo 10 000 slov). I když vy to nepocítíte vůbec :D , tak já pro dnešek to balím a jdu si pustit nějaký relaxační snímek, zítra s plnou polní pokračujeme! Akorát mě štve ten zápis, hned vám sem aspoň něco o něm napíšu jen tak xD, aby toho tady nebylo tak málo. Udělal jsem vesměs vše, co jsem chtěl, dal jsem si dohromady line-up následujícího textu a taky jsem se trošku zmeditoval. Takže čekat… zavírám.

A jsem zpět, po dnu (co tohle píšu). Když jsem začínal s utlráčem, tak se mi vrátila chuť psát, ale co pokračuju dál a dál a mám za sebou přes 10 000 slov, chuť mě začíná pomalu opouštět :D . Je hrozně těžký pokračovat, ale řekl jsem si musím a hlavně CHCI a jdeme tedy na to. Krásně jsem si zívnul xD, musím vám říct, že v tom mám už po dnu absence maglajz a už vážně nevím, co jsem sem napsal a co ne a hlavně jsem unavenej to číst znovu a znovu. Však nic, jinak slíbil jsem vám něco k zápisu, no bylo to… nejdřív dostanu vynadáno, že jdu pozdě (přišel jsem přesně v 1), nikdo si mě nevšiml (10 000 slov právě teď za náma) a ještě jsem zku*vil zapsání do indexu – nevynechal jsem potřebnou řádku a ještě jsem zkomolil jedný profesorce jméno xD (čtěte Twitter). Není, co k tomu říct.

Pojďme už do těch hoven!

Mám spoustu koníč… zálib :) (koníčky je fakt blbý slovo, proč koníčky :D ), jak sami víte a nestíhám nic. Zálib na světě je moc a moc – vaření, sportování, sběratelství, vymetání diskoték a další a další :) … Já se spíš orientuju na, jak se tomu říká na pasivní hobby? Filmy, hudba, hry, čtení a rovněž blog. Když jsem si to tenkrát dělal, zjistil jsem, že to je příjemné (BLOG!) a moc mě to baví a zase tak rychle to neopadlo, páč to dělám dodnes (nese*te mě :) . Jenom zkrátka byly krize, kdy jsem neměl na tuto zálibu čas. Za jednu z největších krizí se dá rozhodně považovat tato, která trvala přes polovinu roku (3/4 již brzy). Hodně jsem se vypsal a ty důvody, proč tomu tak bylo, jsou tady asi tisíckrát napsané. Škola, osobní pasivita, zjetí, věnování se spánku a alkoholu, výlety do přírody  a hospod. Stručně a jasně – tohle jsou ty důvody! Tento rok se snad odehrálo nejvíce oslav za celý můj život, rovněž jsem asi dva měsíce trávil ve společnosti poněkud starších „kamarádů“ a dokonce jsem začal i chodit pravidelně do hospody. Poté, co se nám hospoda trochu znechutila a ono chodit tam každej tejden a to i na jídlo taky nejde, jsme pořádali naše „siesty“ v soukromí. A ty trvají dodnes, i když nás dřívější parťák nechal být. Nevadí, začal jsem teda taky trochu víc chlastat, nikdy jsem upřímně alkoholu moc neholdoval, vlastně vůbec. Jenže, když si pak ještě váš strejc rozhodne koupit pípu. Je zle!

Pípa obrátila náš život naruby (hlavně můj) :D . A pomalu mám k této věci větší vztah než k PC, ono fakt točený pivo a skoro v baráku je něco. I když sranda s tím není. Teď teda pípa asi tři týdny odpočívala v koutě, ale už je zase zpátky. Nechci vědět, kolik se vychlastalo sudů od doby, co ji strýc vlastní (koupil ji nějak v červnu, myslím). Pivo nám chutná, horší je, že docházelo k tomu, že se každý týden kupovaly sudy. K tomu větší oslavy, kdy padl jeden veliký za večer.  Nyní chodím nahoru, kde bydlí strýc s přítelkyní a můj děda, čím dál tím víc často a prostě tohle byl kauf… A navíc to mám zadarmo a nemám vůbec žádný důvod chodit někam do hospody. Díky tomu mi nějak přestalo chutnat lahvový a začal jsem v hospodách porovnávat šnítky (šnítek je slovo, které používáme pořád) :) . Navíc člověk tráví čas  s lidmi, co zná. No, už se těším na čtvrtek, jak si k lahodnému pstruhovi přidám několik těch šnítků. A navíc už dokonce i já chodím samotné sudy objednávat xD, kupujeme Gambrinus desítku, ale ochutnali jsme už hodně značek. V nejbližší době chceme koupit sud Staropramenu, Budvara a Mastera.

Z jiného soudku, taky jsem se celkem rozežral a mám vesměs pořád hlad a myšlenky na jídlo mě neopouštějí ani ve snu xD. I když, si nemyslete, jídla si vybírám a jen tak něco nesežeru, ale co se týče kvantity, tak to žeru hodně. V poslední době jsem si oblíbil starej dobrej Romadur – řádně proleženej k snídani :) . Nejvíc si pochutnám ve čtvrtek večer, protože děda umí skvěle pochutiny jako jsou pstruhové, lososy, vepř. panenky – nic jiného mi vesměs nedělá. Věřte mi, že si mi to za ty 2-3 roky, co mi to pravidelně každý týden vaří, nepřejedlo. Umí to prostě tak skvěle nakořenit (jednou jsem měl vepř. panenku od tety a to byl hnus). Jinak mám výhodu, že to není na mně moc vidět, tedy když se na to člověk zaměří, tak je :D , ale to je spíš z piva. Jsou chvíle, kdy mě váha trápí, ale po čase mě to přestane a já se na to vykašlu, nemám důvod proč hubnout, proč si něco odpírat, ale samozřejmě nechci dopadnout jako velké % obyvatel, já poznám, kdy je zle! Na druhou stranu to nemusí ani být žrádlem, tak jo jasně, jím nezdravý věc, ale taky to žeru nepravidelně. Snídaně mám v poledne, obědy ve 4, nebo rovnou až večeři v 7, k tomu všelijaké svačiny a není výjimkou ani nějaký ty chipsy ve 2 ráno :) . Hlavně, že mi chutná! A hlavně to pivo! Jenže na něco se umřít musí, že jo :) . Jak to říká Božka – hlad si nedám… Zajímalo by vás, co nežeru? Byl by to mooc dlouhej seznam, ale něco prozradím (pro budoucí manželku) – houby, olivy, vejce, všelijaký vnitřnosti jako játra, nějaký guláše, mořský potvory, brokolici, květák a nějak mám blackout :D . Z chlastu bych třeba nikdy nevzal do huby čistý mlíko, to si jenom líznu a zvracim. Ono někdy se stane i to, že doma to nežeru, ale v hospodě si to dám. Třeba kupovaný chlebíčky – tam to vajíčko sežeru, stejně tak občas i ruský vajíčko dokážu sežrat :D . Houby rovněž v nepatrném množství, když není tak znát jejich chuť dokážu spolykat, nedávno jsem zvládnul sníst žampiony z grilu, ale jak jsem měl další a další už mi nebylo zas tak dobře. A ono i já ta játra zkusil, játrová paštika mi chutná, ale játra – jako ono je to vesměs to samý, ale je to takový a navíc to má na konci divnej ocásek a to fakt nemůžu. No, nic takovej odběh k žrádlu :D . A cibuli musím skoro denně (pro budoucí manželku podruhé – byl bych ochotnej se vzdát jak cibule, tak i Romaduru :D DD)

Pak je tu spaní, jak jsem vesměs furt doma, tak hodně spím, i když relativně hodně. Když chodím ve 2-3 spát a vstávám v 11-12, tak to není zas tak nic šokujícího. Už od mala jsem sova a ne ranní ptáče. V noci se mi zkrátka dělají věci nejlépe, je klid a prostě, kdybych mohl, tak jsem celý noce vzhůru a přes den bych spal. Mám s tím i problémy, když třeba najednou musím vstát dřív a prostě neusnete dřív jak ve 4. Pak už sice to jde, ale ty začátky. Na základce si pamatuju, že jsem chodil tak v 9-10. Na střední v 11-12. A teď :D . Na druhou stranu pro mě není žádný problém spát 12 a víc hodin denně. Horší je, že je to ještě horší a vy jste rozlámání celý den a nic se vám nechce. Je to moje hobby, mám rád snění a i když vím, že se jednou naspím až dost, nedá mi to. A tak jako tak, zase tak tolik nespím ;) . A ty sny to je občas lepší jak gamesy a dokáže to taky s váma pěkně zamávat, i když málo se mi to poštěstí, nedávno se mi zdálo o rakvích a věceh, které jsem udělal ze snu před dávnější dobou… Ale to nic, to nechte plavat.

Pojďme ještě jinam. 26. června mi bylo 20 let. Což znamená jedno a jediné – mládí v hajzlu a pěkně promarněný. Nechápu, jak jsem dřív mohl chtít bejt dospělej. Vždyť, co z toho člověk má? Šukat (promiňte mi to slovo) může už ve 12, což dneska dělá skoro každej a alkohol,  drogy – to snad nemusím komentovat. Společnost se změnila, že? :) Akorát tak můžete řídit auto a nebát se, že po vás někdo bude chtít na diskotéce občanku. Dneska je IN vymetat diskotéky, bejt ten největší frajer/frajerka pod sluncem, zvracet jako Impové z Overlorda, hulit jako továrna a sexovat od 14ti nejpozději. Tak v těhle případech jsem všude pohořel, což mě v některejch případech i mrzí :D . Holku jsem žádnou nikdy neměl víc jak tejden a jsem pořád panic a to už asi zůstanu do konce života (do děvek zatím nejdu). Co na tom vlastně je bejt panic, já na tom teda nic ostudnýho nevidim, i když každý automaticky počítá, že by se mělo od patnácti vystřídat aspoň 5 holek. Mrzí mě na tom něco jinýho, je škoda, že jsem si nikoho na střední nenašel, já nehledám povyražení, nebo něco takovýho, já chci rovnou životní partnerku. Nejde mi ani zase tak o sex, ale o to nezůstat sám, o někoho se opřít a hlavně takový střevo jako já ani sám zůstat nemůže. Potřebuju, aby mi někdo pral a žehlil prádlo, vařil a vyslechl si mý trápení. Ještěže mám aspoň ty rodiče. Ono, co to vlastně je láska. Pak taky, kdo by mě chtěl, prachy nemám, jsem zjetej a můžu ti akorát tak nabídnout oporu, porozumění a možná i tu lásku :) . No nic, tohle si akorát píšu pro svý ego, aby na tom nebylo tak bídně. Já měl šanci, proč jsem jí nevyužil? Taky mám pocit, že jsem to už psal, i když se mi třeba někdo na střední líbil, byly to s prominutím děvky anebo v hlavě měli ho*no. Kolikrát jsem psal, že po psychické stránce bych preferoval starší partnerky anebo bych potřeboval nějaký třeštiprdlo jako byla bejvalá kamarádka z Prahy, mě to i vyšlo na Facebooku, že bych potřeboval ďáblici xD. Zároveň jsem i psal, že to tak úplně nevzdávám a dám si i ten inzerát na BE2 xD. Protože se mnou je to taky těžký, někde ve společnosti mě těžko člověk jen tak neuvidí, na diskotéce jsem v životě nebyl a navíc já nestojím o holky na jednu noc. Dřív to možná bylo hlavně o to si „fífí“ XD, ale to věkem jde do ústraní. Požadavky mám hrozný a protihodnoty nulový. Potřebuju nějakou, která byla aspoň trochu hezká (o fyzično prostě taky jde), inteligentní, se smyslem pro humor, s pochopením pro zjetí a taky aby měla dost peněz, nekuřačku. Utopie, co? No, nevadí ono nejlepší by bylo žít si jako asexuál a sám to taky jde, ale jednou člověk sám sobě stačit nebude. No, takovej testament, kterej jsem snad ani neměl zveřejňovat. Navíc jsem stejně už starej pes, prostě je mi sice 20, což je pro někoho nejnádhernější věk, ale k čemu. Já už se cítím nejen fyzicky, ale i psychicky do důchodu. Někdy toho už mám toho dost a taky jsem toho už viděl až přespříliš. Nejdůležitější mládí mám v hajzlu a teď už jen krize středního věku, nemoci, starosti, nátlaky, deprese a to je všechno. Mám takový pocit, ba já to vím, že teďka to bude už jenom horší a horší dokud nechcípnu. Můžu se sebrat a něco se sebou dělat, ale já na to nějak se*u a pokud si nenajdeš ty mě, jsem ztracenej! NAJDI SI MĚ!

