LORDHELL.CZ | Now or never

Upadlo do zapomnění jako všechny tenkrát oznámené nové rubriky a novinky, je čas je všechny opět vyhrabat postupně z hrobů, polít oživovací vodou a zasunout je… vsunout je do podvědomí vás všech. Kór tahle rubrika má velký potenciál, takže je to tu poprvé. Tentokrát to pojmu tak, že si shrneme všechny hry, které mám rozehrané a instalované na disku. Neboť je tu evoluce a konečně to má tedy smysl. V dalších případných gaming week bude i více informací nejen z mého herního života, ale i nějaké ty zajímavosti kolem, informace a trailery apod.

A navíc konečně zveřejním i mé dlouho sepsané dojmy z některých her a všechno bude pohromadě a ne každá hra zvlášť. Začínáme… Vynechávám hry, na které už jsem dojmy sepsal pochopitelně.

Burnout Paradise: The Ultimate Box

Parádní věc, Burnout, známá série z konzolí, konečně na PC. Nikdy jsem moc auta na počítači nehrál a hlavně bez volantu to zkrátka není ono.  Ani jsem nikdy moc nezkoušel např. sérii Need for Speed. Takže pro mě byl Burnout opravdu docela neznámou věcí a lehkou premiérou na tomto poli. Ze začátku mě to moc nebralo, hezky provedené intro dokonce i s českým dabingem a hrejte! Ovládání se mi taky moc nezdálo, ale teď už mi skvěle vyhovuje. Město je provedené skvěle, a tak jsem to začal hrát. Uplynula jedna hodina, dvě hodiny a já o tom ani nevěděl. Tyhle auta jsem si zamiloval! Už jsem se naučil, co a jak a paráda. Chvíli mi naběhla i husí kůže a okamžitě bych tomu dával klidně i hodnocení přes 90%. Pak trošku přišel stereotyp, pak zase pominul a já jezdil dál a dál. Je to opravdu povedená hříčka a hlavně se skvěle ovládá i na klávesnici. Je to arkáda jako prase a navíc bez řidiče a bez lidí, ale to vůbec nevadí. Průjezdy městem jsou skvělé, stejně tak jako prorážení billboardů apod. Konečně město, které vypadá opravdu jako město a vůbec všeobecně je to vymakaný, nenarazíte pořád na stejný uličky apod. A hlavně bez jediného loadingu! Taky musím pochválit skvěle vybraný soundtrack. A poprvé se mi stalo, že jsem u takové hry jako je Burnout strávil víc, jak 6 hodin v kuse. Taky kvůli tomu, že jsem nevěděl, jak hru vypnout xD. Momentálně jsem asi na 32% hry na poli automobilů a hru doporučuju všem aspoň na zkoušku. Takhle jsem se s autama už dlouho nebavil. A opravdu mě zaráží, jak snadné to je, protože opravdu se dá stíhat ject v plné rychlosti a ještě se dívat na kompas (chybí bohužel tachometr). Jenže už pomalu přituhuje a přeci jenom už nemůžu bourat na každém rohu, uvidíme, kam to dotáhnu a jak dlouho mě to bude bavit, zatím je to zkrátka pecka.

Call of Cthulhu

Strašidelná hra, která mě už zaujala v době, kdy vyšla a já hltal recenzi této hry v Levelu. Okamžitě jsem si sehnal plnou hru, ale kvůli přeinstalaci jsem o hru přišel a také mi na starém PC nejela úplně dobře. Je čas se k ní vrátit už jenom díky tomu, že tuhle hru máme u Levelu.

Dead Space

Kdo by neznal Dead Space, v poslední době se o této hře hodně mluvilo. A já jako velký fanoušek Silent Hill a F.E.A.R. samozřejmě nemůžu Dead Space opomíjet. Jenže musím čekat na noc a taky se se hrou více sžít. Protože ovládání mi ještě ne zcela vlezlo do krve, stejně jako zvláštně postavená kamera. Jisté je, že se jedná o hodně netradiční a zajímavou hororovou věc. Zatím toho není moc co psát, protože jsem hru zkoušel tak +-5 minut.

Zázrak jménem Grand Theft Auto 4 (dojmy psané chvíli po složení nového PC, takže tak taky vypadají, k něčemu bych přistoupil možná i jinak, ale co už  - přepisovat to nebudu)

