Nejhorší den mého života?

Čekal jsem to, ale že to půjde až takhle do extrému, tak to ne. Dnes jsem se nas*al jako nikdy, je ze mě jiný člověk, už nebudu zalezlej v koutě, nebudu pro nikoho hadr a hezky každýmu řeknu, co si o něm myslim. Vždy jsem všechno bral s rozvahou a pokud možno s mlčením, ale tomu je konec. Je čas, abych vám to všem vrátil i s úrokama.

Nevěřil jsem, že to dokážu, ale dokážu. Nikdy nebudu stejný jako dřív. Je čas jednat a všechny doslova s*át, další velká pecka v mým životě, která ve mě vypěnila a prostě už toho mám dost. Fu*k emoce, fu*k people, fu*ck everybody. Nesnášim nic na tomhle zku*venym životě a hlavně nesnášim tuhle debilní republiku. Jakmile odmaturuju a vydělám prachy, vypadnu do USA a už se sem nikdy nevrátím, třeba to tam bude horší, ale tady prostě nebudu, nenávidím to tady.

Za co zrovna já musim slízávat všechno i s úroky? Takže dneska se*u na megapost a vůbec tak nějak na všechno, už mi je všechno jedno, přidám se k Satanově církvi a je to. Zas*anej bůh, zas*aná spravedlnost, nic takovýho neni, jak už se píše v bibli, jen silní přežijí a teď se budu řídit i tím, že vám to vrátim 10x. FU*K YOU ALL. Teď už je mi úplně všechno jedno a můžu bejt i za to rád, má mě zejtra přejet náklaďák? Ať mě přejede, smrti se už nebojím. Určitě to bude lepší tam na druhé straně než v těhle s*ačkách. Buďto jsem normální já nebo oni. A je mi to jedno, jsou mi u p*dele názory a posměšky, teď budu parchant. Prostě se nedá čekat nic pozitivního, já prostě jsem nějakej hadr na p*del nebo co. Závidím, jak si každý žije skvěle a dobře v harmonii. Ale když už jsem byl na to vybranej, tak ať už v tom zůstanu, fu*k this fu*king life.

A proč tohle všechno? Samozřejmě kvůli tý pom*daný instituci. Uvažuju nad tím, že přejdu do Kladna na poslední ročník, protože tady to prostě nejde, už to projednávám i s rodiči. Ráno v pohodě, oholil jsem se a vyrazil na bus, cestou do školy se bavím alespoň s jednou normální holkou, kterou mám tak asi ze všech těch imbecilů nejradši. Pak vejdu dovnitř, na mým místě sedí ten inteligentní primitivní kretén, ano jiný popis mi na něj ani nesedne, málem chytá vyznamenání, ale v palici má vymetýno, hraje si na něco, co není, nesnáším ho už dávno, ale po tomhle už jsem mu řekl, co si o něm myslím. Takže snad se přesune si říkám, bavím se s dvouma a pořád se nic neděje, pak mi oznámí, abych já šel dopředu. V tu dobu jsem se vykašlal na všechny mé preference a konečně jsem řekl, co si o něm myslím a tomu debilovi, co celý ty 3 roky seděl vedle mě, taky. Poslal jsem ho do p*dele a vůbec jsem mu řekl všechno to, co jsem si přál už dlouho. Nejvíc mě ale zamrzela reakce těchto dvou primitivů, která byla taková, že mlčeli (takhle reagují dospělí lidé?). Takže jsem se sebral a šel do první lavice uprostřed, čeho jsem se nejvíc bál, víte, co to je sedět v první lavici a mít ty kretény před držkou? Nevadí mi, že bych seděl sám, to je mi u p*dele, ale vepředu! Teď už se ničemu nedivím, klidně mě posaďte na katedru.