No tak, ehm…  Tím bych si asi odpáral všechny šance na to si někoho najít, největší lůno pro hledání partnerek je škola. Což už mám smůlu, na vysokou – moc nechodím, každej už je tam vesměs zadanej. A kde si pak najít někoho, v práci? Je to špatný, bohužel. Nedávno mě šokovalo, že už i nejlepší kámoš ze základky má holku! Dvacet let, dvacet let, to jsem ale… Můžu bejt rád, že mi s mým xichtem vůbec prodaj pivo, ještěže ho mám zadarmo u známejch :) . Navíc bych si měl udělat i tu autoškolu, z čehož mám sice obavy, i když bych to měl mít v genech :D , fotr jezdí hodně let a vlastně bez nehod a přes celou republiku. Koupil jsem si ale místo toho důležitější PC a navíc bych neměl čím jezdit, kdybych měl řidičák. Vím, že to není zase takovej problém, když vím jaký lamy z mýho okolí to udělaly. Škoda, že být single už je zase z módy. Radši bych to pomalu uzavřel, je to trapný. Alespoň z těch věcí, co se točí kolem chlastu, jsem zažil až dost :D a můžu bejt pyšnej, že jsem ani nikdy nehulil trávu. V podstatě jsem normální.

Stárnutí pociťuju po všech stránkách, málokrát mám z něčeho nefalšovanou radost, nebo se něčemu zasměju, život mě prostě začal moc brzo unavovat. Jako dítě jsem žil tak nějak víc naplno, trávil jsem ten čas nějak líp a byl jsem plnej energie jako kdybych měl v sobě paletu Red Bullů. Spíš jsem teď znechucenej tím vším, co vidím kolem sebe a radši spím. Když jsem venku, tak se akorát nase*u, anebo sedím jak kokot někde v lavici, nebo trpím jak zvíře na zkouškách. Stal se ze mě morous uzavřenej ještě víc do sebe, kterej už čeká až si pro něj příjde ta s tou kosou a to podotýkám ve 20ti letech! Trávím hodiny chozením v lese a to není normální. Taky z čeho mít radost? I když se snažím si něco nějak zpříjemnit, tak to skončí ještě větší depkou. Kamarádi zjeli a zjíždí, hry mě přestávají nějak bavit a při tom jsem je měl tak rád a věřil jsem, že je budu hrát až do konce života. Spíš mě zajímají filmy a seriály, to už teda delší dobu a to mě taky brzo přejde. Aspoň k hudbě je spíše vzrůstající vztah. Doufám, že se na mě pak ve 30ti a dál nebude koukat jako na exota, co tráví všechen čas u PC (i já jsem si to o některých myslel). No, může se taky vše v ještě horší anebo lepší obrátit :) . Já už tomu moc nevěřím, nějak se cítím, že jsem to moc brzo zbytečně vzdal. Mám spíš radost, když lidi kolem mě mají radost a já své starosti a strasti nedávám najevo. Přeberte si to, jak chcete, já už jsem unavenej a pochybuju, že mě něco ještě z toho vytáhne. Jenom bych chtěl nějak slušně dožít a najít ještě nějaký to štěstí, nechtěl bych chcípat s tím vědomím, že to bylo všechno pro nic. A čas utíká a utíká, čím dál tím víc, chápu, jak to říkávají prarodiče. Čím jste starší, tak to utíká čím dál tím víc, bez ohledu na to jestli jste furt doma, nebo ne. Vždyť, kdy jsem seděl u štědrovečerní večeře, jako by to bylo včera.

Vidíte, jak to jde, jak jsem se docela pěkně rozepsal, v tomhle ultráči bude fakt všechno i celej můj život :) .  Tak od pesimistických trapností k něčemu úsměvnějšímu.

WP-Cron

Podařila se mi i docela kuriózní věc, která spíš sedí nějakému hackerovi :D . Takhle jednou chci napsat další recenzi na Prison Break a prostě mi nejde se přihlásit na účet, pak zjišťuju, že mi nejde ani web a ani filletzzovi. Tak jo vypadl Station a nakonec se to nahodí, v té době mi rovněž přišel e-mail:

dobry den,
vasemu skriptu wp-cron.php se dnes vecer podarilo sestrelit
station06.station.cz tak, ze bylo nutne ho restartovat.

dle meho nazoru se vam nejak cykli a dela to divy, kdyz jsem to ted
sestrelil, viselo jich tam pres 200. Z toho duvodu jsem ho prejmenoval
na wp-cron-vyp.php, prosim o zajisteni opravy, pote si ho muzete
prejmenovat zpet a dejte mi prosim vedet.

To je co? To jsem kádr! Lordhell.cz je takový megaprojekt, že dokáže shodit každý server jako uragán jablka ze stromu. I když bych se tím asi neměl moc pyšnit xD, dost mě to vyděsilo a Stationu jsem se omluvil, nepřišli jsme na to, co to mohlo provést. Máme několik kandidátů – spamrobot, ten den byl přechod na php5 – to mi bylo vyvráceno takto

Nicmene ten wp-cron by nemel souviset s php5 celkem jiste, uplne
nejjednodusseji – pokud vam nechybi, tak ho nechte vyply :) Presne
bohuzel taky netusim k cemu slouzi, doporucil bych zeptat se v nejakem
wordpress foru, kde to dokaze nekdo urcite upresnit.

No, odnesl to celý večer e-mailováním si, nakonec jsme došli k závěru, že wp-cron necháme vyplý. Dosud jsme nepřišli na nic, každopádně WordPress je nyní zaktualizovaný na úplně nejnovější verzi a wp-cron je opět spuštěný a zatím neplechu snad neudělal. Měl bych se obávat spíš teď toho, aby k něčemu takovému nedošlo hned po dopsání tohoto postu, protože nikdo nedokáže utáhnout takovýhle kalibr jako Lordhellův megapost, vzpomínám si i na bloguje, které tenkrát nechtělo vzít jeden z mých větších postů, po tomhle by bloguje asi skončilo svou činnost xD. Jo a pokud budete chtít shodit server, stačí říct :) ).

A jdeme k hlavnímu hřebu večera, tedy k DESCRIBE IT, tož to vám popíšu, jak probíhalo těch půl roku a pořádně, dochází na těch 30 dokumentů, co se tady válej a ještě něco navíc. Asi nejtěžší část tohoto postu, potom už to doděláme jako když projede nůž máslem xD. Tak pojďme to skolit!

- DESCRIBE IT

Zapalte si františka a vraťte se se mnou do doby Vánoční. To není zase tak těžké, co? Když už nás všude masírujou vánočními letáky. Za okny sněží, ale ne moc, jen tak přiměřeně. Svítí obecní lampy a v oknách vánoční osvětlení. Sledujete to z povzdálí od svého monitoru, vy už máte dárky obstarané, věci poklizené, koledy spuštěné a pomalu se chystáte ke gauči, u kterého je vám nejvíc příjemně, protože je vedle topení. Hmm, začal mi hrát Mozart (vážně). Doba předvánoční byla pro mě celkem poklidná, loňské Vánoce se povedly. Dárky jsem měl nakoupené brzy, užíval jsem si všemožné oslavy a vánoční atmosféru. Ještě jsem trávil nějaké chvíle ve škole, ale to je jedno. Navštívil jsem poprvé v životě Burger Kinga, tož dobré to bylo, měl jsem toho Whoopera, nebo jak se to jmenuje, ale měl jsem si dát se sýrem (snad tenhle rok). A víte, jak je osudné datum 23. prosince? :) Tentokrát bylo, myslím, o něco dřív (to osudné datum). Nemůžu fakt z hlavy vydolovat vše, ale dopadl jsem dobře xDD. Z té doby jsem si uchoval tento článek. Ono těch oslav bylo víc. Než se dostaneme k jejich popisu, tak nesmím zapomenout na to, že jsem byl hodně často na notebooku, což byl takový předvánoční vánoční dárek :) (těžko doluju, těžko! Teď už notebook pomalu ani nezapnu, ale teď je zase na to čas, protože tam jsou taky některá důležitá data pro tuto část, nenávidím tuhle část ultráče!)

A je to tu zase, věděl jsem, že mám pravdu, že je nejlepší psát takovéhle věci souběžně a hezky nějak za sebou. Podívejte se týden, dva a už je to moc. Zase se do toho musím pomalu dostávat, přečetl jsem znovu všechno, co jsem doteď napsal a udělal i nějakou tu korekci. K věci, zjistil jsem, že jsem se současným počtem slov nespokojen :D D. Ne, vážně, mi to příjde až nějak dobře stravitelné a čte se to pomalu samo? Čím to je, no určitě ne tím, že pěkně píšu xD. Zkrátka už ty ultráče vnímám jinak, ale věřte mi, že kdybych tohle všechno četl najednou, tak bych možná byl tak nějak z toho vyčerpán. Upřímně počítám s tím, že se k té hranici 50 000 slov dostaneme. Vlastně by mě docela zajímalo, kolik počet slov je schopen WordPress pojmout v jednom příspěvku. Možná dost, ale pak to, myslím, i souvisí s hostingem a posílalo by se to pěkně dlouho a stejně mi věřte, že rozdělení ultramegapostu na několik částí má svůj důvod. Jak už jsem psal, bloguje by to asi nezkouslo.  A navíc se mi i při tomto počtu stalo, že mi ten text nějak vypadl z editoru, dostal jsem dost veliký strach a okamžitě jsem si text zálohoval i do Wordu. (stále platí, aby někdo ochotný pak celý ultráč dal do Wordu a řekl mi kolik mu vyšlo stránek) Největší problém bude s touto částí, protože ta možná dosáhne již výše zmiňované dvacítky tisíc slov, víte vůbec co to je? :-D Tolik lidí snad nedorazilo ani na casting v Superstar. Blbost srovnávat lidi a slova, co?  No, co bych ještě dodal, je mi zle, ne vážně, chytlo mě zase nějaké nachlazení a vypadá to, že za chvíli budu mít horečku, nebo už jí mám. Teče mi z nosu a bolí mě v krku. Chtěl jsem jít zítra do školy a že bych už měl, ale holt jestli mi bude špatně (joo jasně, stejně by byl les hajzle), tak to prostě nejde. A vypadá to, že vážně nepůjdu, špatně mi bude určitě a navíc píšu tenhle post a navíc už s tím ani nepočítám xD. Měl jsem před chvílí čaj s medem a rozhodl jsem se zase pokračovat ve zjetinách, které dělám de facto jen a jen pro sebe. Takže já ještě obhlídnu koncepty a lineup, zapnu potřebný notebook a pokračujeme v popisu života dál. (13 280 slov). Kdybyste mě tak viděli, je mi zle a já tady s nadšením zapojuji notebook a jmu se vrhat dovrhat tyto s*ačky :) .