Kdybych si měl vybrat jenom jednu hru, kvůli které bych udělal vše pro to, abych si koupil nový počítač, byla by to právě tahle. Na GTA 4 jsem se těšil jako malej Jarda už od doby, kdy vyšla na konzolích. Hltal jsem všechny informace, čuměl jsem na první gameplay videa a říkal jsem si: „Snad si to někdy taky jednou zahraju.“ A to jsem ještě nevěděl, že tato velice příjemná možnost se mi naskytne ve velice blízké době. Už v prvních deseti minutách hry jsem si uvědomil, že tahle hra aspiruje na mou nejoblíbenější hru vůbec a také bude atakovat na pozici mé nejoblíbenější GTA hry, což je Vice City. Už teď má k tomu dost dobře nakročeno. Musím říct, že tahle hra je zkrátka opravdu fantazie a naprosto mě potěšila. Čekal jsem to o něco horší a hra nakonec předčila má očekávání. Martirium s instalací je opravdu hrozné a děsně otravné. Kór, když se natěšeně těšíte až si to zahrajete a při tom vás čeká několik překážek. Horší to je o to, že ve vzrušení ani nemůžete takhle rychle reagovat. Bohužel ke spuštění hry to je nutné. Začne to celkem dlouhou instalací, což by vlastně bylo i u této hry pochopitelné. Jenže pak vás čeká další instalace a zároveň jsem se i musel vrátit i k instalaci Rockstar Social Clubu. Pokud ještě máte zapnutý firewall, nebo něco takového, bude ta cesta ještě víc trnitější. Registrace do Rockstar Socialu Clubu je otravná, kór když je tolik jmen už registrovaných. Nakonec se to povedlo, ale to ještě stále neznamená, že budete v klidu hrát . Protože následuje instalace patche, který vám dost silně doporučuji. Nejen, že si budete moci upravit nějaké grafické vymoženosti, aby se vám hra trochu líp hýbala, ale opravuje i další věci. No, takže aplikování patche a konečně spuštění play. Loga Rockstar a typická melodie pro GTA 4, kterou jsem si okamžitě zamiloval. Následoval menší šok, protože se chvíli čekalo než naběhne menu. Konečně se to povedlo, dost jsem si oddychl a dychtivě jsem nahlédl na grafické nastavení. Protože jsem kór k této hře opravu přistupoval s nedůvěrou, protože jak dobře víte kvůli optimalizaci apod., i já tuhle hru poněkud nespravedlivě odsuzoval. S něčím se dá určitě souhlasit, mohlo se možná naložit s konverzí líp. Jenže pak si zase uvědomíte, co vám tahle hra nabízí a jak až neskutečně skvěle vypadá a funguje (tím nemyslím nějaké grafické vymoženosti, myslím tím ten fungující svět a detaily) a to se dá odpustit. A když jsem viděl ono nastavení grafiky a poté hru v chodu, trošku jsem se pousmál. Ta hra pro mě podle technické stránky nemá vůbec nějakou větší chybu. Já zvyklý na sekané věci např. při hraní dema prvního F.E.A.R… A zde jsem měl možnost mít rozlišení 1680×1050, detaily textur na medium a ostatní věci na high a jezdcům dole jsem ani nevěnoval moc pozornosti. Možná, že bych ještě mohl třeba někde přidat nebo tak, ale neplánuji to – už z toho důvodu, že to je autodetekce a nechci mému PC hned takhle brzy přivodit infarkt a hlavně kvůli tomu, že hra vypadá naprosto fantasticky a hýbe se naprosto skvěle a na tom nechci nic měnit – nějaké kostrbatější hrany a pár dalších detailů rád v tomhle ohledu opomenu. Pokud máte nějakou slušnější sestavičku, tak rozhodně buďte bez obav, protože s patchem zkrátka sebemenší problém. Byl jsem v šoku. Při famózním intru jsem měl sucho v krku a absolutně jsem přestal vnímat okolí. A konečně jsem se ujal ovládání. Musím říct, že ovládání nebylo zrovna na začátku zrovna nejlepší, ale brzy přešlo do krve. A jdeme na to. Všechno mě celou dobu fascinovalo a doteď jsem vesměs nenarazil na žádnou chybu, která by tahle hra měla. To příjde později, přeci jenom mám za sebou nějakých 5% hry. Musím říct, že nový styl GTA, který je více realističtější, opravdu to s předchozími díly – jmenujme San Andreas nemá moc společného, zamlouvá. Zkrátka jiná hra. Neuvěřitelné detaily, při začátku bohužel opět narazíte na jednu otravnou blbost a to Games for Windows Live. Bez které nelze uložit hra, což je docela špatné. Je to pro mě stejně nesmysl, který zdržuje hráče a je to jenom nějaká zdánlivě se tvářící dobrá featurka, při tom je to vlastně jen opatření proti pirátům, které dostává dost nafrak, když je tu možnost offline aktivace . Ale to neznamená, že by to šlo hladce, než jsem k tomuhle systému došel, čekalo mě dost neúspěšných logů na jejich stránku a problémy s registrací a načtením služby. Ale neřešil jsem to hned, protože zkrátka jsem chtěl okamžitě hrát. Vyjdu ven z už tak dechberoucího apartmá a vstupuji do města, wow! To musí být vaše první slova. Koupil jsem si hot dog a zašel za baráky a uviděl jsem další výhled do města, na překrásný most a vůbec ta hra prostě vypadá fantasticky. Z PC dostává fakt hodně a říkám, že tahle hra je exemplární příklad, jak dneska vypadají next gen hry. Jen více her jako je GTA 4. Než jsem se pustil do misí, tak jsem si musel všechno samozřejmě náležitě projít a jak dobře víte Rockstar mají cit pro detail a detaily jsou zkrátka i tam, kde byste je nečekali. Ani nevíte, jak potěšující je, když na vaše reflektory reagují bezdomovci zakrytím si tváře, že při otevření auta spolujezdce se rozsvítí světlo, že konečně krádež zaparkovaného auta není tak nerealistická, že konečně postavy jednají stejně i v autě, vidíte mimiku tváře, gesta a např. mě dostalo, že třeba LJ hulí svůj matroš . Město je úchvatné, někdo uklízí ulice, někdo se hádá a někdo utíká před policií – bomba. Nastupuju do auta a ladím dost slušný výběr rádií a opět chválím skvělý soundtrack. Nevím proč ale třeba songy z Vladivostoku jsou fakt skvělý. Někdo si stěžuje, že hra je zkrátka jiná a že se všechno trochu táhne, ale pro někoho jako třeba já, to může i vyhovovat. Nejvíc jsem byl zkrátka ohromen tím vším, jak to vypadá a hlavně, jak se to skvěle hýbe – takže obavy pryč. Škoda, že jsem neprintscreenoval již od začátku, protože noční výhled z vysokého domu na vodu a na město je zkrátka nepopsatelný. Jak dobře víte tak grafika je prostě… odlesky, déšť, voda, stíny, okolí. Zkrátka tahle hra má vážně všechno. Samozřejmě, že to by nevydrželo dlouho a člověk se zkrátka nějak musí bavit, a tak konečně přichází na mise. Ještěže jsem neinstaloval češtinu, protože angličtina není moc náročná a hlavně je vynikající, i když LJovi je občas těžký rozumět . A navíc obdivovat krásy GTA 4 se dají při misích, které vás z počátku, tak jako při SA, tak nějak seznamují se hrou. Hlavně spíše budete dělat řidiče ze začátku, což mi vůbec nevadí. Prohlídnete si dechberoucí město a zkrátka s hrou splynete. Dyť nemusíme pořád zabíjet. Věcí, kdy jsem vážně skoro nedýchal bylo více než dost a většinou to nebyly ani moc věci, při kterých bych očekával nějakou reakci. Úplný ponor do hry. Příběh se rozjíždí skvěle, nepřeskakujte ani jedny ingame animace a ani rozhovory přes mobil? Proč? Protože to je prostě bomba, dialogy jsou skvěle promyšlený. Postavy neuvěřitelně sympatický a zkrátka ty jejich xichty, detaily jsou vážně všude. Áááá, já už nemůžu psát a musím zpět xD. Hltám zkrátka absolutně všechno, touhle hrou zkrátka musí být člověk nadšený. Nemůžu vážně popsat všechno, co vás čeká, protože bych stejně hafo věcí zapomněl. Naprosto úžasný je, že to je snad první hra, kdy jsem se opravdu rozesmál jak blázen a nebylo to kvůli bugům nebo kvůli stupiditě nějaké hry. Naprosto mě položilo na p*del, když jsem zašel s Michelle do baru na drink. A Niko trošku přebral a pořádně se ožral. Nečekal jsem to a musel jsem se rozesmát a ani matka nechápala čemu se směju. Niko byl prostě skvěle neovladatelný a já chodil dopředu pozadu k tomu bravurní poznámky k Michelle a pád před nastoupením do auta. V tu chvíli jsem musel dát pauzu a skutečně se několik vteřin smát. Následovala jízda autem, což bylo lepší. Naneštěstí se něco dělalo na silnici a ať jsem se snažil, co nejvíc se vyhnout zátarasu, Niko to samozřejmě jako naschvál napálil do toho zátarasu a jinak vám to taky udělá trochu nevolno, prostě jak se houpe ta obrazovka… Ani nevíte, jak tohle dělá hru skvělou. A taky mě dostalo, když jsem vyšel do svého bejváku a začala hrát Mama od Genesis. No, prostě v tu chvíli máte chuť dát téhle hře vážně absolutní hodnocení a jen orgasticky slintat. Šlo to tak daleko, že jsem si v real life papal pizzu a při tom sledoval bednu v Nikově apartmá. Ano, můžete i čumět na televizi. Škoda, že se nemůžete sprchovat, nebo chodit na záchod. Představte si tu situaci, že jste uprostřed mise a nezadržitelně musíte jít vykonat potřebu XD. No, tak dobře asi by to nebyl nejlepší nápad. Zatím jen klady a klady, hraje se to skvěle, všechno pěkně odsýpá a člověk se jen baví a žasne. Policie je teď docela dost dotěrná + Niko není CJ a rozhodně nepočítejte s vystřílením obyvatel ve stylu San Andreas. To všechno je samozřejmě herně optimalizováno, a tak to neznamená problém v hratelnosti. A dost dlouho jsem se ve hře narozdíl od San Andreas neodvážil ke krádeži auta či zabití nějakého člověka a navíc jsem i s chutí dodržoval pravidla silničního provozu. Při tom v SA byla první minuta hry a už dost lidí to ods*alo xD. Chtěl bych toho napsat víc, ale to prostě nejde, protože těch dojmů je hrozně moc a ještě snad bude. Taky potěšila pařba šipeka bowling, kdy jsem dostal pěkně na p*del od Michelle. Mobil je taky parádní vymoženost a že se myslelo i na změnu vyzvánění je vážně až šokující. Mažu vše, co jsem řekl proti Rockstar vůči vykašlání se na pořádnou konverzi, protože tahle hra mi rve koule! Mohlo to možná být vyladěnější, ale buďme spokojení, že to vůbec na PC je. Musím se co nejdřív vrátit . Co ještě dodat. Chcete nějaké minusy, tak dobře. Jsou jen zatím dva. Při alt+tab někdy začne trošku haprovat zvuk a další je docela úsměvná situace. Při misi, kdy jedete vyzvednout Little Jacoba a poté máte setřást policii, tak se mi tak nešikovně povedlo, že jsem s autem vyjel ze silnice a z menšího kopečku přímo předkem do zadku billboardu, před kterým byl ještě plot. Vystoupil jsem bez obtíží, ale s Jacobem už se nedalo nic moc dělat, protože nebyl schopen překonat překážku vozidla, kopečku za ním, billboardu před ním + oplocením vpravo od něj. Zkrátka byl obklíčen a i já, když jsem došel na jeho místo, jsem měl taky obtíže se zpět vyšplhat na kopec, ale dá se to. Bohužel Jacob se zkrátka z toho nemohl dostat, takže následovala jeho vražda a restart mise . Je to spíše úsměvné. Tohle je tedy hra, na kterou jsem čekal. Hra která předčila mé vyhlídky, prostě zatím asi opravdu to nej s čím jsem se měl možnost setkat. Rozhodně si buďte jistí, že ve finálním hodnocením nebudu s procenty vůbec šetřit. Horší je, že po tomhle už nechcete moc hrát nic jiného, i když třeba takové X-Blades po pařbě GTA je dobrý oddech . Snad to překoná jen Mafia 2, která doufám mi půjde aspoň stejně tak jako GTA IV. A ještě jednou WOW, wow, wow!!! Skvělá hra, až tohle ukážu dědovi nebo strejcovi, jak ty hry dneska vypadaj, budou koukat . PECKA KUA.

