Death Note – Volume 9 – Chapter 76: Uvítání

V celém světě to vře a Raitovi se pomalu vyplňuje sen, svět začíná podporovat Kiru, nadešel ten čas pro podmanění světa? Ač to je zvláštní, proti Raitovi budou stát dva protivníci, jeden z nich je Near a ten druhý? Za chvíli nebude proti Kirovi ani Japonsko. Raito si stále hraje na chytače Kiry a již předpokládá, co se stane. To Near také…

Je to tu, ale konec nás pořád nečeká. Záživné to taky moc není, nejradši mám ty akce ve velkém stylu, ale na druhou stranu se nám to alespoň zase dobře rozjíždí a konec jako vždy famózní. Jo, konečně je trochu poznat, že je Mello chlap. Šestka. Jinak zase překlad od Ice-Master. Editace pořád nic moc, ale je poznat, že se to zlepšuje, angličtina už je taková v pohodě a Kira je konečně Kira.

Hodnocení: 6/10

Zdroj: internet
Žánr: horor, detektivka
Scénář: Tsugumi Ohba & Takeshi Obata
Typ série: volumes
Počet stran: 21

Trocha umění :)

Megapost, second part

Musíme to dodělat, takže pokud si ještě vzpomínáte, tak jsem slíbil druhou část megáče, nebyla hned zítra, ale cca o dva týdny později, no nevadí. Ujasníme si spoustu věcí, povíme si pár věcí k blížící se revoluci. Tentokrát se dostaneme k minulosti až déle.

Jdeme tedy nejdříve na tu revoluci. Máme 10. června, za chvíli tu budou prázdniny (alespoň pro někoho), jistě se každý těší, já samozřejmě taky. Ani už si teďka tu školu moc neberu, jde hlavně o to udělat nějak tu matiku a splácat práci z praxe, jinak ostatní předměty jdou už úplně mimo mě, už ať mi dají pokoj. Ale rozhodně ze školy nemám nervy, z čehož jsem velmi rád. Takže mi to už nevadí, víc mi vadí plánovaný stupidní 3denní výlet. Příští týden bude odlehčený, protože druháci mají sporťák, a tak tedy jsem se dozvěděl, že zítra nebude odpoledka a v úterý dokonce dorazím ve dvě. Super, nejhorší asi bude týden po tomto, protože to se to musí celé dorazit a uzavřít, ale nemám z toho prostě strach. A poslední  v pondělí a v úterý (btw. mé narozeniny) se jede na debilní výlet na Mácháč, kde jsme mimochodem už byli – na stejném místě, strašně jsem se tam nudil. Jako nějak to přežiju, ale prostě jsou to vyhozené peníze, jde o litr, který by se vrazil do PC, kdybych se tam alespoň těšil, ale takhle… Prostě bude to hrozná nuda, ale ta odměna, co za touto zkušeností následuje, stojí za to. Toť ke škole, prozatím.

Blogování mě zřejmě začalo zase bavit, když už teď píšu na úkor hraní WoW a to už je co říct. Ale filletzz nebude mít radost. Nevadí, projel jsem si i starší články, abych si ujasnil trochu budoucnost blogu. Musím vám bohužel sdělit, že se stěhování na své nekoná, tím myslím, že na vlastní doménu a popř. na adresu www.lordhell.cz ještě nenarazíte. (UPDATE 28.08.08 – hehehehehehe ) Je to z důvodu tak trochu i ušetření každého halíře a že počítám, že bych to ani za prázky nesplácal (UPDATE 28.08.08 – hehehehehe xD). Příjdu i o jednu věc z plánovaného satanistického vybavení, holt člověk nemůže mít všechno najednou. Proto, pokud všechno klapne, tak se to uskuteční o můj svátek ke konci září, opravdu se budu snažit a s největší pravděpodobností přejdu tedy na systém wordpress. Jsem na to zvědavý. Jak to tedy bude, co se vlastně změní? No, vlastně skoro nic xDDDD. Posty budu psát stále stejně, hlavně jde o design a o ten pocit být na vlastním. Jinak o tento blog se nepřipravím, nechám si ho tu jako archív, co se týče příspěvků. Všechny příspěvky zde zůstanou, ale na svůj nový web si převedu jen ty, které budu chtít. A že se jich hodně zbavím, hlavně ty ze začátku, protože to je prostě hrůza číst, se za to úplně stydím. Se těším na tu práci, jak je budu převádět.