Tak zpět k tomu notebooku, těch styků (ne pohlavních) s notebookem bylo až přes příliš. Já jsem na něj strávil v prosinci asi nejvíc  času, ono vlastně skoro všechen – dokud jsem neměl nové PC. Kromě sledování filmů, kterých jsem viděl na noutu za ten čas opravdu dost, to bylo i hraní her. Kromě toho, že jsem znovu dohrál ShadowMana, jsem se rozhodl, ani nvm proč, natočit celé walkthrough. Což zabralo celý vanoční prázdninový týden a do Silvestra jsem jen hrál ShadowMana, točil a nahrával videa na YouTube. U toho se chvíli zastavíme, bylo to moje první walkthrough v životě a měl jsem spíše ShadowMana nahrávat na PC, protože zkrátka notebook asi nebyl dostatečně silný na ShadowMana s max. nastavením s kombinací s Frapsem. Ale to už nenapravím a znova walkthrough dělat nebudu. Každopádně jsem po chvilce zjistil, že někdo nahrává ShadowMana také, no co už, myslím si, že já nabízím kvalitnější walkthrough :) bez imho zbytečných titulků a popisů a navíc jsem to měl rychle hotové a to včetně bonusových epizod. Sice jsem mohl místo toho dělat něco smysluplnějšího, ale pak jsem byl rád. Jo a lidi mi oceňují i to, že narozdíl od výše zmiňovaného já odpovídám na komentáře a PM. V době, kdy sotva druhé walkthrough navštívilo Asylum, já už měl hru dohranou a navíc jsem ukázal snad z této hry, co bylo jenom možné. Nasbíral jsem všechny potřebné cadeaux, samozřejmě všechny duše a našel jsem i slušný počet secretů. S výsledkem jsem vážně spokojený a navíc se mi povedlo skolit bosse z The Five jako nikdy před tím. Hlavně Jack the Ripper padnul tak jako nikdy! Byl jsem opravdu nadšený ze všech kladných ohlasů na YouTube, opravdu mi to udělalo radost, sice se našel i nějaký ten negativní komentář, ale tak 1 na 100. Většina lidí mi děkovala a ocenila mou práci a teď už vím, že to nebylo zbytečný a děkuju všem lidem, zmínil jsem již řadu z nich v závěrečné epizodě. Na komentáře odpovídám pořád, dostal jsem i spoustu PM zpráv a dokonce jsem se i dozvěděl, že se mé walkthrough objevuje i jindě např.: ZDE. Zkrátka měl jsem z toho dobrý pocit a zároveň jsem udělal i tu službu, že jem rozšířil ShadowMan legacy mezi normální lid, tahle hra je vážně jedinečná. No a na závěr, pokud máte taky zájem, navštivte můj kanál na YouTube, nebo rovnou link na WALKTHROUGH.

Taková malá odbočka, která by patřila spíše do Games. Trošku jsme ale pokročili, já jsem si znovu přečetl dochované chaty z XFiru a zjistil jsem třeba tu šokující věc, že jsem tak nějak zmizel z dohledu všude a všem a zpátky na XFire jsem se až po 23. prosinci (nebo kdy) objevil až 8. února! Stejně tak ani poznámkových bloků a dokumentů moc není, takže to budou jen takové zběžné poznámky, co se odehrávali v daných měsících, školu samozřejmě vypisovat už nebudu, protože tu už tady máte několikrát. No, pamatuju si rovněž, jak jsem venku v mrazu přeinstalovával hodně starý notebook UMAX kvůli strejcovi. Proč v mrazu? Inu notebook už spíš patřil do kotle a normálně trvalo asi 40 restartů než vůbec naběhl a já měl za úkol ho přeinstalovat a rovněž neměl rád teplo a i pod chlazením obřích stolních větráků nevydržel více než 15 minut, kór při náročných operací a instalace Windows XP byla doslova porod, víte jak dlouho trvá. Ve studeném sklepě se mi to nepovedlo ani na třetí pokus, venku na mrazu se to povedlo až napopáté a věřte mi, že byla fakt zima. Nakonec to dopadlo tak, že to bylo marný! Strejc se totiž moudře rozhodl koupit nový notebook, zařizoval si myslím v té době i internet. Takže jsem ho musel učit internet, který teď umí už velmi dobře včetně používání všemožných programů, co dřív neznal. Někdy mě i sám dokonce překvapí a samozřejmě i skvěle zvládá komunikaci přes ICQ, vím, že to nic není, ale ještě je tu dost lidí, co můžou bejt vůbec rádi, že si ten počítač pustí. Kuriozita byla, že se mu hned druhý den pos*al a já mu ho raději přeinstaloval, chudák nezvládl hned ten první nával porna a virů. Od té doby už s ním problémy neměl. Naučil jsem se společně s ním i chvíli používat Skype. A kromě toho jsem se začal seznamovat s Martinem, což je 38letý týpek, který bydlel naproti od strejce. Přezdívku má Boxer (box opravdu dělal a je celkem namakanej) , no stali se z nás kamarádi a já trávil několik týdnů ve společnosti poněkud starších ročníků a vůbec to nebylo na škodu, ba naopak to bylo docela zajímavý a pravda je, že si má člověk s nima říct pomalu víc než s vrstevníky. Ale o tom ještě později, měl taky problémy s počítačem a já jsem si vydělal i nějaké ty peníze :D . Vůbec by to nebylo špatný si takhle přivydělávat, věřte mi, že pořád existuje dost lam, kteří si nedokáží přeinstalovat windows apod. A navíc nejvíc všichni oceňovali to, že kromě Win jim dám do počítače i několik programů apod. Takže jsem naučil dalšího člověka věcem dosud nepoznaným (pro něj xD). Počítačů jsem měl jednu chvíli až po krk, protože jsem „dělal“ PC skoro pořád. Od UMAXe, přes strejcovej počítač, boxerovej počítač, známýho počítač po strejcového pantáty počítač. K tomu jsem musel každému zakládat i e-mailovou schránku a všelijaké profily. Pamatujuj si na situaci, kdy jsem dělal 3 počítače najednou, protože chtěl strejc, abych se podíval nějak na jeho stolní a vedle jsem přeinstalovával boxerovej desktop a ještě jsem odbíhal do obýváku aktualizovat notebook. Ano, je to úsměvné, jsou to triviality, které by mohli zvládnout i sami, ale spíš je to o tom, že je to nebaví a radši to nechaj na někom jiném a klidně mu to i zaplatí :D . No však já si nestěžoval.

Už jsem asi několikrát zmiňoval, jak je u mě normální si povídat se strejcem o pornu apod. Ale, že to dopadne až tak daleko, to jsem nečekal. Se strejcem jsme si prohlíželi porno stránky a dosud nezapomenu, jak jsme při oslavě seděli vedle v ložnici a prohlíželi si fotky z Amatérů. Jasně, sex a porno je něco naprosto normálního. Jenže mluvit o tom s rodiči a u příbuzných nebývá pořád běžnou záležitostí a taky, kdo by o to stál. Myslím si, že nikdo. A stejně je to docela zvláštní a zároveň zjeté a nvm co ještě. V současnosti občas dostanu od strejce odkazy na fekál porno a jiný zvrácenosti, kam jsme to dopracovali, soudruzi. Aspoň se můžu spolehnout na to, že to strejc nepustí dědovi a rodičům :) , tak ono by se nic nestalo, ale bylo by mi to docela trapný. Pořád si vzpomínám, jak tajně strejc předával fotrovi porno cd a nakonec to dopadlo tak, že jednou po mě strejc chtěl sehnat nějaký lolitky a pak už to pokračovalo až dodnes. Rovněž jsme vymysleli hlášku „lidi jsou prasata“.

A jdeme na osudné datum 23.12., které tentokrát bylo 20.12. – kdo neví nic o tomto datu tady??? Přiznejte se. Psal jsem o tom několikrát a stala se z toho už klasika, zkrátka je to oslava dědových narozenin a bývá pravidlem, že nikdy za těch pár let nedopadla bez následků :) .Tentokrát se to možná až víc zvrklo, ale na filletzzové křeslo to nemá, jo a dodnes se na to vzpomíná. Osudné Galeje od Michala Davida…  Začneme koncem… probudím se, postel zeblitá, vedle kýbl a ruce zjizvený a něco krve. Před tím to bylo tak, že probíhala taková normální oslava, akorát já jsem se trošku rozjel, velký počet piv doplňovali paňáci slivovice, hruškovice, vodka, kafe, k jídlu uzený, kousek dortu a klobásky. A jak to tak bývá… nálada příjemná, matka odešla a poté i fotr a já tam tancoval na Galeje se strejcovou mladou a poté si vůbec nepamataju, jak jsem se obul a našel bundu a vyrazil jsem domů, no domů. Druhý den jsem se dozvěděl, že mě všichni hledali po vesnici, strejc dostal vynadáno a děda se pěkně nas*al a to nemluvím o matce. I když jsem byl blackout, tak to hlavní si pamatuju a vím moc dobře, co jsem dělal. Byl jsem pryč asi 45 minut. Tak nějak jsem vrávoval cestou k pekárně a místo toho, abych šel pořád rovně k baráku, napadlo mě, že si udělám malý výlet. A šel jsem tedy po schodech ke hřbitovu (škoda, že jsem nešel na hřbitov, i když pak bych se vzbudil ráno, jak spim na hrobě), tam jsem se u stromu vychcal a šel přímou cestou přes pole, které bylo pěkně bahnaté. Několikrát jsem ztratil botu a měl jsem problémy ji najít a navíc jsem vyřvával na poli všemožná satanská hesla apod. To pole je malé, ale když jste v takovémhle stavu, stane se z toho půlhodina cesty. Dochází na další blackout, protože vůbec nevím, jak jsem šel přes ulici. No, najednou stojím u vrat a chci si odemknout, neměl jsem klíče, ale měl jsem flashku (ještě, že jsem jí neztratil, obsahovala cenná data, Milevský a hesla) a trošku jsem myslel do budoucnosti a zkoušel jsem asi pět minut otevřít vrata flashkou. A byl jsem natolik ožralej, že mi to vůbec nedošlo až když jsem zjistil, že to je marný, zazvonil jsem. A pak už následuje další blackout a jak to dopadlo máte na začátku tohoto vyprávění. Každopádně to byl pěkný zážitek a na druhou stranu se mi to líbilo :D . Horší je, že je říjen a ono osudné datum se zase blíží, jenže tentokrát to bude trochu jinak (zase později).

Ano, prosinec je, co se týče vzpomínek a životních událostí celkem hutný, nebojte se, pak už vás nebudu tolik zatěžovat :D . Každopádně dosahujeme 15 000 slov.  A jdeme na Štedrý den,  kromě nutné návštěvy hřbitovu jsem se postaral i o vánoční příspěvek na blog (o Vánoce to ani jinak nejde) a sledoval pohádky v televizi :D . Musel jsem ještě dopalovat nějaké ty dary a vesměs jsem stihl všechno, co jsem chtěl. Večeře byla vynikající (kapr nechyběl) a dary také. Opravdu stačí maličkosti a pohoda a na druhou stranu jeden velký dar v podobě notebooku už jsem měl za sebou a jeden velký dar v podobě PC přede mnou. Dostal jsem nějaké ty klasiky, co zná každý – trenky (se šukacíma prasátkama a krysama), holicí strojek se třema břitama (best) a foťák. Pak jsem společně s rodinou sledovali dary v podobě filmů apod.

I následující dny byly fajn a já je trávil hlavně mimo počítač, následovali nějaké ty rodinné sešlosti apod., nejdřív u nás doma, pak zase u nich doma… A Silvestr? Silvestr byl výbornej, po minulym, co stál totálně za ho*no, se tento povedl. Dokonce jsem šel i po několika letech zase ven vypustit několik pum, vypálit pár rachejtlí a znáte to. Před tím jsem si užil svátečního jídla, dobrých vín, piv a sledovali jsme několik pěkných komedií a estrády v televizích :D , ale bylo to pěkný. A myslím si, že jsem prosinec docela vyčerpal a už není co dodat až na tu věc, že jsem zapomněl sepsat silvestrovský výroční post :( . Ale proč ten smajl, pokusím se o takový hodně pozdní reparát xDD (blázen). Pojďme si nějak shrnout ten leden, i když to bude opravdu neslavný, únor bude na tom snad lépe a od března už mám dostatek materiálu. Jo a omlouvám se taky, že asi používám dost smajlů, ale mně to nedá, je to zvyk jako používání „no“, „zjetí“ a co tu ještě vidíte často.