Hezké okamžité dojmy po prvních okamžicích s novým PC, nevypadalo to u vás stejně? GTA 4 určitě není nakonec ta nejlepší hra všech dob apod., ale to by bylo zase na delší pokec. A o GTA 4 už jsem toho napsal dost, počkejte si nejhůř na recenzi.

Just Cause

Pamatuju, jak jsem tenkrát hltal screenshoty ze hry a filletzzovu recenzi . Chtěl jsem si to zahrát a naštěstí díky Levelu jsem se nemusel ani moc namáhat. Hra už rozhodně v dnešní době nevypadá tak fantasticky, sice to má takový svůj styl, ale rozhodně jsou hezčí hry už a navíc mi nějak nejde nastavit pořádné rozlišení. Akorát fotrovi se to líbilo moc. Je to takové GTA na tropických ostrovech, podotýkám, že GTA s hratelností před GTA 4 pochopitelně. Ale to není samozřejmě důležité, důležité hlavně je, jak se to hraje. To prostředí dělá hodně a je to zkrátka taková arkádová střílečka, zatím jsem akorát udělal první misi, ale na relax se určitě k Just Cause opět vrátím.

Left 4 Dead

Nový, teda už tak nový ne, očekávaný počin od Valve se dostal i ke mně. A velmi brzy mě zaujal, pěkně povedené intro a zajímavé postavy. Vrhnul jsem se do hry, která je pro mě asi zatím to nejlepší, co se týče multiplayeru a je to fakt skvěle promyšlená hra. Vaše partička proti haldě zombíků, dobře provedený koncept a je to zkrátka fakt zábava. Silně uvažuju nad tím, že si tuhle hru pořídím, protože zkrátka… zkuste a uvidíte, těžko se popisuje. Miluju Zoey!

S.T.A.L.K.E.R. – Shadow of Chernobyl

FPS, které na to jde trochu jinak. Skvělý námět, zkrátka je to velice atraktivní téma a já se rád podívám do středu Zóny, zatím teda jsem splnil jen několik prvních misí. Je to něco jiného než na co jste zvyklí. Netradiční začátek a vstup do hry. Poté, co vylezete ven je to zkrátka bomba – ta atmosféra dělá hodně. Chce to jen se do té hry více ponořit. Zatím bych měl jen dvě výtky. Jedna je, že si připadám jako trpaslík, kamera mi připadá tak nějak divně nastavená spíše pod hlavu, asi jde jen o zvyk, ale zkrátka ještě mi to bude chvíli trvat než se přizpůsobím. A druhou je ovládání, které taky musí vlízt do krevního oběhu. Nepřátelé toho dost vydrží a hlavně míření je taky něco trochu jiného. A navíc se mi na max. detaily apod. docela zavařuje grafárna (a to ta hra má nějakej ten pátek), všechno jede plynule a nejde to zase do spalujících výšin, ale zvuk větráku může trochu rušit. Asi holt budu muset oželet maximální detaily . Jinak to ale vypadá fantasticky a už při prvních minutách je vám jasné, že tohle je něco jiného než na co jste zvyklí, je na vás, jak se ke hře postavíte. Jestli jí dáte šanci, čeká vás odměna.

World of Goo

Na indie a freeware scénu jsem nikdy nebral moc ohled. Jsem, dá se říct, taky tak trochu mainstreamový hráč a tyhle casual věci mi moc neříkají. Na doporučení jsem ale zkusil tohle a strávil jsem u toho hezkých pár minut. Zajímavý nápad a zajímavé provedení, ono občas je dobré se brouzdat i v těchto vodách. Rozhodně zkuste.