(UPDATE 28.08.08 – trošku jsem si hrál na jasnovidce, jinak jak jsem mohl napsat, že se těším, jak budu převádět, je to utrpeníííí)

Co se týče popisů seriálů tedy, tak finální výsledek můžete vidět vlevo. Jsem překvapen, že většina by dokonce chtěla i pořád stejné popisy s hafo spoilery, ale příjde mi to také, že to dotyční mysleli ironicky . Velice stručné zvítězili, ale to zase, jak je vidno, není prostě můj styl. Takže zvolím ten kompromis v podobě – podrobnější a méně spoilerů . Druhá anketa Today, většině je to pochopitelně jedno. Jsem překvapen tím, že byste to dokonce rádi i často! Ale bude to občas, prostě, jak to znáte.

No a jak to tedy bude s blogováním, budu na to pořád kašlat nebo jak? Hraju WoW, i když dneska si asi moc nezahraju, protože prostě než tohle napíšu a pak ještě musim juknout na školu. Bude to rozhodně jiné než doteď, vrátíme se do doby, kdy to bylo jako před únorem. Věřte mi xD! Ale opravdu, se podívejte na minulé prázky, co jsem toho napsal. I když tedy bude všechno stejný a co se týče vzhledu a systému se nic měnit nebude, psát se bude! Možná to dorazíme i do toho tisícého příspěvku na bloguje.cz. (UPDATE 28.08.08 – done Od prázek se to nějak stabilizuje, stanovím si konečně ten plán a vyvěsím si ho na stěnu! Každá minuta se využije! Zase budou recky seriálů, mangy, atd. Každopádně chci přes ty prázky konečně se zbavit všech restů a potom už si toho blogování stále jen užívat. Zatím se prostě bude do těch prázek blogovat, jak se bude chtít, určitě budou deníky z WoW a DN. A do prázek přeložím MGS a TCh, MeGaBiTe slyšíš xD?

Já pořád tady pořád revoluce, revoluce, ale, co z toho vlastně budete mít. Hlavně to, že se bude normálně blogovat, jinak nic. Já z toho budu mít! Kolem konce června a začátek července, tedy s tím má souvislost odpočítávání bude jistě megapost a kvůli návštěvnosti mám připraven i dárek dlouho slíbený, i když to asi nebude takové, jak jsem si to plánoval.

Mě se to týká v těchto věcech, bude mi tedy 18 (fuj) a já si trochu sesumarizuju život a povím vám něco o satanismu. Jinak jsem taky čekal, že půjdu na ofik ve WoW, ale to je prozatím kvůli Lorellinu fikce. Pak jsem chtěl mít nový high speed net without fup, ale to taky asi nebude. Ale nevadí, no – vadí, holt stejně jsem na to zvyklý. A pak hlavní část programu – nové PC, situace je kvůli tomu divoká, ale naději pořád mám!

S tím i souvisí plánovaná menší rekonstrukce domu a hlavně mého pokoje a na jednu takovou spíše kosmetickou úpravu se obzvlášť těším, jen ať to vyjde. O prázky mě taky bude čekat pár výletů.

Ještě bych chtěl oznámit, že ruším další věc na blogování, je to hodně stará věc a někdo si na to ani nevzpomene, ale jde o report ze 49. Žatecké dočesné a z Mělnického vinobraní, každopádně o tyto letošní události vás nepřipravím.

A teď už si jdeme rozebrat předchozí dny a konečně i vám napíšu o praxi. A když jsem napsal, že začnu od předchozích dnů, tak se podíváme na pátek, striktně se to bude týkat jen jedné věci, že jsem hrál jenom WoW to říkat snad nemusím.

Pátek, 8.6.