Leden společně s únorem asi vezmeme dohromady a bude to asi nejstručnější popis, hodně to zavinila škola. Bylo zase několik oslav a kamarádovej kocour měl narozeniny… už myslím to dopadlo bez zjetí. Na notebooku jsem dohrál celý San Andreas a vůbec pomalu se schylovalo k přípravám na lego a hlavně druhá půlka února byla promarněná a jenom se čekalo na ten „božský dar“. Taky nám v lednu skončil (asi definitivně) projekt Na Šrot, neboť se přestalo chodit a hlavně to zkazili nezvaní hosté, ale skončilo to bombově a navíc stále není vyloučeno, že nevznikne nějaká bonusová epizoda, ale o projektu Na Šrot ještě později. Strejc jednou vyrukoval s takovou nabídkou, jestli nechci s ním a s boxerem zajít v pátek do hospody. Po chvilce váhání jsem řekl, proč ne. A tak to začalo, každý pátek asi 5x jsme trávili čas v hospodě a musím říct, že to byla paráda. Probrali jsme několik věcí, já se něco naučil :D apod. Takže to nakonec dopadlo, že se ze mě stal hospodskej povaleč xD. Ale bylo to spíš na pokec, než na ožrání. A když už by se schylovalo ke zjetí, odjeli jsme domů. Skončilo to tak, že nás tam jednou nas*ali, protože paní kuchařka tam vyhulovala s hostama a udělala nám úplně zes*aný topinky a chtěli za všechno moc peněz. Navíc dávali pod míru, lepší to bylo, když tam roznášela jedna samice a točil gay, to bylo nej. Jedině chodit ob týden :D . Samozřejmě, že to nebyla žádná luxusní restaurace, ale ráda se tak tvářila, obří lcd televize a příjemné posezení s čistými záchody. Škoda a dodnes na to vzpomínám. Stejně tak na zjeté věci od boxera kolem žen. „Já nejdřív musim vědět, jaká je, takže si nejdřív zašukám a pak jí dám kytku, no ne?“ Věkem by to mohl bejt můj táta :) . A zase to mělo za následek to, že se to z hospody přesunulo ke strejdovi domů, a tak je to dodnes. Myslel jsem, že zajdu jenom nějaký ten pátek, ale chodím pravidelně tejden, co tejden. Ono víte, strejc to tam má v současnosti de facto jako hospodu, nejsme u něj doma, ale v bejvalý prádelně. V té je celkem všechno, co má mít i správná hospoda, v této době tam teda chyběla jedna zásadní věc, ale byla tam skříň narvaná alkoholem, zavedená voda, dalo se tam i vařit, nechybí kamna, takže se tam dá sedět kdykoliv. Dalo by se tam eventuélně i přespat, akorát ten záchod tam není :D . Vrhneme se na únor, který utekl tak nějak rychle a vesměs se rovněž nic neudálo, ale je to holt nejkratší měsíc (když neni přestupnej rok). Únor byl symbolem zjetí, protože už bylo pomalu na 100% jasné, že budu mít nový počítač. Začal jsem pracovat na nějakých věcech pro blog, a tak vznikla i myšlenka Zjetí live. Začal jsem si zálohovat všechny potřebné věci, dohrával to, co má být dohráno a dělal si přípravy pro přechod na nové PC a pomalu jsem se loučil s mým miláškem, který obýval můj pokoj dlouhých pět let a to je úctyhodná doba, možná mi ho bylo i trochu líto. Zároveň jsem ve zjetí začal i prohlížet všechny Score a Levely, co mám a zapisoval si do seznamu hry, které stojí za to si zahrát, seznam vám kdyžtak upnu v jiné sekci megapostu jestli nezapomenu, třeba budete mít zájem :) . Také jsem se nechal ukecat a Lordhell se objevil i na Facebooku. Myslím si, že víc není dodávat a my březen, za kamna vlezem.

Březen a nadešel ten okamžik, ze kterého mají počítačoví hráči asi největší radost – nové železo do baráku! Hned první den, co byly peníze na účtě jsem neotálel a rychle objednal onen stroj (podrobněji se k němu ještě vrátíme). 3.3. (hezký datum) se konečně objevily za dveřmi mého pokoje dvě velké krabice a sen se stal skutečností. Vím, že teď už to všechno trochu opadlo, ale měl jsem radost :) – fakt velkou, však se podívejte na všechny ty zjetiny. On je opravdu rozdíl, když ze hraní Tomb Raider 2 skočíte na hraní Tomb Raider: Underworld. Byl jsem v šoku. Nešel jsem ani tento týden vůbec do školy a ani jsem moc nespal a byl jsem fakt nervózní, protože počítač provázelo hrozně moc problémů. Jenže zadařilo se a já mám tu možnost psát toto životní dílo na novém. Už nevím jestli více zabíhat do detailů, nebo si to nechat na potom, asi to necháme na potom :) . 3.3. měl shodou okolností ještě otec narozeniny a taky se pokračovalo v pravidelných pátečních návštěvách. Taky jsem si vždycky máknul a o to větší byla chuť na pivo – strejc začal vozit z práce dost dřeva, a tak jsem je vozil do kůlny. Stalo se i to, že nás boxer pomalu opouštěl, protože se stěhoval pryč ze sousedního baráku.  Dokonce jsem se naučil i žrát bůček. Nezapomenu ovšem na jednu opravdu zjetou věc. Jednou jsme si takhle pouštěli internet a došlo na rychlý prachy, sosla se celá epizoda a my jsme na ní společně koukali :) , docela zajímavé se s takovými lidmi kolem vás dívat na porno, to vám povím. Co ještě dodávat, musím opět zabrousit do nějakých konceptů a dokumentů, ale v Twitteru mám jednu zajímavou věc – „Dneska největší zjetí v tomto roce? Asi, mám strach…Moc se mnou nepočítejte, že tu budu zítra…2:12 PM May 23rd from Twitter“. V březnu jsem dokonce začal opět postovat na blog, takže aspoň něco, Zjetí Live! poprvé spatřilo světlo světa a taky musíte pochopit, že jsem měl zkrátka nový PC a hodně jsem se věnoval hrám, které jsem dřív ani nerozjel. Dokonce to možná vypadalo, že se vracím ve velkém, no omyl. Jinak pokud se nemýlím, tak i dost věcí z life máte ve Zjetí Live! I když se radši na to už nedívejte, nevýhoda, že z YouTube narozdíl od Łpodu to nezmizí xD. Vznikly taky celkem povedené recenze, nebo nebyly povedené? Projíždím tu historii chatu a zjišťuju zajímavý věci a hlavně velmi pěkné náměty do scénáře Rodiny Milevských. Přišel jsem na to, že ta věc z Twitteru bude asi patřit k jinému roku, protože se nic neudálo letos až na jednu věc a to, že o den později jsem se ztratil v lese a dost dlouho jsem tam bloudil – něco jako Blair Witch. Pořád jsem se vracel ke krmelci. A víte co? Tohle je pro březen všechno a my rovnou jdeme na duben!

Duben začneme elegantním tancem, což měl být takový aprílový vtípek a nejen to, dokonce jsem plánoval, že zatancuju na přání na vaše písničky, ale asi se to moc nechytlo, takže se na vás vyprdneme xD. Postově už to rozhodně pak nebylo nabitý. A z normálního života a zážitky? Něco bylo. 10. dubna jsem měl to možnost nahlídnout do jiný kasty, tedy k milionářům. Byl jsem tentokrát v pátek místo „naší prádelny“ u strejcového zaměstnavatele, který jaksi má hodně peněz. Hodně zajímavej zážitek, horší už je, že s takovýhlema lidma se musí mluvit nějak jinak a na to bych si musel nějakej čas zvyknout. Dům zajímavej až na to, že jsem do něho vůbec nevstoupil :D . Pozemek velký, baráky dva – jeden teda slouží jako taková hospoda a vzadu je ping-pong – je to jakoby garáž, která má ještě spodní patro, kde se dá normálně i bydlet a je to tam zařízený. Před domem tři auta (nvm co to už bylo), nechyběl samozřejmě vyhřívanej bazén, jezírko a udržovaná zahrada takovýma těma postřikama. V garáži dvě lednice napěchované alkoholem. Dům byl na kód a uvítání poněkud netypické pro nás normální lidi – polibkem :) – tedy s paní domů, pánovi domu jsem nedával xD. Uvítali mě celkem dobře a dokonce mě hned zvali následující den na oslavu, což jsem teda odmítl a mám takový pocit, že mě paní domu chtěla dokonce zneužít! Piv jsem měl jen několik, nechtěl jsem si tam sám točit, ale přeci jenom jsem došel trošku divně, bylo totiž k tomu i něco ostřejšího. Jídlem se moc nepochlubili, pávy na provensálský způsob jsem neměl, jen nějaké lepší grilovací tyčinky. Pak se zase nedělo nic moc zajímavého v průběhu tohoto měsíce a kdyžtak to tu máte někde jinde vylíčené, tak se podíváme jen na 30.4., kde je zvykem slavit čarodějnice. Já vím, že ten megapost na konec v pohodě překousnete, protože jsem si myslel, že toho bude ještě mnohem víc, no uvidíme na jaký počet se dostaneme až tuto část dokonáme :) . Tak čarodějnice… Ty dopadly jen s malým následkem, který nebudu opravdu popisovat, však vy víte. Škoda, že jen to trvalo takovou chvíli, ale byla to solidní sranda – pálily se gumy, chlastala se slivocice a největší p*del jsem měl z buřtů, respektive jeden buřt byl po ugrilování vhozen na zem a další se opékal bez nakrojení, vám to nepříjde vtipný XDDDDD? No, dobře, ale naživo to je vtipný. Přesuňme se raději na květen, tak co? No, konec této části ještě není, ale jsme na dobré cestě a ostatní části už skousnete jako víno! Věřte mi, květen, červen, červenec, srpen, září.

Vezmeme to po dvou – květen a červen byl ve znamení oslav (trošku odbočím a to tak, že jsem doufal, že tyhle popisy budou rozvinutější a oni by asi i byly více do detailů v té době, ale píšu vesměs opravdu jen to nejdůležitější xD).  Pokračovali samozřejmě i pátkové seance a v hlavince nám vzniknul nový nápad – Rychlý drůbeží prachy (rozpovídáme se ještě), navštivte náš KANÁL. Kromě toho jsem dokonce natočil i další Zjetí Live! A když už jsme u toho blogu…  Zase to vypadalo, že se něco kutí, protože se vrátilo i ke starým rubrikám a dokonce jsem sepsal i téma. Vznikla taky jedna nová rubrika a k JDownloaderu se ještě vrátím, protože se nám trošku změnila jeho koncepce :) . A pak už to patřilo Prison Breaku, ano Prison Break nám v květnu končil, a tak jsme se mu hodně věnovali, bohužel jsem tak nějak nedokončil, co jsem začal, ale na to taky příjde řeč xD. Jeden den jsem dokonce PB celý věnoval. A to bylo vesměs všechno a blogování až do evolučního začátku přestalo! Červen a srpen dokonce bez postu za ty 4 roky. Sorry, že se věnuju hodně blogu v tomhle odstavci, který taky patří spíš do life,  ale on blog s tím de facto souvisí jako se vším. Pokračujeme hned v oslavách a to hned 2.5., kdy jsem zase tak namol nebyl, ale udělal jsem si celkem ostudu, protože jsem zakopl o trám a dědovi zrušil všechny květináče xD, taky jsem koštoval snad poprvý  Tullamore Dew.

Odehráli se i menší změny v mém pokoji. Na podstavci, kde mám hi-fi věž se vystřídaly asi 3 televize, jedna bouchla hned, druhá po dvoutýdenním provozu a tuhle, co mám v současnosti je ještě v pohodě, ale často se sama od sebe vypne, což ani moc nevadí, ale jednou se mi to stalo uprostřed filmu a to dost nase*e. Pak jsem taky dostal set-top-box, abych mohl vůbec koukat na televizi, ani by mi nevadilo, kdybych byl bez toho, protože pravdou je, že se na televizi moc nepodívám, k tomu slouží počítač a ne nějaké nalajnované programy, ale Americké nezávislé léto a ostatní věci jsem nemohl vynechat. Taky se odporoučila do věčných lovišť tiskárna a já mám nějakou novou, konečně i se scannerem a kopírkou, což má dneska každej a konečně se k této sortě lidí můžu přidat. A ještě jsem si z Nosferatu Shopu objednal pěkné povlečení, na kterém spím pořád, je fakt pěkný, z novinek v pokoji snad vše. Pokračujeme v oslavách, taky v čem jiném xD.