Takže jsem se stal teď totálním nepřítelem č. 1, alespoň pro pánské publikum. Ale je mi to jedno, jestli kvůli vám zkapu, tak to teda ne. Ale ať si ten zas*anej debil nemyslí, že mě ještě bude využívat. Dám mu opsat leda mou p*del. Je mi jedno, že jsem tam tím, čím jsem, asi jsem si to zasloužil jako dárek. Takže si tento rok holt protrpím v první lavici, odmaturuju a vypadnu. Přísáhám a dal jsem si takový závazek, že nepůjdu v životě s nima ani na jeden pos*anej sraz, stejně tak vynechám i afterparty po maturitě, plesem to pro mě končí a maturitou hasne. Základka taky nebyla super, ale oproti tomu to byl ráj na Zemi. Prostě jsem si vybral školu špatně a pěkně to vyžral. A nečekal, že šlápnu bosýma nohama do takových s*aček. Větší primitivy jsem snad v životě neviděl.

Je mi u p*dele každý názor, musím odtud pryč, dostat se z toho. Ale od teď se rapidně mění moje osobnost. A to nebyla poslední kapka, když jsem se dozvěděl, že máme snad ten nejpom*danější rozvrh ze všech. Potkal jsem i Míšu, která se mnou byla v bance a má každý den do třech. To já si klidně střihnu i devět hodin v kuse ve středu, což nejde, ale v této škole je možné absolutně všechno. Prý se bude měnit, ale myslím, že tak k horšímu. Miluju to. Takže odcházím.

Takže se omlouvám všem za můj výlev, ale byla to potřeba pro mou psychiku, snad ještě jen to, že UŽ FAKTICKY OČEKÁVÁM JENOM S*AČKY! Jen si mě dejte, jednou vám to dám všem vyžrat. Kdo se mnou bude vyjebávat, tak já s ním taky a to v mnohonásobné míře. Ten, co se ke mně bude chovat alespoň trochu dobře, ten bude můj kamarád. Ale jinak je mi už všechno jedno. Pravda je jen jedna a to satanismus, pokud si vy myslíte, že je nějaký Bůh, tak se mýlíte. Z těhle s*aček není úniku, holt si to někdo umí vybrat, já ne…

Kašlu na city a na nějakou zas*anou lásku, komu jedinýmu důvěřuju? Sám sobě. A kdybych na někoho narazil, tak akorát šlápnu ještě do většího ho*na. Všechno je to jen ukájení pudů, já chci vydělat peníze a žít si v blahobytu někde daleko, nikdy jsem nečekal, že se ze mě stane tohle.

A poslední bonusek na závěr, začal jsem kouřit (a bez dvojsmyslů, teďka vám na nějaké imbecilní „rofl“ se*u), není to z hecu, nebo z něčeho jinýho. Ale dlouho jsem si to odpíral a nechápu proč a i ta cigareta má v sobě něco, co chápe jen někdo. Takže dneska jsem si koupil první krabku a ve Slanym vykouřil už pět cigaret. Začíná mé kuřácké období. Na drogy se dávat nebudu, ale alkohol a cigára ano, alespoň něco, co člověka dokáže na chvíli vyvést z těhle s*aček.

Jinak dneska už asi nic neblognu, zítra mě, prosím, čekají 4 pitomý předměty, pak 4 hodiny volna – budu hezky procházet to debilní město a pak na jednu stupidní hodinu a ve 4 domu. Lepší už to být nemůže, vlastně může.

Nenávídím to tu, ale life goes on, alespoň někdy si najdu čas na mé koníčky. Jinak mě všechno se*e a fakt už nvm, jak z toho ven. Nebýt těch, pár věcí, tak fakt nvm, čeho bych byl schopnej.

END.

(UPDATE 30.08.08 – v současné době už jsem klidnější, život mě ještě toho naučí, každopádně jsem si uvědomil, že jsem udělal dobře a spolužáky fakt nemusím, některý ano, ale většinu ne a taky jsem splnil své zásady, na nějakej sraz možná půjdu, ale to už budu hodně starej, ale spíš ne, taky, proč bych se s nima chtěl setkávat? Musím sám sebe obdivovat, že jsem to nakonec vydržel a odmaturoval tam, každopádně na tenhle parádní zážitek se nezapomíná)