Tak teď se mi asi hodně zasmějete, ujišťuji vás, že se mi to opravdu stalo. Kolikrát jsem si říkal, jaký by to bylo, kdyby se to někomu stalo, ovšem to jsem netušil, že to zažiju sám. Je známo, že školu nenávidim a tak se jí vyhýbám, jak jenom můžu. Ale takhle v pátek rychle běžím na autobus a sotva stíhám nástup na hodinu, příjdu tedy k budově a zvoním, občas se stane, že je prostě zavříno, nic. No, tak si počkám až někdo příjde, nakonec někdo otevřel a já tam šel. Byla to uklízečka a prý, že mě tam nepustí, hodil jsem výraz „wtf?“ a začal jsem jednat, byla asi z toho pryč, tak jako já. Nakonec se dozvěděla, že jsem student a zeptala se, jestli jsem byl včera ve škole. Já, že ne. Je ředitelské volno, já si připadal trapně a zároveň jsem byl strašně naštvanej. Prostě jako rofl. No, tak nic, volám domů a 30 Kč za bus + 2 hodiny času v p*deli. Bylo to kvůli pohřbu našeho spolužáka. Každopádně jako to se asi nestane jen tak někomu.

Čtvrtek, 7.6.

Tak to by bylo, předchozí dny už jsou rozebrané nebo to není důležité, my se konečně tedy podíváme na ty 3 týdny na praxi a co jsem dělal ve volném čase.

When I Was The Working Man

Ve třetím ročníku na OA je prostě daná 3týdenní praxe. Musí být z oblasti účetnictví, ekonomiky a informatiky. Matka díky svým kontaktům mi zajistila práci v praxi už v prosinci. Musím říct, že jsem se toho hodně obával a byl jsem teda pěkněj blb! Musím říct, že na praxi asi budu vzpomínat jako na to nejlepší z celé školy. Škoda, že trvá jenom 3 týdny, protože bych ji měl radši i natrvalo. Kolektiv hodně dělá své. A to si vemte, že snad i minulý třeťáci ji měli jen 2 týdny a profesorky to dokonce chtěly zachovat! Z praxe jsem měl hodně velké nervy a to fakt upřímně, absolutně se nechápu. Ale to víte, vemte si – bylo to takhle poprvé někde dělat, tohle byla má první pracovní zkušenost. Plus je to celkem známý podnik, komu to nedošlo, tak jsem dělal v pobočce banky ČSOB. Ještě jsem musel chodit ve slušném oblečení a to vážně nesnáším, už hned jak jsem vešel mi byly vymknuty boty – měl jsem normální sportovní Adidasky. Tak jsem si musel hned první den koupit takový ty polobotky nebo co xD. Prostě hrůza – košile, kalhoty, polobotky. Ale i na tohle si člověk zvykne. Prostě první den jsem nemohl ani spát a pak to čekání a prostě jak tam vejdete, ale kupodivu to hned opadlo a fakt jsem byl hloupej. Nejdřív jsem byl překvapenej, že nebudu na praxi sám a za to dávám praxi body navíc. Dělala se mnou jedna holka, mohl bych vám sem hodit profil na Lidech, ale nedám xD a asi i ta mohla hodně za to, že se mi praxe až tolik líbila. Ne nejde o to, co si myslíte, jde o to, že se s ní dalo hlavně dobře kecat. Asi by se divila, jaká jsem nula ve své třídě. Protože jsem se tak trochu projevil v jiné stránce, více lordhellovsky (rofl). Prostě hodně jsme se spolu bavili a jako dělali i kraviny a hlavně se hodně nasmáli ). Sama mi sdělila, že jsem sympatický a že se nezdám xD a musím říct, že takových víc ve třídě a hned by bylo všechno jinak. Prostě šlo o to, že s ní byla velká p*del.

Prostě ČSOB vám můžu na praxi fakt doporučit. První den byl rozkoukávací a docela lol. Prostě ještě jsem je tam všechny skoro neznal a tak, ale i tak jsem zjistil, že Zdena je prostě hustá xD. Měl jsem akorát strach z vedoucí, která se s náma nakonec fakt dobře rozloučila a uvědomil jsem si, že je nakonec v pohodě, akorát je taková trošku tvrdá a chvíli by mi trvalo než bych si na to zvyknul, ale je fakt, že ze začátku jsem z ní měl i menší strach. Jinak snad všechny lidi, co jsem tam potkal byly absolutně v pohodě, takhle bych si představoval pracovní kolektiv. Prostě to není jenom o práci, ale i se s nima můžete bavit o normálních věcech, zasmát se, atd. Prostě normální lidi no. Řikám, že hodně, jak se vám bude líbit ve škole či práci, tak záleží taky na kolektivu. Když vám nesednou lidi, tak to prostě nejde. Nesedli mi ve škole, ale tady jako sedli a říkám, že je někdy v budoucnu příjdu navštívit – sem půjdu, do OA a do základky asi ne, ale sem fakt jo, třeba si i udělat konto u Evy . Takže nejdřív jsme se poznali, jak už jsem řekl se Zdenou. Pak jsme šli dělat naší první práci, kterou jsme pak dělali vlastně denně a hlavně jsem se teda zakecal se spolupracovnicí, která mi hodně helpla i s věcma do školy , matiku bych neudělal sám,thx.