23. květen se na mně význačně podepsal, ale z jiného hlediska. Byla to velká oslava, při které bylo něco přes 20 lidí, slavil se strejcovej pantáta a jeho padesátka. Nejvíc mě na tom irituje ta věc, že si absolutně nemůžu vzpomenout na to, co jsem dělal a to 3 hodiny! Ano, normální blackout, ale poprvé si nepamatuju tak velký objem času, většinou si pamatuju dost a tři hodiny je už pro mě vážně nepředstavitelná doba. Konec oslavy nejdřív? No, probudil jsem se v pět hodin ráno a na zemi blitky, hlavně voda. Byl tam soudeček piva a k tomu slivovice, která zmizela hodně rychle… Oslava probíhala celkem normálně, k jídlu byla kejta (se slivovicí nedoporučuju) a veselá nálada panovala všude kolem. Dokonce se konečně pořádně ožral i děda. Močil jsem na vrata, honil jsem se se psema, večer se všude tančilo a jeden se tam slíknul i do slipů (foto na Facebooku nějaký)… blackout! Bylo to tak, že jsem nechtěl tancovat a chtěl jsem domů, prý jsem normálně šel domů s fotrem a dokonce se i bavil. Fotr se vrátil a já nablil na záchodě na tričko, vzal si naruby kalhoty. Dokázal jsem v blackoutu pověsit ono poblité tričko, zapnout pc, odnést anduláka do koupelny…. zeblil peřinu a zem a polštář čistý jak lilie. To je však normální, nenormální teda alespoň pro mě je, že jsem byl totálně v pohodě a nic si nepamatuju, zjel jsem až doma a to před tím si mám pamatovat!!! Blackout mě zradil a dostává nade mnou větší vliv, ale to si vyřikáme chlapče. A pak chvíli klid, respektive týden. A oslava se konala 30.5. u nás doma, strejc se tehdy rozhodl koupit pípu a… oslava? Normální, akorát jsem vylil pivo a poprvé jsem chytnul (vlastně už podruhé v životě) takovou to nemoc, kdy máte sračku asi 4 dny a jeden-dva dny opravdu vysoký horečky. Rodiče mě chtěli vzít na pohotovost, protože teplota dosahovala přes hranici 40°. Nějak jsem se z toho dostal, dorazila pípa a zase oslava! (odbočka – zase jsem dohrál ShadowMana) Po oslavě už jsme se přesunuli dávno do června, kdy jsem měl pěkné problémy s internetem, nešel vůbec, a tak se dokonce i měnil modem. Za ten týden jsem se vrátil do historie a začal hrát takový zjetiny jako Stonekeep, do toho onemocněla kočka s očima a já jezdil s dědou po doktorech.

V červnu jsem zažil řadu zjetí při lesnictví, potkal jsem dědka, který mi vyprávěl, jak je krize a že chce 2 koruny na housku – dostal jí, děti se vozily v trakaři a na autobusáku se vychcala ženská na trávu před Lidlem, to už jsem jenom zakýval hlavou, ale 2 koruny na housku mě vážně dostaly! Jako každý měsíc, už o nich nepíšu, probíhaly oslavy v pátek a najezení se u dědy ve čtvrtek rovněž s točenym samozřejmě a ty větší oslavy. Jedna proběhla u nás doma – měl jsem narozeniny, tentokrát už konečně s točenym, ta pípa je fakt dar :D . Oslavu narozenin jsem si celkem užil a rozhodně jsem se neožral. A můžeme se vrhnout na letní prázdniny, které byly celkem nabité.

ČERVENEC. Začal velmi neslavně, neboť jsem měl zase nějaký ten čas vysokou horečku, to samý jako 30.5. a 10.7. jsem spadnul z kola a to tak, že jsem byl rád, že jsem vůbec dojel domů, vypadl mi mobil z kapsy a já jsem ho chtěl ve stylu Matrix chytnout při jízdě z kopce, což nebyl dobrý nápad! Jel jsem rovněž bez řídítek, no sedřená obě dvě kolena, kotník, letjka, dlaně, břicho a záda taky. Na tu krev jsem tady musel mít všude hajzlpapír a na koleni to hezky mokvalo. A i když jsem si to napsal do O mně :( , tak jsem udělal jednou takovou menší výjimku, ale po fakt dlouhý době! Dal jsem si jedno cigárko, ale bylo na stole… To, když byla další oslava dole ve vesnici, aspoň jsem neblil, i když bych na to měl právo xD.  O týden později samozřejmě nemohla chybět další (vím, že už vás to nudí) a to u Luďka, kde jsem měl jako obvykle takový ti mišmaše jako kaše, kachna, pivní guláš, i když to chtělo jít ven, zarazil jsem to a v klidu jsem to zaspal. V červnu mi taky došla občanka, tak jsem měl celkem otravný zařizování kvůli takovýhle kravině. 24.7. po delší době byla dost dlouho vyplá elektřina. A snad poprvý jsem viděl vyject vesnický hasiče :D , byl to asi docela průser, protože to trvalo asi 12 hodin. K tomu jsem slyšel věci jako sirény z Kladna a venku to udělalo pěknou spoušť, nám třeba spadnul plot. Shodou okolností jsem šel ten den k dědoj, ani jsem se málem nenajedl, protože děda vařil při svíčkách lososa. Ani jsme si nemohli natočit pivo, naštěstí strejc přinesl slivovici a kecali jsme po tmě. Den poté jsem si udělal menší výlet do města, koupil matesový blaťák a vyrazil se strejcem do Makra. A pojďme zakončit i červenec, blíží se konec… pomalu, ale jistě, cítíte to napětí ve vzduchu? Jo, vy chcete vědět, kolik máme slov…nooo… 18 000 xD. 31. července jsem si objednal nový harddisk a kartu do foťáku a to hlavní. Na blogu JSME 22.7. VSTOUPILI DO DRUHÉ FÁZE!

Srpen byl dost náročný měsíc z hlediska toho, že jsem byl vesměs pořád pryč, doba dovolené. Víte co, uděláme to trochu jinak a dovolené se budeme věnovat jinde, aby taky v tom popisu bylo něco víc, takže srpen vezmeme tak nějak hopem :D . Dovolená trvala od 2.8. asi do 16.8. Jen taková odbočka, která do dovolený až tak nepatří v sobotu 1.8. jsme pěkně zežraný skákali do bazénu, pinkali si míčkem a vůbec to bylo super, dost vody se vylilo – to víte slivovice a pivečka… Dovolená byla fakt nabitá, dokonce jsem byl i tři dny v Karlových Varech, vyhrabal jsem na půdě snad můj úplně první PC – Commodore 64 :) a taky se mi stala ta věc, že mě bodla vosa, nebo včela do… velmi choulostivého místa řekněme, naštěstí bez následků – jenom to pěkně bolelo. Nechoďte ven chcát a jděte radši na záchod! A 28.8. jsem poprvé vyrazil opravdu daleko, i když zase tak daleko to není, poprvé k moři do Itálie, very nice.

Září a podzim se blíží, tedy už je tady, o září jsem chtěl hovořit jako o současnosti, ale vzhledem k tomu, že už máme říjen, tak ho sem ještě nějak hodíme. Z Itálie jsem dorazil 6. září ráno. Týden poté se dohánělo všechno za ty promarněný prázdniny :D . A taky jsem začal pracovat na tomhle eposu.  Týden od 7. do 13. jsem strávil s fotrem na šichtě ve středu, čtvrtek a pátek je jasnej. A tamtu omáčku kolem si fakt nepamatuju. O 14. jsem psal a dále to nemá cenu, věnoval jsem se hrám a kravinám, sledoval Breaking Bad (takže podrobněji jinde). Ve čtvrtek a v pátek ožral. 21. jsem měl jít do školy a už to zase začíná, protože asi…. no znáte to, zase nepudu ani na jednu přednášku, ale fakt jsem to ani tak nechtěl, příští týden tedy ten říjnovej už se půjdu na něco podívat! Jinak sliboval jsem vám rozvrh, tak tady se na něj můžete podívat. Zkoušky zatím kašlu. Den před tím jsem totiž sledoval Breaking Bad a 3 hodiny spánku jsem uznal jako nedostačující, a tak jsem zůstal v posteli i nadále a odpoledne se mi už nějak nechtělo xD. V úterý jsem nemohl, protože jsem vyrazil do Litoměřic na Zahradu Čech, to bylo docela zajímavý – všude jenom samí důchodci a nevím teda proč se to honosí názvem Zahrada Čech – jen samý žrádlo, chlast a důchodci. Našli jsme trhovce s vynikajícím trdelníkem – měl jsem dva, kejtu, langoše, zmrzliny a k chlastu burčáky a 6 Budvarů. No, hezky se mi pak jelo domů, cestou jsem měl ještě jedno pivo v hospodě a doma pak usnul ve 4 hodiny. Ve středu jsem se jaksi zase ve škole nedostavil ehm… a navštívil chroští v lesích. Ve čtvrtek jsem tak nějak chtěl, ale zase fail. 24. a 25. jsem psal moc hezké zjetiny, protože jsem se vždycky dobře napil. A v sobotu jsem byl v Litoměřici (opět), ale tentokrát na vinobraní. Celkem pohoda, burčák byl ale slabej, a tak jsem ani moc nezjel, ale bylo to zajímavý, celkem o tom neni nic psát… Možná mám i nějaký fotky, tak časem upnu jestli nezapomenu. Neděle a my jsme šli zase slavit k strejcovi. Moc si toho nepamatuju jaká ta oslava byla :D – ne kvůli zjetí. A v pondělí jsem začal cejtit příznaky horečky… a tady to uťafneme. A já vás můžu potěšit jednou zprávou.

DESCRIBE IT…….DONE

- AFK

Čemu se tedy budeme věnovat v této sekci? Myslím si, že to je jasné. V srpnu jsem vynechal nějaké to prázdné místo, které vyplníme tady. Jde tedy o nějaké ty kecy z dovolené, proto AFK, kde jsem tedy všude byl, jak jsem si to užil apod. mimo domov.

Normálně bych sem hodil i fotky, ale rozhodl jsem se je dávat na Facebook, takže pokud se chcete podívat na moje fotky z dovolený, Karlových Varů, nebo z Itálie, tak zavítejte na můj profil. Asi nahodím i nějaký ty videa s mořem.

DOVOLENÁ – ČR
První den dovolený jsem strávil v Kladně v pizzerii, kde jsem si dal fakt luxusní pizzu s kousky lososa, opravdu byla výborná a chuťově srovnatelná i třeba s Forte z Itálie. Kromě toho jsem si i upgradnul PC a přidal další HDD. 4.8. jsem byl v Praze – Divoké Šárce, nejdřív v hospodě pak v nedalekém McDonaldu a šlo se nahoru. Rozhodně doporučuju, nahoře na těch skalách je to fakt pěkný a vůbec si nepřipadáte, že jste v Praze. A ve středu jsem nedopadl vůbec dobře, protože jsem jaksi špatně zkombinoval jídlo a chlast, nemít tu zpropadenou čokoládu – k ničemu by nedošlo! Těžko teď něco napravovat :D . Byl jsem v Kralupech a taky v pěkný hospůdce na Hostibejku, pak zase hospoda a cesta do Nelahozevse, kde se vystřídaly tři hospody a ještě jedna ke konci výletu. Dokázal jsem do sebe naprat 10 piv, které ale neudělali se mnou nic – ty za nic nemůžou. Jenže jsem měl matesy, smažák, romadur, klobásy, brambůrky a završil čokoládou na vlakovym nádraží. Doma jakžtakž v pohodě, ale ve tři mě to probudilo a já jsem málem došel na záchod, ale podařilo se mi zeblít zeď, držel jsem si ruku před pusou, ale stříkalo to všude xD. Lordhell maloval. Uklízel jsem to asi dvě hodiny a podle mě nebylo vůbec nic poznat, ale prý bylo, a tak se to ještě ráno docmrndlo barvou, co zbyla. Hezký výlet, ale ta zpropadená čokoláda! A po takovém stavu jsem dokázal jít k dědovi, narvat do sebe panenku s hranolkama a zmrzlinu s prošlou polevou a to nepočítám pár žejdliků piva. V pátek jsem opět chlastal, k tomu langoše, buřty na pivu a po dlouhé době jsem viděl i Dania z Bulharská (vzpomeňte na bulharské party) – ten dopadl, určitě skončí ve vězení, teda on už tam byl – krapánek zjel. V sobotu se slavili kotelnová vrata, které byly nabarveny xD přesně 8.8.99 – důvod k oslavě, výborná večeře a já celý den strávil venku a dost jsem se i opálil. V neděli opět trávení venku se sluníčkem.