X-Blades

Na tuhle hru jsem byl zvědavý už od začátku, kdy byla ohlášená a já viděl rozhovor s tvůrci. Teď už víme, jak hra dopadla a i když se nejedná o áčkovou věc, tak jsem byl pevně rozhodnut už od začátku, že si hru zahraju. Bylo to taky kvůli hlavní hrdince, kvůli které taky docela dost stojí za to si to zahrát, hrát to s nějakým „gearsofwarem“, tak by mě to ani tolik nelákalo a nebavilo. Ayumi je sympatická manga postavička a taky dost sexy, to její prádelko je opravdu rafinované, stejně tak její vlásky a tak nějak ona celá. Je to zajímavá hrdinka a rozhodně největší klad hry. Hra je to taková oddechovka a vesměs se bude jen rubat a rubat. A i když je to vlastně pořád stejné, tak je to zábava hrát. Ano, vážně! Protože třeba jsem při souboji s jedním bossem ztrácel pojem o čase a to znamenalo, že mě hra na chvíli dostala do sebe. Rubal jsem a rubal a bavil se. Samozřejmě, že tu máte věci, které z toho nedělají jen tohle. Sbíráte všemožné artefakty, ničíte památky a sbíráte duše, za které si potom můžete kupovat všemožné vylepšování vašich zbraní a vaší postavičky, už třeba i kvůli tomu chci jít dál, protože Ayumi pak může být docela nabušená a když má teď problémy s několika potvorami, později snad doufám, že budou znamenat menší obtíže a Ayumi je bude kosit o stošest. Hra se teda dá přirovnat k Devil May Cry, ale i třeba k Painkillerovi. Vybijete lokaci, následuje vítězství a jde se do další lokace. Ayumi se zajímavě hýbe a dává nepřátelům na frak. Je pravda, že se mohlo ještě více přidat na svižnosti. I když vás hra moc vydechnout nenechá, tak by to chtělo takový možná ještě větší drajv. Uvidíme dál. I tak je to chaos (v dobrém slova smyslu). Grafika asi jen tak moc někoho neosloví. Není ošklivá, můžete očekávat nějaké ty tradiční efekty a hrátky se světlem a třeba útok zemětřesení se mi vždycky líbil. A navíc pokud máte rádi tombraiderovské ruiny, tak se vám tu bude líbit. Pokud hledáte oddechovku ve stylu manga se zajímavou herní postavičkou, tak snad neprohloupíte. Někoho určitě potěší, že hra je v několika jazycích a nechybí ani čeština! A zkuste si tímhle oddechnout po náročné pařbě GTA IV… Nejlepší!

Bonus – dojmy z GTR xD

Jen tak na zkoušku jsem zkusil i tyhle závody ze Score. No, asi tohle nebude můj šálek kávy a taky by to chtělo volant a více trpělivosti. Holt, když auta, tak arkádu typu NFS. Grafika vypadá hezky, zvuky jsou parádní a ono na tom bude víc dobrýho. Psalo se, že se dá nastavit na arkádovější ovládání, ale taky na obalu píšou realistická simulace . Já si arkádové nastavení ani nemohl vyhledat. Tady si taky uvědomíte, že holt je ta hratelnost důležitou složkou a grafika jde pak do kytek, protože když se něco nedá hrát a vypadá to sebelíp, tak je to totálně na nic, protože hratelnost holt hraje největší roli. Zkrátka jsem nemohl ani vyject z depa a když se mi to teda povedlo, tak jsem hned u první zatáčky skončil v písku. Další pokus a znova, pak teda už jsem se naučil, že holt v těch zatáčkách musím dost zabrzdit a chtělo by to cvik a hlavně volant. Možná ještě zkusím někdy aspoň odjet jedno kolo, i když pořád si říkám, že tohle hra pro mě asi nebude. Ale tak co, za zkoušku nic nedáte . Nakonec to dopadlo tak, že už jsem to dál nezkoušel a hru odinstaloval…

Kromě toho mám rozehraný TR:UW, F.E.A.R. 2 a Fallout 3. Na novém PC jsem už dohrál 3 hry – F.E.A.R. 1 a všechny jeho datadisky, také jsem na tyto hry napsal recenzi.

Už se to celkem hromadí a nestíhám pomalu všechno hrát. Další dojmy vás v nejbližší době čekají z dosti velké novinky a to Wheelmana. Zaměřuju se v současné době na hry jako F.E.A.R. 2, GTA 4 a Burnout, ty jsou pro mě nyní ty nejhlavnější.

Hrám zdar!

A do třetice F.E.A.R. Ano, už je to stereotypní jako prostředí v jedničce, ale zkrátka to takhle nějak vyšlo. Sliboval jsem vám variabilitu v postech, ano. Jenže jistě mi dáte za pravdu, že je lepší psát recenze her ihned po dohrání a nečekat, protože v takových případech k recenzi už nikdy nedojde. Plus snad tyto recenze her oceníte a nemuselo se tu taky objevit vůbec nic. Navíc už nám toho zase tak moc nezbývá, F.E.A.R. 2 recenzi vám určitě přinesu a dojmy z F.E.A.R. Combat máte tady někde v rámečku, ano – správně zbývá už nám jen zrecenzovat druhý díl a dáme si od toho na chvíli pokoj . Také se říká do třetice všeho dobrého, ale i zlého. Pro Perseus Mandate (nadále PM) platí spíš to druhé. Díky předchozí recenzi víte, že i PM si vzali na paškál TimeGate Studios a rovněž byste měli vědět, že PM schytával mírně nadprůměrná hodnocení? Já vám dám odpověď na to zda oprávněně. Pokracovat ve cteni »

To koukáte, to koukáte, co jsem měl… Po opravdu krátké době vám opět přináším recenzi na hru a s radostí. Kromě toho je to opět na F.E.A.R. a navíc premiérově recenzujeme datadisk ke hře. Musím si ujasnit, jak recenzi pojmu. Zda-li vám povím jen, co je nového anebo se k F:EX (zkratka) budeme tvářit k jako nové hře. Budu se snažit zvolit takový kompromis mezi tím. I když je F:EX datadisk, tak by se v klidu dal považovat za plnohodnotné pokračování. Neboť hra je téměř stejně dlouhá jak F.E.A.R. a navazuje na konec původní hry. Za své peníze dostanete tedy opravdu nový zážitek a ne jen nějaké nové zbraně navíc a obrácený postup hrou . Napínavý konec z jedničky vás jistě neuspokojil, protože se to ani jako konec považovat nedalo. Pokracovat ve cteni »

Pokracovat ve cteni »

A tady máte slibovanou druhou půlku, krapet zjetější, fakt poslední díl. Dojedeme si nabušené téma a ukážeme si novinku dosud nevídanou ani v Lpodu – podíváme se na Level. Donutil bych vás ke koupi? XD Dobrá reklama. Vyděsíme se povídkou a radši to uťafnem.