Docela jsem se divil, kolik je tam práce a první den jsme toho měli fakt hodně. Nakonec nás pustila vedoucí v půl druhý a takhle kolem jsme chodili denně. Prostě absolutně s tím souhlasím. Ráno jsem jezdil krásně – po dohodě v devět a jelo mi to 20 metrů od baráku. Krása! A co jsem tak vlastně dělal, samozřejmě, že podřadnější práci, ale tady šlo o to se i naučit, jak to tam chodí, takže musím říct a to napíšu i do práce z praxe, že mi praxe jenom dala a nevzala mi nic. Bo jsem zjistil o co v těhle pobočkách jde, kolik se tam točí peněz a hlavně jsem se dostal tam, kam se asi nikdo z vás nedostane, jediný místo, kde jsem nebyl je bohužel trezor . Jinak jsem byl i ve sklepě a v místnosti, kde je hlavní comp.

A také, čím déle jsme tam byli, tím více jsme dostávali odpovědnější práci a vyslechli si i dost chvály. Takže jsme to ani s tím humorem nepřeháněli a myslím si, že tam na nás nezapomenou. Nejdřív jsme dělali hlavně zakládání desek klientů, prostě musíte hledat podle abecedy jméno toho a toho a založit desky nebo je zase vyndat a donést pracovníkům. Primitivní no, taky zakládání smluv do šanonů atd. Nesmím moc zabírat do podrobností, páč jsem podepsal asi pět smluv – prohlášení o bezpečnosti, požárního zabezpečení, mlčenlivosti atd. Jako měl jsem přístup k choulostivým informacím, to jako jo. Jinak na p. Peroutku nezapomenu xD. Druhý den jsme měli možnost obsluhovat scanner a scannovat podpisové vzory, šlo nám tom dobře – potvrzeno při jejich verifikaci. Takže jak viděli, že jsme šikovní , tak nám dali za úkol i zakládat výpisy, dokonce jsem psal i dopis, obsluhoval fax, upravoval a tisknul avíza, upomínky, zapisoval poštu, účtoval šeky atd. Někdy práce bylo dost, např. první týden ve čtvrtek jsem jel domů v pět xD. A někdy jsme zase dělali více blbosti.

Ono taky problém byl, že jsme nebyli jediní praktikanti, úplně jsem se divil, chodí tam i ostatní třeba jednou za 14 dní, atd. Takže vám automaticky vezmou práci. Dokonce jsme byli i rádi, když jsme mohli něco dělat, protože jako jenom tak stát, to se nikomu nechce. Ale oblíbili si nás, a tak většinou práci dali nám a řekli nám, že jsme takoví veselí, že takový suchary jako jsou ostatní nemusí. A hodněkrát nám poděkovali a byli jsme oceněni atd. Prostě jako člověka to potěší.

A teď se podíváme na tu srandu, práce nebyla stálá a fakt za ty tří týdny jsem se nasmál jako nikdy za celý rok. Nikdy nezapomenu na to, když jsem si dal na prostředníček hlíněný kuře a nemohl ho vyndat xD či házení papírů po sobě a takový lehký blbosti jako poznámky k některým lidem atd. Plus i s jedním hlídačem byla dost hutná sranda, ale on odešel a místo něj nastoupil takový suchar. O srandu kupodivu nebylo nouze a ani na rozdávání letáků nezapomenu XDD.

Ještě ke kolektivu, Zdena odjela bohužel (naštěstí) na dovolenou a místo ní nás dostala na starost Eva – známá spolupracovnice, která byla se mnou. Ta mi nabídla dokonce i tykání a fakt mi byla snad ze všech nejsympatičtější a hodně nám jako toho ukázala a pomohla. Postupem času jsem se naučil je znát všechny, teda hlavně jejich jména. Zjistil jsem, že tam je i hlavní ředitel, které ho jsem nezdravil, sorry xD. Taky nás zastihla velká kontrola pobočky, ale naštěstí proběhla v poho. Jo a zdravím Ivu, Markétu, Petra, Petra, Lídu i Lucii (ty to máš chudák těžký xD, na tebe taky nezapomenu) a samozřejmě i ostatní. Marcelu, Zdenu a Evu zvlášť.