Jeden týden byl pryč a my tu máme 10.8., kdy jsme zase navštívili naší oblíbenou destinaci Sv. Jan pod skalou. Do kostela mě teda nedostali ani párem volů, fuj. Měl jsem chuť převrátit kříž, který byl za kostelem. Ten den jsem snad ušel 50 km, pokud znáte tuto lokalitu, tak je nahoře (dost vysoko) kříž, ke kterýmu jsme vyrazili. Rozhodně to nebyl dobrý nápad po jídle a ještě v takovém hicu, ale dokázali jsme to a my jsme stanuli nahoře a dívali se na tu krásu, je to fakt vejška, kór když máte závratě. Den poté následovala revitalizace, byl to skutečně náročný výlet. 12.8. do Lužné u Rakovníka se podívat na vláčky, věřte, že za ty peníze ani moc nestojí. Nemůžete jít ani do interiérů a vůbec je to předražený, nejzajímavější byl jídelní vůz. Na jídlo jsme stejně jeli domů do města do restaurace. Čtvrtek byl klasický den, který snad nemusím komentovat. A 14. do zoo, což už je pravidlo nějaký ten rok. Co se dá říct o zoo, kde se to moc nemění až na nově vystavěnou rozhlednu – to bylo pěkný. V sobotu ještě jedna oslava a byl jsem přemluven, abych jel na 3 dny do Varů.

Co říct ke Karlovým Varům, ovládají to tam Rusové, mají tam všude tu jejich vodu, kterou jsem ani neochutnal a navíc je pěkně vařicí. Rovněž jsou proslavení těma svýma hrnečkama a kdo neviděl Vrchní, prchni? :) Jo, tam jsme se taky byli podívat. Mají tam hroznej McDonald a nejhorší bylo to spaní v autě. Taky jsme navštívili jeden bunkr a Krušovickej pivovar. Celkem náročný týdny a 28. jsem vyrazil do Italy.

Lido di Jesolo, Italy

Fakt zážitek vidět moře, jiný kraj, jiný mrav. Bylo to pěkný, i když jsem to tolik neprožíval. Ono vlastně to není zase tak něco až moc jinýho, jako Slapy, nebo Lipno, akorát to moře je slaný :D . Rozhodně ale zajímavý lidi a Češi by se měli ledacos od Italů naučit, klidně bych tam byl i měsíc. Autobus na nás čekal od 16:30. Cesta teda byla hrozná, já a děda jsme nezamhouřili oko celou cestu, tedy 16 hodin. Proč to trvalo tak dlouho? Bylo to samý zdržování, dlouhý pauzy a než se ty lidi mezi sebou dohodly… Ještěže jsem měl tu mp3. Jel bych ale asi radši přes den, protože jsem takhle viděl víte co. Zajímavý byly ty dlouhatánský tunely v Rakousku, škoda, že jsem neviděl Alpy. První zastávka u hranic s Rakouskem proběhla dost zajímavě, kdy jsem měl řízek vedle bezdomovce, kterej si chudák poslintal i boty. V Rakousku taky pěkně chcalo až to teklo i k nám do busu. Cestou nám pustili nefalšovaný odpad film – Utopenec na útěku, to bylo fakt hrozný, těšil jsem se, jak tomu dám doma odpad. Jak to může mít takový hodnocení??? K ránu jsme se konečně dostali do Itálie a projížděli nějaký vesnice, úplně jsem nasával atmosféru jak z Kmotra. Hodně polí. A v Jesolu jsme museli ještě 4 hodiny čekat na ubytování, tak jsme se šli podívat k moři, jinak i na tom podnebí to možná je trochu znát, je tam takový větší dusno, ale nic šokujícího. Okusil jsem italskou zmrzlinu, tu mají fakt vynikající. Nikdy jsem neměl lepší zmrzlinu, tady u nás by se měli stydět za ty cajky, co nám dávaj. Amarena, Melone asi nejlepší.

Konečně jsme se kolem dvanáctý ubytovali, k apartmánu nemám žádný výhrady, ano trošku starší vybavení, ale co – výtah fungoval. Jinak jsme chytli fakt výbornej pokoj ve 4. patře s balkónem a výhledem na moře, úžasný! Asi nejlepší pokoj z celýho apartmánu. Ani jsem nepočítal, že i já budu mít vlastní postel. No, dlouho jsme neotáleli a vydali jsme se k moři a byly pěkný vlny, ale to bylo asi to nejlepší. Protože s vlnama je sranda a hlavně ta voda byla teplá. První den jsme hned všichni dostali úpal xD a hezky jsme ztmavli. Večer jsme si vychutnali italskou pizzu. Za 17 euro, ale fakt výborná a 4 lidi se nají až až. Nejlepší byla Forte Maxi, i když pozor, dokázal bych jí sníst i sám. To byla sobota 29. a pak už se moc plán dne nelišil. Bylo to asi takhle…

Ráno jsme vstávali většinou v 6 ráno, šli jsme se strejcem do pekárny pro ciabattu a cestou na pokoj kolem moře a sbírali jsme mušle. Byla snídaně a k moři do 12ti. Vrátili jsme se na pokoj a dali jsme si oběd – guláše, polivky, párky… Pak jsem si přečetl Score a chrupli jsme si asi do 4 hodin. Musím přiznat, že nejsem zvyklej si takhle po slušnym spaní přes noc ještě zdřímnout odpoledne, ale tady jsem se to naučil brzy. První den jsem teda toho moc nenaspal, protože mě štval ten hluk z ulice a hlavně dusnu a teplo, ale pak tam člověk usne, kór když si dá pár piv. Pak zase na moře a večer pro pizzu, pokec na balkóně a zase spát. Někdy jsme museli i zajít do jednoho discountu pro zásoby a hlavně pro chlast. V úterý už jsme neměli ani jedno český pivo. Pili jsme nějakej patok za 60 centů, ale bylo to silný a levný, tak proč ne.

V úterý jsme taky vyrazili výjimečně na večeři, kterou jsme měli de facto zadarmo (zaplatil nám to strejcovej zaměstnavatel, jo ten milionář – pozval nás) a ještě se slevou. Jinak by se cena vyšplhala asi k 80ti eurům. Jinak zjistil jsem nemilou věc, že na severu Itálie a tedy i v Jesolu se anglicky nedomluvíte. Myslel jsem, že si procvičím angličtinu, ale chyba. Němčina tam teda vládne to jo, to byste se domluvili, anglicky ne. A to jsem mu to snad vysvětlil dost jasně a lístek byl v angličtině. Nakonec se to nějak povedlo a večeři jsme si objednali. Zvykem u nich je pít k vínu sodovku, my jsme si objednali malou a dva džbány vína, který s náma pěkně zahejbaly :D . Vařit teda Italové moc neuměj, nebo holt blbá restaurace. Vzhledem k tomu, že jsme moc lístku nerozuměli a na mořský potvory se můžu akorát vys*at, tak jsem si dal něco s kuřecího radši. Porce malá, takže jsme se ještě museli dorazit Tiramisu, kdybysme si dali jednu Forte, udělali bysme líp. Ve středu jsme vyrazili na výlet ke strejcovýmu bejvalýmu hotelu a to byla dost velká štreka od nás. Chtěli jsme koupit suvenýry, ale všude měli prd. Ono vesměs se to tam furt střídá – herny, pizzerie, kraviny pro turisty, hotel a to pořád dokola. Ale se suvenýrama jsme pochodili a stačil nám k tomu krámek nedaleko apartmánu. Jeden den jsme vyrazili i na šlapadle.

Člověk se tam ale domluví v pohodě, zjistil jsem, že nejlepší je radši na všechno ukázat. Italština mě teda moc neokouzlila, ale nebude to zas tak těžká řeč, lidi se to tam učej rychle. Byl jsem ale tak zblblej, že jsem chtěl italštinu používat i doma. Uno amarena, grazie. Ciao! Děda i rád sledoval italskou televizi, i když tomu nerozuměl :D , navíc se tam dal dohromady s nějakym dědkem, kterýmu jsme říkali Berlusconi, byl neodbytnej a pořád se „bavil“ s dědou o Berlusconim. Jo u apartmánu jsme taky měli bazének, kde si děda oblíbil babku, co uklízela bazén. Jinak jsou Italové docela uctiví, ale řvou jako kráva! Hlavně ženský, dostalo mě, že si k nám sedla babka na lavici, pozdravila, poděkovala a to samý i při odchodu. Tady u nás se nikdo neptá. Jinak nechápu ty lidi, kde berou tolik peněz. Italové se mají, nechápu, jak se můžou nějaký restaurace uživit, když tam sedí akorát majitel a čumí na televizi. A pak ty auta na hlavní třídě! Žádnej šrot, samý auta minimálně za půl miliónu, to se tam jezděj lidi předvádět? Každopádně pošťačky by mohli těm v Itálii závidět. Jo a jezdí jako prasata! Se*ou na semafory a vůbec… Jako myslim obecně všichni, ne pošťačky.

Ve čtvrtek jsem se tam pěkně nas*al, zkrátka nějak nebyla nálada vůbec, moře bylo studený a strejc furt měl kecy, jak chce ject domu. S takovouhle delegací už tam nechci, max. tak s dědou. V pátek jsem dokoupil zbytek suvenýrů a utratil jsem asi 100 euro, co jsem sebou měl. Maj to tam fakt drahý. Pro sebe jsem si koupil tričko Kmotra (chtěl jsem Scarface), pěkně velkou lebku za 15E a pak už jen nějaký ty blbosti z mušlí pro rodiče a chlast. Když jsme v sobotu odjížděli, počasí tam bylo fakt strašný a pěkná zima. Vstával jsem ten den v 6 hodin, museli jsme do devíti vyklidit pokoj a pak ještě čekat do 6 hodin na bus. Což je dost na prd, protože co tam dělat, když u sebe vesměs nic nemáte, slunečník a lehátko už používat nemůžete a navíc je zima, chtěli jsme se koupat, ale v tomhle to nešlo. Nikdo v moři ani nebyl. Cesta domů trvala už jenom 13 hodin – žádný zdržování. Skoukli jsme Báječnou dovolenou s Andělem a kolem osmý jsme byli doma. Docela to i uteklo, klidně bych jel i tim busem dýl, akorát na prd bylo to spaní. Od 6ti jsem nezamhouřil oka a v buse maximálně půl hodinu/hodinu. Doma jsem odpadl ve 4 hodiny, protože to už se vážně nedalo. 30 a něco hodin bez spánku… Probudil jsem se až v 11 a v 1 jsem v tom pokračoval.

Každopádně sranda a doufám, že se do Itálie ještě dostanu. Jinak Italky nic moc, akorát ty, co dělali pizzu se mi líbili :) . Fotky máte na Facebooku a nějaký dobrý má ještě strejc, ale ty holt ještě nemám, tam jsem vyfocenej i já xD a třeba takový hustý věci jak dělaj tu maxipizzu apod. Pokud se k tomu dostanu, tak vám ještě něco upnu. Akorát bych jel radši tak tejden, dva předem. Jako je to znát v těch penězích, ale je pravda, že už to tam nebylo takový jako v sezóně. Teda v tý hlavní špičce bych tam asi chcíp. Což o to venku to docela i šlo, ale moře už zkrátka bylo docela studený. Jo a ty černoší na plážích mě taky pěkně s*ali. Nejlepší to bylo nakonec, když moře nebylo klidný, protože ty vlny to ohřály a byla s nima sranda. K CK nemám žádný výhrady, všechno klaplo a bez problémů. Jinak jeli jsme s Firotourem pokud to někoho zajímá. I lidi byli příjemný – řidiči, provaděčka, Líza xD. Takže jo best a těším se zpátky! Lido di Jesolo jako lokalitu na dovolenou doporučuju.

