Life is a fight

Dnes jsme již snědli šestnáctý kus čokolády z adventního kalendáře a Vánoce jsou téměř na dosah. Čím víc se blíží, tak je to snad i horší a ani je nechci, ať se to vezme jak chce, tak je to v něčem jiný den než ostatní. A pak když už bude po tom, tak je to škoda, je lepší se na něj těšit, další otázkou je – Na co se vlastně těšit? Někdo třeba dostane očekávaný dárek, někdo se třeba těší jak uvidí zlatý prase, někdo zase na pohádky v televizi. Je čas také začít shánět vánoční dárky a uklidit si dům, člověk na to celý rok kašle a před Vánoci se málem zblázní, i já si pořádně uklízím pokoj . Dokonce jsem vytáhl i bedny z půdy, ze kterých jsem vyndal staré Kačery Donaldy a čtu od prvního (3/1996) a je to velká sranda, dneska se mi nějak nic nechtělo. S rodičema jsem skouknul dva díly Prison Break a jeden díl Futuramy – stal se zázrak , ukecal jsem rodiče, aby skoukli Prisona a hle, hned je to baví a prý to je lepší než Lost, atd. Já to říkám pořád, naštěstí už je tu více lidí, co se nachytalo. Takže tady z toho jsem celkem rád. Dále už mám dost školy, ještěže to příští týden skončí, jsem povinnen si ty dva dny na konci týdne dát volno, jinak by mě už vezli, ještě nám jedna **** chce dát velkou opakovací písemku z účetnictví, má to vůbec smysl? Eh… ale jako na tohle se ani nekouknu, vždyť jsou skoro Vánoce, každý má jiný starosti a budu psát nějakou písemku, heh. Dále se poslední dobou cítím unavený a potřeboval bych se pořádně vyspat…

Samozřejmě ani vy nevyjdete s prázdnou, i pro vás mám připravené takové menší dárky a post o tom, jak prožívám Vánoce. Již brzy… Dále budu se snažit o volné hodiny doplnit hodně věcí, abych měl v roce 2007 čistý pracovní rejstřík. Ale do Vánoc jistě vše nestihnu, za což se na mě prosím nezlobte. Jen snad bude toho ještě dost, co vás čeká. V pátek také očekávám, že i když budu mít volno, budu pryč, slavit narozeniny mého dědy (23. prosince), takhle bych se mimochodem narodit fakt nechtěl. Také jsem si objednal tričko Prison Break, takový menší dárek, jinak s tím objednáním GW: NIGHTFALL jsem si to rozmyslel. Nechám se o Vánoce překvapit, o dárky mi vůbec nejde, budu rád i za oblečení a nějaké maličkosti , compu se nedočkám a toho co bych chtěl nejvíc už vůbec ne a není to věc :X. Asi zřejmě se budu snažit pořádně nahrabat o svátky levely ve WoW a užívat si klidu a sledovat televizi.

Jinak zítra snad bysme se měli už dozvědět vítěze 3. řady soutěže Česko hledá Superstar… Spilka nebo Drda? Hlavně, že se nedostala do finále Leona… Mimochodem další reality show, která se mi ze začátku celkem líbila, ale pak jsem se na ní vůbec nedíval, kvůli tomu, že to dávali tak pozdě a hlavně to ztrácelo postupně kvalitu a finále jako opravdu až nudné, mluvím o Trosečníkovi (Survivor) – vítězem je Ingrid Golasová.

Teď jen alespoň pro mírně zasvěcené. Líbí se mi jedna osoba. Ale je to opět na špatné cestě, kvůli ní se akorát nervuju a pořád nad ní přemýšlím. Ve čtvrtek jsem dokonce byl i tak blízko ní, prošel jsem kolem ní, šli jsme slušnou cestu spolu – kousek od sebe – beze slov, kdybych alespoň řekl ahoj. Dokážu si o každém člověku udělat svůj názor, některé dokonce i prokouknu až moc důkladně, stačí někdy i jenom pohled. Ale strašně mi vadí, že nemůžu zjistit co si ona osoba myslí, její pocity atd. Nejsem si vůbec jistý, ale co když je na tom ta osoba stejně? Ale nedokáže najít slova jako já – jak jsem to poznal? Jako by šla stejným krokem jako já, párkrát se mi zadívala do očí, když jsem odcházel od autobusové zastávky šla velmi pomalu a ohlížela se kolem sebe. Už tohle mi něco říká, ale prostě nevím. Jedno je jisté, i když za chvíli se na tuto osobu vykašlu, tak navždy s ní bude spojena píseň Crises od Mikeho Oldfielda.

(UPDATE 19.08.08 – ta osoba byla synonymem pro děvku a pěkně si zpackala život, přeju ti to holka, další očekávané zklamání a hlavně, život je boj a já budu bojovat a hlavně – nezapomínám…)