Jinak čekal jsem nějakou odměnu za praxi, ale bohužel. Poslední den v pátek jsem celkem obrečel, docela mě to štvalo, že to je naposled . Koupil jsem kytky a úplně i sám jsem se překvapil, jak dokážu dávat kytky xD. Asi je začnu kupovat matce. Hlavně Eva z ní byla překvapená. Vedoucí taky, poděkovala a dala nám dary. Peníze bohužel ne, ale za to může zase ta zas*aná škola, protože narvali do smlouvy „studentům nepřísluší odměna“. Ale i tak jsem dostal hrnky, peněženku, album na fotky, propisky a takový maličkosti, ale jo lepší než nic a mám vzpomínku. Jinak fakt jsem byl hotov, jak se s náma rozloučila vedoucí, popřála nám štěstí, že se máme stavit a že budeme postrádaný, podala nám ruce a zazvonil zvonec, praxe je konec.

Prostě takovouhle podobnou práci bych klidně v budoucnu dělal, hlavně by to chtělo takový kolektiv jako tady. Ty tři týdny jsem si prostě užil a fakt jsem se překvapil. Trošku jsem nabil i optimismu, který už jsem nutně potřeboval a dávku sebevědomí, kterou jsem už taky nutně potřeboval. Uvědomil jsem si, že nejsem zase taková lama a že fakt bych pracovat dokázal. Jo, plánoval jsem to napsat jako deník, ale nějak to nedopadlo no, tak to takhle máte ve velkém shrnutí. Takže ještě jednou, jestli vás taky čeká nějaká praxe, fakt si z toho nedělejte hlavu, já vím, že to takhle není všude, ale naštěstí jsem zrovna kápnul na tu dobrou věc a fakt jako jsem si praxi užil a půjdu je tam navštívit a klidně i trochu vypomoct.

Jinak dostala mě jedna matka další spolužačky, která tenkrát se mnou jela jednou busem, prý tak nám končí naštěstí praxe. Je mimo nebo co? Jo, já zapomněl, taková šprtna prostě musí pořád být s učebnicema, omg. Praxe rulez! Jo a btw. několikrát si mě spletli se zaměstnancem, jak jsem působil věrohodně xD. Lol je, že jsem se dozvěděl, že děda řekl tý největší drbně z celé vesnice, která se mnou jezdila busem, že chodím na praxi, takže snad celá vesnice to věděla .

A ještě link, kdyby náhodou – http://csob.cz/

A tady jsem dělal, máte tam i fotku – http://www.csob.cz/bankcz/cz/Kontakty/Stredocesky-kraj/RETSME-Kladno-Vanova-3179.htm

When I Wasn’t The Working Man

Měl jsem taky docela dost času, až na první týden možná, protože to jsem byl skoro denně do pěti na Kladně, ne kvůli práci, ale máma měla narozeniny, byl jsem u dědy apod. Samozřejmě, že jsem se na školu vykašlal a práci z praxi musím udělat od teď do tří dnů, takže teď budu chvíli omezovat WoW :-/. A co jsem dělal? No, hrál PC hry, koukal seriály, filmy a o víkendy byly i nějaký ty oslavičky. Také jsem docela, jak jsem i psal, dělal blbosti! Jako poléhávání v posteli a hrabání se nesmyslně v compu, ale i tak podívejme se na všechno tak trochu.

GAMES

Legacy of Kain: Defiance

Když jsem měl ten čas a docela i místo na disku, rozhodl jsem se, že si zkusím i něco zahrát z časopisů. Sáhnul jsem po Defiance, docela mě to dost zaujalo, ten začátek byl hodně dobrý, ale hodně jsem se i u toho navztekal, protože je to také hodně o skákání. Dostal jsem se asi do půlky, ale musel jsem kvůli další hře to tedy smazat. Ale i tak, je to dobrá hra a až budu chtít opravdu se k ní vrátím! Má to dobrou atmosféru.

NI.BI.RU.