Hehehehehehehehehe!!!!! Máte dost? pokořili jsme hravě 20 000. hranici!!!!!! Nevěříte tomu? No, věřte. Ještě tu mám pro vás jednu část a zakončíme to nějakejma slovama a máte to za sebou!!! Vážně.

- NOSTALGY POST

V době absence jsem rozepsal ještě nějaký ten příspěvek a nikam se mi nehodil a podle mě by byla škoda se s ním s váma (ten wordpress pěkně laguje, jsem zvědavej, jak se to upne) nepodělit.  LIDI JÁ JSEM SI TEN POST PROJEL A TO VÁŽNĚ NENÍ MOŽNÝ!!!! Megalol, megapost!!! Jo k tý nostalgii ještě… ehm, jak to říct a nebýt zlynčován, ty posty jsou…ehm… dva, ale ten jeden je fakt jenom odstavec!!! Vrátíme se teda i k době, o kterém jsem psal.

Tak těžké si odvyknout, tak lehké si zvyknout
Dáme si po opravdu dlouhatánské době zase pár slov k life. Ale jen z nejbližší minulosti a budoucnosti, na dohánění ostatních věcí se pustíme jindy. Mám za sebou další hektický týden, respektive ne ani tak hektický jako spíš, že jsem vůbec neměl čas se dostat k počítači. Od doby, kdy mám nový stroj jsem toho vážně moc nenahrál a to jsem čekal, že pojedu noc co noc. Minulý týden není potřeba rekapitulovat + druhý díl Zjetí live vám toho poví víc. Ve škole mi zbývají dvě (ty nejtěžší zkoušky) ze zimního semestru, o tom taky jindy, nechci se vypisovat moc o problémech ve škole. O víkendu jsem se trošku hnul v GTA 4 – brzy vám přinesu už dávno napsané první dojmy a také jsem pořádně rozehrál F.E.A.R. 1 a hrál jsem jedním dechem a nebýt mě zastavit únava, tak už by bylo dohráno. Konec je velice blízko a asi vám na tác hodím rovnou recenzi, nechte se překvapit xD. V pondělí jsem si dával dohromady důležité věci, které jsem vynechal v průběhu dáváního si PC k obrazu svému a to hlavně znamenalo sesumarizování si všech věcí pro blog, které se nashromáždily za dobu několikaměsíční absence :) . V úterý jsem celý den strávil ve Scontu, Makru a u strejce. Kupoval si novou bednu a já jsem mu dával dohromady ještě něco s PC a zároveň i já jsem na tom získal „novou“ televizi. Je to trošku složitější, nebudu to osvětlovat, zkrátka teď mám místo minibedničky větší bedničku, které zbývá tak rok života. Lepší než jí dát na půdu :) , stejně na bednu nekoukám. To také znamenalo, že jsem se do jedné hodiny mohl zbláznit, protože jsem přepojoval zněť kabelů od hi-fi věže, dvd – zkrátka hrůza. Ve středu jsem musel vstávat, protože jsem zavítal na 4hodinovou přednášku marketingu (doufám). Důvod taky proč tam tolik nechodím je, že zkrátka je to tam nuda a je to na nic, zlatý les. Doma jsem se zmohl na to akorát vlízt do postele xD. Ve čtvrtek jsem ráno vyrazil na matiku, hrůza a děs, nádherné jarní počasí – fujavice… no byl jsem trošku nas*anej. Domů jsem dorazil ve 12, myslel jsem, že tenhle den zůstanu doma – omyl. Zase k dědovi na žrádlo, i když velice rád. Nemohl jsem se doplazit domů, protože jsem měl asi 4 steaky z lososa a poté ještě topinky s taraskym biftekem z lososa. Lahoda, ale nemůžete se hejbat.

Klidné zjetí
Událo se toho tolik, že jsem chtěl nějaký takovýhle post napsat už před dvěma dny, no nakonec naň nedošlo :) . Nebojte se toho, že by se z toho stalo něco podobného jako předchozí post. To ne. (měl jsem na mysli ten ubohej postíček honosící se názvem überhyperultramegapost) Minule jsme to načli tím, co poslouchám, tak tedy poslouchám Iron Maiden. Už lepší než Eva a Vašek, ne? :) Teď jsem se na ně zaměřil pořádně a to na celou diskografii a některé songy si i zopakuju. Škoda, že jsem do nich nešel s takovou zřetelí již dříve, jedná se o skvělou muziku a je neuvěřitelné, že je tolik songů a tolik hitů a i já si už dost písní oblíbil. Nějaká grupa hraje dvacet let a hit žádný, zkrátka Iron Maiden rulez. Prosinec nám zatím plyne docela pěkně rychle. Už jenom dva týdny do Vánoc, ale můj klid to neohrožuje. Dárky už mám vesměs připravený, zbývá jen poklidit a hlavně vyřídit hafo věcí s blogem/blogama. O ty svátky toho chci jako vždy stihnout hrozně moc a nestihnu nic. Snažit se budu a i tak bych se měl věnovat škole, protože v lednu mě čeká řádný masakr, teď to nijak neprožívám. Dokonce jsem viděl i tv program na Vánoce, člověk se na něco podívá, že jo :D . Filletzzovi jsem slíbil, že dám o ty svátky aspoň jednu zjetinu. Program stojí v bedně za ho*no, ono je to sice každý rok stejný. Ale tentokrát chybí O statečném kováři, kde je Sám doma? Špatné, špatné i ten minulej a chabej rok byl na program nabitější.

Vraťme se ke svátkům, co bych ještě rád v tomhle roce stihnul. Tohle se týká i blogu – strejcovi bych chtěl vyrobit další klip Na šrot a taky vytvořit DVD, ale to je hrozně moc práce, a tak to moc nevidím :D . Z her chci dohrát Bloodlines, dotočit ShadowMana a zase se když ne dohrát, tak aspoň pohnout se v Sacred, nějaký progress ve WoW už jsem vzdal, hlavně tedy kvůli rychlosti mého počítače :) . Z her to budu vše a budu rád, když se vůbec podaří tohle. Ze seriálů chci zase začít koukat Sopranos a 24ku – aspoň.

A z důležitějších věcí – ještě trochu osvěžit Satanic Asylum, protože to tam začíná moc lézt a já tam fakt musím házet hafo věcí, já vážně chci! Pak jsem se rozhodl na radu od filletzze zrealizovat ještě jednu věc, se kterou jsem de facto ani nepočítal :D , jedná se o překvápko. O Milevštích raději nemluvím a samozřejmě hlavně tento hlavní web. Překlady, překlady, no je toho hodně již připraveného, takže tady se máte opravdu na co těšit, vrátili jsme se v plné síle, takže vás čeká dost nových věcí od nás :) . Jenže toho mělo být ještě krapet více, nepočítám s tím do konce roku, ale začátkem roku příštího určitě. U blogu chci hlavně osvěžit všechny rubriky a konečně taky dopsat něco do nově vzniklých rubrik, pak příjít s dalšími překvapeními. Další DES vytvořit atd. Zkrátka je to zase zjeté. Mimochodem chystá se knížka o zjetí a filletzz se zaměří na téma inteligence. A to hovoříme o tomto roce, v dalším roce toho bude ještě víc, no počítejte s tím, že z předsevzetích klapne tak maximálně jedno. Hlavní je to, že to tady bude pořád tak nějak žít a snad vás to tady bude i nadále co nejvíc bavit. Jinak plány nejbližší – v pondělí mám další testy, na které se pěkně vyse*u, v úterý volno, ve středu si musím vyřídit doktora (doufám) a asi i zajedu na hodinu práva, ve čtvrtek jako tradičně k dědovi na žrádlo, v pátek jedu do Prahy a v sobotu je oslava. Nějaký zjetý week no :D , ale pak už bude klid, doufejme. A já se zaměřím hlavně na blogy.

Tak a teď si dám chvíli pauzu, vy to ani nepocítíte, protože dávají na Primě film Vymítač ďábla a protože to je docela chyba tohle neznat, tak se na to chci podívat. A mimoto chci konečně dokoukat Nenapravitelného, kterého mám v dvd přehrávači už dost dlouho. Radši budu pokračovat hned po Exorcistovi. Zatííím. Jsem z5 a to dokonce i vyspanej, ano odložil jsem dopsání na další den. Exorcista nebyl špatný film, v tý době to muselo být vážně strašidelné, ale i tak bych to viděl tak na 70%. Vesměs dlouho se tam nic nedělo, stačily by jenom ty scény s tou holkou a bylo by. Spíš se na to dívám a hodnotím z hlediska zjetí. Je to totiž taky pěkně zjeté :) . No, doporučit můžu.

Vrhněme se tedy, co se teda událo, že jsem to chtěl tak horlivě napsat. Opět bez nějakého většího rozdělování se vrhnu na pondělek. Čekal mě test, s Jardou jsme tedy s velkými obavami vyrazili. Nakonec se ukázalo, že obavy byly dost zbytečné :) . Protože tenhle profesor je největší borec na škole! Potkáváme ho již cestou z auta. Jenže takhle to máte většinou pořád, teda někdy to nejde ale stalo se mi většinou to, že jsem se na určitý předmět totálně vys*al a dostal jsem jedničku. Jako tady, na management firmy jsem chodil, učil se to a to fakt a neudělal jsem to. Na tyhle tři předměty, co jsem psal tenhle týden jsem se totálně vys*al a udělal jsem to. Něco na tom přeci jen bude. Tak tedy teď lituju, že jsem si kupoval i tu knížku, respektive stejně asi se v letním semestru, i když se tam nedostanu, dělá z podnikovky zkouška ústně. Zkrátka takovýhle profesory jsem nezažil ani na základce ani na střední, jako jo, že třeba se nedívali na třídu, ale tohle byla bomba. Takže nejdřív se tak nějak usmívá a rozdává testy totálně nabitý posluchárně. Jsem nečekal, protože ve skutečnosti k nám chodí víc lidí. Některý lidi jsem tam viděl úplně poprvý v životě. Test byl na dvě strany a volby u toho byly a,b,c. No, pak si prófa vzal kabát s větou, že jde na kafe. My jakože rofl. 20 minut byl v p*deli. A jelo to, otázky jsem si vlastně ani nepřečet a všechno jsem opsal od ostatních v řadě. Jo, opisovali všichni, pak jsme si tam ještě ty otázky všichni kontrolovali lol. Pak přišel, odevzdejte a čau. Nemohli jsme, pak jsme ale měli zase obavy, že to byl nějakej zkušební. Nebyl. On ví, že je to soukromá škola a že mu může být jedno jestli se to naučíte nebo ne, stejně ten, kdo bude chtít, tak si z toho něco odnese a ten, kdo ne, tak jeho blbost. Takhle by to měli dělat všichni :) , sice ještě nvm známku, ale měl bych to mít xD.

Pak jsme to tedy ještě probrali opět u zábradlí a já vyrazil do McDonalda a potom jsem tentokrát rekordně brzy vyrazil na vánoční nákupy. Vesměs už mám všechno nakoupený, o zbytek dárků se postará počítač a kdyby něco, tak jedu v pátek do Práglu. Na matiku jsme nakonec šli, no zbytečně! Nepsal jsem si to, protože to nemělo cenu. Zkrátka řeším dilema teda jestli se na tu školu vys*at anebo jít dál a odložit si to na červen, což dopadne ještě hůř, protože matiku nedám ani na 15. opravný termín. Příští týden tam nemá cenu ani chodit, já jsem se na to fakt totálně vys*al, holt to nechávám na leden, chci jenom vidět jak to vypadá xD. I když to neudělám ani v lednu, ale zkrátka kouknout na nějaký ty příklady chci, to jsem měl udělat už dřív, ale zkrátka nebyl čas… Nebo to doučování, ale co vys*at se na to. Dyť o nic nejde… Doma už jsem toho moc nestihl a na přípravu na němčinu jsem se fakt vybodl. Skouknul jsem House a nějaký blbosti a šel si lehnout :) . V úterý jsem vstával po dlouhý době v 6:20!!! Utrpení a to jsem ještě jel narvaným busem s parchantama, bomba. A ta kosa venku, raději nemluvit. Pak vás po ránu ještě vyděsí nymfa. Test byl s předmluvou na 20 minut xD a na totálního začátečníka mi to přišlo docela těžký, ale jako nic, co bych neudělal na 60%. Ke konci byl největší lol, protože ho tam zabarikádovali ostatní a my jsme se mohli vzadu poradit, takže jsme dořešili poslední detaily a bylo. Udělali to nakonec snad všichni až na ty, co nedorazili xD. Poté jsme se zase museli obětovat a jít si vyřídit splátkovej kalendář, následovalo probírání u zábradlí a v 10:30 domů a i cesta se neobešla bez zjetí.