Vítejte v další nové sekci trefně nazvané demo, takže z toho musí každýmu okamžitě vyplynout čeho se to bude týkat. Zřídkakdy se zde objeví dojmy z hraní demoverzí a bude se jednat o takové pseudopreview . Proč zřídkakdy? No, na dema se zase tak moc nezaměřuju a hraju opravdu jen ty, co mě zajímají a stojí za to. Takže moc psát dojmy z dema nebudu.

Neodolal jsem a zkusil jsem první demo na novém PC, bylo to tehdá v sobotu ráno, i když by se hodilo kvůli atmosféře hry hrát spíše v noci, ale co už. Při této hře jsem si uvědomil, že jsem zjel a že jsem v šoku, někdo by čekal že se zechčiju z těch detailů, a tak dále, jenže grafika nikdy není všechno. Jasně, ale horší je, že zkrátka pořád si říkáte, jde to udělat ještě lepší? Není tohle vrchol her (nemám zrovna na mysli jen FEAR)? Plus vás hraní novinek, tedy lidí jako já, co tohle vidí po několika letech, dost zmlsá a najednou nechcete hrát staré hry a najednou tak tvrdě narazíte, že nechápete, jak můžete hrát ty starý shity – vždyť tohle jsou spíš Hry. Je to dost kompromis. Samozřejmě, že nebudu okamžitě odsuzovat starší hry a všechno sux, ale prostě když hrajete ty moderní hry, najednou nic jinýho neexistuje a když jsem viděl svůj počítač u fotra, říkal jsem si: „zatraceně, jako bych to tu ani neměl těch pět let“. Příjde mi to hrozně zastaralý, jak didaktik. Stejně tak třeba ntb už mi se svým malým displejem připomíná tak nějakého chudého příbuzného počítače xD. Takhle zjet. A toto bude ještě horší, už za chvíli příjde na to, že budu chtít větší monitor, víc grafiky… Zkrátka od prvních orgasmech v GTA 4 už hodnotím hry podle grafiky jinak a zkrátka jsem se pěkně zmlsal. Což neznamená, že by nevypadal FEAR 2 skvěle – vypadá, i když tady ale nehraje grafika tu roli pro hráče zas tak výraznou. Tady je to hlavně o atmosféře. Zase jsem byl v šoku, filletzz mi říkal, abych u TR:UW zapnul všechno on a maximal detaily. Já, který hrál všechny hry 800×600 na low a sekalo se to a já si užíval, najednou začnu si hrát s tímhle? No, totálně jsem byl v šoku a to neříkám, že mám nějakou dobrou sestavu, je to prům… no tak tolik asi ne, ale zkrátka určitě to není the best, protože dneska už letí i 8 gb, několik grafáren s 1 gb paměti a centrino a takový ty nějaký bláznoviny. I když ale vlastně na co vrážet do toho několik litrů, když si člověk skvěle vystačí i s počítačem za 20 litrů. Nejlepší na tom je, že můj předchozí stál ve své době 35 litrů xD.

Pokrok no, při čtení jednoho tématu z Levelu 172, kdy se vybírali komponenty pro PC jsem se zase zděsil, že mi to zase hned zestárne, protože ať už je to jak chce, pořád to jde dál a dál a všechno se snaží být ještě lepší a lepší a  já myslel, že už se to na chvíli zastaví, v týhle oblasti, čert to vem. To bych si ten PC nekoupil nikdy, kdybych pořád čekal. Ale zkrátka hlavní je, že pořád ten PC stíhá dobu a to s perfektností. Když jsem měl předchozí sestavu, moc se mi nevedlo u aktuálních her pro tu dobu mít nejvyšší detaily. Ale tady jo, hra stará měsíc – ani ne – a PC mi to nastavuje a povoluje vše na max detaily a to ještě v dechberoucím rozlišení, což je zkrátka pro mě šokující, i když už zmlsávám. Zkrátka i při FEAR 2 jsem měl otevřenou hubu, jak kokot dokořán a říkal jsem si, že to snad není možný. Konečně vím, jak ty hry fakt pokročily a musím uznat, že se to hraje zase jinak než za doby mého mládí xD – zkrátka je to asi v tom, že se mění ten zážitek a pocit z hraní. Jen to chce více her a hlavně dobrých her, ať je co hrát, protože zkrátka hry jsou fakt velice skvělou formou zábavy. No, nebudu furt kecat o té grafice a nastavování – prostě mě šokuje, jak ty hry skvěle vypadají a jak se to skvěle hýbe. U TR:UW jsem si připadal jak důchodce, protože jsem najednou já nestíhal tu hru xD – snad i poprvé v životě. No dost, konečně k FEAR 2 xD.

Jedničku budu mít taky možnost si brzy zahrát a s chutí, protože nechci tuto hru hrát bez znalosti jedničky, i když o ní vím díky videím atd. více než dost. Demo jsem jedničky hrál, to je co? Tady jsem dokonce vyhrabal dojmy. Což tedy znamená, že si určitě seženu fullku. Musím tuhle hru hrát vážně v noci a od dob hraní Silent Hillu jsem se SKUTEČNĚ začal u hry krapet bát. Hry to mají těžší (defakto filmy taky, když to na poli hororů hýří jenom samými předělávkami starých nápadů, i když velké naděje vkládám ve Španělsko – [REC] či Ils – byly pořádný kousky), no vlastně člověk ne moc háklivý se jen tak nevyděsí z těch hororů a tak dále. Vynechávám tentokrát situace v reálném životě .

Hra tedy vypadá taky moc pěkně a hraje se fanfárově, jen možná ti protivníci mi přišli takoví trochu neohrabaní a hlavně jich bylo docela málo. Ano, je to jen demo a slupne se jako malinka, ale tak mohli do toho dát víc . Hodná, dá se říct už slečinka, Alma zase straší ve věži, no mně straší z ní ve věži teda. Demo začíná takovým snovým následováním Almy mezi rozbořeninami města a nakonec skončíte v její díře (bez dvojsmyslů). A pak už se probouzíte bohužel v realitě, i když ve FEARU, pokud se do něj aspoň trochu vžijete a budete hru hrát se snahou o role-play, půjde rozlišit těžce, co je realita. Protože přece tohle nemůže bejt jen ve vaší hlavě. Hra si nebere servítky a hned při prvních krůčcích naleznete mrtvé tělo a něco krve. Asi to nebude pro děti. Jdeme dál a konečně už nejsme neozbrojení, okamžitě pálíme headshot nic netušícímu vojákovi. A poté koštujeme bullet time, který je skvěle provedený a ty cákance krve jsou super . Další mrtvoly a jdem dál. Taky je tu znát cit pro detail. Lokace jsou dobře zpracované, jen trošku si může někdo připadat, že to je krapet víc lineárnější, ale co není. Vzpomeňte na první FEAR a jak se hrál dobře + každý nemá rád volnost a já, abych se přiznal, tak taky preferuju ve střílečkách spíše tuhle cestu, aspoň se neztratíte a imho to na kvalitě hry moc neubírá, lepší než frustrován hledat ty správné dveře, do tohohletoho žánru mi to prostě nějak nesedí, musí to taky dobře odsejpat. Ale pozor, když vám trošku přidá do toho Alma soli (sole?), tak se můžete vracet zpátky kudy jste přišli, protože vás to totálně rozhodí.