Tak na tuhle věc jsem se těšil, Level mi došel ve velkém zpoždění, o to více jsem si pak hru užíval. Pamatuju si, jak mě tenkrát hodně zaujalo demo a že jsem dokonce i soutěžil o fullku. Dokonce mě to bavilo více než Posel Smrti, ale zatím to vypadá, že se jako u Posla Smrti nedostanu ke konci. Ne, že by mě to přestalo bavit, ale zase jsem musel kvůli místu na disku se o hru připravit, jinak začátek byl skvělý. Dostal jsem se do dolů k velké zabezpečené bráně, prostě tam, kde snad skončil i B@rY$. Také se k ní určitě vrátím.

18 Wheels of Steel – Across America

Tuhle hru mám rád z jednoho důvodu, je to taková relaxace, prostě se u toho člověk uklidní, jak jezdí s truckem napříč Amerikou a užívá si hudbu, kterou si pustí ve Screameru.

Alone in the Dark 4

Pamatuju si na trojku a je to něco jako SH, SH jsem si pamatuju opravdu vychutnal, tak proč to nezkusit, hry s nádechem hororu mám rád. Bohužel mě to nakonec moc nezaujalo, bylo to docela takový nvm, prostě pak jsem chcípal, protože jsem neměl náboje atd. Takový moc těžký, zatím jsem tu hru dal k ledu .

Vampire The Masquerade: Bloodlines

Jo, tak tahle hra mě jako moc zaujala. Bohužel. Tenkrát jsem měl warez verzi, která mi nešla. Myslel jsem si, že to bylo kvůli HW a taky tak trochu bylo, ale rozhodl jsem se to zkusit, protože tahle hra mě prostě hrozně zajímala. Nakonec se to povedlo a sice s velkými obtížemi, ale nakonec s dobrou plynulostí jsem hru rozeběhl. Jako rasa mi vyšla Tremere a já se do hry úplně zakousl, byl to vážně perfektní zážitek, škoda, že netrval dlouho, ale to se změní – musí! Trénink byl opravdu perfektní, to ovládání a vůbec, skvělá hratelnost. A ve městě, taky pohoda. Ale moc to nešlo, když jsem hru uložil, tak mi to někdy spadlo, při loadingu do lokací mi to taky často spadlo do win s vytížením a taky ty loadingy trvaly strašně dlouho. Dlouho jsem odolával, protože jsem to prostě chtěl hrát. Ale, pak jsem si uvědomil, že to nepůjde a že toho musím nechat a počkat si na nové PC. Bohužel musela jít z disku, ale pokud bude comp, tak toto je ta první hra, kterou na něm zkusím!

Tomb Raider: Anniversary

No, tady se moc vyjádřovat nemusím. Hra, která mě donutila opět blogovat. Fakt mě bavila a hrál jsem jí každé odpoledne po praxi, fakt mě to baví, prostě Laru už mám odjakživa rád, zaujalo mě to mnohem víc než Legend a to už je co říct. Ale zase kvůli WoW si musím dát pauzu . Skončil jsem v Egyptě, asi 51% hry. Holt škoda, ale brzo se k ní vrátím, hned po Bloodlines a v pauzách u WoW.

A poslední hrou by tady mělo být WoW, to je jasné, prostě jsem v tom zase a dík filletzzi a měj, prosím, se mnou trpělivost .

Anniversary mě dost zaujalo a doufám, že se Crystal rozhodne zapracovat třeba i na remaku ostatních dílů, třeba mé oblíbené trojky, protože je vidět, že jim to jde a fakt by byla paráda v téhle grafice vidět ty suprový lokace z trojky, uvidíme. Každopádně na Core Designs moc špínu házet nechci i Chronicles bylo super, sice už to pak dost ztratilo šťávu, jak vyšel AoD, ale stejně…

MOVIES

Pokračuju dál v koukání Lostu, který mě fakt baví, dokonce se mi i při tom přihodilo to, co např. u Clicku a modří vědí prostě. Sice je to crazy, ale já to koukám hlavně kvůli zábavě a jestli to nedává smysl je mi jedno. Také jsem konečně skouknul první díl Eureky, který se mi válí už hodně dlouho na disku – celkem to ušlo a pojedu dál. Počítám s tím, že Losty do konce školního roku dorazím. A pokud se ptáte na recky – jo, budou, nezapomněl jsem.