A teď jsem si zase musel dát přestávku, kterou jste nepocítili, já to snad nedopíšu, no radši nebudu prozrazovat náplň této přestávky, protože to by nebylo vhodné a před hodinou jsem byl na roztrhání kvůli YouTube, nestíhám odpovídat :) . Tak zpět k té cestě, poprvé v životě, myslím, jsem jel s řidičkou autobusu, no už nikdy více. Podle mě vážně na sedadlo řidiče v buse nepatří. I když jako je to příjemné zpestření a navíc, když je řidička pěkná a to tato paní byla :) , rozhodně lepší než se pořád potýkat s těmi cholerickými řidiči. Viděli jste, jak byly ženy naštvané, zatímco všichni opačného pohlaví zdravili a děkovali :) . Do doby než jsme vyjeli to bylo celkem v pořádku. Jenže cestou domů paní řidička minula odbočku do naší vesnice a musela se otočit a pěkně přes silnici, že se nikdo nemohl ani hnout. Už bylo zle, to jsem nečekal, že se pak málem vybouráme, ještě jsem seděl vepředu… Pěkně to odnesl spodek autobusu a ty rány zněly děsivě, ještěže jí dali takový šrot a to měla i vodiče (ten, co zaučuje XD, ne jako Alenka z Milevskejch). Dojel jsem domů nakonec živ a zdráv kolem jedenácté hodiny a o dost později než normálně. Doma se zrovna malovalo, tak jsem pokecal s matkou, najedl se a k PC. Jo a to jsem ještě zapomněl na tu věc, že před odjezdem domů jsem měl možnost vidět na protější ulici akci, kdy nějaký dědek měl otravu jídlem, nebo co… Prodělal (já, ne ten dědek) klasický surfing a vrátil jsem se na XFire opět, na ntb jsem ho neměl a taky se mi za to odvděčil, hned mi to hodí nedostatek virtuální paměti apod., i když ICQ zase nevyhovuje no a nepočítá to hodiny v gamesách. Je to těžký, ve středu mi XFire pěkně zjel, no to spíš net. Šel jsem si lehnout ve dvě hodiny a neudělal jsem vesměs nic. Druhý den ve středu jsem psal test z angličtiny, naučil jsem se na něj tak, že jsem koukal Prison Break :) . Test se psal v 10:45, takže jsem se naštěstí docela vyspal. Tentokrát už jsme byli hlídáni, v angličtině jsem si celkem věřil. Taky, aby ne, i když stále říkám, že toho vlastně moc neumím, tak jsem jako jednooký mezi slepými král. I když je jasný, že tady na výšce tam bude více lidí, co na tom jsou o hodně lépe než já. Od testu jsem ani nevěděl, co bych měl očekávat a podle mě to bylo i docela těžký. Koukám, že bych se stejně tomu měl nějak věnovat, gramatice aspoň. A určitě doma, protože ve škole to pro mě nemá cenu, protože styl výuky jako na střední je totálně zbytečný a stejně se ájinu už od začátku učím sám. Nejvíc mě naštvalo, že tam byl popis oblečení, věci jako šála apod. To fakt nvm ani teď.

A následovala další pauza a poprvé píšu nějaký post, respektive dopisuji tento post na noťasu :) . Docela sranda, jsem teď v obýváku a dívám se na Slavíka xD. Takže opět zpátky k angličtině. Test jsem psal asi hodinu a půl, vážně toho bylo i hodně, přes 4 strany se čtením s porozuměním. Výsledky už vím a prozradím vám je už teď. Nevím hodnocení, ale mám to, neudělala to asi polovina lidí, tak to docela i beru jako úspěch, je pravda, že jsem s tím tak nějak počítal, ale na 100% to přeci jenom nebylo. Někteří tam musí k ní i dorazit do kabinetu kvůli doplnění zřejmě, ještěže nejsem mezi nima, kdo ví, co by nám tam ještě provedla. No, tak nic, hodinu jsme ještě strávili společně s Jardou u zábradlí a čekali jsme jestli to zase nějak nezjede v tom smyslu, že se vybourá nějaké auto, nebo tak. Už tak jsme zažili spoustu driftů. Zjetí ale na mě čekalo doma. Dorazil jsem autobusem ve dvě hodiny, už jsem nepočítal s tím, že bych jel na právo a taky, že jsem nejel. Neměl jsem vlastně ani jak a tahat se tam po hodině autobusem, to fakt ne. Poklidil jsem PC, skouknul na Streamu Nic než pravda a projel net. Snažil jsem se bezúspěšně konečně dokoukat Nenapravitelného, nepovedlo se a pak začalo zjetí. Začal podivně blbnout net a já jsem se pěkně nas*al, povedlo se mi trošku poškodit můj CRT monitor (na notebook se naštěstí nešáhlo) a taky pěkná řádná pěst do stolu. Stránky se mi načítaly v pohodě, ale XFire a QIP pořád padal, děs… Vrátili jsme se do dob mládí a řádně jsme probrali téma zjetí a chtěl jsem se okamžitě pustit do psaní knihy, ale to necháme na jindy. Fotr nakonec resetoval modem a wi-fi už mi nenaběhlo. No, odnesli to dvě hodiny. Další telefonování do O2. Šlo o to, že jsme si chtěl zpátky dát předchozí zabezpečení WPA, které jsme nastavili s jedním z O2. Bohužel jsme narazili na někoho, kdo tomu asi moc nerozumí. A nakonec to dopadlo tak, že jsem si to musel nastavit sám a bylo. O připojení jsem se něco dozvěděl a jím poraděný WEP stojí pěkně za ho*no a dá se dobře prolomit pomocí nějakého programu. Někdy bych to zkusil, třeba se dostat na net, který je tady ve vesnici xD. Tak jsem si nastavil WPA2 a dal jsem si svý pořádný heslo a ne debilní WEP s číslem, které se dá rychle zjistit a taky se na tom noťasu nedá ani napsat…

Dále jsme řádně probrali scénář jednoho velice speciálního dílu Rodiny Milevských. Zbytek dne už si moc nepamatuju, tak radši přejdeme na čtvrtek ať už bude brzo hotovo, zatím 2269 slov :) . Ve čtvrtek jsem poněkud neplánovaně vstal ve 12:30 :( , takže jsem nestíhal, protože jsem se chtěl postarat o kompletní nahrání speciálního dílu Milevských a zvládl jsem jenom znělku, ale je podařená, těšte se na půlnoc data 24.12.. Následoval surfing a taky poměrně náročná korekce Hot Milku. A večer jako skoro každý čtvrtek jsem se odešel pořádně najíst k dědovi. Výživná vepř. panenka s hranolkama, pivo a zmrzlinový pohár. Klasika. Mezitím jsem sledoval Pupendo (nic moc). A konečně pátek, bohužel taky jsem vstal nějak kolem dvanáctý hodiny. A tento den jsem nahrál konečně celý díl Rodiny Milevských – Dark Vánoce (s pravdou ven, stejně nevíte, co od toho očekávat :) , budete překvapení). Byla to náročná práce až do šesti hodin xD. Následoval surfing a náročná odpověď na jeden dotaz týkající se ShadowMan. Pak jsem se díval na film, který jsem tady už jednou jmenoval – Vymítač ďábla, dnes mě čeká druhý díl, ale když jsem viděl to hodnocení, tak jsem se docela vyděsil. Aspoň na kousek se kouknu. A zabalíme i pátek.

A jsme v současnosti, čas 21:30 a já právě dopisuju tento post o klidném zjetí. Mělo to znamenat, že to pěkně zjíždí kór po dnešku, když jsem viděl tolik věcí, ale je to klidné. Na matiku jsem se vůbec nepodíval a asi už nepodívám, bude to v pondělí pěkná trapárna, když odevzdám prázdný papír. Kašlu zkrátka na to, mám tu důležitější věci na práci xD, holt masakr nechávám radši na leden. Dneska jsem teda konečně!! Dokoukal Nenapravitelný a pak mě pěkně překvapil filletzz se svými odkazy. Vase de noces je low! Poté, co jsem dnes viděl. O tom někdy jindy, doufám že chobotničky s filletzzem dáme, Mordum je jasné. Větší info opravdu bude, byl jsem solidně v šoku, ale člověk to potřebuje, pěkně vás to připraví na řadu věcí. Každopádně musím stále žasnout nad tím, jak to tady pěkně ZJÍŽDÍ.

A ještě jedna věc týkající se gamesek. Vrátil jsem se už pokolikáté??? k pařbě ShadowMana, z jednoho důvodu ale, zkrátka nějak jsem se nechal ukecat k natočení walkthrough. Ani ne tak kvůli někomu i tak trochu z vlastní iniciativy a ShadowMan mi chyběl, holt je to bomba. A já jdu tedy točit další část walkthrough než bude ta blbost, videa najdete na mém profilu. Samozřejmě, že vám to se hodím pak nějak pospolu, neinformuji vás naposled a také chystám to jedno překvapení…

No, tak dobře… uznávám, že jsem to možná malinko přehnal (MALINKOOOOOOO????????!!!!!!!!!!). Možná by bylo asi vážně lepší (ten wordpress už mi ty písmenka nebere) tenhle post taky rozdělit na dvě části, ale už se s tím nemíním s*át (jestli nakonec nebudu muset, protože to vážně laguje). Dámy a pánove přítomní v tomto postu, dotáhli jsme to skoro do 24 000. hranice, což bylo pro tuto část i mimo můj odhad. Omlouvám se xD. Věřte mi, že ani já jsem nevěřil sám sobě, že je něco takového možné, ale dokázal jsem to a možná to jsou fakt s*ačky, který vůbec nemělo ani význam psát. Jenže pro mě to opravdu význam má, i kdybych to psal jenom sám pro sebe. Aspoň se hezky rozvzpomínám za pár let a taky jsem si prostě dost ulevil, protože tohle jsem prostě chtěl sepsat. Takže teď už to pojede jako nůž máslem, no to máslo bude trochu sjetý, ale rozhodně už se nebojte, že byste se dočkali takovéto obludnosti!!! Vážně, tohle zkrátka byla ta nejobsáhlejší část tohoto nejobsáhlejšího ultramegapostu v dějinách a tohle už se mi asi nikdy nepovede. Překonal jsem sám sebe a to už je co říct. Bylo s tím taky nejvíc práce, protože ostatní věci už zvládnu snadno, ale tady jsem se hrabal v dokumentech, poznámkových blocích, historii v chatu v ICQ, Twitteru, konceptech a dalších věcech. Skutečně už to nebude tak náročný. Ale to je monstrum, co??? CO??? :D Jinak já ten megapost snad opravdu dotáhnu do konce. Těším se na vás v další části! Pořád není konec, i když už ležíte propocení na zemi. Dámy a pánové, toto je mé životní dílo. Sem už se nenarve ani písmeno. Každopádně 24 000 reached! Omlouvám se za všechny chybky a hrubky, ale tohle se prostě nedá odchytat, believe me! Natož přečíst.

CONNECTION LOST…
RECONNECT…
NO NEW DATA…
ENTER NEW BRAIN…
SAFE MODE ON

VN:F [1.9.16_1159]
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)
Štítky:, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

5 Comments

Leave a comment