Samozřejmě dojde na to, co dělá hru pořádně atraktivní – hry s Almou. A proto to není jenom obyčejná střílečka a navíc to zatím vypadá, že si dali vývojáři záležet a chci říct, že hra je dobře nadesignovaná a zkrátka průběh hrou je zábavný a  tím myslím scénář a příprava lekavých situací, a tak podobně. Víte, co mám na mysli. Nejvíc jsem se vyděsil samozřejmě, když mě následovala „to“ něco (Alma zřejmě). Nejvíc tak, že při druhém dání dema se zkrátka najednou „to“ objevilo přede mnou a já sebou cuknul – wow! Už tohle se musí pochválit a to ještě za bílého dne! Hra se mi moc líbí, protože tohle já rád – ty mrtvoly na stropech, všude krev a nádherná hrůza (xD). Situace v metru mě ani moc nevyděsila, i když jsem se samozřejmě na ten stín otočil (snad můžu spoilovat trošku – je to demo a jako je to „to“ nechutný. Jdeme dál a následuje trochu sniperování a poté chůze s robotem a když vás to fakt už pořádně nažhaví, tak demo skončí :-/. Inu ale ten zážitek za to stál a rozhodně se jedná o hru, kterou stojí za to si zahrát. Inu přesvědčte se sami tímto demem, které bych vážně doporučil i pro všechny co s FEAR nemají moc zkušeností, po delší době určitě demo, u kterého nebudete litovat instalace. A jinak taky jsem měl ten pocit, že to opravdu hodně lidí nabudí na koupi fullky. FEAR!

Demo můžete stahovat např. ODTUD

Nahráno to bylo již před týdnem, ale teď teprve přichází čas na to, aby se další díl Zjetí ukázal světu. Musím vám bohužel říct, že se asi bude jednat o díl poslední, protože kvůli tomu zjíždím a jednou by mě mohli odvízt do blázince… Tento díl je dokonce kvůli délce rozdělen na dvě poloviny! Tohle je takový rozjezd, protože druhá polovina bude řádně zjetá. A teď pár poznámek, omlouvám se za jeden nečekaný střih, ale měl jsem telefon xD. Jinak mělo by jít přepnout na high quality – originální soubor má 140 MB. Přemýšlím jestli psát, co vás čeká, myslím si, že je to zbytečná práce navíc. Jen se dívejte . No, dost zbytečných keců, do toho! Druhá půlka velice brzy. Ten rozjezd je na konci patrný, co? XD Jinak vážně to nemá nic společného s realitou, je to prostě zjetina a když už nerušit, tak aspoň vážně seriózní pořad, toto je… xD

Jasné a štiplavé světlo a přede mnou postava muže, zjišťuji, že je to můj otec. Ačkoli jsem nemohla ze sebe dostat ani hlásku, moc dobře jsem vnímala. V pozadí ještě slyším hlas ženy, je to má matka. Vidím tu radost v jejich tvářích a snad měli i radost, že jsem holka. Jméno mi dali Laura, dokonce jsem měla možnost vidět sebe samotnou, jak budu vypadat v budoucnosti! Neuvěřitelné, v tom se něco stalo, mamince bylo zle… Následuje rok, který si těžko vybavím v paměti. Po tomto uplynulém roce mého života si pamatuji, jak se ocitám v pokoji a už dokonce ze sebe dostanu několik hlásek, poznávám tvář otce, který na mě volá, abych šla k němu. Snažím se a povedlo se mi to! Umím chodit. Otec je nadšený, ale zničehonic mě opustí a nechá v ohrádce, to si přece nenechám líbit, dokážu taťkovi, že mi jen tak neuteče. Při cestě k němu mě zarazí podivná knížka s veselým chlapíkem na obalu, otevírám ji a vůbec netuším, jak důležitá pro mě bude v budoucnu. Jakmile si ji doprohlížím, vrátí se otec ke mě a vede si mě pryč. V tuto chvíli nemůžu více bloudit v paměti, ale rozvzpomenu si dále na své desáté narozeniny.

Narozeniny se snažil můj otec společně s mojí nejlepší kamarádkou Amatou udělat co nejpěknější, to moc dobře vím a ocenila jsem jejich snahu, ale popravdě to nebylo nic pro mě, v tu chvíli jsem si poprvé vlastně hodně uvědomila, jak mi chybí máma a takový pocit jsem měla i u otce, který se snažil, abych byla šťastná při tom bohužel svou náladu přede mnou neskryl, určitě ji ve mě vidí a chybí mu stejně jako mně. Nesmím ho zklamat.  V hlavě jsem si vybavila tu oblíbenou pasáž mé matky z bible, ale ze vzpomínek mě vytáhl Správce a dal mi věc zvanou Pip-Boy – wau! Myslím, že se mi to bude hodit a asi to byl nejlepší dárek, který jsem dostala. Vyrušila jsem Amatu, která mi také dala dárek.  Z dortu nakonec nebylo nic :-/, naštěstí to zachránil další dárek v podobě buchet od jedné pohodové babičky. V tom se do mě pustil nenáviděný Butch, ten parchant chtěl můj dort, který patřil jenom mě a pak ještě ostudně na mě vyrazil s pěstičkama. Parchant, jednou mu to vrátím. Řekla jsem o tom otci, ale zároveň jsem mu řekla, že si s ním poradím sama. Sedla jsem si na chvíli k těm parchantům v čele s Butchem a provokovala je. Otec mi poté sdělil, že mám jít dolů za Jonášem, že má pro mě dárek. Těšila jsem se dost, co to bude. V cestě mě zarazila taková lehce střelená ženská s dalším dárkem pro mě – básničkou, no lepší něco než nic. Jonáš dole dělal blbého, že tam nemám co dělat.  Táta dorazil a konečně se vymáčkl, že to je vzduchovka. No, proč ne. Taky už jsem vlastně nevěděla, co chtít. Nakonec jsem měla z dárku velikou radost. Střelba mi kupodivu šla a měla jsem možnost zabít i švába!!! Takže vlastně docela švanda a až na tu nepříjemnost s Butchem to byly pěkné narozeniny.