Filmy – vypíšu vám tady seznámek filmů, které jsem viděl, chtěl jsem se u nich rozepsat, ale nvm, jak to nakonec teda bude, pořád počítám s tím, že napíšu regulérní recky, ale ne teď. Prostě uvidíme, možná to uděláme v tom velkém shrnutí filmů, které už se tady jednou objevilo. Uvidíme

O partičkách okolo, kocour, závěr

V sobotu 19.5. byla narozeninová párty kvůli matce, bylo to až neočekáváná sranda. Byly jsme venku asi až do tří hodin – rekord! Strýc vyprávěl úplně libový věci a fakt jsem se nasmál. Jako na „jojavý“ nezapomenu (tlustý maso xDD).

V sobotu 26.5. jsme navštívili zase Luďka, kocour měl svátek nebo co xD. Tentokrát mi bylo jako fakt zle, bolelo mě břicho. Sedm chodů!!!

A nakonec ještě něco pro MeGaBiTův fanklub.

Jinak kocourek už si u nás hodně zvyknul, ale je problém, že je moc divoký a blbne prostě – kotě. U mě ani už moc nespí, spíš v obýváku, u mě vždycky tak na půl hodiny a to je všechno.

Nu a to je všechno pro dnešek dámy a pánové. Já doufám, že je snad vidět, že mě blogování neomrzelo a že se máte ještě těšit na opravdové orgie. Čekám, že se příští týden snad dozvím, jak to bude s tím autem, samozřejmě vás budu informovat. Takže zůstaňte se mnou, čeká nás toho ještě hodně. Navštěvujte mi blog, pište komenty. Zítra mi držte palce ať nejsem z němčiny a ať nepíšem z ekonomiky. A dneska si už ani WoW nedám, přečtu další kus Kmotra (musím ho do konce školního roku dočíst), připravím si věci a půjdu spát. Mějte se.

Megapost je dokonán!

Kaya’s travels, 2. a 3. den

Zavítala jsem do Exodaru, tím víc mě překvapilo, že tam nic zajímavého nebylo. Snad jen ta architektura. Rychle jsem tedy odešla a vydala se na sever ostrova Azuremyst. Došla jsem až k mostu a vydala se vstříc dalšímu dobrodružství na ostrov Bloodmyst, je tu zvláštní krajina a nepříjemná silná zvěř, na některé ani nestačím a musím zbaběle utíkat, chtěla jsem ostrov dokonale prozkoumat, ale jsem moc slabá, nerada si to přiznávám. Sice jsem měla některé úspěchy, ale rozhodla jsem se vydat někam jinam, stejně tyto ostrovy budu muset brzy opustit, trošku se vytrénuji a vrátím se dokonat prácičku. Poprvé jsem letěla a musím říct, že to je příjemné, vracet se do Exodaru pěšky musí být nepříjemné . Na loď jsem nemusela dlouho čekat, sice mi odjela před nosem, ale jezdí často. Cesta byla příjemná a v kajutě jsem se i trochu prospala, objevila jsem se v místě zvaném Darkshore, skoro každý tu ode mě něco chce a já ráda vyhovím, strašně se mi tu líbí, vesnička je opravdu nádherná. Teď si jdu odpočinout a zítra budu pokračovat v plnění úkolů.

Kaya
Draenei|Warrior
Herbalist|Alchymist
16.level
Darkshore

Fotky z dobrodružství

What’s up?

Copak mě asi v této jeskyni čeká…

Vypadají sice hrozivě, ale já si je podám.

Temno v Bloodmyst.

Pěkné…

Dám ho nebo nedám? Dávejte sázky.

Nejlépe je v kajutě lodi xD

Fakt se mi tu líbí.

Zabíjení krabů na pláži.

Death Note – Volume 9 – Chapter 75: Poznání

Raito se vrací do práce a rychle zapomíná na smrt svého otce. Ale myslí na to, jak smrt někomu přinese. Připlete se do toho Near, ale nemá nejmenší chuť se s ním o něčem bavit. Near si dává věci dohromady a konečně prohlásí, že si myslí, že je druhý L Kira. Po smrti prezidenta má projev viceprezident. Šokuje všechny přítomné v sále i lidi za obrazovkou. Na konci opět trochu svitne naděje pro Raita.