Uplynulo dalších 6 let… Táta trval na tom, že si mě chce pořádně prohlédnout jestli jsem v pohodě, připadá mi, že to trošku přehání. Pak mi sdělil, co mě čeká, je mi 16 let a musím splnit jako všichni z Vaultu 101 nějaký test. Abych řekla pravdu, tak jsem se chtěla vymluvit, protože jsem na to fakt neměla náladu, ale nechtěla jsem otce nějak urazit. Ani nevím proč, ale využila jsem tuhle situaci a zeptala se otce opět na matku, najednou jsem si uvědomila, že vlastně nevím vesměs nic. Asi na to nebyla ta pravá chvíle, ale zkrátka jsem se vyptala na pár podrobností. Viděla jsem tátu trošku nazzlobeného, a tak jsem raději vyrazila udělat ten test. Cestou jsem potkala toho blba Butche a ten jeho „gang“. Obtěžovali Amatu! Po prokecu jsem zjistila, že Butche následujou jako Adolfa, chtěla jsem jím říct, že kdyby řekl, aby si strčili… Dost mě to namíchlo, Amata je přece moje nej kámoška a takhle to nenechám. Chtěla jsem to s Butchem nejdřív vyřešit po dobrém, ale když jsem zjistila, že to nemá cenu, rozhodla jsem se, že mu dám přes hubu – konečně! Divila jsem se, nebo to spíš byl důkaz jeho slabosti?… Že mi údery neopětoval a Amatu nechal být. Nesnáším ho, aaargh. Zlomila jsem mu žebro a musel se jít stavit k tátovi, takže si na mě dávejte pozor. Pak jsme společně s Amatou vyrazili za Brotchem kvůli testu. Test mi připadal poněkud infantilní a spíše jsem se tomu všemu zasmála, ale brala jsem to vážně, nechci přece zklamat otce. Nes*ala jsem se s tím a šla to odevzdat, jenže už mě někdo předběhl, no aspoň jsem si vyslechla, co budou. Připadalo mi to zbytečné, ale s výsledkem jsem docela i souhlasila. Brotch mi řekl, že se nezapřu, že jsem po tátovi. Vyšlo mi, že jsem specialistka na chladné zbraně, léčení a otevírání zámků. Ani jsem nevnímala, co budu vykonávat za funkci a radši to šla sdělit otci.

Uplynuly další 3 roky a mně se zdá o Elvisovi, jak oblečený jako velikonoční zajíc mlátí přes zadek Správce, málem jsem se počůrala. V tom ale hrozivé probuzení, byla jsem v šoku. Přede mnou stála vyděšená Amata, že musím pryč, že po mně jdou, že můj otec je pryč a Jonáš je mrtvý. Nebyla jsem schopná okamžitě reagovat, ale Amatě věřím a bylo to asi fakt vážné. Tak jsem neotálela a řekla jsem, že vypadnu. Byl to vážně šok, myslela jsem si, že to je nějaký vtip… Sebrala jsem rychle věci ze stolu, vybrala lékarničku. A při východu z pokoje jsem zjistila, že se vážně nejedná o vtip. Chtěla mě zadržet stráž, naštěstí ji zaměstnali radioaktivní švábi. Cestou jsem přemýšlela, že se mi hroutí všechno pod rukama. Narazím na Butche, který se najednou chová vůči mně úplně jinak a říká, že jeho matka je v nebezpečí. Nevěděla jsem, co mám dělat a také jsem byla dost opatrná. Co když to na mě jen hraje a chce mě dostat do pasti, vždyť je to Butch, na druhou stranu jeho matka za nic nemůže a nechtěla jsem si jí vzít na svědomí a taky jsem byla v nebezpečí a musela jsem zmizet. Konečně se prokázalo, že je to velký srab. Vyřešila jsem to tak, že jsem mu dala vzduchovku, kterou jsem dostala k narozeninám, ach já hloupá jsem si neuvědomila, že mi to dal otec jako dárek… Ale na druhou stranu mě otec nechal být, a tak mi to bylo v tu chvílijedno, sebrala jsem se dál a utíkala. Ve Vaultu panoval hrozný povyk, zjistila jsem, že mnoho z mých známých jsou mrtví a já neměla čas se u nich zastavit. Postarala jsem se o pár švábů a poté mě tváří v tvář zaskočila stráž a neměla jsem jak utéct, sebrala jsem svou odvahu a pořádně mířenými ranami baseballovou pálkou do hlavy jsem se na něj vrhla. Doufám, že nezemřel, ale dostal pěknou nálož. Slyším toho parchanta Správce a Amatu, nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem utíkala dál, Amata si poradí. Byla jsem hrozně dezorientovaná, když v tom před dveřma ke Správci narážím na mrtvolu Jonáše a nalézám vzkaz, co mi tady nechal táta. Mám toho dost, teď jsem pevně rozhodnutá, že musím jít ven, stejně to tu stálo za nic. A táta mi má co říct, nenechám, aby se na mě takhle vybodnul, najdu ho a…

Jdu okamžitě k počítači, zkouším rozluštit heslo, bezúspěšně, prohlížím okolní police. Achjo, jsem fakt hloupá, ale nikdy by mě nenapadlo, že Správce budu mít tak jasné heslo, parchant. Z PC rychle čtu všechny dostupné informace a zjišťuji, že má něco proti otci, až se vrátím, bude taky nutné si toho hodně s ním co vyříkat. Všechno je tak šílené… Otvírám tajný vchod a okamžitě jdu k terminálu. Zjeví se Amata, možná, že k ní cítím něco víc než kamarádství, snažím se jí omluvit za všechno a mám chuť jí dát pusu, ale nestíhám to, protože do toho všeho vniknou stráže. Nechtěla jsem je zabít a zároveň jsem se nechtěla zranit, naštěstí hlavní vrata od vaultu jsou otevřeny a já vyrážím do světa venku. Stráže už mě nenásledují… Najednou na mě dolehne i strach, jsem venku…

To světlo, ta krajina, jsem v šoku a okamžitě se dívám do Pip-boye, abych věděla, jak dál. Celých 19 let… jsem venku, bože! Vidím nějakou hnusnou potvoru, která se ke mě blíží, okamžitě vytahuju pálku a na jednu ránu jde ten mutant k zemi. Jdu dál po cestě, teda aspoň to, co z ní zbylo. Vím, že musím vyrazit do Megatonu, ale nejdřív mě zaujal jeden barák, ve kterém žije nějaká šlapka, byla mi sympatická, a tak jsem jí řekla, že její problém v Megatonu beru na sebe. Jsem stále v šoku, ale jdu dál, jdu do Megatonu. Tati, proč? Co se stalo, o co tady jde, zdá se mi jako bych se vlastně teprve teď narodila…