Hodnocení: 5/10

Zdroj: internet
Žánr: horor, detektivka
Scénář: Tsugumi Ohba & Takeshi Obata
Typ série: volumes
Počet stran: 21

Kaya’s travels, 1. den

Den první, 6.6. 2007

Slíbil jsem deníček, tak je tady, alespoň je denně, co napsat xD. A nebude to pravidelný, s tím nepočítejte, vlastně vy si to stejně uvědomujete. Včera jsem se dostal již ze základního tábora a má cesta konečně pořádně začíná. Mimochodem dobrá zpráva, alespoň pro filletzze, dnes jsem si také už zahrál, od 4 jsem hrál, všimněte si screenu. Protože mě zase vzbudili ti ***** ptáci venku, petardy nepomohly, tak jsem se na to vykašlal, vzbudil se a šel na WoW. Tak začni Kayo.

Ahoj, mé jméno je Kaya, vyrůstala jsem v okolí Ammen Vale, teď když už jsem dospělá jsem se rozhodla vyrazit pryč. Sbalila jsem si buchty a šla do světa. Rozhodla jsem se nejdříve pomoci lidem z Ammen Vale. Poté jsem se vydala do Azure Watch. Hodně mě zaujalo okolí, je trošku jiné než znám. Ale, co teprve až budu dál. Prozkoumala jsem celkem velkou část ostrova, ještěže mám tu mapu. Ale než se vydám na sever ostrova zavítám do města Exodar…

Kaya
Draenei, warrior
10.level
Herbalist/Alchymist

Taky si musím občas zdřímnout

Ani, nvm, že něco takového je ve vesničce, no radši jsem odešla  pryč

Odcházím z rodné vesničky

To musí být otravná práce

Plné ruce práce a tyhle skřety nenávidím

Ráno tu moc lidí nepotkám

A jde se do Exodaru

Velká zapomenutá událost, na kterou se ale ještě vzpomene a WoW start!!!

Něco veselejšího

Po předchozím smutném postu, mám pro vás ještě něco odlehčeného. Vzhledem k tomu, že nvm, kdy se k megáči dostanu, tak bych na tuhle věc v klidu zapomněl.

Následující tři fotky se týkají našeho nového nájemníka, kocour, jak už jsem psal, tak tady už jednou byl, ale od teď je tady snad napořád. Dneska si zdřímnul asi na 4 hodiny u mě vedle PC, jak je vidno na fotkách .

Jinak popadla mě zase strašná chuť na WoW, bohužel po 3x zkoušce instalování mi vždycky kikslo 4.cd, takže to budu muset nějak vyřešit (už se na tom pracuje), takže věřím, že zítra už to bude OK a já se do toho konečně naplno pustím. Takže filletzzi v klidu si počkej .

Velmi smutný začátek posledního školního měsíce 3. ročníku

Život je svině. Pro dnešek mám pro vás výjimečnou událost, o které se prostě musím zmínit, všechno jde stranou. V megapostu samozřejmě pokračovat budu. Ale teď na to opravdu není nálada. Stala se strašlivá věc, která postihla nejen celou školu, ale i mě. Spolužákům ze školy se stala vážná nehoda. Martina z naší třídy je v kritickém stavu a držím jí tolik palce, aby se z toho dostala. Cesta ze zábavy skončila pro ně tragicky. Tři z nich znám. Přítel Martiny – Milan zemřel na místě, když si vezmu, že jí vlastně zachránil život. Nebyl jsem u toho sice, ale myslím si to a sami můžete posoudit v článku. Znal jsem ho jen z hodin TV a byl to opravdu skvělý kluk, vždy plný legrace a výjimečný fotbalista a takhle skončit. Jak říkám neznal jsem ho, ale udělal jsem si obrázek o tom, že byl hodně v pohodě. Velice mě to mrzí. Ale, co je to teprve pro Martinu, rodiče a ostatní. To si nikdo, kdo nezažil nedokáže představit. Proč je život takový, proč to odnesou takoví skvělí lidé. Martina byla plná života, legrace, sportovkyně atd. Prostě držíme ti palce, říkám za všechny.

http://www.kladenskydenik.cz/cerna_kronika/bouracka20070604.html

A to není jen jeden případ, tento víkend byl opravdu kritický, ale tohle vnímám absolutně jinak než ostatní nehody, sice jsem je moc neznal, ale mrzí mě to prostě hrozně. Další důvod, proč si máme vážit života.

(UPDATE 27.08.08 – takže asi jsem to zmiňoval, ale Martina je odmaturovaná a snad už v pohodě, ale tahle rána se nikdy nezahojí, to je jasný)