A servíruju vám další dojmy, tentokrát podané trošku netradičně a navíc ještě místo toho, abych se učil, jdu tam holt zejtra naslepo. Ale to nikoho nezajímá, takže k věci. Na Fallouta 3 jsem byl pěkně zvědavý už od jeho ohlášení a upřesnění, že na tom bude pracovat Bethesda. Můj pohled na Fallouta 3 bude asi přeci jenom odlišný, protože já jsem Falloutem vlastně vyrůstal a není den, kdybych neměl chuť to všechno rozjet znova. Dodnes pro mě jsou Fallout 1 a 2 ty nejlepší hry jaké vznikly. Tolik vzpomínek a tak skvělé hry. Na druhou stranu mám zase tu výhodu, že jsem nehrál Oblivion, takže nebudu kvůli podobnosti Bethesdu, respektive Fallout 3 odsuzovat. Hra se snaží, co nejvíc navodit atmosféru předchozích dílů, což se jí zpočátku daří velice dobře. Známé zvuky, známé intro. Bylo jasné, že už prostě tohle starý Fallout nikdy nebude a kvůli nějakému přechodu a dalších věcech bych to ihned neodsuzoval, nebo, že to je přehnaně akční. Rovněž to musí trošku vyzrát a zatím jsem stále na začátku a pro mě je to zatím povedená hra. Je docela složité se k tomu stavět jako Fallout fanda, nebo jako prostě na novou hru. O to mi vlastně ani moc nejde, vždyť i Tactics byla docela povedená věc. Chtělo by se to na to dívat, tak nějak v rovnováze, tak uvidíme. Jenže starý Fallout to není, ale „falloutovské“ to pro mě je. A i tak oceňuji, že vůbec něco, co má společného s touhle legendou, vyšlo a určitě musí mít aspoň pár fandů radost z toho, že tenhle systém Vaultu znají a hodně věcí jim připomíná staré dobré časy. Pusťme se do nové hry, kde je začátek pojatý velmi netradičně a originálně. Intro už jsem znal z videí, stejně tak jako začátek života ve Vaultu a vstup do pustiny, ale opět je to rozdíl mezi tím to vidět a prožít. Jak víte, tak váš život začíná narozením a ne jinak je tomu i u Falloutu. Musím říct, že tímhle se vývojáři pěkně strefili a že tohle vás zkrátka musí udržet hrát aspoň chvíli dál. Já jsem hru chtěl jenom nainstalovat a nakonec jsem jí vypínal až po dvou hodinách. Netradičně si tedy vytvoříte postavu a nemusíte se bát, že byste se někde sekli a že byste to pak museli hrát znovu. Totiž před odchodem z Vaultu, budete mít možnost vše změnit, i když já to hrál, tak jak je a nic jsem neměnil. Nejzajímavější prvek a hlavně pro milovníky Sims apod., kde se nejvíc vyřádí, je úprava vašeho xichtíku. Máte hrozně moc možností, jak si vaší postavu upravit, nejvíc mi to připomnělo vytváření postavy v Godfatherovi. Teď nvm, kde bylo možností víc a i když jsem nechtěl, strávil jsem s tím dost času a vytvořil jsem si postavu tak nějak podle představ. Tím to nekončí a ještě se nevrháte do budoucnosti. Možná to jsou zbytečnosti, ale je to zábava a vy se naučíte tímto zajímavým způsobem vše potřebné. Po tomto nastavování se přesunute už k samotnému hraní, kdy je vám rok a vy se naučíte ovládat hru a nastavíte si statistiky. Pak vás čeká 10 let a narozeniny a seznámení s Pip-Boyem. Zkrátka tohle se mi líbí, rozhodně zábavnější než jenom stereotypní nastavení všeho a puštění se do hry, takhle to je aspoň přirozené a originální. A při tom všem poznáváte své kamarády a také vidíte, jak se postavy v průběhu času mění.

Grafika je výborná a určitě nebudete nadávat, stačí se podívat na okolní obrázky. Vault vypadá perfektně, tohle se taky povedlo, protože takhle jsem si to nějak představoval v tomhle rozměru a i když jsem v něm strávil až možná dost času, protože jsem všechno zkoumal apod. Nevadilo by mi, kdyby ten pobyt trval ještě déle. Už v deseti budete mít možnost vyzkoušet si systém VATS, o kterém také určitě něco víte, videí o tom bylo dost a dost. Zkrátka taková náhrada za to, co bylo v původních Falloutech jedna z věcí nejdůležitějších – tahové souboje. Tentokrát jsou souboje normálně realtime s možností přepnout se (jen občas – akční body stále platí) do VATS – tedy do takového jakoby tahového režimu. Když jsem viděl videa, kde se předvádí VATS, bál jsem se, že ovládání bude docela těžkopádné, ale omyl. Používání VATS je jednoduché a zatím i zábavné a ty efekty se mi moc líbí a připomíná mi to i staré dobré souboje v původních Falloutech. Po tom se přesunute do let, kdy je vám 16 a čeká vás test, opět součást nastavování statistik v originálním pojetí. Už budete muset taky dobře rozhodovat a taky vám to ovlivní karmu, čeká vás tedy rozhodnutí jestli svou kamarádku necháte napospas Butchovi anebo ne. Tím se dostáváme k dialogům, které nejsou tak propracované jako v původních Falloutech, tady spíš narážím na něco jiného a asi na první mínusy této hry – chybí mi takový ten „falloutovský“ humor a taky jsem se dozvěděl, že dialogy nemají moc vliv na hru, což mi docela vadí. Uvidíme dál, ještě nehodlám odsuzovat. Všechno se ovládá dobře a brzy se do toho vžijete a když jsem dělal test, připadal jsem si jako bych tam opravdu seděl a konečně se pořádně vžil do hry. Nad testem jsem přemýšlel a nechtěl jsem něco měnit, holt při prvním hraní to hraju tak nějak podle sebe, teda doufám, že hru dohraju a že to nebude jen jednou jako u původních Falloutech. Takže jsem test neměnil jako vlastně nic, co mi vyšlo a nechal jsem tomu všemu volný průběh. No a po testu už se vrháte pořádně do hry, už to není tutorial, příběh může začít. Je vám 19 a je čas vyrazit ven. Příběh zní zajímavě, doufám, že bude i nadále a aspoň se bude blížit starým Falloutům. Některé postavy už jsem si zamiloval. No, takže jsem vyrazil ven z Vaultu a už nevím nic, rozhodně budu pokračovat. Venku pocítíte holt, že to je úplně jiná atmosféra a bude jen na vás, jak moc do hry vniknete. Já se zatím snažím, hra mě ještě úplně nedostala, i když už přišly nějaké chvíle. Dost lidí si stěžuje na bugy, se kterými jsem ještě neměl tu čest. No, už bych si měl přečíst něco jiného, tak to uťafnu. A doporučení pro vás? Pro zarputilé fandy je to už nutné si zahrát z toho důvodu, aby zjistili jestli nadávají oprávněně, pro fandy Oblivionu to může být taktéž zajímavé a pro ty, co neměli tu čest ani s Falloutem a ani s Oblivionem, tak bych neváhal vůbec. Zajímají mě pohledy hráčů, kteří vůbec původní Fallout neznají, jak se k této hře budou stavět. Vím, že Bethesda to už měla těžké ze začátku jestli to udělat jen pro fandy a nebo i pro ty, co nemají s tím zkušenosti. Zvolili asi něco mezi, teď už jenom vědět, jestli zvolili vážně dobře.

Takže vy chcete víc? Nu dobrá, tady to je. Pusťte se tedy do prvního regulérního dílu nové video show stránky lordhell.cz v koprodukci se studiem Zjetí a mistrem Mr. Skullym. Mělo to být vážné a já jsem se zase nasmál, achijo. Pořád je to sice v rozjezdu, ale je to první díl. Promiňte za delší intro, ale zkrátka ten song je boží xD.